Co přesně se v Astaně odehrálo

Babišova cesta po Střední Asii, zahrnující Ázerbájdžán, Kazachstán a Uzbekistán, trvala od 26. do 30. dubna. Kazachstánská část byla nejnabitější. Den před prezidentskou schůzkou jednal ministr průmyslu Karel Havlíček s kazachstánským protějškem o navýšení dodávek ropy. Podle Havlíčkova vyjádření pro ČTK je zvýšení „na stole“ a může se realizovat v řádu měsíců.

Samotné jednání u Tokajeva posunulo věci na nejvyšší politickou úroveň. Podle oficiální zprávy kazachstánské prezidentské kanceláře se strany dohodly na přípravě konkrétního seznamu společných projektů. Babiš přivezl delegaci padesáti firem, proběhlo podnikatelské fórum se dvěma stovkami účastníků a česká strana nabídla dvanáct cvičných letounů L-39 MG. Podepsána byla memoranda mezi ZVVZ Engineering, OMNIPOL Group a exportní pojišťovnou EGAP s kazachstánskými protějšky.

Víc než gesto. Zatím méně než hotová smlouva.

Proč to Moskvu dráždí

Ruský vicepremiér Denis Manturov loni v dubnu na fóru v Taškentu prohlásil, že průmyslové partnerství se Střední Asií patří mezi „bezpodmínečné priority“ Ruska. Čísla to potvrzují: ruské investice do ekonomik regionu přesáhly v roce 2024 částku 760 miliard rublů a podíl ruských firem mezi zahraničními podniky v Kazachstánu činí přes 40 %.

Když do tohoto prostoru vstupuje český premiér s agendou zahrnující ropu, uran a obranný průmysl, ruské čtení je předvídatelné. Oficiální protest Kremlu se v dostupných zdrojích dohledat nepodařilo, žádné veřejné varování, žádná nota. V ruském mediálním prostoru ale podobné kroky západních zemí vyvolávají narativ o „vytlačování z tradičních trhů“. A Babišova cesta nepůsobí izolovaně: jen několik dní předtím hostila Astana vysokou unijní schůzku k energetice a klimatu a EU se Střední Asií od summitu v dubnu 2025 rozvíjí strategické partnerství.

Česko jedná z pozice síly

Klíčový kontext, který mění váhu celé epizody: Česko už není v ruské energetické pasti.

• Ruská ropa 2025: pouhých 527 tisíc tun, tedy 7,7 % celkového dovozu. Ještě v roce 2024 to bylo 2,715 milionu tun.
• Kazachstán 2025: 1,26 milionu tun, zhruba 18 % dovozu, třetí největší dodavatel.
• Ázerbájdžán 2025: 2,905 milionu tun, přes 42 %, jednička.
• Kapacita TAL-PLUS: až 8 milionů tun ročně západní cestou. Celkový dovoz v roce 2025 činil 6,857 milionu tun.

Od dubna 2025 je Česko podle tiskové zprávy MERO poprvé v historii zásobováno výhradně neruskou ropou. Přímá ruská páka na české ropné dodávky je dnes technicky nulová.

Co z toho plyne pro Moskvu — a pro Prahu

Skutečný třecí bod není protokolární fotografie z Akordy. Je to fakt, že Praha diverzifikaci už nezkouší z pozice závislosti, ale z pozice volby. Kazachstánská ropa a uran nejsou zoufalý únik od Ruska, jsou rozšířením portfolia, které už funguje bez Moskvy.

Pro Rusko je to nepříjemný precedent. Ne proto, že by Česko samo dokázalo převrátit mocenskou rovnováhu ve Střední Asii. Ale proto, že každý další evropský hráč, který v regionu uzavírá vlastní energetické dohody, oslabuje narativ o nenahraditelnosti ruského prostřednictví.

Babiš se z Astany vrátil s vyznamenáním, s politickým příslibem a se seznamem projektů k dopracování. Kreml nedostal ani formální pozvánku ke stolu.

Článek Babiš si zavařil u Moskvy, problémem byla jeho schůzka s kazachstánským prezidentem se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Setkání Cibulky a Jagelky s Klempířem 

Už před vstupem na ministerstvo dali oba najevo, že nejdou jen na zdvořilostní návštěvu. Chtěli totiž otevřít témata kolem veřejnoprávních médií i politických výroků některých představitelů Motoristů. „Jdeme tam jako dva občané, kterým není jedno, co se děje,“ zaznělo z jejich strany. Během schůzky se prý ale ministr opakovaně zastával Filipa Turka i Petra Macinky a jejich vystupování označoval za legitimní součást politické debaty. Jagelka k tomu později jen suše poznamenal: „Připadal jsem si jako z jiné planety.“

Turek na ministerstvu: Nová funkce bez platu, bez řidiče a téměř bez pravomocí

Velkým bodem sporu bylo rovněž financování veřejnoprávních médií, hlavně úvahy o konci koncesionářských poplatků. Ministr podle moderátorů argumentoval tím, že by se lidem ulevilo od pravidelných plateb. „Tvrdil nám, že chce ušetřit každé babičce pár stovek měsíčně,“ popsal Cibulka. Když mu poté oponovali, že by se peníze stejně vybraly jinde, třeba z rozpočtu, prý jejich pohled nesdílel. Celý rozhovor podle nich působil tak, že stojí na opačných stranách hodnotového i praktického pohledu na roli médií.

Moderátoři i přes neshody schůzky nelitují 

Řeč přišla i na minulost samotného ministra a na konkrétní lidské příběhy, které s ní souvisí. Moderátoři se ho ptali, jak dnes nahlíží na události z dob před rokem 1989 a zda by dokázal projevit lítost vůči lidem, kterým tehdy mohlo být ublíženo. „Zeptal jsem se, jestli by se třeba omluvil. Odpověď byla jasná a bez zaváhání: ‚Ne,‘“ popsal dle webu ŽvČ Cibulka. 

Do pěší zóny velkého pražského náměstí přijel autem bez řidičáku. Poté jeho nezákonné jednání ještě pokračovalo

Právě tento moment podle nich podtrhl, že i přes formálně slušnou atmosféru zůstaly jejich postoje od ministra velmi vzdálené. Přesto oba říkají, že účasti nelitují. Pozvání považovali za slušné přijmout a osobní setkání za lepší než výměnu vzkazů přes média. Zda však podobná jednání povedou k většímu porozumění mezi politiky a kulturní sférou, zůstává otevřené.

