Příspěvek na mobilitu: 900 Kč, ale ne pro každého seniora

Příspěvek na mobilitu je opakovaná měsíční dávka, která kompenzuje náklady na dopravu. Nárok na něj má osoba starší jednoho roku, která splňuje tři podmínky najednou: drží průkaz ZTP nebo ZTP/P, opakovaně se za úhradu dopravuje nebo je dopravována a nepobývá trvale v domově pro seniory, domově se zvláštním režimem ani v ústavní zdravotní péči.

Základní sazba činí 900 Kč měsíčně. Existuje ale i zvýšená varianta, 2 900 Kč měsíčně pro osoby, které po celý kalendářní měsíc využívají domácí oxygenoterapii nebo domácí plicní ventilaci. O tom se mluví málokdy.

Žádost se podává na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce podle trvalého bydliště; formulář je dostupný i online na portálu MPSV. Z trojice kompenzačních dávek je mobilita administrativně nejpřímočařejší, žádné sociální šetření, žádný posudek navíc. Stačí platný průkaz OZP a doložení opakované placené dopravy.

Auto za 285 tisíc? Spíš příspěvek, který nepokryje ani fabii

Formulace „auto od státu“ je zavádějící. Příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla má strop 285 000 Kč, ale to je maximum. S rostoucím příjmem žadatele částka klesá, nejníže na 185 000 Kč. Navíc se počítá s desetiprocentní spoluúčastí u pomůcek nad 10 000 Kč, minimálně tisícikorunou.

Pro srovnání: základní Škoda Fabia stojí podle oficiálního ceníku platného od května 2026 nejméně 399 900 Kč. I při maximálním příspěvku tedy žadatel doplácí přes 114 000 Kč, a to ještě nepočítáme povinné ručení, registraci ani případné úpravy vozu.

Okruh oprávněných osob je výrazně užší než u mobility. Nárok mají lidé s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkou či hlubokou mentální retardací nebo s autistickou poruchou provázenou závažnou autoagresí či heteroagresí. Žadatel musí prokázat, že se opakovaně dopravuje a je schopen řídit, nebo být převážen. Kdo přestane auto v zákonné lhůtě používat nebo ho prodá, vrací poměrnou část příspěvku. Podrobné podmínky shrnuje stránka MPSV.

Příspěvek na péči: až 27 000 Kč, ale cesta k němu je dlouhá

Třetí a finančně nejsilnější dávkou je příspěvek na péči. U dospělých se pohybuje od 1 300 Kč měsíčně ve stupni I (lehká závislost) po 27 000 Kč ve stupni IV (úplná závislost). Pozor: částka 27 000 Kč platí jen mimo pobytové sociální služby. Kdo žije v domově pro seniory nebo v domově se zvláštním režimem, dostává ve stupni IV 23 000 Kč.

Na nejvyšší stupeň dosáhne osoba, která kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu nezvládá devět nebo deset základních životních potřeb a potřebuje každodenní pomoc druhého člověka. Vyřízení žádosti zahrnuje sociální šetření v domácnosti, posouzení zdravotního stavu a oznámení poskytovatele pomoci. Úřad práce má rozhodnout do 30 dnů, v praxi ale celý proces trvá déle kvůli posudkové části.

Data MPSV z roku 2021 ukazují, jak strmě roste podíl příjemců s věkem: ve skupině 65–74 let pobíralo příspěvek na péči kolem čtyř až pěti procent lidí, ve skupině 85–94 let už přes 30 % mužů a přes 50 % žen. Nad 95 let se blížíme třem čtvrtinám mužů a 86 % žen. Kolik dalších seniorů by na dávku mělo nárok, ale nežádá, oficiální statistiky neříkají. Podle nás jde o nezanedbatelný počet, systém je roztříštěný a pro člověka v pokročilém věku obtížně čitelný.

Superdávka je jiný příběh

Vedle kompenzačních dávek pro zdravotně postižené existuje od října 2025 takzvaná dávka státní sociální pomoci, mediálně známá jako superdávka. V dubnu 2026 ji stát vyplatil zhruba 39 700 domácnostem v celkovém objemu asi 267,7 milionu korun. Zásadní věc: superdávka nahrazuje přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Nenahrazuje příspěvek na péči, mobilitu ani zvláštní pomůcku.

Pro stávající příjemce rušených dávek novela č. 35/2026 Sb. posunula vznik nároku na novou dávku na červenec 2026 s výplatou od srpna 2026. Kdo ale splní podmínky nově, mohl žádat už od loňského října. Superdávka se testuje podle příjmu, majetku a nákladů na bydlení, zdravotní postižení není hlavní vstupní podmínkou.

Dá se to kombinovat?

Ano. Příspěvek na péči, mobilitu a zvláštní pomůcku lze při splnění podmínek čerpat současně, každá dávka sleduje jiný účel. Péče kompenzuje závislost na pomoci druhé osoby, mobilita provozní náklady dopravy, zvláštní pomůcka pořízení konkrétního produktu. Vedle toho může domácnost s nízkým příjmem žádat i o superdávku. Jediné výraznější omezení: mimořádná okamžitá pomoc, tedy krizová jednorázová dávka pro akutní situace, se výslovně neposkytuje na kompenzační pomůcky ani jejich opravy.

Český systém sociálních dávek připomíná skříňku s mnoha šuplíky, z nichž každý má jiný zámek. Klíčem není věk, ale zdravotní stav, příjem a ochota projít administrativou. Kdo má v rodině seniora se zhoršující se soběstačností, udělá nejlíp, když začne na nejbližším kontaktním pracovišti Úřadu práce a zeptá se rovnou na všechny tři kompenzační dávky najednou.

Článek Příspěvek 900 Kč měsíčně na dopravu, auto za 285 000 Kč od státu. Co všechno mohou čeští senioři žádat? se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně Senior Pas nabízí a kolik partnerů za ním stojí

Oficiální databáze na webu Senior Pasu se v červnu 2026 rozkládá na 132 stránkách po 24 záznamech. Náš počet vychází na zhruba 3 150 položek. Důležitá nuance: každá provozovna a každý e-shop se počítá zvlášť. Jedna značka s pěti pobočkami tedy zabírá pět řádků. Reálný počet unikátních firem a institucí je nižší.

I tak jde o pestrou síť. Slevy se pohybují od symbolických 5 % až po plných 50 % a pokrývají kategorie, které supermarketové věrnostní programy neřeší:

• Kultura a muzea – vstupné se slevou 25–50 %
• Lázně a wellness – pobyty se slevou 10–15 %
• Optiky a zdravotní pomůcky – slevy 10–20 %
• E-shopy (knihy, spotřebiče, drogerie) – slevy 10–20 %
• Cestování a výlety – zvýhodněné balíčky, organizované zájezdy

Největší síla Senior Pasu je v kumulaci. Jedna dvacetiprocentní sleva na knihy nikoho neohromí. Ale když senior během roku navštíví tři muzea, koupí brýle, objedná lázeňský pobyt a přihodí pár nákupů v e-shopu, úspory se sčítají do tisíců korun. Bez jakéhokoli poplatku.

Kdo na kartu má nárok a jak ji získat

Tady je první překvapení: Senior Pas není jen pro starobní důchodce. Stačí vám 55 let a trvalý pobyt v České republice. Pobírání důchodu nikdo nekontroluje, nárok je čistě věkový.

Registrace probíhá přes online formulář, kde vyplníte kraj, jméno, adresu, telefon a rok narození. E-mail je nepovinný. Karta dorazí za 4 až 6 týdnů, podle kraje buď poštou, nebo si ji vyzvednete na kontaktním místě. Ve Zlínském kraji jsou výdejní místa ve Zlíně, Uherském Hradišti, Vsetíně a Kroměříži. V Jihomoravském kraji funguje kombinace obou variant.

Praktický tip: registraci mohou vyřídit i děti za své rodiče nebo prarodiče. Kraj Vysočina to výslovně uvádí na svých stránkách.

Podmínky, které je dobré znát předem:

• Jedna osoba = jedna karta, nepřenosná
• Slevu musíte nahlásit před zaplacením a předložit kartu
• Slevy se obvykle nesčítají s jinými akcemi
• Součástí registrace je souhlas se zpracováním osobních údajů správcem Sun Drive Communications, včetně marketingových účelů projektu

Žádný pravidelný poplatek neexistuje. Platnost karty je neomezená.

Proč o Senior Pasu tolik lidí neví

Veřejný průzkum znalosti projektu mezi seniory se nám dohledat nepodařilo. Tvrzení o „většině, která neví“ tedy nelze ověřit tvrdými daty. Co ale ověřit lze: projekt propagaci má. Smlouvy s kraji počítají s kontaktní linkou, newslettery, tiskem katalogů, roadshow, reklamními předměty i mediální kampaní. Středočeský kraj za realizaci platí společnosti Sun Drive Communications přes 1,68 milionu korun ročně. Karlovarský kraj na projekt v roce 2024 vyčlenil 900 tisíc korun.

Přesto jsou regionální čísla střízlivá. Karlovarský kraj ke konci roku 2024 evidoval 22 548 držitelů a 495 poskytovatelů slev. Jihočeský kraj na svém profilu zmiňuje „téměř 15 tisíc“ majitelů. V kontextu stovek tisíc lidí nad 55 let v každém kraji to nejsou závratná čísla.

Podle nás brzdí tři věci. Za prvé, čekání 4–6 týdnů odradí netrpělivé. Za druhé, mobilní aplikace s vyhledáváním podle polohy funguje oficiálně jen v šesti krajích: Jihomoravském, Královéhradeckém, Středočeském, Jihočeském, na Vysočině a ve Zlínském. Zbytek republiky se musí spoléhat na webový seznam nebo tištěný katalog. Za třetí, hustota partnerů se výrazně liší: ve městech a turistických lokalitách typu Brno, Karlovy Vary, Luhačovice nebo Loket je nabídka bohatá, v čistě rezidenčních periferiích může být v databázi jen pár záznamů.

Jak se Senior Pas liší od běžných věrnostních programů

Srovnání s Tesco Clubcard ilustruje rozdíl nejlépe. Clubcard sbírá body za nákupy v jednom řetězci: 1 bod za každých 10 korun, 300 bodů se promění v poukázku na 30 korun. Je to program pro týdenní rutinu v supermarketu. Senior Pas funguje opačně: nepočítá body, ale nabízí okamžitou procentuální slevu u stovek různých partnerů napříč obory. Pro pravidelné nákupy potravin je Clubcard silnější. Pro kulturu, zdraví, cestování a služby je Senior Pas bez konkurence.

Od Rodinných pasů se Senior Pas liší cílovou skupinou: Rodinné pasy vyžadují alespoň jedno dítě do 18 let a fungují v 10 krajích. Senior Pas pokrývá všech 14 krajů a podmínkou je pouze věk 55+.

A ještě jeden detail, který stojí za zmínku: Senior Pas není jen slevová karta. Oficiální web ho popisuje jako projekt zahrnující semináře, organizované výlety, kulturní akce a právní pomoc. Kraje za něj platí víc než jen výrobu plastových kartiček.

Komu se karta vyplatí nejvíc, a komu ne

Hodnota Senior Pasu je přímo úměrná tomu, jak aktivně ho držitel používá. Kdo pravidelně navštěvuje muzea, jezdí do lázní, kupuje knihy online a žije ve městě s hustou sítí partnerů, ten z karty vytěží reálné úspory. Kdo bydlí v obci, kde je nejbližší partner vzdálený třicet kilometrů, a internet nepoužívá, ten z ní moc nedostane.

Projekt veřejně nepublikuje průměrnou roční úsporu na držitele, a to je škoda, protože právě takové číslo by mohlo přesvědčit váhající. Oficiální databáze ale dokazuje, že slevy nejsou jen marketingová kulisa. Padesátiprocentní vstupné do muzea, dvacetiprocentní sleva na brýlové obruby, zvýhodněný lázeňský týden: to jsou reálné peníze.

Registrace zabere pět minut, karta je zdarma a platí neomezeně. Jediné, co stojí, je ochota proklikat si databázi partnerů a zjistit, co konkrétně nabízejí ve vašem kraji. Pro seniora, který to udělá, se karta zaplatí při první návštěvě muzea. Pro toho, kdo ji jen zasune do peněženky, zůstane kusem plastu.

Článek Slevy až 50 % ve 3 000 obchodech. Senior Pas je zdarma, ale většina důchodců o něm vůbec neví se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně je IN 50 D za 590 Kč a pro koho platí

Produkt, o kterém se mluví nejčastěji, nese označení IN 50 D. Písmeno D znamená „důchodce“, ale pozor, tarif Českých drah ho výslovně vymezuje pro osoby pobírající starobní důchod, kterým ještě nebylo 65 let. Tedy typicky pro lidi, kteří odešli do předčasného důchodu nebo dosáhli důchodového věku pod touto hranicí.

Ceny IN 50 D se liší podle typu karty:

Virtuální verze je levnější, protože odpadá výroba plastové karty. Pořídíte ji přímo v aplikaci Můj vlak, při první cestě ji ale musí autorizovat průvodčí, bez toho je neplatná.

Pro důchodce do 65 let se investice vrací rychle. Na modelové trase 104 km stojí běžná jízdenka Flexi 229 Kč, s IN 50 jen 115 Kč. Úspora 114 Kč na jednu cestu znamená, že 590 Kč se zaplatí zhruba po šesti jednosměrných jízdách. Kdo jezdí aspoň jednou měsíčně tam a zpět, je v plusu za tři měsíce.

Proč 65+ nemůže jezdit za „čtvrtinu“

Tady vzniká největší nedorozumění. Logika „mám 50 % jako senior, přidám IN 50 a dostanu 50 % z 50 %, tedy čtvrtinu“ zní lákavě. Jenže tarif ČD takhle nepočítá. Ceník kilometrického jízdného vede samostatný sloupec pro kategorii 65+ a samostatný sloupec pro IN 50. Na těch 104 km vychází jízdné 65+ na 114 Kč a IN 50 na 115 Kč. Žádných 57 Kč v ceníku nenajdete, slevy se nesčítají.

Cestující od 65 let má padesátiprocentní zvýhodněné jízdné ve druhé třídě automaticky, stačí prokázat věk občanským průkazem. Nepotřebuje k tomu In Kartu, nepotřebuje žádnou aplikaci, neplatí žádný roční poplatek. Kupovat si k tomu ještě IN 50 D nedává ekonomický smysl, protože výsledná cena bude prakticky totožná.

Jedna důležitá výjimka: zvýhodněné jízdné 65+ nelze uplatnit na vnitrokrajské cesty osobními vlaky a spěšnými vlaky v Plzeňském, Zlínském, Jihomoravském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Tam se jízdné řídí krajskými tarify.

IN 50 1T: skutečný bonus pro cestující 65+

Pokud jste překročili pětašedesátku a chcete z Českých drah vytěžit víc než základní slevu, zajímavý produkt se jmenuje IN 50 1T. Písmena 1T označují první třídu. Aplikace dává držiteli 50% slevu na jízdné v první vozové třídě a je určena právě cestujícím, kteří už mají nárok na zvýhodněné jízdné, tedy i kategorii 65+.

Ceny IN 50 1T:

• Plastová In Karta: 690 Kč / rok
• Virtuální In Karta: 490 Kč / rok

Návratnost je překvapivě rychlá. Na trase 104 km stojí první třída bez slevy 298 Kč, s IN 50 1T jen 149 Kč. Úspora 149 Kč na jednu cestu znamená, že se 490 Kč vrátí už po čtyřech jednosměrných jízdách. Kdo občas jezdí na delší trasy a oceňuje klid širšího sedadla, tady je výpočet jednoznačný.

Virtuální karta, nebo plastová? Praktický průvodce

Cenový rozdíl mezi virtuální a plastovou In Kartou činí u IN 50 D rovných 200 Kč ročně. Ale nejde jen o peníze.

Virtuální In Karta žije v aplikaci Můj vlak, má neomezenou platnost a při kontrole stačí ukázat QR kód na displeji. Nemá ale elektronickou peněženku, tu nabízí jen plastová verze. České dráhy navíc myslely na situaci, kdy se telefon vybije: v aplikaci si můžete vygenerovat tištěnou „kartičku poslední záchrany“, kterou je rozumné nosit v peněžence.

Plastová In Karta se objednává přes e-shop s výběrem stanice, kde si ji vyzvednete osobně. Může sloužit jako nosič elektronické peněženky i časových dokladů integrovaných dopravních systémů.

Pro seniory, kteří nejsou zvyklí na chytrý telefon, zůstává plastová karta jedinou cestou. Bez smartphonu s Androidem nebo iOS virtuální variantu jednoduše neaktivujete.

Komu se co vyplatí, přehledně

Zmatek kolem seniorských slev u Českých drah nevzniká proto, že by šlo o utajený benefit. Vzniká proto, že tři produkty s téměř identickým názvem míří na tři různé skupiny cestujících. Kdo ví, do které patří, ušetří, a v případě první třídy ušetří opravdu výrazně.

Článek Jezdíte vlakem a je vám přes 65? Existuje karta za 590 Kč, která vám srazí jízdné na čtvrtinu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Tři dny, které odhalily hlad a zanedbání

Ve čtvrtek 28. května dorazil do Lhoty Oblastní spolek Českého červeného kříže Kladno. „Lidé byli úplně vyhladovělí a zanedbaní,“ popsala stav klientů Anežka Černá, která za spolek mluvila. Dobrovolníci vezli konzervy, čerstvé pečivo, polévky a základní hygienické potřeby. Kolega Černé byl na místě už předchozí večer a podle jejích slov byl stavem seniorů otřesen.

Jak dlouho přesně byli klienti bez jídla, zatím šetří policie. Záchranáři na místě zůstali kvůli zdravotnímu stavu obyvatel, přestože podle vyjádření hejtmanky Petry Peckové pro ČTK nikdo z nich nebyl v bezprostředně život ohrožujícím stavu. To je důležitý detail: situace byla vážná, ne akutně smrtelná. Ale pro seniory odkázané na cizí pomoc je i den bez jídla a hygieny ponížením, které zanechává stopy.

Do pátku 29. května se podařilo umístit 18 klientů, část k rodinám, část do náhradních zařízení v kraji. Pro zbývajících sedm se ještě hledalo místo. Úplný seznam cílových zařízení úřady nezveřejnily.

Policie věděla od podzimu

Zásah z konce května nebyl prvním kontaktem policie s penzionem. Podle Novinek prověřovala podezřelé okolnosti kolem zařízení už od září 2025, kdy ji upozornila záchranná služba na základě podnětu od člena personálu. Prověřovací fáze vyšetřování k 29. květnu stále probíhala, žádné obvinění zveřejněno nebylo.

Devět měsíců mezi prvním podnětem a akutním kolapsem péče vyvolává otázku, proč se situace nezachytila dřív. Odpověď je nepříjemně jednoduchá: zařízení bez registrace nepodléhá pravidelným inspekcím kvality, které zákon ukládá registrovaným domovům pro seniory. Inspekce podle zákona o sociálních službách míří výhradně na poskytovatele s platnou registrací. U neregistrovaných „penzionů“ se úřady typicky dozvídají o problémech až po stížnosti nebo při vážném ohrožení zdraví, přesně tak, jak na to dlouhodobě upozorňuje ombudsman.

Dvě verze, které si odporují

Provozovatel pochybení odmítá. Personál zařízení podle dostupných vyjádření tvrdil, že klienti byli spokojení a jídlo zajištěné, včetně nočního dozoru. Červený kříž mluví o lidech bez jídla. Záchranáři popisují dezorientované klienty. Hejtmanka Pecková uvedla, že noční směna nebyla personálně adekvátně zajištěna.

Tyto verze se neslučují, a právě proto je případ v rukou policie. Asociace poskytovatelů sociálních služeb v souvislosti s kauzou připomněla, že v Česku eviduje nižší desítky nelegálních poskytovatelů pobytových sociálních služeb. Lhota není ojedinělý případ. Už v listopadu 2024 odvysílala Česká televize v pořadu Černé ovce reportáž o penzionu pro seniory bez povolení na pobytové služby, kde se navíc nevyplácely mzdy. Některé problémy trhu s péčí o seniory jsou viditelné roky. Řešení přichází pozdě.

Jak poznat problém a kam se obrátit

Pro rodiny, které mají blízkého v soukromém zařízení, existují konkrétní varovné signály podle metodiky MPSV:

• znečištěné ložní prádlo, močový nebo fekální zápach
• špinavé či nedostatečné oblečení
• nápadný úbytek hmotnosti, suché rty, špatná hygiena
• nekompenzované zdravotní problémy, chybějící dohled

iZdroj fotografie: Foto: PČR

Úplně první krok je přitom nejjednodušší: ověřit, zda je zařízení vůbec v registru poskytovatelů sociálních služeb. Pokud v něm není, MPSV výslovně doporučuje takovou službu nevyužívat.

Při podezření na zanedbání se lze obrátit na krajský úřad, inspekci sociálních služeb MPSV nebo ombudsmana. Stížnost může podat kdokoli v zájmu klienta, a to i anonymně. Při podezření na trestný čin je na řadě policie.

Penzion ve Lhotě se navenek tvářil jako bezpečné místo pro stáří. Uvnitř čekali lidé, kterým někdo musel přivézt konzervy, aby se najedli. Mezi tím, co rodiny platí, a tím, co stát umí u neregistrovaných zařízení ohlídat, zeje mezera, a v té mezeře žijí skuteční lidé.

Článek Vezli jim konzervy, aby se najedli. V domově pro seniory na Kladensku zasahovala policie se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co se od ledna 2026 změnilo

Novela zákona č. 361/2000 Sb. přinesla dvě zásadní novinky pro běžné, neprofesionální řidiče. Za prvé: povinná zdravotní prohlídka se posunula z dosavadních 65 let na 70 let, po nichž následuje dvouletý interval. Za druhé: nové posudky se od 1. ledna 2026 vystavují elektronicky, ukládají do centrální evidence a jsou dostupné policii, obecním úřadům i ministerstvu dopravy. Řidič s čerstvým elektronickým posudkem ho tedy u sebe vozit nemusí. Systém ho ověří sám.

Zní to jako zjednodušení. A pro většinu řidičů jím skutečně je. Problém se ale skrývá v přechodném ustanovení, které řeší všechny posudky vydané před tímto datem.

Háček jménem přechodné ustanovení

Zákon č. 236/2025 Sb. výslovně stanoví, že posudky vydané do 31. prosince 2025 zůstávají v papírovém režimu. Řidič, který takový posudek má, ho musí dál fyzicky vozit v autě a na výzvu předložit. Žádný automatický převod do elektronického systému se nekonal. Stát zvolil čistě dopřednou digitalizaci: nové posudky jdou do registru, staré dožívají na papíře.

Důvodová zpráva k novele přitom jasně říká, že cílem bylo povinnost vozit posudek u většiny řidičů zrušit. Vypořádání připomínek dokládá, že šlo o explicitní vládní úkol. Přechodná papírová výjimka tedy není náhodné opomenutí, je to vědomě ponechaný dojezd starého systému. Jenže právě v tom je zádrhel: řidič, který sledoval mediální zprávy o digitalizaci, se snadno domnívá, že papír už nepotřebuje.

Co reálně hrozí, když papír chybí

Důležité je oddělit dvě věci. Samotné zapomenutí posudku neznamená, že policista na místě sebere řidičák. Tak jednoduché to není. Reálný scénář vypadá jinak:

• Řidič při kontrole nepředloží platný posudek.
• Policista může uložit pokutu za přestupek a současně oznámit situaci obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
• Úřad může zahájit řízení o přezkoumání zdravotní způsobilosti.
• Pokud se řidič přezkoumání nepodrobí nebo způsobilost nedoloží, úřad může řidičské oprávnění odejmout.

Klíčové slovo je „může“. Dřívější důvodová zpráva k sankčnímu režimu výslovně uvádí, že pokud řidič zapomenutý posudek dodatečně předloží nebo rychle absolvuje novou prohlídku, úřad může řízení zastavit. Cesta od zapomenutého papíru ke ztrátě řidičáku tedy vede přes několik kroků, ale existuje. A pro seniora, který si neuvědomuje, že jeho starý posudek stále podléhá papírovému režimu, může být překvapivě krátká.

Co dělat a koho se to týká

Praktické rozlišovací pravidlo je prosté. Byl posudek vydán do 31. prosince 2025? Pak ho vozit v autě, nejlépe originál. Byl vydán od 1. ledna 2026? Měl by být v elektronickém systému a řidič si ho může zobrazit přes portál elektronického zdravotnictví. Podle metodiky NCEZ ho lékař na žádost vytiskne, ale povinnost mít papír u sebe u nových posudků odpadá.

Kolik seniorů se přechodné ustanovení týká, stát veřejně nesdělil. Propojená data z registru řidičů a evidence posudků nejsou otevřeně dostupná. Jisté je, že jde o každého, kdo před novelou spadal do režimu pravidelných prohlídek (tedy řidiče nad 65 let s posudkem vydaným ve starém systému) a dosud neabsolvoval novou prohlídku v elektronickém režimu.

Česko v evropském kontextu

Posun hranice na 70 let přibližuje Česko části Evropy, ale o jednotném evropském modelu nemůže být řeč. Finsko pracuje s kontrolami od 70 let, Švédsko nemá věkově podmíněnou kontrolu vůbec, Itálie zkracuje platnost oprávnění už od 50 let a po sedmdesátce ještě výrazněji. Podle pracovního dokumentu Evropské komise patřilo Česko před novelou mezi státy s hranicí pod 70 lety; teď se zařadilo do středu spektra.

Papírový háček v přechodném ustanovení jednou zmizí sám. Stane se to ve chvíli, kdy poslední řidič se starým posudkem absolvuje novou prohlídku a dostane elektronický posudek. Pevné datum konce papírové výjimky ale zákon nestanoví. Do té doby platí jedno: kdo má posudek z roku 2025 nebo starší, měl by ho mít v autě, ne ve šuplíku.

Článek Zapomenutý papír v autě může seniora stát řidičák. Nový zákon má háček, o kterém se nemluví se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Květen: tři termíny se hýbou, čtyři ne

Začátek května tradičně komplikují svátky a víkendy. Letos se to dotklo tří ze sedmi výplatních termínů:

Čtvrtý den v měsíci připadl na neděli, proto se výplata posunula na pondělí. Osmý květen je státní svátek – Den vítězství – takže ČSSZ vyplatila důchody o den dříve. Desátý den vyšel na sobotu, výplata šla v pátek. Pravidlo je jednoduché: sobota znamená pátek, neděle znamená pondělí, svátek se řeší individuálně tak, aby peníze dorazily co nejblíž původnímu datu.

Červenec: dva posuny a jedna trvalá změna

V červenci zasáhne do kalendáře státní svátek 6. července – Den upálení mistra Jana Husa. Protože letos připadá na neděli, výplata se přesouvá na pondělí 7. července. Dvanáctý den vychází na sobotu, takže se vyplácí už v pátek 11. července. Zbylých pět termínů – 2., 4., 8., 10. a 14. – zůstává beze změny.

Důležité: všechny posuny se týkají výplat na účet i hotovostních zásilek přes Českou poštu. U bezhotovostních plateb navíc ČSSZ upozorňuje, že částka se na účet často připíše už den před oficiálním termínem. Pokud tedy čekáte na peníze a přijdou „předčasně“, není to chyba.

Klienti v zařízeních sociálních služeb: jiný příběh

Tady nejde o sváteční korekci, ale o trvalou změnu. Až do června 2025 vyplácela ČSSZ důchody klientům v zařízeních sociálních služeb patnáctého dne v měsíci. Od července se tento termín přesouvá na 12. den, tedy o tři dny dříve, a to natrvalo. Pokud dvanáctý den připadne na víkend, ČSSZ doporučuje zařízením vyplatit důchod až následující pracovní den.

