Myslíte si, že máte základní přehled v dějepise, přírodních vědách i geografii? Ověřte si v našem kvízu, jak tvrdá umí být realita bez nápovědy. Zkuste to bez googlení.
Sedíte u stolu, někdo vytáhne kvíz a vy si jste jistí, že základní znalosti máte v malíčku. První otázka je jednoduchá, u druhé lehce zaváháte a u třetí zjistíte, že vlastně tápete. Většina lidí má pocit, že přehled o světě kolem sebe zvládá, realita ale bývá nepříjemně tvrdší. Neznalost přitom neodhalí složité vzorce, ale úplně obyčejné věci typu data, města nebo pojmy z každodenních zpráv. Právě na tyhle samozřejmosti jsme se zaměřili v našem všeobecném kvízu. Zkuste si bez nápovědy ověřit, jestli byste u podobného stolu opravdu obstáli.
Máme přehled, nebo jen ten pocit?
Testy všeobecných znalostí dnes kolují po sociálních sítích i v kancelářích, ale málokdo si je zkusí opravdu poctivě a bez mobilu v ruce. Zvykneme si na rychlé vyhledávání, takže mozek tolik netrénujeme a informace se z hlavy rychle vytrácejí. V redakci při přípravě kvízů často narážíme na to, že lidé podceňují právě základy, které se učili na základní škole. Typický příklad je situace, kdy někdo pozná desítky vlajek z aplikace, ale netuší, kdo byl první československý prezident. Kdo si podobný test někdy poctivě prošel, ví, jak dokáže výsledek překvapit a zároveň motivovat k doplnění mezer.
Na co se otázky skutečně ptají
Tento kvíz prověřuje hlavně základní orientaci v dějepise, zeměpisu, přírodních vědách a kultuře, ne schopnost odříkat učebnici zpaměti. Otázky míří na věci, které se objevují v učivu základních a středních škol i v běžných zprávách. Lidé nejčastěji chybují tam, kde mají jen mlhavý dojem typu „to přece znám“, ale přesný údaj už si nevybaví. Naše otázky proto vycházejí z reálných situací, typických omylů a dlouhodobě opakovaných faktů. V redakci jsme proto vybrali sadu otázek, které nejsou chytáky, ale přesto prověří pozornost, paměť i schopnost spojovat souvislosti.
Jak s výsledkem naložit
Teď je řada na vás, jestli si troufnete projít kvíz bez nápovědy a bez googlení. Zkuste si nastavit vlastní cíl, třeba osm správných odpovědí z deseti, a uvidíte, jak blízko k němu budete. Možná zjistíte, že jste na tom lépe, než jste čekali, nebo naopak odhalíte slabá místa, která jste nepovažovali za problém. Berte to ale spíš jako bezpečné zrcadlo než jako školní test s červeným perem. Klidně si kvíz projděte dvakrát, jednou sami a podruhé třeba s rodinou nebo kolegy v práci. Výsledek vám napoví víc, než si teď myslíte, zbytek už si musíte dovyplnit sami.