Článek Cibulka a Jagelka popsali marné jednání s ministrem kultury Otou Klempířem se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Pátrání po psu nikam nevedlo

Stalo se to 5. července 2017, kdy Lord utekl ze svého domova z ukrajinského města Mariupol, Natalie však byla přesvědčená o tom, že ho někdo ukradl. Společně s dcerou Vikou rozjely rozsáhlé pátrání, které mělo za cíl ztraceného Lorda najít. Sdílely jeho fotografie na sociální sítě, obvolávaly útulky, avšak marně. Lidé je kontaktovali, že Lorda někde zahlédli, avšak po prověření vždy šlo o mylnou informaci. 

Jednou se dokonce Natalia málem stala obětí podvodu. Zlomyslní podvodníci ji vydírali s tím, že pokud nezaplatí finanční částku, prodají jejího Lorda na psí zápasy! Natalia však jejich podvod odhalila. Jak čas od Lordova zmizení ubíhal, její zklamání rostlo čím dál víc. Natalia pomalu ztrácela naději. Přesto se nevzdávala myšlenky, že Lorda jednou uvidí.

Nastal dlouho očekávaný den

Po dvou letech však nastal v pátrání po Lordovi zlom. Přítelkyně Natalie narazila na sociální síti na příspěvek zvířecího útulku Happy Animals, který sdílel fotografii nalezeného psa, který vypadal jako Lord! Nevypadal vůbec dobře – Lord byl vyhublý, žebra mu prosvítala skrz kůži a měl na těle několik ran. Přesto ho Natalia okamžitě poznala a rychle za ním spěchala do útulku.

iZdroj fotografie: PxHere

Hned následující den se uskutečnilo dlouho očekávané shledání. Natalia byla značně nervózní, zda ji její pes po dvou letech odloučení vůbec pozná. První kontakt vypadal opatrně, Lord se totiž tvářil znepokojeně a nedůvěřivě. Patrně si zažil na ulici mnoho příkoří, kdy se potuloval sám a byl ostražitý vůči všem lidem.

Nezapomněli na sebe

Když však Natalia zavolala jeho jméno, vše se rázem změnilo. Lord se otočil a podal jí svou tlapku. Natalii tak dal najevo, že na ni nezapomněl. Pak se postavil na zadní nohy a objal ji jako malé dítě, které právě nalezlo svou ztracenou maminku. A začal jí mohutně olizovat. Setkání bylo tak emotivní, že všem přítomným svědkům vehnalo slzy do očí.

Zvířecí útulek Happy Animals poděkoval všem, kteří pomohli uskutečnit tuto dojemnou schůzku. „Díky vám byl psovi zachráněn život a do duše jeho majitele se vrátil klid!“ zveřejnila organizace na svých stránkách. Natalia a Lord se tak po dvou letech šťastně shledali a mohli si užít další roky společného života.

Článek Žena se po dvou letech konečně setkala se svým ztraceným pejskem. Reakce obou vhání slzy do očí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Síla posledních přání

Obzvláště pak starší osoby chtějí například ještě vidět svá vnoučata, oblíbený film či fotoalbum zachycující důležité momenty jejich života. Pro splnění jejich přání by rodina měla udělat opravdu maximum – jeho odkládání může vést k tomu, že se to už bohužel nikdy nepodaří.

19letý mladík umírající na rakovinu si přál před smrtí vidět Alpy. Zemřel pouhé 2 týdny po splnění svého posledního přání

iZdroj fotografie: Pexels

I Dámský Deník psal o starém muži, který věděl, že velmi brzy přijde moment, kdy vydechne naposledy. Jelikož celý život miloval přírodu, chtěl ji ještě navštívit a nebýt zavřený mezi 4 bílé zdi. O splnění jeho snu se zasloužili hasiči a dobrovolníci, kteří muže i s jeho postelí vzali na procházku do lesa.

Poslední rozloučení

Také Sheila Marshová (77) věděla, že v přesýpacích hodinách jejího života zbývá už jen několik málo zrnek. „Maminka chtěla ještě naposledy vidět svého oblíbeného koně Bronwena,“ řekla pro Daily Mail její dcera Tina (33). Žena prohrávala svůj dlouhý boj s rakovinou. Vznesla tak nevšední dotaz na vedení nemocnice Royal Albert Edward Infirmary ve městě Wigan a bylo mu vyhověno. Sheila se o koně starala dlouhých 25 let a vzniklo mezi nimi hluboké pouto.

105letému muži se splnilo jeho poslední přání před smrtí. Tohle byla jeho reakce, když se setkal se svým pravnoučkem

Setkání proběhlo na nemocničním parkovišti, jak informuje web BBC. Sheila, ač už skoro nemohla mluvit, na svého koně zašeptala, ten přišel až k ní a jemně jí položil hlavu na hruď. Personál nemocnice tomu dojemně přihlížel. Sheila zemřela jen pár hodin po tomto pozoruhodném setkání a jistě odešla s klidným vědomím, že se stihla rozloučit se všemi bytostmi, které jí byly blízké a které milovala celým svým srdcem.

Článek Nemocnice splnila umírající ženě její poslední přání, i když bylo značně nestandardní se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Mix emocí

Miminek se rodí stále méně, jak informují také Seznam Zprávy, možná i proto je o to větší důvod k radosti. Člověk někdy až sám sobě nerozumí, jak vůbec může tolik emocí cítit. Od euforie a absolutního pocitu blaženosti je jen krůček k slzám zoufalství, které pramení nejčastěji z únavy, ale také nové role a zodpovědnosti. Je ale v pořádku a přirozené, když nový přírůstek způsobí nával radosti, lásky, ale také chaosu a strachu.

Znamení zvěrokruhu prozradí, jaké opravdové emoce v sobě nevědomky dusíte. Je vaše srdce ze zlata, ledu nebo kamene?

iZdroj fotografie: Pexels

Je známo, že děti neskrývají své emoce. Naopak, dávají je znatelně najevo, i když to kolikrát může přivést rodiče i do nějaké té trapné situace. „Vzpomínám si, jak měl Lukášek asi 2 roky a popadl ho šílený záchvat smíchu při slově prd. Bohužel to bylo zrovna v čekárně u lékaře, kde bylo plno lidí. Já jsem se mohla hanbou propadnout, ale ostatní rodiče to naštěstí nebrali jako žádnou tragédii, naopak se jim bezprostřednost jeho projevu líbila,“ vzpomíná také paní Dáša J. z Morávky.

Dojemné video

V České republice skokově přibylo jedináčků, informuje iDnes. Touha po sourozenci je do jisté míry přirozená, každé dítě chce mamince pomáhat starat se o miminko a mít parťáka na společné hrátky, až povyroste. Každé dítě je ovšem individuální bytost a ne každé po sourozenci prahne. Tříletá Bella se ale na malého brášku nesmírně těšila a její rodiče zaznamenali její první reakci na něj. Video se pro svou roztomilost rychle stalo virálním.

