„Jsi totálně neschopný.“ Ženy umí muže emocionálně zneužívat, jen se o tom moc nemluví. Ti se totiž stydí promluvit

Ačkoliv stále výrazně převládá domácí násilí páchané na ženách (v České republice tvoří ženy až 90 % obětí), není zanedbatelné ani násilí páchané na mužích. Muži se nejčastěji s nějakou formou násilí setkávají v mužských kolektivech, což se připisuje socializaci a zažitým kulturním vzorcům, které v některých situacích násilné jednání mužů podporují. Ovšem aktuální je i domácí násilí páchané na mužích jejich partnerkami. Ty nejčastěji využívají emoční (citové) násilí.

Za násilím ve vztahu stojí touha po moci a kontrole

Domácí násilí páchané na mužích se do centra pozornosti široké veřejnosti dostává jen velmi pomalu. Zatímco pro násilí páchané na ženách existuje celá řada výzkumů, stejná data o násilí páchaném na mužích chybí. Přitom hlavní důvod vzniku domácího násilí je v obou případech stejný – touha po moci a kontrole svého protějšku. Muži rovněž trpí nedostatkem právních a podpůrných služeb, a navíc jsou zatíženi svoji genderovou historií, která jim v mnohých případech znemožňuje situaci řešit.

Za násilné se pak považuje každé chování, kdy se jeden z partnerů pokouší dlouhodobě dominovat, znevažovat a ponižovat druhého (časově se jedná o měsíce až roky). Obecně se můžete setkat se čtyřmi druhy domácího násilí – s emočním (citovým), fyzickým, sexuálním a s psychickým. Ženy poté uplatňují proti mužům nejčastěji emoční násilí. Jeho prostřednictvím se snaží získat nadvládu nad svým partnerem, dosáhnout svých cílů či mu zabránit v odchodu ze vztahu.

Emoční násilí páchané na mužích je palčivým problémem

Na rozdíl od fyzického násilí (které páchají nejčastěji muži na ženách) je emoční záludné v tom, že nezanechává žádné viditelné stopy. Dokázat emoční násilí je tudíž velmi obtížné, a proto o něm většina obětí nehovoří. K projevům tohoto typu násilí patří nejrůznější urážky, zesměšňování, obviňování, zatajování důležitých skutečností, absolutní kontrola nad financemi a dalšími klíčovými oblastmi života, rozhodování za druhého či jeho izolování od přátel a rodiny.

Týraný muž začne po nějaké době vizuálně „chřadnout“, může kupříkladu náhle ztloustnout či zhubnout nebo začít ve zvýšené míře konzumovat alkohol. Změní se rovněž jeho vystupování – ztratí své sebevědomí, které vystřídá submisivní a nejisté chování. Jako oběť domácího násilí se poté identifikuje jen zlomek týraných mužů, což je dáno jejich genderovou historií. Muži jsou stále většinovou společností vnímáni jako silní, odolní a dominantní.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Právě snaha udržet si ve vztahu svoji moc a kontrolu, kterou mužům společnost přisuzuje, vede k tomu, že, místo řešení problému, chování své partnerky omlouvají (před společností i sami před sebou). Emoční násilí páchané na mužích zkoumala v poslední době například jordánská studie. Té se zúčastnila tisícovka ženatých mužů v průměrném věku 42 let. Ze studie vyplývá, že se většina z nich s emočním násilím setkala. Jejich partnerky je nejčastěji zesměšňovaly, shazovaly a cizím lidem sdělovaly jejich tajemství a osobní informace.

Jak byste reagovali na domácí násilí vůči mužům ve vašem okolí?

Zdroj: Medium, FrontiersinPsychology, HumanServices