Nenávist nikam nevede 

Pavlová ve svém vyjádření myslela především na ty, kdo se nebojí vystoupit se svým názorem. „Je mi nesmírně líto, že vy, kteří píšete, mluvíte a vyjadřujete podporu, se musíte potýkat s nenávistnými projevy,“ uvedla a připomněla, že otevřená diskuse je sice důležitou součástí demokracie, ale neměla by sklouzávat k osobním útokům.

„Moje babička se naprosto zbláznila a všechen svůj majetek nechala církvi,“ píše Pavel (19)

Zároveň ocenila odvahu lidí, kteří se do veřejného prostoru zapojují navzdory kritice. „Vaše odvaha být vidět, umět argumentovat a hledat pravdu má mnohem větší váhu než nenávist,“ napsala podle serveru ŽvČ dále. Komentáře plné zloby a agrese podle ní nikam nevedou a jejich cílem je akorát zastrašit ostatní než něco vyřešit.

Slušnost a respekt na prvním místě 

Na závěr připojila i osobnější tón. „Přeji nám všem klid a sílu nenechat se tím pohltit a dokázat si i nadále všímat těch hezkých věcí,“ doplnila. Její slova tak vyznívají jako výzva k zachování lidskosti i ve chvíli, kdy se společnost názorově rozděluje.

Prezident varuje před deepfake nahrávkami. Lze se jimi snadno nachytat

Debata kolem demonstrací a politické situace se mezitím dál přesouvá i do online prostoru, kde se často mění v ostré slovní střety. Právě na tento trend Pavlová nepřímo upozornila. Vzkaz proto připomíná, že i v politicky napjaté době má smysl mluvit spolu slušně a s respektem.

Článek Eva Pavlová opět promluvila k lidem: Nenávist nikam nevede se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Důvody jsou různé

Web dTest potvrdil, že až 57 % lidí se již muselo potýkat se sousedy. Důvody přitom mohou být na první zdání malicherné, nicméně jak problém graduje, kolikrát se na první příčinu zapomíná, jak nám potvrdila také naše čtenářka. „Do bytu vedle se nastěhovala taková milá mladá dvojice. Myslela jsem, že s nimi nebude problém. Kouřili na balkoně a ten smrad mi šel přímo do oken. Když jsem je slušně poprosila, jestli by mohli chodit kouřit před dům, byli na mě sprostí. Teď mi dělají už jen naschvály,“ stěžuje si paní Irena T. z Prahy.

‚‚Můj pejsek umíral, soused se v tom vyžíval a dělal nám nesmyslné naschvály,‘‘ popisuje žena vznik a řešení sousedského sporu

iZdroj fotografie: Pexels

Nejčastějším důvodem pro vznik konfliktu je jednoznačně hluk, jak Dámský Deník vypátral. Rovněž ale narušení soukromí, závist, nedostatečná či špatná komunikace a rozdílný životní styl mohou poklidné bydlení změnit v živoucí peklo. Typický je rovněž spor kvůli plotu – ten má ale řešení, jak potvrzuje například Deník.

Dobrý počin byl potrestán

Konflikt mezi hned několika sousedy vyvolal v Polsku čin jednoho z nich, který v horkých letních dnech myslel i na své okolí. Konkrétně na ptáky, kterým chybí ve městech voda. Umístil tak pítka s čistou vodou. Ta ale upoutala pozornost dětí, které ji rozlévaly. První vzkaz u takto rozlitého pítka zněl: „Ošklivé děti rozlévají vodu ptákům. Gratuluji rodičům těchto potomků.“ Reakce na sebe nenechala dlouho čekat, kdy se ozvali rodiče, kterým se nelíbil způsob, jakým jejich dítě neznámá osoba popisuje. A tak šel spor dál, formou vzkazů i na sociálních sítích.

Umírající seniorka dává poslední sbohem milovanému papouškovi. Reakce ptáka je krásným důkazem lásky, který vás zaručeně dojme

iZdroj fotografie: Pexels

Zda dojde ke smíření sousedů v této věci, je ve hvězdách. Je možné, že jednoho dne miska vah přeteče a pítka zkrátka zmizí a tím se problém vyřeší sám. Dámský Deník ale popsal i případ, kdy ptáci mohou být velice agresivní.

Článek Sousedské vztahy se vyostřily na maximum, problém má přitom mnohem hlubší myšlenku se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Dívka svůj boj s rakovinou prohrála

Athena Orchard žila spokojeným životem se svou rodinou. Měla milující rodiče, šest sester a tři bratry. O své sourozence se ráda starala a matce pomáhala s péčí o ně. Snila o své budoucnosti a představovala si, čeho asi v dospělosti dosáhne. Když si v prosinci objevila na hlavě malou bulku, nevěnovala tomu pozornost. Během vánočních svátků ovšem zkolabovala, a tak byla okamžitě převezena do nemocnice, jak popisuje začátek jejího konce i web AbcNews.

Po mnoha vyšetřeních si Athenina rodina vyslechla zdrcující zprávu. Lékaři zjistili, že dívka trpí rakovinou kostí v již pokročilém stádiu zasahující páteř, levé rameno a hlavu. Následovala sedmi a půl hodinová operace a chemoterapie. Po těžkém a vyčerpávajícím boji s touto zákeřnou nemocí ale třináctiletá Athena zemřela. Celá její rodina truchlila a nemohla se s dívčinou smrtí smířit. Přesto se ale otec pustil do vyklízení jejího pokoje. Když ze zdi sundal zrcadlo, nemohl uvěřit svým očím.

Nikdo neměl tušení, co dívka chystá

Athena jej zezadu celé popsala černým fixem, a zanechala tak jakousi zprávu o 3000 slovech plnou jejích myšlenek a nejniternějších pocitů. „Štěstí závisí na nás samých. Každý den je výjimečný, tak si ho užijte naplno, zítra totiž můžete dostat nemoc, která ukončí váš život, takže si každý den užijte naplno. Život je špatný jen tehdy, když si jej uděláte špatným,“ cituje část dívčina vzkazu web People. Její rodiče uvedli, že o jejím počínání neměli ani tušení, ale asi je to ani nepřekvapilo. Taková totiž byla, duchovní a chytrá.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Rodina si zrcadlo hodlá ponechat navždy, aby jim tak připomínalo jejich úžasnou holčičku. Při čtení citátů a vět, které mají velkou hloubku a které Athena napsala, mají její blízcí pocit, že je stále s nimi. Lidé na sklonku života často chtějí vyjádřit své pocity, zanechat vzkaz svým milovaným a opustit tento svět s čistým svědomím. Na DámskémDeníku jsme zveřejňovali obsah dopisu, který zanechala umírající matka své dceři, což rozhodně stojí za přečtení.

Článek Jejich 13letá dcera podlehla rakovině. Když pak rodiče vyklízeli pokoj, naprosto oněměli se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Žena byla vyčerpaná

Mladá matka byla jedno období již velmi vyčerpaná z toho, jak veškerá starost o domácnost ležela na jejích bedrech. Jednoho dne se tedy rozhodla sepsat dopis pro svého manžela, který si schovala na případ, kdy bude vzkazu třeba. Brzy však nastal den, kdy se žena již odhodlala k tomu, aby svému manželovi tento vzkaz předala k přečtení, jelikož už toho na ni bylo příliš.

Matka si chtěla odpočinout

Tento osudný den byla žena na pokraji svých sil. Požádala tedy svého muže, zda by mohl na chvíli pohlídat děti, aby si mohla zdřímnout a načerpat síly. Manžel jí za 20 minut přinesl plačící miminko a položil ho přímo k její hlavě. V tu chvíli vyčerpaná žena sáhla pro obálku s dopisem, již předala svému manželovi. Než to však udělala, musela se zhluboka nadechnout, aby po svém muži nezačala křičet a nerozpoutala hádku před dětmi.

Muž si dopis přečetl

Manžel otevřel dopis, který mu žena dala. V tomto dopise stálo, že by žena ocenila, aby jí byl manžel větší oporou. Psala, že jí muž vždy po několika minutách přinese plačící miminko, jelikož se o něj nedokáže postarat. Jednodušší pro muže je, když jej předá manželce, čímž jí ale dává najevo, že se o dítě moc starat nechce. Zároveň se o druhé dítě stará stylem, že jej posadí k televizi, což také není správné.

iZdroj fotografie: Pixabay

Dopis byl obsáhlý

Ženě se nelíbilo také to, že ona si i odsává mléko pro své děti, aby jej měly, když je v práci. Svého muže také poprosila, zda by mohl projevit trochu více vděku, když i přes veškerou starost o děti je v domě stále uklizeno a navařeno. Také jej požádala, aby se od této chvíle mohl o starší dceru ráno starat on, jelikož ona potřebuje více času na miminko. Na muži tedy bylo, aby se ujistil, že starší dcera dostane snídani, skočí si na toaletu, napije se a také že dceři zabalí batoh do školky.

Vzkaz se stal hitem

Po nějaké době se žena rozhodla tento vzkaz sdílet na sociálních sítích a podělit se s ostatními. Tento příspěvek se stal brzy velmi oblíbeným a spousta matek s touto ženou souhlasila. Každá matka by měla mít plnou podporu svého partnera, zároveň by občas měla vidět vděčnost za to, co denně zvládá. Spousta žen tuto matku podpořilo a ujistilo ji, že udělala dobře. Většina z nich totiž k takovému kroku nikdy nesebere odvahu.

Článek Vyčerpaná matka napsala dopis svému manželovi. Po zveřejnění na internetu se stal hitem se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Střecha nad hlavou je důležitá

Když bydlí rodina v domě, má mnohem větší soukromí. „Já bych v bytě bydlet nemohla, byla bych jako lev v kleci. Chápu, že dům je pro mnohé nedostupný, ale ten komfort je skvělý. V létě trávíme celé dny venku, grilujeme, zveme přátele a rodinu. V zimě zase stavíme sněhuláky a chodíme s dětmi bobovat. Nikdo nás neruší, i když sousedé jsou někdy trochu hlučnější, rozhodně se to dá odpustit,“ podělila se s redakcí webu Dámský Deník také paní Jana Z. ze Šumperka.

Po grilovačce si chlapec stěžoval na nesnesitelnou bolest. V nemocnici rentgen odhalil důvod, šlo o vteřiny

iZdroj fotografie: Pexels

Oproti tomu bydlení v panelákových domech je dosti anonymní. Člověk často nezná své sousedy a ani je znát nechce. Vyhovuje mu, že přijde domů a může si odpočinout u televize nebo hezké knihy a nemusí řešit, že je tráva příliš vysoká a potřebuje pokosit. Výhodou je jistě dobrá občanská vybavenost, jak popisují i Novinky. Nevýhodu mohou mnozí spatřovat například v tom, že je problém zaparkovat.

Výmluvný vzkaz

Co asi obyvatele společného bydlení obtěžuje nejvíce, je hluk a nepořádek. Podobně to vnímal i polský chlapec Michal, který se svou rodinou bydlel v přízemí, a byt disponoval také malou zahrádkou. Vadila mu neurvalost ostatních lidí, kteří žijí v domě, a proto se rozhodl napsat vzkaz. Ty mohou mít velký dopad, jak i Dámský Deník psal dříve. Chlapec navíc vzkaz umístil tak, aby byl dobře viditelný a vidělo jej hodně lidí.

Celých třináct let navštěvoval otec místo, kde zemřel jeho syn. Jednou tam na něj čekal šokující vzkaz

Ve vzkazu stojí: „Vážení sousedé, jmenuji se Michal a bydlím v přízemí v bytě číslo 1. Celkově se vyvíjím dobře a nemám podváhu ani problém s alkoholem, proto vás rodiče prosí, abyste mi do zahrady neházeli chléb, plechovky a lahve od piva a další věci. Moc vám děkuji a zdravím, Michal,“ zaznamenal web Parenting. Poukazuje na to, že lidé z vyšších pater vyhazují odpadky, které na zahrádku někoho dalšího zkrátka nepatří.

Článek Malý chlapec nechal vzkaz svým sousedům – byl krátký, ale velmi výmluvný se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Felix předal veřejnosti Aniččin vzkaz

Po smrti Aničky Slováčkové se na její rodiče Dádu Patrasovou a Felixe Slováčka snesla média. Přestože by si oba jistě přáli mít klid na truchlení, snaží se nezhroutit se. Saxofonista se s odchodem své dcery vyrovnává po svém. Než aby se doma utápěl ve smutku, koncertuje a drží se ve společnosti svých přátel. Nedělá mu ani problém poskytnout jakýkoli rozhovor, v němž má možnost vyjádřit své nynější pocity.

Anička Julie Slováčková bojovala se svou nemocí statečně, šířila osvětu o strašáku jménem rakovina

iZdroj fotografie: Nextfoto

Redakce webu Dámský Deník nedávno jeden takový rozhovor s TvMarkíza zaznamenala. Hudebník v něm prozradil něco, nad čím by se měl každý zamyslet. Jeho dcera, která už byla se smrtí smířená a věděla, že se její odchod na věčnost blíží, poslala přes tatínka veřejnosti vzkaz. „Anička hlavně všem vzkazuje, aby když si chtějí něco splnit, nějaké přání, a chtěli něco vidět, aby s tím neotáleli a aby to udělali, protože se může stát, že už pak nebudou mít čas,“ řekl Slováček.

