Věta, která se nedá vytrhovat z kontextu

Kdo si přečte jen první polovinu výroku, vidí útok. Kdo dočte do konce, vidí něco jiného, sebeironii člověka, který se do téže škatulky řadí sám. „Já jsem jeden z nich“ je klíčová pojistka. A závěrečné „ale je to barevné“ mění celý tón z kritiky na familiární humor. V témže rozhovoru Navrátil rodinu popsal ještě jedním způsobem: prý jsou „otravně upřímní“. Ne zlí, ne toxičtí. Otravně upřímní.

Tohle není jazyk člověka, který se s rodinou rozchází. Je to jazyk člověka, který svou rodinu zná tak dobře, že si může dovolit být drsný, protože ví, že to druhá strana přečte správně.

Ostrý jazyk jako rodinná tradice

Vincent Navrátil o rodině mluví veřejně roky a pokaždé stejným stylem: tvrdá slova, měkké jádro. V únoru 2024 v Blesk tv MAGAZÍNU označil matku za „hysterickou herečku“ a sestru Agátu za „kolotočářku“. V srpnu 2023 pro eXtra vysvětloval, že se rodina po tragických zkušenostech „naučila bránit humorem“. Zmínil i bolestivější téma, adoptivní sestra Markéta se od rodiny odcizila.

Sama Agáta Hanychová s rodinnou pověstí pracuje vědomě. Na Instagramu v září 2023 sdílela společnou fotku s popiskem o „naší příšerné rodině“, která drží při sobě. Není to náhoda. Celý klan Žilkové komunikuje na veřejnosti způsobem, který by v jiné rodině vypadal jako hádka, ale tady funguje jako sdílený kód.

Druhá strana mince, respekt, který se přehlíží

Kdo sleduje jen ostré citáty, přehlédne druhou polovinu příběhu. V prosinci 2025 napsal Navrátil na Instagram příspěvek o matce, ve kterém přiznal, že bojuje se stejnými problémy jako kdysi ona. „Děkuju ti za sílu, cos vždycky měla a máš,“ napsal. Žádná ironie, žádná nadsázka. Čistý respekt.

A Veronika Žilková? Přímou veřejnou reakci na slavnou větu o „egocentrických hysterkách“ se nám nepodařilo dohledat. Ale v rozhovoru pro Vlastu z února 2024 řekla, že synové jsou k ní „velmi kritičtí“, a že si toho váží. Že má radost, když ji přijdou podpořit. Kritika v téhle rodině zjevně není hrozba. Je to způsob, jakým si projevují pozornost.

Co z toho plyne pro rok 2026

Kariérně se nic nezměnilo. Vincent Navrátil má v létě 2026 na Nově nový pořad Čekuj Česko, kde působí jako průvodce a režisér. Veronika Žilková zůstává aktivní tváří projektů téže stanice. Matka a syn pracují pod jednou střechou. Žádný rozkol, žádné následky.

Věta o „egocentrických hysterkách“ není kauza. Je to nejpřesnější popis komunikačního stylu jedné z nejsledovanějších českých rodin, řečený někým, kdo se do něj sám počítá a kdo téže ženě o rok později veřejně děkuje za sílu.

Článek Syn Žilkové veřejně řekl, co si o ní myslí. Jednou větou shrnul celou svou rodinu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Jen ticho a nejistota

V optice byl celou dobu takový stažený. Nebyl protivný ani vyloženě vystrašený, spíš se uzavřel a několikrát zopakoval, že v brýlích bude vypadat divně. Snažila jsem se ho uklidnit, že to není o tom, jak bude vypadat, ale že se mu uleví a konečně bude dobře vidět. Stejně jsem viděla, že ho to neuklidňuje tolik, jak jsem doufala. Paní v optice byla milá, mluvila na něj klidně a bez velkého rozmazávání mu brýle nasadila. Pak mu je upravila za ušima a řekla, ať se chvíli jen rozkouká. Stál tam trochu nejistě, díval se před sebe a tvářil se spíš zaskočeně než nadšeně. Čekala jsem vlastně nějakou obyčejnou reakci, třeba že je to zvláštní nebo že ho z toho bolí oči, ale on jen mlčel.

Nejdřív se jen rozhlížel po místnosti. Bylo vidět, že se soustředí na věci, které předtím nevnímal stejně ostře. Koukal na regály, na cenovky, na tváře lidí kolem nás. Pak udělal pár kroků k oknu a tam se úplně zastavil. Jen se díval ven. Já čekala, že řekne něco úplně normálního, třeba že vidí auta na ulici nebo nápis na domě naproti. Místo toho jsem si všimla, že se mu začaly třást rty, a najednou se rozbrečel. Nebyl to nějaký záchvat ani nic hlasitého, spíš ho to celé přemohlo tak rychle, že jsem vůbec nechápala proč.

Pak řekl jednu větu

V první chvíli jsem se lekla, jestli ho ty brýle netlačí nebo jestli se mu neudělalo špatně. Hned jsem k němu přiklekla a ptala se, co se děje a jestli ho něco nebolí. On se ale pořád díval ven na stromy před výlohou a mezi slzami řekl: „Mami, já jsem nevěděl, že stromy nejsou jen zelený fleky.“ Já jsem v tu chvíli úplně ztuhla. Přesně tohle bych nikdy nečekala. Člověk je zvyklý, že dítě řekne, že něco vidí líp, že rozezná písmena nebo že je všechno ostřejší. Ale tohle bylo něco úplně jiného, protože v jedné větě bylo slyšet, jak dlouho se vlastně díval na svět úplně jinak, než jsem si myslela.

V tu chvíli mi došlo, že všechny ty věci, které jsem do té doby brala jako maličkosti, byly pro něj normální způsob vidění. Neplakal podle mě kvůli samotným brýlím. Spíš ho zaskočilo, že najednou vidí jednotlivé větve, listy, obrysy domů a další detaily, které pro něj do té doby splývaly. Zůstali jsme tam ještě chvíli stát a já ho nechala v klidu, ať si to srovná. Nechtěla jsem ho uklidňovat moc rychle nebo z toho dělat velkou scénu. Jen jsem byla vedle něj. Sama jsem cítila, že mám slzy na krajíčku, protože mi hlavou běželo, jak dlouho mohl mít pocit, že takhle přece vidí každý.

Když jsme pak vyšli ven a šli domů, byl to najednou úplně jiný kluk než ten, který před chvílí nechtěl brýle ani nasadit. Ukazoval na věci kolem sebe a pořád něco komentoval. Četl čísla na domech, díval se na dopravní značky, na dlažbu, na výlohy a několikrát zastavil jen proto, aby si něco prohlédl. Brýle si nesundal ani na chvíli. Já ho poslouchala, odpovídala mu, ale v hlavě mi pořád jela ta věta u okna. Od té doby si na ni vzpomenu pokaždé, když mám pocit, že je něco úplně samozřejmé. Ne proto, že by v tom bylo nějaké velké ponaučení, spíš proto, že mi tehdy došlo, jak málo někdy vidíme i my dospělí, když si myslíme, že o druhém víme, co prožívá.

Článek Když syn dostal první brýle, podíval se z okna a začal brečet. Řekl mi jednu větu, na kterou nezapomenu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Pak se zeptal znovu

Kolem desáté se na chvíli probral. Nebyl úplně při síle, ale vnímal mě a zeptal se, jestli půjdeme ven. Nechtěl nic velkého. Jen se podívat ven, na světla, na chvíli být mimo pokoj a nadechnout se normálního vzduchu, protože už toho měl dost. Odpověděla jsem mu automaticky, že to nejde, protože to doktoři zakázali. Řekla jsem to stejně, jako jsem to opakovala už dřív, jenže tentokrát mi ta věta zněla dutě i v mé vlastní hlavě. Věděla jsem, proč ten zákaz je, a ještě před pár hodinami bych se o tom ani nebavila. Jenže po tom, co mi řekla doktorka, se všechno posunulo někam jinam a já jsem poprvé měla pocit, že se držím pravidla, které už v tu chvíli možná nic neřeší.

Za pár minut se mě zeptal znovu, úplně tiše. Nebylo v tom nic naléhavého, spíš únava a obyčejné přání. V hlavě mi během chvilky projelo všechno, co jsem do té doby brala jako jasný důvod, proč ho ven nevynášet. Že je slabý. Že může něco chytit. Že kdyby se to někdo dozvěděl, bude z toho problém. Že bych si pak vyčítala, kdyby se mu přitížilo. Jenže vedle toho všeho stála úplně jednoduchá věc. Možná mu zbývá poslední noc a on nechce nic nemožného. Ten zákaz byl rozumný ve chvíli, kdy ještě dávalo smysl chránit ho před tím, co by mohlo přijít za pár dní nebo týdnů. Jenže v tu chvíli už jsem nepřemýšlela nad dalšími dny. Dívala jsem se na něj a cítila jsem, že je pro mě důležitější splnit mu tohle obyčejné přání než dál opakovat, co se nesmí.

Vyšla jsem s ním ven

Oblékla jsem mu mikinu, zabalila ho do deky a vzala ho do náruče, protože sám už by to nezvládl. Šla jsem pomalu, opatrně, aby se moc nenamáhal. Chodba byla skoro prázdná, ale stejně jsem měla celou dobu pocit, že nás každou chvíli někdo zastaví a vrátí zpátky. Srdce mi bušilo už jen z toho, že dělám něco, co bylo výslovně zakázané. Přesto jsem šla dál. Došla jsem s ním k výtahu, sjela dolů a vyšla jen kousek před vchod, abych ho mohla hned zase vrátit na pokoj, kdyby mu nebylo dobře. Měla jsem strach, to jo, ale zároveň jsem poprvé za celý den neměla pocit, že jen sedím a čekám, co bude. Aspoň na chvíli jsem měla pocit, že pro něj opravdu něco dělám.

Venku bylo chladno a ticho, svítily jen lampy. Syn se mi opřel o rameno, zhluboka se nadechl a řekl, že to venku voní normálně. Pak se usmál. Chvíli koukal nahoru a mně připadalo, že mu to stačí. Nepotřeboval dlouhou procházku ani nic zvláštního. Jen na pár minut nebýt v nemocničním pokoji. Stáli jsme tam opravdu krátce, možná jen pár minut, ale během té chvíle se uklidnil víc než za celý den. Bylo to vidět i cítit. Přestal být neklidný, nic neřešil, jen tam se mnou byl. Já jsem ho držela a snažila se ten okamžik nijak nerušit, protože jsem cítila, že je pro něj důležitý, i když zvenku vypadal úplně obyčejně.

Když jsme se vrátili na pokoj, už nic nechtěl. Uložila jsem ho zpátky do postele a za chvíli usnul. Seděla jsem u něj, držela ho za ruku, a poprvé ten den jsem neměla pocit naprosté bezmoci. Nic jsem tím nezměnila a věděla jsem to. Ale měla jsem klid v tom, že jsem ho aspoň na chvíli vzala tam, kam chtěl. Druhý den odpoledne zemřel. Rozumím tomu, proč mi to lékaři zakazovali, a nikdy jsem si z toho nedělala nějaký vzdor nebo důkaz, že jsem věděla víc než oni. Jen vím, že v té jedné konkrétní noci pro mě bylo důležitější vyhovět jemu než dál držet pravidlo, které už pro nás ztratilo smysl. A toho, že jsem ho vzala ven, jsem nikdy nelitovala.

Článek Synovi bylo pět a já věděla, že zítřek bude jeho poslední. Tu noc jsem udělala něco, co mi lékaři předtím zakázali se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nejdřív to vypadalo jako vzdor

Nejdřív jsem si opravdu myslela, že je jen nervózní. Že třeba špatně spal, není mu dobře nebo se bojí, protože jde někam poprvé a neví, co ho čeká. Ptala jsem se ho na to normálně, bez křiku. On ale jen krčil rameny a pořád opakoval, že tam prostě nejde. Nic víc. To už jsem cítila, jak ve mně roste vztek. Nejen kvůli tomu, že odmítá jít, ale i kvůli tomu, že já jsem za něj dala slovo. Bylo mi trapně před známou, přes kterou jsem to domlouvala, a měla jsem pocit, že ze mě udělal někoho nespolehlivého.

Pak jsem začala vytahovat všechny ty běžné věci, které člověka napadnou jako první. Připomínala jsem mu, že boty, telefon, výlety o prázdninách ani všechny ty drobnosti kolem se neplatí samy. Taky jsem mu řekla, že s tou brigádou dopředu souhlasil, takže to přece nemůže ráno jen tak shodit ze stolu. On na to odpověděl, že nechce vstávat kvůli pár korunám a dělat něco, co ho nebaví. To mě vytočilo ještě víc. V tu chvíli to na mě působilo strašně povýšeně a úplně odtrženě od reality. Já jsem v hlavě měla všechny běžné starosti, které řeší dospělý člověk, a proti mně seděl kluk, který to celé smetl jednou větou.

Pak řekl větu, na kterou nešlo odpovědět

Zeptala jsem se ho, z čeho si teda myslí, že lidé normálně žijí. On se na mě podíval a řekl něco, co mě v tu chvíli úplně zarazilo. Řekl, že nechce dopadnout jako já. Pak dodal, že mě každý den vidí unavenou a protivnou po práci a že pořád počítám peníze, takže pro něj práce vypadá jen jako nekonečný opruz. Neřekl to nějak teatrálně ani drze. Spíš věcně. A právě to se mě dotklo asi nejvíc, protože jsem najednou neměla co odseknout.

V tu chvíli ze mě ten vztek dost rychle spadl. Místo něj přišel stud, protože jsem věděla, že si to nevymyslel. Poslední měsíce doma opravdu často mluvím o tom, že jsem utahaná, že je všechno drahé, že člověk pořád něco řeší a že se vlastně nezastaví. Často přijdu z práce a první, co ze mě vypadne, je stížnost. Někdy na lidi, někdy na ceny, někdy jen na to, že už nemůžu. A on to všechno poslouchá. Pak mi potichu řekl, že ho vlastně neděsí ta brigáda samotná, ale představa, že takhle bude jednou žít taky. To byla chvíle, kdy jsem si uvědomila, že se celou dobu nehádáme o jedno ráno a jednu brigádu, ale o obraz dospělého života, který má doma před očima.

Nešlo už o brigádu

Známé jsem hned ráno napsala omluvu, že syn ten den nepřijde. Nechtěla jsem ho na tu brigádu dotlačit jen kvůli principu nebo kvůli tomu, abych si sama před sebou obhájila, že mám pravdu. Se synem jsme pak zůstali sedět u stolu a mluvili spolu klidněji. Vysvětlila jsem mu, proč jsem chtěla, aby šel pracovat, a proč mi připadá důležité, aby si člověk zkusil i něco, co není jen zábava. Zároveň jsem ale musela přiznat, že doma mluvím hlavně o té nejhorší části práce. O únavě, o penězích, o stresu. Mnohem míň už o tom, že práce je taky normální součást života a ne jen trest, který člověk každý den přetrpí.

Od té doby si mnohem víc hlídám, co před ním o práci říkám. Ne proto, že bych si chtěla na něco hrát nebo předstírat, že je všechno v pořádku. Spíš proto, že jsem pochopila, jak jednoduše si dítě skládá obraz dospělosti z toho, co doma slyší znovu a znovu. Já jsem měla pocit, že si jen občas ulevím. On si z toho mezitím poskládal představu, že práce znamená být pořád unavený, naštvaný a ve stresu z peněz. A když pak dostal příležitost udělat první krok do toho světa, tak se prostě zasekl a nechtěl do něj vstoupit. Vlastně se mu dnes už ani moc nedivím.

Článek Synovi je 16 a odmítl jít do práce na brigádu. Důvod, který mi řekl, mě dorazil se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Devět let mlžil i kolem první dcery

Matkou chlapce Huga má být mistrova dlouholetá milenka Alice Kovácsová, režisérka, fotografka a designérka. „Dotyčný chlapec je nezletilý a moc se neznáme, viděli jsme se jen sporadicky, asi jenom dvakrát. Myslím si ale, že by veřejnost měla vědět, že můj otec měl vytouženého syna. A to se ženou, která byla jeho celoživotní múzou. Nyní se rozhodla odejít se svým synem žít na Kanárské ostrovy, kde jsou mimo dohled veřejnosti,“ řekla před časem Dominika serveru CNNPrimaNews.

Místo blahopřání Dominika schytala vlnu nenávisti: „Má nosánek nahoru, protože je dcera pana Gotta,“ píší lidé

Podle svých slov si je mistrova nejstarší dcera jistá, že Hugo je její nevlastní sourozenec. „Mám radost, že mám bráchu. Ráda bych ho poznala víc, myslím, že bychom si spolu měli o čem povídat. Problém je, že každý žijeme jinde. Proč to otec tajil, to se už nikdo z nás nedozví,“ dodala Dominika. Sama si prošla podobnou peripetií. Gott o své prvorozené dceři, kterou měl s tanečnicí Antonií Zacpalovou, totiž mlžil dlouhých devět let, než se k ní veřejně přiznal.

Údajná milenka nic nepopřela

Údajná mistrova milenka a matka Huga, která se provdala za herce Ondřeje Havelku, se k situaci nevyjadřuje. Výjimku udělala jen jednou, když ji oslovil německý Bild, a překvapivě šokující tvrzení, které Dominika uvedla i v knize Poslední roky s Karlem, nepopřela. „Znám výroky z knihy a respektuji, co je tam napsáno. Jinak to nebudu komentovat,“ řekla Bildu. Do mistra se prý zamilovala ve svých sedmnácti letech. Sehnala si na něj telefon a pozvala ho k sobě domů. Od té doby měli udržovat milostný poměr.

iZdroj fotografie: Nextfoto

Otázkou je, co na to říká vdova po mistrovi Ivana Gottová, se kterou se tajně oženil v roce 2008 v Las Vegas a s níž má dvě dcery. Přestože zpěvákova nejstarší dcera uvedla, že odhalením informace o bratrovi nechtěla nikomu ublížit, překvapivá informace mohla její macechu ranit. Navíc vztah obou žen není zrovna ideální. „Paní Gottová se k Dominice mediálně nevyjadřuje,“ řekla před časem Expresu mluvčí vdovy Aneta Stolzová.

Článek Karel Gott dlouhé roky tajil nemanželského syna? Na povrch vyplouvají nové skutečnosti se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Velmi časté deprese

Poporodní deprese se podle webu iDnes nevyhnou až 16 % rodičkám a objevují se ihned po porodu, případně 6–12 týdnů po něm. Stejnou zkušenost měla i Katka (29). „Ačkoli jsem z porodu neměla obavy, nakonec trval dlouho, byl komplikovaný a musel být zakončen císařským řezem. A dostavila se deprese. S tou mi ale moc pomohla laktační poradkyně, a mohla jsem si tak užívat Matýska,“ říká Katka. Velmi netaktní poznámku tchána k porodu císařským řezem musela skousnout Aneta, jak DámskýDeník psal.

Jak nejlépe pomoci partnerovi, který trpí depresemi

iZdroj fotografie: Pexels

„Mateřství jsem si užívala, Matěj byl jako miminko moc hodný. Jak ale začal růst a více se projevovat, začalo se ve mně něco lámat. Jako by deprese nebyly úplně zahnané a já jsem se v několika momentech přistihla, že jej nemiluji. To ale samozřejmě nejde říct ani nahlas, sama sobě jsem si nadávala, že jsem hloupá. A asi by mě nikdo nepochopil. Mám zdravé a sebejisté dítě, co bych chtěla víc,“ popisuje Kateřina.

Když na dítě nic neplatí

„Matěj patří mezi ty nezvladatelné děti. Pořád kvůli něčemu pláče, je nevrlý, hlučný, odporuje mi a chová se škaredě i k cizím lidem. S oblibou na ně vyplazuje jazyk nebo vystrkuje zadek. Já si potom připadám jako matka, která neumí ukočírovat malé dítě. Vidím těm lidem na očích, jak mnou opovrhují a říkají si, že mám takového nevychovaného fracka. Ale nic na něj neplatí, ani po dobrém, ani po zlém,“ vysvětluje Katka.

Proč jsou děti zlobivé? Ačkoliv je péče o ně mnohdy náročná, je důležité se držet pilířů zdravé výchovy

iZdroj fotografie: Pexels

„Jsem z toho nešťastná a jen doufám, že časem přijde k sobě a začne se chovat jako člověk. Teď na něj i já vyletím, kolikrát nesmyslně, a náš vztah rozhodně není plný lásky, jak by asi měl být,“ stýská si mladá žena.

Článek „Je pro mě těžké milovat svého 3letého syna,“ píše Katka (29). „Stydím se to přiznat, ale chová se jako fracek“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Styděl jsem se za svoji matku

Jakmile pro mě matka přišla do školy, nemohl jsem jen dělat, že neexistuje, a spolužáci si ze mě a z ní neustále dělali legraci. Nevěděl jsem, co mám dělat, svoji matku jsem za to nenáviděl. Když jsem se jí jednou zeptal, proč pro mě chodí do školy, dokonce mě napadla myšlenka, proč moje máma už nezemře.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Máma kvůli mě plakala

Moje máma mi nikdy neodpovídala, netrestala mě, jen to vždy mlčky tolerovala a čekala, až se uklidním. Cítil jsem se kvůli tomu špatně, ale nikdy jsem to nějak dlouho neřešil. O několik dní později jsem se probudil a šel jsem do kuchyně, kde jsem viděl mámu, jak pláče. Moc dobře jsem věděl, že je to kvůli mě. V tu dobu jsem si přísahal, že budu úspěšný člověk a budu dobře vydělávat. To se mi také podařilo.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Po dlouhé době přišla matka ke mě domů

Měl jsem krásnou manželku, dvě děti a veliký dům. Svou matku jsem neviděl opravdu hodně dlouho, dokud jednoho dne někdo nezaklepal na dveře. Byla to ona. Moje malá dcerka šla otevřít dveře a opravdu se vyděsila, když mou mámu, její babičku, uviděla. Vyběhl jsem a velmi jsem se na matku zlobil, protože vyděsila moji holčičku. Ona se jen omluvila a tiše odešla pryč.

Už nikdy jsem se mamě nemohl omluvit

Znova jsem se dlouho cítil špatně z toho, co jsem mámě řekl. O pár dní později jsem měl ve svém rodném městě třídní sraz a rozhodl jsem se, že ji ještě před tím navštívím. Bylo však příliš pozdě. Sousedé mi řekli, že moje máma před pár dny zemřela. Když jsem vešel do bytu, uviděl jsem, že na stole leží vzkaz. Byl to papír přeložený napůl, adresován mně.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Napsala mi dopis

Začal jsem dopis číst, stálo v něm: „Už cítím, že brzy zemřu. Slibuji, že už tě nebudu obtěžovat. Ale zajímalo by mě, jestli jsi na mě někdy myslel? Chyběla jsem ti někdy? Je tu něco, o čem nevíš. Jako dítě jsi přišel o jedno oko a doktoři řekli, že ti jedno oko můžu dát a já jsem jako matka ani na vteřinu neváhala.“

„Kvůli tomu jsem skončila jednooká. Ale všechno je v pořádku, nikdy jsem se na tebe nezlobila, protože jsi byl moje všechno.“ Po přečtení tohoto dopisu se mi vhrnuly slzy do očí a nikdy si neodpustím to, jak moc jsem mámě musel ublížit.

Jaký máte vztah se svými rodiči?

Zdroj: Transparency

Článek Matka svého syna neviděla více než 10 let. Jednoho dne se objevila na jeho prahu. Srdceryvný příběh nutí k zamyšlení se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Lékaři jí oznámili zdrcující zprávu

Když paní Olga Bošković žijící v srbské vesnici Music potkala svého prvního přítele, netušila, jak těžký život jí čeká. Zamilovala se do něj na první pohled a on do ní také. Žili spokojeným životem až do doby, než žena zjistila, že je těhotná. Měla obrovskou radost, ovšem partner její nadšení nesdílel. Když se dozvěděl, že se brzy stane otcem, ze strachu raději utekl a v životě paní Bošković se už nikdy neobjevil. Nečekala, že se ocitne v takové situaci, ale rozhodla se postavit se svému osudu čelem.

Přestože věděla, jak náročné bude vychovávat dítě sama, ani chvíli nepřemýšlela nad tím, že by si miminko nechala vzít. Velmi se na něj těšila a doufala, že vše dobře dopadne. Po porodu jí však lékaři oznámili nemilou zprávu. Její novorozený syn Predrag trpí těžkým postižením a nikdy nebude chodit a jeho handikap jej bude provázet po celý život. Paní Bošković byla velmi smutná, ale přijala svůj osud a nenechala se zastavit. Vzala svého maličkého syna do pokojíčku, který jí poskytli její rodiče a rozhodla se mu dát to nejlepší, co mohla.

Denně ho nosila do školy na zádech

I když neměla moc peněz, snažila se mu dát co nejvíce lásky a naučit ho tomu, co sama umí. Jelikož mu chtěla dát možnost být co nejvíce mezi lidmi, což by mu pomohlo se rozvíjet, přihlásila jej po letech do školy. Kvůli svému postižení nemohl Pedrag chodit, a tak jej tam jeho maminka nosila denně na zádech. Všichni v okolí nechápali, kde bere tolik síly a energie. Obdivovali jí za její odhodlání a lásku, kterou svému dítěti dává.

iZdroj fotografie: Pixabay

Roky ubíhaly a z chlapce se stal dospělý muž. Přestože byl mnohem vyšší a mohutnější, než paní Bošković, stále jej jeho milující matka nosila na zádech. Když jim byl nabídnut invalidní vozík, žena jej s díkem odmítla a řekla, že si poradí sama. Neměla ho tenkrát, a tak ho nepotřebuje ani teď. A to je ta pravá mateřská láska. A její syn nezahálí a snaží se matce pomáhat. Dokonce se naučil pracovat levou rukou, kterou má pohyblivou, a vyrábí krásné dřevěné předměty, které poté rozdává dětem a přátelům z okolí.