Změna souvisí s širší reformou výplatních termínů, která od dubna 2025 soustředila všechny běžné výplaty do první poloviny měsíce. Dříve existovalo třináct termínů rozprostřených od 2. do 24. dne, nyní jich je sedm – sudé dny od 2 do 14. Pět termínů z druhé poloviny měsíce se přesunulo o deset dní dopředu. Důvodem byl přechod z takzvaného klouzavého měsíce na kalendářní měsíc, jak jej schválila důchodová reforma z roku 2023.

Co nemusíte řešit – a co si ověřit

Žádný z popsaných posunů nevyžaduje od důchodce jedinou akci. ČSSZ změny provádí automaticky. O systémových přesunech informovala klienty dopisem, datovou schránkou nebo zprávou připojenou k platbě. Výše důchodu se nemění, počet splátek za rok zůstává dvanáct – dřívější termín neznamená žádný bonus navíc ani ztrátu.

Kdo si chce ověřit svůj aktuální výplatní termín, najde ho v písemném rozhodnutí ČSSZ o důchodu. Po přihlášení na ePortálu ČSSZje k dispozici i přehled posledních odeslaných výplat za uplynulé tři měsíce. A pokud vám hotovostní důchod doručovaný poštou nedorazil, protože vás listonoš nezastihl, zásilka bude uložena na pobočce České pošty.

Největší zdroj zmatku kolem letošních výplat není v samotných posunech. Je v tom, že se dva různé mechanismy – běžná sváteční korekce a systémová reforma termínů – potkaly ve stejných měsících. Jakmile je od sebe oddělíte, kalendář dává smysl.

Článek Důchodcům se opět posune výplata, některým až o několik dní se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Peníze do systému přibývají, fronta se přesto prodlužuje

Stát pro rok 2026 navyšuje financování sociálních služeb na 57,6 miliardy korun, meziročně o téměř dvě miliardy více. Výdaje přímo na domovy pro seniory dosáhly v roce 2024 výše 22,4 miliardy korun. Jenže počet neuspokojených žádostí vzrostl za jediný rok o deset tisíc, a to je přesně ten paradox, který se v debatě o krizi péče ztrácí: víc peněz ještě neznamená, že se senior skutečně dostane k místu.

Problém není jen v tom, že lůžek je málo. Podle dat ČSÚ a MPSV jejich počet dokonce mírně klesá, zatímco poptávka roste. Stát sice investuje do modernizace infrastruktury sociální péče přes devět miliard korun, ale tempo výstavby a oprav nestačí demografickému tlaku, který přichází.

Domovy dnes pečují o těžce nemocné, ne o aktivní seniory

Obraz domova pro seniory jako místa, kde si starší lidé v klidu dožijí, je dávno překonaný. Více než 83 % tamních klientů má omezení mobility a více než čtvrtina je trvale upoutána na lůžko. Domovy se fakticky proměnily v zařízení intenzivní péče, jen bez odpovídajícího personálního zázemí a bez odpovídajícího veřejného povědomí o tom, co to obnáší.

Tato proměna klientely má přímý dopad na ceny. Podle ČT24 mohou domovy od ledna 2026 zdražit stravu o 30 korun denně a ubytování o 20 korun denně; jeden z ředitelů zařízení uvedl, že při plném využití nových stropů se měsíční náklad dostane někde na dvacet tisíc. Průměrná starobní penze přitom od ledna 2026 činí 21 839 korun měsíčně. Matematika je nepříjemná: pobyt v domově může spolknout prakticky celý důchod, a to ještě před zahrnutím dalších výdajů.

Personál chybí víc než lůžka

Druhá, méně viditelná fronta krize je personální. Průzkum Asociace poskytovatelů sociálních služeb z roku 2026 odhaduje, že v celém sektoru chybí 2 761 pracovníků a nedostatek zaměstnanců hlásí 61,4 % organizací. Mezinárodní srovnání je ještě výmluvnější: Česko má podle OECD jen 2,1 pracovníka dlouhodobé péče na sto osob ve věku 65 a více let, zatímco průměr zemí OECD je 5,0. Od dubna 2026 se sice o pět procent navyšují platové tarify pracovníků v sociálních službách, ale ani to samo o sobě nedostatek lidí neodstraní.

Bez dostatku personálu je přitom jedno, kolik lůžek stát postaví nebo zrekonstruuje. Prázdné místo v domově, ke kterému není kdo přijít, problém neřeší.

Nejhorší situace je v Jihočeském kraji a v Praze

Krize nemá všude stejnou tvář. Nejvyšší počet neuspokojených žádostí v přepočtu na jedno lůžko vykazoval v roce 2024 Jihočeský kraj a Praha; v absolutních číslech odmítal nejvíce žádostí Středočeský kraj, téměř 9 500 za rok. Regionální rozdíly jsou důležité proto, že kritická situace není jen celostátní statistika. V některých krajích je tlak na systém výrazně vyšší než jinde a čekání na místo se tam může táhnout roky.

Nejsilnější ročníky teprve přicházejí

Demografický výhled nedává prostor pro optimismus. Dnes žije v Česku přibližně 520 tisíc lidí ve věku 80 a více let. Do roku 2035 jich má přibýt více než 300 tisíc a kolem roku 2050 má tato skupina přesáhnout 900 tisíc osob. Predikce MPSV a ÚZIS zároveň počítají s tím, že počet klientů sociálních služeb dlouhodobé péče ve věku 65 a více let vzroste z dnešních 185 tisíc na více než 303 tisíc v roce 2050.

Systém, který nestačí už dnes, tedy čelí vlně, která teprve nabírá na síle. Část odborníků a poskytovatelů tlačí na rychlé navyšování pobytových kapacit, zatímco MPSV zároveň zdůrazňuje rozvoj terénních a domácích služeb, které by seniorům umožnily zůstat déle doma. Obojí je pravděpodobně nutné. Ani jedno se však neděje dostatečně rychle na to, aby systém stihl demografický nástup nejsilnějších poválečných ročníků, které do věku nejvyšší závislosti na péči teprve vstupují.

Článek Špatná zpráva pro důchodce, pečovatelské domovy jsou v kritické situaci se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Sleva platí na celý košík, ale jen do padesáti eur

Síla tohoto benefitu spočívá v tom, že se desetiprocentní sleva vztahuje na celý nákup, nikoli jen na vybrané zboží z letáku. Při košíku za 30 eur (přibližně 750 korun) je úspora 3 eura, tedy asi 75 korun. Při nákupu za 50 eur (zhruba 1 250 korun) dosáhne senior maximální úspory 5 eur, tedy přibližně 125 korun. Právě padesát eur je zároveň strop. Pokud nákup tuto hranici překročí, sleva se neuplatní vůbec, takže při větším zásobování se může vyplatit nákup rozdělit na dvě návštěvy. Sleva se navíc nevztahuje na tabákové výrobky, kojenecké přípravky, noviny a časopisy, poukázky a dárkové karty, dobíjecí kupony, zálohové obaly ani na výrobky sushitime, jak stanovují pravidla akce.

Bez karty a data narození to neprojde

Aby sleva fungovala, musí mít zákazník aktivní BILLA Bonus kartu, plastovou nebo digitální v aplikaci, a v registraci vyplněné datum narození, z něhož systém ověří věk. Sleva se pak uplatní automaticky po naskenování karty, bez nutnosti cokoliv dalšího žádat. Časové okno je každou středu od 7:00 do 11:00 a každý zákazník ji může využít nejvýše jednou za den. Podmínka registrace data narození je přitom logická: bez ní by obchod věk zákazníka jednoduše neověřil, jak vysvětluje manažerka CRM a digital Ivica Jančárová v tiskové zprávě BILLA Slovensko. Část seniorů ale může narážet na to, že nastavení aplikace nebo online registrace pro ně není samozřejmostí. Podle zprávy Evropské komise State of the Digital Decade 2025 říká 69 % lidí v Česku, že by jim při každodenním používání digitálních technologií výrazně pomohla lidská asistence.

iZdroj fotografie: Freepik

Česká BILLA podobný model zatím nechystá

Pro zákazníky české Billy, která provozuje 291 prodejen po celé zemi, je tato novinka zatím jen inspirací ze sousedství. Mluvčí BILLA ČR Dana Bratánková pro TN.cz potvrdila, že obdobný seniorský den česká pobočka v tuto chvíli nechystá. Čeští členové BILLA klubu nicméně mohou využít jiný benefit: desetiprocentní narozeninovou slevu na celý příští nákup, která se vytiskne po prvním nákupu v měsíci narozenin a platí třicet dní, jak uvádí billa.cz. Jde o jiný model, jednorázový, nikoli pravidelný, ale princip procentní slevy na celý košík přes věrnostní kartu je stejný.

Slovenská BILLA nepřichází do úplného vakua: Tesco Slovensko už dříve nabízelo seniorům pětiprocentní slevu přes Clubcard kupón, takže jde spíše o posun laťky než o průkopnický krok. Otázka je, jestli podobný tlak konkurence a zájem zákazníků nakonec přiměje i českou pobočku přemýšlet o tom, zda středeční dopoledne může být víc než jen klidnější část týdne.

Článek Senioři jásají: Nově mohou v oblíbeném obchodě získat slevu 10 % na celý nákup se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Senior zmizel již během pátečního večera 

Naposledy byl pohřešovaný muž spatřen kolem 21:15 v restauraci Cíl, odkud odešel neznámo kam. Podle svědků měl na sobě šedé kalhoty a maskáčovou bundu, která by pro případné svědky mohla být důležitým poznávacím znamením. Od okamžiku, kdy podnik opustil, jako by se však po něm slehla zem a nikdo z blízkých s ním nedokázal navázat kontakt.

Baví se tím, že děsí lidi a policie je na něj krátká: Po ulicích se v noci pohybuje v kostýmu hororového klauna

Policie proto vyhlásila pátrání v celostátním rozsahu a obrací se i na veřejnost. „Jakékoli informace o pohybu nebo o pobytu pohřešovaného mohou být klíčové,“ upozornili dle webu Deník policisté. Do pátrání se postupně zapojily hlídky v okolí Sázavy i dalších lokalit, kam by se muž mohl vydat. Přesto veškeré jejich snahy zůstávají bez výsledku.

Každá informace může být užitečná 

Vyšetřovatelé zároveň nevylučují, že se senior mohl dostat do potíží nebo ztratit orientaci. Právě proto je důležité, aby lidé věnovali pozornost svému okolí – ať už při cestě do práce, na procházce nebo při jízdě autem. Policie připomíná, že i zdánlivě nepodstatný postřeh může sehrát zásadní roli.

Malý Radek miloval sousedova psa, a tak si spolu denně hráli. Jednou u dveří zazvonila policie a celé rodině se zhroutil svět

iZdroj fotografie: Pixabay

Pokud jste tedy muže viděli nebo máte jakoukoli informaci, která by mohla pomoci, kontaktujte ihned tísňovou linku 158 nebo to nahlaste na nejbližším pracovišti PČR. „Každá informace může pomoci k jeho nalezení,“ zdůrazňují policisté. 

Článek Zmizel po večeru v restauraci. Policie pátrá po seniorovi ze Sázavy a žádá veřejnost o pomoc se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Pohřešovaný mluvil o sebevraždě 

Bohumil Zelinka odešel ze svého bydliště v ulici Za Chlumem zhruba kolem půl čtvrté odpoledne. Od té chvíle ho nikdo z blízkých neviděl ani ho nedokázal kontaktovat. Policisté museli okamžitě zahájit pátrání, protože existuje reálná obava o jeho život. 

Baví se tím, že děsí lidi a policie je na něj krátká: Po ulicích se v noci pohybuje v kostýmu hororového klauna

„Z důvodu, že nemá přístup ke svým lékům, panuje obava o jeho život,“ uvedli podle serveru CNN Prima News policisté s tím, že pohřešovaný je vysoký zhruba 170 centimetrů, má hubenou postavu, šedé vlasy a hnědé oči. Na první pohled působí starším dojmem, může vypadat na 70 až 75 let. Dotyčný prý navíc mluvil o sebevraždě, což obavy ještě zvyšuje. 

Pokud jste ho zahlédli, ihned volejte linku 158 

V době odchodu měl přitom na sobě černou koženou bundu, modré kalhoty, modrý svetr a černé boty. Právě tyto detaily mohou podle vyšetřovatelů pomoci při jeho rozpoznání. Policie se proto obrací na veřejnost s prosbou o pomoc. 

Cestující byli hrůzou bez sebe a na palubě letadla dokonce musela zasahovat policie. Dva muži ohrožovali celý let

Pokud jste tedy muže viděli nebo máte jakoukoli informaci, která by mohla vést k jeho nalezení, kontaktujte linku 158 nebo nejbližší policejní služebnu. V podobných případech rozhodují i zdánlivé maličkosti a každé svědectví může pomoci předejít tragédii.

Článek Senior z Bíliny zmizel po hrozbě sebevraždou. Policie prosí o pomoc se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Seniorský den v Bille 

Slovenská Billa zavádí takzvaný seniorský den, během kterého mohou lidé nad 60 let získat desetiprocentní slevu na celý nákup. Ta se ale vztahuje pouze na nákupy do maximální výše 50 eur, tedy zhruba 1 200 korun. Další podmínkou je zapojení do věrnostního programu – zákazník musí použít kartu nebo mobilní aplikaci Billa Bonus. 

Čechy milovaný obchodní řetězec lhal o oblíbené pochoutce. Podle kontroly není taková, jaká by měla být

Důležitou roli hraje i správně vyplněný profil zákazníka. „Pro využití seniorské slevy je potřeba mít v registraci programu Billa Bonus uvedené datum narození. Zákazníci si mohou správnost svých údajů zkontrolovat a doplnit přímo v mobilní aplikaci Billa Bonus nebo prostřednictvím naší bezplatné zákaznické linky,“ vysvětlila manažerka společnosti Billa Slovensko Ivica Jančárová s tím, že opatření má pomoci seniorům alespoň částečně zmírnit dopady zdražování.

V Česku se podobná akce zatím nekoná 

Další omezení se týká samotného času nákupu. Senioři mohou slevu využít pouze jeden den v týdnu, konkrétně každou středu mezi 7:00 a 11:00. Akce má platit až do odvolání a řetězec si od ní slibuje nejen finanční úlevu pro starší zákazníky, ale také klidnější provoz v prodejnách během dopoledních hodin. „Tímto krokem chceme velké skupině zákazníků částečně ulevit v rozpočtu,“ doplnila dle webu TN Jančárová.

„Nemám peníze, musíme počkat do příštího měsíce,“ zaslechl v obchodě. Pavel se rozhodl zoufalé matce pomoci

iZdroj fotografie: iStock

Čeští zákazníci Billy ale podobnou výhodu zatím čekat nemohou. Tuzemská pobočka řetězce žádný seniorský den nechystá a spoléhá se na jiný model slev. „Společnost Billa ČR nabízí svým zákazníkům dlouhodobě produkty za ty nejvýhodnější ceny. Každý týden pravidelně zlevňujeme stovky produktů v rámci akční nabídky v našich letácích,“ uvedla vedoucí korporátní komunikace Dana Bratánková s tím, že další slevy přicházejí při svátcích nebo při sezonních akcích. 

Článek Sleva jen pro starší zákazníky: Billa zavedla speciální nákupní výhodu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Odchod partnerky a bolest, která nekončí

Libor se rozvedl ve čtyřiačtyřiceti letech, když jeho žena podlehla dlouhodobému stresu i vlastní nespokojenosti. „Všechno jsi pokazil a zničil pitím,“ říkávala prý kdysi jeho bývalá manželka. Poslední rok jejich vztahu tak nebyl než sdílením jednoho bytu bez lásky a bez budoucnosti. Když se poté žena odstěhovala, Libora čekaly dva těžké roky plné prázdných večerů a antidepresiv. Přestože ho později prosila, aby se pokusil začít znovu, a přiznala, že vina byla i na její straně, nedokázal zapomenout na bolest, která se mezi ně postupně vkradla. 

„Když jsem viděla, jak kamarádka myje nádobí, chtělo se mi zvracet,“ říká Jana. Názor si musí udělat každý sám

Přesto ale doufal, že se časem objeví někdo nový. Jenže kolem padesátky už lidé nehledají stejné věci – a muži i ženy po vztazích často míří jinam. Jedna jeho známost skončila slovy, která ho dodnes bodají: „Jsi příliš sám! Nemáš děti, o nikoho se nestaráš, bojím se, že by ses na mě moc upnul.“ Libor nicméně přiznal, že samota mu nějakou dobu vyhovovala. Nemusel se vracet domů dřív, nemusel se nikomu zpovídat. Vztah s bývalou ženou se navíc později uklidnil, a dokud žila, zůstali v kontaktu. Po její smrti ale přišlo další hluboké ticho.

Stárnutí přináší smutek i prázdné dny

Libor navíc přišel o otce a později i o matku, načež si uvědomil, že už nad ním nikdo nebdí. Ztráta rodičů ho zasáhla mnohem silněji, než čekal. „Doslova mě zaplavil pocit, že nikomu nechybím. Když se rozhodnu, že nebudu nikomu volat, uběhne týden a telefon se nerozsvítí,“ říká tiše. Má sice staršího bratra, ale ten žije svůj rušný rodinný život a na jeho pocity příliš neslyší. Když se mu Libor někdy svěří, odpovídá jen: „O samotě žije spousta lidí, zvykej si.“ Jenže Libor potřebuje víc než pouhé rady – potřebuje, aby si ho někdo vyslechl.

8letý chlapec si chtěl sám vydělat na invalidní vozík. Proto napsal a ilustroval vlastní knihu příběhů

iZdroj fotografie: iStock

Nyní se ale Libor rozhodl, že ho samota nesmí úplně pohltit. V práci, kam stále dochází, má kolem sebe příjemný kolektiv a rutina mu pomáhá překonat zlé myšlenky. Letos si dokonce pořídil malou zahrádku na okraji města. Někteří se mu smáli, ale pro něj je to útočiště. „Je to můj nejmilejší koníček. Na zahradě jsem od pátku do neděle a je mi tam dobře,“ přiznává. Také čte knihy, chodí na procházky a učí se žít sám se sebou. Obklopuje se přitom lidmi, kteří mu rozumí, ale své trápení sdílí jen s těmi nejbližšími, aby je nezatěžoval. 

Článek Liborovi je 68 let a žije sám: „Kdybych zmizel, nikomu bych nechyběl“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Domovy pro seniory a „německý model“

Podle Deníku N mělo hnutí ANO uvažovat o tom, že by Česko převzalo německý model financování. Ten počítá s tím, že senior či jeho rodina nejprve využijí vlastní úspory a majetek, včetně případného prodeje domu, a až teprve následně by zasáhl stát. „Není možné, abych zdědil po svých rodičích dům a potom je strčil do domova na náklady státu,“ povídal údajně Juchelka. Nový systém měl zahrnovat i majetkový test až pět let zpětně.

„I s malým důchodem se dá vyžít. Ušetřit se dá skoro na všem,“ radí seniorka

Právě tato představa, že by se seniorům mohl „zabavovat“ majetek, rozpálila veřejnost doběla. Jakmile se ale téma dostalo do médií, Aleš Juchelka začal všechno mírnit. V rozhovoru pro Novinky dokonce odmítl, že by šlo o oficiální pozici hnutí ANO, a zdůraznil, že nový zákon o sociálních službách je teprve na samém začátku.

Odborníci jsou zásadně proti 

Velmi kriticky se k nápadu vyjádřila i předsedkyně Rady seniorů Lenka Desatová, podle které se německý model do české reality vůbec nehodí. U nás je totiž dostupné bydlení problém, lidé často kupují nemovitosti za vysoké ceny a senioři je předávají rodině proto, aby vůbec měli kde bydlet. Navíc upozornila na rizika, že v některých případech po převodu majetku dochází k psychickému tlaku či dokonce k šikaně seniorů. A kdyby se začalo hlídat, kdo kdy majetek převedl, mohlo by to tyto situace ještě zhoršit.

90letá seniorka je svým příbuzným už jenom na obtíž. Životní příběh o tom, jak osaměle se mohou cítit naši rodiče

iZdroj fotografie: Freepik

Hnutí ANO přitom vyhrálo volby s kampaní cílenou hlavně na starší voliče. Právě proto mnoho lidí překvapilo, že vůbec zazněla myšlenka ohledně prodeje majetku seniorů. I když Juchelka nyní ustupuje a tvrdí, že nic není rozhodnuto, debata o financování domovů pro seniory tím nekončí. Budoucí vládu tak čeká další složitý úkol. 

Článek Plán na financování domovů pro seniory vyvolal poprask. Juchelka mluvil o prodeji majetku, teď ale ustupuje se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Byrokratické kolečko bez výsledku

Pan Stanislav kdysi zvládal běžné věci sám, avšak dnes potřebuje dohled prakticky ve všem, od hygieny až po stravování. „To si došel na záchod, došel si s tím chodítkem až do koupelny, tam si sedl na stoličku, ale teď to vůbec není možné,“ říká jeho syn, který o otce pečuje společně se sestrou. „Se sestrou se střídáme, aby to nebyla pro jednoho zátěž. Jenom díky tomu, že jsem v invalidním důchodu, se o něj můžu starat,“ dodává. Pomáhají i sociální pracovnice, které pana Stanislava několikrát týdně koupou nebo umývají. I tak ale rodině docházejí síly a především podle serveru TN finanční prostředky.

„Naše babička měla za měsíc účet i 500 Kč za to, že pila vodu. Měla jsem to za vtip.“ přiblížila poměry v domově senioru vnučka

Situace začala eskalovat loni v srpnu, kdy rodina požádala o zvýšení příspěvku na péči. Tehdy se sice uskutečnilo sociální šetření, ale další už po zhoršení zdravotního stavu pana Stanislava neproběhlo. Úřady dnes berou na vědomí pouze staré údaje, přestože nové lékařské zprávy mluví jasně: „Není schopen si připravit stravu, nutný dozor nad hygienou a oblékáním… Dohled druhou osobou nutný celodenně,“ stojí například v neurologickém posudku. Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása se k věci vyjádřil jasně: „Podle mě došlo ke špatnému posouzení, protože odvolací orgán měl přihlédnout hlavně k novým lékařským zprávám.“

Pomoc v nedohlednu

Rodina se nicméně nevzdala a obrátila se na ministerstvo znovu. Ani tentokrát ale neuspěla. „Tak jsem tam psal znovu, v srpnu, že v nejbližší době bude rozhodovat komise… A zase to přišlo zamítnuté,“ popisuje syn. Odmítavé rozhodnutí dostali i v případě žádosti o příspěvek na motorové vozidlo, přestože je jasné, že bez většího auta by se pan Stanislav nemohl dostat ani k lékaři. Podle advokáta Tomáše Hrušky se lidé v podobné situaci mohou bránit podáním správní žaloby, ale řízení trvá i desítky měsíců. „Tu žádost lze kdykoli zopakovat. A to je podle mého názoru jediné praktické rozumné řešení,“ dodává právník.

92letá seniorka se vydala na útěk z pečovatelského domu. Nezastavila ji ani 2metrová brána, kterou s ladností přelezla

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ministerstvo práce a sociálních věcí již potvrdilo, že řízení o příspěvku na zvláštní pomůcku – tedy na auto – stále probíhá. Pokud však úřady nepřihlédnou k aktuálnímu zdravotnímu stavu pana Stanislava, výsledek zůstane stejný. Pan Stanislav mezitím čeká na další rozhodnutí a spoléhá hlavně na péči svých blízkých. Vyšší příspěvek by mu podle jeho slov pomohl hlavně s běžnými výdaji. „Tak by to bylo dobrý, že bych si koupil i jídlo, že by nemusela děcka tady vařit,“ říká tiše muž, který se místo klidu na stáří musí prát s nesmyslnou administrativou.

Článek Pan Stanislav musí v 88 letech žít jako chudák: Peníze, které dostává od státu, by nestačily ani jako kapesné pro dítě se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Živořícím hasičům hrozilo, že nepřežijí rok

Dobrovolní hasiči z vesničky Calhoun, kde žije asi pět set obyvatel, již roky dotují svou činnost z vlastních kapes. Často i k nelibosti svých rodin. „Ani nemůžu říct, kolik vlastních peněz jsme do toho už dali, protože manželka by se se mnou nesjpíš rozvedla,“ svěřil se náčelník hasičů Mark Hardin serveru TheWashingtonPost. Sbor má desítky let staré vybavení a několik nepojízdných hasičských aut, na jejichž opravu nejsou peníze.

Přestože se statečná partička držela nad vodou, seč jí síly stačily, na začátku dubna to vypadalo, že letošní rok nepřežije. Na účtu sboru se krčily v přepočtu jen necelé čtyři tisíce korun a vyhlídky nebyly ani trochu optimistické. Jenže o pár týdnů později se stalo něco neuvěřitelného. Jednoho dne Hardinovi zavolal starý farmář Sam Sloan a vyptával se na to, jak sbor funguje. Sešli se spolu na snídani v bistru a šéf hasičů seniorovi všechno vylíčil.

Hasič nikdy neviděl tolik nul na šeku

Druhý den ho stařeček pozval na snídani znovu, ale tentokrát k sobě domů. Když tam hasičský náčelník dorazil, přivítal ho farmář se šekem na rovných 500 tisíc dolarů, což je zhruba 11,5 milionu korun. „Stál jsem tam a úplně mi došla slova. Je to trapné, ale jediné, co jsem nakonec řekl, bylo to, že nikdy předtím jsem neviděl šek s tolika nulami,“ cituje Hardina televize CBC s tím, že musel seniorovi slíbit, že k němu celý sbor přijde na grilovačku v nových uniformách.

In a remarkable act of generosity, Sam Sloan, a 91-year-old Missouri resident, has bestowed a staggering $500,000 to uplift a struggling rural fire department. pic.twitter.com/aZcGysu2Ot

— America Daily (@americadaily24) May 14, 2024

Později se ukázalo, že Sloan chtěl dobrovolným hasičům, jejichž práce si váží, přispět už dřív. Tušil, že na tom nejsou finančně nejlépe. Peníze, které překvapivě nevěnoval příbuzným, ale hasičům, prostě naspořil. „Kdysi jsem měl velké hospodářství, několik tisíc kusů dobytka. Ale nikdy jsem se penězi nechlubil,“ řekl senior s tím, že po odchodu do důchodu pozemky lukrativně prodal. Zůstal mu velký dům, v němž spokojeně žije společně s manželkou.

Článek 90letý důchodce celý život spořil. K překvapení všech peníze nedal rodině, ale dobrovolným hasičům se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

O dům přišel během bosenské války

Smutný příběh penzisty z Bosny a Hercegoviny, který už přes 19 let žije osaměle ve vesničce Vitovlje u městečka Travnik v Bosně a Hercegovině, rozvířilo na sociálních sítích video Srećka Stipoviće. Ukazuje totiž extrémně nuzné a těžké podmínky, v nichž nemajetný důchodce žije. Jeho domovem je malý zchátralý příbytek bez střechy a oken, který má k představě o důstojném bydlení hodně daleko.

Celý život pracoval načerno a v důchodu živoří. Senior pobírá pouhých 5 300 Kč měsíčně

Chatrč je velká pouhé čtyři metry čtvereční a uvnitř senior nemá k dispozici vodu, elektřinu ani plyn. Podle webu Megasvet v jeho skromném domově není koupelna ani sociální zařízení. V děsivé životní situaci se důchodce ocitl, protože ho stát nechal na holičkách a nezajímá se o něj už přes třicet let. Jeho dům byl totiž totálně zničený během války v Bosně v devadesátých letech.