Chlapec s Downovým syndromem poprvé vidí svou sestřičku. Takovou reakci nečekali ani rodiče

Podobně jako v případě chlapečka, který se dočkal sourozence a neskrýval slzy dojetí, jak Dámský Deník psal, i Bella byla dojatá dokonalostí miniaturního tvora. I když se nejprve trochu ostýchala, po vzoru tatínka mu neváhala dát pusinku. Z malé ochranitelské holčičky jistě bude ta nejlepší starší sestřička pod sluncem.

Článek Reakce malé sestřičky na novorozeného bratříčka je naprosto dokonalá se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Láska ze střední spojila dva 81leté seniory 

Redakce webu Dámský Deník však zjistila, že Jack po ztrátě své dlouholeté manželky našel na internetu kontakt na Betty, jeho lásku ze střední školy. Začali si proto spolu sem tam psát a někdy si také volali, aby si mohli popovídat o svém současném životě. 

„I s malým důchodem se dá vyžít. Ušetřit se dá skoro na všem,“ radí seniorka

Jelikož bylo oběma 81 let a oba dva přišli o své partnery, měli si hodně co říct. Jack se nicméně jednoho dne rozhodl, že by mohl ztracenou lásku navštívit, přestože bydlela na druhé straně Ameriky. To ho však podle webu Filantropikum nezastavilo a spolu s pomocníky se vydal na cestu z Los Angeles do dalekého Washingtonu, D.C.

Dojemné setkání, které asi nikdo nečekal 

Na palubě se Jack setkal ještě s filmařkou Danielle, která se rozhodla velké setkání zachytit na kameru. Přeci jen se taková událost nevidí tak často a pro oba mohla být nahrávka krásnou vzpomínkou. Navíc, neviděli se dlouhých 62 let, takže vlastně nikdo netušil, co se stane, až se opět potkají. Na výsledek se můžete podívat níže: 

100letá seniorka se podělila o svůj návod na dlouhý a šťastný život: „Vyhýbejte se cizím mužům,“ radí

Jakmile stařík spatřil svou ztracenou lásku ze střední školy, okamžitě vyskočil z vozíku a začal ji objímat. Ona se samozřejmě nebránila, protože je stále nejspíše spojovalo hluboké spojení, které vydrželo přes desítky let. Video sdílel youtubový kanál Leo Resig a během krátké chvíle si získalo obrovskou oblibu. Dnes má více než 1,4 milionu zhlédnutí. 

Článek Úžasné setkání zamilovaných seniorů, kteří se neviděli 62 let se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Rozdíly ve vzdělání

Jak se vůbec stát sestrou? První možností je vystudovat střední zdravotnickou školu, kde po složení maturitní zkoušky získává označení „praktická sestra“. Všeobecná sestra musí absolvovat VOŠ nebo vysokou školu, informuje SZŠKM. „Bohužel se velmi často setkávám s tím, že lidé neberou mé povolání příliš vážně. Mám bakalářský titul, mnoholetou praxi, denně zachraňuji životy – a i přesto na mě někteří pohlížejí s despektem,“ říká smutně Kristýna Š. z Brna.

Celých 20 let se zdravotní sestře dařilo skrývat, že v tomto oboru nemá žádné vzdělání. Nyní byla propuštěna

iZdroj fotografie: Pexels

Lékařů a doprovodného personálu je přitom podle webu iDnes naprostý nedostatek. „Nedávno jsem po letech potkala známého, výjimečně jsem byla v uniformě a on mi řekl, že vůbec nevěděl, že jsem jen sestra. Hrozně mě to v tu chvíli zamrzelo. Jak jako JEN sestra? Umím ošetřit snad každou ránu, zašít ji, převázat. Pomohla jsem na svět nespočtu dětí, přičemž kolikrát jsem musela uvolnit dýchací cesty, aby se samy nadechly,“ říká žena.

Náročnost povolání

„Lidé si vůbec neuvědomují, jak je tato práce náročná a stresující. Náročná je fyzicky, ale také mentálně. Když vám rodiny pláčou, že přišly o blízkou osobu. Sestra je jim oporou poté, co udělala maximum pro její záchranu. Je pravou rukou lékaře, a to doslova. Zná všechny procesy léčení, je nepostradatelnou součástí každé operace – těch zdánlivě banálních i těch nejnáročnějších. Konejší matky, které ztratily děti, ale i vnoučata, která ztratila oblíbeného dědečka či babičku,“ popisuje svůj denní chléb paní Kristýna.

Novorozeně balancovalo mezi životem a smrtí. Zdravotní sestra porušila nemocniční řád, aby jej zachránila

iZdroj fotografie: Pexels

Zachránit život mohou i při procházce v parku, kdy mají konečně chvíli volna, jak i Dámský Deník psal. „Vůbec přitom nemluvím o tom, jak málo vidím vlastní děti a o kolik představení jsem přišla kvůli tomu, že jsem byla v práci. Já ničeho nelituji, svou práci mám moc ráda. A jsem pyšná, že jsem zdravotní sestra. Až mi příště někdo řekne, že jsem JEN sestřička, zeptám se, kolik životů se podařilo zachránit jim,“ pověděla Kristýna.

Článek „Já že jsem JEN zdravotní sestra? Lidé vůbec nevědí, co to obnáší,“ posteskla si Kristýna (48) se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Jak se zbavit věcí

Občas se přestěhovat ale rozhodně není na škodu. Můžete potom projít veškeré své věci a trochu protřídit stavy. A možná při tom objevíte i opravdovou vzácnost, která má nesmírnou hodnotu, jako například stará váza, která léta ležela bez povšimnutí na půdě, jak DámskýDeník uvedl v minulosti. Mnoho věcí má hodnotu, i když to tak na první pohled nemusí vypadat.

Koupili si starý dům, pak na půdě našli skrytou krabici. Poklad, který se v ní skrýval, jim dnes mnozí závidí

iZdroj fotografie: Piqsels

„Když zemřel děda, našli jsme staré stříbrné mince a známky. Když jsme si je nechali u odborníka ohodnotit, zjistili jsme, že jsme pány malého pokladu,“ napsal pan Jan S. z Chrudimi.