Článek Takhle vypadá mateřská láska: 70letá matka už téměř 59 let nosí na zádech svého paralyzovaného syna se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Jak se příběh dostal mezi diváky

Tento snímek, který pořídila divačka jménem Elizabeth Griffinová, se stal virální na sociálních sítích. Robby a jeho žena Marya, jež Wyatta předala manželovi do náruče přes barikády, aby ho Robby mohl nést poslední dvě desetiny míle, strávili několik následujících dní odpovídáním na nápor zpráv. Každý chtěl znát příběh tohoto otce a jeho dítěte. Robby v rozhovorech prozradil, že svého syna uctil tím, že běžel, aby získal finanční prostředky a povědomí o organizaci věnující se Downovu syndromu, LuMind Research.

Podpora přišla i od známého sportovce

Jedna z nejvýznamnějších reakcí přišla prostřednictvím tweetu jeho starého přítele, profesionálního cyklisty Davida Millara z Velké Británie. Napsal: „@RobbyKetchell – pokud se se mnou chceš a dokážeš vypořádat, poběžím s tebou New York Marathon a podpořím tebe a Wyatta, stejně jako jsi mě ty podporoval v mých závodních dnech.“ Robby věděl, že s přítelem nedoběhnou ve stejném čase, ale že spolu budou aspoň v duchu.

Manželé se s nemocí naprosto vyrovnali

Pár často zveřejňuje na sociálních sítích informace o obavách, které cítili, když byla Marya těhotná, o svém odhodlání bojovat proti stereotypům o Downově syndromu a především o svém láskyplném přesvědčení, že to bude jen a pouze Wyatt, kdo bude definovat své vlastní schopnosti. Robbyho syn strávil po narození dva měsíce na novorozenecké jednotce intenzivní péče. Jedním z důvodů, proč spal, když ho Robby přenesl přes cílovou čáru v Central Parku, bylo to, že ještě nepodstoupil potřebnou operaci a byl chronicky unavený.

Left nothing out there, couldve backed off & did 3:40 but thats not what I came 4. Finished w/ my best friend Thx 2 our tribe for ur support pic.twitter.com/e2fltenqWs

— Robby Ketchell (@RobbyKetchell) November 5, 2018

Běžec se po závodu nechal slyšet

Robby se po maratonu nechal slyšet: „Nemáte tušení jak je ten maraton těžký, dokud se neseberete a neběžíte ho,“ řekl, když cílovou čáru protnul v čase 4:41:12. „Netušil jsem, jak je to kopcovité. Přehříval jsem se a poléval se u toho vodou. Měl jsem na sobě dres s Wyattovým jménem. Davy byly šílené. Ale překvapil jsem sám sebe. A najednou bylo po všem.“ Pro organizaci vybral velkorysou částku 11 000 dolarů (asi 255 000 korun) a nehodlá se u ní jen tak zastavit.

Článek Otec opěvován za dokončení maratonu s postiženým dítětem. Před závodem měl jediný důvod k účasti se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Život s postižením

Toto rozhodnutí je pro každou ženu samozřejmě nesmírně obtížné, ale zcela dobrovolné. Může se také rozhodnout dítě porodit a dát jej k adopci. Najít ovšem vhodnou náhradní rodinu je běh na dlouhou trať, jak i Dámský Deník psal dříve. V České republice se každoročně rodí asi 50 dětí s tímto postižením, uvádí web Downův Syndrom.

„Měla jste jít raději na potrat,“ řekla pokladní matce při pohledu na syna s Downovým syndromem. Odpověď, kterou dostala, ji naprosto zaskočila

iZdroj fotografie: Pexels

Tito jedinci mají typické obličejové vzezření, často jsou nižšího vzrůstu a zavalitější, je u nich pravděpodobnější vznik srdečních závad a typické je také výrazné mentální a vývojové opoždění. Nicméně i oni mají samozřejmě právo na plnohodnotný život. Mohou prožívat lásky a jiná trápení, stejně jako zdravé osoby.

Jsou na sebe hrdí

Přestože je velmi málo případů, kdy se člověk s Downovým syndromem rozhodne založit rodinu, stávají se. Dámský Deník ale zjistil, že to není bez komplikací. Otěhotní-li žena s touto anomálií, může počít a dítě donosit a přirozenou cestou přivést na svět, i když je vysoké riziko potratu a přenosu nadbytečného chromozomu. Muži bývají velice často neplodní, ale jsou mezi nimi výjimky. Jako i otec Jada Issy. Ten se svou zcela zdravou ženou zplodil syna.

7letá Sofinka chtěla vysvětlit, proč Downův syndrom není děsivý, ale naopak. I zdraví lidé by se nad jejími slovy měli zamyslet

A celý život velmi tvrdě pracoval v mlýně, aby mu poskytl co možná nejhezčí dětství a dospívání. A také studium. Jad studuje stomatologii, a jak sám říká, za vše vděčí svým rodičům. V očích jeho otce se značí ohromná pýcha a radost, když může někomu říci, že má syna na vysoké škole a stane se lékařem. „Jsem na něj hrdý, stejně jako on je hrdý na mě,“ řekl Jad pro Daily Mail.

Článek Muž byl vychováván otcem s Downovým syndromem. Nyní je zubařem – a na svého otce nemůže být pyšnější se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Stačí chvilka nepozornosti a dítě se může zranit

Asi jako každá matka i já ráda fotím a natáčím své děti při mnoha běžných, ale i výjimečných činnostech. Dělám to především proto, abych jim v jejich dospělosti mohla ukázat, jací to byli raubíři. Je však pravda, že v dnešní době plné internetu a mobilních telefonů spousta rodičů často zapomíná na pozornost, kterou by měli svým ratolestem věnovat. Je třeba na ně neustále dávat pozor, protože stačí vteřina a může dojít k situaci, při níž by se mohlo dítě velmi vážně zranit, nebo nedej bože dokonce zemřít. O podobných případech jsme se na Dámském Deníku již zmiňovali v minulosti.

K nehodě došlo i v případě malého chlapce, kterému se podařilo strčit hlavu mezi zábradlí. Lehce se mu tam vešla, ale zpět už to bohužel nešlo. Proto musel na pomoc přispěchat otec, který se svému dítěti snažil se všech svých sil pomoci, ale nedařilo se mu to. Snažil se tyče silou roztáhnout, avšak nepohnuly se ani o kousíček. Chlapeček začal velmi plakat. Tatínek mu chtěl pomoci, ale nevěděl jak. Dokonce se zapřel i nohou, aby tak mohl využít více síly, ale bez výsledku.

Celou vtipnou situaci natočila matka na video

Jejich pejsci neustále pobíhali kolem a očividně byli z celé situace velmi nervózní. Když už byl otec na pokraji sil a chtěl svou snahu vzdát a zavolat záchranáře, stal se zázrak. V tu chvíli totiž na syna zavolala jeho matka a on bez jakýchkoli obtíží vytáhl uvězněnou hlavu ze zábradlí a dělal, jakoby se nic nestalo. Chlapeček se začal smát tomu, jak skvěle se mu podařilo svého tatínka napálit. On však jeho radost nesdílel. Vše natočila klukova máma.

Z videa s názvem „Pes se mu to pokouší říct“ bohužel není jasné, zda byla celá situace naplánovaná chlapcovou matkou, nebo se klouček sám rozhodl své rodiče napálit. Jisté je, že se nahrávka, kterou její hlavní hrdinové sdíleli na Facebooku, mnoha internetovým uživatelům líbila. Má totiž již přes 50 milionů zhlédnutí, 700 tisíc lajků a 14 tisíc komentářů. „Pes se snaží říct tátovi, že je to prank,“ napsal se smíchem jeden z komentujících.

Článek Děti jsou mnohdy nevyzpytatelné. Tento chlapeček se hlavou zasekl v zábradlí, jeho otec situaci vyřešil vtipně se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Zhodnocení peněz a zajištění synovy budoucnosti 

Influencerka našla opravdu skvělý způsob, jak zhodnotit peníze a zároveň se postarat o své dítě. Agáta již nyní předpokládá, že Kryšpín bude chtít po dovršení dospělosti bydlet sám, a tak pro něj zakoupila byt. Ten nicméně bude prozatím sloužit jako luxusní ubytování pro studenty, kteří nechtějí žít na koleji.

A pak že už Agáta Hanychová nemá čím překvapit: V rozhovoru řekla upřímnou pravdu o manželství s Prachařem

„Určitě tady bude chtít bydlet, až mu bude osmnáct. Teď je to kolej pro studenty, ale děti se sem chtějí nastěhovat už teď. Všude kolem jsou koleje, tak mě napadlo udělat z toho taky kolej – ale hezkou,“ prozradila dle webu AhaOnline Agáta. 

Za jeden pokoj 10 000 Kč 

Byt nedaleko pražských vysokých škol a kolejí přitom Hanychová zakoupila ve špatném stavu, načež ho nechala přestavět. Většinu prací měl zvládnout její partner Dopita, podle kterého bylo vše hotovo za tři měsíce. Z původních tří místností jsou například uvnitř nyní čtyři a každá má jinou barvu.

Dopita a jeho první spory s Hanychovou. Štve ji zásadní věc

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Agata Hanychova (@agatahanychova)

Mezi kuchyní a obývákem dokonce nechala udělat výdejní okénko připomínající studentskou jídelnu. Za každý pokoj si přitom Agáta plánuje účtovat 10 tisíc korun, což podle ní odpovídá standardu. Podotkla také, že vybavení, které do interiéru nechala zabudovat, je mnohem víc než klasická studentská nabídka. 

Článek Agáta Hanychová si pořídila starý byt a udělala z něj kolej pro studenty se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Zemřela rukou někoho jiného

Zpráva o smrti spisovatelky Alexandry Fröhlichové otřásla nejen celým Německem, a to především proto, že se mělo jednat o násilné úmrtí. Redakce webu Dámský Deník připomíná skutečnost, že žena byla nalezena mrtvá na hausbótu na Labi v Hamburku.

Otce nevěsty chladnokrevně zavraždili. K oltáři ji tak odvedl někdo, komu táta neštěstím zachránil život

iZdroj fotografie: iStock

Redakce webu Dámský Deník se zajímala o její život a dílo, tato žena patřila mezi velmi oblíbené autory. Dle webu Wikipedie původně působila jako novinářka, dokonce založila na Ukrajině vlastní ženský časopis. Do povědomí čtenářů se dostala v roce 2012, když vydala svůj první poloautobiografický román s názvem „Moje ruská tchyně a jiné katastrofy“. Tomu se o několik let později dostalo i pokračování.

Vrahem má být jeden z jejích tří synů

Život této úspěšné německé spisovatelky však nečekaně skončil za tragických okolností. Na jejím hausbótu, kde žila s rodinou, ji měl najít dvaadvacetiletý syn, který přivolal policii. Zprvu policie neměla žádného podezřelého, nyní ovšem nastal zvrat. Redakce webu Dámský Deník zaznamenala vývoj vyšetřování, který za hlavního viníka označil právě již zmíněného 22letého spisovatelčina syna. Ten ji měl dle informací na webu Bild umlátit k smrti.

15letý chlapec zabil otce, aby zachránil svou mladší sestřičku. Jeho vyjádření rozplakalo mnohé

iZdroj fotografie: Depositphotos

Byl na něj vydán zatykač pro podezření z vraždy, policie jej vypátrala a vsadila do vazby. Zda se k vraždě své matky přiznal, popřípadě sdělil důvod svého činu, zatím není jasné. Pokud se však jeho vina prokáže, hrozí mu dlouholetý trest. Soudce se ale asi nebude inspirovat svým kolegou, o jehož speciálních rozsudcích jsme vás na Dámském Deníku již informovali.

Článek Pokrok při vyšetřování smrti německé spisovatelky. Vrahem je údajně jeden z jejích synů se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Tragická nehoda desetiletého Benedikta 

Herec Vojtek měl po tragické nehodě o svého syna opravdu velký strach. Dlouho proto také o jeho stavu mlčel a držel spolu s manželkou všechno v sobě. Přeci jen to poslední, co mu chybělo, byla pozornost médií a otázky mířené přímo na desetiletého Benedikta, který nějakou dobu nemohl hýbat levou stranou těla a problém mu dělalo i mluvení.

Celý svět šokovala smutná tragédie. Legendární herec i jeho manželka zemřeli za tajuplných okolností

„Před dvěma měsíci se nám na snowboardu vážně zranil syn Beník. Spadl a poranil si mozek, jeho stav byl kritický. Týden ležel na ARO v Hradci Králové, pak ho převezli na JIP do Motola. Nemluvil, nehýbal levou půlkou těla. Pro nás to byla noční můra, zároveň zkouška víry, lásky a naděje,“ prozradil Roman Vojtek na sociálních sítích. 

To nejhorší je naštěstí za nimi 

V současné době je na tom nicméně syn oblíbeného herce mnohem lépe. Starostlivý otec velmi chválil péči lékařů a důsledné rehabilitace, které Benedikt stále podstupuje. „Dnes jsme díky bohu v lázních v Teplicích, kde rehabilitujeme každý den. I když nejsme úplně v cíli, máme za sebou obrovský kus cesty a hlavně on se směje, mluví, chodí a je na tom moc dobře,“ napsal Vojtek k příspěvku, který sdílel na svém instagramovém profilu.

Anička Julie Slováčková bojovala se svou nemocí statečně, šířila osvětu o strašáku jménem rakovina

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Roman Vojtek (@roman.vojtek)

Z fotografií je patrné, jak velkou radost mají oba dva, že spolu mohou být. Malý Benedikt již dokáže mluvit a vypadá to, že už je za nimi to nejhorší. Společně také osobně poděkovali všem nemocnicím za pomoc a těší se na nové radostné chvíle, které jim život přinese. 

Článek Desetiletý syn Romana Vojtka byl po nehodě v kritickém stavu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Hraje v seriálech a píše knihy

Sedmadvacetiletý Vincent Navrátil je momentálně zavalen prací. Nejenže se pustil do psaní knihy pro děti a mládež, která nedávno vyšla, ale účinkuje také v několika seriálech. Diváky si získal především rolí mladého gynekologa Medarda Vodičky ze seriálu Jedna rodina, který vysílá televizní stanice Nova. Zúčastnil se také Show Jana Krause, jehož chování však velmi zkritizoval. Co si o Krausovi myslí, jsme vám na DámskémDeníku již prozradili.

Agáta Hanychová pobouřila ženy svými komentáři k postavě. „To nemáš nic jiného v hlavě?“ vyjádřila se jedna z nich

 

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Vincent Navratil (@vincentnavratil)

Nedávno se Vincent Navrátil objevil na veřejnosti, a to při příležitosti české premiéry amerického sci-fi filmu Mickey 17. Tam poskytl několik rozhovorů a rozpovídal se také o svém soukromém životě. Již dva roky tvoří pár s Beou Mandokovou, s níž se seznámil prostřednictvím své sestry Agáty Hanychové. Mladá dívka totiž modelce spravovala sociální sítě. A tak vznikla velká láska, kterou Navrátil často dává na odiv prostřednictvím svého Instagramu.

S přítelkyní plánují krásnou společnou budoucnost

Zamilovaní partneři již nějakou dobu sdílejí společnou domácnost a vypadá to, že se odhodlávají k dalšímu velkému životnímu kroku. „Plánujeme společnou budoucnost, svatbu, miminka… Všechno plánujeme,“ zmiňuje web AhaOnline slova Vincenta Navrátila, autora vlastního podcastu Bez brzd. A tak se má jeho maminka Veronika Žilková rozhodně na co těšit. Další svatba je tedy pravděpodobně již na spadnutí. A kdo ví, třeba se nakonec uskuteční veselka dvojitá.

Herečka Veronika Žilková si užívala po premiéře a laškovně pokukovala po kamarádovi, se kterým se líbala pod třešní

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Vincent Navratil (@vincentnavratil)

Herečka Veronika Žilková totiž nejspíše nevydržela být sama, a tak se po dvouměsíčním odloučení opět vrátila zpátky ke svému partnerovi, basákovi skupiny Argema Josefu Holomáčovi. S ním před rozchodem tvořila pár déle než dva roky. Přestože blonďatá herečka návrat k hudebníkovi přímo nepotvrdila, jejich chování tomu nasvědčuje.

Článek Veronika Žilková: Pravděpodobně bude brzy chystat další veselku se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nezdravá opičí láska vše zničila

Jediným potomkem Heleny Růžičkové byl její syn Jiří Růžička, který se své matce velice podobal. Stejně jako ona měl problémy s nadváhou, což ani jednomu z nich nevadilo. Herečka si se svým synem vybudovala pevný vztah, dalo by se však říct, že až nezdravý. Všechny ženy, které se v jeho životě objevily, svým způsobem odehnala právě jeho matka. Měla potřebu hlídat každý jeho krok. Také proto mu dohazovala role, které jej proslavily.

Skandál s Dvořákem a milostný románek s Hlinomazem. Odhalená tajemství Heleny Růžičkové

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Helenka mi tenkrát řekla: Dej mu tam prosím tě nějakou roli, ať ho mám pod dohledem. A tak se také stalo,“ cituje vzpomínková slova režiséra Zdeňka Trošky web CNNiPrima. A právě v jeho trilogii Slunce, seno,… Jiří Růžička exceloval. Mimo to si zahrál také v pohádkách S čerty nejsou žerty a Tři oříšky pro Popelku, dále i ve filmu Sestřičky. V Troškových komediích se po boku své matky vyloženě našel. Jeho osobní život však příliš šťastný nebyl.

Problémy přišly s narozením dcery

Jeho první dvě manželství skončila nešťastně a velmi brzy. Když si Jiří přivedl domů nastávající manželku Helenu, vypadalo to, že si konečně našel tu pravou. Ze začátku společně bydleli u jeho rodičů. S příchodem dětí však nastala změna.

„Až do narození mé první dcery Lucie jsme spolu vycházely víc než dobře. Pak se to změnilo. Podle mého paní Helena těžce nesla to, že můj manžel Jirka začal věnovat víc pozornosti své novorozené dceři než jí. Dokonce si myslím, že se začala chovat tak, jako by malá Lucka mezi jejího syna a ni vrazila klín. A pak mi začala mluvit do její výchovy a péče o ni. A to já nesnesla,“ cituje vyjádření snachy Heleny Růžičkové web Blesk.

Smutné výročí smrti Heleny Růžičkové připomnělo, co se stalo s jejím majetkem a zda by byla herečka spokojená

iZdroj fotografie: Depositphotos

Po Jiřího smrti, který zemřel v pouhých třiačtyřiceti letech na totální selhání organismu, se jejich vztahy nezlepšily. Ba naopak, Růžičková chtěla dokonce svou snachu i vnučky vydědit, jak jsme již na DámskémDeníku psali. To už ale nestihla, a tak jim připadl její majetek včetně milované chalupy ve Slatině na Klatovsku.

Článek Opičí láska Heleny Růžičkové zničila všechna synova manželství. Snachu a vnučky chtěla dokonce vydědit se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Zpěvačka má doma Delona

Za pár dní oslaví česká zpěvačka už dvaašedesáté narozeniny. Vypadá dobře, což je prý i zásluhou právě jejího pubertálního syna. Udržuje ji prý neustále v permanenci. Je totiž celkem kvítko a svou matku dokáže pořádně vytočit. „Je v deváté třídě, chodí občas kouřit za školu, ale to už jsme si taky vyříkali. Bude mu šestnáct, je to puberťák se vším všudy,“ svěřila se Basiková webu Extra.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Bára Basiková (@bara__basikova)

Na svého potomka je ale hrdá, což nedávno potvrdila sdílením jeho fotografie na sociálních sítích. „Vždycky se mi líbil Alain Delon. A teď ho mám doma,“ uvedla na instagramovém profilu u snímku patnáctiletého Theodora. V dalším příspěvku následně přidala i fotografii samotné francouzské legendy. Ne všichni diskutující s ní ale souhlasili.

Bára Basiková nadále válčí s vážnou nemocí, kterou nechce specifikovat. Teď po několika měsících odhodila paruku

Pár měsíců už má milého kamaráda

Podobu mezi Theodorem a mladým Delonem prostě nenašli. „Nezlobte se, ale Delon? Určitě ne,“ napsal jeden ze sledujících. „A viděla jste někdy Alaina Delona?“ ptal se jiný. „Hezký kluk to je, ale Delon určitě ne,“ reagoval další. Někteří se zpěvačkou souhlasili. „Je ještě hezčí než Delon,“ zněl jeden z komentářů. „Vizuálně podobné typy,“ přidal se další z diskutujících.

iZdroj fotografie: Nextfoto

Bára Basiková dojala fanoušky fotkou ve svatebních šatech: „Moje velká tlustá moravská nejkrásnější svatba,“ okomentovala ji

S otcem Theodora hvězdná zpěvačka už několik let nežije. Podstatně mladší Polák byl jejím třetím manželem. V roce 2018 došlo na rozvod. Ve společnosti se občas zpěvačka s nějakým mužem po boku objeví. Zatím to ale nevypadalo na vážnou známost. I když nedávno se svěřila, že někdo v jejím životě existuje. „Mám takového milého kamaráda pár měsíců. Ale víc vám neřeknu,“ řekla před časem webu PrimaŽeny.

Článek Basiková ukázala svého syna. Podle ní vypadá jako Alain Delon se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Považoval za samozřejmé, že tu matka je

Jakmile zemřou rodiče, jejich potomky to tvrdě zasáhne. I když jsou už dospělí, ztráta matky nebo otce v nich vyvolá obrovský smutek, pocit prázdnoty i zvláštní nejistoty. Protože odešel člověk, který jim celý život projevoval bezpodmínečnou lásku a snažil se pro ně zajistit pohodu, pohodlí a bezpečí. „Moje maminka, přestože jí bylo už 86 let, byla velmi vitální a energická. Její smrt mě strašně zasáhla. Nečekal jsem to, bral jsem jako samozřejmost, že tu prostě je,“ uvedl pan Petr.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Naposledy viděl svou matku před týdnem. Stavil se u ní se svou ženou a dětmi na nedělní oběd. „Vypadala spokojeně. Uvařila skvělý oběd a upekla můj oblíbený jablečný koláč,“ popisuje čtenář s tím, že byla pohodová atmosféra a všichni se dobře bavili. „Když jsme odcházeli, dala každému při loučení pusu. Řekla mi, že mě má ráda. Jako by tušila, že je to naposledy. Nenapadlo mě, že už ji nikdy neuvidím,“ svěřil se pan Petr.

Když 82letá maminka onemocněla, syn se okamžitě všeho vzdal a přestěhoval se k ní. „Teď jsem na řadě já, abych se staral,“ řekl

Kdyby mohl vrátit čas, choval by se jinak

Po několika dnech mu ráno zazvonil telefon. Volající mu oznámil, že jeho matka je po smrti. „Řekli mi, že maminka v noci usnula a ráno už se neprobudila. Byl jsem v šoku. Nechtěl jsem tomu uvěřit. Ještě před pár dny byla tak veselá a v pořádku. Strašně mě to zasáhlo,“ svěřil se zdrcený čtenář. Zařídil nezbytné formality a pohřeb. Stále ale byl jako tělo bez duše. Už nikdy svou maminku neuvidí, nemůže jí říct, jak moc ji má rád, ani se jí omluvit za to, jak se někdy choval.  

iZdroj fotografie: Depositphotos

Když se mamince na sklonku života začala vytrácet paměť, syn vymyslel něco geniálního

Přemýšlel, co všechno mohl udělat jinak. „Tolikrát jsem byl na maminku hrubý, odmlouval jsem, sekýroval jsem ji, neměl jsem čas ji navštívit, nechtělo se mi poslouchat její vyprávění a rady, rušil jsem nedělní obědy, na které mě zvala. Kéž bych mohl vrátit čas, všechno bych jí vynahradil,“ zpytuje svědomí pan Petr. Dal by cokoli za to, aby se s maminkou mohl znovu setkat. „Vím, že je to nepřenositelná zkušenost, ale chtěl bych všem říct, aby si vážili svých rodičů a milovali je, dokud jsou naživu,“ napsal v závěru svého dopisu.

Článek Když přišel o maminku, vyčítal si, co všechno jí provedl. „Kéž bych mohl vrátit čas a všechno jí vynahradit“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Učitelé si stěžovali na synovo chování

Na svého syna, který navštěvuje osmý ročník The Sittingbourne Community College v britském Kentu, začínala být Becky Crandleyová krátká. Už druhý školní rok musela matka pěti dětí neustále řešit stížnosti učitelů na synovo špatné chování. „Všechno to začalo minulý rok, kdy se jeho chování změnilo. Myslím, že to patří k dospívání, ale jeho hrubost a neúctu nemohu vystát ani tolerovat,“ cituje matku teenagera web Mirror.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Snažila se svému synovi domluvit, ale všechno se míjelo účinkem. Učitelé začínali mít chování chlapce plné zuby. „Měla jsem jeden telefonát za druhým kvůli jeho chování. Učitelé mi řekli, že je nezvladatelný. Opakovaně ho vyloučili ze školy, ale zdálo se, že jeho to ani trochu netrápí,“ vysvětlila matka. Míra její trpělivosti přetekla. Rozhodla se vzít věci do vlastních rukou.

Nesvádějme problémy s učením našich dětí na školu a učitele. Nastavme zrcadlo sami sobě

Zoufalé matce došla trpělivost

Naštvaná Crandleyová přistoupila k potrestání syna poměrně kreativně. „Neustále jsem mu vyhrožovala, že pokud své chování nezmění, budu s ním ve škole sedět, když bude potřeba. A on se tomu vždycky vysmál,“ svěřila se matka. Když obdržela ze školy e-mail o dalším incidentu, rozhodla se, že mu uštědří lekci. Zavolala do školy a domluvila se, že absolvuje hodinu matematiky se synovou třídou.