Lidé se mu složili na stavební buňku

Po skončení brutálního konfliktu měl stát podle serveru GradBusovača pomoci lidem, jako je Pavle, s obnovou jejich domovů. Jenže ve spoustě případů se tak nestalo. Než se stařeček zmohl alespoň na nějaké bydlení, přespával ve stodolách, kůlnách nebo kde se dalo. Chatrč si postavil vlastníma rukama. Dodnes hlídá krávy sousedům, aby za to dostal alespoň najíst.

Nedostává žádný důchod a jeho jediným příjmem je skromný sociální příspěvek, který v přepočtu činí 1260 korun. „Tohle má být ten klidný odpočinek na stáří? Neuvěřitelné, že to vláda nevidí,“ komentoval video se seniorem jeden z diskutujících. Dojemný příběh staříka zasáhl spoustu lidí na celém světě. Složili se a důchodci koupili stavební buňku, kamna, stůl, židle, postel a další věci. „Žil jsem jako divoch. Děkuji všem, že mi pomohli zase žít důstojně,“ řekl webu Pavle.

Článek Důchodce Pavel žije 19 let v domě bez střechy, vody a elektřiny. „Tohle má být ten odpočinek? Ať vláda vidí, jak občané musí žít“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

V dopise žena líčí své trápení

Osmdesátiletá paní Barošová z Moravy napsala do redakce dopis, v němž se svěřuje se svým trápením, jež se týká jejích dětí. Mají totiž pocit, že jejich matka ztratila rozum a udělala by nejlépe, kdyby poslouchala jejich moudré a nezaujaté rady. Často od nich slyší věty, co začínají: „Mami, je to pro tvé dobro…“ Myslí si, že vědí, co je pro jejich mámu nejlepší, avšak neuvědomují si, že by tato paní byla ráda, kdyby ji nechali na pokoji. Jelikož cítí, že se její život chýlí ke konci, ráda by měla právo dělat si, co chce. I kdyby bylo její chování nevhodné nebo zlé.

Jak sama napsala, špatná touha je lepší, než správná netouha. Paní Barošová by velmi ocenila, kdyby ji její děti naslouchaly s respektem. Protože díky tomu by se cítila stále milována, a hlavně by mezi nimi vzniklo přátelství, které je pro ni v tuto chvíli to nejcennější. Když za ní děti přijdou a začnou jí dávat moudré a nevyžádané rady, cítí, že mezi nimi vzniká propast, která se poté těžko zaceluje. Prosila své potomky již několikrát, aby jí umožnili být stále pánem svého života. Bohužel se zatím žádných velkých změn nedočkala.

Od svých dětí očekává respekt

Autorka tohoto dopisu je šťastná, že může hlídat svá vnoučata, aby jejich rodiče měli čas pro sebe. Ráda jim peče bábovky, plete deky a před spaním čte pohádky. Miluje starost o ně, stejně jako milovala péči o své vlastní děti. A právě kvůli tomu očekává, že jí její děti na oplátku nechají volnost a nebudou se snažit za ni rozhodovat a manipulovat s ní. Již neví, jak má svým potomkům sdělit, aby ji nechali být samu sebou. Bojí se, aby to potom nenarušilo jejich vztahy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Gerontologové se zabývají fyzickým a duševním zdravím seniorů. Bylo by však dobré, aby kromě jejich programů na převýchovu seniorů, vznikl i program na převýchovu dětí seniorů. K dlouhému seznamu nemocí, které staré lidi postihují, patří například revmatismus, hluchota, osteoporóza, šedý základ apod. K nim je však třeba přidat ještě jedno těžké, ovšem léčitelné onemocnění, a to je otravné dítě, které chce šéfovat svým rodičům. Pokud tedy máte rodiče v důchodovém věku, zamyslete se nad tím, jak se k nim chováte.

Článek Čtenářka Alžběta se svěřila se svým trápením, které zažívá s vlastními dětmi. Starají se o ni až moc se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Senior pobíral důchod zesnulé tchyně 

Bezmála pětadvacet let pobíral muž z obce Cebiv na Tachovsku důchod své zesnulé tchyně. Úřady mu tak na účet neoprávněně vyplatily tři miliony korun, čehož si prý nevšiml. Nevídaný případ nyní řeší západočeští kriminalisté, které informovala insolvenční správkyně. 

„Babička už tři měsíce nedostala důchod. Kdyby neměla rezervu, neměla by pomalu ani co jíst,“ říkají příbuzní důchodkyně

Policie seniora obvinila pro podezření ze spáchání zločinu podvodu. „Obvinili jsme ho pro podezření ze spáchání zločinu podvodu,“ uvedla podle serveru AhaOnline mluvčí Iva Vršecká. Úředníci z České správy sociálního zabezpečení přitom však měli vědět, že je seniorka po smrti, a důchod jí měli přestat vyplácet. To se ale nestalo.

Prý o ničem celou dobu nevěděl 

Ještě více otázek poté vyvolává skutečnost, že každé úmrtí pojištěnce musí z úřední povinnosti ČSSZ oznámit matrika. Vše to nicméně mělo začít v roce 1999, kdy dotyčná žena zemřela. Již tehdy si podle úředníků nechávala posílat penzi na účet svého zetě.

„Chtěla bych vidět politiky, jak by vyžili z mého důchodu,“ píše Eva (79). Aby poplatila měsíční náklady, musí dělat nechutné věci

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Když zemřela, chodily peníze dál na účet obviněného,“ uvedl k věci státní zástupce Pavel Reiser s tím, že na nesrovnalosti spojené s touto kauzou upozornila již během loňského září insolvenční správkyně. Senior se poté k celé věci vyjádřil tak, že prý netušil, že mu penze zesnulé tchyně stále chodí na účet.

Článek Senior z Tachovska pobíral 25 let důchod mrtvé tchyně se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Každý den cvičí a vypije sklenici mléka

Vincentu Dransfieldovi z New Jersey je neuvěřitelných 109 let. To však neznamená, že tiše sedí v křesle a luští křížovky. Tento aktivní senior stále řídí auto a bez cizí pomoci se stará o svůj velký dům. Veškeré pochůzky po městě si vyřizuje sám, rád si zajde na dobrý oběd do oblíbené restaurace a věk tohoto hasiče v důchodu rozhodně není žádná překážka. V domě má mnoho schodů, které ale bez problémů zvládá vyjít. Jeho rodina si nepamatuje, že by si někdy stěžoval na jakoukoli bolest.

Vincent věří, že tajemstvím jeho dlouholetého života a dobrého zdraví je vypít každý den sklenici mléka a udržovat své tělo v pohybu. Je si jistý, že i právě to mu pomáhá udržet si optimismus. Preferuje nestrukturované cvičení a nechápe běžce. Když je vidí, vždy se jim směje a diví se, kam utíkají. Podle něj by měl člověk, aby se dožil tak vysokého věku, dělat především to, co ho baví. A o tom tento muž, který se narodil 28. března 1914, rozhodně ví své.

Má velkou rodinu, kterou miluje

Na svou oslavu 109. narozenin si objednal pizzu a mrkvový dort. Vincent od svých jednadvaceti let sloužil jako člen místního sboru dobrovolných hasičů. Svou práci opravdu miloval. Nějakou dobu působil jako jejich velitel a služba u hasičů mu přinesla mnoho štěstí a také velkou spoustu přátel. Tato práce a být součástí tak skvělého týmu ho udrželo v chodu poté, co mu zemřela jeho žena.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Erica Howard Lista (@ericalista)

Vincent má jedno dítě, tři vnoučata a sedm pravnoučat, které si naplno užívá. Rád s nimi tráví čas a ony ho milují. Všichni členové jeho rodiny jsou rádi, že mají tak aktivního tatínka, dědečka a pradědečka v jednom. Jsou mu stále nablízku, ale někdy je Vincent i rád sám. Ale společnost jeho rodiny a přátel mu samozřejmě dělá moc dobře a už se těší na oslavu svých dalších narozenin.

Článek Nejčilejší stařík na světě: Je mu 109 let, stále jezdí autem a dokáže se uživit se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Syn mu slíbil, že ho na Vánoce vezme domů

Příběh muže by měl být pro spoustu lidí inspirativní. Měli by si vzít ponaučení z toho, jak se ke svému otci zachoval. Odložil svého starého tátu do domova důchodců, jeho maminka zemřela již před mnoha lety. Hodně pracoval, proto neměl tolik času jej tam navštěvovat. Veškerý svůj volný čas totiž trávil se svou ženou a synem. Při poslední návštěvě jej jeho otec prosil, aby si ho vzal na Vánoce domů, že si sedne do kouta a nikoho nebude obtěžovat. Jen bude rád, že může strávit pár dní se svým synem.

Mladý muž mu vyčítal, že si pořád na něco stěžuje. Vždyť je o něj v ústavu dobře postaráno, má vše, co potřebuje, tedy jídlo a léky. Ale on je stále nespokojený a pořád chce domů. Syn svého otce ujistil, že si jej na svátky vezme, ať ještě vydrží, vždyť jsou tady za chvíli. Starý pán se těšil, až se vrátí zpět do svého domu a společně se synem zajdou na hrob jeho zesnulé manželky. Po synově odchodu všem ostatním pacientům stále vykládal, jak se těší domů na svátky.

Nikdy si neodpustí, že slib nedodržel

Když muž přišel domů, oznámil své ženě, že na vánoční svátky přivede svého otce. Ta mu však ostře řekla, že s tím rozhodně nesouhlasí, vždyť má tuberkulózu, a mohl by tedy všechny nakazit, navíc čekají plno hostů. Přestože ji manžel ujistil, že již jeho táta není nakažlivý, nechtěla se o tom dále bavit. Tím jejich rozhovor skončil. O Vánocích se celá rodina i hosté shromáždili u stolu plného jídla, jedli a pili až do pozdního večera. Když se ráno muž vzbudil, jel navštívit svého otce. Hrozně špatně spal a stále myslel na to, že jej i přes slib nechal na svátky v ústavu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Když muž procházel dlouhou chodbou domova, uvědomil si, že je tam hrozné ticho. Nebylo se čemu divit, spoustu pacientů odjelo ke svým rodinám. Před dveřmi otcova pokoje přemýšlel, jak se mu omluví. Když ale vstoupil, tátova postel byla prázdná. Vzápětí vešel dovnitř doktor, který mu tiše sdělil: „Udělali jsme, co jsme mohli, ale bohužel se nám ho nepodařilo zachránit. Zemřel. A poslední, co řekl, bylo, že je velmi zklamaný životem, svým synem i sebou samým, že se mu nepodařilo vychovat slušného člověka.“ Tato slova jej budou strašit každou noc.

Článek Slib otci, že si ho vezme domů z „důchoďáku“, nedodržel. Dodnes si to rozhodnutí nemůže odpustit, straší ho každou noc se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Partneři si musí oba pomáhat

Ve vztahu bývá hodně zamilovaných slov, plánů a slibů. Některé plány lze tvořit společně, ale je mnohem obtížnější je poté splnit. Tyto plány se většinou týkají dovolené, nového bydlení, pořízení domácího mazlíčka nebo dokonalé domácnosti a početné rodiny. Takové plány však často ovlivňují finance, současný stav ve světě a také to, zda člověk na svých cílech usilovně pracuje. Sladká slova a vyznávání lásky do vztahu patří také, ale člověk by s nimi měl trochu šetřit.

Jakmile člověk někoho zahrne obrovským množstvím sladkých slov, ale přitom pro danou osobu nic neudělá, velice brzy partner / partnerka pochopí, že o lásce tento člověk pouze mluví, ale žádné činy se nekonají. Něco podobného jako plány, jsou i sliby. Ty by se měly dodržovat a člověk by neměl slibovat něco, co nakonec nedokáže splnit. Nejdůležitější tedy je, aby člověk nezapomínal i na potřeby svého protějšku a s některými činnostmi se mu snažil pomáhat. Tento muž o tom moc dobře ví a jeho žena se stále cítí být milovaná.

Péče o protějšek je důležitá

Ve vztahu by měla panovat určitá harmonie, kdy se partneři věnují vlastním zálibám, ale zároveň mají dostatek času i na svůj protějšek. Zároveň je velice vhodné, když mají partneři některé záliby společné a mohou se tak zabavit u určitých aktivit. Ti, kteří myslí i na potřeby svého protějšku, mají jistě větší přehled o tom, co jejich partner potřebuje a zároveň se těmto osobám žije lépe. Mohou se totiž spolehnout na svou polovičku a vědí, že jejich protějšek se o ně zajímá a stará.

Muž pomáhá své ženě i ve vysokém věku

Tento muž moc dobře ví, že ženy o sebe potřebují pečovat, aby se stále cítily krásné a žensky. Tento pocit jim zvedá sebevědomí a také se cítí mnohem lépe po boku svého partnera. Když však nastal lockdown a zavřela se kadeřnictví, nemohla si tato seniorka dopřát péči kadeřnice a s nenabarvenými vlasy se necítila komfortně. Její muž pro ni ale udělal něco, co vůbec nečekala. Jednoho dne své ženě nabídl, že jí vlasy sám nabarví.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený E! News (@enews)

S tím žena samozřejmě ihned souhlasila, protože po mnoha letech, kdy pouze sledovala kadeřnici, jak jí barví hlavu, přesně věděla, jak to má naučit svého muže. V momentě, kdy se její manžel pustil do práce, přišel na návštěvu i jejich syn. Ten si oba dva ihned vyfotil a fotografii poté umístil na sociální sítě. Díky péči tohoto muže se jeho žena cítí opět krásná a je ráda za to, že jí její manžel takto pomáhá, aniž by cokoliv říkal nebo mu tato práce dělala problémy.

Článek Je mu 92, nikdy se ale nepřestal starat o svou ženu. To, co pro ni dělá, je nádherné se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Šílená jízda zmateného seniora 

Starší muž jel po silnici v černé Fabii a několikrát se málem srazil s protijedoucími vozidly. „On najížděl tak hodně do protisměru, že se nedal předjet. Možná v některých okamžicích podjet, ale s dcerou na palubě ve vozidle jsme si to nedovolili,“ popsala nebezpečnou událost starostka Albrechtic Jana Murová, která jela hned za šestaosmdesátiletým seniorem. 

100letá seniorka se podělila o svůj návod na dlouhý a šťastný život: „Vyhýbejte se cizím mužům,“ radí

Ujet měl přitom tímto způsobem zhruba 15 kilometrů a do protisměru prý najížděl i ve velmi nepřehledných místech. Starostka proto okamžitě zavolala policii, která ho dle webu TN posléze zastavila a chtěla vysvětlení. Senior jim nicméně pouze řekl, že veze psa do Krnova.

Nyní si může stále vesele jezdit dát 

Problém byl ale v tom, že žádného psa neměl a jel úplně opačným směrem. „Policisté současně zaslali podnět příslušnému správnímu orgánu k přezkoumání zdravotní způsobilosti řidiče k řízení motorových vozidel,“ vyjádřila se k věci policejní mluvčí Soňa Štětínská s tím, že by v těchto případech měl naprosto každý volat tísňovou linku a držet si bezpečný odstup. 

Mladý muž prokázal nádherné gesto 88leté seniorce, kterou potkal před nástupem do letadla. Zachoval se jako gentleman

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Ovšem jsou tam nějaké procesní lhůty, čili předání tomu úřadu, úřad musí vyzvat toho řidiče, respektive oznámit mu, že mu pozastavuje řidičák, ono to taky pár dní trvá. Čili teď je tady takové vakuum, kdy ten člověk může teoreticky vzato jezdit vesele dál,“ dodal k přezkoumání způsobilosti řidiče k řízení motorových vozidel dopravní expert Roman Budský.

Článek Starší muž jezdil na Bruntálsku velmi riskantním způsobem se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Překvapivá feministická rada

Stoletá obyvatelka domova pro seniory v britském Chesteru Olive Westermanová prozradila při oslavě kulatého jubilea tajemství svého dlouhého a šťastného života. Je možná trochu svérázné, ale prý funguje. Nadšení z něj pravděpodobně nebudou chlípní muži, kteří touží po ženách. „Vyhýbejte se rozhovorům s cizími muži a budete v pohodě,“ řekla seniorka.

Její rada může znít trochu feministicky. Nutno ale podotknout, že se Olive narodila před sto lety. V té době si mohla leda tak nechat zdát o dnes v civilizovaném světě tak samozřejmých věcech, jako je třeba volební právo žen. V radách pro ženy, které touží po dlouhověkosti, pokračovala: „Buďte prostě šťastní a spokojení s tím, že žijete, a využijte toho, co máte,“ uvedla seniorka.

Byla to láska na první pohled

Přestože radí ženám nepodlehnout cizím mužům, na jednoho Olive nedá dopustit. Její srdce zaujal natolik, že si ho nakonec vzala a prožili spolu spoustu nádherných let. Před pár roky už ale zemřel. Od té doby se na jiného skoro ani nepodívala. Se svým Samem se seznámila v kostele a byla to láska na první pohled. „Po mši jsme si povídali a okamžitě jsme si padli do oka,“ vzpomíná Olive.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Upoutal ji tím, jak byl milý. „Nejvíce jsem na něm milovala jeho milou a laskavou povahu a to, že se vždy snažil pomáhat druhým,“ vzpomíná  Olive. Se svým manželem se nenudila. Byl spisovatelem a cestovním úředníkem. Poznávali spolu svět. Dokonce žili několik let v zahraničí, což v té době zdaleka nebylo tak běžné, jako je tomu v současnosti.

To pomůže udržet si mladou duši

Seniorka prozradila, která země ji očarovala. „Mým nejoblíbenějším místem byl Singapur. Milovala jsem to tam. Bylo to tak zajímavé a vzrušující místo, které se tolik lišilo od naší rodné Anglie,“ vypráví Olive. Sama tehdy nebyla v domácnosti jako většina žen. Pracovala v místní školce. „V průběhu let jsem strávila spoustu času prací s dětmi, a to vám určitě pomůže udržet si mladé srdce,“ přidala další z ingrediencí do receptu na dlouhověký život.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Od svých kamarádek a personálu domova pro seniory dostala k významnému životnímu jubileu dojemný, nostalgický dárek. Na oslavě stoletých narozenin Olive obdarovali čokoládou Lindt a lahvičkou parfému Estée Lauder. Na tom by nebylo nic neobvyklého, kdyby právě takový dárek nedostávala každý rok od svého Sama. „Vlastně nemůžu uvěřit, že je mi teď 100, ale je to úžasný pocit,“ dodala oslavenkyně.

Článek 100letá seniorka se podělila o svůj návod na dlouhý a šťastný život: „Vyhýbejte se cizím mužům,“ radí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Jel do Tesca a poté zmizel neznámo kam 

Senior Radomil Macek se vydal ze svého domu v Ostravě – Polance nad Odrou již během odpoledne 29. června. Kamerové záznamy zachytily, že se zhruba v 18:00 chystal do nákupního centra Tesco, odkud nastoupil na zastávce Svinov, mosty do autobusu číslo 46.

Hned po porodu utekla z nemocnice a zmizela. Bála se, že přijde o svého partnera

Poté vystoupil na konečné zastávce v Polance nad Odrou, ovšem následně se po něm slehla zem. Doma si přitom nechal všechny osobní doklady a také telefon, přičemž dodnes o něm nejsou žádné zmínky. Policisté proto prosí veřejnost o pomoc. 

Existuje verze, že nasedl do dalšího autobusu 

„Policisté po oznámení začali po pohřešovaném pátrat, provedli prověrky ve zdravotnických zařízeních, na autobusových a vlakových zastávkách i na dalších místech, kde by se mohl senior pohybovat. Vše s negativními výsledky,“ uvedla podle serveru Deník mluvčí moravskoslezské policie Eva Michalíková s tím, že po příjezdu na konečnou zastávku mohl nastoupit do dalšího autobusu. Zda se tak skutečně stalo, nicméně nelze potvrdit.

3letá Emička zmizela v hlubokém lese a 15 hodin ji záchranáři nebyli schopni najít. Pak se objevil zvířecí zachránce

Pan Macek je přitom vysoký zhruba 175 cm, má střední postavu a šedivé vlasy a vousy. Na sobě měl při odchodu oblečené červené tričko, modré rifle nebo kraťasy a černé boty. „Tímto žádáme širokou veřejnost o pomoc a spolupráci při pátrání po pohřešovaném muži. V případě poznatků nebo informací vedoucích k vypátrání osoby kontaktujte policii na bezplatné lince 158 nebo se obraťte na kteroukoliv služebnu Policie České republiky,“ dodává policie.

Článek Policie hledá seniora z Ostravy. Nezvěstný je od 1. července se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Každý den říkal, že by si přál vidět ženu

Dojemný příběh se odehrál v australském Queenslandu. Nevyléčitelně nemocný Danny Rowland věděl, že mu nezbývá mnoho času, uvedl web The Epoch Times. Jeho rakovina se zhoršovala. Postupně se začal smiřovat s tím, že svou ženu možná už nikdy neuvidí. Spolu strávili v manželství krásných 60 let, ale poslední měsíce nemohli být spolu.

Ani zdravotní stav jeho milované Shirley totiž nebyl dobrý, a tak musela být umístěna do pečovatelského domu, kde má veškerou péči. Odloučení ale manželé nenesli dobře. „Nebylo dne, kdy by táta neřekl: Kéž bych mohl vidět tvou matku,“ popsala jejich dcera Karen Bellertová severu 7 News. O svého otce se starali společně s bratrem Rickym doma, ale když měl problémy se zdravotnickým vybavením, musel být převezen do nemocnice.

105letému muži se splnilo jeho poslední přání před smrtí. Tohle byla jeho reakce, když se setkal se svým pravnoučkem

Rodina je záchranářům vděčná

Když se po krátké hospitalizaci Rowland vracel sanitkou domů, znovu mluvil o tom, jak moc mu jeho žena chybí. Zdravotničtí záchranáři Samantha a Joshua to zaslechli a dlouho neváhali. „Řekl jsem tátovi, že sanitka pojede oklikou a že se zastavíme za mámou. Znamenalo to pro něj celý svět, nemohl tomu uvěřit,“ vyprávěl syn Ricky. Rodina dobře věděla, jak moc pro otce poslední rozloučení s manželkou znamenalo, a byla záchranářům neskonale vděčná.

Netypický převoz umírající ženy do nemocnice. Poslední přání, které bylo vyslyšeno

Sanitka nakonec dorazila před pečovatelský dům, kde se o Shirley starají. Personál nemohl nenadálou návštěvu pustit dovnitř. Postel se Shirley ale vyvezl ven. „Měli spolu asi dvacet minut. Byla to krásná chvíle. Táta se s mámou rozloučil. Řekl jí, že ji bude vždycky milovat,“ uvedl Ricky. O několik dní později Rowland zemřel. Jeho děti pak navštívily záchranáře, aby jim poděkovaly. „Navždy jim budeme vděční. Ty poslední chvíle pro tátu znamenaly všechno,“ dodal Ricky.

Článek Umírající muž si přál vidět milovanou manželku, se kterou byl 60 let. Záchranáři mu splnili poslední přání se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Láska ze střední spojila dva 81leté seniory 

Redakce webu Dámský Deník však zjistila, že Jack po ztrátě své dlouholeté manželky našel na internetu kontakt na Betty, jeho lásku ze střední školy. Začali si proto spolu sem tam psát a někdy si také volali, aby si mohli popovídat o svém současném životě. 

„I s malým důchodem se dá vyžít. Ušetřit se dá skoro na všem,“ radí seniorka

Jelikož bylo oběma 81 let a oba dva přišli o své partnery, měli si hodně co říct. Jack se nicméně jednoho dne rozhodl, že by mohl ztracenou lásku navštívit, přestože bydlela na druhé straně Ameriky. To ho však podle webu Filantropikum nezastavilo a spolu s pomocníky se vydal na cestu z Los Angeles do dalekého Washingtonu, D.C.

Dojemné setkání, které asi nikdo nečekal 

Na palubě se Jack setkal ještě s filmařkou Danielle, která se rozhodla velké setkání zachytit na kameru. Přeci jen se taková událost nevidí tak často a pro oba mohla být nahrávka krásnou vzpomínkou. Navíc, neviděli se dlouhých 62 let, takže vlastně nikdo netušil, co se stane, až se opět potkají. Na výsledek se můžete podívat níže: 

100letá seniorka se podělila o svůj návod na dlouhý a šťastný život: „Vyhýbejte se cizím mužům,“ radí

Jakmile stařík spatřil svou ztracenou lásku ze střední školy, okamžitě vyskočil z vozíku a začal ji objímat. Ona se samozřejmě nebránila, protože je stále nejspíše spojovalo hluboké spojení, které vydrželo přes desítky let. Video sdílel youtubový kanál Leo Resig a během krátké chvíle si získalo obrovskou oblibu. Dnes má více než 1,4 milionu zhlédnutí. 

Článek Úžasné setkání zamilovaných seniorů, kteří se neviděli 62 let se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Uspořádání sbírky

Nejčastějším problémem při ochotě pomoci bývají bezesporu finance. V tomto ohledu ale velice dobře fungují sbírky. Finanční sbírky jsou transparentní a pomáhají těm v nouzi. Nejčastěji pak v případě zdravotních potíží a finanční náročnosti léčby. I DámskýDeník uvedl případ malého chlapce s onkologickým onemocněním, na jehož léčbu se vybralo velké množství peněz.

Bakterie, kterou trpí 5 z 10 lidí, způsobuje žaludeční problémy a rakovinu

iZdroj fotografie: Piqsels

Kromě nemocí se ale sbírky pořádají také pro ty, které postihla přírodní či humanitární katastrofa, jako jsou povodně či válečný konflikt, ale jsou také sbírky na podporu umění, vzdělávání, perspektivních projektů či vědeckého výzkumu. A jednu takovou sbírku uspořádali také 3 studenti texaské střední školy, kteří se nemohli dívat na to, jak 80letý stařík pracuje.

Pracoval i přes důchodový věk

Pan James měl 80 let a užíval si důchodu, i když se nedá říci, že by měl peněz nazbyt. Pak ale přišla osudná rána, kdy mu zvýšili nájemné o 400 dolarů měsíčně. A to už bylo pro starého muže neúnosné. Hledal práci, až našel na místní střední škole, kde mu nabídli pozici školníka. S touto prací ale souvisí úklid a fyzická námaha. Tři chlapci, studenti této školy, tomu nechtěli přihlížet. „Je tak smutné vidět 80letého muže, jenž musí dělat věci, které by ve svém věku už opravdu dělat neměl,“ řekl jeden z chlapců pro NYPost.

Občané nevěřícně koukali, když starosta vlezl v obleku do ledové řeky. Podpořil tím sbírku na záchranu nemocné dívky

Rozhodli se uspořádat sbírku, aby muž pracovat nemusel a přesto by si mohl dovolit stávající bydlení. Původním cílem bylo vybrat 10 000 dolarů, jak informuje web People. Neuvěřitelná ochota a dobročinnost lidí ale několikanásobně překonala tuto hranici. Nakonec se vybralo úctyhodných 270 000 dolarů. Dobří lidé stále jsou.

Článek Studenti uspořádali sbírku pro 80letého školníka. Vybrala se neuvěřitelná suma se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Proč ve skutečnosti zůstávají starší lidé sami? 