Velké překvapení

George Pike je muž v nejlepších letech a rozhodně se stěhování nebojí. Naopak, nemá problém najít si práci i na jiném kontinentu, a protože miluje cestování, líbí se mu svoboda, kterou mu pracovní trh nabízí. Jeho otec, až do 70 let velmi vitální muž, který se vyžíval ve farmaření a jízdě na kole, musel ale podstoupit operaci kyčelního kloubu. Ta však nedopadla moc dobře, do kloubu dostal infekci, a musel si tak poležet v nemocnici o několik týdnů déle, než bylo původně zamýšleno. A George, i když byl pracovně v Austrálii, na něj nepřestával myslet.

Byla nucena opustit svou dceru, které bylo teprve 6 měsíců. Jejich setkání po 82 letech se neobešlo bez slz

I když byli stále v kontaktu přes Skype, jak informuje web GoodNewsNetwork, osobní interakce je přece jen nejlepší. George se tedy rozhodl odjet dříve, aby byl svému otci oporou. Mladší bratr jej vyzvedl na letišti a dovezl domů. Mělo se jednat o velké překvapení pro tatínka. Když George vstoupil domů, jeho otec ho v první chvíli nemohl poznat a podal mu ruku. Vzápětí si ale uvědomil, že před ním skutečně stojí jeho syn! Jeho nadšení nemohlo být větší a dojemný moment mladší bratr zachytil i na svůj mobilní telefon.

Článek Mladý muž překvapí svého otce brzkým návratem. V první chvíli jej nepozná se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Dceru jí vzaly kvůli nízkému věku

Když Lena otěhotněla, bylo jí pouhých třináct let. Ve čtrnácti poté porodila dceru, kterou pojmenovala Eva. Tu ale v jejích šesti měsících úřady matce odebraly. Uznaly totiž, že je Lena příliš mladá na výchovu dítěte, a tak byla její dcera dána k adopci. Ujali se jí milující rodiče a změnili jí jméno na Betty. Její šťastné a spokojené dětství narušila dívka, která jí prozradila, že je adoptovaná. Její nová maminka vše potvrdila, ale oznámila jí, že biologická matka zemřela. Betty se s tím tedy smířila, ale moc si přála sourozence, které jí adoptivní máma nemohla dát.

Naposledy se viděly jako batolata, pak je matka sprostě opustila: Všech 11 sester se dokázalo najít až po 43 letech

iZdroj fotografie: iStock

Betty vyrostla v dospělou ženu, když jí ale bylo dvacet, adoptivní maminka zemřela. Od své tety se dozvěděla šokující skutečnost, a to, že její biologická matka žije. Betty se tedy dala do pátrání. Zjistila, že se narodila ve městě Utica v New Yorku, proto kontaktovala všechny zdejší nemocnice. Podařilo se jí vypátrat, že v den jejího narození přišly na svět pouze dvě miminka, a to chlapec a dívka jménem Eva. Když však kontaktovala adopční agenturu, dostala se do slepé uličky, jelikož jí nemohly být podány žádné informace.

Jejich společné setkání bylo plné emocí

Ke zvratu došlo až díky Bettyině vnučce, která se rozhodla babičce s pátráním pomoci. Zázrakem se dostala ke kontaktu na jednu z Leniných dcer. Díky tomu se Betty dozvěděla, že má celkem sedm sourozenců a její maminka stále žije. Pocítila obrovské štěstí a vzrušení. Po padesátiletém pátrání a více než osmi desetiletích se mohly matka a dcera opět konečně vidět. Jejich dojemné setkání bylo zveřejněno na YouTube, kde má video již více než 5 milionů zhlédnutí.

105letému muži se splnilo jeho poslední přání před smrtí. Tohle byla jeho reakce, když se setkal se svým pravnoučkem

„Už nejsem sama. Mám svou matku a mám sestry a bratry. Je to neskutečné, ale tak úžasné, být po takové době zase spolu,“ cituje Bettyina slova web CNN.

Emoce a štěstí, které musely tyto dvě ženy zažívat, si umí málokdo představit. Jak se ale cítily, rozhodně ví matka s dcerou, které se setkaly po dlouhých čtyřiačtyřiceti letech. Jejich příběh jste si mohli na DámskémDeníku již přečíst.

Článek Byla nucena opustit svou dceru, které bylo teprve 6 měsíců. Jejich setkání po 82 letech se neobešlo bez slz se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Covid ovlivnil vše

Doba pandemie přišla zničehonic, bez varování a velmi ničivě. Zasáhla snad každý aspekt každodenního života. Kdo by mohl zapomenout na přísné restrikce, kdy po jistou dobu nebylo možné například opustit okres či vycestovat do zahraničí, zavřely se všechny školy, zrušily se kulturní akce a bylo nutné dodržovat mnoho hygienických opatření, včetně nošení roušek a respirátorů, které nebyly zrovna příjemné.

8 tichých signálů, které pomohou odhalit covid-19 dříve, než se aktivně projeví

iZdroj fotografie: Pixabay

Co ale pandemie ovlivnila snad nejvíce, byly mezilidské vztahy. Naštěstí v době chytrých telefonů, tabletů a notebooků bylo možné komunikovat i na dálku, pro mnoho lidí je toto spojení ale technicky náročné. Týká se to především seniorů, kteří často neumí s moderními technologiemi pracovat. „Hned jak covid začal, koupila jsem své staré mamince telefon, abychom zůstaly ve spojení a viděly se. Kupodivu se s ním naučila poměrně rychle pracovat,“ napsala paní Pavlína T. z Chomutova.

Shledání po dlouhé době

I tento příběh je velmi ovlivněn pandemií. Senioři byli nejzranitelnější skupinou, jak píše web iRozhlas. I tato seniorka velmi trpěla tím, že nemohla vídat svá vnoučata. I přes to, že s vnějším světem komunikovala právě pomocí videohovorů, osobní kontakt nic nenahradí. A tak si pro ni rodina vymyslela krásné překvapení ku příležitosti jejích 75. narozenin.

Chlapeček je dlouhodobě ve škole šikanovaný. Při návštěvě babičky pro něj rodina připraví dokonalé překvapení, které ho rozpláče

Video ukazuje, jak vnučka vchází do místnosti, kde je její babička. Podle webu CNN se neviděly dlouhých 14 měsíců. Reakce babičky, jak vidí svou milovanou vnučku Franny, je natolik emotivní a srdečná, že z toho naskakuje husí kůže. Velmi milého překvapení nebyla ušetřena ani jiná babička, která poprvé spatřila vnouče, jak DámskýDeník psal.