„Nejsme povinni vaše děti vychovávat,“ napsala učitelka v dopise, který by si měl přečíst každý rodič

Přišla do školy a sedla si do lavice vedle překvapeného syna. „Neměl o tom, co chci udělat, ani ponětí. Byl ve velkých rozpacích, když mě představili jako jeho mámu,“ řekla Crandleyová serveru KentLive. Se svým zážitkem se podělila na sociálních sítích. „Většina lidí ví, že jsem velká měkkota, když přijde na mé děti, ale jsem také přímá a snažím se je co nejvíc naučit správné cestě životem. Dnešní děti jsou čím dál horší a rodiče musí začít jednat,“ dodala.

Článek Učitelé si neustále stěžovali na chování chlapce. Jeho matka se rozhodla uštědřit synovi zajímavou lekci se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Syn se objevil v jejím klipu

Eva Burešová, která svou kariéru nastartovala v televizní show Česko Slovensko má talent, kde tehdy na podiu stanula v leopardích šatech a všechny uchvátila svým hlasem, je maminkou dvou dětí. Zatímco mladšího syna má se slavným kuchařem Přemkem Forejtem, otcem staršího Nathaniela je hudební skladatel Michael Krásný, který ale herečku opustil v době jejího těhotenství.

Eva Burešová má strach o sebe i své syny, a tak si pořídila ochranku. Přimělo ji k tomu chování fanoušků

iZdroj fotografie: David Sedlecký / Creative Commons / CC BY-SA

Své děti zpěvačka nechtěla veřejnosti příliš ukazovat, aby je tak chránila. Svou ochranu však prolomila natočením klipu k písni Malý princ, který režíroval Václav Noid Bárta. Na několik záběrech je totiž syn Evy Burešové vidět, přičemž si mohl zkusit, jaké je to být před kamerami. A pravděpodobně se mu to zalíbilo natolik, že vyjádřil své přání stát se hercem, jak herečka prozradila v jenom z rozhovorů pro web Deník.

Rozhodně má chlapec talent po mamince

A nyní světu ukázala, jak talentovaný malý Nathaniel je. Na svém Instagramu totiž zveřejnila video, na němž se svým synem zpívá duet. Vybrali si jejich nejoblíbenější písničku Bye Bye Bye od NSYNC, která se stala ústřední skladbou filmu Deadpool. Na ní hlavní hrdina v červeném převleku tancuje. Nathaniel pravděpodobně choreografii dobře zná, protože jí dokonale sám na matčině videu předvedl.

Eva Burešová se opřela do všech, kteří kritizují jméno jejího syna: „Cítím se božsky. Pořád lepší než 60letý Mirek…“

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Eva • Salvatore • Burešová (@evabureshsalvatore)

Pokud bude Burešová svého synka v hudbě a tanci podporovat, pravděpodobně z něj vyroste všestranný umělec. Rozhodně má slušně našlápnuto, jelikož duet se svou maminkou moc pěkně zazpíval. Tak jako tak bude mít chlapec jistě silnou podporu jak v matce, tak i v jejím nynějším partnerovi Přemku Forejtovi. Na Dámském Deníku jsme zveřejňovali hereččinu zpověď, v níž uvedla detaily z jejich vztahu.

Článek Eva Burešová zveřejnila video, kde zpívá se svým synem. Ten jednoznačně zdědil talent po mamince se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Synek dělal mámě doprovod na ples

Původně se šestnáctiletá Melissa McCabeová z anglického Tranmare v Merseyside těšila, že se připojí ke svým kamarádkám a společně půjdou na konci školního roku na ples. Jenže tehdy nenašla nikoho, kdo by pohlídal jejího ročního synka Arthura. Nepřipadalo v úvahu, že by ho nechala samotného a šla se bavit. Podle webu SantéPlus se jí ale nakonec podařilo vymyslet opravdu originální řešení. Rozhodla se, že ji malý synek na velkolepou akci doprovodí.

@melissaabby14 #PrimarkSummerUp #PerfectPartner #babyboy #prom2022❤️ ♬ Sophie is more swag than you – Left this acc

Přestože chlapečka porodila coby mladá teenagerka, zvládá McCabeová mateřství bez větších problémů. Navíc při tom pokračovala ve studiu. Zasloužila by si proto oslavit svůj úspěch se spolužáky na plese. „Všichni vzali své kluky na maturitní ples a já tam šla se svým největším požehnáním. Lidé mi říkali, jak je Arthur roztomilý a že jsou na mě hrdí. Bylo tak hezké, že tam se mnou byl a byl součástí oslavy důležitého dne mého života,“ cituje mladou matku web BBC.

18letá dívka v kómatu porodila dítě, aniž by tušila, že je těhotná. Probudila se s novorozenou holčičkou v ruce

Po maturitě nastoupila na vysokou

Malý Arthur měl na sobě krásný šedý obleček, v němž vypadal jako elegantní gentleman. Když Melissa sdílela fotografii, na které oba pózují v perfektních šatech, způsobilo to na sociálních sítích rozruch. Komplimenty se jen hrnuly ze všech stran. Spousta diskutujících obdivovala, že McCabeová měla vynikající nápad, a navíc ji chválila za to, jak zvládá starost o dítě i studium. Našli se ale i kritici, podle nichž byla chyba si v patnácti letech dítě nechat.

iZdroj fotografie: Pxhere

Studentka ukázala, že i s dítětem se dá žít na ubytovně. Někteří lidé jí ale takovou výchovu mají za zlé

Malý Arthur ale změnil své mámě život. Předtím ji škola moc nebavila a vydala se prý po životní cestě nesprávným směrem. „Nepřipadalo mi, že studium je pro mě. A podívejte, kde jsem teď. Jsem dobrá máma, udělala jsem úspěšně zkoušky a půjdu na vysokou,“ řekla mladá matka webu People. Po maturitě nastoupila na univerzitu a studuje na fakultě zdravotnictví a sociální práce. Ví, že to nebude procházka růžovým sadem a bude potřebovat další sílu a vůli, aby vše zvládla, ale nebojí se.

Článek Na školní ples přišla s ročním chlapečkem a všichni jen kroutili hlavou. Nakonec si vysloužila obrovský potlesk se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Dítě bylo nepříčetné

Po dlouhém utrpení na letišti si přejete, aby se už nestalo nic, co by ovlivnilo vidinu pohodové cesty, a vy tak mohli dosáhnout klidného letu. Nyní si představte, že sedíte a odpočíváte na svém sedadle, například se snažíte číst, poslouchat hudbu nebo něco sledovat, nebo se možná dokonce snažíte usnout. Ale zničehonic uslyšíte něco, co váš klid skutečně naruší.

Je pochopitelné, že děti, které nejsou zvyklé létat, se často chovají frustrovaně či vystrašeně, alespoň do určité míry. Rodiče se je v tuto chvíli budou snažit uklidnit a udělat maximum pro to, aby ostatní cestující nemuseli být naštvaní. To, čeho se však chystáte být svědkem ve videu níže, které zveřejnil jeden pasažér, je případ, kdy se dítě během dlouhého letu rozzuřilo opravdu do nepříčetnosti.

Létání bývá často náročné

Shane Townley je muž, jenž zachytil šílené dětské zhroucení na video. Byl na onom letu, který odlétal z Německa a přistával ve Spojených státech. Tento konkrétní let trval osm hodin. Je zřejmé, že je to náročná daň pro každého – pro dospělého i pro dítě. Tento let však byl ještě náročnější kvůli matce, která s sebou měla svého hlasitého syna.

Snažila se ho všemožně rozptýlit

Začalo to ještě před tím, než se letadlo odlepilo z ranveje. Na videu můžete vidět malého chlapce postaveného na sedadlech. O něco později je slyšet, jak matka hovoří s letuškou o možnosti zapnutí Wi-Fi. Chtěla ho totiž rozptýlit iPadem. Podle jejího tvrzení byl iPad jediná věc, jež syna dokáže uklidnit.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Hotové peklo na palubě

Malé dítě nejprve pobíhalo uličkou letadla dopředu a dozadu. Při tom běhání hoch alespoň na chvíli zmlkl, ale ticho nemělo dlouhého trvání. Brzy začal znovu křičet, až vřískat. To bylo pro všechny v letadle iritující ještě víc. Shane popsal dítě jako „malého démona“ a uvedl, že bylo zjevně závislé na svém iPadu.

Vše nemuselo být tak vyhrocené

Letadlo nakonec přistálo v Newarku v New Jersey. I když všichni můžeme mít při sledování videa instinktivně zlost na chlapcovy rodiče za neschopnost ukáznit dítě, musíme si uvědomit několik věcí. Shane říká, že matka se po celou dobu se synem nepokoušela nic udělat, ale my můžeme hodnotit pouze to, co nám umožnil vidět ve své nahrávce.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Podle společnosti bylo vše klidnější

Navíc zatímco Shane řekl, že to trvalo celých osm hodin letu, samotné video má méně než deset minut a neexistují dostatečné důkazy, které by umožnily určit, zda dítě opravdu vydrželo křičet celých osm hodin. Letecká společnost Alos vydala prohlášení, že posádka nepřetržitě pracovala na zmírnění situace, starala se o všechny cestující a pomáhala matce.

Článek Rozzlobení pasažéři křičeli po letuškách. Dítě běhající po letadle nepřestalo křičet ani po 8 hodinách letu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Další záchvat už pacient nemusí přežít

Pacienti s ojedinělou neurologickou poruchou, kterou má i čtyřletý Henry Saladino, jsou označováni jako časované lidské bomby. Kdykoli totiž mohou přestat dýchat, dostat život ohrožující záchvat nebo ochrnout. Není možné zjistit, kdy se to stane ani zda ho pacient přežije. Podle neuroložky Kathryn Swobodové AHC celosvětově postihuje jednoho z milionu lidí a neexistuje léčba, která by pomohla, napsal web DailyMail. Rodiče malého chlapce žijí v permanentním stresu.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený For Henry AHC (@forhenryahc)

Kdykoli AHC udeří, musí být připraveni rychle jednat a provést život zachraňující opatření. „Když cítíte ten strach, že přijdete o své dítě, chcete, aby slyšelo, jak moc ho milujete. Ale hlavně řeším, že ho musím zachránit. Sleduji hladinu kyslíku, musím ho resuscitovat, podat mu dávku záchranných léků a volat tísňovou linku. Je to neuvěřitelné množství traumat a bude se to opakovat znovu a znovu, ať uděláme cokoli, dokud se nevyvine léčba,“ řekla serveru CNN matka Henryho Mary Saladinová.

Malý chlapec má nemoc, kterou trpí jen 1 člověk z milionu. Život s ním je pro matku neustálým bojem a hlubokou frustrací

Doufají, že vědci včas vyvinou léčbu

S každým dalším záchvatem se zvyšuje riziko, že bude mít fatální následky. Momentálně jich Henry může vytrpět až 30 denně. Udeřit mohou i během spánku. Vyvolá je v podstatě cokoli. Koupel, sluneční svit, vzrušení z oslavy narozenin i hraní si s kamarády. Henry má výrazné opoždění řeči, bojuje s motorikou i s chůzí. „Máme co dočinění s něčím zlým, s terorizující nemocí, která nás nutí sledovat, jak naše dítě trpí,“ řekla Saladinová.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený For Henry AHC (@forhenryahc)

Holčička se narodila se vzácným onemocněním mozku zvaném Mabryho syndrom. „Nikdy nebude chodit ani mluvit,“ pláče matka

Krutá choroba se s přibývajícím věkem zhoršuje. Zoufalí rodiče nemocného chlapce, kteří žijí v Burlingtonu v americkém Vermontu, založili před dvěma roky nadaci For Henry, jejímž cílem bylo získat peníze na vývoj léčby zvané Antisense Oligonucleotide. Pokud by se to vědcům podařilo a pomohli by Henrymu, bylo by to u pacienta s AHC vůbec poprvé, uvedl web televize CBS. Rodiče doufají, že léčbu bude moci jejich syn absolvovat dřív, než u něj záchvaty způsobí nevratné poškození mozku nebo úmrtí.

Článek Její malý syn má nemoc, která z dětí dělá „časované lidské bomby“. Většinu dne ho musí držet v náručí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Syn zemřel krátce po operaci zubů

Syn ikonického herce zemřel náhle na zástavu srdce ve věku 36 let ve svém domě v Hollywood Hills už před dvanácti lety. Původní spekulace médií naznačovaly, že důvodem jeho nečekaného skonu by mohla být drogová závislost. Podle zprávy koronera tomu tak ale nebylo. Na jeho smrti se však podepsalo, že bral silné léky proti bolesti.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Sage Stallone Fan Club (@sagestallonefanclub)

Podle webu TheHollywoodReporter dva týdny před osudným dnem totiž absolvoval náročnou zubní operaci, při které mu extrahovali pět zubů. Bolest měly zmírnit léky. Zkušenosti s drogami ale syn představitele legendárního Rockyho v minulosti už měl, takže existovaly pochybnosti, zda se třeba nemohl náhodně předávkovat.

„Řidič pod vlivem omamných látek mi zabil dítě. Nikdy mu neodpustím.“ Bolestná zpověď matky, která ztratila 18letého syna

Společně se objevili na filmovém plátně

Truchlícího otce zasáhlo, že se zprávy o problematické minulosti jeho syna šíří, a obrátil se na média i veřejnost s prosbou. „Když rodič přijde o dítě, není větší bolesti. Prosím všechny, aby respektovali památku mého talentovaného syna a soucítili s jeho matkou Sashou. Tento zničující zármutek budeme cítit do posledního dechu,“ cituje ikonického herce server Metro.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený HEROICVIBES (@heroicvibes_)

Marie svíjela v náručí svého syna v posledních sekundách jeho života. Umřel na stejnou příčinu, jenž zabila jeho bratra a otce

Když se hollywoodskému svalovci malý Sage narodil, změnilo to jeho život. Se svým prvním synem si herec vybudoval pevné pouto a už v raném věku ho přivedl k boxu. Nakonec ho přivedl i před filmovou kameru. Společně si dokonce v roce 1990 zahráli ve filmu Rocky V a o šest let později i v katastrofickém dramatu Denní světlo. Po smrti syna se legendární herec stáhnul do soukromí a zrušil několik svých vystoupení, napsal web SantéPlus.

Článek Sylvester Stallone o tragické ztrátě syna: Neexistuje větší bolest, než když rodič přijde o své milované dítě se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Plakala, když ji syn chtěl vzít na dovolenou

Se svým mužem Miroslavem prožila paní Helena přes čtyřicet let společného života. Oba hodně pracovali, aby mohli zabezpečit své tři děti. Dopřáli jim kvalitní vzdělání a měli za to, že je dobře vychovali. „Když jsme se konečně oba dožili důchodu, můj Mirek dostal mrtvici. O dva týdny později zemřel a já zůstala sama,“ napsala paní Helena. Ztráta manžela ji hodně sebrala a dlouho byla velmi otupělá.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Na zahraniční dovolené spolu nikdy nebyli. „Celý život jsem tvrdě pracovala. Byla jsem učitelkou chemie, která se trápila ve dvou zaměstnáních, a ještě jsem doučovala zástupy svých studentů. Mirek byl stavař. Každý rok jsme jezdili s dětmi na Slapy nebo k Máchovu jezeru,“ vypráví čtenářka s tím, že vyjet za hranice k moři si nemohli dovolit. Každou korunu totiž dávali stranou a byla určena právě na vzdělání potomků. Každé z dětí později vystudovalo vysokou školu a nyní se jim daří skvěle.

Chtěl po tchyni, aby pohlídala děti, zatímco budou na dovolené. Její reakce ho zaskočila, avšak musel jí dát za pravdu

Namísto výletů pořád hlídala vnoučata

Mají dobrou práci a už založili své rodiny. Paní Helena s manželem rádi vnoučata občas pohlídali. Když ovdověla a nemohla se ze smrti manžela vzpamatovat, přišel za ní nejmladší syn s tím, že ji vezme na dovolenou na Havaj. „Nikdy jsem nebyla v zahraničí a už vůbec ne tak daleko. Plakala jsem radostí, že mě bere na mou vysněnou dovolenou,“ vypráví čtenářka. Jenže rychle se dostavilo vystřízlivění. Na dovolenou jela i synova manželka a jejich malá dvojčata.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Babička odmítá neustálé hlídání vnoučat. Její syn nedokáže pochopit zásadní věc a takhle to dál nejde

V Honolulu pronajal syn na dva týdny krásný byt s bazénem, kde všichni bydleli. „Začalo to hned první den. Syn se snachou jeli na pláž a já se starala o děti. Pak chtěli jít na romantickou večeři a já byla s dvojčaty. V podstatě jsem byla pořád zavřená v bytě s dětmi a z Havaje jsem nic neviděla,“ postěžovala si paní Helena. Když se odvážila pomyslet na výlet, syn se snachou jí ho rozmluvili. „Jsem smutná, že mě tam chtěli jen proto, abych hlídala a oni si mohli užívat. Synovo chování mě strašně zklamalo,“ uzavřela svůj dopis.

Článek „Můj syn mě vzal na luxusní dovolenou. Byla jsem štěstím bez sebe, než jsem ale zjistila proč,“ píše Helena (71) se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Jeho rodiče tvrdě pracovali

LeJuan James je mladý Hispánec žijící v USA. Na sociálních sítích se proslavil především svými vtipnými videi, které humorně vykreslují život hispánských lidí v Americe. Jeho příspěvky rozesmávají miliony lidí po celém světě. Nedávno však své fanoušky dojal videem, které zveřejnil i na svém YouTube kanále. To zachycuje velmi emotivní situaci, při níž mladík překvapil své rodiče.

Jak udělat o Vánocích radost svým rodičům?

iZdroj fotografie: Freepik

Mladý muž se svěřil, že za vše, co má, vděčí svým rodičům. Ti totiž pro výchovu svých dětí udělali první poslední. Tvrdě pracovali, matka i otec měli dvě zaměstnání, do nichž chodili ve dne i v noci. A to vše jen aby svým potomkům zajistili krásné dětství a alespoň nějakou budoucnost. Po přestěhování z Portorika do Spojených států to totiž neměli jako rodina vůbec lehké. Navíc je finanční krize v roce 2007 velmi silně zasáhla, přišli při ní o dva domy.

Svým rodičům se chtěl odvděčit

Jakmile LeJuan dospíval, začal si uvědomovat hodnotu peněz, že se velmi těžce vydělávají, ale lehce utrácejí. Proto doufal, že se mu jednoho dne podaří svým rodičům vše vrátit, a poděkovat jim tak za veškerou péči a starostlivost. Web SantePlusMag zmiňuje mladíkovu zpověď, v níž uvádí, že mu nikdy nic nechybělo. Měl dostatek jídla, střechu nad hlavou a dárky pod stromečkem. Je pyšný na své rodiče, že jej tak dobře vychovali.

Chlapec svým rozvedeným rodičům napsal upřímný dopis. Tohle by si měl povinně přečíst každý dospělý

Bohužel někteří rodiče dokáží svým dětem udělat ze života peklo. Na DámskémDeníku jsme zveřejňovali příběh paní Kamily, které matka a otec zničili svatbu.

Spojil se tedy s realitním agentem, aby společně našli vhodný dům pro rodiče. Když se mu podařilo ho najít, koupil ho a dovedl před něj svou matku a otce, kteří měli zavázané oči. Když po sundání pásky uviděli, co pro ně jejich syn udělal, neubránili se slzám. Ty tekly proudem i samotnému LeJuanovi. Oplatil jim tak léta tvrdé práce a odříkání a obětování se pro jejich děti.

Článek Chtěl poděkovat rodičům za to, co pro něj a jeho bratry udělali. Koupil jim proto luxusní dům se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Neřešil, že mu vztahy nevycházejí

Pan Jakub Ž. nedávno oslavil své dvaatřicáté narozeniny a především z finančních důvodů stále žije se svými rodiči. Dohodl se s nimi, že jim bude přispívat nutnou částku, zbytek si bude šetřit, aby si později mohl vzít hypotéku a koupit vlastní dům. S mámou i tátou měl spíše kamarádský vztah, nikdy před nimi neměl tajnosti a opravdu k nim choval úctu a velkou lásku. Když ovšem zjistil, o co celou dobu jeho matce jde, velmi ho to zklamalo.

„Měl jsem několik vztahů, ale nedopadlo to, vždy jsem si myslel, že to prostě jen nebyla ta pravá,“ svěřuje se v dopise zaslaném do redakce DámskéhoDeníku pan Jakub. Ve skutečnosti mu vždy až máma otevřela oči a upozornila jej na věci, které mu poté začaly na partnerkách vadit. Do té doby tomu ale nepřikládal váhu. „Neuvědomil jsem si, že mi vlastně matka ničí všechny vztahy,“ píše dále čtenář.

Jeho matka udělala něco nepřípustného

Až když poznal Janu, věděl, že je to ta pravá. Rodičům ji představil až po půl roce, otec z ní byl nadšený, ale matka se tvářila zvláštně. „Když jsme byli sami, řekla mi, že jí na ní něco vadí, ale že to jistě poznám časem sám, načež jsem jí řekl, že s ní jsem už půl roku,“ popisuje situaci pan Jakub. Matka byla zaražená, protože pochopila, že Janu synovi jen tak nevymluví. A tak udělala něco opravdu nechutného. „Viděl jsem ji, jak Janě plive v kuchyni do kávy,“ líčí dále čtenář.

V tu chvíli si uvědomil, jak toxicky se jeho matka chová. Ještě ten den se odstěhoval ke své přítelkyni a matce oznámil, že to bylo naposledy, co se takto hnusně chovala. „Snad se poučí a uvědomí si, že i já mám nárok na svůj život bez ní. Vždyť jsem už dospělý. Matky, prosím vás, nechte své syny žít vlastní život. Nebojte se, stále vás budou mít rádi, o to víc, když je necháte volně dýchat,“ končí svůj dopis čtenář Jakub.

Přestože je to pro matky těžké, má pan Jakub pravdu. Rozhodně by neměly rozhodovat za své syny a takto jim řídit život, snažit se, aby navždy zůstali žít s rodiči. Nedej bože je stavět do nepříjemné situace, jako to udělala paní Tereza, jejíž příběh jsme na DámskémDeníku nedávno zveřejňovali.

Článek Matka mu likviduje jeden vztah za druhým: „Poslední přítelkyně si kvůli ní vytrpěla peklo,“ píše Jakub (32) se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Syn je sice snaživý, ale ne příliš zručný

Paní Anežka T. dlouho nemohla mít s manželem děti. Když se jí konečně podařilo otěhotnět, brala to jako zázrak. Porodila vymodleného syna Otakara, kterého střežila jako oko v hlavě. Chtěla z něj mít doktora nebo právníka, ale chlapec bohužel moc na učení nebyl. Stěží dostal výuční list jako obráběč kovů, a tak musel ihned po skončení školy nastoupit do práce.

„Přestože nebyl moc zručný, snažil se. To mu ale v zaměstnání bylo k ničemu,“ popisuje svého syna v dopise zaslaném do redakce DámskéhoDeníku paní Anežka. Přestože Otakar pracuje již více než dvacet let, nikam se nevypracoval. Často měnil zaměstnání, a tak nyní dostává minimální plat. „Nikdy jsme nebyli bohatí, žili jsme od výplaty k výplatě, a tak jsme Otíkovi nemohli koupit byt,“ vysvětluje dále čtenářka.

Na vlastní bydlení nemá peníze

Otakar měl pár známostí, dokonce jeden vážný vztah, ale po několika letech jej žena opustila, a tak se vrátil zpět k rodičům. Od té doby je stále u nich. „Vydělává málo, podnájem by si nemohl dovolit. Nám samozřejmě přispívá. Už jsme si zvykli na to, že tu s námi pořád je. Alespoň pomáhá, je moc hodný,“ píše paní Anežka. Z jejího dopisu je zřejmé, že jejich společné soužití vyhovuje všem. Rozhodně se za to nestydí. Svého syna miluje nade vše, jediné, co ji trápí, je, že se pravděpodobně nikdy nedočká vnoučat.

„Nemám mu to za zlé, je prostě takový. Sice moc nevydělá, ale zařídí vše, co je třeba, a mohu se na něj spolehnout. Bude s námi pravděpodobně bydlet napořád,“ končí těmito slovy svůj dopis paní Anežka. Rodiče mají prozatím jistotu, že se o ně syn ve stáří postará. Alespoň je Otakar pracovitý a spolehlivý, což se nedá říct o muži, který odmítá pracovat a žije ze sociálních dávek, jak jsme vás na DámskémDeníku již informovali.

Článek Je mu skoro 40 let, ale stále žije u rodičů. „Ani nechci, aby šel pryč. Už jsme si na sebe takhle zvykli,“ komentuje situaci matka se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Pohodlí mamahotelu mladíkovi vyhovovalo

Do nekomfortní rodinné situace se dostali rodiče třicetiletého syna z italského Turína. Přestože většina mladých lidí se chce po střední nebo vysoké škole co nejrychleji osamostatnit, odstěhovat se z domova a postavit se na vlastní nohy, jejich potomek se do toho nehrnul. Jak píše Fakt, mohl si přitom před jedenácti lety po absolvování technické školy nadějný mladík vybírat mezi řadou zajímavých profesí a zaměstnavatelů.

Italská matka měla po krk dvou 40letých synů – příživníků. Dala je k soudu a ten jim dal příkaz k vystěhování

Pohodlí a pohostinnost mamahotelu mu však nadmíru vyhovovala. Jistým způsobem prostě odmítal dospět. Nechtěl mít povinnosti ani nést odpovědnost za svůj život. Podle webu LaRepubblica si nehledal práci a ani žádné skutečné zaměstnání nikdy neměl. Navíc setrvával v domě rodičů a nijak nepřispíval na chod domácnosti. S nezvedeným potomkem začala jeho rodičům docházet trpělivost. Živit donekonečna vyžírku se jim začalo pořádně zajídat.