V současné době se plno starších lidí dostává do kompletní izolace. Nepomáhají jim přitom ani novodobé komunikační prostředky, jako chytrý telefon či počítač. Naopak se podle serveru Media necítí vůbec sebevědomě při jejich používání a snaží se jim spíše vyhýbat, takže přicházejí o interakce s rodinou a přáteli i v tomto směru. 

Výklad karet do dalších dnů podle Johanky Roze: Samota, nebo společnost? Každý teď potřebuje něco jiného

iZdroj fotografie: Depositphotos

Navíc postupem času senioři přicházejí o své životní partnery a osoby jim blízké, včetně sourozenců a dlouholetých přátel. Ztráta někoho, kdo tu pro ně byl naprosto celý život a s kým sdíleli všechny své myšlenky a tajemství, je pro ně tvrdou ránou, a často proto raději zůstávají doma. Jejich svět se jednoduše stává prázdným a přemáhá je bolest ze ztráty. 

Nebezpečný problém, který je třeba řešit 

Nemalým problémem je poté jejich mobilita, protože starší lidé často ztrácejí sílu, takže se pro ně stává velmi obtížné chodit a řídit auto. Jde tedy o další důvod, kvůli kterému nechtějí opouštět domovy a nemohou již tolik navštěvovat přátele ani rodinu. Odříznutí od světa může mít ovšem velmi negativní vliv na jejich psychické zdraví. 

„Ve sklepě bude rodičům dobře,“ pomyslel si po měsících hledání domova pro seniory. Vytvořil jim bezpečné zázemí

iZdroj fotografie: Depositphotos

Dopad osamělosti může být podle webu Healthline skutečně tragický. Většina lidí kvůli ní cítí emocionální bolest a dochází u nich ke zvýšení rizika kardiovaskulárních onemocnění, depresí a dokonce i rychlejšího úpadku kognitivních funkcí. Pokud tedy máte v rodině staršího člověka, který se poslední roky izoluje od světa (případně někoho takového znáte), zkuste s ním začít navazovat kontakt a případně mu pomoci opět začít trochu žít. 

Článek Krutá pravda o osamělosti starších lidí, o které se často mlčí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Uklouznul v koupelně a nemohl se hýbat

Čtyřiaosmdesátiletý Ron Williams žije ve Sturgisu v americkém státě Michigan. Už se nemůže pohybovat jako dřív, a tak k chůzi potřebuje chodítko, napsal web Hitas. Přestože žije sám, není úplně osamělý. Společnost mu dělá kočka Fluffy, se kterou ho pojí velmi pevné a zvláštní pouto. Stala se totiž jeho strážným andělem, který mu zachránil život.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jednoho dne se senior sprchoval v koupelně. Pak ale uklouznul a spadnul na zem. Nemohl se hýbat a svůj mobilní telefon neměl u sebe. Byl v nabíječce v obývacím pokoji. Nevěděl, jak jinak by si mohl přivolat pomoc. Měl strach, že ho tam nikdo včas nenajde. Byl tak rozrušený, že si ani nevšimnul, že s ním je v koupelně i jeho milovaný chlupáč. Od doby, co si důchodce kočku pořídil, si s ní povídal, jako by byla člověk, který mu rozumí každé slovo.

(Ne)obyčejná kočka zachránila život batoleti, které rodiče nechali bez dozoru. U záběrů z kamery se tají dech

Kočka mu přinesla mobilní telefon

Ochromený senior ležel na podlaze koupelny dlouhých 16 hodin a byl zoufalý. Pak spatřil Fluffy a dostal geniální nápad. Věděl, že kočka si slovo „volat“ spojuje s jeho mobilním telefonem. Aby k přístroji přitáhl pozornost zvířete, začal ho dokola opakovat. „Říkal jsem jí: ,Volej, Fluffy! Chlupáči, jsi moje jediná naděje,’“ cituje Williamse server Fox17. Ukázalo se, že povídání si s kočkou byl pro ni dobrý trénink.

Dítě bylo nalezeno v mrazu v krabici. Zachráncem byla toulavá kočka

Fluffy totiž pochopila, co po ní její páníček chce. „Asi o pět minut později jsem cítil, že mě něco praštilo do ruky. A díky tomu jsem tady,“ dodal senior. Kočka mu přinesla mobil, a tak si po šestnácti útrpných hodinách mohl konečně zavolat pomoc. Naštěstí se později ukázalo, že důchodce nemá žádná vážná zranění. Nechce ale ani pomyslet na to, co by se stalo, kdyby s ním v ten den Fluffy nebyla v koupelně. „Dokud budu žít, nikdy svou kočku neopustím. Je moje hrdinka,“ prohlásil rázně šťastný Williams.

Článek Senior uklouznul v koupelně a nemohl se hýbat. 16 hodin ležel na podlaze, ale pak ho zachránila kočka se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Zranil se při pádu na zledovatělém chodníku

Celý život pracoval pan Petr na železnici. „Byl jsem zvyklý udržovat se celý život v dobré fyzické kondici. Vydrželo mi to i po odchodu do důchodu. S manželkou jsme aktivní, pracujeme na zahradě, jezdíme na výlety, hlídáme vnoučata. Prostě jsme víc než soběstační a nejsme nikomu na obtíž,“ vysvětluje čtenář, který žije ve středních Čechách. Jenže idylka před časem skončila.

iZdroj fotografie: Pixabay

Pan Petr na vlastní kůži okusil, jaké to je, když se stane závislým na pomoci někoho dalšího. Když Česko zasáhla zrádná ledovka, upadl na chodníku a vážně si zranil nohu na několika místech. Sanitka ho odvezla do nemocnice, kde podstoupil operaci. „Naštěstí proběhla dobře. Měl jsem pak ale občas docela silné bolesti,“ svěřil se pacient, který kvůli komplikovanému zákroku musel být hospitalizovaný několik týdnů.

Malá holčička skončila s vážnou chřipkou v nemocnici. Když maminka viděla, jak se k ní zdravotní sestry chovají, neměla slov

Ponižující incident byl poslední kapkou

Pobyt v nemocnici si ale nakonec musel sám zkrátit. Poměry, které tam panovaly, ho šokovaly. „Podepsal jsem raději reverz. To, jak se tam sestry chovají k pacientům, je do nebe volající. Jako kdybychom byli otravný hmyz. Když jsem měl bolesti a chtěl jsem mluvit s lékařem, odbyly mě, že jsem to měl říct ráno na vizitě. Že doktor nebude skákat, jak já pískám. Celou noc jsem trpěl a nezamhouřil oko,“ vypráví pan Petr s tím, že pomyslnou poslední kapkou byl jeden ponižující incident.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Malá dcerka zemřela v nemocnici. „Tři roky neznám pravdu o její smrti,“ stěžuje si matka

Na pomoc zdravotnického personálu byl zcela odkázaný, když potřeboval na toaletu. „Sestra mi pomohla na mísu a odešla. Když jsem zvonil, neukázala se. Pokusil jsem se vyndat mísu sám a ušpinil si prostěradlo. Sestra mě pak nehorázně seřvala a sprostě mi nadávala. Bylo to nedůstojné. V té promočené posteli mě nechali ležet dvě hodiny,“ popsal čtenář s tím, že pak podepsal reverz a najal si agenturu domácí péče. Na personál oddělení si písemně stěžoval ombudsmanovi nemocnice. Moc nadějí tomu ale nedává.

Článek Hrubé chování zdravotních sester donutilo pacienta podepsat reverz. „V nemocnici to bylo peklo,“ říká se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Přišel sám a na stůl položil fotku ženy 

Většina lidí začíná při pohledu na osamělé osoby v restauracích pociťovat lítost a někteří z nich chtějí dokonce zakročit tím, že se dotyčného zeptají, jestli nehledají společnost. To byl také případ mladé číšnice, která si všimla postaršího pána v restauraci, kde pracuje. Vypadal sice spokojeně, ale seděl sám a před sebou měl jenom portrét s fotografií. 

90letá seniorka je svým příbuzným už jenom na obtíž. Životní příběh o tom, jak osaměle se mohou cítit naši rodiče

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Viděla jsem toho starého muže jíst o samotě a před ním byla fotka ženy. Myslela jsem, že bych mu mohla rozjasnit den tím, že si s ním promluvím. Tušila jsem, že to byla jeho manželka, ale nečekala jsem, že uslyším tak zajímavý příběh,“ uvedla číšnice dle webu Hitas. 

Životní láska, která stála za to 

„Pán začal mluvit o tom, že se s dotyčnou ženou poznal, když jim oběma bylo 17 let. Tehdy spolu také krátce chodili, ale on musel jít do války a ona se posléze musela stěhovat s rodiči do jiného města. On však na ni myslel celou dobu, a když se vrátil, hledal ji dlouhých deset let. Nikdy přitom s nikým jiným nešel na rande, a to mu skoro všichni říkali, že je blázen. Byl však šíleně zamilovaný a srdce měl jenom pro ni,“ pokračovala mladá slečna. 

92letá seniorka se vydala na útěk z pečovatelského domu. Nezastavila ji ani 2metrová brána, kterou s ladností přelezla

iZdroj fotografie: iStock

Jednoho dne pak muž zavítal do Kalifornie, kde navštívil holičství. Během stříhání začal kadeřnici vyprávět o svém příběhu, jak deset let hledá ztracenou lásku a co všechno s ní prožil. Dotyčná byla v tu ránu v šoku – věděla totiž, že jde o její dceru. Okamžitě proto zvedla telefon a zavolala jí. Byla to skutečně ona. Sama mu pak řekla, že také nikoho neměla, a oba se následně vzali. Manželi zůstali 55 let, dokud jeho milovaná bohužel nezemřela. 

Článek Dojemný příběh seniora, který seděl v restauraci sám u stolu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Pomáhat druhým mu dělá radost

V norském městě Kongsberg, kde žije necelých 30 tisíc obyvatel, bývá po celou zimu opravdu hodně sněhu. Osaměle žijícím starším lidem, kteří nemají dost síly na odklízení sněhu, pomáhá šestadvacetiletý Kjetil Kasin Harm. Prostě přijde a odhází sníh z cesty, aby senioři nemuseli být uvěznění ve svém domě a čekat na oblevu.  

iZdroj fotografie: Depositphotos

Harm se domnívá, že je samozřejmé pomáhat těm, kteří to potřebují. „Uvědomil jsem si, že možnost pomáhat druhým mi dělá velkou radost,“ cituje mladíka web Hitas s tím, že proto se přidal k místním dobrovolníkům. Mnoho lidí v Kongsbergu, kde se teploty pohybují hluboko pod bodem mrazu, často sněží a velmi chladná zima trvá od prosince do března, jeho pomoc v zimě potřebuje.

Fotbalový trenér zrušil trénink dorostenců v mrazivém počasí. Důvod jeho jednání vás dostane do kolen

Cestou z práce prostě někomu odklidí sníh

K dobrovolníkům se mladík přidal zhruba před půl rokem. Naplňuje ho to a teď nabádá další mladé obyvatele města, aby se také přidali. „Není těžké někomu pomoci cestou z práce nebo ze školy. Když nás bude víc, nebude pro každého dobrovolníka tolik práce, kterou si rozdělujeme,“ řekl Harm serveru Sosialnytt.

iZdroj fotografie: Freepik

Pomohla své 92leté sousedce, která upadla na zem a ošklivě se zranila. Ta se jí rozhodla poděkovat deníkem

Dodal, že není třeba se dobrovolničení obávat. Pokud zadaný úkol člověku nesedí, může požádat o jiný. Práce je prý dost. Dobrovolníci například odklízejí sníh, hrabají listí, pomáhají s vyřizováním nákupů či pochůzek, s nejrůznějšími domácími pracemi a pořádají také různé kurzy a semináře. V současné době je v Norsku 488 dobrovolnických center ve 320 obcích.

Článek Mladík s dobrým srdcem pomáhá v zimě starším lidem. Dělá mu to radost se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Celý život byl zvyklý pobývat v přírodě

Když lékař oznámil Edwardu Reisovi špatnou zprávu o tom, že trpí roztroušenou sklerózou, jeho život se obrátil vzhůru nohama. Celý život pracoval v lese a zbožňoval, když mohl být v přírodě a vnímat její zvuky a vůně. Těžce nesl, když kvůli nemoci, která se zhoršovala, musel veškerý svůj čas trávit na lůžku, napsal server Hitas. Byl přijatý do pečovatelského domu s hospicovou péčí ve státě Washington.

Se zdravotní sestrou Leigh Gardnerovou, která o seniora pečovala, si Reis vytvořil zvláštní pouto. Kvůli nemoci už nemohl pořádně mluvit, ale svěřil se jí, že jediné, co by chtěl, je jít naposledy do lesa. Tušil, že jeho čas se krátí. Chápavá sestra se rozhodla, že mu pomůže poslední přání splnit. Bylo jí ale jasné, že sama to nezvládne. Kontaktovala proto místní hasiče a požádala je, zda by jí mohli pomoci. Byla nadšená, když okamžitě souhlasili.

8letá Emma trpěla nevyléčitelnou nemocí a pomalu se loučila se životem. Její poslední přání dojalo i policii

Senior se usmíval a byl šťastný

O pár dní později několik hasičů a dobrovolníků přijelo do pečovatelského domu. Vyzvedli umírajícího seniora a vydali se s ním společně na cestu, která pro něj byla velmi důležitá. Tlačili jeho postel po cestě vedoucí do nedalekého lesa. Senior konečně mohl znovu slyšet cvrlikání ptáků, zurčení potůčku, cítit vůni jehličí a obdivovat krásu květin. Procházka přírodou skupince trvala tři hodiny. Všichni cítili, jak výjimečné chvíle to jsou.

iZdroj fotografie: Depositphotos

105letému muži se splnilo jeho poslední přání před smrtí. Tohle byla jeho reakce, když se setkal se svým pravnoučkem

Jedním z hasičů, kteří těžce nemocného důchodce doprovázeli, byl Shane Cooper. „Je to jedna z nejlepších věcí, u kterých jsem mohl být. U hasičů pracuji již 25 let a tohle je určitě jeden z nezapomenutelných vrcholů,“ cituje dojatého hasiče web ABC. Mluvení dělalo seniorovi problémy, ale když se k němu Cooper naklonil a zeptal se ho, jak se cítí, usmíval se a tiše odpověděl, že je šťastný. Krátce po výletu do lesa Reis zemřel. S krutou nemocí bojoval šest let.

Článek Hasiči pomohli umírajícímu muži splnit jeho poslední přání. Dojemný čin vhání slzy do očí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Laskavý číšník se věnoval seniorovi

Rodina Lisy Meilanderové zrovna večeřela v restauraci Eat´n Park v Belle Vernonu, když ji zaujala výjimečná pozornost, kterou obsluha věnuje jednomu zákazníkovi v pokročilém věku. Seděl přímo u stolu naproti, takže rodina měla dobrý přehled. Číšník Dylan Tetil, který je univerzitním studentem radiologie, u jednadevadesátiletého seniora Franka poklekl, aby ho dobře slyšel a on si mohl v klidu objednat z menu, napsal web DailyMail.

iZdroj fotografie: Freepik

Stařeček ho totiž špatně slyšel. „Senior se omlouval, že už moc dobře neslyší, zapomněl si totiž naslouchadlo. Vyprávěl potom, jak přišel o sluch během války. A měl spoustu dalších příhod k vyprávění. Dylan ho trpělivě poslouchal a věnoval mu svou plnou pozornost,“ popsala situaci Meilanderová, která dojemný příběh zveřejnila na Facebooku. Okamžitě se stal hitem se statisíci komentáři.

90letá seniorka je svým příbuzným už jenom na obtíž. Životní příběh o tom, jak osaměle se mohou cítit naši rodiče

Vyprávění stařečka ho málem rozplakalo

Senior se obsluze omlouval, že moc mluví. Vysvětlil, že je sám a příležitostí si s někým popovídat moc nemá. Mladý číšník mu s úsměvem mile odvětil, že ho vyprávění zajímá. Pak odešel s objednávkou do kuchyně. „Byl to dojemný pohled. Chtěli jsme se nabídnout, že pánovi večeři zaplatíme. Než jsme ale stačili na obsluhu mávnout, někdo jiný už požádal Dylana o mužův účet. Asi jsme nebyli jediní, kdo konverzaci seniora s číšníkem poslouchal,“ dodala Meilanderová.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Mladý muž prokázal nádherné gesto 88leté seniorce, kterou potkal před nástupem do letadla. Zachoval se jako gentleman

Když seniora číšník obsloužil, zeptal se, zda si může přisednout. Měl zrovna pauzu a napadlo ho, že by jeho společnost mohla osamělého seniora potěšit. „Plakal, když se mnou mluvil, když mluvil o válce. Opravdu mě to zasáhlo. Skoro jsem se taky rozbrečel,“ řekl číšník webu GoodMorningAmerica. „Když jsme opouštěli restauraci, ti dva spolu rozmlouvali a mnoho lidí, kteří seděli kolem, se usmívalo. Byl to opravdu dojemný pohled,“ dodala návštěvnice restaurace.

Článek Osamělý senior se přišel najíst do restaurace. Mladý číšník udělal něco nečekaného se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Po smrti ženy se utápěl ve smutku

Nikdy nelze odhadnout, jak smrt blízké osoby člověka ovlivní. Každý truchlí jinak a potřebuje čas, aby se vyrovnal s bolestivou ztrátou. Když po 66 letech manželství zemřela na rakovinu životní láska čtyřiadevadesátiletého Keitha Davidsona, byl jen stínem svého dřívějšího já. „Nedovedete si prostě představit, jaké to je. Člověk hodně pláče. Tak to prostě je, protože ona už tu není,“ svěřil se televizi NBC.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Pamela Marcum (@pamjms)

Soudce v důchodu se dlouho nemohl z její ztráty vzpamatovat. Nakonec se ale rozhodl, že se musí nějak rozptýlit, aby alespoň na chvíli unikl trýznivým myšlenkám. Napadlo ho, že by mohl na své zahradě postavit bazén, který by byl dost velký na to, aby si v něm mohly hrát všechny děti ze sousedství. „Věděl jsem, že když ho postavím, přijdou,“ dodal senior.

Odhodlaná 84letá seniorka si po ztrátě manžela začala plnit svůj sen. Našla odvahu a sama se vydala objevovat svět

Na dvorku postavil velký bazén

Sousedé smutného vdovce zprvu nevěřili, že by něco takového zrealizoval. Mysleli si, že si dělá legraci. „Když jsem ho viděla, jak začal na dvoře pokládat vytyčovací sloupky, řekla jsem manželovi, že to vypadá, že skutečně stavěl bazén,“ řekla Jessica Huebnerová, která bydlí nedaleko. Sama je matkou čtyř malých ratolestí. „Přineslo to do sousedství spoustu radosti, zejména pro děti,“ dodala.

Osamělost může být pro seniory smrtelná. Hlavním protijedem jsou zážitky s rodinou a přáteli

Ve městě Morris v Minnesotě, kde Davidson žije, veřejný venkovní bazén není. Proto byl jeho nápad opravdu skvělý. Postavil skoro 10 metrů dlouhý, 5 metrů široký a 2,7 metru hluboký bazén a caparti z okolí si koupání užívají každý den. Senior je nadšený. „Alespoň tu nesedím sám a nekoukám do zdi. Teď ke mně každé odpoledne chodí celá armáda dětí,“ řekl webu Upworthy soudce na penzi, který má tři děti, ale žádná vnoučata.

Článek 94letý senior se nemohl vzpamatovat ze ztráty milované manželky. Pak udělal něco, čím šokoval sousedy se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Začal se starat o opuštěné psy

Dobrodincem s velkým srdcem je osmdesátiletý bývalý zaměstnanec železnice na penzi Eugene Bostick z Fort Worthu v Texasu, napsal web SantéPlus. Společně se svým bratrem Corkym navrhl roztomilý vláček. Jako lokomotiva posloužila stará sekačka na trávu, za kterou je připojených několik vagonů. Pro každého psa jeden, aby měli chlupáči dost pohodlí. Jízdy psího vláčku po okolních silnicích se rychle staly zajímavou atrakcí, která se stala hitem internetu.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený WoofWoofTV (@woofwooftv)

Všechno ale začalo poměrně nevinně. Na své farmě se senior začal starat o opuštěné psy poté, co před řadou let odešel do důchodu. Původně to nebylo jeho záměrem, ale spíš to vyplynulo z okolností. „Bydlíme ve slepé ulici, kde máme s bratrem stáj pro koně. Lidé sem občas přijedou, vyhodí psa a nechají ho tu hladovět. Tak jsme je začali krmit, pouštět dovnitř, brát k veterináři. Udělali jsme jim místo k životu,“ cituje Bosticka web CBS.

Důkaz, že lidé s dobrým srdcem ještě existují: Zaměstnanci nádraží se rozhodli pomoct opuštěným pejskům

Chlupáči svůj vláček zbožňují

Kolem jeho farmy je poměrně rozsáhlý pozemek, kde se mohou chlupáči proběhnout a hrát si. Seniora ale napadlo, že by se jeho čtyřnohým kamarádům mohla líbit i procházka do města. Vyvenčit devět psů najednou ale byla výzva. Když měl jen čtyři psy, poradil si snadno. „Začal jsem s traktůrkem. Měl jsem malý přívěs a do něj jsem naložil čtyři nebo pět psů a vzal je na projížďku,“ vysvětlil Bostick serveru. Když počet chlupáčů narostl, musel být důchodce kreativnější.

Obětavý 17letý mladík postavil útočiště pro opuštěná zvířata. Získal si srdce tisíců lidí a má velké plány

Jednoho dne uviděl traktor, který za svým vozem táhl vozíky s kamením, a nápad byl na světě. „Řekl jsem si, že by podobně mohl vypadat psí vláček,“ dodal senior. Pejsci, o které se muž stará, si nevšední dopravní prostředek rychle zamilovali. Jakmile slyší, že startuje sekačku na trávu, radostně se rozběhnou k vagonkům. Okouzlení jsou psím vlakem, který projíždí městem jednou až dvakrát týdně s nákladem devíti šťastných psů, také místní obyvatelé.

Článek Senior postavil psí vláček, aby mohl venčit smečku opuštěných pejsků, o které se stará se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Kvůli autům se nemohl dostat domů

S neurvalými řidiči, kteří dokážou čas strávený v dopravní zácpě proměnit v opravdové utrpení pro další účastníky silničního provozu, se člověk setkává skoro každý den. Mnozí lidé ztrácejí trpělivost právě kvůli jemně řečeno nezdvořilému přístupu, a to se stalo i 82letému Alanu Richardsonovi, který žije nedaleko základní školy Cadishead v Manchesteru.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Stařík podle serveru PositiveVibration utratil 600 liber, což je v přepočtu necelých 20 tisíc korun, za vybudování příjezdové cesty, aby zabránil nevychovaným rodičům parkujícím v blízkosti školy blokovat přístup k jeho domu. Byl totiž ve svízelné situaci. V době, kdy dětem začínalo a končilo vyučování, pokaždé vypuklo v okolí jeho domu dopravní peklo. Problém byl v tom, že rodiče školáků nerespektovali dopravní značení.

Bezohledný řidič zaparkoval na příjezdové cestě a zablokoval ji. Naštvaný soused si to nenechal líbit a chytře se mu pomstil

Nakonec se rozhoupaly i úřady

Aby se rodiče dostali co nejblíže ke vzdělávací instituci, kde čekali na své ratolesti, bezohledně parkovali svá auta v zóně zákazu stání. To se dělo každý den pravidelně a ve velkém. Řidiče nijak je nevzrušovalo, že jejich vozy brání plynulému provozu a způsobuje v okolí větší zmatek, než bylo nutné. Nebylo výjimkou, že se zoufalý senior nemohl dostat domů a uvízl na dlouhou dobu v zácpě.

iZdroj fotografie: Freepik

Bezohledný muž na parkovišti zabral 2 parkovací místa. Řidiči mu za to dali pořádnou lekci

Když míra jeho trpělivosti přetekla, investoval do úprav příjezdové cesty. Stejný problém jako on měli i jeho další sousedé, kteří Richardsonovi přispěli. Díky jeho geniálnímu nápadu už nebylo možné, aby neurvalí řidiči blokovali dopravu a od té doby senior i jeho sousedé mohou ke svým domům pohodlně dojet. Podle webu TheIndependent navíc tamní radnice učinila další opatření a v okolí rozmístila čtyři mobilní kamery, které úřadům pomohou s vymáhaním pokut od hříšníků.

Článek Stařík nechal za vlastní peníze vybudovat cestu, aby se mohl dostat ke svému domu. Bezohlední řidiči pravidelně okolí blokovali se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

V ložnici se usídlilo 60 koček

Ve svém obrovském domě s bazénem v americkém státě Kalifornie chová čtyřiasedmdesátiletá Lynea Lattanzio tisícovku koček. Sama se přestěhovala do malého mobilního domu. „Už pro mě nebylo místo. Jakmile se v mé ložnici usídlilo 60 koček a také psi, řekla jsem si, že to tak už nejde dál a odstěhovala jsem se,“ vzpomíná kočičí máma. Z jejího domu postupně vznikl útulek. Za svůj život se seniorka postarala o neuvěřitelných 40 tisíc koček, což je pravděpodobně rekord.

Všechno to ale začalo docela nevinně. V roce 1992 Lyneu požádal její otec, aby mu pomohla s výběrem jeho nové kočky. Vrátila se domů s 15 koťaty. Od toho dne je kočkami obklopená neustále. „Asi jsem na vrcholu seznamu výstředních, bláznivých kočičích dam,“ říká. Na svých chlupatých kamarádech oceňuje jejich krásu, eleganci, nezávislost i náklonnost, kterou jí projevují. Zpočátku se starala o desítky koček a vše platila ze svých zdrojů, ale později své vášni zcela propadla.

Prodala auto i snubní prsten

Její kočičí dům je momentálně domovem 800 toulavých nebo opuštěných koček a 300 koťat. Jde o největší kalifornské zařízení svého druhu, kde mají zvířata volný pohyb po obrovském pozemku, který k domu patří. Lynea se stala veterinární laborantkou, aby mohla dál rozvíjet svou misi a získávat prostředky na krmivo, stelivo nebo veterinární výdaje. „Když jsem začínala, prvních sedm let jsem vše financovala sama. Padl na to můj důchod, prodala jsem auto i svůj snubní prsten,“ vysvětluje milovnice koček.

V současné době vyjde roční provoz netradičního kočičího útulku na 1,6 milionu dolarů, což je v přepočtu asi 35,5 milionu korun. V domě, v němž původně seniorka žila, a na přilehlém pozemku se postupem času vše přizpůsobilo kočkám. Areál se pyšní nemocnicí, jednotkou intenzivní péče a karanténami pro dospělé kočky i koťata. Přestože si Lynea společnost chlupatých kamarádů velmi užívá, jejím hlavním cílem zůstává najít pro kočky nový domov.

Článek Video: Seniorka žije s tisícovkou koček. Když ukáže interiér svého velkého domu, lidé žasnou se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Senior držel krásnou kytici

To je i případ starého pána, kterého poznala při cestě do práce čtenářka Kateřina. Jako každý den nastoupila do autobusové linky číslo 7. Stoupla si dozadu, přidržela se tyče a rozhlédla se po voze. Její pozornost okamžitě upoutal jeden z cestujících. Starý muž se svěšenou hlavou sklesle seděl na sedadle a v ruce držel krásnou kytici růží.

Vypadal velmi smutně. Sedačka vedle něj byla volná, tak si k němu Kateřina přisedla a dala se s ním do řeči. „Bylo dojemné vidět tak starého muže s květinami v ruce. Všimla jsem si, že má slzy v očích, a napadlo mě, že se opatrně zeptám, zda je v pořádku a nepotřebuje pomoci,“ napsala čtenářka. Senior se ale rozplakal.

