Co přesně se bude kontrolovat nově

Přílohy návrhu rozpisují desítky konkrétních položek, které dnes na české STK nikdo neřeší. U elektromobilů a hybridů přibývají testy trakční baterie, krytu baterie, vysokonapěťové kabeláže, nabíjecí zásuvky, trakčního motoru, měniče a izolačního odporu. U všech moderních aut pak kontrola elektronických bezpečnostních systémů přes palubní diagnostické rozhraní.

Mezi systémy, které musí být funkční, patří mimo jiné:

• automatické nouzové brzdění (AEB)
• asistent udržování v jízdním pruhu
• asistent změny jízdního pruhu
• inteligentní adaptace rychlosti (ISA)
• detekce překážek při couvání
• varování před únavou řidiče
• varování před nepozorností řidiče
• monitoring tlaku v pneumatikách

Klíčové omezení: testují se jen systémy, kterými je vůz skutečně vybaven. Starší octavii bez jediného asistenta žádný nový test nečeká. Ale u auta, které z výroby má třeba deset asistenčních funkcí, musí každá z nich fungovat správně, nesmí hlásit poruchu, chybět, mít neplatnou verzi softwaru ani vykazovat „nepravděpodobné“ chování.

Proč se to mění a co za tím stojí

Komise argumentuje třemi věcmi najednou. Za prvé, vozový park zestárl a zároveň se technologicky rozštěpil: na silnicích jezdí vedle sebe třicet let staré diesely a elektromobily napěchované elektronikou, ale kontrolní metody zůstaly v podstatě mechanické. Za druhé, současný rámec nemá specifické testovací protokoly pro ADAS, elektrická vozidla ani softwarové aktualizace. Za třetí, Komise odhaduje, že nová pravidla pomohou v letech 2026–2050 zachránit kolem 7 000 životů a odvrátit 65 000 vážných zranění na evropských silnicích.

Zásadní novinkou je povinnost výrobců. Ti mají nově bezplatně a ve strojově čitelné podobě poskytovat orgánům technické informace potřebné pro kontrolu: návod k použití elektronického rozhraní vozidla, diagnostické chybové kódy, verze softwaru i popisy kontrolek na palubní desce. Data mají proudit přes platformu MOVE-HUB vyvinutou Komisí a odtud ke schváleným zkušebním stanicím. To je systémová změna pro celý aftermarket, ne jen nová kolonka v protokolu.

Svolávací akce jako stopka na STK

Samostatnou kapitolou je vazba technické prohlídky na nevyřešené svolávací akce. Tady je nutné rozlišovat: v původním návrhu Komise z dubna 2025 tato podmínka výslovně není. Přidali ji až europoslanci; výbor TRAN Evropského parlamentu v květnu 2026 navrhl, aby vozidlo s nesplněnou povinnou svolávací akcí kontrolou automaticky neprošlo. Jestli to v konečném textu zůstane, se teprve uvidí při vyjednávání s Radou.

Zajímavý kontrapunkt: tentýž výbor odmítl návrh Komise na každoroční prohlídky aut starších deseti let. Ne všechny „přísnější“ části balíku tedy mají stejnou šanci projít do finální podoby.

Kdy to přijde do Česka a kolik to bude stát

Návrh počítá s dvouletou transpoziční lhůtou od vstupu směrnice v platnost. Legislativní proces ale není u konce, probíhají jednání mezi Parlamentem a Radou. Pokud by směrnice byla přijata až po létě 2026, reálný český start vychází nejdříve na rok 2028, spíše 2029.

České STK dnes fungují podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 211/2018 Sb. a zapisují výsledky do Informačního systému technických prohlídek. Pro nové unijní testy budou potřebovat minimálně:

• nové diagnostické vybavení schopné číst data přes elektronické rozhraní vozidla
• přístup k výrobcovským databázím softwarových verzí a chybových kódů
• proškolení techniků na vysokonapěťové systémy elektromobilů
• úpravu české legislativy a kontrolních postupů

Právě z těchto investic plyne tlak na vyšší cenu prohlídky. Konkrétní částku ale dnes nikdo seriózně vyčíslit nemůže: v oficiálních materiálech Komise žádné jednotné evropské zdražení pro řidiče uvedené není a české poplatky se budou odvíjet od rozsahu transpozice a nákladů na modernizaci stanic.

Co to znamená pro běžného řidiče

Největší praktický dopad pocítí majitelé novějších aut s bohatou elektronickou výbavou. Paradoxně ne proto, že by je čekalo nějaké zákeřné odhalení skryté závady. Spíš proto, že moderní auta své problémy sama hlásí, rozsvícenou kontrolkou, chybovým kódem, upozorněním na displeji, a řada řidičů tyto signály měsíce ignoruje. Nová pravidla z toho dělají problém, který neprojde.

U elektromobilů přibývá navíc fyzická kontrola vysokonapěťových komponent: stopy úniku z baterie, stav krytu, izolační odpor. Univerzální procentní hranice „zdraví baterie“, pod kterou by auto automaticky neprošlo, ale v přílohách návrhu není.

Kdo jezdí se starším autem bez asistenčních systémů, ten z nových elektronických testů nepocítí téměř nic. Ale i pro něj platí obecný směr: STK má kontrolovat víc, hlouběji a s přístupem k datům, která dosud zůstávala za zamčenými dveřmi výrobců. A za důkladnější kontrolu se nakonec platí víc, i když dnes ještě nikdo neřekl kolik.

Článek STK bude kontrolovat i elektroniku a asistenty. Kdo nemá vše funkční, neprojde. A cena poroste se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.