Zoufalí rodiče podali na syna žalobu

Opakovaně syna žádali, aby si našel práci a začal přispívat do rodinného rozpočtu, případně se prostě odstěhoval. Když to mladík neudělal, rozhodli se k radikálnímu kroku. Dali svoje vlastní dítě k soudu. Zoufalí rodiče se prostě cítili být zahnaní do kouta. Žaloba se zdála být jediným řešením. „Bylo to velmi bolestivé rozhodnutí, které však mělo výchovný účel,“ vysvětlila webu advokátka rodičů Federica Viotto.

Občanskoprávní proces netrval dlouho. Před soudem se podle serveru PrimaTorino mladík hájil tvrzením, že je na rodičích závislý a nemá žádný příjem, který by ho uživil. Proto u nich musí zůstat. Soudce jeho zdůvodnění ale nepovažoval za dostatečné s tím, že neexistují žádné překážky, které by mu bránily najít si práci. V polovině dubna byl vynesený rozsudek. Soud se postavil na stranu rodičů. Podle rozsudku musí třicetiletý syn opustit dům rodičů do tří měsíců.

Článek Rodiče žalovali svého 30letého syna. Stále u nich bydlí, ale odmítá pracovat a přispívat na nájem se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Otec dal neukázněnému synovi ultimátum

Dospívající Bradley Howard zkoušel trpělivost svých rodičů dost dlouho. Opakovaně podle webu Goalcast dostával poznámky kvůli svému špatnému chování a vyrušování při vyučování. Učitelé domů volali a dokonce si pozvali rodiče na kobereček. Domluvy ale moc nefungovaly, takže přišlo na řadu ultimátum. „Hele, jestli nám ještě někdo zavolá, tak se ukážu ve škole a budu sedět vedle tebe ve třídě,“ zahrozil synovi jeho otec Brad Howard.

Domníval se, že takovou potupu před spolužáky by jeho sedmnáctiletý syn nesnesl, a proto se polepší. Jenže se mýlil, což se zanedlouho ukázalo. Bradley, který zřejmě předpokládal, že jeho táta jen blafuje, totiž s vyrušováním nepřestal a přišla další stížnost od kantorů. V tu chvíli otci došlo, že svou hrozbu bude muset dotáhnout do konce. Jednoho rána se tedy potají vydal do synovy střední školy, našel jeho učebnu a sedl si do lavice.

Když uviděl tátu ve třídě, byl v šoku

Okamžitě vzbudil pozornost synových spolužáků, kterým situace připadala vtipná. Když Bradley vešel do třídy, chvíli mu trvalo, než si uvědomil, že je tam jeho táta. Jemu to ale legrační nepřipadalo. „Nic jsme mu neřekli, takže to nevěděl. Seděl jsem v lavici vedle jeho židle. Nejdřív si mě nevšiml, pak byl v šoku,“ řekl Brad televizi NBCNews. Bylo mu jasné, do jak nepříjemné situace syna dostal, ale těžkou hlavu si z toho nedělal.

Aby Brad dokázal své ženě, že výhružku skutečně splnil, udělal si se synem fotografii. Když ji uviděla Bradleyho sestra, přišla jí k popukání, a tak ji zveřejnila na sociálních sítích. Rychle se stala hitem. Lidé oceňují kreativní rodičovské řešení, které otec zvolil. Brad doufá, že si z toho vzal jeho syn ponaučení. „Modlím se, aby to byla jednorázová záležitost, Nemyslím si, že bych to někdy byl schopný udělat znovu,“ svěřil se nápaditý otec webu BuzzFeedNews.

Článek Táta se dozvěděl, jak se jeho syn ke všem ve škole chová. Dal mu takovou lekci, že na to nikdy v životě nezapomene se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Svého syna vychovával sám

Osmašedesátiletý Mirek V. žije sám v malém bytě. Samotu má sice rád, ale občas jej přepadne velký smutek a žal. Přestože si myslel, že svého syna vychoval dobře, on ho přesvědčil o opaku. „Žena zemřela, když bylo našemu synkovi Patrikovi 8 let. Na jeho výchovu jsem tak zůstal sám, ale zvládal jsem to. Byli jsme parťáci,“ vzpomíná pan Mirek V. I když věděl, že chlapci chybí ženská ruka, nikdy si jinou ženu nenašel.

Trávil se svým synem každou volnou chvíli, tvrdě pracoval, aby mu zajistil dobrou budoucnost. Když ale bylo Patrikovi pětadvacet let, oznámil svému otci, že se stěhuje do podnájmu. Pan Mirek byl na něj pyšný, že se chce postavit na vlastní nohy. Ve skutečnosti za tím ale byla jeho nová přítelkyně, která chtěla, aby žili sami a užívali si jeden druhého. „Já jsem s tím neměl problém, byl jsem rád, že je syn šťastný,“ vysvětluje v dopise pan Mirek V.

Kvůli snaše svého syna již léta neviděl

Ze začátku byl s Patrikem v kontaktu alespoň přes telefon, ale časem se mu už syn vůbec neozýval. „Na jeho třicáté narozeniny jsem ho šel navštívit, abych mu popřál. Otevřela mi však jeho žena, která mi řekla, že na něj mám špatný vliv a ať je už neotravuju,“ popisuje čtenář. Patrik manželku totiž poslouchá na slovo. Se svým otcem se potkal po čase ještě jednou, a to když si přišel pro peníze z prodeje bytu. Jeho tatínek si totiž koupil menší a zbytek peněz věnoval svému synovi. Ten si je mlčky vzal a odešel. „To bylo naposledy, co jsme se viděli,“ zoufá si pan Mirek V.

„Přestože jsem syna přes 15 let neviděl, doufám, že je šťastný. Moc mi ale chybí,“ svěřuje se v dopise smutný muž. Byl by rád, kdyby svým dopisem otevřel oči těm, kteří se ke svým rodičům zachovali podobně. Buďte rádi, že vaše matka nebo otec ještě žijí. Stýkejte se s nimi a užívejte si každou společnou chvíli. Někteří to štěstí už nemají. Jak jsme se totiž již na Dámském Deníku zmiňovali, rodiče jsou ti nejdůležitější lidé v životě, po jejich smrti bude vše jinak. Nezapomínejte na ně.

Článek Důchodce Mirek svého syna neviděl dlouhých 15 let. „Jeho žena mě nenávidí, on ji poslouchá na slovo. Prý na něj mám špatný vliv“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

V sedmnácti letech se z něj stal otec

Paní Kateřina P. žije na malém městě a pracuje jako úřednice. Pár let po škole si vzala Otakara a o rok později se jim narodil syn Tomáš, za kterého byla žena velmi šťastná. Její manžel si našel skvěle placenou práci, ale většinu času pobýval v Německu, takže byla na výchovu prakticky sama. Syn byl hodný chlapec a průměrný student. Když byl na střední škole, začal více chodit ven s kamarády a navštěvovat diskotéky.

Když mu bylo sedmnáct let, dovedl jednoho dne domů matce představit svou přítelkyni Ivetu a společně jí oznámili, že čekají dítě. „Byla jsem v naprostém šoku. A jelikož jsem věřící, jiné východisko než svatba nepřipadalo v úvahu,“ vzpomíná paní Kateřina. Vyřídili nutné papíry, aby se mohli nastávající rodiče vzít ještě před osmnáctým rokem, a Iveta se nastěhovala do jejich bytu. Když se narodil malý Mareček, všichni věřili, že z nich bude nakonec šťastná rodina.

Ve velmi nízkém věku měli už tři děti

Po necelém roce však Iveta znovu otěhotněla, a i když byla paní Kateřina na syna i snachu naštvaná, na další vnouče se těšila. Narodila se Kristýnka, Tomáš si našel lépe placenou práci a mladá rodina se přestěhovala do vedlejšího domu do malého bytu. Po roce však zjistili, že čekají třetí dítě, a to už paní Kateřina nemohla vůbec rozdýchat. V tak mladém věku mít tři děti bylo velmi náročné, což se také ukázalo jako pravdivé. Tomáš totiž začal pít, být agresivní a hádky zde byly na denním pořádku. Manžel paní Kateřiny to vše dával za vinu právě Kateřině. Podle něj jejich syna špatně vychovala.

Policie byla u nich skoro denně a snacha si ke své tchyni chodila neustále pro útěchu. Když jednou přišel opilý Tomáš ke své matce, vykopl dveře a choval se velmi agresivně, zavolala na něj policii. Jelikož tím porušil podmínku, kterou měl kvůli alkoholu, byl odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody. „Nikdo z okolí nechápe, jak jsem mohla svého syna poslat do vězení, prý jsem špatná matka. Podle psychologa jsem ale udělala správně, možná jsem mu i zachránila život,“ svěřuje se paní Kateřina P.

„Opravdu jsem tak hrozná matka? Vychovala jsem syna špatně? Nebo je to tím, že jsem ho v tak mladém věku donutila ke svatbě? Udělala jsem chybu, že jsem zavolala policii?“ ptá se na spoustu otázek paní Kateřina. Svěřila se také, že byl Tomáš v protialkoholní léčebně, ale léčit se nechtěl, týden po ukončení začal znovu pít. Myslím si, že by se agresivita a alkoholismus v rodině, kde jsou malé děti, měla rozhodně řešit. Ocitaly by se totiž v hrozných situacích. Podobně tomu bylo u osmiletého chlapce bránícího svou matku o kterém jsme se na Dámském Deníku již dříve zmiňovali.

Článek Matka je důvodem, proč je její syn ve vězení. „Co jsem to za matku?“ ptá se Kateřina sebe samé se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Poznaly se, když odjela studovat

Paní Lucie má kvůli románku obrovský pocit viny. Není si ale jistá, jak by měla situaci řešit. „Jsem zapletená do absurdního příběhu a nevím, jak z toho ven, protože se na jednu stranu stydím, na druhou stranu se cítím dobře jako už dlouho ne,“ vysvětluje. Syna svojí nejlepší kamarádky, která je o deset let starší, zná od doby, co se narodil. Studovala tehdy v Praze. Aby nemusela dojíždět nebo shánět místo na koleji, našla si pronájem.

Roky přátelství skončily kvůli tomu, co si kamarádka vzala na její svatbu: „Jak ji mohlo napadnout zvolit světlé šaty?“

S majitelkou domu, kde našla azyl, se velmi rychle spřátelily a jejich vztah vydržel dlouhé roky. „Tehdy byl ten desetiletý věkový rozdíl mezi námi docela velký. Považovala jsem ji za kamarádku, starší sestru i trošku za matku. Hodně jsme se sblížily,“ vypráví čtenářka. Když se bytné narodil malý syn Karel, paní Lucie jí s ním pomáhala. Kamarádství ženám vydrželo i poté, co dostudovala, našla si práci a odstěhovala se do vlastního bytu.

Pomáhala syna vychovávat

S kamarádkou byla stále v téměř nepřetržitém kontaktu, protože bydlely nedaleko od sebe. „Dá se říct, že jsem jejího syna i tak trochu vychovala. Chodila jsem k nim, hlídala ho, hrála jsem si s ním. Znám ho prostě od plenek. O to víc mě to celé mrzí. Je mi to trapné, ale nevím, jak se od toho odpoutat,“ svěřila se čtenářka. Kamarádčin syn ji měl vždycky rád. Roky plynuly a z něj vyrostl velmi pohledný a inteligentní mladík. Nikdy paní Lucii ale nenapadlo pohlížet na něj jinak než jako na dítě kamarádky.

iZdroj fotografie: Freepik

Všechno se ale změnilo, když kamarádka odjela na dovolenou do Řecka. Požádala paní Lucii, zda by neohlídala její dům a nepostarala se o psa. „Ví, že jsem sama, a tak navrhla, ať se k ní na ty dva týdny nastěhuji. Odpadnou mi starosti s venčením a budu mít celý dům pro sebe, protože i její syn odjel s kamarády na vodu. Vlastně jsem to docela uvítala, protože žiji v bytě, takže zahrada a bazén byly vítanou změnou,“ vysvětluje paní Lucie.

Se synem kamarádky je šťastná

Jenže plány se změnily a Karel se nečekaně vrátil domů hned za dva dny. Paní Lucie se tedy chtěla sbalit a odjet. „Řekl mi, ať zůstanu, že nám udělá dobrou večeři, že si budeme povídat. Koupil dobré víno, pustil hudbu, rozproudil náladu. Bylo nám dobře. Nevím, jak se to stalo, ale skončili jsme v posteli. A prakticky jsme z ní nevylezli, dokud nepřijela kamarádka z dovolené domů,“ svěřila se paní Lucie.

iZdroj fotografie: Pexels

Byla okouzlená a stejně tak Karel. Od té doby se s ním pravidelně schází. Má ale výčitky svědomí. „Nikoho nemám a ten kluk je skvělý, je s ním legrace, baví mě s ním trávit čas. Vím, že nemáme budoucnost, a mám pocit, že mu tím ubližuji, ale nemůžu si pomoci. Bojím se taky, co udělá kamarádka, až to zjistí. Je mi hrozně,“ vypráví paní Lucie. Pokusila se vztah ukončit, ale zamilovaný Karel nechtěl. „Ani já ve skutečnosti asi nechci. Jsem s ním velmi šťastná,“ dodala čtenářka.

Článek Malého Karla v dětství hlídala, teď s ním má romantický vztah. „Je mi s ním skvěle, ale cítím se hrozně,“ vypráví Lucie se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Přítelkyně s jeho synem vycházela vždy skvěle

Pan Matěj má za sebou jedno nevydařené manželství. „Jednoduše jsme si přestali rozumět,“ vysvětluje muž. Se svou bývalou ženou se však rozvedl v dobrém, takže spolu mají relativně přátelský vztah. Ve střídavé péči vychovávají nyní již šestnáctiletého syna Olivera. Po rozvodu žil muž nějakou dobu sám, avšak před pěti lety poznal Karolínu. Zamiloval se do ní na první pohled. Po několika měsících společného vztahu jí představil svého syna.

Přestože měl z jejich setkání trochu strach, vše proběhlo skvěle. „Karolína si Olivera zamilovala,“ píše v e-mailu zaslaném do redakce pan Matěj. Nikdy se nijak nepletla do výchovy, byli spíše dobří kamarádi. Dokonce brala chlapce na společné výlety, kde byli jen oni dva sami. Oliver byl u nich každých 14 dní, a za tu dobu nedošlo k žádnému velkému konfliktu.

Nechce mu dovolit mít na svatbě vlastního syna

Pan Matěj si byl jistý, že je Karolína ta pravá, a tak ji před půl rokem požádal o ruku. Ta s radostí souhlasila a hned začala jejich společný velký den plánovat. „Hned na začátku mi řekla, že si přeje svatbu bez dětí,“ popisuje dále muž. Nevadilo mu to, a tak souhlasil a dále nad tím nepřemýšlel. Datum stanovili na jaro příštího roku, takže měli dost času vše naplánovat. Když mu však nyní snoubenka ukázala seznam hostů a zasedací pořádek, pan Matěj byl v naprostém šoku. Nikde totiž neviděl jméno svého syna.

„Řekla mi, že jsme se přece domluvili, že tam nebudou děti, tedy nikdo mladší osmnácti let,“ uvádí rozhořčeně pan Matěj. Nechápal, o co jí jde. Vždyť je to přece jeho syn. Na to mu Karolína řekla, že je to jeho stará rodina, on se nyní zaváže k té nové. „Navíc se prý nechce v den svatby starat o žádné děti,“ popisuje dále slova své snoubenky muž. Jak by se asi cítil, kdyby tam ona pozvala svého ex. Nastávající ženich nyní neví, jak se zachovat. Svého syna tam rozhodně chce, ale jeho budoucí žena je striktně proti. Pan Matěj proto žádá o rady ostatní. Dokonce zvažuje, že celou svatbu zruší.

Některé nevěsty mají opravdu zvláštní přání a dělají rozhodnutí, jež jiní nechápou. Jsou přesvědčeny, že je to jen jejich den, takže si mohou dělat, co chtějí. A hosté musí dodržovat pravidla, která nastavily. Jedna nastávající nevěsta dokonce na svou svatbu nepozvala vlastní sestru, protože se tam chtěla zasnoubit. O jejím příběhu jsme se již v minulosti na DámskémDeníku zmiňovali. V prvé řadě by ženy, které se chystají vdát, měly zachovat chladnou hlavu a uvažovat racionálně.

Článek Nevěsta si přeje svatbu bez dětí. „Problém je v tom, že nechce povolit účast ani mému 16letému synovi,“ neví si rady ženich se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Přivedl spolužačku do jiného stavu

Paní Lucie se rozvedla a jako matka samoživitelka moc dobře ví, jak drsný může život být. Na výchovu malého syna byla sama, ale nevadilo jí to. O to víc se snažila být na něho přísná a vštěpovat mu hlavně slušnost, ohleduplnost a respekt. „Myslela jsem si, že z něj vyroste slušný člověk. Jenže jako matka jsem selhala. Alespoň se teď tak cítím,“ posteskla si čtenářka s tím, že syn se vydal ve stopách svého otce, který rodinu opustil a nejevil ani sebemenší zájem o své dítě.

Na střední škole se její syn totiž zamiloval do spolužačky Jitky. „Moc se mi to nelíbilo, protože oba byli moc mladí. Říkala jsem mu, ať ji nechá být, ale nedal si říct,“ popisuje paní Lucie. To, čeho se nejvíc obávala, se pak stalo. Syn přivedl dívku do jiného stavu, ale o svatbě nechtěl slyšet. Měl totiž jiné plány. Dostal se na vysokou školu a prostě odjel studovat. Dívčini rodiče se jí v podstatě zřekli a zůstala sama a bezradná.

Na svého chlapečka se ani nezeptá

Odpovědnost za čin syna převzala paní Lucie. Zoufalou Jitku i s chlapečkem, kterého porodila po maturitě, si vzala k sobě. „Cítila jsem, že to musím udělat. Bylo mi jí líto a můj syn se zachoval otřesně. A navíc šlo přece i o mé vnouče,“ svěřila se čtenářka. Paradoxně má nyní mnohem lepší vztah s Jitkou než se svým synem. Je na ni pyšná, protože také začala studovat vysokou školu. „I když se musí starat o malého, se kterým jí pomáhám, zvládá i studium skvěle.“

iZdroj fotografie: Freepik

Jitčini rodiče se o dceru ani vnuka nezajímají vůbec. Podobně jako syn paní Lucie. Po vysoké přijal nabídku pracovat v zahraničí. Občas matce zavolá, ale na své dítě se ani nezeptá. „Alimenty posílá, ale jako by zapomněl, že má syna. Nechápu, že může být tak lhostejný. Celý život mu vštěpuji, že musí být čestný, že musí nést následky svých činů, že prostě musí být dobrým člověkem. A on se chová jako ten největší sobec,“ postěžovala si čtenářka.

Bude se ženit, partnerka o dítěti neví

Vnuk paní Lucie roste jako z vody a momentálně chodí do školky. Ráda se o něj stará, ale stále častěji si uvědomuje, že to tak nebude napořád. „Jitka je mladá, žít u mě pro ni jistě není snadné. Určitě si najde partnera a netuším, co bude dál,“ zoufá si čtenářka. Možnost, že by se dala dohromady s jejím synem, nepřipadá v úvahu. „Nedávno mi volal a řekl mi, že se seznámil s nějakou ženou a plánují svatbu. Zaskočilo mě to,“ řekla paní Lucie. Plánovala totiž, že by ho i s vnukem navštívila. Syn to ale jednoznačně odmítl.

„Snacha mi zakázala kontaktovat vnoučata, protože ji můj syn opustil kvůli jiné ženě,“ vypráví milující babička

„Řekl mi, že ho nechce vidět, že si nenechá zkazit svatbu nemanželským dítětem, o kterém jeho partnerka neví. Asi na tu svatbu ani nepojedu. Synovo chování prostě nemůžu přenést přes srdce. Nepoznávám ho. Vyrostl z něj narcis, egoista, a ještě ke všemu lhář. Stydím se za něj,“ rozčílila se paní Lucie. Marně vzpomíná na okamžik, kdy se jí synova výchova vymkla z rukou. Někdy se jednoduše dítě nechová podle představ rodiče. Ale když dospěje, je čas ho nechat jít vlastní cestou.

Článek „Jako matka jsem selhala. Stydím se, jakým způsobem syn vychovává mého vnuka.“ smutní babička v důchodovém věku se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Výlet na výstavu psů se mu stal osudným

Měl to být obyčejný víkend. Matka měla v plánu dát do pucu domácnost, na kterou nemá během pracovního týdne příliš času, otec vyrazil na fotbalový zápas a jejich osmnáctiletý syn se chtěl s kamarádem Petrem vydat do nedalekého Brna, kde se konala psí přehlídka. „Pořád je mi do pláče. Když Lukáš odcházel, ani jsme se pořádně nerozloučili. Vzal si mikinu a kecky a z předsíně na mě zakřičel ahoj a šel,“ vzpomíná Věra na okamžik, kdy syna viděla naposledy.

Ani na vteřinu si nepomyslela, že by se během výletu na výstavu mohlo něco stát. Rodičovská varovná kontrolka by jistě zablikala, kdyby mladíci chtěli jet třeba na túru do hor nebo jít v noci do baru. Ale odpolední přehlídka psů se ani trochu nezdála být rizikovou aktivitou. Co ale Věra nevěděla, bylo to, že když kamarád pro Lukáše přijel automobilem, dal si jointa marihuany a cestou upíjel pivo z plechovky. Nemluvě o tom, že večer předtím byl na večírku, kde se bujaře slavilo.

Když viděl, že je kamarád opilý, neměl nastoupit

Zoufalá matka se svěřila, že předchozí den možná měla něco jako zvláštní předtuchu. Prostě cítila, že by o víkendu měl být její syn doma. Snažila se Lukáše přesvědčit, aby jí pomohl s věcmi kolem domu a pak šel s otcem na fotbal, ale marně. „Ani nevím, proč jsem mu to říkala. Od doby, co vyrostl, na takové rodinné víkendy prostě nebyl. Podle očekávání mě neposlechl a trval si na tom, že už má něco naplánované s kamarády,“ vypráví Věra.

Navzdory tomu, že Petr přijel zfetovaný a neváhal popíjet i během jízdy, Lukáš si k němu do vozu přisedl. Pustili si nahlas hudbu a vyrazili. „Můj syn si jako většina mladých kluků myslel, že jemu se nikdy nic nemůže stát. Ale když viděl, v jakém stavu jeho kamarád je, neměl nastoupit,“ zoufá si chlapcova matka. Automobil se dvěma mladíky neujel ani 15 kilometrů, když vjel do protisměru a čelně se srazil s protijedoucím vozem.

Matka varuje, jak moc jsou drogy a alkohol nebezpečné

Lukáš při tragické nehodě utrpěl devastující zranění hlavy a zemřel na místě. Jeho kamarád Petr vyvázl s lehkým zraněním. Během policejního vyšetřování se prokázalo, že byl pod vlivem alkoholu, podobně jako řidička, o které DámskýDeník psal nedávno, a návykových látek. Navíc neměl řidičský průkaz. Hrozí mu několik let za mřížemi. „Řídil v takovém stavu a zabil mi dítě. Nikdy mu to neodpustím. Nikdy,“ rozplakala se Věra, která se rozhodla o svém případu veřejně mluvit, aby varovala ostatní lidi, jak moc jsou alkohol a drogy za volantem nebezpečné.

Ze statistik vyplývá, že od začátku roku až do konce září policie šetřila už 69 070 dopravních nehod, při nichž zemřelo 359 lidí. „U 3 639 nehod bylo u viníka dopravní nehody zjištěno požití alkoholu. Při těchto nehodách došlo k usmrcení 27 osob. Drogy byly zjištěny u řidiče motorového vozidla v případě 338 dopravních nehod, což je nárůst o 141 případů oproti stejnému období loňského roku,“ uvádí Policie ČR ve statistikách zveřejněných na jejím webu.

Článek „Řidič pod vlivem omamných látek mi zabil dítě. Nikdy mu neodpustím.“ Bolestná zpověď matky, která ztratila 18letého syna se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

S dítětem bydlí na vysokoškolské koleji

S rodinným rozpočtem Patrycja Ojdowska, která studuje Varšavskou zemědělskou univerzitu a vychovává malého syna Stanislava, sotva vyjde. S chlapcovým otcem se rozešla a vzhledem k tomu, že studuje, moc vyskakovat si nemohou. Pronajmout si byt v polské metropoli je vysoko nad její finanční možnosti. Rozhodla se proto, že budou společně bydlet na vysokoškolské koleji. O tom, jak se synem tráví čas, žena často informuje na sociálních sítích.

Přestože bydlení na ubytovně pro studenty je velmi skromné, za pokoj žena měsíčně platí v přepočtu přes sedm tisíc korun. Uvědomuje si, že to není úplně ideální prostředí pro syna, ale snaží se dělat, co může. Kdyby si pronajala byt, byl by nájem více než dvojnásobný. To je pro studující matku, která se pod přezdívkou Miss Rolnik dělí o své poznatky s uživateli platformy TikTok, příliš vysoká částka. Někteří diskutující jí ale mají za zlé, že syn vyrůstá v takovém prostředí.

Mladá matka ukázala, jak se synem žije

Vysokoškolské koleje, kde si mladí lidé prostě užívají, nejsou nejvhodnějším místem pro výchovu malého dítěte. Mladá matka se ale snaží, aby její syn měl v rámci možností bezpečný a útulný domov. Na nepříjemné výtky uživatelů internetu reagovala tím, že se rozhodla ukázat, v jakém prostředí společně žijí. Natočila video, na kterém je vidět celý pokoj na studentské ubytovně, který upravila tak, aby oběma sloužil co nejefektivněji.