Měli jsme jít spolu na onen svět

Sotva slyšitelně na otázky Kateřiny odpovídal. Řekl jí, že jede na hřbitov. Před dvěma měsíci mu zemřela žena. Jejich manželství trvalo téměř šedesát let. „Teď jedu na její hrob, abych ji potěšil květinou. Slíbila mi, že spolu prožijeme život a půjdeme spolu na onen svět. Ale nečekala na mě,“ vyprávěl osamělý stařík.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Kateřinu to dojalo, ale snažila se ho povzbudit. Jenže neúspěšně. „Nemám už žádnou radost na tomhle světě, nic není jako dřív,“ pokračoval senior. Zůstal totiž úplně sám. O dceru, kterou se ženou měli, přišli před 12 lety. Zemřela při automobilové nehodě. V tu chvíli začaly stékat slzy i po tváři Kateřiny. „Téměř jsem cítila jeho bolest,“ píše v dopise.

Pozorovala ho, jak jde na hřbitov

Když senior vystupoval z autobusu, poděkoval jí za zájem. Dlouho se za ním z okénka koukala, jak se pomalu s kyticí šourá po chodníku směrem ke hřbitovu. Zvláštní setkání v ní zanechalo velmi skličující pocit. Uvědomila si, jak moc dokáže být stáří smutné a kruté. Když odpoledne dorazila z práce domů, objala manžela i děti. Věděla, že si musí vážit každé minuty, kdy je s rodinou.

Článek V autobuse si všimla smutného seniora, který držel krásnou kytici. Když se ho zeptala, co mu stalo, rozplakala se se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Zaměřil se na výzkum toku řeky

Lucio Chiquito Caicedo se narodil v roce 1916 v Kolumbii. Technika a stavebnictví jej okouzlily již jako malého chlapce, takže při výběru školy neváhal. Na Kolumbijské národní univerzitě v Medellin se mu podařilo získat bakalářský titul v oboru stavebního inženýrství. Poté se přestěhoval do Anglie, kde ve svém studiu pokračoval. Zde nastoupil na univerzitu v Manchesteru, kde, jak potvrzuje i web UniversityWorldNews, získal magisterský titul, tentokrát v oboru vědy a technologie.

Ve věku 78 let konečně dostudoval. S vysokoškolským titulem se běžel pochlubil své 98leté matce

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tento pilný student však chtěl dát světu něco více, a tak se snažil vyřešit velmi složitý matematický problém, na němž pracoval více než třicet let. Cílem Lucia, který má 6 dětí, 12 vnoučat a 6 pravnoučat, bylo, jak je psáno i u jeho fotografie zveřejněné na Instagramu, vymyslet vzorec pro optimalizaci toku řeky. Ten by umožňoval efektivnější a udržitelnější výrobu vodní energie.

Doktorát dostal až ve 104 letech

Na svém výzkumu pracovat desítky let, už nedoufal v jeho dokončení. Nakonec se mu ale podařilo dojít do cíle, a to v jeho 104 letech. Jak sám prozradil, velkou zásluhu na tom měla epidemie covidu-19, která jej prakticky uzamkla doma. Měl tedy dostatek času se na dokončení své doktorandské práce zaměřit. To se ukázalo jako velmi užitečné, jelikož požadovaný matematický vzorec opravdu vypátral.

Nikdy není pozdě na lásku: Muž v obchodě natočil dědečka, jak dělá pro svou ženu krásné gesto

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Good News Movement (@goodnews_movement)

Vytrvalost a ctižádostivost jsou důležitým základem při plnění vlastních snů. Dosažení cílů zároveň vyžaduje úsilí a důslednost, člověk se nesmí nechat zaskočit a zastrašit vzniklými problémy. Každá překážka by měla naopak posílit odolnost a podpořit odhodlání. A Lucio je důkazem, že sen si může splnit kdokoli v jakémkoli věku. Stačí jen snaha a píle. A někdy ke splnění velkého přání pomůžou záchranáři, jak tomu bylo i v případě čtyřiadevadesátileté stařenky, jejíž příběh jsme na DámskémDeníku již zveřejňovali.

Článek Ve 104 letech boří hranice a inspiruje lidi po celém světě. Důchodce ukázal světu papír, pro který roky dřel se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Před velkou vodou utekl senior na střechu

Některá města a obce na Bruntálsku, kde bezohledně řádila řeka Opava, vypadají jako z apokalyptického filmu. Jedním z nejvíce postižených měst je Krnov, kde bydlí i sedmdesátiletý senior. Když tam voda konečně ustoupila, odhalily se děsivé škody. V domě, kde bydlí pan Pokorný, se voda vyšplhala až do mezipatra. V noci senior musel vylézt na střechu, kde čekal čtyři hodiny na pomoc, informuje server TN. Jenže záchrana nepřišla.

Dolů se dostal, až když voda opadla. Naskytl se mu hrůzostrašný pohled. Byl prý horší než to, co viděl po katastrofických povodních v roce 1997. Tehdy poprvé přišel o domov. „Potřetí by mě to zabilo. To je na mě moc. Tohle jsem budoval a teď se koukáte, jak vám to odplouvá kdovíkam. Kocour utekl v panice pryč,“ řekl serveru se slzami v očích zlomený muž. Znovu přišel o střechu nad hlavou a pojištěný nebyl.

Popelář vylovil topícího se psa z řeky a ten mu za záchranu řádně poděkoval. Jeho kolega hrdinský čin natočil

Otřesný příběh seniora dojal Česko

Spousta jeho sousedů dopadla, jak uvedl web iRozhlas, podobně. Nezbylo jim nic jiného než oči pro pláč. Než se jim podaří dát své domovy do původního stavu, bude to trvat roky. Živel jim odnesl všechno, co mu přišlo do cesty. Nábytek, spotřebiče, oblečení, hračky a mnohdy i auta. „Zůstala mi televize, auto a holé ruce. Auto musím prodat, abych to dal dohromady a začal znovu,“ svěřil se ve vysílání televize Nova zoufalý pan Pokorný.

Na pomoc lidem postiženým letošními povodněmi začali Češi přispívat na materiální i finanční sbírky Charity ČR, Člověka v tísni, Českého červeného kříže a mnoha dalších. Nejvíc je ale zřejmě chytil za srdce příběh pana Pokorného. Na sbírkovém serveru Donio, kde se snažil získat milion korun na rekonstrukci bytu v domě, který zničily povodně, se během prvních dní objevily první štědré dary. Za necelé čtyři dny se pro seniora vybralo přes 2,55 milionu korun.

Holčička věnovala své úspory na pomoc obětem zemětřesení. O 13 let později na 1. pokus vyhrála v loterii

Článek Příběh pana Pokorného spojil celé Česko: Kvůli povodním už podruhé přišel o všechno. Lidé ale hned nabídli pomoc se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Seniorovi nestačila penze na nájem

Vlny obrovského zdražování před časem citelně zasáhly domácnosti téměř po celém světě. Podle serveru DailyMail se před časem dotkly i osmdesátiletého seniora Jamese, který si nepřál uvést celé jméno. Když mu zvýšili nájemné, z penze už ho nezvládal pokrýt. Musel se poohlédnout po nějakém přivýdělku. Měl velké štěstí, že ho v jeho pokročilém věku ještě vůbec někdo zaměstnal.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Ed Post (@edu_post)

Našel práci jako školník na střední škole v Callisburgu v americkém státě Texas. Jakmile se tamní studenti dozvěděli, co starého muže potkalo, nenechalo je to lhostejnými. Tři z nich se rozhodli, že mu pomohou dostat se z nelehké životní situace. „Bylo to tak smutné, vidět osmdesátiletého muže, jak musí dělat věci, které by osmdesátiletý člověk dělat neměl,“ cituje studentku Banner Tidwellovou web Independent.

„Celých 40 let jsem poctivě pracovala. Přesto si i v 61 letech musím přivydělávat,“ rozčiluje se žena nad důchodem

Nebude muset do konce života pracovat

Společně se dvěma dalšími spolužáky Greysonem Thurmanem a Marti Youskovou uspořádali finanční sbírku a zveřejnili příběh o starém školníkovi. Ten se rychle začal šířit na sociálních sítích. Jen během prvních dvanácti hodin se vybralo v přepočtu kolem 230 tisíc korun. Většina peněz přišla od studentů. „Je to prostě úžasné, co vzniklo díky třem laskavým dětem. Ale všichni naši studenti se zapojili do pomoci,“ sdělil ředitel školy Jason Hooper webu CBSNews.

Po několika dnech přispělo na sbírkové konto přes 8600 dárců a nashromážděná suma překročila hranici 270 000 dolarů, což je přes 6 000 000 korun. „Je to opravdu šílené. Věděli jsme, že lidé budou chtít pomoci, ale netušili jsme, že to bude taková smršť,“ reagovala nadšená iniciátorka pomoci. Vybrané peníze umožní osmdesátiletému školníkovi Jamesovi, aby už do konce života nemusel pracovat.

Celý život pracoval načerno a v důchodu živoří. Senior pobírá pouhých 5 300 Kč měsíčně

Článek Studenti získali přes 6 000 000 Kč, aby dopřáli zasloužený důchod 80letému školnímu správci se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Neváhali pomoci starému muži

Když matka a její sedmiletý syn procházeli přes parkoviště před americkým supermarketem, všimli si starého muže, kterému se rozsypal nákup. Bez váhání k němu oba přiběhli, aby potraviny válející se na zemi posbírali. Přispěchali mu na pomoc z dobré vůle, a to nejen proto, že k tomu došlo v období Vánoc. Jaké ale bylo pro matku se synkem překvapení, když se dozvěděli, že je celou dobu natáčela skrytá kamera.

Palubní kamera auta zachytila hrdinské jednání. Muž na videu na poslední chvíli zachrání dívku na přechodu pro chodce

iZdroj fotografie: Pexels

Jak se totiž ukázalo a je zmíněno i ve videu zveřejněném na YouTube, muž byl ve skutečnosti dobrovolník a návnada ve službách policie, která pořádala akci, v níž odměňovala ochotu pomoci člověku v nesnázích. Starý muž se při rozhovoru se ženou dozvěděl, že zrovna ten den má její syn narozeniny a ona pro něj nemá jediný dárek. V tu chvíli se pán chlapce zeptal, co by si nejvíc přál.

Chlapci se tak splnilo velké přání

Sedmiletý klouček sdělil, že by moc chtěl skateboard, a tak muž odešel do obchodu a chlapci dárek přinesl. On ani jeho matka nemohli uvěřit tomu, jaké štěstí je den před Vánoci potkalo. Policisté tímto způsobem chtěli odměnit lidi, kteří projeví svou ochotu pomoci. Matka se synem nebyli jediní, kteří se takto zachovali. Ten den bylo dle webu Fox13News obdarováno celkem 15 zachránců.

Dvanáctiletý chlapec oživoval na ulici muže v bezvědomí. Nikdo mu nepomohl, naopak se mu posmívali

Je skvělé, že se našli lidé, kteří se zachovali laskavě a nabídli starému muži pomoc, aniž by za to očekávali jakoukoli odměnu. Člověk by se měl snažit pomoci ostatním, pokud se ocitnou v situaci, kterou sami nedokáží zvládnout. A pomoc starým lidem je více než nutná. Nikdy totiž nevíte, kdy vy sami budete potřebovat pomoc od cizího člověka a jak vděční mu za ni poté budete. Nepřehlížejte tedy lidi v nesnázích a projevte svou laskavost a dobrosrdečnost.

Článek Video: Nemohoucímu dědovi se vysypal nákup, v sekundě mu ale přispěchal na pomoc 7letý chlapec se svou matkou se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Začal stříhat klienty v roce 1948

Nadšený holičský mistr šel ve svém profesním životě ve stopách svého otce a začal stříhat vlasy v roce 1948, když byl ještě na střední škole. Jeho otec Erv od roku 1928 provozoval holičství asi 50 let. Rodina bydlela za rohem, takže malý Bob v dětství trávil hodně času v otcově salonu. „Bylo zajímavé vyrůstat v takovém prostředí,“ cituje novopečeného majitele vlastního holičství web TheEpochTimes. Začal tedy studovat řemeslo na odborné škole.

Celý život pracoval načerno a v důchodu živoří. Senior pobírá pouhých 5 300 Kč měsíčně

V 19 letech získal licenci a oficiálně se z něj stal holič. Nějakou dobu vedl otcův obchod v rodném městě, ale pak se přestěhoval do Utahu a následně do Arizony, ale nakonec se rozhodl s rodinou přestěhovat zpět do Appletonu. Pracoval v holičství v nedalekém Hortonvillu, a když dosáhl důchodového věku, přemýšlel, co bude dělat dál. Milované práce se nechtěl vzdát. Snil také o tom, že si otevře vlastní holičství. Loni se mu to konečně povedlo.

Dcery si myslely, že se otec zbláznil

Otevřel si vlastní salon, který je skutečně stylový. Ve staromódně vyhlížející provozovně má dokonce sto let staré holičské křeslo. „Mám dvě dcery, které si myslely, že jsem se v 91 letech úplně zbláznil. Ale jsem nejšťastnější 91letý chlap v celé zemi,“ neskrýval podle webu Filantropikum nadšení novopečený majitel holičství. Jeho klienty jsou většinou starší místní farmáři, se kterými se spřátelil. Mnozí mu nosí čerstvou zeleninu, med a javorový sirup ze svých farem.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený CNBC Make It (@cnbcmakeit)

Senior udržuje v salonu nízké ceny, aby si lidé mohli jeho služby dovolit. Podle webu CNBC je pro něj stříhání klientů koníček, který hodlá provozovat, dokud mu to zdraví dovolí. Rohloff řekl, že pevně věří, že užitečné zaměstnání je důležitější než cokoli jiného. „Můj pohled na důchod je takový, že mohu dělat to, co mě baví, ale ne, že bych měl přestat pracovat. Nemyslím si, že by to lidé měli dělat. Myslím, že by člověk měl pracovat tak dlouho, jak jen může,“ domnívá se senior.

Článek V 91 letech si otevřel holičství: „Musíme pracovat, dokud to půjde,“ říká Robert. Podle něj si lidé zbytečně stěžují se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Muž se žebříkem přišel přivítat sousedy

Když se manželé Sharaine a Wilson Caraballovi společně se svými pěti dětmi přestěhovali na texaský venkov, našli něco víc než jenom nový domov. Podle serveru MyModernMet se rodina ještě ani pořádně nezabydlela, když se u jejích dveří objevil dvaaosmdesátiletý soused Paul Callahan a v ruce měl žebřík. Přivítal manžele v ulici a nabídl jim pomoc. Všiml si totiž, že začali upravovat i pozemek kolem domu a žebřík by se jim mohl hodit.

Mladý muž se stará o svou 89letou sousedku. Společně si vytvořili to největší přátelství

Nezvyklá návštěva rodinu mile překvapila. Ráda pozvala nečekaného pomocníka dál. „Jednou z mých největších obav bylo setkání s našimi novými sousedy. Zajímalo mě, co budou zač a jací budou. Když nás přišel Paul přivítat, nabídl se, že nám pomůže a řekne nám, jak všechno kolem domu funguje, okamžitě jsem věděla, že přestěhovat se sem byl správný krok,“ cituje Sharaine web GoodNewsNetwork.

Osamělý senior se stal členem rodiny

Původně si Caraballovi nebyli jistí, jak sousedé přijmou to, že jsou velká a dost hlučná rodina. Obzvlášť starý pán, který je zvyklý na svůj klid, by měl důvod se na ně mračit. Když ale Paula lépe poznali a dozvěděli se jeho příběh, věděli, že by nic takového neudělal. Byli dojatí, když se jim svěřil, že před půl rokem přišel o milovanou manželku a moc ho to trápí. Bylo zjevné, jak moc je osamělý. Rodina se rozhodla, že to tak nemůže nechat.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený SHARAINELATRICE MS.PARKAH (@sharainelatrice)

Každý den se navštěvovali, zvali Paula na všechny oslavy a najednou prostě už byl členem rodiny. Caraballovi seniora zachránili. Jejich děti získaly dědečka, na kterého nedají dopustit, a Paul zase společnost, která mu tolik chyběla. Přistěhování početné rodiny a celý mumraj kolem bylo přesně to, co potřeboval. „Připomnělo mi to dobu, kdy jsme s manželkou začínali. V téhle rodině je prostě něco, díky čemu se cítím jako doma,“ řekl senior s tím, že kdyby tehdy nešel přivítat nové sousedy, byl by sám.

Článek Sousedi se nemohli dívat na to, jak se 82letý vdovec po ztrátě své manželky trápí. Udělali pro něj to nejnádhernější gesto se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Pod podlahou kuchyně hledal poklad

Jakési proroctví o pokladu schovaném pod zemí motivovalo důchodce Joãa Pimenta da Silvu z městečka Ipatinga v brazilském svazovém státě Minas Gerais k tomu, aby ho začal hledat. V podlaze v kuchyni začal hloubit jámu. Postupně musel rozprodat téměř všechen majetek, aby si mohl koupit těžební techniku. Jak se prokousával stále hlouběji, prosté kopání už totiž nestačilo. Navíc si musel najmout i pomocníky.

Amatérský lovec pokladů náhodou objevil 1 500 let starý poklad. Ukázalo se, že se jedná o hromadu zlata

Senior byl přesvědčený, že poněkud bizarní informace o pokladu jsou pravdivé a pod svým domem ho nakonec najde. Hloubka svislého tunelu, který vykopal, odpovídá výšce třináctipatrové budovy. „Nechápal jsem, proč to dělá. Jen jsem mu řekl, aby byl opatrný, protože to může být nebezpečné kvůli přítomnosti výbušných plynů v hloubce,“ řekl jeden ze sousedů deníku OGlobo.

Pád do obrovské hloubky nepřežil

Za rok vyhloubil odhodlaný důchodce jámu, která byla přes 40 metrů hluboká a v průměru měřila 90 centimetrů. Podle některých zdrojů měl údajně předchozí zkušenosti s kopáním studní. Do šachty se kopáči spouštěli s pomocí podomácku vyrobeného výtahu. V podstatě se jednalo o sedátko připevněné k lanům, které připomínalo dětskou houpačku. Před pár týdny ale došlo k děsivému incidentu.

Senior se snažil z jámy odstranit vodu a bahno. V nestřeženém okamžiku ale sklouzl ze sedátka výtahu a zřítil se do hluboké šachty. Dělníci zavolali záchranku, ale už mu nebylo pomoci. Při pádu důchodce utrpěl otevřené zlomeniny na obou nohách, zlomenou kyčel, tržné rány na těle, četné odřeniny a měl proraženou lebku, uvedl web CNN. Vyšetřovatele nehody zaujalo, jak je jáma stabilní a precizně provedená.

Článek Věřil, že se pod jeho kuchyní ukrývá poklad, a tak vykopal 40metrovou jámu. Od lidí schytal výsměch se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Smutný stařeček se najednou začal usmívat

V den svých čtvrtých narozenin byla malá Norah z města Augusta v americkém státě Georgia s maminkou nakupovat dobroty na svou oslavu. V obchodě narazily na dvaaosmdesátiletého Dana Petersona. Když se svým vozíkem míjel ten jejich, holčička mu znenadání zamávala a dala se s ním do řeči. „Ahoj stařečku, mám narozeniny,“ řekla. Do té doby vypadal starý pán velmi smutně a trochu nevrle.

Matka 2 dětí uvízla s autem uprostřed zuřící sněhové bouře a myslela, že se domů už nikdy nevrátí. Zachránil ji 80letý senior

Jako kouzlem se výraz v jeho tváři změnil. „Zastavil se, usmál se a řekl: Dobrý den, malá dámo. Kolik ti je dnes let? Pár minut si povídali a pak jsme šli každý svou cestou,“ vyprávěla webu CBSNews matka dívky Tara Woodová. Dodnes úplně nechápe, proč její dcerku zaujal právě pan Dan. Během nakupování procházely kolem několika starších lidí, ale s těmi neměla malá Norah potřebu si povídat. Když se oslavenkyně rozloučila s dědečkem, projevila přání se s ním vyfotit. Pan Dan souhlasil.

Osamělý senior trpěl po smrti manželky

Pózovali spolu a objímali se, jako by se znali odjakživa. Když mu matka s dcerou děkovaly za jeho čas, měl slzy v očích. „Řekl ne, já děkuji. Tohle byl nejlepší den, který jsem za dlouhou dobu měl. Udělala jste mi velkou radost, malá slečno Norah,“ vzpomíná matka holčičky, která dojemný snímek zveřejnila na Facebooku. Okamžitě se stal hitem. Podle webu CNN na něj narazila i známá pana Dana. Spojila se s Tarou a řekla jí, že nedávno přišel o manželku Mary a upadl do depresí.

Dlouho ho prý neviděla vypadat tak šťastně jako na fotce s holčičkou. Matka dívky zavolala panu Danovi a vydaly se k němu na návštěvu. Mezi ním a Norah vzniklo velmi silné přátelství. Společná fotka zdobí jeho obývák a obrázky, které mu holčička dala, má vystavené na lednici. Norah navštěvovala nového kamaráda každý den. Byl u toho, když slavila další narozeniny nebo když šla poprvé do školy. Život seniora se ze dne na den obrátil naruby v tom nejlepším slova smyslu.

Článek 4letá holčička požádala osamělého důchodce o společnou fotku, a tak se začal psát příběh neuvěřitelného přátelství se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Vyděšený důchodce bojoval jako o život

Kanec na nic netušícího důchodce zaútočil nečekaně přímo na zahradě před jeho domem ve městě Kuang-jüan v centrální Číně před pár dny. Děsivou scénu zachytila pouliční kamera. Na záběrech je vidět, jak se vystrašený stařík snaží před zvířetem utéct do bezpečí domova. Jenže mu to není nic platné. Nakonec do něj divočák strčí tak silně, že ho srazí k zemi, kde ve svém řádění pokračuje.

Všechno se odehrává velmi rychle. Napadený senior, který se ani nestačil zvednout ze země, se bránil holýma rukama a ze všech sil křičel o pomoc. Z videa, které zveřejnil youtubový kanál News, je patrné, jak chce divoké prase odstrčit, aby mohl vstát. Po chvíli se mu to podařilo, ale zvíře ho nechtělo ze svých spárů pustit. Stařečkovi se přesto podařilo dostat se ke dřevěné holi, kterou prase udeřil.

Senior skončil v nemocnici s poraněním páteře

To ale zběsilého útočníka neodradilo a vetchého důchodce znovu srazil k zemi. Když se zvíře na letmý okamžik začalo zaobírat kusem oděvu, který ukořistilo, senior vstal a začal se kolem sebe ohánět holí tak dlouho, dokud divoké prase nezmizelo. Sousedé, kteří hororový incident viděli, převezli vyčerpaného a zraněného staříka do nemocnice. Podle webu TheSun lékařská vyšetření odhalila, že během napadení utrpěl poranění páteře.

Přestože na videu není vidět, byla terčem útoku ještě další členka rodiny, která vyvázla s několika zlomenými žebry. Podle odborníků mají divoká prasata velmi ostré zuby, kterými prokousnou i tepnu. Při setkání s nimi je nutné zachovat klid, pomalu ustupovat a neprovokovat je. Podobných incidentů totiž přibývá. Na DámskémDeníku jsme psali o tom, jak na přelomu roku napadl kanec ženu v polské Gdyni. Zvíře jí poškodilo tepnu v noze, ztratila hodně krve a musela podstoupit operaci.

Článek Kamera zachytila divočáka, který vběhl na zahradu a zaútočil na 70letého důchodce. Ten se mu sotva ubránil se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Seniorovi důchod nestačí na živobytí

Dokud byla naživu žena pana Josefa, starost o domácnost a rodinný rozpočet byly její doménou. Manželé si ale nestěžovali. „Ze dvou důchodů jsme zaplatili složenky, léky, jídlo a dokonce pár korun nám zbylo na přilepšenou,“ vysvětluje čtenář. Karta se ale obrátila, když se z pana Josefa stal vdovec. Bylo to v době koronavirové pandemie, kdy začalo zdražování. „Zůstal jsem na všechno sám. Ani jsem nevěděl, kde se co platí,“ dodal.

Celý život pracoval načerno a v důchodu živoří. Senior pobírá pouhých 5 300 Kč měsíčně

Když se pan Josef v rodinných financích zorientoval, zjistil, že ze svého a vdovského důchodu vyžije jen těžko. Byl navíc klientem zkrachovalé energetické firmy Bohemia Energy, což v konečném důsledku znamenalo, že za elektřinu a plyn musel platit nehorázné peníze. „Nezbylo mi nic jiného než jít zase do práce. Naštěstí ve firmě, kde jsem dřív pracoval, se mnou byli spokojení. Měl jsem tam kamarády, a tak mě vzali,“ uvedl čtenář.

Kdyby neměl práci, skončil by pod mostem

Přestože je panu Josefovi už devadesát let, stále pracuje. Navíc v náročné profesi, kde na jeho věk nikdo nemůže brát ohledy. „Dělám řidiče. Musel jsem na lékařské vyšetření a prošel jsem. Doktor mi řekl, že jsem v lepší kondici než kdejaký padesátník. Na další prohlídku musím zase až za rok,“ svěřil se čtenář. Povolání, kterému zasvětil celý profesní život, ho začalo zase bavit. Nepotřebuje navigaci a jiné vymoženosti, protože zná silnice jako vlastní boty.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Díky nové práci se nemusí omezovat a výdaje na domácnost, bydlení i léky už platí bez problémů. „Hodně mi ten plat pomáhá a taky chodím do práce rád. Mám tam kamarády a nejsem sám,“ řekl senior. Jedna věc mu ale nejde do hlavy. „Je ale smutné, že jsem celý život poctivě pracoval a na stará kolena nevyžiju z důchodu. Co bych dělal, kdyby mě nevzali? Žil bych někde pod mostem,“ uzavřel smutně svůj příběh pan Josef.

Článek Je mu 90 let a stále pracuje v náročném povolání, kde na něj nikdo nebere ohledy. Pan Josef prostě z důchodu nevyžije se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Senior našel domov na boloňském letišti

K tomu, aby si vybudoval svůj domov v letištní odbavovací hale, dohnaly 83letetého italského důchodce Arnalda z městečka Bastiglia existenční problémy. Neměl dost peněz na jídlo a bydlení. „S minimálním důchodem jsem nebyl schopen se uživit a zaplatit nájem,“ cituje seniora web Fakt s tím, že jeho důchod činil pouhých 586 eur, což je v přepočtu asi 14 800 Kč, a nájemné činilo téměř 9000 Kč.

Bývalý bezdomovec teď vydělává skoro 2 miliardy korun ročně

Arnaldo, který pochází ze Sicílie a před odchodem do penze pracoval jako dělník na vinicích, žil poté nějakou dobu na ulici. Brzy ho ale špatné počasí donutilo hledat si úkryt. Nakonec se usídlil na skutečně neobvyklém místě. Jeho provizorním domovem se stalo boloňské letiště Marconi, kam dorazil s jedním kufrem. „Našel jsem tu všechno, co potřebuji, včetně lidí, kteří jsou na mě hodní. Pomáhají mi všichni od uklízeček po pozemní obsluhu,“ vypráví důchodce.