Život si užívala do poslední chvíle

A tohoto kréda se držela také sama Anička. Když se totiž od lékařů dozvěděla, že její vyhlídky na budoucnost nejsou příliš optimistické, začala si plnit sny. Hodně cestovala a užívala si čas s přáteli a rodinou. Na Dámském Deníku jsme již psali o její návštěvě vánočního New Yorku, což bylo jedno z jejích velkých přání.

Anička Slováčková varovala před příznaky rakoviny. Sama jim delší dobu nevěnovala pozornost

Anička Slováčková měla mnoho přátel, fanoušků a obdivovatelů. Jejím přáním však bylo, aby rozloučení proběhlo pouze v rodinném kruhu. A tak za ni byla uskutečněna alespoň veřejná modlitba v průběhu mše. Redakce webu Dámský Deník se jí nemohla přímo zúčastnit, zhlédla ji však ze záznamu, který je zveřejněn na YouTube.

Článek Anička Slováčková poslala po otci vzkaz všem svým fanouškům a blízkým se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Zdi ukrývaly psaníčka někdejších studentů

Rozsáhlou rekonstrukcí procházela základní škola Grzegorze Piramowicze v polských Pabianicích. „Měníme se pro vás, milí žáci, učitelé, rodiče. Probíhají práce v šatně pro žáky I.-III. třídy a v tělocvičně se opravuje podlaha, která ohrožovala bezpečnost žáků. Výsledek prací se brzy dostaví,“ popisuje škola na svém facebookovém profilu.

Renovace se ale, řečeno s trochou nadsázky, přeměnila v archeologické bádání. Ve zdi tam totiž dělníci objevili nostalgický nález. „Naše milá škola toho hodně viděla, hodně zažila a skrývá svá tajemství… Během renovačních prací byl náš tým ze Sociálního podniku při Centru Rampa opakovaně překvapen, ať už řemeslným provedením pokládky parket v minulosti nebo tím, co vypadlo ze školních zdí v šatně,“ popisuje škola.

Ve zdi našli ukrytý kufr. Jeho obsah je natolik zaskočil, že se o něj museli podělit s ostatními

Dělníci našli také starou bankovku

Vedení školy se rozhodlo obsah starých dopisů zveřejnit. Pro starší generace mohou znamenat hezké vzpomínky na mládí. Na mladší ročníky, které vyrostly s chytrým telefonem nebo tabletem v ruce, může tenhle závan minulosti působit možná až podivně. Podle webu Story jsou některé vzkazy někdejších studentů poměrně neotřelé, jiné zase vypovídají o milostných příbězích.

iZdroj fotografie: Freepik

Studenti ve škole objevili můru gigantických rozměrů. Naposledy byla spatřena v roce 1890

Jeden vypovídal o možném zrodu budoucí lásky. „Máš přítele? Chtěla bys ho mít?“ napsal své vyvolené student s iniciálami L. M. „Nikomu to neukazuj! Anko, nezlob se, ale líbíš se mi a neustále na tebe myslím. Na tyto otázky prosím odpověz ano, nebo ne,“ pokračoval student v dopise. Kromě vzkazů našli stavební dělníci také starou bankovku v hodnotě 10 zlotých. Podle webu Parenting byla v oběhu v letech 1965-1977. Je tedy pravděpodobné, že dopisy žáků pocházejí z těchto let.

Článek Na stavební dělníky dýchl závan minulosti během prací na renovaci školy. Narazili na záhadné dopisy žáků se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Matku rozčílil přístup personálu školky

Školka, kam Caroline posílá svou tříletou dcerku Evelyn, má totiž svá pravidla, uvedl web Parenting. Matka byla šokovaná, když zjistila, jaká. Holčička se jí svěřila s tím, do čeho ji učitelka nutila. Chtěla, aby během obědové pauzy nejdříve snědla „dobré“ jídlo a teprve pak to „špatné“.  Ten den měla holčička ve své obědové krabičce sendvič, plátky okurky, jahody, mandarinku a sušenku.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Učitelka ji poučila, že teprve až po zkonzumování sendviče a okurky si může dát sladkou dobrotu. „Jsou jí teprve tři roky. Jsem pyšná na to, že vycítila a poznala, že něco není v pořádku, a řekla mi o tom,“ cituje matku tiktokový profil Pezzi. Matka se rozhodla, že to tak nenechá a na školku si došlápne. Druhý den nalepila na dceřinu krabičku s obědem papírek se vzkazem, v němž jasně vyjádřila svůj postoj.

Mateřská školka odmítla přijmout tuto roztomilou holčičku. Učitelky nechtěly, aby děsila ostatní děti

Názor učitelek považuje za zastaralý

Postoj učitelek považuje matka za zastaralý. „Evelyn má naše svolení jíst oběd v jakémkoli pořadí. Neexistují žádná ‚dobrá‘ nebo ‚špatná‘ jídla. Jídlo je prostě jídlo,“ uvedla Caroline ve vzkazu určeném personálu školky. Caroline přiznala, že dřív také dělila jídlo na zdravé a nezdravé. V průběhu let však svůj přístup změnila díky vzdělávání v oblasti dietologie a zkušenostem jiných rodičů. „Nyní mám k jídlu zdravější přístup,“ vysvětlila matka. Ve stejném duchu se snaží vychovávat i své potomky.

@pezzi.shop Here’s the story: My three-year-old came home from school yesterday, telling me that her teacher told her that she had to eat all of her “good” foods before she ate her “bad” foods. She couldn’t have her cookie before eating her sandwich and cucumbers. In this moment, I felt a little frustrated by the antiquated instruction from the teacher, but I responded saying, “Well that’s silly. There are no good foods or bad foods. Food is just food!“ I will say, this was not my internal dialogue growing up, but because of the information that I have from so many great accounts created by moms and experts, in the field of childhood and nutrition, I am armed with better responses, knowledge and practices for my kids. Three years old. At three years old someone has told her that foods are good or bad. I am so proud that she had sensed something was off – to know that was not right enough to tell me about it. We talk about it all the time at home… If you only eat carrots or broccoli your body won’t have protein it needs to grow strong muscles. If you only eat chicken, your body won’t have enough energy to do things like run and play all day long. We need little bits of everything to make sure that we are able to learn and play and grow all day long. So to the accounts that make sure we have the words, knowledge and confidence to write the note and practice it at home, I thank you, thank you, thank you. It has changed our family for the better. What you do and what you share is so important to young families. #kidsnutrition #kidseatincolor #solidstarts #kidfood #babyledweaning toddlers moms babies family @Jennifer Anderson, MSPH RD @Feeding Littles @Kacie Barnes, MCN, RDN @Food Science Babe ♬ It’s All Right I Got Ya Baby – Neon Dreams

Když 4letý chlapec ochutnal, co mu ve školce nachystali k obědu, rozhodl se utéct. Naštěstí si ho všimli policisté

„Říkám to také svým dětem. Když budete jíst jen mrkev nebo brokolici, vaše tělo nebude mít bílkoviny, které potřebuje k růstu silných svalů. Když budete jíst jen kuřecí maso, vaše tělo nebude mít dost energie na celodenní hraní. Potřebujeme od všeho trochu, abychom se mohli celý den učit, hrát si a růst,“ dodala matka. Na TikToku se pod příspěvkem strhla debata. Část rodičů s matkou souhlasila, ale jiní se postavili na stranu učitelek, protože pomáhají dětem osvojit si zdravé stravovací návyky.

Článek Dcerka se svěřila rodičům s tím, k čemu ji nutí ve školce. Rozčílená matka napsala učitelkám vzkaz se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Drsný vzkaz všem lidem

Devětadvacetiletá Anička Slováčková si v posledních letech prochází velmi těžkým obdobím. Přestože se zdálo, že nad rakovinou prsu zvítězila, bohužel tomu tak nebylo. Nemoc se po pár měsících vrátila v mnohem silnější podobě a stále se rozšiřuje. I když tedy dcera Felixe Slováčka a Dády Patrasové ví, že jí pravděpodobně nezbývá mnoho času, neztrácí naději a svůj život si užívá naplno. Po dlouhé koncertní šňůře se před Vánocemi vydala s přáteli do New Yorku, jak dokazují fotografie zveřejněné na jejím Instagramu.

Anička Slováčková nechce chodit na veřejnost: „Připadám si jako špinavá myš,“ přiznala

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Anna Julie Slováčková (@anna_julie_slovackova)

Zpěvačka se svěřila, že na Vánoce chce mít ale už klid, aby tak mohla nasávat sváteční atmosféru. Zároveň ostře prozradila, co by si přála ze všeho nejvíc. „Mým největším přáním je, aby lidé vytáhli hlavu ze zadku a aby se přestali honit pouze za penězi a za mocí. Aby si všeho vážili a radovali se, že můžeme být v našem světě,“ cituje slova Anny Slováčkové web AhaOnline.

Má před sebou nabitý program

Slováčková má za sebou velmi nabitý program, který ale ani po Novém roce nebude volnější. Zpěvačka prozradila, že během ledna a února se bude mimo klasických koncertů účastnit s kapelou i se svým otcem plesů a podobných akcí. Čeká ji také natáčení seriálu Ordinace v růžové zahradě, což pro ni jistě bude velmi náročné. Slováčková však nehodlá polevit, chce toho stihnout co nejvíce.

Anička Slováčková o svém boji s rakovinou: I přes probrečené dny stále neztrácí naději

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Anna Julie Slováčková (@anna_julie_slovackova)

Přestože zpěvačka bojuje ze všech sil, zdravotně na tom není nejlépe. Na DámskémDeníku jsme již informovali o tom, že jí lékaři sdělili velmi nepříjemnou zprávu, podle níž jí již bohužel mnoho času nezbývá. Jak ale sama Slováčková uvedla, důležité je se nevzdávat a užívat si každou chvíli na tomto světě. Také proto teď zpěvačka hodně cestuje, plní si své sny a také tráví spoustu času s rodinou.

Článek Anna Slováčková vyjádřila ostře svůj názor a vzkaz, který směrovala všem lidem, mnohé šokoval se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Rozvoj dovedností začíná ve školce

Ve školce si děti rozhodně jen nehrají. Učitelky pro ně mají v průběhu roku nachystané tematické okruhy, o kterých si vyprávějí, ale také hrají hry, aby daný námět poznaly do hloubky. Aniž by to samotné děti věděly, učí se už věcem, které je připravují na školu. „S dětmi rozvíjíme jemnou i hrubou motoriku, učíme je, jak se chovat k autoritám, ale také k vrstevníkům v rámci kolektivu. Samozřejmostí jsou ale také základy matematiky, uvolňování ruky a prohlubování slovní zásoby,“ řekla učitelka mateřské školy v Plzni paní Martina M.

Svou dceru záměrně posílá do školky ve špinavém oblečení. Nad důvodem se pozastavily i učitelky

iZdroj fotografie: Pixabay

S přechodem do školy se mnohé změní. Zde už je nesmírně důležité, aby bylo dítě dostatečně vyzrálé a dokázalo se soustředit. Každé dítě je jiné, a proto je v zájmu rodičů a pedagogů sledovat jeho vývoj a zjišťovat, zda je na školu skutečně mentálně vybavené.

Co s kapesným

Mnohé děti dostávají kapesné. Jedná se často právě o děti školního věku, které si již zaslouží důvěru rodičů, že peníze použijí na potřebnou věc. V České republice dostávají děti v průměru 300 Kč měsíčně, jak informuje web Novinky. To je ale velmi individuální. Jiřík (9) dostává od svých rodičů 50 Kč týdně. Šetří si na vysněné Lego. Od babičky dostal k narozeninám 350 Kč. A on, místo aby tyto peníze uložil do prasátka, udělal něco zcela nečekaného.

Pětiletá dívka rozbila své prasátko, aby pomohla kamarádce ze školky, jejíž maminka neměla dostatek peněz

iZdroj fotografie: Pixabay

Jirka chodí do školy s velkým nadšením a odpovídají tomu i jeho výsledky. Když se ale dozvěděl od rodičů, že platy učitelů nejsou vysoké, přišlo mu to líto. A proto dal peníze do obálky a napsal vzkaz své nejoblíbenější učitelce. V něm stálo: „Paní Kovalová, moc děkuji za vše, co pro nás děláte. Prosím, přijměte mé peníze jako poděkování.“ Učitelku jeho gesto nesmírně dojalo. Peníze samozřejmě nepřijala, ale jsou to přesně tyto momenty, které i ji motivují. Vždy je to o přístupu, podobně oblíbená je i učitelka, o které DámskýDeník psal.

Článek Chlapeček dostal od babičky 350 Kč k narozeninám. On ale místo toho, aby si je nechal, napsal dopis a odnesl je do školy se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Řidičák o rok dříve

V České republice je možné skládat závěrečné zkoušky po úspěšném absolvování daného počtu jízd akreditovanou autoškolou v 18 letech. Zkoušky se skládají z písemné a praktické části. „Já jsem dělal autoškolu před 40 lety, teď se na ni učí vnučka, a jak vidím ty otázky, nevím, jestli bych to zvládl,“ napsal pan Jindřich S. z Kroměříže. Nově je také možnost získat řidičské oprávnění o rok dříve, jak informuje web Policie.

