Pamatujete si, co znamená jít na kutě, mít fištróna nebo dát si voraz? Ověřte si, jestli ještě rozumíte výrazům, které doma zněly úplně běžně.
Stačí jedna věta od rodičů nebo prarodičů a mladší člověk najednou tápe. Většina lidí si myslí, že staré obraty z běžné řeči přece nejde zapomenout, jenže realita bývá opačná. Výrazy, které doma zněly úplně normálně, dnes často mizí po tichu a bez náhrady. Právě proto pak stačí slyšet „jdi na kutě“ nebo „nedělej drahoty“ a v místnosti je na chvíli ticho. Je to drobnost, ale hodně výmluvná. Zkuste si schválně ověřit, jestli byste podobné věty přeložili bez zaváhání.
A tady je ten háček
Je to vidět čím dál víc, i proto, že se na sítích i v rodinných debatách znovu objevují staré hlášky, kterým mladší ročníky často nerozumějí. V redakci se s tím setkáváme pravidelně, hlavně u témat, která otevírají vzpomínky na dětství, školu nebo věty, jež doma říkali rodiče úplně automaticky. Pod podobnými kvízy se navíc rychle rozjíždějí debaty o tom, co se kde používalo a co už dnešní děti vůbec nepobírají. Typický příklad je prostý: někdo řekne teenagerovi, ať vezme šrajtofli, a následuje zmatený pohled. Není to neochota poslouchat. Spíš rychlá proměna jazyka, která je v běžné řeči mnohem viditelnější než dřív.
Teď přijde to hlavní
Tentokrát nejde o pravopis ani o školní poučky, ale o jazykový postřeh a paměť na výrazy, které dlouho patřily do obyčejné každodenní mluvy. Nejčastější chyba bývá v tom, že si lidé slovo sice vybaví, ale spletou si jeho význam nebo situaci, v níž se používalo. Naše redakce proto vybrala otázky, které vycházejí z ustálených obratů, domácích hlášek a slov, s nimiž se starší ročníky setkávaly docela běžně. Některé odpovědi naskočí hned. U jiných rozhodne až cit pro kontext, protože podobně znějící možnosti svádějí k rychlé, ale špatné volbě. Přesně v tom je tenhle kvíz nejzajímavější.
Obstojíte bez zaváhání?
Dokážete projít všech deset otázek bez nápovědy a bez toho, abyste si význam jen tipovali? Možná vás překvapí, jak pevně tyhle obraty v hlavě zůstaly, i když jste je roky skoro neslyšeli. A možná narazíte i na pár výrazů, které znáte jen po sluchu, ale nikdy jste si je vlastně nepřeložili do dnešní řeči. To se stává častěji, než si člověk myslí. Zkuste jet poctivě otázku po otázce a nevracet se zpátky. Uvidíte sami, jestli byste v rodinné debatě ještě obstáli bez zaváhání.
Kvíz: Říkali je naši rodiče denně, dnes jim děti nerozumí. Staré výrazy z běžné řeči dnes správně vyloží jen 2 lidé z 10