@miss_rolnik Odpowiadanie użytkownikowi @pawel9889462 #studia #akademik #studiazdzieckiem #sggw #mamanastudiach ♬ dźwięk oryginalny – Demeter

Ve svém malém království má svobodná matka se synem prý všechno, co potřebují. „Máme větší pokoj se třemi postelemi. Stanislav chtěl mít palandu, takže nahoře spí a dole jsou police, kde má hračky a další věci. Máme dva stoly, dvě postele, skříňky, pohovku, ledničku a z okna moc pěkný výhled,“ říká ve videu Ojdowska. V kartonových krabicích má uložené nádobí i trvanlivé potraviny. Vynalézavá žena si omezený prostor dokonale zorganizovala, což diskutující ocenili. „Máte tam čisto a dítě má vlastní postel. V některých nájemních bytech jsou horší podmínky,“ napsal jeden z nich.

Článek Studentka ukázala, že i s dítětem se dá žít na ubytovně. Někteří lidé jí ale takovou výchovu mají za zlé se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Matka si myslela, že syn zemřel

Po svém narození v nemocnici v chilské metropoli Santiago byl 42letý právník Jimmy Lippert Thyden ukraden svým rodičům a dán k adopci. Vyrůstal ve Spojených státech. Teď se vydal tisíce kilometrů daleko, aby se mohl poprvé setkat se svou biologickou matkou. „Nevěděla o mně, protože mě vzali při porodu a řekli jí, že jsem mrtvý. Když se ptala po mém těle, řekli jí, že se ho zbavili. Takže jsme se nikdy nedrželi v náručí, nikdy jsme se neobjali,“ cituje muže SuperExpress.

Po svých kořenech Thyden začal pátrat v dospělosti, když si přečetl článek o adoptivních dětech, které se po letech setkaly s biologickou rodinou. Díky testům DNA a s pomocí chilské nevládní organizace Nos Buscamos, která pomáhá znovu spojit rodiny rozdělené během 17 let trvající diktatury, se mu podařilo biologickou matku najít. Za vlády Augusta Pinocheta byly podle odhadu organizace chilským rodinám odebrány desítky tisíc dětí, které opustily zemi a už se nevrátily.

V adopčních dokumentech stálo, že nemá příbuzné

Genetický test potvrdil, že se Thyden narodil v Chile a odhalil, že má příbuzné. V databázi totiž byl jeho bratranec. „V mých adopčních dokumentech je uvedeno, že nemám žádné žijící příbuzné. A najednou jsem se dozvěděl, že mám. Že mám i matku, čtyři bratry a sestru,“ vyprávěl překvapený právník, který pracuje jako obhájce ve východoamerickém městě Ashburn. Dodal, že měl štěstí, protože ho jeho adoptivní rodiče v hledání těch biologických celou dobu podporovali.

@uninoticias ❤️ Emotivo: Se reencontró con su madre 42 años después de que fue robado cuando era solo un bebé. Jimmy Lippert Thyden, un abogado que vive en Estados Unidos, se enteró en abril que tenía la posibilidad de hallar a su familia biológica en Chile. Gracias a una organización sin fines de lucro, se reunió finalmente con María Angélica González, quien pasó años buscándolo. 👉 Conoce más de su caso en el link de nuestra biografía. #Chile #JimmyLippertThyden #SantiagoDeChile #Santiago #BebéRobado #UniNoticias #UnivisioNoticias ♬ original sound – Univision Noticias

Když konečně seděl Thyden v letadle na cestě za svojí biologickou matkou Mariou Angelicou Gonzalezovou, která žije v chilské Valdivii, byl šťastný i nervózní zároveň. Jakmile se ale poprvé spatřili a objali, všechno z něj spadlo. „Mám tě moc rád,“ řekl své matce španělsky a nedokázal zadržet slzy. Doma ho přivítali i sourozenci a 42 balónků symbolizujících 42 ztracených let. „Jak můžete někoho obejmout tak, abyste mu vynahradili 42 let objímání?“ ptá se Thyden, který se sešel i s vyšetřovateli, kteří řeší kauzy podobné té jeho.

Článek Svou pravou matku poznal až ve 42 letech: „Jsem rád, že mě moji adoptivní rodiče podpořili v hledání,“ říká se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Životní parťák

Burešová má dvě děti. Staršího syna Nathaniela a mladšího chlapečka Tristana, který se jí narodil zhruba před rokem. O obě děti pečuje společně s Forejtem. Nedávno oslavil její starší syn Nathaniel své šesté narozeniny. Šestý rok života je pro děti a jejich rodiče obvykle velmi zlomový. Většina dětí ukončuje svou docházku do mateřské školy a nastupuje do prvních tříd škol základních.

Nathaniel slaví své narozeniny 20. června. U této příležitosti zveřejnila Burešová na svém instagramovém profilu společnou fotografii, ke které připsala dojemná slova o vztahu matky se synem: „Už šest let je tento dar od Boha můj parťák v těžkém i krásném. Je úžasné sledovat jeho kroky a pokroky. Někoho tak milého a vtipného mám tu čest doprovázet na jeho cestě životem a denně jsem dojatá, ale i v záchvatech smíchu z toho, co dokáže vytvořit.“

Miluji Tě, maminko

„Jako například jeho velmi hluboké otázky, které mě nepřestávají překvapovat. Třeba proč by se měl bát, že se mu něco stane, když přece kdyby náhodou něco, tak by šel do nebe, kde by na mě počkal. Že chápe, že by mi bylo chvíli smutno, ale pak bychom se zase viděli a byli šťastní. Co mu na tohle mám říct?“ Burešová prozradila, že nevěří vlastnímu štěstí, že má tak dokonalé dítě.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Eva • Salvatore • Burešová (@evabureshsalvatore)

Malý Nathaniel nemá nejmenší problém říct své mamince ani to, jak moc ji má rád. Jeho slova popsala takto: „Před pár dny mi řekl: Mami? Chci aby sis něco zapsala do srdíčka. Jsi krásná a já Tě moc miluju.“ Slova, která každou maminku zahřejí u srdce. Sledující profilu Burešové nešetřili chválou a přáníčky k narozeninám. Všichni se rozplývali nad roztomilými slůvky.

Článek Syn Nathaniel dojal Evu Burešovou: „Když umřu, tak se nic neděje. Počkám na tebe v nebi,“ řekl jí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Plakat začala až roky po smrti skladatele

Od smrti autora hitů Karla Gotta i dalších pěveckých hvězd, kterého dlouhá léta sužovaly deprese, uplynulo už šestnáct let. Proč se rozhodl zastřelit se na zahradě svého domu, je pro spoustu lidí stále záhadou. Přestože Vendula věděla, že její manžel není psychicky v pořádku, nebylo v jejích silách pomoct mu. „Přišel za námi s Kubou do kuchyně, pistoli si strčil do pusy a začal nám názorně s podivným výrazem v očích ukazovat, co taky může udělat…“ vylíčila Pizingerová v knize Téma na román jednu z děsivých scén, které se v jejich domácnosti odehrály.

Sebevražda manžela s ní otřásla stejně silně jako úmrtí malé dcerky. Nedokázala pořádně fungovat ani jako matka syna Jakuba (18), kterému byl tehdy rok a půl. „Některé situace si vůbec nevybavuju, mám je v mlze, fungovala jsem jako stroj. Brečet jsem například začala až tři roky poté, co Karel zemřel,“ cituje Pizingerovou Blesk. Překvapivá tragická smrt Svobody spustila mediální šílenství. U domu ve dne v noci stepovali fotografové.

Vůči synovi cítí jeho matka obrovský dluh

Vdova po skladateli se bála vycházet ven. „Byla jsem pořád zavřená doma. Pamatuji si, jak jsem seděla na gauči, na sobě starý, vytahaný svetr s dírou na rukávu, která se pořád zvětšovala, protože jsem do ní ve stresu nonstop dloubala. Takhle vypadaly moje dny. Bála jsem se, že o syna přijdu, že mi ho vezmou,“ svěřila se Pizingerová serveru. Do toho všeho se dočítala v novinách, že malý syn pláče, když si ho vezme, a raději je s chůvou. Byla na dně. I po letech má Pizingerová vůči synovi výčitky.

iZdroj fotografie: Nextfoto

Po svém otci Jakub zdědil stoprocentní hudební sluch, ale k muzice si zatím nenašel žádný vztah. Na svého tátu si vlastně ani nepamatuje, protože byl moc malý, když zemřel. „Nikdy ho vlastně nepoznal. Kuba si ani neuvědomuje, že táta byl člověk z masa a kostí, nezažil ho, jen o něm slyšel,“ řekla serveru vdova po skladateli. Z Jakuba je už teenager a na svého otce se vyptává stále víc. Důležité roky jeho dětství ale Pizingerová promeškala. „Cítím vůči němu obrovský dluh. V roce a půl přišel nejen o tátu, ale na pár let i o mámu, hrozně to celé odnesl,“ posteskla si Pizingerová.

Článek Manželka zesnulého Karla Svobody († 68) cítí vůči synovi dluh: Nechala si utéct důležité roky jeho života se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Celé dny nic nedělá

Po skončení střední školy Pavel plánoval, že si najde práci v oboru stavebnictví, který vystudoval. Paní Machová byla ráda, že se konečně osamostatní, protože na svého syna byla už několik let po rozvodu úplně sama. Jenže Pavel ve své snaze sehnat si příjem polevil a postupně zlenivěl. Teď bydlí ve svém pokoji u matky, celé dny se jen válí doma na pohovce a odmítá situaci měnit.

Má jen brigády

Jeho jediné peníze pocházejí z brigád, které mu občas seženou jeho kamarádi. Pomáhá na stavbách nebo rekonstrukcích, ale všechny tyto peníze si nechává pro sebe a své matce na chod domácnosti nepřispívá ani korunu. Ta už neví, jak Pavla přesvědčit, že takhle to opravdu nejde. Vadí jí, že se o sebe ve svém věku vůbec nedokáže postarat.

Odmítá kompromis

Paní Machová sama tvrdí, že už by byla ochotná přistoupit i na nějaký kompromis. Po Pavlovi chtěla alespoň část jeho peněz, aby mohla zaplatit nájem, elektřinu, vodu a také jídlo, které Pavlovi vaří. Jenže on to odmítá. Tvrdí, že jako jeho matka má povinnost ho živit a že se opravdu snaží najít si práci. Celé dny však proleží u televize nebo počítačových her.

Takhle mu to vyhovuje

Pro Pavla je celá situace samozřejmě velmi výhodná, jelikož se u své matky má skvěle, téměř jako v hotelu. Ta ale přiznala, že často probrečí celý večer a situaci si dává za vinu. Přemýšlí, kde ve výchově udělala chybu, že je její syn nyní tak líný. Nechce navíc poškodit jejich vztah, protože Pavel je její jediný syn, kterého má přes to všechno moc ráda. Doufá, že si Pavel brzo uvědomí, že takhle žít nechce, a problém se tak vyřeší bez dalších hádek a křiku.

Článek „Synovi je 21 let, ale nedokáže se o sebe postarat. Chci, aby mi platil nájem,“ říká matka se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Po rozchodu s Šípkem zůstali přátelé

Pohledná zpěvačka odstartovala kariéru počátkem 90. let v divadle Semafor. Vydala devět sólových alb, za něž obdržela zlaté i platinové desky. Proslavila se ale zejména v muzikálech Dracula, Jesus Christ Superstar nebo West Side Story. V současnosti je pro ni práce prioritou. „Ponořila jsem se do své profese. Připravuji novou desku a už se těším, až natočím nový videoklip. Také koncertuji,“ řekla na CNN Prima News.

S designérem Šípkem, se kterým má zpěvačka syna Artura, tvořili pár dlouhých deset let. Rozešli se v roce 2009, když ze dne na den designér zpěvačku opustil. Navzdory tomu zůstali přátelé až do jeho smrti před sedmi lety, kdy podlehl zákeřné rakovině. „Byl velký bojovník. Zemřel v únoru a ke konci předchozího roku dospěl k názoru, že už se blíží jeho konec. Začal se loučit a uzavíral jednu kapitolu svého života za druhou,“ vzpomínala Machálková. O pozornost mužů nikdy neměla nouzi.

Nové lásce se zpěvačka nebrání

Přesto žije v současnosti sama a stýská si po synovi. Po jeho odchodu na studia na Apeninský poloostrov totiž nemá pro koho pravidelně připravovat večeře. „Vařit sama pro sebe, s tím nemám problém. Ale ráda zvu přátele na večeři,“ řekla zpěvačka, kterou pravidelně navštěvuje sestra, serveru Aha!. To, že zůstane opuštěná, si neplánovala. „Ale je mu dvacet let a dříve i ten hloupý Honza šel do světa na zkušenou. Arturek si přál studovat venku, je na to jazykově vybavený, bylo to príma rozhodnutí,“ poznamenala s tím, že oba vědí, že se mají.

iZdroj fotografie: Nextfoto

Nový muž v jejím životě zatím není na obzoru. „Vztah teď nemám, ale nehroutím se z toho,“ upřímně reagovala zpěvačka. Novému vztahu by se ale interpretka hitů Zatmění nebo Svět je plnej bláznů nebránila. „Zůstala jsem sama, ale plán to nebyl. Místo po Bořkovi se dá zaplnit. Jsem stále otevřená představě, že bych poznala nějakého nového sympatického muže – přítele, milence, partnera. Vím, jak je úžasné, když si lidé rozumí,“ svěřila se televizi Machálková.

Článek Leona Machálková si stýská, že je doma úplně sama. Syn jí odešel do Itálie, a nemá tak komu vařit večeře se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Syn je od přírody sobec

Pokud jsou rodiče příliš benevolentní při výchově dětí, dokud jsou malé, může se stát, že jim později snadno přerostou přes hlavu. Zejména ve složitém pubertálním období. Bezmezné rozmazlování potomka, který dostane všechno, co si zamane, se pak rychle může vymstít. „Synovi je 14 let, je to obtížný teenager. Od přírody je sobec. Dělá jen to, co chce, tedy sedí na gauči a telefonuje. V domácnosti nic nedělá,“ stěžuje si v dopise Taťána.

Problémy, které se svým synem má, jsou ale ještě větší. Ani za mák ho nezajímá studium. „Do školy chodí jen jednou týdně. Většinou se někde poflakuje s kamarády nebo se válí doma na gauči u televize nebo si hraje s mobilem. Vůbec se neučí. Bojím se, že z něj vyroste rozmazlený fracek,“ uvedla matka problémového teenagera. Snaží se ho přimět, aby se zajímal o svou budoucnost a aby respektoval vyšší autority, jako jsou rodiče, prarodiče, učitelé.

Zoufalá matka se cítí bezmocná

Matka se pokoušela jít na syna po dobré i po zlém. Všechny její výchovné metody se ale míjejí účinkem. „Nechápe, co je dobré a co špatné. Za trest jsem mu zabavila telefon, zablokovala jsem mu SIM kartu, zakázala počítač, ale nic nepomohlo. On dokáže i jen tak ležet na gauči a nic nedělat,“ vysvětluje Taťána. Cítí se být absolutně bezmocná. Je v situaci, která jí není vlastní, a ať dělá cokoliv, nevidí ani záblesk světla na konci tunelu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ráda by pochopila, proč se syn tak změnil, ale neví, jak to zjistit. Možná se jeho chování změnilo, protože trpí depresemi. Také je možné, že záškoláctví je důsledkem toho, že má problémy se spolužáky nebo s učiteli ve škole. Kdykoliv se mu ale chce přiblížit, narazí na zeď lhostejnosti a mlčení. Bezradná matka by ráda synovi pomohla a obnovila jejich vztah založený na důvěře a vzájemném respektu, ale nejde to.

Obává se, že do poradny nepůjde

V dopise Taťána napsala, že zvažuje návštěvu psychiatra nebo psychologa. Možná ten by mohl pomoci nasměrovat jejího syna na správnou cestu. Považuje to ale za krajní řešení. Navíc se obává reakce svého potomka, když mu o plánu řekne. „Myslím si, že tam nebude chtít jít. Bojím se, co udělá. Mohl by i utéct z domova. Raději bych to řešila sama, ale možná se tomu nevyhneme, protože jiné východisko z této situace ani není,“ dodala.

Článek Neví, co si počít se svým synem: Nechce chodit do školy, doma nepomůže a vůbec ji neposlouchá se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Malý syn byl problém

Anonymní uživatelka diskuzního fóra se ostatním svěřila se svým negativním zážitkem ze svatby své švagrové. S přípravou takové události souvisí spousta vedlejších povinností. Nejenom vhodné oblečení a prstýnky, ale také to nejlepší místo, bohatý catering a v neposlední řadě někdo, kdo zachytí všechny kouzelné okamžiky daného dne, aby nebyly zapomenuty.

Tím někým byl fotograf, kterého najala sama nevěsta. Pravděpodobně na něj sehnala kontakt u svých známých. Během svatebního veselení se však mezi daným fotografem a autorkou příběhu vyskytl problém. Uživatelka měla s sebou svého malého syna. Po celé jeho dětství se jej snažila ochránit před sociálními sítěmi a obecně internetem. Nechtěla, aby na něm vystupoval.

Podepsaná smlouva

Tedy aby byly kdekoliv dostupné jeho fotografie. Když si uvědomila, že muž pořídil již několik snímků jejího syna, zašla si s ním promluvit. Zdvořile jej podle svých slov požádala o to, aby tyto snímky nikam nepublikoval. Ten však nesouhlasil a argumentoval smlouvou, kterou podepsala jeho zákaznice, tedy nevěsta. Ta mu dává absolutní volnost při zacházení s fotografiemi.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Uživatelka nechtěla dělat scény a vyvolávat konflikty, a tak si na každé fotografii před svého syna jednoduše stoupla a zakryla jej svým tělem. Před tím, než se na svatbu vydala, neměla ponětí, že by se mohl nějaký takový problém objevit. Nevěsta vyjádřila nespokojenost ohledně nepřirozených póz na některých snímcích, a také to, že nemá fotografii při tanci s ženiným synem.

Článek „Pokazila jsem fotografie ze svatby své švagrové. Neudělala jsem to schválně, ale stydím se“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Agáta v živém přenosu odpovídala na otázky

V těchto živých přenosech si Agáta s internetovými uživateli povídá o všem možném i nemožném a svým fanynkám říká „holčičky“. V posledním takovém vstupu se objevil i její syn Kryšpín, který zprvu nechtěl moc spolupracovat, ale nakonec se do rozhovoru zapojil a prozradil spoustu věcí nejen na svoji maminku, ale také na jejího nynějšího partnera Jaromíra Soukupa. Pro většinu fanoušků bylo video velmi úsměvné a Kryšpínek je podle nich velmi vtipný chlapec.

Agáta prozradila, že byl po deseti dnech konečně ve škole, protože byl nemocný, a je teď z toho velmi unavený. Dokonce jí řekl, že by chtěl být taky těhotný, protože těhotné ženy nemusí nic dělat. Agátiny fanynky zajímalo, do které třídy její syn chodí a co dělá ve volném čase. Dozvěděly se tedy, že Kryšpín navštěvuje pátý ročník základní školy a hraje fotbal. Na otázku, kolik ještě plánuje mít dětí, odpověděla Hanychová, že tolik, kolik ještě stihne. Na to její syn reagoval: „Doufám, že už žádné.“

Kryšpín prozradil spoustu zajímavých informací

Poté se influencerka svěřila s tím, jak ostrá je synova puberta, že to někdy ani nejde zvládat a bojí se, že to bude ještě horší. V průběhu vysílání dokonce vulgárně oponovala jednomu z komentujících, který jí vyčinil, že má dítě pokaždé s jiným mužem. Na to jí fanynka napsala, že má také každého potomka s někým jiným a nevadí to, protože každé dítě je originál. Poté Agáta ukázala i svou hospodyni, která jí zrovna žehlila prádlo, takže odhalila, že na domácí práce má pomocnou ruku.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Agata Hanychova (@agatahanychova)

Hospodyně je cizinka, takže s ní musí mluvit pouze anglicky, což Kryšpín skvěle zvládá, ale podle něj jeho máma mluví tragicky. Dále prozradil, že muž v domácnosti je především on, i když je Jaromír doma. Na otázku, čím chce být, až bude velký, odpověděl: „Bezdomovcem.“ A další dotaz fanoušků zněl, zda se těší na sourozence. Jasně řekl, že ne, že mu stačí jeden a raději se odstěhuje k tátovi nebo babičce. A za své kapesné, které činí 2 000 Kč měsíčně, si kupuje jídlo, protože jeho máma neumí vařit.

Je tedy otázkou, zda si Agáta nezavařila u svých fanoušků, když nechala syna na otázky odpovídat. Ukázalo se, že je velmi prostořeký a rázný, nejspíše po své mamince. A také, že se u něj puberta již opravdu vyskytuje. Ale jak sám uvedl: „Máma není trapná, je jen otravná.“

Článek Syn Agáty Hanychové se v TV rozmluvil o jejím vztahu se Soukupem: Máma prý neumí vařit a o domácnost se taky nestará se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Tento pár na to šel svérázně

Očividně to není něco, na co mysleli tito rodiče. Ti dva se rozhodli uspořádat si s dítětem výlet letadlem, ale jakmile dorazili na letiště a zjistili, že měli zamluvit letenku i pro malého, spustila se rodinná debata. Aféra se odehrála na letišti Ben-Gurion v Izraeli, kde se pár s belgickými pasy chystal nastoupit do letadla, které je mělo odvézt zpět do Bruselu.

Oznámili jim, že bez lístku nejede

Jakmile nastal čas jejich odbavení, oba předložili své lístky a byli si jisti, že syn žádný nepotřebuje. Personál letecké společnosti Ryanair je ale informoval, že dítě potřebuje na let také letenku. Rodiče se na sebe zmateně podívali a oba se navzájem ujistili, že nic takového se po nich nemůže požadovat. Zaměstnankyně u pásu je ale ujistila, že bez lístku dítě na palubu nepřijmou.

Rodiče se shodli na východisku

Pár to nenechal být a začal se s ženou hádat. Ta ale byla neoblomná. Po soukromé konzultaci učinili oba drastické rozhodnutí: protože neměli v úmyslu koupit pro svého syna další letenku, rozhodli se ho nechat na letišti a čelit dalším kontrolám sami. Naštěstí si opuštěného kočárku všimli zaměstnanci letiště a okamžitě zavolali policii, která rodiče zastavila.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Policie musela zasáhnout

Podle toho, co po celém incidentu řekli přítomní, se rodiče okamžitě vrátili a své dítě si od nich vzali zpět, ale to už si jejich podivného aktu všimla policie, která musela prošetřit důvod jejich nevysvětlitelného chování. Jistě, přijet pozdě na letiště, riskovat, že zmeškáte let, a najednou slyšet, že musíte zaplatit další letenku, to všechno byl nepříjemný sled událostí. Ale rozhodnout se kvůli tomu nechat své dítě opuštěné v kočárku na letišti se zdá být více než přehnané.

Článek Rodiče odmítli zaplatit letenku za svého malého syna. Nechali ho proto na letišti a chtěli odletět sami se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Byla smířena s tím, že syn zemřel

Skotská matka Joyce Curtisová měla obrovské obavy o svého syna. Jelikož o něm neměla více než deset let žádné informace, myslela si to nejhorší, a to, že její synáček zemřel. Neslyšela o něm od té doby, co zmizel v roce 2010. Vše začalo již v roce 2000, kdy se tento chlapec rozhodl opustit práci stavebního zedníka a vydat se na cestu po Evropě. Byl si jistý, že ho v jeho rodném Glasgow nic zajímavé nečeká, a tak se rozloučil s rodiči a odjel. Po nějaké době se matce ozval a řekl jí, že jel stopem až do Paříže, kde chvíli zůstane.

iZdroj fotografie: Freepik

Nakonec v roce 2009 Joyce oznámila úřadům, že její syn zmizel během své pouti po Evropě, protože o něm už dlouhé roky neslyšela. „Smířila jsem se s tím, že zemřel. Opravdu jsem si to myslela a myslím, že i všichni ostatní si to mysleli,“ řekla matka Joyce Curtis. O rok později ale dostala tato smutná a se smrtí syna smířená maminka dopis. V něm stálo, že její syn žije a momentálně se nachází ve francouzská nemocnici. Rodiče tedy na nic nečekali a okamžitě za svým dítětem odletěli do Paříže.

Jako by se po něm znovu slehla zem

Jenže jakmile přišli do nemocnice, bylo jim oznámeno, že zde už mladík není. Propustili ho z léčení, ale nevěděli kam. Neudal žádnou adresu, takže zase zmizel. Joyce byla v tu chvíli naprosto bezradná a její zlomené srdce tak dostalo další ránu. Vrátili se tedy s manželem opět domů do Glasgow a doufali, že se tam syn objeví. Měli pro něj dokonce koupené nové boty a oblečení, které koupili ve Francii na cestu domů. Syn se však doma neukázal. Jako by se po něm slehla zem.

Tentokrát si matka byla jistá, že se jejímu synovi stalo něco hrozného. Jelikož o něm neměla žádné zprávy, smířila se s tím, že je mrtvý. Dokonce pro něj i truchlila. Myslela si, že třeba zemřel na koronavirus, nebo že mu někdo ublížil. Až do 19. prosince 2022, kdy u nich doma zazvonil telefon. Zvedla ho a na druhém konci se ozval člověk z britského konzulátu, který jí oznámil, že její syn Nicholas je naživu a byl znovu přijat do francouzské nemocnice. Povahu jeho onemocnění však neupřesnili.