„Řidič pod vlivem omamných látek mi zabil dítě. Nikdy mu neodpustím.“ Bolestná zpověď matky, která ztratila 18letého syna

iZdroj fotografie: Pxhere

I to má ale svá velmi jasně stanovená pravidla. Důležité je, že vedle mladého a nezkušeného řidiče sedí mentor, který bedlivě dohlíží na dodržování pravidel provozu a radí nezletilému. Například v USA získávají mladiství řidičský průkaz již v 16 letech. Také se ale potýkají s velkým množstvím dopravních nehod, které mnohdy končí tragicky. Jako například vyhasl i život Raymonda Jaye Olsena, 22letého mladíka. Jeho tatínek ale pravidelně na místo nehody chodil.

Tajemný vzkaz

Tragická nehoda se stala v roce 2003, a to na cestě, která je v soukromém vlastnictví. Raymondův otec se s nehodou a ztrátou syna nikdy úplně nesmířil, často ale docházel právě do místa, kde k nehodě došlo. Nosil sem květiny a svíčky. Až jednoho dne na něj čekal vzkaz s telefonním číslem, na které se má ozvat. Otec se obával, že chtějí pietní místo jeho syna zrušit, protože oblast byla přestavována a modernizována. Ukázalo se ale, že vše je úplně jinak.

Byli manželé jen 48 hodin. Zemřeli při hororové autonehodě, o své tajné svatbě nikomu ani nestihli říct

Web NBCNews uvádí, že za vzkazem stál americký gigant Chevron, který se staral o stavební úpravy okolí. Se souhlasem vlastníka pozemku nechali mladému muži postavit trvalý památník na uctění jeho památky. Nechali také vyrobit lavičku, aby se truchlící mohli posadit a tiše vzpomínat na milovanou osobu.

Článek 13 let chodil pravidelně na místo, kde při autonehodě zemřel jeho syn. Jednoho dne tam na něj čekal vzkaz se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Na dětský kousek už zapomněl

Když bylo Troyovi Hellerovi deset let, byl na prázdninách u prarodičů ve floridském městečku Vero Beach. Dětská fantazie zapracovala a chlapce napadlo, že by mohl do oceánu hodit lahev se vzkazem, aby zjistil, kam až doplave. „P. S. Kdokoli to najde, prosím, zavolejte mi nebo napište,“ napsal ve vzkazu a přiložil adresu a telefonní číslo. Čekal, že ji někdo najde, ale dlouhé roky se nic nedělo. Na svůj kousek z dětství už dávno zapomněl.

Ale pak se stalo něco neuvěřitelného. Chlapcovo poselství z roku 1985 bylo objeveno asi 20 kilometrů od mola, kde kdysi lahev hodil do vody. Trvalo to 37 let. Starou lahev od Pepsi s dětským vzkazem našly Katie a Annie Carrmaxovy. Po hurikánu Nicole ji vyplavil Atlantický oceán na břeh pláže. Byla neporušená. Ženy překvapivý nález zaujal, vzaly ho domů, lahev otevřely a přečetly si Troyův dopis. Okamžitě se rozhodly, že se mu musí ozvat.

Kontakt na chlapce už nebyl aktuální

Začalo ale velké pátrání na internetu. Kontakt, který na sebe chlapec před skoro čtyřmi dekádami zanechal, už nebyl aktuální. To ale ženy neodradilo a nakonec Troye našly. Právě obědval, když mu zazvonil telefon a na displeji bylo floridské číslo. Neznal ho, a tak telefonát ignoroval. Pak mu ale přišla textová zpráva, v níž byla i fotografie vzkazu. Jakmile snímek spatřil, okamžitě si vzpomněl na dopis, který coby desetiletý chlapec hodil do oceánu. Bylo to jako výlet do minulosti.

Byl překvapený, že tak dlouhou dobu lahev zůstala nedotčená. „Jakmile jsem tu zprávu uviděl, všechno se mi vybavilo. Když mi bylo deset let, rozhodl jsem se, že hodím lahev do moře a uvidím, kam doplave. Je úžasné, že se dostala zpět na Floridu a že ji někdo našel,“ vyprávěl Troy. Ženy mu originál dopisu poslaly. Byl šťastný. Spolu s fotografií z prázdnin roku 1985 si vzkaz z minulosti zarámoval a pověsil ve svém domě.

Článek Malý chlapec hodil vzkaz v lahvi do oceánu, protože ho zajímalo, kam doplave. Odpověď dostal po 37 letech se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Zákeřná nemoc se vrátila

Když v osmnácti letech Pablo Raez ze španělského města Marbella zjistil, že trpí leukémií, jeho život se obrátil naruby. Talentovaný sportovec udělal všechno proto, aby se vyléčil. Podstoupil několik cyklů drastické chemoterapie a také transplantaci kostní dřeně. V nemocnici strávil více času než kde jinde. Zdálo se, že svůj boj s nemocí začal vyhrávat. Rakovina byla v remisi, napsal web PositiveVibration. Odhodlaný mladík si začal plánovat svou budoucnost.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Pablo Ráez. (@srraez)

Ale po deseti měsících se nemoc ozvala znovu. Opět musel absolvovat vyčerpávající léčbu, ale tentokrát vhodný dárce kostní dřeně nebyl k mání. Pablo spustil na sociálních sítích kampaň #retounmillon, jejímž cílem bylo zvýšit povědomí o důležitosti dárcovství. „Bylo by smutné zemřít jen proto, že nemohu najít kompatibilní dřeň. Každý by mohl zvýšit mé šance na život,“ cituje mladíka list ElPaís. Každý den přidával na internet střípky ze svého života.

4letý chlapec pomalu prohrával svůj boj s rakovinou. Před smrtí řekl slova, která by otřásla každým rodičem

Měli bychom být šťastnější

Díky jeho kampani počet dárců kostní dřeně ve Španělsku neuvěřitelně vzrostl. V říjnu 2016 se pro mladíka našel vhodný dárce. „Ptali se mě, kde jsem našel sílu žít a jak se v takové situaci dokážu usmívat. Ale já se smrti nebojím, cítím se svobodný. Když se přestanete bát, jste svobodní, a tak najdete sílu,“ uvedl Pablo na Instagramu. Druhá transplantace ale nebyla úspěšná. V pouhých 20 letech Pablo zemřel. Do poslední chvíle ale psal vzkazy a inspiroval miliony lidí na internetu.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Pablo Ráez. (@srraez)

Dojemná zpověď maminky, jíž zemřel tříletý syn na rakovinu. Svou kuráží inspiruje matky po celém světě

„Žijeme ve společnosti, kde lidé pracují, vydělávají peníze a vše je regulováno časem. Nikdy nejsme spokojeni s tím, co máme, a vždy chceme víc. Měli bychom žít jednoduše. V systému, který se stará o lidi a planetu. Měli bychom být šťastnější. Měli bychom pochopit, co je skutečně důležité. Potřebujeme lásku, úsměv, mír a objetí,“ napsal Pablo před smrtí. „Milujte všechno v životě, užívejte si každý okamžik. Povzbuďte všechny lidi a rodiny, kteří čelí těžkému boji nebo ztratili milovaného člověka. Smrt je součástí života, proto by se jí člověk neměl bát, ale milovat ji,“ dodal.

Článek V 18 letech už věděl, že nad ním rakovina pomalu, ale jistě vyhrává. Před smrtí tak stihl napsat dopis se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Babička vyjádřila své přání

Alzheimerovou chorobou trpí jen v České republice více než 50 000 občanů, uvádí web VZP. Je to velmi zrádné degenerativní onemocnění, které postihuje především starší osoby. Touto nemocí trpí i babička ženy, která se rozhodla přes sociální sítě sdílet její poslední přání, které ji samotnou velmi dojalo. Babička již nebyla schopna se sama o sebe postarat, a tak jí vnučka pomáhala balit věci, aby se mohla přestěhovat k její mamince. To, co ale našla napsané černým fixem na dveřích skříně, ji dojalo k slzám.

Video: Baletka z 60. let trpí Alzheimerovou chorobou. Jakmile uslyší písně z Labutího jezera, začne opět tančit

Jednalo se o vzkaz, který zněl velmi jasně. Babička v něm totiž vyjádřila přání, aby její orgány posloužily i po její smrti. Stát se dárcem orgánů je možné v mnoha zemích světa, a to i v České republice. Dárcovství ale musí být podle webu NZIP vždy dobrovolné a bezplatné.

Prevence je základ

Jedním z důvodů, proč tato choroba vůbec propukne, je, že se málo trénuje mozek. To je často právě případ seniorů, kteří se nechtějí rozvíjet a jejichž mozek začne stagnovat. Vhodnou prevencí je nejen zdravý životní styl, ke kterému patří dostatek pohybu a vyvážený jídelníček, ale také pravidelná cvičení. Zajímavé výzvy mozek potřebuje, aby se tvořily nové mozkové buňky. I takové sudoku či vyluštění křížovky není na škodu.

Žena s Alzheimerem si nepamatuje vlastního manžela, on se o ni ale neustále stará a pořád ji bere na procházky

iZdroj fotografie: Pxhere

Jakmile choroba vystrčí růžky, není to pro člověka dobré. Ani pro jeho okolí. Postupně dochází k tomu, že je člověk dezorientovaný a přestává poznávat i tváře svých nejbližších. Je ale několik metod, jak alespoň trochu nemocnému pomoci. Muž například svému tatínkovi pouštěl písničky, a tím mu navracel paměť, jak DámskýDeník psal. „Snažím se hodně číst a udržuji i čilý sociální kontakt. Často s kamarádkami jdeme na procházku či do divadla a cítím se skvěle,“ podělila se o svůj tip i paní Olinka D. z Boskovic.

Článek Ve skříni své babičky, která trpí Alzheimerovou chorobou, našla vzkaz. Po jeho přečtení neudržela slzy se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

O hercově smrti informovala rodina

Když média informovala o smrti Karla Heřmánka, nikdo nemohl uvěřit tomu, co se stalo. Tento herec narozený v roce 1947 měl dle webu iDnes na střelnici Placy nedaleko Příbrami spáchat sebevraždu, a to střelnou zbraní, kterou proti sobě obrátil. I přes okamžitou pomoc přivolaných zdravotníků se umělce nepodařilo zachránit.

Česko v slzách: Náhle nás opustil oblíbený herec, který zářil na obrazovkách TV už od devadesátých let

O Heřmánkově úmrtí informovala na sociálních sítích jeho rodina. Na facebookovém profilu Divadla Bez zábradlí, které Karel Heřmánek založil a jemuž zasvětil většinu svého uměleckého života, byl zveřejněn příspěvek: „Včera v odpoledních hodinách nás tragicky opustil náš milovaný manžel, tatínek a dědeček Karel Heřmánek. Bolest, která nás zasáhla, je nezměrná. Děkujeme za veškeré projevy soustrasti a prosíme o respektování soukromí. Heřmánkovi.“ To bylo ovšem jediné vyjádření hercovy rodiny.

Syn mu do nebe poslal dojemný vzkaz

Heřmánek zde po sobě zanechal vdovu Hanu a celkem pět dětí. Po několikadenním mlčení celé rodiny se k otcově smrti vyjádřil zatím pouze jeho nejstarší syn Karel Heřmánek mladší, o čemž informuje i web eXtra. Ten na svých sociálních sítích zveřejnil píseň Be od amerického zpěváka Neila Leslie Diamonda. K ní hercův syn připsal dojemný vzkaz, k němuž není co dodat: „Leť, táto!“

Sebevražda zaskočila všechny fanoušky. Svět utrpěl ránu, nečekaně přišel o dětskou hvězdu oblíbených seriálů

Karel Heřmánek mladší svého otce skutečně miloval, jak je zjevné i z příspěvku, který zveřejnil na svém Instagramu. Byl na tatínka neskonale a jistě právem pyšný.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Karel Heřmánek (@karelhermanek)

Jak jsme již dříve na DámskémDeníku psali, zdravotní stav Karla Heřmánka nebyl vůbec dobrý. Spekuluje se o tom, že se potýkal s velkými zdravotními problémy, které by mohly být příčinou jeho rozhodnutí spáchat sebevraždu. Mluvilo se totiž o tom, že umělec trpěl zánětem trojklanného nervu, což mu způsobovalo obrovské bolesti. Zároveň pravděpodobně bojoval i s rakovinou v ústech.

Článek Bolestivá slova Karla Heřmánka mladšího: Tátovi formou písničky poslal do nebe vzkaz se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Postižení to nemají snadné

Žít s postižením je nejen pro danou osobu, ale i pro její blízké okolí nesmírně složité. Potupnou situací, kdy se musela plížit uličkou autobusu, aniž by jí byla nabídnuta jakákoli pomoc, se dodnes trápí také Monika. Její příkoří DámskýDeník popisoval již dříve.

Paní Justine van der Borne žije v australském městě Melbourne. Ve 35 letech jí byl diagnostikován Reyův syndrom, tedy velmi vzácná porucha postihující především játra. Není-li však léčená, může závažně narušit i správné fungování jiných orgánů a přivodit smrt, jak informuje web Lékárna. „Na takovém člověku ve většině případů na první pohled není nic poznat. Jsou ale pod stálou kontrolou lékařů, a i když mohou fungovat zcela normálně, jsou považováni za invalidy. Jejich stav se může kdykoli zhoršit,“ uvedla lékárnice paní Pavlína L. z Brna.