Článek Vnučka si pro babičku připravila nezapomenutelné překvapení. Její reakce je tak upřímná a dojemná se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Když dítě porodí dítě

Tammy Oswaltová žije v americkém státě Florida. Jako mladá poznala muže, do kterého se bláznivě zamilovala. Vzhledem k poměrně nízkému věku a nerozvážnosti si ovšem nedali pozor a Tammy zjistila, že je těhotná. Partner ji velmi záhy opustil a ona nevěděla, co má dělat dál. Byla mladá, bez vzdělání, bez práce a nyní chyběl i muž, který by jí s případnou péčí o novorozeně pomohl. Muž ji jednoduše zklamal.

„To, že jsem otěhotněla ve 13 letech, ze mě nedělá špatnou mámu,“ píše Magda. Dítě jí zachránilo život

iZdroj fotografie: Pixabay

Žena i přesto dítě donosila a porodila zdravého chlapečka. Věděla ale, že mu nikdy nebude schopna poskytnout to, co si opravdu zaslouží, tedy stabilitu, bezpečí a zázemí. Rozhodla se jej proto nabídnout k adopci, aby se mu dostalo lepšího života, napsal deník Mirror.

Narozeninové překvapení

Nutno dodat, že Tammy na svého syna, kterého adoptivní rodiče pojmenovali Dylan, denně myslela. S adoptivní matkou byla dokonce i ve spojení, to ale po nějaké době přerušila. Výčitky svědomí jí ale nedávaly spát. Co ovšem žena netušila, byl fakt, že její dcera Samantha, která věděla o celé její minulosti, je s Dylanem v kontaktu. A rozhodla se pro svou maminku připravit narozeninové překvapení, na které nikdy nezapomene.

K 30. narozeninám mu máma dala dopis, který napsal ve 12 letech ke Dni matek. „Přemohly mě emoce, bylo to od ní krásné překvapení.“

Video ukazuje, jak se Dylan a Tammy znovu shledají, a to po neuvěřitelných 18 letech odloučení. „Konečně byl klid, po kterém mé srdce toužilo, přímo přede mnou,“ řekla dojatě Tammy pro DailyMail. Adopce je kolikrát opravdu jediná možnost pro matky (či rodiče), které nemohou svému dítěti poskytnout to, co potřebuje. A může i zachránit nevinný život, jako například adoptivní holčičce na pokraji smrti. Její příběh DámskýDeník přinesl již dříve.

Článek Aby zachránila svého syna, musela ho dát k adopci. Jejich shledání po 18 letech bylo plné radosti, ale i slz se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Chůva o něj pečovala jako o vlastního

Rodiče Juana byli misionáři, a tak často cestovali a vydávali se na misi. Když se jim narodil syn, péči o něj časově nezvládali, a tak se v jeho šesti měsících rozhodli najmout chůvu. Přestože pocházeli ze Švédska, v tu dobu žili v Bolívii. Po pečlivém zvažování si vybrali ženu jménem Ana. Ta tou dobou prožívala velmi těžké chvíle, jelikož jí zemřel manžel i syn. Proto pracovní nabídku chůvy brala jako znamení.

Chůva zachránila miminko před jistou smrtí. Vše zachytily kamery, kterými rodiče kontrolovali své dítě

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Juanito Jonsson (@juanitojonsson)

Dle webu InternacionalTcTelevision pečovala chůva o Juana do jeho šesti let. Starala se o něj jako o vlastního syna, dávala mu veškerou péči i bezmeznou lásku. Za tu dobu se mezi nimi vytvořilo jakési zvláštní pouto. Když mu ale bylo šest let, musel se se svou náhradní matkou Anou rozloučit, jelikož se s rodiči stěhoval do Španělska. Zde bydlí dodnes. Když mu bylo jednapadesát let, rozhodl se svou chůvu najít, aby se s ní mohl znovu setkat. Využil k tomu sílu sociálních sítí a internetu, což se ukázalo jako skvělý nápad.

Anu pomáhal hledat celý svět

Na svém instagramovém profilu zveřejnil Juan video, v němž popisuje celý svůj příběh. K nahrávce připsal popisek: „Po 46 letech se vracím do Bolívie, tentokrát kvůli hledání Any Jiménez. Chci jí poděkovat za to, jak moc požehnala mé rodině.“ Přestože jeho pátrání nebylo jednoduché, díky všímavým a ochotným lidem se mu podařilo svou milovanou chůvu najít.

Chůva rok a čtvrt staré holčičky neváhala a udělala rozhodnutí, které rozplakalo miliony lidí na světě

Ana jej v první chvíli nepoznala, ale jakmile jí došlo, kdo za ní přijel, dojetím se rozplakala. Jejich láskyplné setkání zveřejnil Juan na svém TikToku. Pod videem, které má statisíce zhlédnutí, zanechávali internetoví uživatelé obdivné komentáře.

@juanito.jonsson Reencuentro Encounter #amor #bolivia #yacuiba #love #fyp #parati #foryoupage #recuerda #agradece #ama ♬ suono originale – sophia ★

Juan byl šťastný, že se mu podařilo jeho chůvu najít, v tu chvíli se mu totiž v mysli vyrojilo tolik krásných vzpomínek. Od jejich setkání po více než čtyřiceti letech zůstávají v kontaktu, často si volají a sdílí své každodenní zážitky. Taková osudová setkání po dlouhé době bývají velmi emotivní. Na DámskémDeníku jsme již zveřejňovali příběh dvou sester, které se viděly po dlouhých šedesáti letech.

Článek Ujel 9000 km, aby našel svou „druhou matku“, která se o něj před 46 lety s láskou starala: Jejich dojemné setkání se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Chůva zmizela i s 21měsíčním dítětem

K děsivému incidentu došlo v texaském městě Fort Worth 23. srpna 1971. Holčičce jménem Melissa bylo 21 měsíců, když se její rodiče Atla Apantenclová a Jeffrie Highsmith rozešli, napsal web Lelum. Matka potřebovala chodit do práce a vydělávat peníze na živobytí, a tak na hlídání svého batolete najala chůvu. Jednoho dne ale chůva i s dítětem zmizela. Policie rozjela rozsáhlé pátrání, ale po holčičce i její únoskyni jako by se slehla zem.

V 15 letech byla unesena sériovým vrahem. Zachovala však chladnou hlavu a nakonec pomohla i s jeho dopadením

Zdrcená matka si to dávala za vinu, protože právě ona chůvu najala. Intenzivní pátrání po pohřešovaných osobách nepřinášelo kýžené výsledky a s přibývajícím časem slábla naděje, že se batole i jeho únoskyně najdou. Nakonec kauza pomalu utichla. Až po pěti dekádách se vyšetřování znovu rozjelo, když policie získala indicii, že by se chůva měla pohybovat v Jižní Karolíně. Bohužel však šlo o planý poplach.

