Křik může mít dle odborníků významný dopad na vývoj vašeho potomka

Přístupy k výchově bývají u různých rodičů různé a je to samozřejmě ovlivněnou také jejich vlastní výchovou a povahou. Děti jsou velice vynalézavé a někdy se zdá, že cíleně vytvářejí situace, které rodiče vytočí, je však potřeba vědět, jak v takových případech jednat, aby si dítě neneslo šrámy na duši až do dospělosti.

iZdroj fotografie: pixabay

Proč je křik při výchově špatným řešením?

Různé odborné studie zkoumaly, jaký má častý křik při výchově důsledky pro dětskou psychiku. Níže uvedené závěry samozřejmě neplatí pro všechny, protože lidé mají různou míru odolnosti a někteří tuto fázi bez obtíží překonají, týkají se však většiny případů. 

Pokud tedy na své děti často křičíte, mějte na paměti, že jim tím s největší pravděpodobností způsobíte újmu.

3 nejčastější důsledky křiku:

• vážný psychický blok
• větší psychickou újmu než v případě jiné přiměřené formy trestu, a také
• problémy s učením.

iZdroj fotografie: pixabay.com

Vážný psychický blok

Odborníci z různých oblastí, zejména psychologie, došli k jednoznačnému závěru, že dětská mysl vnímá křik jako ponížení. Jednoduše řečeno, když na děti často křičíte, velmi tím snižujete jejich sebevědomí, aniž by to byl váš záměr.

Tento problém si takto vychovávané děti nesou i do dospělosti, protože neví, že autorita a respekt se dají získat i jinak. Tento zlozvyk tedy přenesou do svých vztahů jak soukromých, tak pracovních, a problém se tak násobí a prohlubuje.

Největší trest

Průzkumy prokázaly, že děti vnímají křik zejména ze strany rodičů a dalších blízkých osob jako ten největší trest. Kdyby si takové dítě mohlo vybrat jinou formu trestu, zvolilo by raději i výprask.

iZdroj fotografie: Pixabay.com

Křik vyvolává pocity bázně a dítě tak má v jeho důsledku ze všeho strach a velice těžko si buduje důvěru k rodičům. Děti totiž vnímají křik jako formu útoku.

Problémy s učením

Z výše uvedeného vyplývá, že dítě, které je vychováváno s častým křikem, bývá úzkostné, chybí mu sebejistota a trpí nedostatkem soustředění. Je zřejmé, že dítě s takto narušenou psychikou bude jet obtížně držet ve škole krok se svými vrstevníky, protože se bude zejména bát každé reakce rodičů na případný neúspěch. Dítě je tak pod stálým psychickým tlakem, který ho brzdí a přetrvává až do dospělosti.