Zbytečný lístek za stěračem

Paní Justine má tedy nárok zaparkovat na místě pro invalidy. K tomuto účelu je nutné opatřit si parkovací průkaz a splnit nespočet podmínek, říká web GOV. Justine se zrovna ten den cítila nadmíru dobře a rozhodla se strávit jej s dcerou a zajít nakoupit. Neznámý cizinec ale její dobrou náladu zkazil během jediné sekundy, a to ve chvíli, kdy se s dcerkou k autu vrátily. Čekalo je nemilé překvapení za stěračem.

Na vzkazu napsaném na kusu papíru stálo: „Zapomněla sis křeslo pro invalidy??“. Taková poznámka je vskutku necitlivá a nevhodná. Sebevědomí ženy bojující s těžkou nemocí to okamžitě pošlapalo a hlavně rozesmutnilo.

Článek Jela s dcerou na nákup a zaparkovala na místě pro invalidy. Když se společně vrátily k autu, našly za stěračem vzkaz se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Za stěračem na něj čekal vzkaz

Pan Jakub, obyvatel polské Poznaně, zaparkoval na parkovišti u termálních lázní. Auto zamknul a odešel. Když se k vozu vrátil, okamžitě si všiml, že něco není v pořádku. Jako první jej zaujal lísteček na čelním skle, který byl schován za stěračem. Jakmile ale k autu přistoupil blíže, lekl se, protože za koly ležely velké kameny. Dle webu Lelum si byl pan Jakub naprosto jistý, že když odcházel, stoprocentně tam nebyly.

Muž tedy lístek vzal a začal vzkaz číst. Jakmile jej dočetl, nemohl uvěřit tomu, jaké měl štěstí. Žena jménem Ania napsala, že auto nemělo zataženou ruční brzdu, a tak se samovolně rozjelo přímo do vozovky, kde narazilo do obrubníku. Paní s dalšími lidmi vozidlo zatlačili zpět na původní místo na parkoviště a zajistili jej kameny, aby se nebezpečná situace neopakovala.

Muž si v tu chvíli uvědomil, že ruční brzdu nezatáhl dostatečně. Mohlo tak dojít k tragédii, kdyby vozidlo někoho srazilo. V tomto případě se tedy nejednalo o podvod, jak jsme již o jeho průběhu na DámskémDeníku psali.

Snad se poděkování dostane ke správné osobě

Pan Jakub se rozhodl zveřejnit fotografii vzkazu na Facebooku, kde upřesnil čas svého pobytu v lázních. Zároveň ke snímku připsal, že díky tomu, co paní Ania udělala, neztratil důvěru v lidi. Zároveň by jí touto cestou velmi rád poděkoval za odtlačení auta zpět na parkovací místo. Pán také doufá, že se tato zpráva dostane k ženě, která se zachovala tak dobrosrdečně.

Příběh pana Jakuba by měl být varováním pro ostatní řidiče. Každý by si totiž měl vozidlo před odchodem pečlivě zkontrolovat a zabezpečit. V tomto případě se naštěstí nikomu nic nestalo, ovšem kdyby v tu chvíli procházel člověk, nedej bože malé dítě, mohlo dojít k tragédii.

Článek Když přišel ke svému autu, ihned si všiml, že něco není v pořádku. Jeho příběh má být varováním pro všechny se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Oddanost mazlíčků nezná mezí

Když si ale pořídíte psa, je nutné se o něj opravdu starat. Je to citlivá duše, která potřebuje lásku a empatii. „Já jsem si vzala pejska z útulku. A ten pohled na nepočetné množství smutných psí očí mě bude provázet ještě dlouho,“ napsala naše čtenářka paní Helena Ž. z Brna.

Každý pes je jedinečný a má také individuální charakter. Zatímco někteří vás nepustí na krok, jsou takoví, co se rádi proběhnou po vlastní ose. Podobně to má také Luis, ovčácký pes žijící spokojeně na farmě. Přestože se několikrát stalo, že se vydal na špacír, vždy se po chvilce vrátil zpět ke svým majitelům Tentokrát to ale bylo v něčem jiné. Nejen, že Luis se vrátil až po několika hodinách, na krku měl přivázaný záhadný vzkaz.

Pes, který zachraňuje

Majitelé byli velmi zaraženi. Jejich Luis už měl 12 let a často opravdu daleko nechodil. Pro představu, 12 psích let se dá dle webu iDnes přepočítat jako 70 lidských. Zajímavý byl ale především vzkaz. Na něm bylo napsáno, že Luis je hrdina, který jeho Maddy zachránil. Podepsán byl jejich soused Rob, kterému okamžitě volali pro více informací. Ten jim vysvětlil, že Maddy, jeho fenka, uvízla v lese pod větvemi. A byl to právě Luis, který ji nejen vystopoval, ale běžel za Robem a k fence ho dovedl.

iZdroj fotografie: Piqsels

Fence se vůbec nic nestalo, přestože měla namále. Psi skutečně dokáží zachránit životy, a to jak lidské, tak i zvířecí. Dokazuje to také příběh psa, který zachránil mladou srnku před utonutím, jak DámskýDeník psal.

Článek Ztracený pes se po pár hodinách vrátil domů, na krku měl ale pověšený vzkaz. Po jeho přečtení naskočila páníčkovi husí kůže se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Žena byla chováním učitelky šokovaná

Když se tříletá dcerka svěřila své matce s tím, co jí řekla učitelka ve školce, byla žena šokovaná a velmi rozzlobená. Učitelka ve školce totiž holčičce zkontrolovala svačinu a nakázala jí prvně sníst dobré jídlo a až poté to špatné. Web Unilad blíže vysvětluje, že dítě mělo v jídelní krabičce sendvič, ovoce a zeleninu, což kantorka považovala za to správné, a také sušenky, které již ale byly nedobré.

Učitelka kontrolovala, jak dívka jí. Sušenky si tedy mohla dát až poté, co snědla sendvič s ovocem a zeleninou. Žena tak byla kantorčiným zastaralým přístupem k výchově velmi šokovaná. Nemohla uvěřit tomu, že si vyučující dovolila její teprve tříleté dceři říct, co je dobré a co špatné. Rozhodla se proto k radikálnímu kroku, který zveřejnila na svém tiktokovém profilu. Tím ale rozdělila internet na dva tábory, jedni ji podporují, druzí se staví na stranu učitelky.

Nikdo nebude dítěti říkat, které jídlo je dobré a které špatné

„Pokud budete jíst pouze mrkev nebo brokolici, vaše tělo nebude mít bílkoviny, které potřebuje k růstu silných svalů. Pokud budete jíst pouze kuře, vaše tělo nebude mít dost energie na věci, jako je běhání a hraní si celý den. Potřebujeme od všeho trochu, abychom se ujistili, že jsme schopni se učit a hrát si a růst po celý den,“ zmiňuje v příspěvku u zveřejněného videa rozzlobená matka. Proto do svačinového boxu své dcery přiložila vzkaz určený učitelce.

@pezzi.shop Here’s the story: My three-year-old came home from school yesterday, telling me that her teacher told her that she had to eat all of her “good” foods before she ate her “bad” foods. She couldn’t have her cookie before eating her sandwich and cucumbers. In this moment, I felt a little frustrated by the antiquated instruction from the teacher, but I responded saying, “Well that’s silly. There are no good foods or bad foods. Food is just food!“ I will say, this was not my internal dialogue growing up, but because of the information that I have from so many great accounts created by moms and experts, in the field of childhood and nutrition, I am armed with better responses, knowledge and practices for my kids. Three years old. At three years old someone has told her that foods are good or bad. I am so proud that she had sensed something was off – to know that was not right enough to tell me about it. We talk about it all the time at home… If you only eat carrots or broccoli your body won’t have protein it needs to grow strong muscles. If you only eat chicken, your body won’t have enough energy to do things like run and play all day long. We need little bits of everything to make sure that we are able to learn and play and grow all day long. So to the accounts that make sure we have the words, knowledge and confidence to write the note and practice it at home, I thank you, thank you, thank you. It has changed our family for the better. What you do and what you share is so important to young families. #kidsnutrition #kidseatincolor #solidstarts #kidfood #babyledweaning toddlers moms babies family @Jennifer Anderson, MSPH RD @Feeding Littles @Kacie Barnes, MCN, RDN @Food Science Babe ♬ It’s All Right I Got Ya Baby – Neon Dreams

Na papírku stálo: „Dobrý den, dcera má naše svolení jíst oběd v libovolném pořadí. Žádné z jejích jídel není dobré nebo špatné, je to totiž jen jídlo. Díky.“ Mnoho komentujících pod příspěvkem s matkou souhlasilo a podpořilo ji v jejím rozhodnutí situaci takto řešit. Jiní ale naopak souhlasili s učitelkou. Někteří kantoři by svou práci raději vykonávat neměli, protože s dětmi prostě pracovat neumí. To dokazuje také chování učitelky, kterou tajně nahrála jedna z maminek a následně nám svůj příběh zaslala do redakce DámskéhoDeníku.

Článek Učitelka její dceři zkritizovala svačinu, kterou si přinesla z domu. Den na to dostala od matky drsný vzkaz se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Zoufalé majitelce auta došla trpělivost

Vůz ženy z Portlandu v americkém státě Oregon je přímo magnetem na zloděje, přestože jde o starou Hondu Civic z roku 1995, která už má své odslouženo a její hodnota není vysoká. Její majitelka ve voze nezapomíná klíčky a ani v něm nenechává nic cenného. To ale nemění nic na tom, že vůz jí ukradli opakovaně. Pokaždé se však našel a mohla si ho vyzvednout na policejním parkovišti, kde musela zaplatit nezanedbatelný poplatek.

Zaparkoval auto na ulici, za stěračem našel kus papíru. Ztuhl, když četl jeho obsah

Frustrované ženě už došla trpělivost. Proto přišla se svérázným řešením. Napsala případnému dalšímu zloději vzkaz, který zanechala v autě. Podle webu Goalcast ale nešlo o tuctový vzkaz s prosbou, aby jí automobil nekradli. V podstatě šlo o vtipný návod, který doplnila radami a doporučeními určenými samotnému zloději. „Dobrý den! Pokud toto čtete, pravděpodobně mi kradete auto,“ napsala žena v úvodu.

Originální vzkaz nakonec zabral

Znění dopisu pro případného zloděje zveřejnila žena, která si říká mfiasko, na sociální síti Reddit. V úvodu vzkazu majitelka stařičké Hondy vysvětluje, že je na tom finančně špatně. Ráda by měla lepší vůz, ale ten si nemůže dovolit. Požádala také zloděje o malou laskavost. „Prosím, nenechávejte moje auto někde, kde ho odtáhnou. Jestli budu muset řešit další platbu za odstavné parkoviště, kde budou moji ukradenou zpropadenou Hondu zadržovat, tak se zblázním,“ napsala v dopise.

I left a snarky note in the glovebox of my Honda the last time it was stolen. Just recovered the car from the most recent theft. They read my letter and I think it worked; they ditched it in front of a house this time (YAY).
byu/mfiasco inPortland

Nakonec žena navrhla oboustranně výhodné řešení. „Prosím, nechte můj starý křáp někde v sousedství nebo tak něco. V téhle obálce je také vzkaz. Stačí ho nalepit na palubní desku nebo pod stěrač. Nějaký kolemjdoucí si ho všimne, zavolá mi a já si pak pro auto můžu přijet. Žádní policajti, žádné otázky, ani se na tebe nebudu zlobit,“ dodala majitelka auta.  Dopis nakonec zafungoval. Když jí auto ukradli naposledy, našla ho zaparkované poblíž svého bydliště.

Článek Zloděj ukradl auto, v přihrádce pak našel vzkaz adresovaný přímo jemu. Po přečtení šel auto urychleně vrátit majitelce se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Ctitel ze seznamky byl dotěrný a divný

Muže, s nímž si influencerka dala rande, poznala právě na seznamce. Zřejmě už absolvovala dost podivných schůzek a nechtěla moc riskovat trapný večer, vymyslela plán. Sejdou se u ní doma a pak půjdou do baru, kde bude parta jejích přátel. Tam se ho případně bude moci snadno zbavit, když se jí nebude líbit. „Takže jsme se sešli u mě doma a pak jsme měli vyrazit za ostatními,“ vysvětlila Luna Ray svůj plán ve videu na svém tiktokovém účtu.

Když nápadník dorazil, pozvala ho do svého bytu. Povídali si sotva čtvrt hodiny a influencerka začala tušit, že tohle rande je ztráta času. Nenastalo žádné jiskření a navíc jí muž připadal trochu dotěrný a divný. „Nevhodně se o mě hned otřel, což se mi vůbec nelíbilo. Pak začal mluvit o tom, jak jel do Francie a jak s ním dvě holky chtěly mít trojku. Nevím, co si myslel, že dělá, ale já začala uvažovat nad tím, jak se ho zbavím,“ dodala Luna Ray.