Šťastné shledání

Člověk si ani nedokáže představit, co si tato matka musela prožít. Okamžitě tedy zavolala do nemocnice a po více než deseti letech konečně uslyšela synův hlas. Z něj také usoudila, že je v pořádku. „Zeptala jsem se: ‚Půjdeš domů, Nikky?‘ A on řekl, že ano,“ vypráví teď již šťastná Joyce, která chce tentokrát doprovodit svého syna z nemocnice domů, aby se ujistila, že bude v pořádku a již nikam nezmizí a celé její trápení se nebude znovu opakovat.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tentokrát, když Joyce s manželem přijeli do pařížské nemocnice, syn tam stále ležel. Díky spolupráci s britským konzulátem se podařilo syna najít a zařídit vše pro jeho léčbu. Dohlédli i na bezpečný převoz celé rodiny zpět do Skotska. Tentokrát již snad bude Nicholas doma s rodiči, a pokud ne, bude o sobě pravidelně podávat informace.

Článek Myslela si, že její syn zemřel před více než 10 lety. Pak se jeho hlas ozval z telefonu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Všiml si, že se tátovi nepodobá

Celý život měl Mike Foster z amerického Dallasu pocit, že všechno není tak, jak má být. Když mu ve dvaatřiceti letech zemřel otec, konečně se dozvěděl, co bylo příčinou jeho pochybností. Na pohřbu viděl, jak se jeho matka a strýc Beau drží za ruce. Hlavou se mu zase začaly honit myšlenky, které ho pronásledovaly řadu let. Od dětství si totiž byl se strýcem, jenž rodinu často navštěvoval a podílel se na jeho výchově, velmi blízký.

Při pohledu na staré fotografie, na nichž byli jeho otec a strýc zamlada, se nemohl ubránit dojmu, že se svému tátovi nepodobá. Bylo mu čtrnáct let, zhruba ve stejném věku byli i oba bratři na snímcích. Mike si všiml, že vypadá skoro stejně jako strýc. „Hluboko v podvědomí jsem měl pocit, že je to můj biologický otec. Máma ale tátu velmi milovala a on byl můj otec, ale věděl jsem, že se děje něco divného,“ říká Mike.

Konečně se dozvěděl pravdu

O svých pochybnostech se s rodiči snažil mluvit. „Vždy ale změnili téma a vyhýbali se odpovědi. Říkali, že si vymýšlím a že by mi můj otec a matka nelhali,“ vysvětluje Mike. Neměl ze sebe dobrý pocit, že na rodiče naléhal. Přesto mu to nedalo a vyzpovídal i strýce s tetou. Pokaždé ale narazil na hradbu mlčení a výmluv. Nechápal, proč se neodbytného pocitu nemůže zbavit, ani proč všichni v jeho okolí mlží.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Do okamžiku otcova pohřbu o tom už nemluvil. Když ale viděl, jak strýc drží matku za ruku, myšlenky se okamžitě vrátily. Při večeři po obřadu se jich zeptal a konečně se dozvěděl pravdu. Matka a Beau mu řekli, že je jejich dítě. Tajit to před ním chtěl jeho zesnulý otec. Byl neplodný, ale s matkou potomka chtěli. Adopci ale nehodlali podstoupit.

Vztah k otci se nikdy nezmění

Otec se strýcem k sobě měli celý život velmi blízko. Takže se zrodil plán, který před Mikem tajili dvaatřicet let. Když pravdu konečně zjistil, nastalo ticho. Potřeboval čas, protože nevěděl, jak se k situaci postavit. Nakonec si uvědomil, že oba ve svém životě měl i předtím, takže se vlastně nic nezmění. „Pocity, jež chovám ke svému zesnulému otci, který mě celý život miloval a staral se o mě, se také nikdy nezmění,“ dodal Mike.

Článek Na tatínkově pohřbu si všiml, že matku drží za ruku strýc. Na povrch vyplavalo tajemství skryté 32 let se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Tragická událost

Whitney Allen je mladá matka s právnickým vzděláním, která provozuje svůj kanál na TikToku, aby podpořila další mladé vdovy, jež se stejně jako ona potýkají s úmrtím manžela. Whitney a její manžel Ryan, který pracoval jako policista, žili v harmonickém a šťastném vztahu více než 10 let. Pár měl syna Jacksona a čekali další dítě. Moc se na něj všichni těšili, protože věděli, že po jeho narození už budou úplná rodina. Jejich štěstí ale bohužel přerušila nečekaná a tragická událost.

Jednoho obyčejného dne Ryana bodla včela. V tu chvíli dostal silnou alergickou reakci a zastavilo se mu srdce. I přes rychlý převoz do nemocnice nebyly jeho vyhlídky optimistické. Přesto jeho rodina stále doufala, že se jim tatínek uzdraví a vrátí domů. Že budou nadále šťastně žít, jako tomu bylo do toho osudného dne. To se ale bohužel nestalo a 7. dubna 2022 Ryan zemřel. Whitney se tak stala vdovou a na své dva syny, 4letého Jacksona a teprve 3měsíčního Lea, zůstala sama.

Video z dětské chůvičky

Když milovaný člověk zemře, blízcí hledají důkazy, že jeho duše je stále s nimi. Nahrávka sdílená Whitney tuto tezi potvrzuje. Na videu lze vidět jejího nejmladšího synka Lea, který právě spinká ve své postýlce. Nenápadné video se ale po chvíli stane mimořádným a zcela paranormálním. V jednu chvíli se totiž na tváři dítěte objeví záblesk. „Můj manžel zemřel 7. dubna 2022, když našemu druhému synovi Leovi byly 3 měsíce. Dnes večer jsem měla pocit, jako bych viděla svého manžela, jak uklidňuje naše dítě a hladí ho po hlavě,“ napsala Whitney pod sdílené video.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Video trvá méně než minutu, ale nashromáždilo již více než 8 milionů zhlédnutí. Na nahrávce jde vidět, jak chlapeček kývá nohou dopředu a dozadu, zatímco se na jeho hlavě objeví záblesk. Paprsek světla poté přestává být kulatou skvrnou a nabývá tvar připomínající lidskou ruku, která hladí dětskou tvář. Pod videem okamžitě naskakovaly komentáře, v nichž lidé nemohli uvěřit tomu, co právě viděli.

Anděl strážný

„Říkám ti, že je to určitě tvůj manžel. Ach můj bože… teď je jeho anděl strážný. Váš syn je chráněn,“ napsal jeden z uživatelů internetu. „Na jedné z mých svatebních fotografií byla vidět koule energie. Úplně věřím, že je to moje máma, která zemřela, když mi bylo 11 let,“ napsala jiná komentující. „Děkuji ti, Whitney, že sdílíš svůj příběh a pomáháš ostatním překonat jejich smutek,“ vyjádřila svůj vděk další uživatelka TikToku.

@whitneylynallen The veil is thin ✨ . . . . . #lifeafterdeath #spirit #veilbetweenlifeanddeath #veilbetweentheworlds #spirits #afterlife #guardianangel #guardianangels #heaven #widow #widowlife #widowed #widowtalk #datingafterloss #datingafterdeath #loveafterloss #widowhood #youngwidow #soloparent #soloparenting #widowedmom #widowspeak #griefislove #griefhealing #griefsupport #loveafterloss #policewife #thinblueline #leowife #lossofalovedone ♬ Coastline – Hollow Coves

Whitney prozradila, že měsíce před Ryanovým úmrtím a Leovým narozením ukázal ultrazvuk nějaké abnormality plodu, o kterých se lékaři obávali, že by mohly vážně narušit zdraví nenarozeného dítěte. A zatímco ona byla naprosto zničená touto zprávou, její manžel ji naopak ujišťoval, že vše bude v pořádku a jejich druhé dítě bude „dokonalé“. Po sérii prenatálních testů poté laboratorní výsledky potvrdily, že dítě je ve skutečnosti zdravé. I díky tomu Whitney věří, že její zesnulý manžel je Leův anděl strážný.

Článek Po smrti manžela dětská chůvička zachytila „neviditelnou“ ruku, která hladí miminko po hlavě: „Stal se jeho strážným andělem,“ komentují video lidé se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Trpěl nevyléčitelnou vadou

Malý chlapec trpí od narození nevyléčitelným postižením, které mu znemožňuje chůzi. Vždy byl smutný, když okolo sebe viděl pobíhat zdravé děti, a jeho rodičům to bylo neskutečně líto. Cítili se bezmocně, protože jejich synovi nikdo nedokázal pomoci a on byl permanentně upoután na invalidní vozík.

Otce napadl skvělý nápad

Jeho otce trápilo, že viděl syna nešťastného, a strávil několik večerů tak, že seděl zavřený ve své pracovně a snažil se vymyslet nějaké řešení. Chtěl syna potěšit, a tak ho po pár dnech napadl skvělý nápad. Vyrobí speciální popruhy, kterými si syna připoutá ke svým nohám, a umožní mu tak zažít pocit samostatné chůze. Nakoupil potřebný materiál a s velkým elánem se pustil do práce.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Vyrobil důmyslný systém

Během víkendu vytvořil ve své dílně speciální systém. Nejširší popruh vedl okolo jeho pasu, k němu připojil vestu, kterou bude mít oblečený jeho syn. Další popruhy pak upevnil okolo nohou, aby s nimi mohl pohybovat a chodit. Věděl, že se podobné věci dají koupit přes internet, on se ale do tvoření tak zapálil, že měl za dva dny hotovo.

Syn měl neskutečnou radost

S návrhem pyšně předstoupil před svého syna, který okamžitě souhlasil s tím, aby šli na zahradu otcův systém vyzkoušet. Vše fungovalo na jedničku a maminka se rozhodla natočit video výjimečného okamžiku, kdy jejich syn poprvé stojí na vlastních nohách. Radost v očích malého chlapce je nepřehlédnutelná a nejen uživatelé Facebooku museli přiznat, že je video dojalo. Chlapec má obrovské štěstí na milující rodinu, která se mu snaží splnit všechny jeho sny.

Článek Otec si svého nemocného syna přivázal k nohám, aby zkusil, jaké to je chodit. Jeho reakce lidi dojala se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Naléhavý křik jejího syna

Táňa byla s malým Filipem na cestě do města, jelikož se blížila zima a on potřeboval nové boty. Když nastoupili, automaticky si položila tašku vedle sebe na sedadlo a z druhé strany se uvelebil Filip. Tramvaj byla docela prázdná a jízda trvala jen pár minut. Žena se unaveně koukala z okna a přemýšlela, když vtom ji z tohoto stavu vytrhl naléhavý křik jejího syna.

Stačila chvilka nepozornosti

Filip byl otočený zády ke své matce a nahlas křičel: „Hele, to je moje maminka! Přestaň!“ Zděšená Táňa si všimla, že se snaží vytrhnout její peněženku z ruky cizího muže. Tento zloděj využil chvilku, kdy se nepozorně koukala z okna, k tomu, aby se pokusil ukrást z kabelky cennosti, které tam měla ledabyle uschované. Když jí situace došla, ihned rázně zakročila.

Tohle opravdu nečekal

Na mladém zloději, kterému bylo odhadem teprve nedávno 18 let, bylo poznat, že ho jednání malého chlapce překvapilo. Rozhodně od něj nečekal, že se za svou matku takto postaví. Ve vteřině peněženku pustil a vyběhl z tramvaje nejbližšími dveřmi na ulici. Táňa se ihned vrhla ke svému synovi a začala ho uklidňovat. Oba byli z nastalé situace velmi rozrušení.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Je její malý hrdina

Žena pak poučila svého syna o tom, že by se nikdy neměl snažit bránit zloději sám, ale měl by upozornit dospělého. Takto pro něj mohl být incident velmi nebezpečný. Pochválila ho ale za statečnost a řekla mu, že je její malý hrdina. Nyní chce Táňa varovat ostatní před nepozorností během cestování hromadnou dopravou. Stačila by totiž sekunda a její cennosti mohly být nenávratně pryč.

Článek „Můj syn je hrdina,“ říká čtenářka Táňa. Osmiletý Filip ji zachránil před zlodějem v tramvaji se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nemohla na něj přestat myslet

Když Holly Shearerová otěhotněla, bylo jí pouhých 15 let. Neměla žádné peníze ani podporu okolí. Uvědomovala si, že nebude schopná dítěti dát to, co potřebuje a zajistit mu dobrou výchovu i vzdělání, takže učinila těžké rozhodnutí. Chlapečka, který po narození dostal jméno Benjamin, se vzdala. Adoptovali ho manželé Angela a Brian Hullenbergovi.

Přestože její dítě vychovávala jiná rodina, Holly na něj stále vzpomínala. „Pořád jsem na něj myslela. Zejména o svátcích a narozeninách to bylo velmi těžké, úplná horská dráha emocí,“ vypráví. Adopční agentura jí dlouhé roky posílala fotografie a aktuální informace o jejím synovi. Jenže o pár let později zanikla a Holly začala po aktuálních informacích o synovi pátrat na sociálních sítích.

Dostal přání k 20. narozeninám

Objevila ho, prohlížela si fotografie, které sdílel i zajímavé životní okamžiky, ale bála se syna kontaktovat. Nechtěla narušit jeho život. „Měl toho v životě tolik. Tak jsem ho jen zpovzdálí sledovala,“ řekla Holly. Muselo to být srdcervoucí. Nevěděla ale, že Benjamin ví, že je adoptovaný a také ji hledá. Zapsal se do adopčního registru, psal dopisy a podstoupil test DNA, aby se pokusil biologickou matku najít.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Všechno ale dostalo rychlý spád v roce 2021, v den, kdy Benjaminovi bylo dvacet let. Neznámá odesílatelka mu poslala blahopřání na Facebook. Když se ženy zeptal, odkud se znají, prozradila mu, že je jeho biologická matka. „Byl to neuvěřitelný okamžik,“ nadšeně vzpomíná na šťstný okamžik Benjamin. Následující den se setkali. Plakali, když se konečně objali.

Míjeli se dva roky v nemocnici

Nejpodivnější na celém příběhu je, že se dva roky pravidelně míjeli v nemocnici svatého Marka v Salt Lake City. Holly tam totiž pracovala jako zdravotnický asistent na kardiologii a Benjamin byl dobrovolníkem na novorozenecké jednotce intenzivní péče. „Přicházel jsem na směnu ve chvíli, kdy ta její končila, takže jsme se pravděpodobně několikrát míjeli v garáži nebo ve výtahu, ale neměli jsme o sobě tušení,“ dodal Benjamin.  

Článek Přání k narozeninám mu kompletně změnilo život. Když se konečně dozvěděl, kdo je jeho matka, zažil velký šok se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Finančně náročná léčba

Léčba byla zdlouhavá a finančně velmi náročná. Chlapcova matka projevila neskutečnou sílu a odhodlání, když se rozhodla jejich boj sdílet s okolním světem. Pravidelně informovala o synově stavu, vyšetření a dalších posunech. Zájem o jejich příběh využila také k založení sbírky, která by alespoň částečně pokryla nemocniční náklady. Nakonec prostředky zafinancovaly něco jiného.

Byly použity na řádný pohřeb. Pro oba rodiče byl celý vývoj událostí velmi těžký. Ze začátku nedokázali přijmout, že za všechno může obyčejná odřenina nebo mikro ranka. Nedokázali se smířit s tím, že jej nedokázali ochránit před nebezpečím. Oba trpěli hlavně psychicky. Do pár týdnů od oznámení diagnózy začali prakticky v nemocnici bydlet.

Obrázek srdce

Střídali se u postele syna po určitých časových úsecích. Domů si chodili jen odpočinout, najíst se a vyřídit nejdůležitější záležitosti. Nikdy je nepřestane překvapovat, jak byl jejich hoch pozitivní i v posledních dnech svého života. Musel vědět, že se blíží jeho odchod z tohoto světa, přesto zářil úsměvy a objímal všechny příchozí. Bylo to velmi dojemné.

iZdroj fotografie: Depositphotos

O to více je dojalo, když našli ukrytý vzkaz. Vyklízeli nemocniční pokoj a všechny věci dávali do přenosných krabic. V jedné hromádce s jeho oblečením našli tento dopis: „Navždy budu s vámi. Díky mami a tati. Mám vás moc rád, mějte se krásně.“ Slova byla napsána barevnými fixy a nechyběl ani obrázek srdíčka. Rodiče tak budou mít už navždy památku na svého syna.

Článek Jejich 6letý syn podlehl zákeřné nemoci. Rodiče pak v jeho věcech našli něco, co rozplakalo i personál nemocnice se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Vlna gratulací

Vojtěch Kotek a Radana Kotková měli svatbu teprve v červnu tohoto roku. Fanoušci si dělají legraci z toho, že v roce 2022 stihli vše, co se stihnout dalo – stát se manželi a ještě založit rodinu. Hercovo oznámení o příchodu miminka vzbudilo neuvěřitelné reakce, samozřejmě pozitivní. Novopečeným rodičům gratulovali nejen fanoušci, ale také další slavné osobnosti.

V komentářích projevila své nadšení z miminka například Nikola Leitgeb, jež napsala: „Ježiš! Boží! Gratuluji brácho!“ Pozadu nezůstala ani Hana Vágnerová, která svou gratulaci vyjádřila třemi červenými srdíčky. Herečka Jitka Schneiderová připojila komentář: „Hubert I. bude lamač srdcí! Jupí, gratulujuuuuu.“ K vlně gratulací se připojila také Ana Geislerová a Sara Sandeva.

Vítězný Hubert

První oznámení o miminku vypustil slavný pár zhruba necelé dva měsíce po svatbě, asi v polovině srpna. Už tehdy rozvířil diskuze o jménu dítěte. Jak uvedl server iDnes, Vojtěch Kotek v rozhovorech již od začátku vyjadřoval pevné plány a jeho přístup k porodu: „Chci být stoprocentně u porodu, takže jestli mě vyvolají z placu z natáčení, půjdu.“ Se jménem syna si však vždy tak jistý nebyl.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Vojta Kotek (@vojtakotekoff)

„Nyní se snažíme vymyslet nějaké jiné jméno, ale moc se nám to nedaří. Pořád mu říkáme Šmane, Šmanísi, Šmanimíre. Obávám se, že už mu to zůstane, tak nám asi úplně nepoděkuje,“ uvedl tehdy Kotek podle iDnes. Jak se zdá, jméno prvního potomka prošlo několika transformacemi. Na prvním místě však vyhrál Hubert. Do budoucna vyvstává otázka, jak se budou jmenovat další hercovy děti.

Článek Vojta Kotek se pomstil novorozenému synovi: „Asi nám úplně nepoděkuje,“ uvědomuje si se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nesnesitelný život na ulici

Není žádným tajemstvím, že naše dětství, výchova a zkušenosti mají vliv na naši osobnost. Tomášovi rodiče byli alkoholici. Tento zvyk po nich zdědil i Tomáš. Alkohol pomalu jako tichý narušitel ničil jeho manželství a následně ho připravil o syna i o domov. Tomášův příběh na ulici se psal celých devět let. „Zvenčí se život na ulici zdá nesnesitelný a při střízlivém pohledu zpět to tak skutečně je. Jako alkoholika mě ale nic z toho nezajímalo.“

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Před očima se mi vznášel jen chlast. Dal jsem si ale záležet, abych se vyhnul drogám, zločinu a vystřízlivění,“ vypráví Tomáš. Pokračuje: „Byly dny, kdy jsem žebral o 300 korun, a vždy si za to koupil další alkohol.“ Podle něj si tyto peníze mohl snadno našetřit v naději na lepší život. Bezdomovec podle Tomášových zkušeností však žije jen dneškem, a tak všechny peníze utrácí hned.

Bojovat s démony

„Deset litrů vína a pár panáků bylo pryč hned. Kdybych měl neomezené množství, bylo by mi jedno, že se válím ve vlastní špíně,“ přiznal se. Jeho život se začal měnit, když v něm dvě sociální pracovnice Červeného kříže pomáhající bezdomovcům spatřily osobu, kterou v sobě Tomáš dlouho neviděl. Tehdy začal bojovat sám se sebou, několikrát šel na rehabilitace, tvrdě bojoval s vlastními démony. Byla to dlouhá cesta.

Rozhodující okamžik v jeho životě nastal, když mu téměř před očima zemřel na alkoholovou epilepsii jeden z jeho přátel, rovněž žijící na ulici. Tato hrozná tragédie mu dala sílu překonat svou slabost. „Dalším milníkem bylo, když jsem dostal dobré peníze za nějaké příležitostné práce a rozhodl jsem se, že teď budu bavit ostatní bezdomovce. A jak se mi odvděčili? Druhý den ráno mi ukradli láhev vína zpod hlavy.“

Vztah se synem

„Ptal jsem se jich, proč to udělali? Odpověděli, že ji prostě chtěli. Tehdy jsem se rozhodl, už nikdy na ulici, nikdy více takoví lidé,“ vzpomíná Tomáš. Pokračoval v terapii. Sociální pracovnice mu sehnaly ubytování v útulku pro bezdomovce vyhrazeném pro alkoholiky. Od té doby se život tohoto muže úplně změnil, měl nové cíle, začal pracovat a stále více si dával život do pořádku. Když se Tomášův život ustálil, vyhledal i svého syna, kterého neviděl deset let. Nyní spolu mají hezký vztah.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Hledal si novou práci, která by mu přinesla ještě víc peněz. Po čase se přestěhoval do vlastního bytu. Potkala jej také láska. Tomáš se vymanil z toho života, ze kterého si mnozí myslí, že nevede cesta zpět. Muž, jenž nyní žije šťastný a vyrovnaný život, doufá, že se jeho příběh dostane k lidem, kteří jsou v podobně těžké situaci jako tehdy on sám. Rád by jim ukázal malou jiskřičku naděje, že z bezdomovectví existuje východisko, samozřejmě tvrdou prací.

Článek Obdivuhodný příběh českého bezdomovce: Tomáš byl alkoholik a žil na ulici 9 let. Přesto se mu povedlo vrátit se do normálního života se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Čerstvé růže každý den

Rodiče nechápali proč, ale tajemství zanedlouho odhalili. Vdovec Jake Reissg přišel o manželku před rokem. Každý den navštěvoval její místo na tamním hřbitově. Šestaosmdesátiletý muž vždy přinesl čerstvou růži z jejich zahrady, seděl u hrobu a vyprávěl o svém dni, jako kdyby jeho žena ještě žila. Dvakrát denně jejich místečko zaléval, což přineslo své ovoce.

Jednoho dne uviděl mladou ženu, jak klečí před jiným hrobem a neutišitelně vzlyká. Šlo o Josephovu sestru. Stařík k dívce přistoupil a dal se s ní do řeči, a tak se seznámil s chlapcovým příběhem. Když byla mladá žena pryč, Jake se rozhodl zalévat Josephův hrob každý den jako poctu za to, co udělal pro svou zemi. Jenže o tom nikomu neřekl, a proto z toho byla chlapcova rodina tak zmatená.

Gesto vůči památce zesnulého

Od té doby byly na hřbitově již dva hroby, jež se zelenaly. Když Rachel a Raymond zjistili, co 86letý vdovec pro jejich syna udělal, přistoupili k němu a objali jej. „Bylo a je neuvěřitelné, že cizí člověk věnuje tolik času a energie našemu synovi, kterého nikdy nepoznal,” řekla Rachel se slzami v očích. Krásné gesto od starého muže se zlatým srdcem.

iZdroj fotografie: Depositphotos

O příběhu se dozvěděla také veřejná média. Lidi po celém světě fascinuje starcovo gesto vůči památce mladého muže. Mužovi rodiče se se staříkem spřátelili a o oba hroby se nyní starají společně. Stali se z nich parťáci. Vzájemně si pomáhají a sdílejí své pocity. Z nevinného gesta se stvořilo přátelství na život a na smrt. Příběh dodnes inspiruje všechny čtenáře.

Článek Hrob jejich syna se zelenal, ačkoli ho „nechávali ladem“: Když zjistili, kdo se o něj stará a proč to dělá, nezadrželi slzy se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Setřel zbytky jídla

I přes svůj špatný zdravotní stav chtěl starý muž žít stále samostatně a v souladu se svými dřívějšími zvyky. Nehodlal zůstat zavřený ve svém domě. Netoužil jen sedět u televize a luštit křížovky. On a jeho syn nevěnovali pozornost chování ostatních hostů. Necítili se během této situace trapně a chovali se i nadále slušně. Jakmile dojedli večeři, vzal syn otce na toaletu.

Tam mu setřel zbytky jídla z vrásčité tváře a vyčistil skvrny na oblečení. Důchodce si také pečlivě učesal ofinu a narovnal brýle. Když oba odcházeli, v celé restauraci bylo naprosté ticho. Syn zaplatil účet a šli s otcem k východu. Jeden host však zastavil starého muže a zeptal se jej: „Něco jste zde nechal, že?” Oba pány na odchodu tato otázka zmátla. Nevěděli, co tím host myslí.

Obětavost a oddanost

Stařec odpověděl: „Ne, nic jsem po sobě nenechal.“ Cizinec pokračoval dále v rozhovoru: „To se ale mýlíte. Dnes jste dal důležitou lekci zde shromážděným dětem a otcům. Doufám, že jednoho dne se jim dostane tak velké úcty a lásky.“ Jen tento jeden člověk si dokázal všimnout obrovské obětavosti a oddanosti syna. Také velmi milého chování, které vyjadřoval ke svému otci.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Všiml si toho pouze jeden člověk, a to byla restaurace skoro plná. Každý z nás by se měl starat o své staré rodiče, pravděpodobně se v budoucnu dobro vrátí a naše děti se o nás postarají také. Rodiče jsou nanejvýš důležití a plnohodnotně si zaslouží naši úctu. Věnovali nám celý svůj život, peníze a čas. Sdílení tohoto příběhu otevírá oči mnoha lidem.

Článek Důchodce na sklonku života znechutil zákazníky restaurace tím, jak jedl. Pak jeden z hostů promluvil a nastalo hrobové ticho se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Všechno se zdálo být v pořádku

Po škole vyrazili bratři Bridon a Christian s jejich společným kamarádem Samem k nim domů, aby se v parném letním dni trochu osvěžili a užili si předprázdninové pohody. K jejich plánu zamířit do velkého bazénu se s radostí přidal i otec chlapců, Brad. Jeho velkým koníčkem bylo totiž potápění. To ale ještě nikdo z nich netušil, co za katastrofu je za nedlouho bude čekat.