Radnice ho zatím ubytovala v hotelu

Zaměstnance letiště nenechal osud seniora chladným. Začali mu nosit jídlo, kávu a dávali mu každý den noviny, aby si mohl číst. Koupili mu také spací pytel. Ráno kolem páté Arnaldo vstane, umyje se, oholí a jde na snídani do letištního baru. „Cítím se tu dobře a je o mě postaráno, ale stýská se mi po domově,“ svěřil se senior, který pobývá na letišti celý den. „Prohlížím si cestující, s některými si povídám a tak trávím den,“ dodal.

O neobvyklém obyvateli letiště začala informovat média. Boloňský radní pro sociální zabezpečení Luca Rizzo Nervo řekl serveru Metro, že je mu líto, že se odpovědné orgány dozvěděly o Arnaldově případu pouze tímto způsobem. Po devíti měsících, které senior strávil na letišti, ho radnice prozatím ubytovala v hotelu, než mu najde trvalé bydlení. Obrovské zdražování působí existenční problémy spoustě lidí. Podle statistického úřadu žije v naprosté chudobě každý dvanáctý člověk.

Článek 83letý důchodce neměl peníze na nájem, a tak se rozhodl pro kuriózní řešení. Bydlí na terminálu letiště se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Každý měsíc mu zůstává několik tisíc

Sedmašedesátiletý Vlastimil J. je v důchodu již nějaký ten pátek. Dříve pracoval jako horník, takže byl rád, že už může jít na zasloužený odpočinek, protože se za svůj život opravdu hodně nadřel. Se svou ženou se rozvedl již před mnoha lety, a tak žije sám ve vlastním bytě. „Za ty roky, co jsem na důchodě, se mi penze zvedla už celkem o několik tisíc. Dostávám nyní tedy téměř 24 tisíc korun,“ svěřuje se v dopise pan Vlastimil.

A to je podle něj dostatečná částka, se kterou se dá krásně vyžít. „Nechápu, na co si ostatní pořád stěžují. Každý měsíc mi zbyde i pár tisíc,“ rozčiluje se v dopise čtenář. Dále uvádí, že senioři, kteří tvrdí, že mají málo peněz, prostě jen neumějí hospodařit. Průměrná výše důchodu je necelých 21 000 Kč, jak píše web Deník, což podle pana Vlastimila rozhodně není málo a dá se z toho i ušetřit.

Mít vlastní bydlení je velká výhoda

Na jednu stranu má pán pravdu, ovšem ne každý senior má to štěstí, že bydlí ve vlastní nemovitosti. V jeho případě stačí zaplatit energie, vodné a stočné a fond oprav. Ovšem ti, kteří žijí v nájmu, zaplatí měsíčně za bydlení klidně i 16 tisíc korun, což už je znatelný rozdíl. A tak není divu, že si právě tito lidé stěžují na nízkou penzi a problémy s placením výdajů. V takové situaci je obrovskou výhodou mít vlastní bydlení.

„Chápu, že má někdo vysoký nájem a hodně vnoučat, v takovém případě je ale nutné určit si priority,“ píše v dopise pan Vlastimil. Dále nabádá mladé lidi, aby si na penzi spořili, pokud chtějí mít na stáří pohodu. Stejně to měli podle něj dělat i nynější senioři, aspoň by si teď nestěžovali. „Máme krásný důchod. Já jsem spokojený, stačí si to umět dobře spočítat,“ končí těmito slovy svůj dopis bývalý horník Vlastimil. A jak jsme na DámskémDeníku již informovali, nyní může určitá skupina důchodců získat několik tisíc měsíčně.

Článek „Nechápu, na co si důchodci pořád stěžují,“ rozčiluje se Vlastimil (67). Z důchodu se dá ještě i ušetřit se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Synovi koupil vilu, ale bylo to málo

Senior sázel celý svůj život stále stejná čísla. Občas se mu zadařilo, ale vždy to byly jen symbolické výhry. „Manželka se mi posmívala, že prý jsem naivní, když věřím, že můžu ve sportce vyhrát balík peněz. Ale nakonec se na mě štěstí usmálo. Škoda, že se toho už nedožila. Byl jsem štěstím bez sebe. Kdybych ale věděl, co bude následovat, raději bych vůbec nesázel,“ postěžoval si pan Josef. Trefou do černého si zadělal na potíže.

Stovky milionů z vyhrané loterie jí zničily život, prošla si doslova peklem. Teď ženu objevili mrtvou

Původně byl totiž pan Josef přesvědčený, že se mu konečně splnil jeho velký sen, když vyhrál neuvěřitelných 20 milionů korun. O svoje nenadálé štěstí se chtěl rozdělit se svými blízkými. „Co bych s tolika penězi na stará kolena sám dělal. Tak jsem koupil dospělému synovi krásnou vilu. Myslel jsem, že bude nadšený, ale byl jsem bláhový,“ svěřil se důchodce s tím, že nechápe, kde ve výchově svých dětí udělal chybu.

Ani jedno z dětí s otcem nemluví

Syn a jeho manželka byli na seniora naštvaní, že od něj dostali jen vilu za pár milionů. „Od doby, co jsem jim ten dům dal, se mi syn neozval. Vymazal mě ze svého života,“ posteskl si pan Josef, který je také otcem dospělé dcery. Přestože se o svého otce ve stáří starala, překvapivě jí z výhry nehodlal dát ani korunu. „Vím, že to je asi divné, ale já nesnáším jejího manžela. Je to vypočítavý zmetek, který ji jen využívá. Jsem si jistý, že ty peníze by skončily v jeho rukách,“ vysvětluje senior.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Na dceru ale pamatoval v závěti. Nicméně peníze i majetek jí připadnou až ve chvíli, kdy její manžel zemře. „Chápu, že jí to leželo v žaludku. Pořád na mě tlačila a tvrdila, že je to nespravedlivé. Tak jsem jí ty peníze dal. Samozřejmě že jí je sebral manžel,“ stěžuje si pan Josef s tím, že to se mu nelíbilo a chtěl sumu vrátit. „Odmítli, a tak jsem šel za právníkem. Dcera se mnou od té doby nemluví. Zůstal jsem úplně sám. Tu výhru mi byl čert dlužen,“ zakončil svůj příběh důchodce.

Článek 87letý důchodce Josef vyhrál ve sportce 20 milionů korun. Byl šťastný, v tu chvíli ale nevěděl, že to byla ta nejhorší věc v jeho životě se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nikdy není pozdě naučit se nové věci

Senior, který je renomovaným výzkumným fyzikem, nebyl prý v dětství žádným velkým sportovcem. „Byl jsem hrozný, nedokázal jsem ani rovně hodit míček,“ svěřil se serveru TheGuardian. Na stará kolena si ale všechno vynahrazuje a nenechává se ničím odradit. „Jsem aktivní člověk, ale jeden z nejhorších sportovců na světě. Nikdy ale není pozdě naučit se něco nového,“ dodal stařík, který nově propadl bruslení.

Osamělost může být pro seniory smrtelná. Hlavním protijedem jsou zážitky s rodinou a přáteli

Když se poprvé vydal na kluziště nedaleko svého domu v Santa Fe v Novém Mexiku, neměl ani brusle. Zdarma mu věnovali opotřebovaný pár, který tam někdo nechal. „Dělám činnosti mimo svou komfortní zónu a dějí se dobré věci,“ říká senior. Od té doby si chodí zabruslit třikrát týdně. „Vždy mám trochu obavy, že třeba zakopnu, ale musím se přes to přenést. Pak se totiž dostaví skvělý pocit, že jsem něco dokázal a jsem na sebe trochu hrdý,“ dodal.

Nemocný senior žije okamžikem

Když jeho nejstarší dcera Rebekah Bastianová zveřejnila na sociálních sítích video, na kterém její otec bruslí s poznámkou, že má rakovinu prostaty, okamžitě se stalo hitem internetu. Viděly ho miliony lidí, což seniora zaskočilo. „Vždyť jsem jenom starý chlap, co se točí v kruzích,“ překvapeně poznamenal. Srovnal se prý už i s tím, že občas při své krasojízdě upadne, a nosí na kluzišti chrániče.

Odvaha zkoušet nové věci seniorovi, který se potýká s vážnou nemocí, rozhodně nechybí. Vyzkoušel už také i snowboarding, lezení po skalách a inline bruslení. „Vždycky má v hlavě nápad, jak se naučit něco nového, a prostě to udělá. Je to přesně ten typ člověka, který žije okamžikem a rád se učí. Vždycky si jde za svým a nebojí se žádných překážek, které se objeví. Za to ho velmi obdivuji,“ cituje hrdou dceru Epsteina server Mirror.

Článek 80letý muž v posledním stádiu rakoviny se smíchem bruslí. Pro svět má pravdivé sdělení, které by měl každý znát se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Příbuzným řekli, že dědeček v nemocnici zemřel

Kvůli náhlým zdravotním problémům se srdcem skončil osmdesátiletý Daršan Singh Brar v nemocnici v indickém městě v Patiala. Jeho stav byl vážný. Bojoval s infekcí v hrudníku a čtyři dny musel být připojený k umělé plicní ventilaci. Navzdory všem snahám zdravotníků se ho ale nepodařilo zachránit. Podle indického televizního kanálu NDTV se mu 11. ledna zastavilo srdce, lékaři ho odpojili od přístrojů a prohlásili ho za mrtvého.

Rodina, již ztráta dědečka bolestně zasáhla, se začala připravovat na pohřeb. „Můj bratr byl s dědečkem v nemocnici, když zemřel. Zavolal nám tu smutnou zprávu a zařídil převoz jeho těla sanitkou, abychom mohli uspořádat poslední rozloučení. Všem příbuzným a dalším lidem, kteří ho znali, jsme sdělili, že umřel,“ řekl televizi Brarův vnuk Balwan Singh. Jenže pak věci nabraly hodně nečekaný obrat.

Během převozu došlo k překvapivému zvratu

Během jízdy sanitka projížděla podle webu MinuteMirror úsekem, kde je silnice plná výmolů. Bylo jen otázkou času, kdy řidič v plné rychlosti do nějaké díry najede. Když k tomu došlo, tělo domněle zesnulého trochu nadskočilo stejně jako další pasažéři. Vnuk si pak všiml, že jeho dědeček pohnul rukou. Aby se přesvědčil, že ho jen nešálí zrak, pokusil se nahmatat puls a zkontrolovat, zda mu bije srdce. Ukázalo se, že dědeček je naživu.

Jenazah pria di India, Darshan Singh Brar hidup kembali setelah ambulans yang mengantarnya ke rumah duka menghantam jalan berlubang. Darshan Singh dibawa ke rumahnya untuk dilakukan upacara pemakaman. #jenazah #mati #hiduplagi #ambulans #faktaunik #india #01MentalKardusss pic.twitter.com/e4pBG62iW4

— SULTANTV (@KreatifsultanId) January 24, 2024

Sanitka bleskově zamířila do nejbližší nemocnice. Radostnou zprávu brzy rodině potvrdili i lékaři. „Je to zázrak. Teď jen doufáme, že se dědeček brzy uzdraví,“ dodal šťastný Singh. Vyhráno ale senior ještě nemá. „Nemohu říct, že je pacient mrtvý. Když jsme ho přijímali, dýchal a měl puls. Nevíme, co se stalo v té druhé nemocnici. Stále je ale v kritickém stavu a leží na jednotce intenzivní péče. Dýchání je pro něj namáhavé, protože má infekci,“ dodal doktor Rawal Netrapal z nemocnice v provincii Karnali.

Článek 80letý stařík skonal a rodina už se chystala na pohřeb. Cestou v sanitce ovšem projížděli úsekem plným výmolů a stařík zase ožil se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nárok má jen zvláštní skupina lidí

Vládní kabinet totiž schválil, že se od ledna zvyšuje i zvláštní příspěvek k důchodu. Nárok na něj má ale jen část českých penzistů. Nejde pouze o příjemce starobních penzí, ale také lidi, kteří pobírají invalidní nebo vdovský důchod. Pokud si na tuto peněžní odměnu budou chtít každý měsíc sáhnout, musejí splňovat jisté podmínky. Jestliže se tak stane, dostanou podle serveru Měšec od ledna měsíčně ještě 2 816 korun navíc.

Nárok na zvláštní příspěvek má jen specifická skupina lidí. Jde o účastníky odboje květnového povstání v roce 1945, soudně i mimosoudně rehabilitované a také o vdovy a vdovce po těchto osobách. Ministerstvo práce a sociálních věcí konkretizovalo, že příspěvek pro odbojáře a rehabilitované činí 2 816 korun. Účastníkům povstání, vdovám a vdovcům pak náleží měsíčně 1 408 korun.

Důchody ukrojí z rozpočtu 706 miliard

Podle ministerstva bude tyto příspěvky od ledna pobírat zhruba sedm tisíc lidí. „Zvýšení zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky odboje představuje uznání a ocenění odvážných lidí, kteří aktivně přispěli v boji za naši svobodu. Naší morální povinností je zajistit, aby jejich statečnost a obětavost byly náležitě odměněny,“ uvedl v tiskové zprávě šéf resortu Marian Jurečka.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Starobní penzi od České správy sociálního zabezpečení dostávalo na konci roku téměř 2,37 milionu lidí. Invalidní a pozůstalostní důchody pak dalších 468 200 lidí. Podle ČTK několik desítek tisíc penzí vyplácejí také resorty obrany, spravedlnosti a vnitra. Na Dámském Deníku jsme už informovali, že se nevyplatí vybírat si penzi v hotovosti na poště. Poplatek za transakci se totiž zvýšil z 29 na 35 korun. Důchody by letos měly ze státního rozpočtu ukrojit přes 706 miliard korun.

Článek Specifická skupina důchodců bude dostávat každý měsíc odměnu ve výši 2 816 Kč. Toto jsou podmínky se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Zkusil jsem žít jinde a nelituji

Pan Kamil se loni rozhodl, že dá na doporučení přátel a zkusí odjet na pár týdnů během zimy do Egypta. „Řekl jsem si, že si alespoň prohřeju kosti. V zimě tam není tak velké vedro jako v létě. To totiž špatně snáším. Trochu jsem měl obavy, protože moc neumím cizí jazyky a doma je prostě doma, ale zkusil jsem to a nelitoval jsem,“ uvedl čtenář. Pobyt v cizině se mu zalíbil natolik, že tam vyráží i letos a hned na několik měsíců.

Manželé si v důchodu splnili svůj sen o cestování. Zbytek života stráví na výletní lodi, protože je to levnější než hypotéka

Podle serveru Echo24 se čeští penzisté stěhují na zimu do zahraničí stále častěji. Důchod si nechávají od české správy sociálního zabezpečení posílat tam a v řadě zemí si za něj koupí víc než doma. „Jedna věc je, že díky téhle ozdravné dovolené skoro nemarodím. Posiluju imunitu a taky se vyhnu všem těm chřipkovým epidemiím, co jsou u nás. V mém věku můžou člověka hodně nepříjemně potrápit. Ale taky jsem si spočítal, že mě to nebude stát ani korunu navíc,“ popisuje pan Kamil.

Zaplatím méně za jídlo i léky

Mezi populární destinace, kde během zimních měsíců našli čeští senioři útočiště, patří právě Egypt, Portugalsko, Španělsko, Itálie nebo i Thajsko či Srí Lanka. S průměrným starobním důchodem, který od ledna činí skoro 20 700 korun, se tam dá celkem dobře vyžít. „Sehnal jsem levné ubytování, k moři to mám asi půl hodiny pěšky, za jídlo i léky dám míň než u nás. Jezdí sem i známí, takže mám postaráno i o zábavu. Nic mi tady nechybí,“ pochvaluje si pan Kamil.

iZdroj fotografie: abcMedia (vlastní tvorba)

V Česku bydlí v malém bytě. „Za vytápění platím ročně 32 tisíc. A chtějí rok od roku víc. Bůhví kolik by to bylo letos s tím obrovským zdražováním. Ušetřím navíc i za plyn a elektřinu. Je výhodnější prostě odjet a netopit, nevařit, nesvítit,“ uvedl pan Kamil. Podle energetického gigantu ČEZ trvá topná sezóna v tuzemsku od září až do konce května. „Uvažuji nad tím, že budu doma jen půl roku a na zbytek se přestěhuji k moři. Mohl bych byt pronajmout a ušetřit ještě víc. Musím si to ale ještě rozmyslet,“ svěřil se čtenář.

Článek Je pro mě výhodnější trávit zimu u moře v teple. „Nemusím platit 32 tisíc ročně za topení, nejsem nemocný,“ popisuje důchodce Kamil se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Osamělého muže zaujala mladá Afričanka

Když pan Martin ovdověl, připadal si opuštěný. Nakonec se zaregistroval na několika seznamovacích portálech a doufal, že najde nějakou spřízněnou duši. „Napsala mi zajímavá žena z africké Ghany. Měl jsem radost, že se mi někdo ozval. Psali jsme si pak skoro každý den. Zjistili jsme, že máme společné zájmy i pohled na svět,“ uvedl čtenář. Celé dny se těšil na okamžik, až si sedne k počítači a přečte si, co mu jeho o třicet let mladší láska napsala.

Myslela si, že našla muže svého života, ten ji však ukradl 2,5 milionu korun. Kriminalisté varují před novými podvody na internetu

Přestože ženu znal jen z fotografie, již měla na profilu, a z dopisování, nenapadlo ho ani na vteřinu, že nemusí být skutečná. „Vždycky se nějak vyhnula tomu, abychom si alespoň zatelefonovali. Ale nabídla mi, že je ochotná přiletět za mnou na návštěvu. Říkala, že mi přiveze i speciální dárek, ze kterého budu mít jistě radost,“ vzpomíná pan Martin. Na osobní setkání ale nikdy nedošlo, přestože byl pár v intenzivním kontaktu skoro celý rok.

Ženu prý zadrželi na hranicích se zlatem

Kdykoli si žena napsala o peníze, pan Martin neváhal a poslal jí je. „Žila ve skromných podmínkách. Měla peníze sotva na jídlo. Často měla problémy se zákonem, protože musela krást. Bylo mi jí líto. Rád jsem jí posílal něco na přilepšenou,“ svěřil se čtenář s tím, že své domnělé spřízněné duši dával peníze skoro každý den. Když za ním měla přiletět, dal jí i potřebnou částku na úhradu letenky a dalších výdajů spojených s cestou.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tak moc se těšil, že se jejich virtuální vztah posune na další úroveň, že mu to ani trochu nepřišlo divné. Všechno se ještě víc zkomplikovalo ve chvíli, kdy se žena vydala na cestu za svým nápadníkem. „Chytili ji na hranicích. Zadrželi ji, protože u sebe měla přes deset kilogramů zlata. Požádala mě, zda jí pošlu peníze, aby ji propustili a současně mohla zlato provézt,“ vysvětlil čtenář. Přestože šlo o neuvěřitelnou částku, muž neváhal. Že naletěl podvodnici, mu došlo až později.

Komunikace ustala, profil zmizel

Nejenže jeho láska nepřiletěla, ale přestala zcela komunikovat a zmizel i její profil na seznamce. Panu Martinovi nezbylo nic jiného, než se obrátit na patřičné úřady. „Opravdu jsem věřil, že se máme rádi, a doufal jsem, že by se ke mně mohla přestěhovat natrvalo. Teď jsem přišel o naději i o peníze. Byl jsem naivní. Nemůžu se s tím ani svěřit dětem, myslely by si, že jsem se zbláznil,“ uzavřel své vyprávění pan Martin.

Článek 70letý Martin se zamiloval do ženy, kterou kvůli problémům se zákonem finančně podporoval. Po pár měsících zjistil, že šlo o podvod se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Novela v zákoníku práce přináší spoustu změn

Novela zákona týkající se pracovních smluv na dohodu přináší pro zaměstnance, kteří využívají DPP či DPČ, velké zvýhodnění oproti staré verzi. Díky ní budou mít sice nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech, svátcích, v nočních hodinách a přesčasy, na druhou stranu ale přináší také povinnosti, které takto zaměstnaný člověk bude muset dodržovat. Jak informoval také web Peníze, kvůli změnám si již nevydělají tolik peněz jako dosud. V určitých případech budou muset odvádět sociální a zdravotní pojištění.

Pokud tedy pracovník na DPP, jenž je zaměstnán u jednoho zaměstnavatele, vydělá více než 25 % průměrné mzdy (ta je pro příští rok stanovena na 43 967 Kč), bude povinen státu odvést sociální pojištění. V případě, že má člověk uzavřeno více dohod o provedení práce u několika zaměstnavatelů, je zde hranice ve výši 40 %. Jestli se vás tedy tyto změny týkají a chcete se vyhnout povinným odvodům financí, můžete si vydělat v prvním případě maximálně 10 991 Kč za měsíc, v druhém případě potom 17 500 Kč.

Chtěl si přivydělat, o velkou část peněz však přišel

Kvůli těmto změnám proto přišel senior o spoustu vydělaných peněz, které mu již nikdo nevrátí. Chtěl si ke starobnímu důchodu vydělat nějaké finance navíc, proto podepsal dohodu o provedení práce. Aby dostal co nejvíce peněz, odpracoval spoustu hodin navíc. Tím však překročil stanovenou hranici, a tak nyní musí státu odvést 7,1 procent ze své mzdy. Dalších 24,8 procent za něj hradí zaměstnavatel. Tato novela má tedy svá pro i proti, je nutné, aby si před podpisem DPP či DPČ pracovník rozmyslel, zda se mu daná smlouva vyplatí.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Chtěl jsem si přivydělat před Vánoci, abych mohl vnoučatům koupit více dárků. Kvůli zdražování už mi nic moc nezbývá. To jsem ale nečekal, že dopadnu takto. Asi se na brigádu vykašlu a budu raději doma,“ nechal se slyšet pan Karel J. z Pardubic. Jak sám uvedl, nejen zdražování jej donutilo jít znovu pracovat. Stejně na tom byl i senior, který se ze stejného důvodu nechal zaměstnat jako uklízeč ve škole, o jeho příběhu jsme se již na DámskémDeníku zmiňovali.

Novela zákona také přináší zaměstnanci, jenž má smlouvu na dohodu, možnost požádat zaměstnavatele po šesti odpracovaných měsících o běžný pracovní poměr. Ten však jeho žádosti nemusí vyhovět. V takovém případě je ale nutné, aby mu své odmítnutí písemně zdůvodnil. Pro zaměstnavatele ale zůstává výhoda v tom, že se svým zaměstnancem na DPP či DPČ může kdykoli ukončit pracovní poměr z jakéhokoli důvodu, nebo i zcela bezdůvodně, o čemž se zmiňuje také web SeznamZprávy.

Článek Důchodce podepsal pracovní smlouvu. Stát ho ale kvůli novým podmínkám obral. Z výplaty neuvidí nic se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Jeho šťastný život zasáhla velká rána

Pan Radovan U. měl vánoční svátky vždycky moc rád. Jakmile totiž začal prosinec, dům, ve kterém se svou rodinou bydlel, se začal měnit v úžasné a provoněné místo. On, jeho manželka a jejich dvě děti Marika a Petr společně trávili všechny volné chvíle. Dělali generální úklid, pekli cukroví, vyráběli ozdoby, kterými poté zkrášlili svůj domov. Když přišel Štědrý den, vonělo to u nich všemi různými vůněmi. Stůl byl plný dobrot, které celá rodina snědla společně se svými vzdálenějšími příbuznými, jež každoročně zvali k sobě domů.

„Když se děti v dospělosti odstěhovaly do zahraničí, zůstali jsme se ženou v domě sami. O Vánocích s námi dcera se synem nebyli, ale ostatní příbuzní k nám chodili stále,“ vzpomíná v dopise muž. Po Novém roce však pana Radovana zasáhla obrovská rána. Jeho milovaná manželka totiž náhle zemřela. V tu chvíli se mu zbortil svět. Aby se úplně nezbláznil, začal pracovat od rána do noci, aby měl stále co dělat. Za vydělané peníze nakupoval dárky svým dětem a vnoučatům, sám nic nepotřeboval. Jen si občas koupil letenku, aby je mohl navštívit. Finance na to měl.

Všichni na něj zapomněli, nikdo se neozývá

Postupem času však jeho tělo vypovědělo službu, takže byl nucen ve svých šestašedesáti letech odejít do důchodu. Kvůli tomu, že ve většině případů pracoval na černo, byl mu přiznán velmi nízký důchod. Každý měsíc vycházel s penězi jen tak tak, někdy ani skoro nejedl. Zima pro něj byla nejhorší, protože výdaje za teplo a energie byly obrovské. Když se blížily první osamocené Vánoce, doufal, že jej dcera nebo syn pozvou k sobě. Ale nikdo se neozval. Na letenku neměl peníze a oni mu ji nezaplatili.

Příbuzní, kteří k nim každoročně chodili na Štědrý den, se vůbec neozývali. Od té doby pan Radovan vánoční svátky nemá rád. Společnost mu dělá pouze jeho pes, kterého si vzal z útulku. „Moc bych si přál ještě alespoň jednou strávit Vánoce se svou rodinou a blízkými,“ svěřuje se dále a zároveň těmito slovy zakončuje svůj dopis pan Radovan. Bohužel není jediný, který tráví vánoční svátky sám. Stejně je na tom také paní Zdenka, na kterou rodina také zapomněla a o jejímž příběhu jsme již na DámskémDeníku psali.

Pokud můžete, buďte o Vánocích se svými blízkými

Vánoční svátky jsou pro mnoho osamocených lidí ubíjející a smutné. Řada z nich trpí depresemi a toto období vyloženě nenávidí. Ač si spousta lidí myslí, že právě v tomto čase si dobrovolně bere život nejvíce lidí, není tomu tak. Mnohem kritičtější je Nový rok a jaro, což zmiňuje také web Echo24. Naštěstí existuje mnoho dobrovolníků, kteří navštěvují především osamocené seniory, aby jim alespoň trošku toto období zpříjemnili.

Je velmi smutné, kolik dospělých lidí zapomíná na své staré rodiče, kteří již žijí sami. Je nepochopitelné, jak jim to může svědomí dovolit. Pokud máte to štěstí a možnost být na Vánoce se svou matkou nebo otcem, neváhejte. Uděláte tím radost nejen sobě, ale také jim. A pokud nevíte, čím byste je překvapili, na našem webu si můžete přečíst pár nápadů, které vás jistě inspirují.

Článek Nemá peníze, manželka mu umřela a rodinu ani přátele nemá. Jeho jediným přáním je nebýt o Vánocích sám se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Na první pohled byla na salámu vidět plíseň

Přestože uzeniny nejsou příliš zdravé, pan Karel na ně nedá dopustit. „Chutnají mi párky, salámy i slanina. Vím, že nejsou nejzdravější. Ale kam se na ně hrabe zelenina. A na to, abych se ládoval jenom masem, prostě nemám peníze,“ vysvětlil penzista, který z nízkého důchodu sotva vyžije. O to víc ho rozčílilo, když zjistil, že si domů z obchodu přinesl závadnou kilovou šišku salámu. Na první pohled na ní byla zřetelně vidět plíseň.

Tuto velmi oblíbenou potravinu už brzy v obchodech nekoupíte. Viník je podle dostupných informací znám

V obchodě prý nebylo dost světla a pan Karel si jí nevšiml. „Koupil jsem si celou šišku Vysočiny. Až když jsem si ji chtěl dát k večeři s chlebem, uviděl jsem, že je plesnivá. Naštvalo mě to. Ale hlavně, že jsem si toho všiml a nesnědl ji,“ svěřil se čtenář. Nebezpečný salám si koupil v malé prodejně smíšeného zboží Minh San Đang ve Starém Mateřově na Pardubicku. „Druhý den ráno jsem jim šel plesnivý salám vrátit. Měl jsem i účet,“ dodal senior. Měl větší štěstí než žena, které se udělalo zle po konzumaci zkaženého hovězího, jak jsme na DámskémDeníku psali.