Napsal vzkaz pro dalšího nápadníka

Postupně začala v hlavě spřádat plán, jak rande co nejrychleji ukončit. Nechtěla muže ranit, ale zároveň rozhodně neměla v úmyslu jít s ním do baru, kde se mu mohla vytratit. Chtěla, aby odešel hned. „Abych ušetřila jeho city, vymyslela jsem si historku o tom, že jsem se ještě nevyrovnala s rozchodem se svým bývalým přítelem. Řekla jsem mu, že mi není příjemné být na rande s někým jiným a požádala ho, aby odešel,“ uvedla influencerka.

@lunarayy_ Replying to @KJSp #storytime ♬ original sound – Luna Ray 🌙

Zdálo se, že nápadník pochopil, že rande skončilo. Před odchodem z bytu se ale zeptal, zda může použít toaletu. Influencerka mu ukázala, kde je. Netušila ale, co tam odmítnutý ctitel provede. Na spodní stranu záchodového prkénka napsal rtěnkou vzkaz: „Rozdává si to s bývalým. Uteč!“  Rada byla zřejmě určena příštímu nápadníkovi Luny Ray, kterou nápis překvapil, pobavil i rozčílil zároveň. „Napsal to mojí rtěnkou, kterou vrátil na poličku v naději, že ji snad znovu použiji, kretén,“ podotkla Luna Ray.

Článek Po nepovedeném rande šla do koupelny. Odmítnutý muž tam nechal vzkaz se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Designéři se nechali inspirovat vzhledem delfína

S experimentováním to odvážní italští designéři přehnali v případě vozu Fiat Multipla. Jakmile se někde objeví žebříček nejošklivějších vozů historie, nikdy v něm nechybí. I když jde o prostorově skvěle řešený automobil, vzhledově je to bída. Pod čelním sklem má nehezký speciální hrb, z něhož vykukují dálkové světlomety. Podivně působí i hluboko do boku vozu zasahující okénka a některé detaily, jako třeba zvláštně členité zadní světlomety.

Z ošklivého káčátka se nikdy krásná labuť nestala. A tak byl Fiat Multipla dlouhá léta terčem posměchu, což se začalo odrážet i v jeho ceně. Časem totiž patřil ve své kategorii spíš k levnějším modelům, protože o něj zákazníci hromadně nejevili zájem. Nejspíš je odrazovalo právě to, jak toto italské vozítko vypadá. Když ho designéři navrhovali, údajně se nechali inspirovat vzhledem delfína skákavého. Majitele jednoho z těchto vozů zaskočil vzkaz, který našel za stěračem.

Soused nesnese pohled na ošklivé auto

Svérázný italský minivan v jeho současné podobě uvedl Fiat na trh v roce 1998. Tržní hodnota Mulitply v poslední době začala růst. Sehnat ho totiž není jednoduché. Spousta kusů byla jednoduše sešrotovaná a jakási proslulost, kterou díky vzhledu auto získalo, způsobila, že si stále více sběratelů chce pěkné exempláře prostě nechat pro sebe. Jeden z nich žije v bavorském městečku Aschaffenburg. A jeho neobvyklý vůz neunikl pozornosti sousedů.

Za stěračem svého Fiatu Multipla totiž jeho majitel našel kus papíru se vzkazem od jednoho z nich. „Vážený majiteli tohoto vozidla, prosím, neparkujte už na Englertstrasse, protože nesnesu pohled na tak ošklivé vozidlo (dostávám z něj rakovinu očí). Děkuji,“ napsal jeden z obyvatelů na lístek, který nechal na autě. Vlastník vozu ztuhnul, když ho četl. Těžko uvěřit, že by si někdo opravdu žádal přeparkovat auto, protože se mu nelíbí. Možná se jednalo jen o žert.

Článek Zaparkoval auto na ulici, za stěračem našel kus papíru. Ztuhl, když četl jeho obsah se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Maminka chtěla, aby se vrátil k rodině

Okamžitě se pod krásným vzkazem objevila spousta reakcí. Jedna z prvních přišla od bývalé první dámy herečky Dagmar Havlové. „Krásná a křehká maminka,“ napsala. „Už chápu po kom vám kouká z očí pokora a úsměv. Krásná maminka,“ uvedla další z moderátorových příznivkyň. „Honzíku, maminka stále nad tebou drží ochrannou ruku. Posílám jí tam nahoru kytičku a zapaluji svíčku,“ přidala se jiná z fanynek.

Oblíbený moderátor se netajil tím, že maminka i tatínek pro něj celý život byli velkou oporou. Ve složité době, kdy posbíral všechnu odvahu a přiznal se ke své homosexuální orientaci, tomu nebylo jinak. Pro Musila to nebyla snadná situace. Byl v té době totiž ženatý a měl dvě děti. „Na začátku mě mnohem víc pochopil táta než maminka. Maminka byla direktivní a říkala: ‚Okamžitě se vrať ke své rodině,‘“ řekl před časem Extra.

Po hořkém odchodu se vrátil na Barrandov

Nakonec se rozvedl, ale ke své bývalé ženě a dvěma dcerám má stále velmi blízko. „To tak prostě bylo, ale nakonec to všechno dobře dopadlo,“ dodal Musil, který pak ještě dvakrát řekl své ano. Poprvé se nechal registrovat v roce 2007 s Jakubem Pechrem, podruhé v roce 2016 s Jakubem Bialým. „Přesto jaký jsem, vím, kdo jsem a kam patřím. Jsme rodina. Máme úžasné dcerky, správná vnoučata a bezvadné partnery. Jsem šťastnej chlap, pyšnej táta a praštěnej dědeček,“ uvedl nedávno na Instagramu.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Honza Musil/Jan Gareth Musil (@musilhonza)

Musilovi, který se do širšího povědomí diváků dostal koncem devadesátých let, kdy byl moderátorem Snídaně s Novou a později talk-show Áčko, se v poslední době daří v soukromí i v kariéře. Po dvou letech od hořkého odchodu se vrátil i na obrazovky televize Barrandov, kde předtím dlouho uváděl populární pořad Nebezpečné vztahy. Moderuje Novou naději, což je projekt, který pomáhá všem lidem, kteří řeší životní situaci, jakou jim připravil osud.

Článek Jan Musil poslal mamince dojemný vzkaz do nebe. Ani po roce od její smrti nepřestává truchlit se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Za stěračem našel dopis

Muž popsal svůj zážitek, který se mu nedávno stal. Jako každé ráno se vydal do práce. Bohužel se probudil o něco později než obvykle, a tak mírně nestíhal. Hodil do sebe kávu a kousek housky a rychle nasedl do svého auta. Snažil se jet co nejrychleji, aby nepřišel pozdě. Doprava byla ale v tu dobu docela dost hustá, všichni se totiž snažili dostat do zaměstnání. Když přijel na parkoviště, zaparkoval auto, zamkl a utíkal do práce.

Byl rád, že vše stihl a měl z toho dobrou náladu. V práci mu šlo vše od ruky, a tak jej ani nenapadlo, že by se mohlo stát něco hrozného. Jakmile mu skončila pracovní doba, skočil si ještě do vedlejšího obchodu nakoupit. Když přicházel k autu, již z dálky ho zaujal igelitový sáček za stěračem, který tam předtím jistě nebyl. Raději zrychlil, protože byl zvědavý, co v něm je. Vzal jej a uvnitř našel rukou napsaný dopis.

Díky tomu neztratil víru v lidi

V něm stálo: „Dobré ráno. Auto nemělo zataženou ruční brzdu, a tak se rozjelo. Poté se dostalo na vozovku a narazilo na obrubník. Zatlačili jsme jej zpět na parkoviště a zajistili jej kameny. Před odjezdem je tedy prosím odstraňte zpod zadních kol a pro příště si dávejte POZOR. S pozdravem Ania.“ Muž nemohl uvěřit svým očím. Až teď si uvědomil, že ve spěchu zapomněl zatáhnout ruční brzdu a vyřadil.

Je lepší nemyslet na to, co by se mohlo stát, kdyby jedoucí auto narazilo do chodce nebo cyklisty. Muž je hrdinské ženě z Poznaně velmi vděčný. Její dopis a to, že mu takto pomohla, mu zlepšily den. Díky tomuto zážitku neztratil důvěru v lidi. Dokonce se rozhodl tento případ medializovat, protože doufá, že paní Aniu najde a osobně jí poděkuje. Tato dáma je ukázkou toho, že dobří lidé opravdu stále existují.

Článek Zapomněl zatáhnout ruční brzdu a auto se rozjelo z parkoviště. Za stěračem pak našel vzkaz od lidí, kteří auto zachránili se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

V těchto šatech zemřeš

Přes internet si osmatřicetiletá Amanda Ellisová z amerického Michiganu objednala několik šatů. Když ale zásilku od společnosti Shein otevřela, nevěřila vlastním očím. V balíčku bylo vyjma oblečení také něco, co tam nepatřilo. Šest papírků se vzkazem. Žena je postupně rozbalila a na všech byla stejná věta: „V těchto šatech zemřeš.“

Okamžitě si běžela umýt ruce a na další manipulaci s obsahem balíčku, který si objednala v polovině ledna a dorazil zhruba za týden, si nasadila latexové rukavice. „Mám strach a zavolala jsem místní policii. I kdyby to byl vtip, tyhle šaty si nezkusím ani je nebudu nosit,“ říká Amanda na videu, které zveřejnila na sociálních sítích a v němž znepokojivou událost zdokumentovala.

Nikdy problémy nebyly, až teď

Rukavice si žena nasadila, protože se bála, že by obsah zásilky mohl být kontaminovaný. „Byla jsem šokovaná, je to opravdu děsivé,“ popisuje své pocity Amanda. U té samé společnosti si objednala oblečení opakovaně a nikdy s tím prý nebyl problém. „Nevím, jestli u nich ještě budu nakupovat,“ dodala. Se stížností se nespokojená zákaznice obrátila na firmu Shein, která incident začala prošetřovat.  

@michigansmiles84 #shein @shein_official #sheinhaul #sheingals #sheinfashionweek @SHEIN_Official @SHEIN_News @SHEIN_Japan please explain the attatched video. I ordered on Jan 15th, this dress and others. Upon opening the inner Shein package, 6 pieces of folded over papers fell out. I am scared and worried and called local police. This is not a joke. I will not be wearing or trying on this dress, even if it is a joke. #worried ♬ original sound – Amanda

Společnost Shein je čínský prodejce fast fashion nebo také rychlé módy, která je velmi levná a tudíž mezi zákazníky oblíbená. Nedávno se firma dostala pod palbu kritiky po virální konspirační teorii, podle níž dělníci schovávali uvnitř oblečení vzkazy: „Potřebuji vaši pomoc.“ Podle firmy šlo ale o informaci pro zákazníky, aby používali při péči o oblečení aviváž. „Náš přísný kodex chování zakazuje dodavatelům používat dětskou nebo nucenou práci a jeho nedodržování netolerujeme,“ uvedla firma.

Možná šlo o hodně zvláštní žert

Nákupní zkušenost Amandy a její video způsobilo na sociálních sítích rozruch. Diskutující byli většinou zděšení, ale někteří naznačovali, že mohlo jít o podivný žert. „Dělníci se v továrně nejspíš jen nudí,“ napsal jeden z nich. Podle analýzy německé pobočky Greenpeace produkty čínské značky obsahují nebezpečné látky. „Možná je to varování před chemikáliemi v šatech,“ uvedl v diskuzi u videa Amandy další z komentujících.

Článek Žena si objednala balíček z Číny a vypadlo z něj několik papírků: „V těchto šatech zemřeš,“ stálo na vzkazech se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Zloděj odešel z restaurace s prázdnou

Do podniku Diablo’s Southwest Grill v americkém městě Augusta, který patří restauratérovi Carlu Wallaceovi, se neznámý člověk vloupal ve čtyři hodiny ráno. Vpád lupiče do jeho restaurace zaznamenaly bezpečnostní kamery. Na videozáznamu bylo vidět, jak muž v kapuci rozbil cihlou sklo předních vchodových dveří, jimiž se pak dostal do podniku. Nevítaná návštěva si to rovnou namířila za bar k pokladně a doufala, že si z ní odnese hromadu peněz.

Jenže to se zloděj přepočítal. Tržby restaurace nenechává přes noc v kase, ale personál je ukládá do trezoru. Takže nakonec odešel z nevydařené akce v podstatě s prázdnýma rukama. První myšlenka, která naštvaného a frustrovaného majitele restaurace napadla, když uviděl rozbitý vchod do svého podniku a pak i kamerový záznam, byla, že zavolá policii. Jenže pak si to restauratér rozmyslel.

Podivná výzva na sociálních sítích

Namísto toho zveřejnil na sociálních sítích příspěvek, v němž vylíčil, co se stalo, a vysvětlil, že zloděj si nakonec nevzal žádné peníze. Přiložil také vzkaz. Překvapivě v něm ale nevaroval před zlodějem majitele dalších podniků, ani neupozornil policii. Carl se rozhodl, že ho adresuje právě muži, který ho chtěl okrást. Ujistil ho, že jeho čin nebude mít žádné následky, a nabídl mu, že si spolu mohou popovídat.

Na svůj facebookový profil napsal: „Prosím, zastavte se a požádejte o zaměstnání. Žádná policie, žádné otázky. Pojďme si sednout a promluvit si o tom, jak bych vám mohl pomoci a změnit směr cesty, po které jdete.“ Už jen myšlenka, že restauratér může nabízet budoucnost někomu, kdo se ho pokusil okrást, je neuvěřitelná. Podle Carla se však všechno děje z nějakého důvodu a každý si zaslouží druhou šanci.