Unesená se našla díky testům DNA

V rámci nové vlny pátrání poskytl biologický otec uneseného dítěte Highsmith vzorek své DNA speciální společnosti, která se zabývá hledáním příbuzných. V databázi se podle agentury AP objevila jména tří osob, které jsou s největší pravděpodobností jeho příbuzní. Ukázalo se, že jde o děti ženy jménem Melanie Brownová, která žila také ve Fort Worthu. Nakonec i ona sama poskytla vzorek DNA. Následoval totální šok.

Genetické testy totiž potvrdily, že Melanie Brownová je ve skutečnosti Melissa Highsmithová, která se ztratila v roce 1971. Celý svůj život neměla žena tušení, že byla jako dítě unesená. „Nikdy jsem si ale nebyla blízká s rodiči, u kterých jsem žila. Měla jsem špatné dětství,“ cituje 51 let pohřešovanou Melissu web People. Setkání s biologickými rodiči bylo velmi dojemné. Rodina doufá, že vyšetřovatelé nepoleví, podaří se jim chůvu najít a za únos stane před soudem.

Článek Unesená dcera byla nalezena po 51 letech: Celý život neměla ani tušení, že nežije se svými pravými rodiči se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Když si děti hrají

Jsou případy, kdy se děti ztrácejí svým rodičům přímo před očima, na ulici a za bílého dne, o čemž DámskýDeník psal. Když ale vypustíte děti ven, aby si v bezpečí zahrady hrály, jistě nemáte nejmenších pochyb, že se zkrátka nemůže nic stát. Opak je ale pravdou. Tříletý Jonathan a pětiletý Juan z Kolumbie si přesně tímto prošli. Když si chlapci jednoho dne hráli na zahradě u svého domu, malého Jonathana přímo před očima jeho bratra unesl jeden muž.

Bylo zjištěno, že pachatelem je milenec jejich matky, který si zvolil neskutečně krutý způsob pomsty za to, že jej opustila. Jelikož byl policista a žena se jej bála, po chlapci nepátrala, nikdy na něj však nepřestala myslet. Několik let poté se matka přímo od bývalého partnera dozvěděla, že Jonathan byl adoptován rodinou v USA. Policejní složky jsou v zemích Jižní Ameriky nesmírně zkorumpované, uvádí například web HN. Kolumbie je pak známou kokainovou velmocí.

Šťastné shledání

Když se Juan dozvěděl, že jeho bratr je někde v USA, začal pilně studovat anglický jazyk a snažil se jej všemožnými způsoby najít. Pomohly i sociální sítě a známá stránka MyHeritage, která nabízí rovněž možnost testu DNA. Je to známá společnost, která pomáhá hledat příbuzné po celém světě. Juan pomocí tohoto jednoduchého testu skutečně bratra našel. Ten se přihlásil jako John a tvrdil, že byl adoptován z kolumbijského sirotčince ve věku 4 let.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Juan Jimenez (@juanjimenezorg)

Nic tak nebránilo dojemnému shledání, na které bratři museli čekat dlouhých 32 let. Jonathan se shledal i se svou matkou. „Vůbec si nedokážu představit, že by mi někdo ukradl dítě. Je velké štěstí, že se bratři našli,“ napsala nám Katka D. z Uničova.

Článek Když byl ještě malé dítě, přímo před očima mu unesli jeho 3letého bratra. Po 32 letech ho konečně našel se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Milující prostředí není vše

Kolikrát se stává, že při adopci jsou rozděleni sourozenci, kteří se poté hledají. Po neuvěřitelných 60 letech se například opětovně potkaly sestry, které byly rozděleny jako malé děti. Jejich příběh DámskýDeník přiblížil dříve. Anna Bernacki již od útlého věku věděla, že byla adoptovaná. Přestože si nemůže stěžovat, jelikož dětství i dospívání měla láskyplné, vždy cítila silnou touhu poznat svou biologickou matku.

Od své adoptivní matky věděla, že ji opravdová matka sice nesmírně milovala, ale kvůli nízkému porodnímu věku se o ni nemohla plnohodnotně postarat. Ta potřeba vazby člověka, se kterým sdílí DNA, začala u Anny sílit v období puberty. První aktivní kroky nicméně mohla podniknout až ve svých 18 letech. Do té doby si alespoň mohla setkání představovat. V její mysli to byl šťastný den, kdy se ženy poznají přes celou místnost a vroucně se obejmou. Realita však byla, k jejímu zklamání, zcela jiná.

Srážka s realitou bolí

Při dovršení 18 let začala Anna s hledáním, což ale bylo náročné. Internet v té době neoplýval informacemi jako dnes, a tak se žena zaměřila na studium vysoké školy. Po dokončení školy zkusila štěstí znovu a díky sociálním sítím zjistila adresu své biologické matky. Ihned jí napsala dopis, na který matka odpověděla, a domluvily se na setkání.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Love What Matters: Good News (@lovewhatmatters)

Ženy se setkaly v hotelu napůl cesty. „Moc jsem se těšila, tak hrozně moc!“ řekla Anna pro web LoveWhatMatters. Poznaly se, ale k žádnému objetí nedošlo. Naopak, matka byla zdrženlivá a jako by Annu ani vidět nechtěla. Anna následně zjistila, že je matka téměř slepá, i tak ji ale reakce bolestivě zasáhla. Během dalších setkání se situace nelepšila a Anna zjistila, že s ní matka nechce mít vztah, naopak ji psychicky sdírá. Pro zachování svého vlastního duševního zdraví tak Anna nakonec vztah s biologickou matkou sama ukončila.

Článek Léta hledala svou biologickou matku, která se jí jako miminka vzdala. Ta ji ale sprostě odmítla se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Matka opustila děti uprostřed kruté zimy

Po svých deseti sestrách pátrala dvaasedmdesátiletá Barbara Laneová z amerického státu Virginia nekonečných 43 let. V dětství byly holčičky rozděleny poté, co jejich matka vyhodila otce z domu a následně děti opustila. Byl prosinec 1954 a ve městě St. Luis, kde rodina žila, řádily třeskuté mrazy. „Vypnula topení, prodala nábytek a prostě odešla i s nejmladší sestrou,“ cituje Barbaru web Filantropikum.

Dojemné setkání dvou sester po 60 letech: Rozdělili je už jako miminka

Dívky tehdy zůstaly odkázány samy na sebe. Několik dní byly v bytě samy, dokud to nezačalo být divné sousedům. Pro děti si pak přišli sociální pracovníci a řádové sestry. Jedné ze sester se podařilo utéct za otcem, ale ten se k ní neznal. Barbaře byly tehdy pouhé tři roky a společně se sedmi sourozenci putovala do sirotčince. Zpočátku sestry zůstaly pohromadě a navzájem se utěšovaly. Dvě nejstarší sestry už byly vdané, ale bydlely daleko.