Životu nebezpečná relaxace

„Rád dělám taková dechová cvičení. Je to neuvěřitelně klidné a relaxační. Miluji být pod vodou. Je to zkrátka něco, co dělám pokaždé, jakmile k tomu mám příležitost. Když jsem potopený pod hladinou, říkám modlitbu Páně. Je to takový druh meditace… ale ten den, kdy se stal ten incident… Nevzpomínám si, že bych ji dokončil,” řekl Brad. Poté prozradil další věc, kterou si pamatuje, údajně se cítil neuvěřitelně uvolněně a lehce.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Najednou byl všude klid

Tři 10letí chlapci věděli, že otcovo potápění není nic neobvyklého, takže dlouhou dobu neměli podezření, že by něco mohlo být špatně. „Obvykle je pod vodou v tureckém sedu jako při opravdové meditaci,” vypověděl Christian. „Ale tentokrát tomu tak nebylo. Otec se třásl, pak se převrátil na bok. Vzhledem k tomu, že jsem měl nasazené brýle a ponořil jsem se, viděl jsem, jak se jeho tvář mění na velmi světle modrou,” dodal.

Kvapná reakce všech chlapců

Christian se okamžitě vynořil z vody a vyděšeně si vydobyl pozornost obou chlapců: „Řekl jsem Bridonovi, že táta není v pořádku.” Ten na nic nečekal a potopil se rychle na dno za otcem. „Já a Sam jsme se ponořili do vody, já tátu chytil za jedno rameno a on za druhé. Dokázali jsme jej dotáhnout jen na schody bazénu,” řekl Bridon. Otec však nereagoval, a tak se chlapci vrhli do akce.

Úspěšná záchrana

Zatímco Christian rychle běžel pro pomoc, Bridon začal s oživováním otce. „Nejprve jsem provedl resuscitaci, pak jsem mu začal dávat dýchání z úst do úst. On najednou začal zvracet pěnu, slanou vodu a krev,” řekl otřesený Bridon. „Bylo to, jako bych právě dostal ránu do boku. Když jsem trochu přišel k sobě, kašlal jsem krev a vodu. Snažil jsem se dýchat a všude pobíhali lidé. Můj malý syn křičel: ‚Tati, tati, vzbuď se!‘“ vzpomínal Brad.

Dojatý otec překypuje hrdostí

Sanitkou byl pak Brad převezen na pohotovost, kde jej přijali na jednotku intenzivní péče. Nechali si otce přes noc v nemocnici a po 24 hodinách byl propuštěn. „Zmocňují se vás emoce, když vám vaši chlapci zachránili život,“ řekl Brad. „Neměli výcvik na to, co dělali. Jednali tak rychle a věděli, že musí někoho přivést, aby zavolal sanitku, zatímco ten druhý vás resuscituje. Byla to věc Boží. Dlužím těm chlapcům život,” dojímá se otec.

Co říkáte na výkon chlapců?

Zdroj: TheSun

Článek Desetiletí hrdinové dokázali zachránit svého tátu, když byl jen malý kousek od smrti. Všichni jim teď vzdávají hold se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Hrál počítačové hry

Žena jménem Tracey Tyler z Nuneatonu v Anglii viděla svého syna, jak sedí u počítače a hraje hry. Neměla ani ponětí o tom, že se o několik chvil později stane něco tragického. Čtrnáctiletý Sam napsal pár slov svým přátelům a odešel od svého počítače. Později si jeho matka uvědomila, co se za slovy jejího syna skrývá.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Syn Tracey trávil u počítače vlastně každé odpoledne, byl to jeho velký koníček a volal si při tom se svými kamarády. To odpoledne vypadalo prakticky stejně jako jakýkoli jiný den. Chlapec svým kamarádům napsal, že se vrátí za 2 sekundy. Na tom nebylo vůbec nic špatného či znepokojivého, jeho přátelé předpokládali, že hoch šel na toaletu.

Vše dopadlo úplně tragicky

Chlapec bohužel nešel jen na záchod. Sam vstal od počítače a o něco později byl nalezen mrtvý. Rozhodl se spáchat sebevraždu. Jeho matka je velmi zdrcená a doufá, že si rodiče začnou více všímat svých dětí a mluvit s nimi o jejich problémech. Někdy by stačilo, kdyby dítě řeklo: „Mami, mám problém, který mě trápí.“ Všechno by se mohlo vyřešit a nemuselo by docházet k tragédiím.

Jaký máte vztah se svými dětmi?

Zdroj: Mirror

Článek Těsně před tím, než 14letý chlapec spáchal sebevraždu, napsal několik slov. Dalo se tomu zabránit se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Posmíval se chudým dětem

Když si žena jménem Cierra Brittany Forney všimla, že se její syn k ostatním dětem nechová úplně správně, nečekala ani chvíli a chtěla mu dát cennou lekci. Na svůj Facebook napsala: „Můj 13letý syn se v poslední době chová opravdu špatně. Dělá, jako by byl příliš dobrý na to, aby nakupoval v secondhandech. Posmívá se ve škole všem dětem, které na tom nejsou finančně tak dobře jako on.“

iZdroj fotografie: Pexels

Když jsou děti v pubertě, tak se většinou nechovají moc dobře, a to kvůli hormonálním změnám a škole. Cierra musela udělit svému synovi lekci, na kterou nikdy nezapomene. Rozhodla se tedy pro jeden takový kreativní nápad. Jednoho dne za ní totiž přišel s tím, že si nutně potřebuje něco koupit. Údajně potřebuje nové oblečení, jelikož jeho oblíbená značka má právě novou kolekci.

Peníze nejsou všechno

Ona mu však dala 500 korun a řekla mu, ať si za tyto peníze koupí cokoliv bude chtít. Jenže on potřeboval mnohem větší finanční obnos, protože jeho oblíbená značka patřila k těm dražším. A tak byl donucen jít do secondhandu a vybrat si tam něco, co se mu líbilo. Cítil se velmi poníženě, ale jeho maminka doufá, že si uvědomil, proč by se neměl nikomu posmívat kvůli penězům. Ne každý si vždy může koupit to, co chce.

Kolik peněz dáváte svým dětem vy?

Zdroj: TheSun

Článek Rozmazlený chlapec z bohaté rodiny si myslel, že je lepší než ostatní. Dostal lekci, na kterou nikdy nezapomene se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Měli společnou domluvu

Když se žena dozvěděla, že její jediný syn zemřel, rozplakala se. Zeptala se doktora: „Proč malé děti umírají na rakovinu? Vždyť zrovna ony si vůbec nezaslouží takto trpět.“ Sestra k ní přišla a řekla jí, že se může jít rozloučit se svým synem, pokud chce. Matka pak ustřihla pramen vlasů svého dítěte, strčila ho do kapsy a naposledy syna pohladila po tváři. Potom se obrátila k sestřičce:

„Můj syn měl nápad, že pokud zemře, budou jeho orgány odebrány a nabídnuty dalším nemocným dětem. Nejprve jsem byla proti. On mi však řekl, že po smrti už nebude moci udělat nic užitečného, ale jeho orgány mohou stále pomáhat ostatním dětem, které to budou potřebovat. Vždy měl zlaté srdce a pomáhal druhým, kdykoliv to bylo třeba.“

Našla od něj dopis

Žena opustila nemocnici, ve které se svým synem posledních 6 měsíců byla vlastně úplně každý den. Po příchodu domů začala uklízet jeho pokojíček. Na stole ležela bez povšimnutí obálka, na které bylo napsáno její jméno. Ihned věděla, že je od něj, a tak si sedla a začala číst. V tomto dopise stálo:

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Moje milovaná maminko! Vím, že jsi nyní velmi smutná, ale neboj se, já na tebe nikdy nezapomenu. Jednoho dne se znova setkáme. Mezitím bych byl rád, abys adoptovala nějakého malého chlapce, kterému dáš moje hračky, můj pokoj, moji postel a budeš mu tou nejlepší matkou, jakou jsi byla mně. Představ si, že mě babička a dědeček přivítali s otevřenou náručí, nejsem tady sám.“

Dopis pokračuje

„A poslouchej, Ježíš nevypadá tak, jako je vymalovaný na různých obrázcích. Ale když jsem ho uviděl, hned jsem věděl, že je to on. To díky němu jsem ti mohl napsat tento dopis, jinak bys ho teď nečetla. Pamatuj, že tento dopis vidíš jen ty, když se na něj podívá někdo jiný, uvidí jen prázdný kus papíru. Vše je tu dokonalé a rakovina už je úplně pryč. Mám tě moc rád, mami. Netruchli moc dlouho.“

Z jakého důvodu věříte či nevěříte na posmrtný život?

Zdroj: Mirror

Článek Malý chlapec před smrtí napsal dojemný dopis: „Moje milovaná maminka budeš navždy, nech mě to udělat…“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Chlapec otce nenáviděl, opustil jej

Konec manželství byl neodvratný. Otec šel za chlapcem do pokoje a řekl mu o svém odchodu, protože dále už takto žít nemůže. Adam se rozčílil. „Slyšel jsem tě. Máš nějakou ženskou, která je těhotná, proto od nás odcházíš,“ vyhrknul. Otec se mu snažil vysvětlit, že opouští jeho matku, ale on nadále bude jeho synem. Chlapec plakal a byl frustrovaný, jelikož jej otec vyměnil za jiné dítě. Nenáviděl jej za to. Ten večer si otec sbalil kufry a od rodiny odešel.

Rozchod nesla Adamova matka Glorie těžce. Byla smutná, rozzlobená a ponížená. Chlapec mámu objímal a sliboval, že ji nikdy neopustí. Jeho nenávist k otci rostla. Rozhodl se neznámou ženu vyhledat. Pracovala v místním kadeřnictví a jmenovala se Chloe. Objednal se k ní na ostříhání vlasů. Když dorazil do kadeřnictví, přišla k němu usměvavá bruneta. Vypadala jinak, než jak si ji Adam představoval. Vlastně mu byla docela sympatická.

Odejít od cizí ženy by nebylo čestné

Přesto v sobě našel odvahu a řekl jí, aby jeho otce nechala na pokoji a on se vrátil domů. O několik hodin později mu otec volal. Matka vzala telefon a křičela na něj, že s ním Adam nechce mluvit, dokud se nevrátí domů k rodině jako slušný muž. Jak plynul čas, chlapci se po otci stýskalo víc a víc. Jeho matka však byla stále z rozchodu zničená a rozčílená. Mívala záchvaty vzteku, a proto od lékaře dostala antidepresiva.

iZdroj fotografie: Depositphotos

To se podepsalo i na Adamovi. Když přišel domů ze školy, matka spala, takže to byl on, kdo vařil večeři. Začal se ve škole zhoršovat, vyloučili jej z fotbalového týmu. Jeho život se začal hroutit a mohl za to jeho otec. Rozhodl se za ním zajít do kanceláře. „Musíš tu ženskou nechat, vrať se domů, potřebuji tě,“ řekl mu. Otec mu vysvětloval, že nemůže tu ženu opustit, protože by to nebylo čestné.

Slepá holčička plakala, ztratila se

Chlapec to nechápal. „Nebylo nečestné opustit maminku a mě?“ zeptal se. Otec na to nic neřekl. Adam věděl, že už je navždy pryč. Když mu otec volal, nikdy to nevzal. Jakmile odmaturoval, otec tam byl, ale Adam jej ignoroval. Pak šel studovat na univerzitu a nakonec se z něj stal právník. Celou tu dobu musel poslouchat matčiny stížnosti, jak je otec opustil. Velmi často ji navštěvoval.

Když se po jednom prodlouženém víkendu u matky chystal nastoupit do vlaku, uviděl na nástupišti plačící holčičku. Ztratila se a hledala rodiče. Adam si všiml, že je slepá. Vzal dívku za ruku a odváděl ji na nástupiště, kde měli její rodiče být. „Hned je poznáš, protože je s nimi můj pes Chlupáč,“ řekla holčička. Skutečně narazili na pár, který mluvil s policistou a měl psa. Adamovi se zhroutil svět. Muž, jenž držel psa na vodítku, byl jeho otec.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nakonec syn svému otci odpustil

Jakmile holčičku spatřil, hned se k ní rozběhl a vzal ji do náruče. Adam už couval, protože se setkání s otcem a Chloe chtěl vyhnout. Otec jej zarazil, oba mu děkovali, že se o holčičku postaral. Požádal syna, aby jej vyslechl. Pověděl mu, jak to bylo. S jeho matkou se odcizili už dávno a zůstal s ní jen kvůli Adamovi. Pak ale potkal těhotnou Chloe, kterou opustil muž, s nímž čekala dítě, protože jim lékaři řekli, že se narodí postižené.

Zamiloval se do ní. Adamovi vyprávěl, že slepá holčička sice není jeho, ale má ji moc rád. Vždycky si přál, aby Adam zůstal součástí jeho života, ale jeho matka to nedovolila. Chtěla jen šeky a alimenty. Otec jej požádal, zda by mu odpustil. Adam měl v očích slzy, když po více než 10 letech otce objal. Opět začal patřit do otcova života a matka, i když neochotně, se s tím nakonec smířila.

Co říkáte na krkolomnost rodinných vztahů?

Zdroj: Mirror

Článek Slepá holčička poprosila muže na nádraží, aby jí pomohl najít rodiče. Když je uviděl, roztřásly se mu nohy a zpanikařil se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Proplakala vedle něj celou noc

U večeře přišel John s nečekaným oznámením. Když jeho manželka jedla, vzal ji za ruku a po nějaké době, kdy se odhodlával vyjít s pravdou ven, promluvil. To, že se chce rozvézt, věděl už dlouho, protože vztah s jeho ženou už nějakou dobu nebyl, co kdysi. Pro ni se to však zdálo jako nečekaná novinka. Se slzami v očích a s šokovaným výrazem se ho zeptala, proč se tak rozhodl. Poté, co jí nebyl schopen odpovědět, už na něj celý večer nepromluvila.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Manžel ji poslouchal celou noc tiše plakat a rozhodl se proto, že rozvodové papíry sepíše co nejdříve. Když jí je však předložil, s vážnou tváří je roztrhala s tím, že má pouze dva požadavky, než se za měsíc oficiálně rozvedou. Přála si, aby se chovali, jako že je vše v pořádku, protože nechtěla, aby to věděl jejich malý syn. Její druhý požadavek byl o dost podivnější. Jejím přáním totiž bylo, aby ji každé ráno přenesl přes práh ložnice, jak tomu bylo v den jejich svatby.

Na její podmínky nakonec přistoupil

Ač mu to přišlo zvláštní, přistoupil na obě podmínky s vidinou toho, že za měsíc už bude zase svobodný. Další den ji proto podle jejich dohody vzal a přenesl přes práh. Přišlo mu to velmi zvláštní, ale reakce jejich syna jej donutila spolknout knedlík v krku. Malý chlapec totiž jásal radostí nad tím, že vzal tatínek maminku do náruče. Jak dny plynuly, bylo pro něj stále snadnější a příjemnější brát svoji ženu do náruče.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Cítil, že se do jejich vztahu zase vrací intimita, a po dlouhé době se zase začal na svoji ženu doopravdy dívat jako na někoho, koho upřímně miluje. Jejich láska se znovu rozvíjela a poslední den v měsíci, když ji John nesl v náručí, ze sebe s nervozitou vysoukal to, co mu už pár týdnů leželo na srdci. Omluvil se své ženě za své chování a poprosil ji, jestli by spolu přece jen nemohli zůstat. Uvědomil si totiž, jak moc pro něj znamená.

Pravda mu došla příliš pozdě

Když mu dala facku a se slzami v očích položila své čelo na jeho, ulevilo se mu. Jel koupit do květinářství pugét růží a chtěl jí oznámit, že s ní chce zůstat do konce svých dnů. Ale když se vrátil, čekalo na něj kruté překvapení. Našel svoji milovanou ženu mrtvou v posteli. Později se dozvěděl, že už nějakou dobu bojovala s rakovinou, a došlo mu, že jejím posledním přáním bylo, aby jej jejich syn viděl jako milujícího manžela. Pozdě si uvědomil, že na povrchních věcech nezáleží, a to důležité je věnovat se lidem, které milujete.

Co si o počínání manžela myslíte vy?

Zdroj: Mirror

Článek Když manžel oznámil své partnerce, že se s ní chce rozvést, měla pouze dvě přání. Ta změnila jeho pohled na svět se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nejhorší den života v ten nejlepší

V těchto dnech, po tolika tragédiích v jejich životě, si Jeanie a Ken Tuckerovi své emoce pečlivě střeží. Prošli si příliš velkou bolestí a rádi šíří jen radost, aniž by tropili scény. Laskavost je nakažlivá. Co kdybyste mohli proměnit nejhorší den svého života v ten nejlepší? Přesně o to se pokusili manželé Tuckerovi. „Je rozdíl mezi radostí a štěstím,“ řekl Ken Tucker. „Štěstí je dočasné. Radost je to, k čemu se snažíme dospět.“ V roce 2013 začali Tuckerovi nechávat obrovské spropitné obsluze v restauracích ve Středním Tennessee, obvykle v Murfreesboro.

iZdroj fotografie: Pexels

Vedou si knihu svých darů a minulé úterý v restauraci The Boulevard nechali již počtrnácté spropitné v rozmezí 100 až 600 dolarů (asi 14 000 korun). Někteří jejich přátelé se o spropitném Tuckerových začali dozvídat, a tak začali také přispívat. „Dává nám to velkou naději, že můžeme dělat víc. Na pár minut nás to vždy vytáhne z reality,“ řekla Jeanie Tuckerová. Jejich situace je noční můrou, ve které se nechce ocitnout žádný rodič. S manželem se seznámili v kostele v roce 1979.

Štědrý už od malého dítěte

„Myslela jsem si, že je v tom polyesterovém obleku moc hezký,“ řekla se smíchem Jeanie Tuckerová. Vzali se 9. srpna 1980. „Byli jsme chudí jako kostelní myši,“ vzpomíná. Jejich první syn Hayden se narodil v roce 1982. Alex následoval v roce 1987. A pak Mary Elizabeth v roce 1991. Alex už v pěti letech četl Hobita. Hayden byl silná osobnost, kamarádi ho přezdívali guvernér. „Chlapci nemohli být rozdílnější,“ řekla Jeanie. Tuckerovi si vzpomínají, jak byli v roce 1998 s Alexem v restauraci a on chtěl nechat obsluze zvláště velké spropitné.

Nechal tam svůj náramek s nápisem „Co by udělal Ježíš?“. Z nějakého důvodu měl Alex obavy o lidi, kteří obsluhovali stoly. Často žádal rodiče, aby nechávali větší spropitné. „Charakter člověka můžete posoudit podle toho, že sledujete jeho interakci s obsluhujícími,“ řekl Ken Tucker. V dospělosti se Alex stal číšníkem. Pracoval mimo jiné v restauraci Demo’s a v restauraci Maple Street Grill. Později přišla velká rána. V roce 2013 Tuckerovým zavolali, že Alex zahynul při dopravní nehodě v Nashvillu. Zanechal po sobě manželku a dceru.

Zármutek po tragické ztrátě

„Byli jsme na dně,“ řekl Ken Tucker. Ve svém zármutku nevěděli, jak pokračovat. Nechtěli vycházet z domu. Nechtěli se stýkat s lidmi. Nechtěli jíst. Jejich přítel Mike Sanchez jim dal 250 dolarů a prosil je, aby si zašli na dobrou večeři. Kromě toho měl ještě jeden návrh. „Přišlo mi to jako skvělý nápad. Ale nemyslela jsem si, že bychom to fyzicky zvládli. Představa, že bychom byli venku s lidmi a jedli, byla téměř příliš.“ řekla Jeanie Tuckerová. V červnu 2013 navštívili restauraci Marina’s on the Square, která byla Alexovou oblíbenou.

iZdroj fotografie: Pexels

Zjistili, že je studentkou Middle Tennessee State University. Za jídlo utratili jen 25 dolarů. Nechali spropitné 225 dolarů s jednoduchou poznámkou: „Děláme to na památku našeho syna Alexe“. A odešli. Na Štědrý den v roce 2013 to udělali znovu. Tentokrát šli do restaurace Chili’s a peníze dali servírce, která měla postižené dítě. Zrodila se tak vánoční tradice. Tuckerovi začali každý rok na Štědrý den chodit ven a nechávat obrovské spropitné s poznámkami o Alexovi. Jednou byla jejich servírkou žena, která se jmenovala Alex.

Každoroční tradice žije dál

V roce 2019 šli do restaurace v Georgii, kde byli na návštěvě u svého druhého syna a jeho rodiny. Hayden šel na večeři s nimi. „Hayden byl tak nadšený, že sám přihodil 100 dolarů,“ vzpomíná Jeanie Tuckerová. Nedlouho poté Tuckerovi dostali druhý tragický telefonát. Hayden zemřel na aneurysma. Vánoční tradice však žije dál. „Nikdy jsem nepochybovala o tom, že mě Bůh miluje,“ řekla Jeanie Tuckerová. „Bůh to tak nezařídil,“ řekl Ken Tucker. Byli odhodláni nenechat se zdrtit zármutkem. Nějak se jim podařilo zachovat své staré zvyky.

iZdroj fotografie: Pexels

„Smutek lidi nespojuje. Neexistuje žádné smíření. Nepřenesete se přes to,“ řekl Ken Tucker. Jediným lékem je radost. V roce 2021 jedna ze servírek, kterým dali spropitné, zveřejnila své poděkování na sociálních sítích. Rozneslo se, že tajemný pár, který nechává peníze, jsou Tuckerovi. Lidé se chopili své šance. Do Vánoc Tuckerovi a jejich přátelé nashromáždili 1200 dolarů. Rozhodli se jít do dvou restaurací, Parthenon Grille a B.J.’s. Do první na večeři a do druhé na dezert. „Chtěla jsem se o to podělit s více lidmi,“ řekla Jeanie.

Jaké obvykle necháváte spropitné v restauracích vy?

Zdroj: Express

Článek Spropitným astronomických hodnot dělají radost všem servírkám i číšníkům. Schovává se za tím ale obrovská bolest se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Všechno se změnilo

Osud tomu ale chtěl jinak. Se svojí maminkou Brittou, která celý život prožila na severském venkově v Granö, měl hodně blízký vztah. Nebyl den, kdy by si nezavolali a Ronnie se své dvaaosmdesátileté matky nezeptal, jak se má a zda je v pořádku. Dělilo je 670 kilometrů, ale přesto byli spolu alespoň na dálku. „Mluvili jsme o všem, o velkých i malých věcech, a každé léto jsem ji jezdil navštěvovat,“ přibližuje Ronnie.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Když ale do Granö přijel v létě před čtyřmi roky, všechno se změnilo. Byl zaskočený, když ho maminka přišla přivítat a při chůzi potřebovala chodítko. Začala totiž trpět velkými bolestmi nohou a chůze bez nějaké opory jí způsobovala problémy. „Tehdy se necítila dobře. Bydlí ve velkém domě. Aby se vůbec dostala ke vchodovým dveřím, musí do strmého kopce. Je to silná žena, ale je pro ni téměř nemožné takto žít,“ vysvětlil Ronnie.

Teď je řada na mně

Uvědomoval si, že nikdo nemládne a se stářím člověku docházejí i fyzické síly. Začal tedy přemýšlet o změnách, které bude muset ve svém životě udělat. Do důchodu Ronniemu sice zbývalo ještě několik let, ale na druhou stranu se už nemusel starat o děti, jež jsou dospělé. To jeho rozhodování o tom, že se vzdá svého dosavadního života, usnadnilo. „Vlastně to nebylo těžké rozhodnutí. Matka mi celý život stála po boku, takže teď je řada na mně, abych jí pomohl,“ konstatoval.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Byt ve Stockholmu tedy přenechal dětem. Odešel předčasně do důchodu a udělal něco, o čem si nikdy nemyslel, že se stane: sedl do auta a odjel do svého starého domova do hlubokých severských lesů, do městečka Granö. Později se ukázalo, že jeho matka měla dvě zlomeniny kyčle, takže opravdu potřebovala Ronnieho pomoc. „Jsem nesmírně šťastná a vděčná, že mi pomáhá a že tu stále mohu žít. Cítím se v bezpečí a je o mě opravdu dobře postaráno,“ dodala Britta.

Jak byste se rozhodli na místě Ronnieho?

Zdroj: Reader’s Digest

Článek Když 82letá maminka onemocněla, syn se okamžitě všeho vzdal a přestěhoval se k ní. „Teď jsem na řadě já, abych se staral,“ řekl se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Všechno se změnilo

Osud tomu ale chtěl jinak. Se svojí maminkou Brittou, která celý život prožila na severském venkově v Granö, měl hodně blízký vztah. Nebyl den, kdy by si nezavolali a Ronnie se své dvaaosmdesátileté matky nezeptal, jak se má a zda je v pořádku. Dělilo je 670 kilometrů, ale přesto byli spolu alespoň na dálku. „Mluvili jsme o všem, o velkých i malých věcech, a každé léto jsem ji jezdil navštěvovat,“ přibližuje Ronnie.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Když ale do Granö přijel v létě před čtyřmi roky, všechno se změnilo. Byl zaskočený, když ho maminka přišla přivítat a při chůzi potřebovala chodítko. Začala totiž trpět velkými bolestmi nohou a chůze bez nějaké opory jí způsobovala problémy. „Tehdy se necítila dobře. Bydlí ve velkém domě. Aby se vůbec dostala ke vchodovým dveřím, musí do strmého kopce. Je to silná žena, ale je pro ni téměř nemožné takto žít,“ vysvětlil Ronnie.