Doufá, že se mu zloděj ozve

Majitel restaurace řekl, že původně byl opravdu dost naštvaný, když musel hned brzy ráno do svého podniku, aby zjistil škody a všechno uklidil před otevřením. Ale pak se zamyslel nad tím, co člověka může vést k tomu, že se někam vloupá. „Uvědomil jsem si, že pro toho člověka musí existovat jiné profesní dráhy. Riskoval, že se dostane do vězení a zničí si život, přitom si odtud neodnesl ani haléř,“ dodává Carl s tím, že doufá, že se mu muž ozve.

Článek Do restaurace se vloupal muž v kapuci, aby si odnesl tržbu. Majitel místo volání policie nabídl zloději práci se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Na tuhle práci nikdy nezapomene

V nemocnici měla Justýna na starosti knihovnu. Pravidelně docházela do pokojů pacientů jednotlivých oddělení. Ale to, které se jí nejvíc dostalo pod kůži, byla dětská onkologie. Pohled na nemocné, bezbranné děti byl srdcervoucí. „Nepracovala jsem tam dlouho, ale nikdy na to nezapomenu. Tolik utrpení, bolesti, ale zároveň i úsměvů a upřímných slov. Tyto děti jsou chytřejší než mnozí dospělí a prožily toho tolik, že si to ani neumíme představit,“ vypráví knihovnice.

Na oddělení, jehož návštěva je pro každého psychicky velmi vyčerpávající, docházela dvakrát týdně. To stačilo k tomu, aby se s některými dětmi seznámila blíže a navázala s nimi přátelství. Když se pak stalo, že některé z nich nevyhrálo svůj boj se zákeřnou nemocí a zemřelo, byla absolutně zdrcená. Pokaždé se skoro sesypala, ale věděla, že to málo, co pro děti může udělat, je důležitější, a tak se vzchopila.

Říkal jim, že bolest přejde

Byla to náročná kapitola jejího života. Některé děti ve své mysli bude mít napořád. „Po smrti Frania jsem se vůbec nemohla dát dohromady. Velmi trpěl chronickou a nevyléčitelnou nemocí, bolelo ho celé tělo, a přesto se dokázal na ostatní usmát,“ vzpomíná Justýna. Osmiletý chlapec byl velmi pokorný, milý a statečný. Utěšoval i ostatní nemocné děti. Říkal jim, že bolest přejde, i když dobře věděl, že to není pravda.

iZdroj fotografie: Depositphotos

S Justýnou měli společnou zálibu a velmi jí přirostl k srdci. Oba milovali knihy a proseděli na nemocničních chodbách spoustu hodin, když si o nich vyprávěli. „Hltal je opravdu ve velkém, tak jsme se vídali často a byli jsme si blízcí,“ říká knihovnice. Jednoho dne se ale chlapec neobjevil, což ji znepokojilo. Šla se podívat do jeho pokoje. Ležel nehybně v posteli a byl celý bledý. U jeho postele stála plačící maminka, prarodiče a malá sestra.

Z posledních sil napsal vzkaz

Když k němu Justýna přistoupila, byla vyděšená. Snažila se ale, aby to nebylo poznat. „Chytla jsem ho za ruku a řekla mu jen prosté ‚děkuji‘,“ vypráví knihovnice. Statečný osmiletý bojovník z posledních sil požádal maminku, aby mu dala kousek papíru a tužku. Bylo vidět, jak je vyčerpaný, a trvalo dlouho, než napsal pár slov. Pak tichým hlasem řekl, že to je vzkaz jen pro Justýnu. Snažila se neplakat, když z pokoje odcházela.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Rozbušilo se jí srdce, když otvírala papírek s krátkým vzkazem od Frania. „To, co mi napsal, ve mně vyvolalo pláč a hysterický záchvat. Nedokázala jsem se ovládnout,“ vzpomíná Justýna. Celý den měla zamlžený. Přemítala, zda je schopná do téhle práce vůbec ještě někdy přijít a dívat se na tak obrovské utrpení. Dva dny poté Franio zemřel. Papírek s jeho vzkazem nosí Justýna stále v peněžence. „Život je krásný,“ píše se v něm.

Článek Umíral, a přesto se na svět dokázal smát. 8letý chlapec těsně před smrtí napsal na papírek vzkaz: „Život je krásný…“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Porucha radiátoru

Eilidh Stimpson žije se svými dvěma dětmi v rodinném domě. Obě děti chodí do školy v místě bydliště a Eilidh pracuje jako knihovnice v místním centru. Jejich domácnost potkal nemilý problém v podobě poruchy radiátorů, resp. rozvodu tepla v celém domě. Mladé ženě nezbylo nic jiného než si zavolat odborníka, tedy instalatérskou firmu.

V den dohodnuté opravy odvezla děti do školy a přivítala instalatéra, kterému ukázala, co se u nich doma vlastně pokazilo. Odborník Peter Allan konstatoval, že bude potřeba celý radiátor přesunout, aby se dostal k instalaci ve zdi. Během práce si uvědomil, že bude potřeba odstranit část podlahové krytiny. To ještě nikdo netušil, co se pod prkny ukrývá.

Rozbité sklo

Peter brousil prkna, dokud nenarazil na skleněnou lahev od whisky s papírkem uvnitř. Okamžitě ji ukázal Eilidh, která se pro objev doslova nadchla. Počkala, dokud dětem neskončí škola, a na odhalení obsahu lahve se vrhli společně. Papírek se vzkazem nešel vytáhnout ani pinzetou, v jednu chvíli dokonce hrozilo, že se roztrhne. Nezbývalo nic jiného, než sklo úmyslně rozbít.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Na papírku bylo napsáno: „James Ritchie a John Grieve položili tuto podlahu, ale whisky nevypili. Všichni byli střízliví. 6. října 1887.“ Eilidh se s tímto rodinným objevem musela pochlubit svým přátelům na sociálních sítích. Uvedla, že má v plánu vyrobit podobný vzkaz, který by pokračoval v nově objevené tradici. S dětmi si musí nejprve rozmyslet, co do vzkazu napíší.

Článek Pod prkny podlahy ve svém domě našli 136 let starý vzkaz v láhvi. Byl od dvou mužů se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Studentka se nenechala odbýt

Poprvé si Casey Fischerová všimla bezdomovce, když seděl na ulici, zpíval a prosil o almužnu. Kolemjdoucí se na něj dívali s opovržením anebo se snažili tvářit, že je prostě neviditelný. Když ho studentka potkala podruhé o několik minut později, přepočítával drobné peníze před kavárnou. Na to, aby si cokoli koupil, jich ale očividně neměl dost. Rozhodla se proto, že mu kávu a jídlo koupí.

Oslovila ho, ale moc se mu do řeči nechtělo. Měla pocit, že ho obtěžuje. Neodbytná dívka se ale nenechala odradit. „Byla jsem opravdu velmi otravná a pořád jsem na něj mluvila, i když jemu se nechtělo,“ říká Casey. Koupila mu tedy kávu a koblihu a zeptala se ho, zda by si nechtěl na chvíli sednout a popovídat si. Váhal, ale nakonec to udělal a dal se do řeči. Vyprávěl studentce o tom, co v životě prožil.

Chtěl, aby na něj maminka byla pyšná

Bezdomovec se jmenoval Chris. Pomalu se dívce otevřel a během hodinového rozhovoru jí řekl o všem, co ho trápilo. Prozradil, že nikdy nepoznal svého otce a že jeho máma zemřela na rakovinu. Řekl, že si přál, aby se stal někým, na koho by byla jeho maminka pyšná, ale osud tomu chtěl jinak. Podlehl drogám. Udělaly z něj člověka, kterého on sám nenávidí. Rozpovídal se i o tom, jak jsou na něj kvůli tomu, že je bezdomovec, lidé většinou zlí.

Jeho vyprávění Casey zaujalo natolik, že zapomněla na čas. Když se podívala na hodinky, zjistila, že už dávno měla sedět na přednášce ve škole. Poděkovala Chrisovi za příjemný rozhovor, ale on ji zarazil. Věděl, že spěchá, ale přesto ji požádal, zda by mohla ještě malou chvilku počkat. Vstal, došel si půjčit tužku a na účtenku pak něco napsal. Omluvil se Casey za roztřesené písmo, předal jí papírek, rozloučil se a odešel.

Podívala se na papírek a sevřelo se jí srdce

Otočila se za odcházejícím Chrisem a měla zvláštní pocit. Byl jedním z nejupřímnějších lidí, které kdy potkala. Pak se podívala na papírek, který svírala v dlani. „Dnes jsem se chtěl zabít, ale díky tobě to neudělám. Pokusím se všechno napravit. Děkuji, jsi skvělý člověk,“ stálo ve vzkazu. Když si ho Casey přečetla, sevřelo se jí srdce. Nikdy by si nepomyslela, že něco tak obyčejného, jako je pozvání na kávu a kus řeči, může pro někoho znamenat mnohem víc.

Článek Studentka koupila bezdomovci jídlo. Ten jí za to strčil do ruky lístek s děsivým vzkazem se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Finančně náročná léčba

Léčba byla zdlouhavá a finančně velmi náročná. Chlapcova matka projevila neskutečnou sílu a odhodlání, když se rozhodla jejich boj sdílet s okolním světem. Pravidelně informovala o synově stavu, vyšetření a dalších posunech. Zájem o jejich příběh využila také k založení sbírky, která by alespoň částečně pokryla nemocniční náklady. Nakonec prostředky zafinancovaly něco jiného.

Byly použity na řádný pohřeb. Pro oba rodiče byl celý vývoj událostí velmi těžký. Ze začátku nedokázali přijmout, že za všechno může obyčejná odřenina nebo mikro ranka. Nedokázali se smířit s tím, že jej nedokázali ochránit před nebezpečím. Oba trpěli hlavně psychicky. Do pár týdnů od oznámení diagnózy začali prakticky v nemocnici bydlet.

Obrázek srdce

Střídali se u postele syna po určitých časových úsecích. Domů si chodili jen odpočinout, najíst se a vyřídit nejdůležitější záležitosti. Nikdy je nepřestane překvapovat, jak byl jejich hoch pozitivní i v posledních dnech svého života. Musel vědět, že se blíží jeho odchod z tohoto světa, přesto zářil úsměvy a objímal všechny příchozí. Bylo to velmi dojemné.

iZdroj fotografie: Depositphotos

O to více je dojalo, když našli ukrytý vzkaz. Vyklízeli nemocniční pokoj a všechny věci dávali do přenosných krabic. V jedné hromádce s jeho oblečením našli tento dopis: „Navždy budu s vámi. Díky mami a tati. Mám vás moc rád, mějte se krásně.“ Slova byla napsána barevnými fixy a nechyběl ani obrázek srdíčka. Rodiče tak budou mít už navždy památku na svého syna.

Článek Jejich 6letý syn podlehl zákeřné nemoci. Rodiče pak v jeho věcech našli něco, co rozplakalo i personál nemocnice se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Rekonstrukce jsou potřeba

Jakmile se postaví nová budova, most, silnice nebo cokoliv jiného a začne se toto místo aktivně využívat, brzy nastane doba, kdy budou potřeba opravy nebo rekonstrukce. Lidé se většinou rozčilují nad tím, že si opraváři vybrali nevhodný termín pro opravy, ale společnost by si měla uvědomit, že pokud by k opravě nedošlo, mohlo by dojít ke zřícení, problémům a mnoha dalším potížím. Včasné opravy jsou tedy opravdu potřeba a lidé by měli být více vděční za to, že jsou realizovány.

Opravy na škole

Tito dělníci se podíleli na rekonstrukci školy, která už potřebovala jisté opravy, a i hezčí vzhled. Velkým překvapením bylo, když ve věži školy našli dělníci vzkaz v lahvi a rozhodli se, že si jej přečtou. Podle všeho napsali tento vzkaz v roce 1935 dva muži, kteří tuto školu postavili. Jednalo se o Gordona Bensona, který byl v té době tesařským učněm, a Douglase Herona, jenž se živil jako tesař. Jakmile si dělníci vzkaz přečetli, byli dojatí. Z úcty k památce a v prvotním šoku všichni opustili budovu a dali si přestávku.

Autorem dopisu byl mladík

Když tito dva tesaři stavěli věž na škole, rozhodli se, že zde nechají překvapení pro ty, kteří za čas budou věž rekonstruovat. Mladík Gordon Benson napsal vzkaz, strčil jej do lahve a společně s Douglasem jej schovali ve věži. Datum na dopisu bylo 12. října 1935 a vše bylo napsáno ručně tužkou. Mladík si nebyl jistý tím, co jej v životě čeká, a také bylo možné, že bude muset do války. Doufal tedy, že se tento vzkaz dostane k jeho dětem.

Bensonovy děti dostaly vzkaz otce

Když se na škole konal ceremoniál poté, co dělníci našli tento vzkaz, účastnily se jej i děti od pana Bensona (autora vzkazu). Na tomto ceremoniálu jim byl vzkaz od jejich otce předán. Když jeho syn viděl tento vzkaz, ani se příliš nedivil a ihned věděl, že to napsal jeho otec. O svém otci totiž řekl, že vždy myslel primárně na svou rodinu a své děti. Zároveň dodal, že tento vzkaz psal jejich otec v době, kdy ještě netušil, co jej v životě čeká a že bude muset do války, kterou naštěstí přežil.