Pěstouni sestry týrali a zneužívali

Katolický sirotčinec nebyl podle Barbary nejlepším místem na světě, ale nebyl zase tak špatný, jak si mnozí lidé mysleli. Nejhorší bylo to, že během několika následujících měsíců byli sourozenci postupně rozděleni a putovali do pěstounských rodin. Barbara a její mladší sestra Kay byly umístěny k pěstounům společně. Jejich nový domov byl ale noční můrou. „Byl to velmi násilný domov,“ svěřila se webu DailyMail. Dívky byly týrány a zneužívány. Jakmile bylo Barbaře 18 let, z rodiny odešla a sestru vzala s sebou.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený People Magazine (@people)

Traumata z minulosti ji však stále pronásledovala. Na své sourozence nemohla zapomenout. V devadesátých letech po nich začala pátrat. Procházela staré novinové články a záznamy o adopci, dokonce si najala soukromého detektiva. Nakonec se podařilo krkolomnou misi dotáhnout do zdárného konce a všechny sestry se setkaly. Byla to pro všechny velmi emotivní chvíle. „Bylo to, jako bychom nikdy nebyly od sebe. Jako bychom byly celý život spolu,“ popsala radostný okamžik Barbara.

Článek Naposledy se viděly jako batolata, pak je matka sprostě opustila: Všech 11 sester se dokázalo najít až po 43 letech se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Majitelka aktualizovala údaje k mikročipu

Roztomilá fenka jménem Cleo žila s rodinou své majitelky Luisi v americkém městě Tampa na Floridě. Když pejskovi byly čtyři roky, z ničeho nic se ztratil. Navzdory usilovnému pátrání se ho ale nepodařilo najít. Roky běžely a po fence nebylo ani památky. Její panička, která se přestěhovala do jiného města, se však nevzdávala. Podle webu UPI pravidelně kontrolovala na internetu, zda se někde neobjevil psík, který by měl odpovídající mikročip.

Po deseti letech se stal zázrak. Na začátku března se pejsek objevil v útulku neziskové organizace Humane Society of Tampa. Když její pracovníci naskenovali mikročip, zjistili, že jde o ztracenou Cleu. Okamžitě kontaktovali její majitelku, která nemohla uvěřit tomu, že se se svým zbožňovaným pejskem znovu setká. Jakmile to bylo možné, vydala se za ním do útulku.

Rodina nepřestala doufat, že se najde

K dojemnému setkání majitelky s jejím ztraceným chlupáčem došlo po neuvěřitelných deseti letech. Málokdo by tak dlouho vydržel neúnavně po psovi pátrat. „Nikdy nepřestali věřit a po celou dobu aktualizovali údaje k mikročipu. Hýčkali si malou naději, že se někdy možná přece jen znovu setkají,“ napsala organizace Humane Society of Tampa v příspěvku na sociálních sítích.

Podle útulku je zázračné setkání fenky a její paničky důkazem toho, jak důležité je čipování. Díky němu se dá zaběhnuté mazlíčky jednoznačně rozpoznat a vrátit majitelům. Když zvíře čip nemá je to mnohem složitější. Ale i v takových případech existuje naděje. Na DámskémDeníku jsme nedávno psali o tom, že policisté identifikovali pohřešovaného psa díky jeho zpěvu. Miloval znělky populárních dětských televizních pořadů.

Článek Po 10 letech se znovu shledala se svou fenkou. „Už jsem skoro nedoufala,“ říká žena se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Holčičky byly prodány na černém trhu

Amy a Ano se narodily v roce 2002 v gruzínské nemocnici. Jejich maminka však ihned po porodu upadla do kómatu, čehož využil nemocniční personál. Ten obě novorozené holčičky prodal na černém trhu dvěma rodinám a jejich biologické matce lékař oznámil, že její miminka zemřela. Ani jedna z nových rodin netušila, že si „koupila“ dítě, které má někde poblíž své dvojče. Jak se později ukázalo, nevěděli ani, že se jedná o nelegální adopci.

Podezření začala mít jedna z dívek již ve svých 12 letech, když v televizním pořadu uviděla tancovat slečnu, která vypadala přesně jako ona. Když se na to zeptala své matky, odpověděla jí, že má přeci každý na světě svého dvojníka, píše i web BBC. Dále o tom již nemluvili. Vše ale nabralo rychlý spád v roce 2021, když Amy zveřejnila na TikToku video, kterého si všimla Ano. Ta dívku zkontaktovala a poté se sešly. Ihned si uvědomily, že jsou sestry. Měly nejen identické obličeje, ale i zájmy a chování.

V Gruzii bylo obchodování s dětmi velmi rozšířené

Testy DNA poté potvrdily, že se dívky nemýlily. Zjistily, že dokonce obě trpí stejným genetickým onemocněním kostí. Uvědomily si zároveň, že celou dobu žily ve lži. Díky jejich příběhu vyšlo najevo, že se v Gruzii prodávaly děti načerno ve velkém. Podle tamní novinářky bylo biologickým rodičům odcizeno na desítky tisíc dětí, které se dostaly nejen do gruzínských adoptivních rodin, ale také do Kanady, Ruska, na Ukrajinu a Kypr. Příběh ukradených dvojčat zveřejnilo BBC na svém YouTube kanále.

Je neuvěřitelné, co všechno byli lékaři a ostatní zdravotníci schopni udělat pro peníze. Zničit život biologickým rodičům, donutit je truchlit nad smrtí jejich novorozených dětí. Ty pak zase žily ve lži. A mohlo to mít opravdu vážné následky, jako v případě nastávajících manželů, kteří se dozvěděli šokující zprávu, o níž jsme na DámskémDeníku již psali.

Článek Dvojčata byla ukradena a prodána ihned po narození. Po 19 letech se sestry našly díky nahrávce, kterou jedna z nich zveřejnila se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Předvedli důkaz, že opravdová láska existuje

Dojemné video, které obletělo internet, zasáhlo mnoho uživatelů. Když se nad ním totiž člověk zamyslí, uvědomí si, jak důležitá je láska a že ta opravdová a silná skutečně existuje. Dokazují to staří manželé, kteří se celý měsíc neviděli. Již od mládí byli spolu, nikdy bez sebe nebyli déle než pár dní, a tak bylo pro ně toto odloučení velmi náročné. Reakce muže, který svou ženu po tak dlouhé době konečně spatřil, vehnala slzy do očí nejednomu člověku.