Před salámem varovala potravinářská inspekce

Před salámem Vysočina, který si pan Karel koupil, varuje web Potraviny na pranýři, kde Státní zemědělská a potravinářská inspekce informuje lidi o zkažených a závadných potravinách. Ve zmíněné prodejně ve Starém Mateřově provedli inspektoři kontrolu a narazili právě na nebezpečný salám Vysočina. „Na povrchu výrobku se vyskytovala plíseň viditelná pouhým okem. Potravina se nepovažuje za bezpečnou, pokud jeví známky kažení,“ uvádí se na webu. Při kontrole inspekce nezjistila, že by byl salám skladovaný při nevyhovujících teplotách.

iZdroj fotografie: Freepik

Vyjma plísně ale kontrolory nemile překvapilo, že na obalu Vysočiny, která vážila 1,054 kilogramu, nebylo uvedené datum spotřeby ani konkrétní šarže. Pokud by si pan Karel plísně nevšiml a salám snědl, zdravotní komplikace by mu s největší pravděpodobností ale nehrozily. „V momentě, kdy zkonzumuji něco plesnivého, tak rozhodně to není o tom, že začnu okamžitě propadat panice,“ řekl výživový poradce Petr Havlíček Blesku s tím, že náš střevní mikrobiom a imunitní systém si s plísní obvykle hravě poradí.

Článek Důchodce Karel si koupil oblíbenou uzeninu k televizi. Doma objevil viditelnou plíseň a salám okamžitě vrátil se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Z malých důchodů moc neuspořili

Nepříjemná anabáze, která manželům nyní velmi ztrpčuje život, se táhne už několik let a začala celkem nevině. „Syn fetoval a pracoval příležitostně. Potřeboval peníze, tak jsme mu je pokaždé dali. Ale z našich malých důchodů jsme toho moc nenaspořili,“ vypráví paní Marie. Pak už šlo všechno ráz naráz. Syn, který má trvalý pobyt ve stejném domě, přesvědčil své staré rodiče, aby mu ručili za půjčky, které nesplácel. Takže jeho dluhy přešli na rodiče.

Navíc na ně začal naléhat, aby si sami vzali další půjčku. „Když se děti dostanou do situace, že nemohou splácet, tak nakonec dorazí exekutoři na ty staré rodiče, kteří mají aspoň nějaký příjem, tedy důchod, ze kterého je možné exekučně srážet pohledávku,“ řekl ČeskéTelevizi analytik Člověka v tísni Daniel Hůle. To ale v tu chvíli ještě nebyl případ seniorů ze severu Čech. Závazky spláceli, i když jen horkotěžko.

Senioři i se synem uvízli v dluhové pasti

„Moc toho nepotřebujeme, tak jsme jedli polévky z pytlíku a rohlíky,“ vysvětlila paní Marie, jak se jim podařilo na splátky ušetřit. Kvůli synovi si vzali ještě několik dalších půjček. Snažili se je splácet, ale už neměli z čeho. Víc uskromnit se už nemohli. Dluhová spirála se roztočila a senioři v ní uvízli. Následovalo nevyhnutelné a nastoupila exekuční mašinérie. Zoufalí manželé jen přihlíželi tomu, jak přicházejí o majetek, včetně svého starého domu.

iZdroj fotografie: Freepik

Některé půjčky si manželé vzali u nebankovních společností a podepsali velmi nevýhodné smlouvy. V podstatě kývli na to, že zaplatí několikanásobek toho, co si půjčili. K zabavení nemovitosti může dojít i kvůli malému dluhu, kterým je podle zákona částka do 100 tisíc korun. „Exekuci prodejem nemovité věci, v níž má dlužník trvalý pobyt, není možné provést, pokud výše pohledávek všech přihlášených věřitelů nepřesahuje 100 000 Kč bez příslušenství,“ řekl prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík Blesku. Manželé i jejich syn dluží prý mnohem víc.

Článek Babička s dědečkem musí opustit dům, ve kterém strávili celý život. Můžou za to dluhy syna – narkomana se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Mohl přijít o všechny našetřené peníze

Senior prozradil, že nejprve obdržel telefonát, kde se jej falešní bankéři snažili přesvědčit, že byl napaden jeho bankovní účet a mohl by přijít o peníze. Záhy mu však nabídli okamžitou pomoc – měl co nejrychleji vybrat všechny své peníze a odnést je do nejbližšího bitcoinmatu, což je zařízení, které dle webu CryptoKingdom umožňuje nakupovat nebo prodávat kryptoměny, a to za pomocí hotovostních peněz nebo bankovních karet. Jelikož je však jeho používání anonymní, často jeho služby využívají právě internetoví podvodníci. 

„Zděsil jsem se, a tak jsem si raději vyslechl od důvěryhodných podvodníků na druhé straně kroky, které mi pečlivě vysvětlovali. Jelikož mě však před podobnými hovory varoval syn, řekl jsem jim, ať chvíli počkají, že si potřebuji něco zařídit. Mezitím jsem zavolal do své banky, abych se ujistil, zda je vše v pořádku. Zákaznická podpora mi samozřejmě sdělila, že účet není v nebezpečí a že se jedná se vší pravděpodobností o zloděje, kteří mě chtějí okrást o našetřené peníze,“ sdělil pan Vladimír S. na dotaz DámskémuDeníku s tím, že ihned poté volal policii.

Strážníci jej pochválili za správný postup

Senior nás také informoval, o tom, co přesně po něm podvodníci chtěli: „Nejprve se představili pod jménem mé banky a následně začali říkat, že je můj účet v ohrožení a musím co nejdříve vybrat všechny peníze ze svého účtu. Ty jsem měl poté odeslat na jiný, údajně bezpečnější účet přes bitcoinmat. Nenechal jsem se však napálit a začal jsem o tom pochybovat. Jakmile jsem jim řekl, že si musím něco ještě zařídit, vyvolalo to v nich vyvolalo značnou agresivitu, přičemž mi začali říkat, že do několika minut mohou být mé úspory pryč.

iZdroj fotografie: iStock

Poté, co pan Vladimír kontaktoval polici, pokusili se společně na telefonní číslo zavolat. Jakmile se představili strážníci, hlas na druhém konci okamžitě utichl, což akorát potvrdilo skutečnost, že se jednalo o jeden velký podvod. Policie se proto rozhodla zahájit úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu podvodu, přičemž seniora pochválila za to, že si nejprve chtěl skutečnost o svém bankovním účtu ověřit se skutečnou zákaznickou podporou.

Podvody jsou časté

S podobnými podvody se v současné době potýká policie velmi často. Pachatelé nejčastěji využívají internetové prostředí nebo volají na mobilní telefon, přičemž se snaží klamat příjemce hovoru promyšlenými historkami. O další takové krádeži jsme vás na DámskémDeníku nedávno informovali, tehdy však šlo o 80letou důchodkyni. Policie nyní apeluje na všechny občany, aby si chránili své peníze a všechny hovory od údajných pracovníků banky si vždy prověřili. 

Článek Seniora u bankomatu se podvodníci snažili okrást. Ten se ale nedal a zavolal policii se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Kdyby nepomohly děti, byl by na ulici

Přestože před několika měsíci proběhla valorizace penzí a podle informací České správy sociálního zabezpečení průměrná výše starobního důchodu činí 20 216 korun, přes milion seniorů si o ní může nechat leda tak zdát. Jedním z nich je penzista z Prahy, který pobírá kolem 5 300 korun měsíčně. Serveru PrahaIN řekl, že se často stává, že večeří psí granule. Navzdory tomu, že ho pravidelně podporují syn s dcerou i jeho vnoučata.

Snaží se žít velmi skromně, aby pro ně nebyl velkou přítěží. Život na stará kolena si představoval jinak. Celý život pracoval jako dělník, tesař, truhlář, zedník. „Bral jsem na ruku, to je celé,“ uvedl pro PrahaIN senior. Z důchodu pravděpodobně sotva zaplatí bydlení, o výdajích za jídlo, léky, telefon nemluvě. Dopadl podobně jako seniorka, o níž jsme psali na DámskémDeníku, která si musí v důchodu přivydělávat, protože z nízké penze by nevyžila.  

Nejnižší důchody mají tisíce penzistů

Starobní důchod se skládá ze základní výměry, která je pro všechny seniory stejná a letos je to 4 040 korun, a procentní výměry, jež závisí na průběhu pojištění. Podle serveru e15 se v roce 2024 základní výměra zvýší na 4 400 korun a procentní pak nesmí být ze zákona o důchodovém pojištění nižší než 770 korun. Minimální starobní důchod bude tedy v příštím roce 5 170 korun.

iZdroj fotografie: Freepik

Takto nízkou penzi sice nepobírá dramaticky velká skupina důchodců, ale zřejmě mezi nimi je pražský senior, který spoustu let pracoval načerno. Podle statistiky České správy sociálního zabezpečení nejnižší důchody v pásmu do 4 999 korun pobírá přes devět tisíc seniorů, přes šest tisíc důchodců má penzi ve výši od 5 000 do 5 999 korun a přibližně dalších šest tisíc se pohybuje v pásmu od 6 000 do 6 999 korun.

Nejnižší vyplácený důchod jsou 43 koruny

V Česku žije kolem 2,35 milionu starobních důchodců. Na průměrnou výši penze dosáhne zhruba polovina. Podle informací, které na svém webu zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, vůbec nejvyšší vyplácený starobní důchod ještě před červnovou valorizací činil 241 725 korun, naopak nejnižší neuvěřitelných 43 korun. Z dat sociální správy také vyplynulo, že důchod nad 70 tisíc korun na konci loňského roku pobíralo 51 lidí.

Článek Celý život pracoval načerno a v důchodu živoří. Senior pobírá pouhých 5 300 Kč měsíčně se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Vzala na sebe těžké břemeno

Helenin manžel onemocněl rakovinou, když jejich děti ještě studovaly střední školu. Vzhledem k tomu, že matka nechtěla, aby děti měly i jiné starosti, než je škola, vzala na sebe veškerou péči o otce. To v dnešní době shledává jako chybu číslo 1. Opustila práci a zůstala doma s manželem. Účel to však splnilo. Děti vystudovaly na výbornou a obě vyrazily pokračovat ve vzdělávání do hlavního města.

Helena přestala společensky žít. Jakmile je doma rakovina, není nic jiného. Přátelé zmizeli z jejího života. Přestala je zvát k sobě domů a oni nakonec udělali totéž. Ještě chvíli občas docházela do práce, kde měla své studenty, a práce učitelky ji naplňovala. Děti se vracely domů jen na prázdniny. Nezatěžovala je péčí o nemocného otce, myslela jen na jejich blaho. Nedocházelo jí však, že ona sama nemůže pořádně dýchat.

Začala se znovu vracet k životu

Otec zemřel po 6 letech nemoci. Ačkoli to paní Helena nechtěla příliš přiznat, ulevilo se jí. Roky se starala o těžce nemocného, sama byla vysílená. Pracovala ve škole, děti získaly diplomy a usadily se se svými novými rodinami. Dařilo se jim, to bylo pro paní Helenu to nejdůležitější. Ani jí tolik nevadilo, že je sama. Vše se ale změnilo, když její dcera porodila dvojčata.

„Ozvala se mi a požádala mě, zdali bych nemohla odejít do předčasného důchodu, abych jí pomohla s dětmi,“ uvedla paní Helena. Odehrávalo se v ní veliké dilema. Bála se, že se dcera urazí, pokud odmítne. Milovanou práci se jí opouštět nechtělo. Nakonec však souhlasila. Žila s rodinou své dcery dlouhé 3 roky, pomáhala s dětmi a hlídala, když mladí rodiče chtěli vyrazit na dovolenou. Po čase usoudila, že je čas vrátit se do svého domu, i když prázdného.

Osvojila si psa z útulku

Nyní paní Helena žije úplně sama se psem Bobíkem, kterého si osvojila z útulku. Chodí s ním na procházky, důchod má malý, protože z práce odešla předčasně, a jediný člověk, se kterým mluví, je prodavačka. Děti ji navštěvují jen sporadicky, mají plány se svými rodinami a o prázdninách podnikají různé výlety.

Sice tvrdí, že za nimi paní Helena může kdykoli přijet, ale ona ví, že na ni stejně nebudou mít čas. „Hodnotím svůj život a vím, že jsem udělala mnoho chyb, brala jsem si toho na svá bedra příliš. Žila jsem pro všechny, ale nikdo nechtěl žít pro mě,“ zakončuje paní Helena svůj dopis smutnými slovy.

Článek „Žila jsem pro rodinu, ale ta se na mě vykašlala. Teď kvůli ní nemám nic –⁠ ani přátele,“ zoufá si důchodkyně se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nejlepší kamarádky se seznámily na misi

Dvě jedenaosmdesátileté seniorky Sandy Hazelipovou a Ellie Hambyovou z amerického Texasu pojí pevné přátelství. Seznámily se před třiadvaceti lety během lékařské mise v Zambii a staly se z nich nejlepší kamarádky. Tráví spolu spoustu času a při jedné z debat se zrodil i velkolepý plán. Budou cestovat tolik dní, kolik je jim právě let. Tehdy jim táhlo právě na osmdesátku.  

Inspirací byl oběma babičkám proslulý dobrodružný román Julese Verna Cesta kolem světa za osmdesát dní. „Ellie a já milujeme cestování, zdraví nám slouží, cestuje se nám spolu dobře. Říkaly jsme si, že by bylo zábavné objet svět za 80 dní, až nám bude 80 let,“ vysvětluje na svém blogu Sandy. Psal se rok 2020 a ženy začaly svoji prvotní myšlenku detailněji rozvíjet. Narazily ale na nepředvídatelné potíže.

Plán zkomplikovala pandemie koronaviru

Než se totiž lékařka Sandy a fotografka Ellie vydaly na cestu, uplynuly ještě téměř dva roky. Ve většině destinací, které hodlaly navštívit, platila kvůli celosvětové pandemii covidu-19 přísná cestovní omezení. Zrealizovat jejich ambiciózní plán je ale ani tato překážka neodradila. Jen se musely aktuální situaci přizpůsobit. „Odložily jsme cestu na rok 2023, abychom mohly do plánu zahrnout Antarktidu, kam jsme chtěly jet od začátku,“ uvedly seniorky na blogu.

@aroundtheworldat80 Sandy & Ellie at 81 are fearless world travelers! #bffgoals #widowedlife #bucketlisttravel #bfftravel #greatgrandmatiktok #widows #bestfriendgoals #bffsforever ♬ A Thousand Years – Christina Perri

Svoji neuvěřitelnou cestu zahájily letos 11. ledna. Ze Spojených států odletěly do Argentiny, odkud se vydaly lodí přes Drakeův průliv do Antarktidy na pozorování tučňáků. Pak odcestovaly na Velikonoční ostrov obhlédnout záhadné sochy Moai. Navštívily severní Evropu, byly za polárním kruhem, kde viděly soby i polární záři, obdivovaly historické památky starého kontinentu, včetně Kolosea, Notre Dame nebo Buckinghamského paláce.

Přespaly i na letištích, aby stihly spoj

Jejich cesta vedla i na ostrov koření Zanzibar, za egyptskými pyramidami, k indickému Tádž Mahalu, viděly Mount Everest i horu Fuji. Dorazily až na jižní polokouli do australského Sydney a obdivovaly i největší korálový zázrak světa Velký bariérový útes, který se táhne podél pobřeží Queenslandu. Domů se vrátily po dvou a půl měsících, během kterých projely celý svět, 1. dubna.

iZdroj fotografie: Pixabay

Na své dobrodružné výpravě dokumentovaly všechny destinace, které navštívily, a zveřejňovaly pravidelně informace na sociálních sítích. Přestože seniorky jsou zvyklé na jisté pohodlí, někdy na cestě dokonce přespávaly na letištích, aby včas stihly odlety. „Nemusíme se ubytovávat ve velkých hotelových řetězcích. Nemusí to být ani hotel,“ uvedly cestovatelky s tím, že na ubytování měly v přepočtu zhruba 600 korun na den a osobu. Seniorky už plánují další cestu, na kterou se chtějí vydat v roce 2024.

Článek 81leté kamarádky si splnily svůj celoživotní sen –⁠ cestu kolem světa za 80 dní: „Milujeme cestování, zdraví nám slouží,“ říkají se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Splnil si svůj celoživotní sen

Svůj sen o vystudování univerzity si splnil Sebastião Roberto, jenž promoval ve svých osmasedmdesáti letech. Díky velmi emotivnímu videu, jež natočila a sdílela jeho dcera na sociálních sítích, se stal během chvíle virálním. Nyní má již přes 2 miliony shlédnutí. Na nahrávce je vidět právě vystudovaný vysokoškolák ihned po promoci, který běží za svou matkou Donou Geraldovou. Ještě předtím než vstoupí do jejího domu, utíká muž ulicí a plný emocí křičí: „Mami, absolvoval jsem! Tys tam nemohla přijít, tak jsem tady já.“

Sebastião, plný štěstí a sebevědomí, navštívil svou matku oblečen do róby, jež se nosí při promoci, s typickým kloboukem a diplomem v ruce. Jelikož je jeho matce úctyhodných osmadevadesát let, nemohla se kvůli tak vysokému věku synovy promoce zúčastnit. Její syn naprosto chápal, že matčino zdraví je poslední dobou stále křehčí. Proto se na ni nezlobil a první, co po udělení akademické hodnosti udělal, bylo to, že se jí doslova běžel pochlubit.

Matka na něj byla velmi hrdá

Dona Geralda mezitím čekala na svého syna, aby se s ním mohla vyfotit, a uchovat tak snímek jako vzpomínku na tento neuvěřitelný den. Těšila se, až jej uvidí v typickém promočním oblečení. Mezi úsměvy a slzami štěstí jej přivítala s otevřenou náručí. „Můj synu, vystudoval jsi. Je to tak krásné, jsem velmi dojatá,“ řekla mu. Díky takovémuto opravdovému štěstí je natočené video velmi emotivní.

Podle UNIS, univerzity, kde starší muž vystudoval, je Sebastião otcem profesora, jenž v této instituci vyučuje. Ten uvedl, že se jeho otec při zahájení studia velmi bál především toho, že to nezvládne. Ale všichni jeho rodinní příslušníci jej přesvědčovali o opaku a od začátku ho podporovali. I právě díky tomu se starému muži podařilo školu dokončit a splnit si tak svůj celoživotní sen. Největší radost však měl z toho, že se se svým úspěchem ještě stihl pochlubit své mamince, která pro něj moc znamená.

Článek Ve věku 78 let konečně dostudoval. S vysokoškolským titulem se běžel pochlubil své 98leté matce se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Zrušil zasnoubení a už se neviděli

Naposledy se pětaosmdesátiletý Ed Sneckenberger s o dva roky mladší Priscillou Mathenyovou viděli v roce 1963. Rok předtím se dokonce zasnoubili. Pak ale muž odjel z Hagerstownu v americkém Marylandu studovat na univerzitu. Jeho vyvolená ho tam jezdila navštěvovat. Jednoho dne ale dostala nečekaný dopis. Snoubenec zrušil jejich zasnoubení. „Zlomilo mi to srdce. On o tom ani nevěděl, protože od té doby jsme se už nikdy neviděli,“ cituje Priscillu server People.

Jejich cesty se na dlouhý čas rozešly. Žena brzy po rozchodu potkala svého budoucího manžela Wallyho Mathenyho, vdovce se dvěma malými dětmi. Měli spolu další dvě děti a v současnosti je několikanásobnou babičkou i prababičkou. Na první lásku se snažila nemyslet. Ed se soustředil na své akademické aktivity. Získal doktorát a dlouhá léta pak vyučoval na katedře  strojního a leteckého inženýrství na West Virginia University a pracoval i pro NASA. V roce 1968 se oženil se Scottie Hansbroughovou a měli spolu tři děti.

Žádost o přátelství odmítla

Když před dvěma roky Ed ovdověl, často mluvil se svými sestrami. Rozhovory ho přiměly k tomu, aby se omluvil ženě, již si chtěl kdysi vzít. Začal po Priscille, jejíž manžel zemřel v roce 1986,  pátrat na sociálních sítích. Byl nadšený, když ji našel. Poslal jí žádost o přátelství, ale odmítla ji. „Říkala jsem si, kdo si myslí, že je? Nechci s ním mít nic společného,“ popisuje Priscilla. Ignorovala i vzkazy, které jí posílal přes Messenger na Facebooku. „Napsal jsem jí, že mé srdce po ní touží,“ říká Ed.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Chtělo to kus odvahy, aby kontaktoval bývalou lásku po tom všem, co se tehdy stalo. O kontakt s Edem ale žena nestála. Jenže on byl neodbytný. Dokonce kontaktoval tajemníka církve, ve které se Priscilla angažovala, aby jí předal vzkaz. „Pomyslela jsem si, co se to děje? Proč mě chce vidět zrovna teď?“ vypráví. Nakonec usoudila, že jediným způsobem, jak se ho může zbavit, je, že se s ním sejde na kávě.  Poslala mu zprávu, že tedy se schůzkou souhlasí.

Sdílejí spolu zbytek života

Když Ed vcházel loni před Velikonocemi do kavárny, byl nervózní. Chtěl Priscille vysvětlit, že zrušil zasnoubení, protože coby student byl ve finanční tísni a manželství by nezvládl. Prvotní rozpaky se rozplynuly a nakonec si dvojice povídala dvě hodiny. „Když jsem odcházela z kavárny, nemyslela jsem si, že ho ještě někdy uvidím,“ řekla. Jenže už večer jí muž zavolal a druhý den se objevil u jejích dveří. Objali se. „Pustila mě dovnitř a láska se rozhořela,“ vypráví Ed.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Měl pocit, že se vrátili v čase, že od jejich lásky neuplynulo už šedesát let. Nechtěl otálet už ani minutu a požádal Priscillu znovu o ruku. „Páni, na tohle nejsem připravená, je to příliš brzy,“ odmítla ho. Jenže Ed byl zamilovaný a nehodlal se vzdát. Jezdil za ní každý den. Dva měsíce nato Priscilla souhlasila a na podzim se vzali. „Nemohu být šťastnější,“ říká Ed. „Je hezké mít ve svém životě někoho, jako je on, a sdílet s ním zbytek života,“ přidává se novomanželka.

Článek Žádosti bývalého snoubence o přátelství vytrvale odmítala. Nakonec ji ale udolal a po 60 letech se konečně vzali se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nebyl vidět ani okraj silnice

Na bouři, které se říká Saskatchewanský křikloun, se obyvatelé Kanady letos v lednu v předstihu připravovali. Když finanční ředitelka univerzity Shannon St. Onge spěchala z práce, myslela si, že má dost času. Jenže počasí se začalo velmi rychle zhoršovat. Než se nadála, projížděla svým vozem po silnici uprostřed bouře. Nebylo vidět na krok, stěrače nepobíraly přívaly sněhu. Musela vystrkovat hlavu z okénka, aby auto nesjelo ze silnice.

Myslela si, že dorazí domů, ale to se nedařilo. Nakonec ji sílící bouře donutila zastavit. „Nebyla už žádná viditelnost, nemohla jsem jet dál, protože by to bylo příliš nebezpečné,“ vzpomíná Shannon. Zavolala sice na tísňovou linku, ale záchranáři toho během bouře moc udělat nemohli. Přestože je svobodná matka neustále vyhlížela, nepřijeli. Tehdy svobodnou matku napadlo, že se opravdu dostala do velmi vážné situace.

Všimla si zasněžené cedule

Nevěděla, co má dělat, ani kde právě je. Jen seděla a sledovala nečas za okny vozu. Byla ráda, že natankovala, takže nemusela trpět zimou. Hlavou se jí honila spousta myšlenek. „Vydrží nádrž do rána? Co kdyby mě srazilo jiné vozidlo? Co kdybych usnula a výfuk se ucpal? Co kdybych se domů vůbec nedostala?“ napsala na sociální sítě. Snažila se zjistit, kde zhruba může být. Nakonec si všimla z části zasněžené cedule s nápisem Bouvier Lane.

S pomocí aplikace, na které zadala svoji polohu, si její neutěšené situace všiml cizí člověk, který znal rodinu bydlící nedaleko místa, kde Shannon uvízla. „Napsal mi zprávu, abych mu poslala své telefonní číslo, že se s rodinou spojí,“ říká matka dvou dětí. Jenže z rodiny byl doma jen 80letý farmář v důchodu Andre Boivier a jeho manželka. Když se dozvěděl o uvízlém člověku, neváhal ani vteřinu.

Senior se vydal na záchranou misi

Navzdory svému věku se rychle teple oblékl, navlékl sněhule a vyrazil. Jeho žena se strachovala, že to je nebezpečné, ale nedal si říct. „Každý by v mé situaci udělal to samé. Člověk o tom nepřemýšlí, prostě to udělá,“ vypráví senior. Do sněhové vánice se vydal se svítilnou. Sníh a vítr jej bičoval ze všech stran. „V polovině cesty jsem si musel dát rukavice před oči, abych vůbec něco viděl,“ vzpomíná Andre. Když muže se svítilnou Shannon uviděla, ulevilo se jí.

iZdroj fotografie: Pexels

Nakonec zjistila, že na silnici poblíž uvízla další dvě auta. Jenže kvůli bouři nebyla vidět. Odvážný senior na všechny zamával světlem a vedl je ke svému domu. „Jakmile jsme tam dorazili, skočila jsem mu do náruče a pořádně jej objala. Vzlykala jsem, byla jsem mu vděčná,“ dojatě říká Shannon. Když bouře ustala, vydala se domů za dětmi. Svůj čtrnáctihodinový příběh zveřejnila na sociálních sítích, kde lidé obdivovali hrdinský čin 80letého muže. Stal se hitem internetu.

Článek Matka 2 dětí uvízla s autem uprostřed zuřící sněhové bouře a myslela, že se domů už nikdy nevrátí. Zachránil ji 80letý senior se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Přestavba za dobrým účelem

Schonovi rodiče již byli ve věku, kdy nebyli schopni se o sebe plně sami postarat. Spoustu věcí si dokázali udělat bez pomoci, ale přece jen se nakonec dostali do fáze, kdy potřebovali mnohem více. Měsíce se muž snažil najít vhodné ubytování pro seniory s profesionálním přístupem, ale bohužel delší dobu neměl štěstí na to, aby našel takové místo, které by bylo pro něj i jeho rodiče vyhovující. A tak se se svou manželkou Jeannie domluvili, že staroušky překvapí a dopřejí jim strávit svá poslední léta co nejlépe.

Rozhodli se přeměnit suterén svého vlastního domu, který dosud sloužil jako herna, na malý byt s jednou ložnicí, kde mohli jeho rodiče v klidu žít. Po velkém plánování, dohadování a kompromisech se konečně pustili do díla. V prvé řadě bylo nutné zbourat jednu ze suterénních zdí. Poté se Schon musel vzdát svých oblíbených zábavních věcí, a tak odstěhoval všechny, které ve sklepě byly, především karaoke automat a kulečníkový stůl. Rekonstrukce dále pokračovala až do dokončení dlouho očekávaného projektu.

iZdroj fotografie: iStock

Schon a Jeannie navíc přidali veškeré vybavení, které senioři budou ve svém novém příbytku potřebovat, jako jsou madla v koupelně, sedátka do vany a protiskluzové podložky. Manželé obětovali této opravě velké množství času, ale nelitovali ani jediné vteřiny. Když měli hotovo, byli se svou prací spokojení a šťastní, že tento projekt zvládli zrealizovat, a pomoct tak Schonovým rodičům.

