Záloha 25 centů, která zamotala pokladny

Od 1. ledna 2025 platí v Rakousku zálohový systém pro jednorázové plastové lahve a kovové plechovky o objemu 0,1 až 3 litry. Za každý takový obal zákazník zaplatí zálohu 25 centů, tedy přibližně 6,50 Kč, a dostane ji zpět při vrácení přes automat. Obaly se zálohou poznáte podle speciálního loga nad čárovým kódem. (spar.at)

Problém byl v tom, že systém nezačal fungovat přes noc pro všechno zboží najednou. Výrobci mohli plnit nápoje bez nového loga ještě do konce března 2025 a tyto starší zásoby se mohly prodávat až do 31. prosince 2025. Po celý rok tak ležely v regálech vedle sebe obaly se zálohou i bez ní, vizuálně téměř k nerozeznání. (recycling-pfand.at)

Pokladna jako místo, kde se trpělivost vyčerpá nejrychleji

Aby pokladní mohla správně rozlišit, zda zálohu naúčtovat nebo ne, musela každý nápojový obal naskenovat jednotlivě. Bez toho hrozilo, že zákazník zaplatí zálohu za lahev, která do systému vůbec nepatří, nebo naopak. SPAR proto na jaře 2025 vyvěsil u pokladen Pfand-Info s jasným pokynem: všechny nápoje na pás, bez výjimky. (5min.at)

Výsledek byl předvídatelný. Zákazníci, kteří byli zvyklí nechat těžší nákup v košíku a přeložit jen část zboží, najednou museli přehazovat každou lahvu zvlášť. Fronty se prodloužily, pokladní měly více práce a ORF zaznamenal stížnosti i na to, že ne každý automat přijme každou láhev nebo plechovku. Část zákazníků si nebyla jistá, co do systému patří a co ne, a raději se vracení obalů vyhýbala. (kaernten.orf.at)

Přechodné opatření, které trvalo celý rok

SPAR médiím vysvětloval, že pravidlo je dočasné a po konci roku 2025 pozbyde smyslu, protože od 1. ledna 2026 se smějí prodávat jen obaly s logem zálohy, žádný mix, žádná nejistota. Jenže zákazníci nežijí v legislativních harmonogramech. Žijí v konkrétních frontách u konkrétních pokladen, a tam se rok přechodné fáze může táhnout velmi dlouho.

Aby SPAR situaci alespoň trochu zmírnil, zavedl i digitální pfandbon v aplikaci: zákazník nemusí držet papírový lístek z automatu, kredit se odečte automaticky při dalším nákupu. (spar.at) Jde o typický příklad, kdy jedno opatření generuje potřebu dalšího, a zákazník mezitím řeší, co vlastně platí a co ne.

Systém funguje, zákaznický zážitek je jiná věc

Data z poloviny roku 2025 ukazují, že Rakušané vrátili za prvních šest měsíců 357 milionů obalů z 880 milionů uvedených do oběhu, přičemž cílem bylo dosáhnout 80% návratnosti do konce roku. (recycling-pfand.at) Systém tedy funguje a ekologický smysl má. To ale nic nemění na tom, že cesta k těmto číslům vedla přes měsíce zákaznického zmatku, který supermarket sám přiznal jako vyšší provozní zátěž.

Právě tady leží jádro sporu, který není jen rakouský. Dobrý cíl a špatný zákaznický zážitek nejsou protiklady, ale mohou existovat zároveň, a to druhé pak v debatě o smysluplnosti celého systému hlasitě přebíjí to první.

Česko má čas se připravit, ale nemusí ho využít

Česká vláda schválila v říjnu 2024 návrh povinného zálohování PET lahví a plechovek se zálohou 4 Kč za kus a odhadem 2,5 miliardy obalů ročně. (mzp.gov.cz) Novela se ale v minulém volebním období neprojednala a podle monitorovací zprávy Ministerstva životního prostředí z února 2026 se téma vrátí při adaptaci evropského obalového nařízení 2025/40. (mzp.gov.cz) Česko přitom musí od letošního roku třídit minimálně 77 % jednorázových plastových lahví a do roku 2029 dokonce 90 %.

Kaufland a Lidl už v Česku pilotně testovaly zpětný odběr PET lahví a plechovek od února 2023; do ledna 2025 projekt v 16 prodejnách vybral přes 1,4 milionu obalů. (mzp.gov.cz) Infrastruktura se tedy pomalu buduje, ale legislativní rámec chybí. Rakouský příběh ukazuje, co se stane, když systém přijde rychle a přechodná fáze se podcení: zákazníci si zapamatují frontu u pokladny, ne procenta návratnosti.

Článek Oblíbený supermarket zavedl nové pravidlo, zákazníci toho už mají dost se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.