Pokud se vás někdo zeptá, jak se vám líbí právě narozené miminko, jistě odpovíte, že je krásné. Jiná odpověď je totiž společensky nepřijatelná.
Rodičovská láska je zpravidla velmi silná a u řady matek a otců nastupuje okamžitě, ovšem existuje nezanedbatelné procento těch, kteří ji pocítí později. Naopak případy, kdy se nedostaví vůbec, jsou vzácné a jsou často spojené s traumatem či s některým onemocněním (například poporodní depresí). Když se vám narodí dítě, je pro vás nejdůležitější, zdali je zdravé, a o jeho vzhled se příliš nezajímáte. Jenže co když po opadnutí euforie z narození zdravého potomka zjistíte, že se vám tak úplně nelíbí?
Každé dítě nemusíte vnímat jako krásné
Máte-li ve svém okolí malé děti, jistě jste se setkali s otázkou na jejich fyzický vzhled. Pravděpodobně jste všichni odvětili, že se jedná o krásné miminko, a to i v případě, že jste si to tak úplně nemysleli. Osobní pocity, že má dítě šišatou hlavičku, obrovské odstávající uši či oči příliš daleko od sebe, se nesdělují, a to ani vašim nejbližším. Označit dítě za ošklivé je v soudobé společnosti zkrátka tabu, a to i přesto, že ne všechny děti jsou krásné. Na to, aby se vyrovnali s ošklivým potomkem, tak zůstávají rodiče sami.
Ti, kteří otevřeně přiznají, že jejich dítě není fyzicky atraktivní, jsou často vnímáni jako špatní rodiče a ze společnosti jsou – jakkoliv je to absurdní – vystrkováni. Vzhled je jen jednou z mnoha charakteristik dítěte a to, jak se vůči němu vymezujete, rozhodně nevypovídá nic o tom, jakými kvalitami jako rodič a člověk ve skutečnosti disponujete. I mezi rodiči však existují tací, kteří ošklivost dítěte chápou jako jakési postižení a dítě kvůli absenci atraktivity odvrhnou. Tito rodiče nicméně často sami trpí určitou deviací či nemocí (např. poporodní depresí).
Kvůli fyzickému vzhledu odvrhla jedno z dvojčat
Případy, kdy se rodič vzdá svého dítěte kvůli jeho vzhledu, jsou ojedinělé, ačkoliv se bohužel stávají. Příkladem může být vyprávění zdravotní sestry Radky, která se během své praxe setkala s jednou takovou matkou. Jednalo se o mladou prvorodičku z neuspokojivého sociálního prostředí. Tato žena otěhotněla se svým tehdejším přítelem, který ji záhy po zjištění těhotenství opustil. Celá situace byla o to tíživější, když žena zjistila, že čeká dvojčata. V tu chvíli se jí zhroutil celý svět a začala přemýšlet, jak nastalou situaci zvládne.
Rozhodnutí, k němuž dospěla, si Radka nedovede vysvětlit jinak, než že trpěla vážnou formou poporodní deprese. Mladá matka totiž jako první zhodnotila vzhled svých dětí (jejich zdravotní stav ji nezajímal) a ukázala na to, které jí přišlo subjektivně hezčí. Personálu porodnice sdělila, že si vybrané dítě ponechá, přičemž to druhé dává k adopci. Ačkoliv se jí toto rozhodnutí snažili zdravotníci rozmluvit, mladá žena byla neoblomná.
Chování novopečené matky je v soudobé společnosti jen stěží přijatelné, pokud vůbec. Ovšem při nahlédnutí do některých studií zjistíte, že je evolučně podmíněné. Děti, které jsou fyzicky atraktivnější, získávají od svých rodičů více pozornosti. Důvod zvýšeného zájmu je prostý – hezké děti představují lepší genetický materiál. Rodiče tak mezi svými potomky rozlišují, ačkoliv většinou nevědomě. Abyste se toho do budoucna vyvarovali, soustřeďte se i na jiné kvality vašich dětí a opakujte si, že fyzická krása je proměnlivá.
Jaké pocity jste měli, když jste uviděli své novorozené dítě?