Článek Dělníci našli tajný vzkaz v láhvi, když rekonstruovali školu. Po přečtení 87 let staré prosby mladého vojáka všichni opustili budovu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Zajímavý nález ukrytý pod tapetami

Objevili ho v dětském pokoji, který si chtěla po svém vybavit jejich dcera. „Jako první to viděla moje dcera. Byli jsme v dceřině ložnici a začali jsme odstraňovat první vrstvu tapet, když jsme to našli,“ popisuje otec rodiny Karel Novotný. Nostalgický vzkaz jim přišel natolik zvláštní, že chtěli vědět víc. Podařilo se jim ho rozluštit, včetně jména, kterým byl podepsaný. Rozhodli se, že se pokusí autora vyhledat. Nebylo to složité, příjmení totiž znali, patřilo rodině, která dům obývala před nimi.

Když se po prázdninách Novotní do nového domu nastěhovali, netušili, že je pod tapetami čeká zajímavý poklad z roku 1975. „Já jsem tady, ty jsi tam, oddělený jen časem. Jak to vypadá v budoucnosti? Nebo jsem já minulost? Jediná odpověď na tuto otázku je, že ty jsi moje budoucnost, já jsem tvá minulost. Přeji ti hezký den. Eva Voctářová, 1975,“ stálo ve vzkazu ukrytém pod tapetami v dětském pokoji.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Rozhodli se pisatelku vypátrat

Rodina se na severní Moravu přestěhovala teprve nedávno a bez znalosti místního prostředí nevěděla, zda se jim podaří autorku vypátrat. Vzkaz vyfotili a zveřejnili na sociálních sítích. Moc si od toho neslibovali. Když se jim ozvala žena, která Voctářovy znala, mile je to překvapilo. „Řekla mi, že se Eva odstěhovala a že se s ní zkusí spojit,“ vzpomíná Karel. Nedlouho poté se mu ozvala sama Eva. Byla zaskočená, že vzkaz, který napsala jako teenagerka a ukryla ve svém pokoji, někdo našel.  

Pro ženu, které je v současnosti 62 let, byl návrat do dětství velkým zážitkem. Okamžitě se jí vrátily vzpomínky. „Byla jsem velmi šťastná, že moji báseň objevili,“ řekla s tím, že ji napsala v době, kdy jí bylo čtrnáct let. „Přemýšlela jsem tehdy hodně o čase a cestování v čase a o tom, jak jsme všichni propojeni, a řekla jsem si, víš co, napiš báseň,“ přiblížila Eva svou motivaci, proč vzkaz napsala.

Vrátily se všechny vzpomínky

Do domu se nastěhovala jako čtyřletá se svým bratrem, sestrou a rodiči, kteří pracovali v místní škole. V místnosti, kde Novotní objevili vzkaz, byl dětský pokoj Evy a její sestry. Když jí bylo 18 let, začala studovat na univerzitě a odstěhovala se. Do svého rodiště se vracela jen občas na návštěvu rodičů. V domě žili přes šedesát let, a když před pár lety zemřeli, bylo pro Evu těžké se tam vracet. Nakonec se rozhodla spolu se sourozenci, že ho prodají.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Když uviděla téměř po půlstoletí svůj vzkaz, vrátily se jí všechny vzpomínky. Novotní ji navíc pozvali, aby se přijela podívat na dům svého dětství. „Připomnělo mi to mou tehdejší náladu a takovou tu romantickou představu o životě a o tom, jak se život mění a jak přicházejí nové generace. Vzpomněla jsem si, kým jsem tehdy byla,“ řekla. Zároveň pochválila současné majitele, jak hezky dům zrekonstruovali.

Článek Rodina Novotných pod tapetami ve svém domě objevila strašidelný vzkaz o cestování v čase. Psala ho Eva z roku 1975 se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Obtížný život vdovy

Kateřina měla ve zvyku dívat se na fotku svého zesnulého manžela Vladimíra každý den, tedy kdykoli se cítila osamělá. Nestačilo, že se jí strašně stýskalo po muži, který ji po celý život dělal šťastnou, ale po jeho smrti zůstala na všechno sama a život se pro ni stal neskutečně složitým.

K odhalení pravdy vedla nehoda

Jednoho dne, když si Kateřina prohlížela fotografii svého manžela, zničehonic zapraskala střecha a ona, vylekaná zvukem, upustila obrázek na podlahu. Rám se rozbil a fotografie vypadla – díky tomu si všimla ručně psané poznámky na vyčnívajícím rohu obrázku. Okamžitě poznala rukopis svého manžela a nadšeně si vše přečetla.

Obsahem byla šokující zpráva

„Drahá Kateřino, vím, že se beze mě cítíš osamělá a nechceš ani slyšet o mém prvním manželství, ale prosím, udělej to pro mě. Zavolej mému synovi Pavlovi. Stal se úspěšným právníkem. Zaplatil jsem mu školu. Vždy je připraven Ti pomoci, protože jsem ho o to požádal. Doufám, že tuto zprávu dříve nebo později najdeš. Udělej prosím, o co tě žádám.“

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ukrývaný vztah se synem

Sotva věřila svým očím. Opravdu se jí nelíbila Vladimírova první žena, nikdy spolu dobře nevycházely, a kvůli tomu se její manžel odcizil svému synovi, nebo to si tedy alespoň Kateřina myslela. Dopis však objasnil, že otec a syn zůstali v kontaktu a byli si pravděpodobně blízcí natolik, že ho Vladimír požádal, aby se o Kateřinu po jeho smrti postaral.

Nevlastní syn o tom věděl

Protože ona a Vladimír nikdy neměli děti a ona nyní nutně potřebovala pomoc, rozhodla se tedy zavolat Pavlovi. Telefonický rozhovor byl zpočátku dosti nejistý, ale z Pavla se vyklubal sympatický mladík ochotný Kateřině pomoci. „Čekal jsem, že mi někdy zavoláte,“ připustil.

Vše bylo předem připraveno

To ji zaskočilo. „Opravdu? Ale proč? Chci říct… nikdy jsme neměli moc dobrý vztah. Tvoje matka a já jsme spolu nevycházely,“ odpověděla Kateřina. „Ale Kateřino. Jste moje nevlastní matka. Čekal jsem, až mi zavoláte, protože můj táta mi řekl, abych počkal na váš telefonát,“ vysvětlil. Když se zeptala, kdy o tom mluvil se svým otcem, Pavel vysvětlil situaci.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Manželovy důvody zůstaly neznámé

„Když byl nemocný, navštívil jsem ho v nemocnici. Požádal mě, abych počkal na váš hovor a pomohl vám. Ale myslím, že jsem měl převzít iniciativu a zavolat dříve.“ Kateřina řekla, že do té doby netušila, že to od ní manžel očekával. „Ale proč mi neřekl osobně, že to chce?“ podivila se. „Možná se to nikdy nedozvíme,“ přiznal Pavel.

Oba znovu našli svou rodinu

Pavel opravil střechu a postaral se i o vše ostatní. Také Kateřinu pravidelně navštěvoval, kupoval potraviny a někdy ji dokonce překvapil dárky. Přiznal také, že od matčiny smrti se i on cítil sám a byl rád, že má v životě opět mateřskou figuru.

Článek Kateřina se každý den dívala na fotografii svého zesnulého manžela. Až po 7 letech si ale všimla skrytého vzkazu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Přeji brzké uzdravení, Tom

Dopis zanechal 27leté fitness instruktorce Eleonor Farnfieldové muž, který jí po epileptickém záchvatu ve vlaku pomohl. „Ahoj Eleonoro, doufám, že se po přečtení tohoto vzkazu budete cítit lépe. Ve vlaku jste měla záchvat, který vás musel zcela vyčerpat. Snad jste se nepraštila do hlavy. Omylem jsem vám šlápl na nohu, protože jsem vás zprvu neviděl. Je mi to velmi líto,“ stálo v dopise.

Před očima Eleonor se začala skládat mozaika toho, co se jí přihodilo. „Je mi líto, že jsem nemohl zůstat s vámi, ale zde je káva, abyste se trochu zotavila, a peníze na taxi, které vás bezpečně odveze domů. Bohužel, neměl jsem více peněz. Zavolal jsem lidem z vašeho mobilu, aby věděli, co s vámi je. Sanitka je už na cestě, vlakový personál s vámi počká. Přeji vám vše nejlepší a brzké uzdravení. S pozdravem Tom,“ končil dopis.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Maličkosti byly opravdu velmi výjimečné

Žena si všimla, že jí neznámý dobrodinec skutečně koupil kelímek s kávou a nechal jí 10 liber na taxi, což je v přepočtu zhruba 300 korun. Vzkazem i chováním Toma byla dojatá, a tak chtěla muže vyhledat. Zveřejnila svůj příběh na sociálních sítích. „Znovu jsem získala víru v lidi. Moc děkuji všem, kteří mi ten den pomohli, zejména Tomovi. Snad jej najdu, abych mu mohla vrátit peníze a poděkovat mu,“ uvedla Eleonor.

Se svým zachráncem se zatím setkat nemohla, ale věří v jeho nalezení. „Chci jen poděkovat Tomovi za jeho pomoc. Je pro mě hvězda, opravdu si toho moc vážím,“ řekla Eleonor. Záchvat žena nedostala poprvé, ale kdykoli pomyslí na ten poslední ve vlaku, je dojatá. „Bylo to tak milé. Jedna věc je pomáhat lidem, avšak úplně jiná věc je dělat takové maličkosti, jaké udělal Tom. Ty byly opravdu velmi výjimečné,“ dodala Eleonor.

Článek Studentka hledá neznámého Tomáše, který jí zachránil život, když zkolabovala ve vlaku. Ani ho neviděla, ale zanechal po sobě vzkaz se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Být rodičem je náročné

Když je žena těhotná, většinou se na své dítě velmi těší. Jakmile se miminko narodí, dělá všechno pro to, aby bylo šťastné. Nejhorší však je období, kdy dítě přijde do puberty a začne odmlouvat. To je pro každého rodiče velmi náročné. Najednou už totiž ratolest neposlouchá, všude dělá nepořádek a s ničím nepomůže. Někteří rodiče dávají pohlavky, jiní křičí, ale většinou nic z toho nefunguje.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tato matka ale jednoho dne ztratila trpělivost a přišla se skvělým nápadem. Vymyslela totiž plán, který vlastně může usnadnit život každému, kdo má doma dospívající děti. Po těch svých totiž chtěla, ať jí alespoň pomohou umýt nádobí, avšak ony se k tomu neměly. Jednoho dne šla do práce a chtěla jediné – vrátit se domů a mít čistou kuchyňskou linku.

Používá to velmi často

Než odešla do práce, napsala svým dětem vzkaz: „Dnešní heslo na WiFi zjistíte tak, že své milované mamince pošlete fotku čisté a uklizené kuchyně. Ke snímku ještě přiložte podrobnosti, kdy byl pořízen, aby nešlo o starší fotografii. Je to jen na vás, jestli se chcete podívat na internet. Vaše máma.“

Článek Děti odmítaly pomoct své matce s mytím nádobí. Ona ale vymyslela brilantní způsob, jak je k tomu donutit se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Dlouho bez vody a jídla

„Vždy mě bolelo, když jsem ho viděla v takovém stavu,“ stálo ve vzkazu. „Pokud to čtete a vaše srdce se chvěje, prosím, adoptujte ho a dobře se o něj postarejte. Pokud ne, nechte prosím tento vzkaz na svém místě. Tak si ho mohou přečíst i další a pejska si vzít. Děkuji vám.“ „Byl v dobré fyzické kondici, ale dlouho bez vody a jídla,“ říká Goldbergová. Kolemjdoucí se snažili psovi, který se nyní jmenuje Boston, pomoci. Museli však použít dlouhou hůl, aby mu mohli dát vodu a jídlo. Byl totiž velmi nervózní a chtěl kousnout každého, kdo se k němu přiblížil.

„Když jsem se k němu pokusila přiblížit, vrčel a snažil se mě kousnout. Bylo mi jasné, že je jen nervózní a ne vyloženě agresivní,“ dodala Goldbergová s tím, že s pomocí cvičitele se jí podařilo zlatého retrívra bezpečně odvázat z lavičky. Jakmile byl pes volný, jeho postoj se podle Goldbergové zcela změnil. „Byl najednou vyděšený, ale už se nesnažil kousat,“ řekla. „Dovedli jsme ho k autu. Museli jsme trochu bojovat, abychom ho vůbec dostali dovnitř. Jakmile byl uvnitř, začal se uvolňovat a my jsme se ho mohli dotknout.“

Čeká na něj nový domov

V sérii příspěvků na sociálních sítích, v nichž líčila Bostonův otřesný příběh, se Goldbergová také svěřila, že se rozhodla dát psovi nové jméno. „Už se nebude jmenovat Max, jak je jeho jméno uvedeno ve vzkazu. Čeká ho totiž nový život bez pozůstatků jeho minulosti, týrání a zanedbávání. Nyní to bude Boston,“ napsala o psovi. „Je to zlatíčko,“ dodala v dalším příspěvku. Od prvního sdílení Bostonova příběhu na internetu se na útulek pro zvířata obrátila řada lidí, kteří touží dát psovi nový domov.

iZdroj fotografie: Piqsels

„Můžeme vybrat jen jednoho, ale máme mnoho štěňat, která také hledají domov,“ napsali na Facebooku. „Pokud můžete otevřít své dveře dalším, budeme vám nesmírně vděční. Jejich příběhy jsou stejně smutné, ale dostaly méně pozornosti.“ Po několika dalších dnech strávených v útulku odcestuje Boston do svého nového domova. „Už na něj čeká pečlivě vybraná rodina,“ říká Goldbergová. „Učí se důvěřovat a je opravdu šťastný, hraje si s míčky a chová se tak, jak se na štěně sluší a patří.“

Z jakého důvodu byste si vzali, či naopak nevzali pejska z útulku?