To, že je láska pro lidský život důležitá, dokazuje mnoho studií. Jak uvádí také web Novinky, má tento silný cit dokonce léčivé účinky. Dokáže totiž například zmírnit alergické reakce a snížit vysoký krevní tlak. Ač se to může zdát neuvěřitelné, mnohé studie to potvrzují. Není divu, že se hlavní hrdinové tohoto videa dožili tak vysokého věku.

Video dojalo mnoho internetových uživatelů

Láskyplnou nahrávku zveřejněnou na TikToku můžete zhlédnou přímo zde. Reakce starého muže, který po měsíci uviděl svou ženu, je opravdu dojemná. Jeho slzy štěstí přiměly plakat mnoho lidí, svědků tohoto videa s poselstvím. To je totiž důkazem, že opravdová láska existuje. A také ukazuje, jak moc je člověk schopen druhého milovat.

@elisabeth_alice1 #love #oldlove #grandpa #fyp #foryou ♬ original sound – {ELISABETH}

Je ale smutné, že jsou tak silného citu schopní především starší lidé. Což také dokazuje senior, který své umírající ženě zazpíval její oblíbenou píseň. O jeho dojemném gestu jsme se na Dámském Deníku již zmiňovali. Dnešní generace je zřejmě vlivem mobilních telefonů a sociálních sítí velmi ovlivněna a snáze se uchyluje k nevěře. I z tohoto důvodu dnešní vztahy nevydrží. Lidé se častěji rozvádějí nebo se raději neberou vůbec.

Článek Láska, která nezná mezí. Nemocný dědeček se slzami v očích vítá manželku, již neviděl celý měsíc se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Matka dceři lhala

Od svého narození se Sharnee často vyptávala na svého tatínka, jelikož vyrůstala pouze s matkou. Dívka od své matky nikdy nezjistila o svém otci nic zajímavého nebo důležitého. Jediné, co své dceři matka řekla, bylo to, že její otec zemřel, ještě než se narodila. Sharnee tedy znala jen jméno svého otce, ale žila v domnění, že je její otec mrtvý. Ve chvíli, kdy toto své dceři matka sdělovala, samozřejmě moc dobře věděla, že lže.

Později začala dívka hledat

Čím více se Sharnee své matky ptala na různé informace okolo doby svého narození, tím více si začala spojovat souvislosti dohromady. Začala tedy na základě různých informací pátrat, jelikož měla podezření, že jí její matka lže. Sharnee trávila nad svým zkoumáním a hledáním celé noci. Věnovala celému pátrání prakticky veškerý volný čas, dokud jednoho dne nenarazila na internetu na muže, který ideálně odpovídal všem informacím, které měla.

Sharnee muže kontaktovala

Po několika dnech přemlouvání sebe samé se dívka rozhodla, že muže kontaktuje na sociální síti. Nejdříve se mu omluvila, že jej kontaktuje a že ho takto zaskočila, později se však začala vyptávat na veškerá fakta, jenž byla spojená s ní. Muž Sharnee na vše odpovídal a ona si začala všechny souvislosti spojovat. Čím více s dívkou muž komunikoval, tím více se o ni zajímal taktéž, jelikož mu začalo docházet, že jeho dávná návštěva na Novém Zélandu má následky, o kterých sám netušil.

iZdroj fotografie: Pixabay

Oba se sblížili

V průběhu jejich vzájemné komunikace Sharnee muži mimo jiné sdělila, že rozhodnutí své matky na jednu stranu chápe. Ona sama svou matku také velice miluje a měla pochopení, že se jí matka snažila uchránit před realitou, že měla poměr s mužem, se kterým se už poté neviděla. Sám muž také netušil, že má dceru jménem Sharnee. Trvalo dlouhých 31 let, než jeden na druhého narazili. O to více se teď prostřednictvím internetu snaží vše zameškané dohnat, což dokazuje Sharnee i na sociálních sítích.

Článek Myslela si, že je její otec mrtvý. Až po 31 letech zjistila, že jí matka celý život lhala, a svého tátu začala hledat se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Podivný telefonát muže překvapil

Sedmaosmdesátiletý Allen Swinbank se narodil v britském Bradfordu v roce 1935. Začátkem roku ho zaskočil podivný telefonát. Když položil sluchátko, chvíli jen tak seděl a koukal do prázdna. Hlavou mu běžela spousta myšlenek. Právě domluvil s dívkou, která se představila jako Natasha. To, co mu řekla, ho vyvedlo z míry. „Myslím, že můj dědeček je váš příbuzný, váš bratr,“ prohlásila dívka, která na internetu pátrala po rodinných kořenech.

Allenův otec John Spence-Swinbank jeho matku opustil, když mu bylo pouhých šest měsíců. „O tátovi jsme nemluvili, protože ho máma nenáviděla,“ vzpomíná. Během druhé světové války jeho otec v bitvě u Dunkerque padl do zajetí. V německém zajateckém táboře Stalag strávil pět let. Allen se s ním poprvé setkal až ve svých šestadvaceti letech. „Něco málo mi o sobě řekl, ale nezmínil se, že mám bratra,“ uvedl Allen. Nevlastní sourozenec, kterého měl jeho otec s jinou ženou, je jen o dva roky mladší.

Sen se bratrům nakonec splnil

Pětaosmdesátiletý John Robson vyrůstal v Bridlingtonu u svého dědečka a tet. Ti mu řekli, že jeho otec padl ve válce, přestože ve skutečnosti zemřel až v roce 1980. Paradoxní je, že John si vždycky moc přál mít sourozence. Mluvil o tom i na stará kolena se svou ženou. Myslel si ale, že jeho sen se nikdy nesplní. Jenže se mýlil. Jeho vnučka Natasha ho našla. „Je to jako splněný sen. Boží plány jsou někdy hodně tajemné,“ řekl John. Bratři se domluvili, že se po osmdesáti letech letos poprvé setkají.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nedávno John vyrazil za svým bratrem. Bylo to velmi dojemné. „Objali jsme se a došlo i na pár slz. Je tak moc zvláštní, že se to stalo,“ řekl Allen. Bratři zjistili, že oba mají vnoučata i pravnoučata a také zálibu v motorkách. „Allenova sousedka se mě zeptala, jestli jsem jeho bratr. Řekla, že jsem mu hodně podobný. To byl skvělý pocit. Tohle je splněný sen. Máme co dohánět,“ nadšeně vyprávěl John o prvním setkání s bratrem, na které si oba muži museli počkat dlouhých osmdesát let.

Článek Bratři plakali, když se poprvé mohli obejmout. Vzájemně nevěděli o své existenci přes 80 let se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.