Proč přeplatek vůbec vznikl

Příčina je legislativní zpoždění. Důvodová zpráva k novele otevřeně přiznává, že zákon nebylo reálné vyhlásit ještě v roce 2025, a proto se zvolil přechodný režim se zpětným dopadem na první pololetí. Nejde o systémovou chybu ani o opakující se situaci, je to mimořádnost roku 2026.

Minimální měsíční záloha na důchodové pojištění pro hlavní OSVČ klesla z 5 720 na 5 005 korun. Rozdíl 715 korun krát šest měsíců dává maximální vratku 4 290 korun. V praxi bude částka u řady živnostníků nižší; ČSSZ ve svém modelovém příkladu počítá s vratkou 1 800 korun při měsíčním rozdílu 300 korun. Záleží na individuálním vyměřovacím základu. Důležitý detail navíc: pokud OSVČ v prvním pololetí nezaplatila staré minimum 5 720 korun, ale uhradila alespoň částku odpovídající novému přepočtu, penále z tohoto rozdílu jí zaniká. Stát tedy nejen vrací, ale i odpouští.

Běžná OSVČ: žádost bez formuláře, ale s termínem

Pro živnostníky mimo paušální režim platí jednoduchá rovnice: kdo chce peníze na účtu ještě letos, musí sám napsat žádost na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. Žádný zvláštní tiskopis neexistuje. Stačí volně formulovaný dopis, ze kterého je zřejmé:

• že jde o vrácení části záloh v souvislosti s novelou účinnou od 1. 7. 2026,
• číslo účtu pro výplatu,
• způsob výplaty.

Částku nemusíte dopočítávat, ČSSZ ji stanoví sama. Podání jde datovou schránkou nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem. Novou výši zálohy si každý ověří v ePortálu ČSSZ ve službě „Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ“.

Zákonný krajní termín pro podání žádosti je 31. 12. 2026. Háček je v tom, že ČSSZ má na vrácení až dva měsíce. Kdo pošle žádost v prosinci, může reálně čekat na peníze až do února 2027. Podle nás je rozumný praktický termín konec října 2026, to dává správě dostatečný prostor vrátit peníze ještě v kalendářním roce.

A co když žádost nepodáte vůbec? Přeplatek nezmizí. Promítne se do ročního přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2026, který se podává na jaře 2027. Peníze tak uvidíte nejdříve v létě příštího roku. To je ten „rok 2026″ v zúčtování, fakticky jaro až léto 2027.

Pozor na tři praktické háčky: má-li OSVČ jiný splatný dluh u ČSSZ, přeplatek se přednostně použije na jeho úhradu. Přeplatek pod 100 korun ČSSZ standardně nevrací. A pokud živnostník ukončí činnost dříve, než proběhne roční zúčtování, o peníze nepřijde, může je vyžádat zvláštní žádostí, nebo se promítnou do závěrečného přehledu.

Paušalisté v prvním pásmu: jiný úřad, jiný postup

Poplatníci v prvním pásmu paušálního režimu řeší situaci odlišně. Jejich přeplatek činí pevných 4 932 korun a neprochází přes ČSSZ, ale přes finanční správu. Mechanismus je elegantní: živnostník si sníží jednu z dalších paušálních záloh o celý přeplatek, případně ho rozloží do více měsíců. Červencová záloha nebo některá další tak může být výrazně nižší.

Zásadní je ale po jednorázovém snížení nastavit zálohu zpět na novou pravidelnou výši 9 162 korun. Kdo na to zapomene, vytvoří si podplatek, a to je přesně opačný problém, než který řeší. Pokud paušalista přeplatek nevyčerpá snížením záloh do konce roku 2026, může po skončení zdaňovacího období požádat správce daně o jeho vrácení. Podrobnosti shrnuje tisková zpráva Finanční správy.

Zdravotní pojištění: tady se nic nevrací

Častý omyl: živnostníci směšují sociální a zdravotní pojištění. Tato mimořádná pololetní vratka se zdravotního pojištění netýká. U zdravotních pojišťoven žádný analogický přeplatek za první pololetí 2026 nevzniká. Standardní přeplatky na zdravotním se řeší až v ročním přehledu OSVČ, který se od roku 2026 podává elektronicky a sám se považuje za žádost o vrácení přeplatku. Jiný úřad, jiný zákon, jiný režim.

Kolika živnostníků se to týká

ČSSZ evidovala k 31. 3. 2026 celkem 1 179 532 OSVČ, z toho 638 423 s hlavní činností. V paušálním režimu bylo 142 154 poplatníků, přesný počet v prvním pásmu finanční správa veřejně neuvedla. Kolik z nich skutečně platilo staré minimum a má nárok na vratku, úřady nezveřejnily. Řádově jde o statisíce živnostníků a tisíce korun na každém z nich.

Kdo nechce čekat do jara 2027, má čas do konce října poslat volnou žádost na svou okresní správu. Stojí to pět minut a datovou zprávu. Za 4 290 korun to podle nás stojí.

Článek Stát dluží živnostníkům peníze za půl roku. Kdo nepodá žádost, čeká na ně až do zúčtování za rok 2026 se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.