Zdroj: Express

Článek Kolemjdoucí si v parku nemohl nevšimnout spoutaného a opuštěného štěněte. Nejvíc ho ale zarazil ručně psaný vzkaz se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

I kočky se musí venčit

Pro majitele kočky je velmi důležité, jestli se rozhodnout pustit svého mazlíčka ven, nebo nikoliv. Obě možnosti mají totiž své výhody i nevýhody. Je velmi důležité respektovat potřeby a osobnost zvířete. Pokud žijete ve městě, je velmi nebezpečné pustit kočku ven, protože ji může na každém rohu něco srazit. Jestli však bydlíte mimo město, může váš mazlíček lézt po stromech a být spokojený.

Tato kočka se jednoho dne vrátila domů a za obojkem měla jakýsi vzkaz. Kočička se jmenuje Nala a všichni sousedé ji velmi dobře znají. Je to totiž dobrodružná zvíře, které miluje pobyt venku po večerech. Jedné noci se vrátila domů s lístkem na obojku. Její majitel si papírek rozbalil a se zájmem přečetl. Nakonec se rozhodl, že vzkaz nasdílí na svých sociálních sítích.

Dojemný vzkaz za obojkem

„Nevím, komu tato kočička patří, ale chodí k nám každý týden. Obvykle mňouká před našimi dveřmi, dokud ji nepustíme dovnitř. Chodí po domě, jako by byl její. Stojí u lednice do chvíle, než jí já nebo manžel nedáme něco dobrého. Každý týden se velmi těšíme na tyto její krátké návštěvy. Letos jsme totiž ztratili kočičku, které bylo 21 let.“

iZdroj fotografie: Depositphotos

Muž se nejprve bál, aby v dopise nebyl nějaký výhružný vzkaz. Ne každý člověk je zvědavý na cizí kočku u sebe na zahradě. Evidentně se však sousedé na jeho mazlíčka vůbec nezlobí. Vlastně to znamenalo, že kočka k nim může přijít, kdykoliv jen bude chtít. V dolní části dopisu bylo také namalované malé kotě.

Pouštíte svou kočku ven, nebo je jen domácí?

Zdroj: TheGuardian

Článek Kočka se domů vrátila s ručně psaným vzkazem na obojku. Při jeho čtení majiteli přejel mráz po zádech se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nákup vozu z druhé ruky

Pokud si v dnešní době může člověk koupit úplně nové auto, se kterým ještě nikdo předtím nejel, má velké štěstí. Nové vozy totiž stojí hodně peněz, proto je mnohem výhodnější si koupit již ojeté. Taková auta z druhé ruky měla 1 či více majitelů, mají tedy i určitou historii, nebo se k nim váže mnoho vzpomínek bývalých vlastníků. Muž jménem Kevin se rozhodl koupit starší auto značky Ford pro svou dceru k narozeninám, aby s ním mohla jezdit.

Nakonec otec mladé dívky vybral starší Ford ve stříbrné barvě. Tato značka je pro řidiče začátečníka skvělou volbou. Jakmile vůz dovezl domů, rozhodl se ho ještě prohledat, zda se v něm neukrývají nějaké poklady. Když se dostal do přihrádky u spolujezdce, byl vcelku překvapený. Našel v ní ručně psaný dopis od ženy, která Kevinovi auto prodala (Sabriny). List byl adresovaný přímo novému majiteli.

Velmi dojemný dopis

V tomto dopise se Kevin dočetl, že vůz původně patřil ženině matce, která přišla o život při požáru domu. Společně s matkou zemřela také její dcera (6 let). Auto řídila naposledy matka Sabriny, a proto s ním má spojeno mnoho vzpomínek. Jelikož jejich dům shořel, je tento Ford tím jediným, co nebohé ženě připomíná domov. Sabrina se musela starat o hodně papírů a účtů, a tak nedokázala zaplatit za tento vůz pojištění.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V dopise se Sabrina zmínila, že si přeje, aby auto sloužilo novému majiteli, ale měla ještě jednu prosbu. Nyní nemá dostatek finančních prostředků, což vedlo k prodeji vozu. Nového majitele však prosí, pokud by chtěl auto opět prodat, aby se jí ozval. Doufá totiž, že se jí podaří našetřit peníze, a tak by si mohla vozidlo koupit znovu zpět.

Kevin chtěl Sabrině pomoci

Jelikož dopis Kevina málem dohnal k slzám, rozhodl se ženě pomoci. Společně s další dámou uspořádal sbírku na to, aby si Sabrina mohla koupit vůz zpět do svého vlastnictví. Po chvilce se jim podařilo vybrat dostatek peněz, díky čemuž se auto dostalo zpět k původní majitelce, aniž by musela platit nějaké náklady nebo něco dalšího.

Jak byste reagovali na dopis vy?

Zdroj: TheSun

Článek Muž koupil své dceři auto z druhé ruky. Pak v přihrádce našli vzkaz, který je donutil auto téměř ihned prodat se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Při hádce expřítel do štěněte kopnul

„Ahoj, já jsem Chewy. Moje majitelka byla v násilnickém vztahu a nemohla si dovolit mě vzít do letadla. Z celého srdce mě nechtěla opustit, ale nemá jinou možnost,“ stálo na lístku. „Bývalý přítel kopl mého psa, když jsme se hádali, a on má na hlavě velkou bouli. Nejspíše potřebuje veterináře. Chewyho z celého srdce miluji. Prosím, mějte ho rádi a starejte se o něj,“ vysvětlila žena ve vzkazu.

Opuštěné štěně zaměstnanci letiště předali záchranné stanici Connor and Millie’s Dog Rescue. Absolvovalo vyšetření u veterináře a ukázalo se, že vyjma boule žádná trvalá zranění nemá. „Ze způsobu, jakým byl vzkaz napsán, bylo poznat, že žena byla v hrozném stresu. Nechtěla se psa vzdát, ale nemohla jej vzít s sebou do letadla,“ říká záchranářka Darlene Blairová.

Opuštění mazlíčci na letištích nejsou neobvyklí

I když je to nezvyklé, tak letiště mají s odloženými mazlíčky bohaté zkušenosti. Lidé je často opustí, protože si je nemohou vzít do letadla. Pokaždé se snaží majitele vyhledat, aby jim je vrátili. Stejně tak tomu bylo i v případě Chewyho. „Chtěli jsme té ženě dát vědět, že je štěně v pořádku, a pokud je ona v bezpečí a chce ho zpátky, uděláme pro to všechno,“ vysvětlila záchranářka.

Příběh opuštěného štěněte záchranáři zveřejnili na sociálních sítích a doufali, že se jeho majitelka ozve. Mezi tím byl tříměsíční sirotek předán do péče pěstounky Patricie Montanové, u které se měl zotavit. „První noci byly těžké. Měl pěknou bouli na hlavě a hodně ho bolela čelist. Každé zívnutí mu způsobovalo obrovské útrapy,“ vypráví pěstounka.

Štěně nevykazuje známky týrání

Týraná žena, jež štěně opustila, se ale už neozvala. Útulek kontaktovaly desítky lidí, kteří nabízeli pejskovi svoji péči a zázemí. Postupem času se Chewy uzdravil a záchranná stanice pro něj našla nový domov. Podle veterinářů nevykazuje známky týrání nebo traumatu. „Z celého srdce doufáme, že ta nebohá žena viděla Chewyho na sociálních sítích, jak se mu daří. Snad je v bezpečí i ona,“ dodala Patricia.

Co říkáte na příběh opuštěného štěněte a jeho majitelky?

Zdroj: Mirror

Článek Opuštěné tříměsíční štěně s boulí na hlavě našli na letištní toaletě. Přiložený vzkaz od majitelky bohužel vše jen zhoršil se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Maminka ho viděla hrát hry

Jednoho dne Tracey Tyler z Nuneatonu v Anglii přišla z práce a chtěla jít pozdravit svého syna Šimona. Ten ale jako každý den seděl u počítače a hrál s kamarády online hry. Nechtěla ho tedy rušit, protože věděla, že byl vždy protivný, když na něj začala mluvit a on zrovna hrál. Kdyby ale věděla, co se za malou chvilku stane, rozhodně by ho vyrušila a promluvila si s ním.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Po chvíli se zvedl a odešel od počítače

Nechala tak čtrnáctiletého Šimona hrát a šla uvařit něco dobrého k jídlu. Věděla, že je její syn v pubertě a že nemá cenu se s ním nějak dohadovat. Šimon ještě chvíli hrál, potom napsal svým přátelům pár slov a odešel od počítače. Až o pár hodin později si Šimonova matka uvědomila, co všechno se skrývá za těmito slovy.

Napsal, že se vrátí za dvě sekundy

Vůbec nic nenasvědčovalo tomu, že by se z klasického dne měl stát den tragický. Když Šimon přátelům napsal „Vrátím se za dvě sekundy,“ všichni si mysleli, že jde jen na záchod. Nebylo na tom nic zvláštního. Jenže věci byly bohužel úplně jinak. Šimon odešel od počítače a o několik hodin později byl nalezen mrtvý. Spáchal sebevraždu.

Jeho matka teď varuje rodiče

Maminka Šimona doteď nemůže pořádně mluvit o tragédii, která se její rodině stala. Ale sama rodičům doporučuje, ať se svými dětmi více mluví o jejich problémech. I když zpočátku chtít nebudou, vždy se jim nakonec svěří. Mluvit o sebevraždě sice není snadné, ale Tracey věří, že to může zachránit životy. Sama říká, že by si přála, aby jí její syn o problémech řekl dříve. Mohlo by se toho hodně vyřešit a on by mohl ještě žít.

Svěřují se vám děti se svými problémy, nebo si je nechávají jen pro sebe?

Zdroj: Daily Mail

Článek Jen sekundy předtím, než spáchal sebevraždu, napsal svým přátelům těchto 5 slov. Matka nyní varuje ostatní rodiče se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Laskavost neznámého muže Jerinu dojala

Když byla Jerině v červnu 2016 diagnostikována rakovina prsu, zhroutil se jí celý svět. Začala si představovat nejčernější scénáře a přemýšlela, jak nastalou situaci případně zvládnou manžel s dětmi sami. O to více ji překvapilo, když kromě pomoci svých bližních zažila laskavost také od naprosto cizích lidí. Bezprostředně po diagnostikování nemoci začala Jerina navštěvovat chemoterapii, a později rovněž podstoupila oboustrannou mastektomii.

A právě v předvečer nástupu do nemocnice – 30. listopadu 2016 – zašli s manželem a dětmi do bufetu East China v Bixby (Oklahoma, USA). Chtěli si zde užít poslední rodinnou večeři před Jerininou operací. Když chtěli zaplatit, číšník jim předal ručně psaný vzkaz, který ženu dojal k slzám. Stálo na něm „Kvůli rakovině jsem před pěti lety ztratil svoji ženu. Vím, že dnešek pro vás může být velmi těžký. Vaše večere je na můj účet. Veselé Vánoce.“

Článek Když žena s rakovinou obdržela vzkaz od neznámého číšníka, zůstala v šoku. Po přečtení se neudržela a nad zprávou se rozplakala. Neuvěříte, co jí napsal se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Překvapení skryté v autě

Kevin koupil stříbrné auto značky Ford, které bylo v opravdu dobrém stavu. Po příjezdu domů, se muž rozhodl prohlédnout interiér vozu, zda v něm nezůstaly nějaké věci po bývalém majiteli. Ve voze nic nenašel, až na kastlík, ve kterém našel dopis. Vzal jej do rukou a přišel na to, že je adresovaný na jeho jméno. Kevina to velmi udivilo. Rozhodl se, že jej okamžitě otevře, protože by tam mohly být důležité informace o voze. Jakmile zabředl do čtení, jeho oči se zalily slzami. 

iZdroj fotografie: Depositphotos

V dopise stálo: “Milý Kevine, koupil jste vůz s historií a srdcem. Auto patřilo mé matce, která společně s mou tetou a šestiletou dcerou zahynula při požáru domu. Naposledy auto maminka řídila v den, kdy mě opustila i s mou dcerou. Auto je pro mě plné vzpomínek, moje vše, co mi zbylo po mých milovaných. Nyní je pryč vše. Bohužel auto nemohu platit, proto jsem byla nucena auto prodat. “ Sabrina, prodávající vozu.

Článek Muž si koupil ojeté auto, ale neměl nejmenší tušení, co se v něm ukrývá. Překvapivý dopis v kastlíku zamíchal osudovými kartami hned několika lidí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.