Teď je řada na mně

Uvědomoval si, že nikdo nemládne a se stářím člověku docházejí i fyzické síly. Začal tedy přemýšlet o změnách, které bude muset ve svém životě udělat. Do důchodu Ronniemu sice zbývalo ještě několik let, ale na druhou stranu se už nemusel starat o děti, jež jsou dospělé. To jeho rozhodování o tom, že se vzdá svého dosavadního života, usnadnilo. „Vlastně to nebylo těžké rozhodnutí. Matka mi celý život stála po boku, takže teď je řada na mně, abych jí pomohl,“ konstatoval.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Byt ve Stockholmu tedy přenechal dětem. Odešel předčasně do důchodu a udělal něco, o čem si nikdy nemyslel, že se stane: sedl do auta a odjel do svého starého domova do hlubokých severských lesů, do městečka Granö. Později se ukázalo, že jeho matka měla dvě zlomeniny kyčle, takže opravdu potřebovala Ronnieho pomoc. „Jsem nesmírně šťastná a vděčná, že mi pomáhá a že tu stále mohu žít. Cítím se v bezpečí a je o mě opravdu dobře postaráno,“ dodala Britta.

Jak byste se rozhodli na místě Ronnieho?

Zdroj: Reader’s Digest

Článek Když 82letá maminka onemocněla, syn se okamžitě všeho vzdal a přestěhoval se k ní. „Teď jsem na řadě já, abych se staral,“ řekl se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nikdy byste neřekli, že je to dítě legendy

Prince podle zdrojů žije v docela dost skromných podmínkách na západní straně Los Angeles. Kdybyste ho někdy potkali a nevěděli, kdo to je, nikdy by vás ani nenapadlo, že tento nenápadný mladík je synem právě Michaela Jacksona. Dá se říct, že zkrátka žije nohama pevně na zemi, nenosí příliš drahé oblečení a díky jeho přístupu k životu ho nikdo nevyužívá a neprosí o peníze, i přes to, že o ty zrovna nemá nouzi.

Nejvíce mu záleží na rodinných vztazích

Prince v jednom rozhovoru řekl, že jeho otec vždy kladl důraz na rodinu. Říkal mu: „Může se ti zdát, že nic nemáš, ale stačí, když se rozhlédneš po místnost. Vidíš tu mě, tvého bratra a tvou sestru, a to je to nejdůležitější a nejvzácnější, co kdy budeš mít.“ A tuto větu má v hlavě celý život a díky tomu mají opravdu blízké vztahy. A jelikož je Prince nejstarší, Michael mu vždy říkal, že se o své sourozence musí postarat.

 

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Prince Jackson (@princejackson)

Jeho otec zemřel, když mu bylo 12 let

Michael Jackson se celý život snažil o to, aby jeho rodina byla v bezpečí před různými fotografy a novináři. Bohužel se mu to ne vždy podařilo, ale sám Prince říkal, že si v dětství vůbec neuvědomoval, že je jeho otec nějak známý. Nejvíce ho to podle něj zasáhlo v době, kdy mu bylo asi 9 let. Jeli s celou rodinou v limuzíně a jakmile ostatní lidé uviděli jeho otce, začali křičet, šílet a fotit.

 

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Prince Jackson (@princejackson)

V tu dobu nechápal, proč jsou lidé tak nadšení z toho, že vidí jeho otce. Vždyť on ho vidí každý den a nikdy kvůli tomu neomdlel. Ale tak nějak mu začalo docházet, že otec bude velice známý a oblíbený. Bohužel, Michael zemřel, když nejstaršímu synovi bylo pouhých 12 let. Sám ale říká, že má na otce ty nejkrásnější vzpomínky.

Jaká je vaše oblíbená píseň od Michaela Jacksona?

Zdroj: Today

Článek Syn Michaela Jacksona se změnil k nepoznání. Z kyselého a rozmazleného chlapečka je nyní pohledný mladý muž se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Už zase mi chtěla dát hrušky

Moje matka má 73 let a vždy to byla starostlivá žena, jenomže někdy až moc. Nesnáším, když se mi snaží při každé návštěvě dát její hrušky a domácí mléko. A opět je to tady. „Synu, vím, že ty hrušky nevypadají tak krásně jako z obchodu, ale o to jsou chuťově lepší, věř mi.“ Při odchodu jsem je nenápadně zapomněl, jako jsem to dělával při každé návštěvě. K matce jsem nemohl chodit příliš často, nebyl na to čas. Pracuji, musím být s rodinou, syn potřebuje novou bundu, přítelkyni jsem slíbil romantický víkend a večeři, …

iZdroj fotografie: Unsplash

Mám toho opravdu hodně a něco prostě muselo stranou. Přesto se ale mámě i tátovi snažím vždy přinést něco dobrého. Mámy se ptám, jak se má, a ona mi skoro vždy říká to samé: občas se pohádají s tátou, ale jinak všechno super. O čem se asi tak ti dva můžou hádat v tomhle věku? Vždy ji vyslechnu a pak odejdu, přičemž musím přežít poznámku o tom, že bych se měl pořádně obléct a dát si šálu na krk.

Nikdy se na mě nezlobila za nedostatek času

Vždy mi říkala, že mám málo času a měl bych zpomalit, nikdy to ovšem nebyla výčitka. Je si vědoma, že můj život není tak jednoduchý, a vždy jsem věřil, že to chápe i přesto, že ji vídám méně a méně. Vždyť od sebe bydlíme 40 kilometrů, to by nikdo neměl moc času na návštěvy. Pravidelně si voláme a já vždy poslouchám, jak bylo na trhu, jak se má brácha, její kočka, co zahrada a podobně. Vlastně mě to nikdy nezajímalo, ale co jiného by se jí v životě mohlo dít?

iZdroj fotografie: Unsplash

S někým si povídat musí, takže jsem to vždy s falešně hraným zájmem přežil. Co mě ale umí naštvat, je, když ji něco bolí a k lékaři si prostě nezajde. „Mám si na to vzít ibalgin, nebo paralen?“ je její velmi častá otázka, kterou jsem minule už nezvládl. „Mami, nejsem lékař, proboha. Už mě vytáčí, jak si pořád stěžuješ,“ řekl jsem poněkud hnusněji, než jsem původně zamýšlel. Prostě to ze mě vyletělo.

Díky jedné větě mi došlo mnohé

Čekal jsem hodně – pláč, zavěšení hovoru či seřvání za mou drzost. Dostal jsem ovšem úplně jinou odpověď. „Drahý synu, komu si mám stěžovat, když ne tobě? Vím, že ne vše, co říkám tě zajímá, ale ty bys měl vědět, že nejsem z oceli a mám city,“ řekla tak jemným a empatickým hlasem, že to ani neznělo, jako by si stěžovala. Konstatovala realitu. V tu chvíli mi došlo, že staří lidé nemají nikoho jiného než rodinu, která jim zbyla. Kdo se má o ně postarat, když ne jejich děti?

iZdroj fotografie: Unsplash

V tu chvíli jsem jí telefon zatípl, okamžitě si pobral všechny věci a jel za ní. Za svou rodinou. Nejprve překvapeně, ale následně se slzami v očích mě matka přivítala. Zrovna pekla maso a táta mi hned nabídl víno, které jsem sice musel odmítnout kvůli řízení, ale i tak to potěšilo. Vzal jsem si svetr od mámy, protože mi byla zima a nechci prochladnout. Nalil jsem si sklenici domácího mléka a dal si její hrušky, které jsou stokrát lepší než ty z obchodu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Opět se cítím jako dítě a žádné problémy nejsou. Nový kabát pro syna počká, večeři s přítelkyní stihneme zítra, víkend spolu strávíme holt bez pátku a vynahradíme si to, uklidí se jindy a ostříhat se můžu v pondělí. Občas se prostě hodí zpomalit a mít čas jeden na druhého. Mí rodiče už moc času nemají, musím tedy být u nich, dokud to je možné.

Také se staráte o své rodiče, nebo na ně nemáte čas?

Zdroj: Transparency

Článek Syn byl otrávený z návštěv u rodičů a neměl na ně vůbec čas. Jedna upřímná věta z úst maminky vše změnila se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Všechno začalo článkem v časopisu

Jerryho největší sen byl stát se otcem. Sám o sobě říká, že je přesvědčený, že se narodil pro to být tatínkem. Když už to začal pomalu vzdávat, všiml si v časopise článku, který popisoval život sirotků v Kambodži. Neváhal ani vteřinu a kontaktoval kambodžské představitele. Brzy nato se dočkal zprávy, která mu navždy změnila život.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Jordan Windle (@jordanpiseywindle)

Chlapeček byl podvyživený

V červnu 2000 Jerry odlétal do Phnom Penh v Kambodži, kde žil chlapec jménem Jordan, jehož si měl Jerry adoptovat. Žil v sirotčinci, protože mu jako miminku zemřeli rodiče. Chlapeček byl podvyživený, trpěl svrabem a těžkými infekcemi. I přesto si ho Jerry vzal domů na Floridu, kde ho ošetřil a okamžitě se o něj začal starat, jako by byl jeho vlastní.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Jordan Windle (@jordanpiseywindle)

Začátek byl opravdu hodně těžký

Když se společně vrátili do USA, čekala je tam řada překážek. Jordan měl hodně zdravotních problémů. Byl naprosto vyčerpaný a slabý a než se pořádně naučil anglicky, komunikoval s Jerrym pomocí znakové řeči. V tu dobu mu byly 2 roky, ale vážil pouze necelých 8 kilo. Jerry ani lékaři nevěděli, jestli to zvládne. Ale slíbil, že udělá vše, co bude v jeho silách, aby jeho syn už nikdy nemusel trpět.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Jordan Windle (@jordanpiseywindle)

Z nemocného chlapce olympijskou hvězdou

Nakonec se z Jordana stal zdravý a šikovný chlapec. Svého otce naprosto miloval a vůbec mu nevadilo, že není jeho vlastní. Byl vždy sportovně nadaný, ale nikoho by ani ve snu nenapadlo, kam až to dotáhne. Jeho olympijské sny začaly ve věku 7 let.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Jordan Windle (@jordanpiseywindle)

Na jednom táboře upoutal pozornost Tima O’Briena, což byl syn slavného potápěčského trenéra Rona O’Briena. Jordan vstoupil do speciálního potápěčského programu a začal dosahovat svých prvních sportovních úspěchů.

Je opravdu úspěšný

Absolvoval 3 olympijské zkoušky a v šestnácti letech již mohl závodit za muže. V dnešní době bude Jordan soutěžit za Spojené státy na olympijských hrách, ale ve svém srdci bude také reprezentovat Kambodžu. Nechal si dokonce vytetovat kambodžskou vlajku na paži, aby lidé viděli, odkud pochází. Se svým otcem má doteď opravdu skvělý vztah a Jerry je na něj náležitě pyšný.

Znáte nějaký homosexuální pár, který si adoptoval dítě?

Zdroj: Brightside

Článek Svobodný gay si adoptoval nemocné dítě a vychoval z něj olympijského vítěze. Všem, kdo ho odsuzovali, vytřel zrak se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Překvapení pro syna k narozeninám

Jennifer chtěla svého syna Johna překvapit. K 18. narozeninám se rozhodla mu koupit auto, potřeboval ho na cesty do práce a do školy. Díky manželovým příjmům nemusela ani přemýšlet nad cenou nového vozu, a tak volbu nechala na svém synovi. John si mohl vybrat auto, jaké chtěl. Vybral si samozřejmě to nejdražší a nejlepší auto, jaké mohl mít.

iZdroj fotografie: Pexels

Vážná dopravní nehoda

Krátce po pořízení nového vozu měl John nehodu, při níž mohl i zemřít. Auto bylo naprosto zdemolované, ale naštěstí se jemu ani jeho spolujezdcům nic nestalo a nikdo nebyl vážně zraněn. John neváhal a poprosil rodiče o nové auto, které samozřejmě také brzy dostal.

Johnův milostný život

John střídal ženy jak na běžícím páse, někdy dokonce měl za protějšek i muže. Nikdy nevěděl, co je to pravá láska, ani co to znamená respektovat toho druhého a přijmout ho i s jeho chybami. Vyhledával především bohaté ženy, které od něj nic nechtěly. Měl vše, na co si vzpomněl, užíval si svého života a na ostatní nemyslel.

Vlastní bydlení pro Johna

Jednoho dne vzala Jennifer svého syna k architektovi. Ten měl velký dům o rozloze téměř 300 metrů čtverečních s obrovskou zahradou s bazénem, vířivkou a prostornými garážemi. Přála si, aby i John měl svůj vlastní dům a byl konečně opravdu šťastný. Cena domu musel být jistě veliká, ale moc chtěla, aby měl John ve svém životě vše a nestrádal.

iZdroj fotografie: Pexels

Jennifer je nyní už vdova a dobře ví, že její syn nikdy nedokáže ocenit hodnotu věcí. Ve svém životě nikoho nemá, ani přátele a nenašel ani svou životní lásku. Začala si dobře uvědomovat, že udělala chybu, když mu koupila vše, co si přál, a že ho nikdy neměla tak rozmazlovat. To už teď však jen stěží napraví.

Co si myslíte, že by mohla Jennifer ještě udělat, aby její syn žil normální život?

Zdroj: Transparency

Článek Koupila jsem svému synovi vše, co jsem mu na očích viděla, ale byla to chyba. Upřímná zpověď otevře maminkám oči se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Byl to výborný student

Kdo by to byl řekl, že už to bude 12 let, co popová legenda Michael Jackson zemřel. V té době bylo jeho nejstaršímu synovi, jehož křestní jméno je Michael Joseph Jackson Junior, pouhých 12 let. Celý život mu v hlavě zní jedno z oblíbených přísloví jeho otce.

View this post on Instagram

Příspěvek sdílený Prince Jackson (@princejackson)

To zní: „Minuta, kdy se přestaneš učit, je minutou, kdy začneš umírat“. A touto radou se řídil. V roce 2019 s vyznamenáním absolvoval Loyola Marymount University a získal obchodní titul. Tento okamžik oslavil se svým mladším bratrem Bigi Jacksonem.

Jak se dozvěděl, že je jeho otec superstar

V jeho životě nebyl jen jeden velký moment, kdy poznal, že je jeho otec slavný. Jak dospíval a stárnul, pomalu chápal, že celou jeho rodinu budou lidé neustále sledovat, protože se prostě chtěli natahovat a dotýkat se Michaela Jacksona.

View this post on Instagram

Příspěvek sdílený Prince Jackson (@princejackson)

Nejvíce ho to zasáhlo, když mu bylo asi 10 nebo 11 let. Vystupovali z auta a on najednou viděl, jak lidé v publiku začali omdlévat. Nechápal to, a tak se táty zeptal: „Proč ti lidé omdlévají? Já tě vidím každý den a ještě nikdy jsem neomdlel.“ V tu dobu si uvědomil, že lidé jeho otce opravdu milovali.

Jak žije Prince Jackson teď

Nyní je nejstaršímu synovi Michaela Jacksona 23 let. Žije ve skromných podmínkách na západní straně Los Angeles. Kdybyste ho potkali, v životě byste neřekli, že je to syn slavné popové legendy. Stojí nohama pevně na zemi, nenosí drahé oblečení a věří, že na světě jsou důležitější věci než peníze.

Jaký je váš oblíbený hit od Michaela Jacksona?

Zdroj: Today

Článek Syn Michaela Jacksona otevřeně promluvil o posledních dnech jeho života. Upřímná zpověď vhání slzy do očí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Matka chtěla, aby měl syn vagínu

Zrůdná matka Rosana Auri da Silva Cândido (29) a její přítelkyně Kacyla Pryscila Santiago Damasceno Pessoa (28) se odstěhovaly z brazilského města Goiania. Bydlely tam pět let, než se stala tato nevysvětlitelná situace. Obě ženy měly z předchozích vztahů své děti. Rosana měla svého Rhuana a Kacyla měla dceru, které je osm let.  

iZdroj fotografie: Depositphotos

Všichni čtyři mohli žít šťastný život, jenže matka malého Rhuana zažívala tak silnou nenávist k bývalému muži, že pohled na syna se jí zdál každým dnem více a více skličující. Otec s dědečkem mladou ženu bili, proto se Rosana rozhodla, že se svého syna musí zbavit. Jenže způsob, jakým svého syna zabila, je zarážející a nepochopitelný. Nejdříve mu s její přítelkyní uřízly penis a varlata. Čin měl ale pokračování. 

Čin, který otřásl světem

Kromě tohoto kroku, při němž se matka ze svého syna snažila udělat dívku, mu ženy z obličeje strhly kůži, vydlabaly mu oči, aby údajně zabránily rozpoznání, a celkem jedenáctkrát ho nožem pobodaly. Vše tyto dvě ženy prováděly, když Rhuan spinkal. Na těle také byly nalezeny popáleniny od ohně. Ženy u výslechu prozradily, že matka řezala a bodala svého syna a milenka držela aceton pod nosem chlapce.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Bohužel pro ně všemu přihlížela dcera přítelkyně. Díky jejímu svědectví se podařilo celý hrůzný čin vyřešit. Následně se měly obě pokusit Rhuana spálit v grilu, ale bohužel byl zápach silný. Proto se rozhodly dítě rozčtvrtit, setnout mu hlavu a ostatky naložit do kufru auta a odvézt jej do stoky. Obě čelí obvinění ze zabití, mučení a ukrytí mrtvoly.  

Zdroj: Metro

Článek Rozvedená matka ubodala syna, před tím mu zaživa uřízla penis. Připomínal jí bývalého muže se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Pěkný den se špatným koncem

Christine Johnson, jednadvacetiletá maminka dvojčat a osmiměsíčního Maysona si ten den potřebovala vyřídit nějaké záležitosti na úřadech. Nechala proto děti v péči svého partnera a své matky. Byla bez starostí, protože věděla, že bude o děti výborně postaráno. Babička si hrála s malými dvojčaty a malého Maysona zatím uložili ke spánku. Když se Christine asi po dvou hodinách chystala domů, zazvonil telefon.

Od zjevně vyděšené babičky se trhaně dověděla, že s Maysonem je něco v nepořádku. Christine tedy pospíchala domů, myslela si, že došlo k nějaké nehodě, ale nenapadlo ji, že může být tak zle. Ještě před jejím příchodem dorazili k miminku záchranáři. Mayson nedýchal a nijak nereagoval. Přes všechnu snahu lékařů a po mnoha pokusech o resuscitaci zemřel. Jak se ukázalo, příčinou jeho smrti byla SIDS neboli náhlá smrt kojence.

V době, kdy zemřel, mu bylo pouhých osm měsíců a před Christininým odchodem z domu neměl žádné zdravotní potíže. Zoufalá Christine tedy vzala svého bezvládného synka naposledy do náruče a nechala se s ním na památku vyfotografovat. V den nedožitých prvních narozenin svého syna se Christine rozhodla, že založí nadaci pro zvýšení povědomí o SIDS. Cílem této vzniklé nadace je také poskytování psychické opory rodinám, které stihl podobný tragický osud.

Článek Truchlící maminka se vyfotila se svým synkem, jakmile zemřel. Fotografii nyní zveřejnila z dobrého důvodu. Varuje před masovou situací se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Po takovém zážitku byla na pokraji svých sil

Je tedy naprosto logické, že se snažila zbavit všech věcí, které by ji tuto událost mohly dlouhodobě připomínat. Oblečení, hračky, dětské doplňky… a nakonec také dětskou postýlku, která celý příběh zamotala. Všechny věci se rozhodla dát do garážového výprodeje, a alespoň trochu tak odlehčit svému bolavému srdci.

iZdroj fotografie: Freepik

Odvahu na uskutečnění svého plánu nabrala až za rok poté, co se tento tragický incident odehrál. Bylo to pro ni velice těžké, ale věděla, že pokud chce ještě někdy normálně žít, a třeba se i pokusit o další dítě, tak to prostě musí udělat. Každý se se smutkem vyrovnává svým způsobem a tento byl ten její.

Článek Valerie prodala dětskou postýlku zesnulého synka. Co s ní následně kupující udělal, vás na místě rozpláče se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Vzpomínky na syna

S trochou úsilí cítím do dnes jeho plešatou hlavu, která mi spočívala v ruce, když odpočíval na mé hrudi vyčerpaný z koupání nebo převlékání. Dokonce cítím i náznaky vlasů, které se mu objevili pár týdnů před smrtí. Vzpomínám jak ho jeho holá hlava proměnila z malého batolete v někoho kdo se více podobal malé soše Buddhy. Můj krásný, chytrý a nemocný chlapec.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Timaree Marston

Na rozdíl od některých rodičů, které mají děti s rakovinou, jsem si nikdy neoholila hlavu. Syn potřeboval, abych tu byla pro něj jako jeho máma a to včetně mých vlasů. Poté co zemřel jsem několik let dodržovala jeho přání a pořádala holení svatého Baldrika, holila hlavy všem rodinným příslušníkům, dokonce i jednomu z jeho onkologů. Působilo to jako terapie, bylo příjemné vidět to a připomínat si syna.

První holení hlavy

Našla jsem 46 maminek, které měli děti zasažené rakovinou a ne jen, že si holili hlavu, ale také sháněli peníze na podporu svatého Baldricka. Přesně tuto energii jsem potřebovala cítit. V roce 2016 jsem se s touto skupinou, z celého Las Vegas spojila, abych se zúčastnila svého prvního holení hlavy. Už jsem byla připravená.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Timaree Marston

V této skupině se nikdo neholí sám, byla jsem v páru s jinou matkou, která nedávno přišla o chlapečka také kvůli rakovině. Seděli jsme na podiu v ruce drželi fotky svých dětí a měli slzy v očích. Bylo to neskutečné. Akce se konala v obrovské irské hospodě, kterou vlastnili rodiče , kteří také přišli o dítě kvůli rakovině. Některé lidi jsem ani neznala, ale i tak jsem se tam cítila bezpečně.

Článek Dojemná zpověď maminky, jíž zemřel tříletý syn na rakovinu. Svou kuráží inspiruje matky po celém světě se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Byla mu diagnostikována rakovina

Vždy jsem se snažil čísla ignorovat. Náš nejmladší syn Dylan byl diagnostikován s osteosarkomem, vzácnou rakovinou kostí, v roce 2016, když mu bylo devět let. Padl na rameno během přestávky a rentgen u něj odhalil nádor v levé paži. Léčba rakoviny zahrnuje spoustu čísel, z nichž většina se mi nelíbila. Čísla, kterým jsem se nejvíce vyhýbal, byla čísla publikovaná ve výzkumných pracích pojednávajících o pojmech, jako je celkové přežití.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Christina Ip-Toma

Snažili se zkoumat nemoc

Jako většina rodičů, která se ocitla na našem místě, jsme strávili spoustu času zkoumáním nemoci, abychom lépe porozuměli léčbě, určili s lékaři nejlepší chirurgické postupy a našli nějaké terapie, pokud by léčba první linie selhala. Získat důležité informace a nesložit se z depresivních čísel, která se všude vyskytovala, byla vždy výzva.

Článek Můj syn byl lékaři považován za dítě štěstěny, jež porazilo rakovinu. Poté ze dne na den zemřel se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nečekaná a náhlá smrt čtyřletého chlapečka

Tento smutný příběh bohužel postihl matku Jo Corbettovou, jejíž čtyřleté dítě zemřelo. Už tak to pro ni bylo těžké, avšak po všem, čím si musela projít, a jaké finanční náklady na všechno musela vynaložit, přišel hned tři dny po pohřbu další šok. Protože když se přišla podívat k hrobu svého syna, kde na něj chtěla zavzpomínat, náhrobek byl pryč. Prostě zmizel.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Malý syn Max Corbett-Gardener zemřel ve věku čtyř let na epileptický záchvat. Na tyto záchvaty trpěl delší dobu, ale už byla aplikována medikace, takže všichni očekávali zlepšení jeho zdravotního stavu – to se však nedostavilo. Až se mu jeden z těchto záchvatů, způsobených epilepsií, stal osudným. Matka dlouho přemýšlela, jaký náhrobek má na památku svého syna nechat vytvořit. Nakonec se jí podařilo jeden vybrat. Nechala ho zhotovit za 4 580 dolarů (v přepočtu neuvěřitelných 96 000 korun).

Neobvyklý náhrobek za téměř 100 000 zmizel

„Chtěla jsem zvolit speciální tvar, aby se stal hvězdným,“ vysvětlila matka. Proto zvolila velice neobvyklý náhrobek, a to ve tvaru hvězdy. Od pohřbu trávila každou volnou chvíli u hrobu. Třetí den, když přišla na hřbitov, se zármutek umocnil zmizením onoho zvláštního náhrobku. Nikdo však o tom nic nevěděl. Byla to divná situace. Ani kancelář starosty nebyla o ničem informována. „Strážce hřbitova řekl, že byl odstraněn. Kdyby byl špinavý, neupravený, pak bych tomu rozuměla, ale nebylo tomu tak,“ řekla matka.

Článek Matka navštívila hrob svého čtyřletého syna a psychicky se zhroutila z toho, co viděla se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Rodinný duet

Andrea Bocelli má tři již dospělé děti, dva syny z prvního manželství a dceru z druhého manželství. Velice zajímavé je, že oba synové se určitým způsobem podíleli na jeho tvorbě, přičemž Amos hraje ve dvou písních na otcově albu na piano a Matteo s otcem nazpíval společný singl, ke kterému natočili i hudební klip.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Píseň nazpívali jak v angličtině pod názvem Fall On Me, tak také v rodné italštině, v níž nese píseň název Ven a mi. Andrea ji zařadil v obou těchto verzích na své album Sì. Jedná se o klavírní baladu a velice lyrickou skladbu, při jejíž interpretaci vyniklo harmonické souznění hlasů obou zpěváků. Sám Andrea prohlásil, že jejich hlasy jsou sice z technického hlediska odlišné, ale přístup obou ke zpěvu a způsob, jakým se prostřednictvím hlasu vyjadřují, je činí podobnými. 

Článek Andrea Bocelli nazpíval duet se svým synem. Jejich první společná píseň si získala srdce posluchačů se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.