Devět bodů a zeď odmítnutí

Rozdíl mezi Pavlem a Babišem činí devět procentních bodů. Jenže samotný potenciál je jen polovina příběhu. Druhá, možná důležitější, se skrývá v míře odmítnutí, tedy v podílu lidí, kteří kandidáta vylučují za všech okolností. Pavla odmítá 45 % dotázaných. Babiše 56 %. Ve dvoukolové volbě, kde vítěz potřebuje přesvědčit i voliče mimo svůj tábor, je to zásadní handicap. Připomeňme, že v lednu 2023 Babiš ve druhém kole získal 41,67 % proti Pavlovým 58,32 %. Vysoká zeď odmítnutí se tehdy projevila přesně tak, jak ji průzkumy předpovídaly.

Dva profily jedné strany

ANO dnes v datech testuje dva různé prezidentské scénáře. Babiš představuje ostřejší, mobilizační variantu s vyšším stropem podpory (44 %), ale i s vyšším odporem (56 %). Havlíček nabízí měkčí profil, nižší potenciál 35 %, avšak odmítání „jen“ 51 %. Třetí jméno z hnutí, Alena Schillerová, dosahuje 30 %.

Podle nás je právě tato dvojkolejnost nejzajímavější signál průzkumu pro strategii ANO. Babiš sám v lednu 2026 mluvil spíš o společném koaličním kandidátovi, nikoli o vlastní kandidatuře. Pokud by hnutí hledalo jméno s menší polarizací, Havlíčkova čísla ukazují, že prostor existuje, byť zatím výrazně užší než u šéfa strany.

Eben jako věčný fantom

Agentura STEM/MARK sama za největší překvapení průzkumu označuje Marka Ebena. Se 40 % volebního potenciálu předběhl všechna politická jména kromě Pavla a Babiše, přestože kandidaturu dlouhodobě odmítá. Není to náhoda ani jednorázový výkyv, Eben se drží vysoko opakovaně, vlna za vlnou. Těží z profilu nadstranické, reprezentativní osobnosti, což přesně odpovídá tomu, co Češi od prezidenta chtějí: čestnost a slušnost (21 %), nadstranickost (19 %), reprezentativnost (17 %).

Pro úplnost: Petr Fiala figuruje v průzkumu s volebním potenciálem, ale s rekordním odmítnutím 80 %. Kandidaturu navíc sám odmítl.

Trend, který Pavel nesmí ignorovat

Číst jarní data izolovaně by bylo zavádějící. Na podzim 2025 měl Pavel potenciál 58 %, teď 53 %, pokles o pět bodů. Babiš naopak stoupl ze 40 na 44 %. Mezera se zúžila z osmnácti na devět bodů za půl roku. Paralelní hodnocení Pavlova prezidentování ukazuje průměrnou známku 2,9, silný v zahraniční reprezentaci a veřejném vystupování, slabší ve sjednocování společnosti. Právě tam může ztrácet body, které na podzim ještě měl.

Důležitý kontext: jen 38 % potenciálních voličů dokáže spontánně jmenovat člověka, kterého by chtěli v roce 2028 na Hradě. Výzkum navíc vznikl na vlastní náklady agentury, bez externího zadavatele. Pole kandidátů je pro většinu veřejnosti stále otevřené a do ústavního volebního okna, zhruba leden až únor 2028, zbývají skoro dva roky.

Pavel je dnes favorit. Ale favorit, jehož náskok se za šest měsíců smrskl na polovinu, si nemůže dovolit číst jen horní řádek tabulky.

Článek Pavel jako jediný překročil hranici 53 %. Babiš za ním ztrácí, třetí jméno z ANO překvapilo se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Radnice šetří, volič přepočítává cestu

Magistrát má pro sloučení dva hlavní důvody: peníze a lidi. Obsazovat okrskové komise je čím dál těžší a menší okrsky jsou drahé na provoz v poměru k počtu voličů, kteří do nich skutečně přijdou. Průměrný jablonecký okrsek má 710 voličů, ale 28 z celkových 49 okrsků tohoto průměru ani nedosahuje. Ministerstvo vnitra přitom pracuje s orientačním pravidlem, že jeden okrsek by měl obsluhovat přibližně 1 000 voličů, a pro vzdálené části obce lze mít okrsek menší. Jablonec je tedy v situaci, kdy velká část jeho sítě nesplňuje ani tento orientační standard.

Jenže to, co vypadá jako racionalizace v tabulce, se na mapě města projeví jinak. Magistrát chce slučovat hlavně okrsky v budovách škol, kde dnes funguje více volebních místností pod jednou střechou. Tam je sloučení nejméně bolestivé, volič přijde do stejné budovy, jen se přesune do jiné třídy. Problém nastane tam, kde se mění samotná adresa.

Sto metrů na papíře, jiná ulice v praxi

Tajemník magistrátu Marek Řeháček ujišťuje, že po úpravě nezanikne žádné volební místo jako takové, mění se počet místností a někde i jejich přesná adresa. Jako příklady uvádí přesuny v řádu desítek až stovek metrů: z Obchodní akademie do přízemí radnice asi o 150 metrů, ze ZŠ Liberecká 31 do ZŠ Liberecká 26 asi o 100 metrů. To zní jako drobnost, ale pro voliče, který roky chodil na konkrétní místo a nesleduje úřední oznámení, může být i taková změna překvapením až ve frontě před zavřenými dveřmi.

Navíc ne všechny přesuny budou takto krátké. Tři okrsky, u nichž si město s přerozdělením neví rady, se mají řešit až před prezidentskou volbou v roce 2028, jejich nové vymezení je podle magistrátu složitější a vyžaduje hlubší analýzu. To samo o sobě říká, že přesuny nejsou vždy jen o přejití přes ulici.

Kdo to pocítí nejvíc

Nová legislativa sice přinesla i možnost hlasovat v jiném volebním okrsku, ale u komunálních voleb platí omezení: lze to jen v rámci téhož volebního obvodu. Pro starší voliče nebo lidi se zhoršenou pohyblivostí, kteří jsou zvyklí na konkrétní budovu v dosahu pěší chůze, není přesměrování na jiný okrsek žádné řešení, je to další administrativní krok navíc, který mnozí ani nezaregistrují včas.

Liberecký kraj má celkem 559 volebních okrsků, z toho 103 v okrese Jablonec nad Nisou. Jablonecký zásah tedy není okrajová záležitost jednoho města, ale viditelná změna v hustě pokryté části kraje. A pokud se osvědčí, nebo alespoň projde bez větších protestů, není důvod, proč by podobný krok nezvažovala i jiná česká města se sítí malých okrsků, která nová pravidla teprve začínají číst.

Článek Konec některých volebních okrsků, voliči si budou muset udělat několika kilometrovou procházku se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.