Neubránili se slzám

Jakmile byla přestavba dokončena, přivezl Schon své nicnetušící rodiče George a Bonnie Millerovy na prohlídku jejich nového domova. Ten jim umožní zachovat si nezávislost, ale přesto je dostatečně blízko, aby jim mohli Jeannie s manželem pomoct v jakékoli nouzi. Když Bonnie a George uviděli, co pro ně jejich syn a snacha udělali, naprosto oněměli. Jejich reakce je velmi dojemná, protože ani jeden neudržel slzy.

To, že pro ně syn upravil svůj suterén jen proto, aby mohli žít v pohodlí a jistotě, pro ně byl ten největší projev lásky. Byli mu neuvěřitelně vděční. Na videu se můžete podívat, jak emotivní reakci seniorů tento úžasný čin vyvolal. Jistě budou mít v novém příbytku pohodlí a vše, co potřebují.

Článek „Ve sklepě bude rodičům dobře,“ pomyslel si po měsících hledání domova pro seniory. Vytvořil jim bezpečné zázemí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Rodina věděla, po čem touží

V mládí totiž Janet Fauks z americké Oklahomy jezdila na koni téměř neustále. Jezdectví bylo její vášní. Nejraději měla morgany, což je jedno z prvních plemen vyšlechtěných ve Spojených státech. Jakmile jednou člověk této zálibě propadne, zůstane mu v mysli do konce života. To je i případ sedmadevadesátileté ženy.

Na seznamu přání, která by si ještě ve zbytku života chtěla stařenka splnit, byla projížďka na koni na prvním místě. Alespoň ještě jednou se chtěla na svět dívat ze hřbetu nádherného zvířete. Nic na tom nezměnil ani fakt, že se Janet už nějakou dobu pohybuje pouze s pomocí chodítka. Rodina o přání babičky věděla.

Měla pocit, že se vrátil čas

Pod stromečkem našla Janet ten nejúžasnější dárek, kterým ji její blízcí mohli obdarovat. Poukaz na projížďku na koni. Rodina se obrátila na personál ranče Cottonwood Creek, který jí vyšel vstříc. Janet byla nadšená. Nevlídné počasí ani nemoc, která stařenku na čas upoutala na lůžko, jí nakonec nezabránily, aby si sen splnila.

Na ranči chovají i Janetiny oblíbené morganské koně. Personál okamžitě věděl, který bude pro stařenku ten pravý. Jmenoval se Stretch. Když seniorka poprvé vešla do stáje, měla pocit, že se vrátila v čase. Nemohla tomu uvěřit. Byla šťastná. Odpoledne strávila projížďkou, kterou sledovala rodina, vnoučata i přátelé. Při pohledu na spokojenou Janet se neubránili slzám.

Článek Navzdory své nemoci si 97letá stařenka chtěla splnit svůj životní sen. Měla pocit, že se vrátila v čase se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Staří manželé se už neukázali

Bylo to divné. Už když vynechali jeden týden, personál si toho všiml. Jejich absence však pokračovala i v následujících týdnech. Během několika let, kdy senioři do restaurace pravidelně docházeli na dobré jídlo a pití, se spřátelili s barmany, kuchaři i servírkami. Měli opravdu vřelý vztah, takže jejich absence začala personálu víc a víc vrtat hlavou.

Protože manželé už nebyli nejmladší, lidé z restaurace si o ně začali dělat starosti. Rozhodli se, že se pokusí seniory vyhledat, aby se ujistili, že jsou v pořádku. Nebylo to úplně jednoduché, protože neznali ani jejich příjmení, ale intenzivně v pátrání pokračovali. Nakonec se na ně usmálo štěstí, našli jejich příbuzné a nakonec přímo manžele Svobodovy.

Personál přivezl jídlo seniorům

Dozvěděli se, že seniorský pár přestal navštěvovat oblíbenou restauraci kvůli zdravotním potížím. Stav Josefa se zhoršil, necítil se dobře, zůstával se svou ženou doma. Bylo to velmi smutné. Zaměstnanci restaurace se nabídli, že jim přichystají překvapení. Přijdou k nim domů a připraví jim skvělé jídlo i pití, které si obvykle dávali. Bylo to úžasné gesto.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Během pravidelných návštěv restaurace se staří manželé stali součástí její velké rodiny. Personál hospůdky uvařil skvělé jídlo, uložil ho do boxů, naskládal do auta a vyrazil ke Svobodovým. Když ho Josefovi a Martě servírovali, neuniklo jim, že jsou stařečci dojatí. Svobodovi chtěli za jídlo zaplatit a odměnit štědré servírky a kuchaře, ale to nepřipadalo v úvahu. Pro personál to bylo malé gesto, kterým jim chtěli zpříjemnit nelehké chvíle.

Manžele navíc potěšil i fakt, že na ně milý personál restaurace tak myslel. V dnešní době jsou totiž lidé ke svému okolí často spíše nevšímaví, přitom i malá pozornost dokáže rozjasnit den. A u seniorů, kteří se mnohdy cítí osamělí, to platí dvojnásob.

Článek Staří manželé byli pravidelnými hosty restaurace. Když nepřišli týden, personál si uvědomil, že něco není v pořádku, a začal pátrat se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nemohl chodit do práce

Martin nemohl kvůli těžké nemoci chodit do práce. Trávil mnoho času u doktorů a neměl na to bohužel ani fyzickou sílu. Jelikož žil sám a stále musel platit účty, rozhodl se prodat nepotřebné věci, které se mu doma hromadily. Za nejjednodušší cestu považoval internetový bazar, kam vše nafotil a zadal potřebné informace.

Přístroj si koupil senior

Mezi věcmi byl i starý videorekordér, který si od něho zakoupil 86letý Jiří. Když Martin nesl balíček na poštu, nečekal od tohoto nákupu nějaký neobvyklý vývoj situace. Asi po třech týdnech mu však do schránky dorazil dopis, jenž mu vehnal slzy do očí. Odeslal ho Jiří a popisoval v něm, jak moc pro něho tento starý přístroj znamená.

Úžasný dopis ho rozplakal

„Dobrý den. Nedávno jsem doma ve skříni našel spoustu starých VHS kazet a chtěl jsem vidět, co na nich bylo. Uvědomil jsem si však, že nemám videorekordér. Šel jsem tedy poprvé v životě na internetový bazar a objevil jsem tam Vaši nabídku. Koupil jsem si Váš VHS přehrávač, který mi přišel za pár dní.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Přístroj vypadá jako nový a ačkoliv jsem měl chvíli problém ho uvést do provozu, nakonec se mi to podařilo. Díky přehrávači jsem mohl znovu vidět záběry z mé svatby s celou mojí rodinou a přáteli, z nichž mnozí už nejsou mezi námi. Poté videa odrůstajících dětí, záběry z dovolených, jeden klip lepší než druhý. Říkal jsem si, že byste mohl ocenit, jak moc si toho přístroje vážím.”

Nabídl mu pomoc

Martin se při přečtení tohoto dopisu téměř okamžitě rozplakal. Toto tedy skutečně nečekal. Rozhodl se proto, že Jiřímu nabídne pomoc s digitalizací těchto VHS kazet, aby mu videa zůstala navždy v rukou spolehlivějších technologií. Je krásné, jak jeden prodej na bazaru dokázal zažehnout přátelství mezi dvěma muži, kteří do té doby neměli nic společného.

Článek Na bazaru prodal videorekordér 86letému muži. Za 3 týdny od něj přišel dopis, který mu vehnal slzy do očí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Stařenka se do něho naprosto zamilovala

Anna potkala tajemného muže na internetu a během pár týdnů si vyměnili mnoho zpráv. Žena se do něho zamilovala a rozhodla se, že svou lásku překvapí balíčkem, jak se to dělávalo v jejím mládí. Ručně napsala několik milostných dopisů a po večerech dokonce složila pár zamilovaných básní. Cítila se jako za starých dobrých časů a měla skvělou náladu.

Nakoupila pro něho to nejlepší

Vydala se dokonce i do města, aby svému ctiteli zakoupila nejoblíbenější čokoládu a další sladkosti, které chtěla přibalit do krabice. Papírovou bednu vystlala ručníkem, aby se jejímu obsahu nic nestalo, a odeslala ji přes hranice do Německa. Když ji však ve Frankfurtu nad Mohanem kontrolovali celníci, nemohli se přestat divit. Hned jim bylo jasné, že se stalo něco strašného.

Obrovské množství peněz

Na dně kartonového obalu se totiž pod ručníky, čokoládami a milostnými dopisy skrývalo obrovské překvapení. Ležely zde desítky bankovek, které měly dohromady hodnotu více než půl milionu korun. Celníkům se na tomto balíčku okamžitě něco nezdálo a začali přemýšlet, proč žena poslala balíček s tímto obsahem. Odpověď dostali záhy.

iZdroj fotografie: Pexels

Muž ji celou dobu jen vydíral

Ukázalo se, že muž Anně na internetu vykládal o svých finančních problémech, a tak se snažil tímto způsobem z ní vylákat co největší finanční obnos. Využil jejích citů a nakonec se mu to povedlo, všechny peníze v balíčku měly patřit jemu. Celníci však celou částku spolu s velkým varováním vrátili zpět seniorce. Uvedli, že poslední dobou jsou tyto „romantické” podvody bohužel velmi časté a cílí hlavně na seniory.

Článek 79letá žena poslala své internetové lásce balíček. Na dně se ukrývalo půl milionu v bankovkách se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Na ulici vyfotila neznámý pár

Fotografka Alina Birjuková kráčela po jedné z ulic estonského Tallinnu a náhodně vyfotila starší pár, který procházel kolem. Nevědomky na snímku zachytila Una a Lindu. Vypadali tak šťastně, že na ni udělali obrovský dojem. „Okamžitě jsem věděla, že je chci lépe poznat,“ vypráví. Fotografii zveřejnila na sociálních sítích.

K jejímu překvapení na ní kamarád Aliny poznal svou babičku. Slíbil fotografce, že ji s párem seznámí. Když Lindě a Unovi navrhla, aby se stali protagonisty jejího fotodokumentárního projektu Čerstvě zamilovaní, neváhali. Touha po tom, aby se fotografka o nevšedním seniorském páru dozvěděla i tu nejmenší podrobnost, sílila. Pohybovat se v jejich blízkosti a dozvědět se všechno o jejich životě bylo pro Alinu osvěžující.

Celý život máme před sebou

Fotografce postupně docházelo, jak mylná byla její představa, že se mohou bláznivě zamilovat jen mladí lidé. Pravá láska se může objevit kdykoliv. Uno a Linda se do sebe zamilovali v roce 2014. Setkali se už v roce 1946, když studovali na univerzitě. Tam se ale jejich cesty rozdělily. Uno byl po roce vyloučený a Linda ve studiu pokračovala. Uplynuly desítky let a poté, co oba ovdověli, se znovu setkali na pohřbu blízkého přítele.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Domluvili se, že půjdou na kávu, a nezůstalo jenom u ní. Následovaly další schůzky. Najednou si oba uvědomili, jak moc je jim spolu dobře. Od té doby jsou nerozluční. „Čím jste starší, tím rychleji čas utíká a tím silněji pociťujete, že máte stále více a více věcí na práci. Rádi bychom si mysleli, že máme před sebou ještě spoustu času, i když roky letí rychlostí světla. Nechceme mladé lidi nic učit, chceme se učit od nich. Je nám teprve 95 let, celý život máme před sebou. Každopádně teď teprve prožíváme to opravdové štěstí,“ řekli o svém vztahu Alině.

Článek Na lásku není nikdy pozdě: Znovu se potkali v 80 letech a dle svých slov jsou teď šťastnější než kdy předtím se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Stařec byl nevrlý

Dědeček měl množství zdravotních problémů a mezi ošetřovateli nebyl příliš oblíbený. Byl známý jako málomluvný, nevrlý muž, který rozhodně nehýřil optimismem. Bohužel si nikdo nenašel čas na to, aby si na chvíli sedl na okraj jeho postele a popovídal si s ním. Teprve když zemřel, nalezli ošetřovatelé tajemný vzkaz, který jim pomohl vše pochopit.

Dlouhá léta se uvnitř trápil

V obyčejné bílé obálce na dně nočního stolku byl úhledně složený papír s dojemnou básní, ve které se stařec vracel ke svému mládí. Ošetřovatelé nedokázali udržet slzy v očích a rozhodli se tuto báseň sdílet se světem, aby někomu pomohla změnit jeho vnímání starých lidí. I oni přiznávají, že pro ně byla velkou inspirací.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Dojemná báseň o životě

Co vidíte, sestry?
Co si myslíte, když se na mě podíváte?
Excentrický starý muž, nepříliš vlídný,
nemá rád smích a nikdy si s vámi nepovídá.

Nahlas řeknete: „Kéž by to aspoň zkusil!“
Ale nikdy si mě doopravdy nevšímáte.
Pak otevřete oči, sestry. Nedíváte se na mě.
Řeknu vám, kdo jsem, když tu stále sedím:

Jsem 10letý malý chlapec s otcem a matkou,
mám bratry a sestry, kteří se milují.
Šestnáctiletý chlapec s růžovými brýlemi,
jenž sní, že brzy potká lásku.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Dvacetiletý ženich, bušící srdce,
když si vzpomínám na sliby, které jsem slíbil dodržet.
Ve 25 mám nyní vlastní potomky,
kteří potřebují mou náruč a bezpečný, šťastný domov.

Třicátník, moji maličcí teď rychle rostou,
vzájemně propletení, s pouty, která vydrží.
Ve čtyřiceti jsou moji synové dospělí a odešli,
ale moje žena je po mém boku a vidí, že netruchlím.

V padesáti si zase děti hrají kolem mých kolen,
opět máme okolo sebe děti, moje milovaná a já.
Pak ponuré dny mě našly, moje žena zemřela,
dívám se do budoucnosti, třesu se strachy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Mí synové mají všichni své vlastní potomky,
a já myslím na lásku, kterou jsem poznal.
Nyní jsem starý muž a příroda je krutá,
tělo se hroutí, zdraví a síla mizí.

Nyní je kámen tam, kde jsem kdysi měl srdce,
ale uvnitř této staré mršiny stále přebývá mladý muž.
Myslím, že roky, všechna ta léta, uběhla příliš rychle.
Musím přijmout tvrdou pravdu, že nic nemůže trvat věčně.

Článek Rodině zemřel dědeček. To, co ošetřovatelé našli v jeho nočním stolku, jim navždy změnilo život se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

15 rad, které byste si měli vzít k srdci

• Lidé vám budou tvrdit, že se svou prací byste měli být bezvýhradně spokojeni, ale to není pravda. Dobrá práce vám dává vnitřně smysl a pokryje všechny potřebné výdaje. Málokdo má zaměstnání, které neustále miluje.
• Roky plynou velmi rychle, žijte proto plnohodnotný život a cestujte. Nezáleží na tom, kolik máte peněz. Sbalte si tašku a vydejte se tam, kam si to můžete dovolit. Najděte místo na mapě a vyrazte.
• Neberte život příliš vážně. I když se vše občas zdá být beznadějné a k ničemu, zkuste se něčím odreagovat.

Vše je pomíjivé

• Přítel je člověk, jenž by vám ochotně přišel na pomoc i ve dvě ráno. 
• Nejdůležitější osoba ve vašem životě by měla být ta, co s vámi bude sdílet celý svůj život.
• Nikdy se nepřipravíte na to, jak rychle budou vaše děti vyrůstat. Věnujte jim tedy co nejvíce času.

Nedávejte práci na první místo

• Buďte pracovití, ale nikdy neupřednostňujte práci před svými blízkými a před sebou samotným.
• Mohl vám být do vínku dán krátký život, jenže to nikdy nemůžete vědět. Starejte se proto o své zdraví už od mladých let.
• Pokud jste unaveni svým životem, zastavte se a zamyslete se nad přítomností. Uvědomte si, že vše je relativní a užívejte si krásu světa kolem sebe.

iZdroj fotografie: Freepik

Nezapomínejte na své zdraví

• Jezte a cvičte, jako byste trpěli srdečními problémy a cukrovkou. Nejspíše pak tyto problémy nikdy mít nebudete.
• Život je pouze jeden, proto si dejte pozor, abyste se jednou neprobudili a neuvědomili si, že jste si nestihli splnit žádný ze svých snů.
• Pravděpodobně to není tak hluboká myšlenka jako ty ostatní, ale pravidelně si čistěte zuby. Problémy s chrupem jsou totiž opravdu hrozné.

Zapomeňte na stereotypy

• Než uděláte důležité rozhodnutí, požádejte o radu nějakého blízkého přítele. Společně se podívejte na všechny klady a zápory.
• Žárlivost dokáže zničit všechny vztahy, věřte proto své druhé polovičce. Pokud nevěříte partnerovi, komu jinému byste pak měli věřit?
• Když někoho potkáte, musíte si uvědomit, že o tom člověku nic nevíte. Všechny stereotypy, které jsou nám o lidech podsouvány, omezují náš život.

Článek 15 nejlepších rad do života od starých lidí: „Žárlivost tě zničí. Nedej prostor stereotypům.“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Dívka rodině ukázala, jak umí tančit

Kousek, který prababička předvedla, se stal hitem internetu, jejž zhlédly miliony lidí. Všechno začalo úplně obyčejně. Osmiletá Alaria se rozhodla, že rodině předvede, jak umí tančit. Začala zkoušet nejrůznější taneční kreace doma v obýváku. Její matka Alexis Taylorová dívku natáčela na video. Prababička stála vedle a se zájmem se na tančící dívku dívala.

Mimo kameru je slyšet, jak se Alexis snaží přimět babičku, aby se k vystoupení pravnučky přidala. Ta překvapivě souhlasila. „Chceš, abych vám to ukázala?“ zeptala se sedmadevadesátiletá seniorka. A začala se pomalu natřásat do rytmu skladby. Jakmile člověk dosáhne jistého věku, pomyslí si, že je na některé věci příliš starý.

Babička se překvapivě přidala

Tanec to ale v případě téhle prababičky není. Připojila se ke své pravnučce a nadšeně napodobovala její pohyby. Vlnila se, vrtěla, šourala ze strany na stranu a pomalu se dostávala do varu. S holí v ruce a s úsměvem na tváři přidávala na tempu. Je slyšet, jak ji rodina povzbuzuje, a prababička si to užívá. Rozsah pohybů stařenky je omezený, protože se i při tanci spoléhá na svou hůl.

Ale ani pohybový handicap nic nezměnil na nadšení, s jakým se do toho pustila. Mladistvý duch prababičky navíc dokreslují copánky ve vlasech a šaty s květinovým vzorem. Alexis video zveřejnila na sociálních sítích. Velmi rychle dobylo internet. Lidé v komentářích oceňují výkon seniorky. „Je úžasná. Chci se dožít takového věku a umět tak tančit,“ napsal jeden z diskutujících.

Článek Holčička vyprovokovala 97letou prababičku, aby si s ní zatancovala. Celý národ si je zamiloval se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Jeho nejbližší měli podezření

Senior dlouhodobě pobýval v domově s pečovatelskou službou v kanadské Ottawě. Rodina ho často jezdila navštěvovat. Záhy si ale začali všímat podivných zranění, která měl 89letý Georges Karama po celém těle. Jeho vnuk Daniel Nassrallah se rozhodl nainstalovat do pokoje svého dědečka kameru s vysokým rozlišením, aby jeho nejbližší zjistili, co se v domově děje.

Bezmocný muž trpěl demencí

Na celé situaci byl nejhorší fakt, že Georges ve svém věku trpěl stařeckou demencí, byl tak víceméně bezmocný. Sám proto nedokázal rodině vysvětlit, co se v ústavu odehrává. Jeho blízcí se o něj ale začínali bát, proto se jednoho dne sešli, aby se na záběry z bezpečnostní kamery společně podívali. Daniel ale později přiznal, že se mu v ten okamžik podlomily kolena.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Otřesný případ týrání

Na videu bylo vidět, že zdravotník Jie Xiao se vydal k posteli Georgese, aby mu vyměnil plenu. Zmatený senior dvakrát lehce udeřil Jieho do tváře, který mu na to odpověděl 11 ranami pěstí do obličeje. Bylo zřetelné, že se snaží muže zastrašit a vyhrožovat mu, ačkoliv k tomu neměl absolutně žádný vážný důvod. Rodině bylo hned jasné, odkud předtím pocházely všechny ty podlitiny.

Zdravotníka vydali policii

Zděšená rodina se ihned vydala do domova s pečovatelskou službou. V pokoji jejich dědečka nalezli zdravotníka Jieho Xiao a rozhodli se ho zadržet a okamžitě na místo zavolat policii. Jie se ke všem svým činům přiznal a koncem tohoto roku bude odsouzen. Policie mezitím vyšetřuje, zda nenapadl i někoho dalšího. Tento příběh by měl sloužit jako varování pro všechny, kteří mají své blízké v podobných zařízeních, aby dávali pozor, co se zde děje.

Článek Jejich 89letý dědeček měl po těle spoustu škrábanců. Skrytá kamera v domově důchodců potvrdila nejhorší obavy se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

K přechodu se přiřítilo luxusní auto

Podle policejních dat v Česku roste počet seniorů, kteří umírají při dopravních nehodách. Dopravní experti se shodují na tom, že často doplácejí na agresivní styl jízdy mladších řidičů. Ti jsou netrpěliví a navzdory tomu, co je učili rodiče, neprojevují téměř žádnou úctu k dříve narozeným lidem. Na pomalé seniory v dopravním provozu blikají, troubí a pokřikují. Tím důchodce ještě víc znejistí, ať jsou za volantem nebo na přechodu.

To ale není případ křehké stařenky, která vyčkávala chvíli před přechodem. Ujistila se, že v dohledu není žádné auto a může v klidu a bezpečně přejít na druhou stranu. Zničehonic se ale k přechodu přiřítila luxusní limuzína. Řidič prudce sešlápl pedál a okolím se hlasitě rozezněl nepříjemný zvuk skřípajících brzd. Stařenka byla na začátku přechodu pro chodce.

K aktivaci airbagu stačilo málo

Když viděla, jak se na ni auto řítí, zůstala ztuhlá stát. Pravděpodobně už myslela na nejhorší. Vůz ale těsně před ní stihl zabrzdit. Mladík za volantem začal na důchodkyni zbrkle mávat, čímž jí dával znamení, aby rychle přešla. Zřejmě spěchal, protože tempo chůze staré paní se mu zdálo pomalé. Stále mačkal klakson, aby ji popohnal. Důchodkyně musela být vyděšená a současně zoufalá.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nenadávala, nepohoršovala se, jako by to udělal kdokoli jiný, ale dál disciplinovaně pokračovala v chůzi. Pak se ale stalo něco zajímavého. Je možné, že to bylo dílo náhody, možná to byla rafinovaná pomsta, ale taška seniorky narazila do auta. To stačilo k tomu, aby se aktivoval bezpečnostní systém. Než se agresivní řidič na cokoli zmohl, vystřelil mu do obličeje airbag, který ho vmáčkl do sedačky. Hrubost nezůstala bez trestu. Vtipné je, že seniorka dál pokračovala v cestě, jako by se nechumelilo.

Článek Řidič nervózně troubil na starou paní na přechodu, aby ji popohnal. Ona ale našla perfektní způsob, jak ho za jeho chování pokárat se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Vystoupení provázely výbuchy smíchu

Originální 67letá seniorka Jaroslava Píšová zaujala na první pohled. Místo na označený kousek na pódiu si to namířila rovnou před stůl poroty, která na starou dámu jen nevěřícně zírala. „Počkejte, musíte tam nahoru,“ zmohl se na odpor jeden z porotců, Jakub Prachař. Důchodkyně se však nedala tak snadno. „Ne, mně řekli před porotu,“ rázně mu oponovala. S brbláním se pak namáhavě po schůdcích vydala zpět na pódium.

Když konečně stála na správném místě a měl začít tradiční rozhovor, kdy se porotci ptají soutěžících na jméno, odkud jsou a proč se přihlásili, seniorka se na porotu podívala a prohlásila: „Tak, o co vám jde?“ Touto hláškou dostala do kolen publikum i samotné sudí. Poté už odpovídala na dotazy, přijela z Benátek nad Jizerou. „Žiji v pečovatelském domě, kde vedu dramatický kroužek. Přijela jsem si potvrdit, že mám talent,“ netajila se ambicemi důchodkyně.

Seniorka vyskočila na stůl poroty

Do soutěže se nepřihlásila sama, ale účasti nelituje. „Co budete paní Jaroslavo Píšová dnes dělat?“ zeptal se Jakub Prachař na obsah jejího vystoupení. „Slávinko jste také mohl říct, huba by vám neupadla,“ vyplísnila jej důchodkyně. Poté prozradila, že v soutěži se chce blýsknout monologem. „Hlídala jsem dobytek na poli a poprvé jsem uslyšela hlasy,“ začala recitovat. „Bylo to krásné být mladou krásnou dívenkou, ale jde o ty hlasy,“ pokračovala.

iZdroj fotografie: Nextfoto

Poté se opět vydala ke stolku poroty a do svého vystoupení částečně zapojila Jara Slávika, Jakuba Prachaře i Dianu Mórovou. Během jejího řečnění se znovu opakovaly výbuchy smíchu. Hodně tomu přidávaly i dotazy typu: „Neprskám na vás?“, které seniorka pronášela během monologu, nebo také její rozhodnutí vylézt na stůl poroty. Na konci vystoupení si vysloužila potlesk celého sálu ve stoje.

Porota tušila, že s ní někdo vyběhl

Následovala ještě malá slovní přestřelka, jak by se ohodnotila, či zda by chtěla sošku, kterou vytáhl Jakub Prachař. „To je Oscar?“ zeptala se důchodkyně. Porotce přitakal a předal seniorce speciální cenu – sošku Zlatého Pátroviče. Když důchodkyně odešla z pódia, porota vypadala rozpačitě. Někteří její členové se evidentně nedomnívali, že šlo o úplně obyčejnou seniorku. Dokonce padlo i dost ostré vyjádření.

„Rozmohl se nám tady takový nešvar. Slovíčko prcat,“ řekla Diana v narážce na repliku jedné z nejslavnějších rolí herečky Evy Holubové ve filmu Pelíšky. „Tak bych řekla, že s námi někdo vyprcal,“ dodala porotkyně, nemýlila se. Vzápětí se seniorka vrátila na pódium a sundala si brýle i paruku. Opravdu šlo o Evu Holubovou, jež má v talentové soutěži dokonce usednout i v porotě. Lidé v diskuzích na internetu byli dost kritičtí. Poznali herečku prý okamžitě a vystoupení jim přišlo trapné.

Premiérové díly zábavného pořadu běží každou sobotu od 20:15 na Primě.

Článek Nikdo netušil, co v soutěži dělá pomatená důchodkyně. Z paní Jaroslavy se nakonec vyklubala národem milovaná herečka se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

K bikinám ladila fialová paruka

Když se blížila v domově důchodců, kde žije, halloweenská oslava, začala seniorka vymýšlet, v jakém kostýmu na ni vyrazí. Nechtěla volit nic fádního, tentokrát si přála vyčnívat. Usedla k internetu a prohlížela si nabídky nejrůznějších masek. Nakonec narazila na ten správný kostým. Objednala ho v e-shopu a už jenom doufala, že zboží přijde včas a ona se na party blýskne.

Když balíček přišel, měla obrovskou radost. Hned si vyzkoušela objednané tričko a nemohla uvěřit tomu, jak dokonalou iluzi poskytuje. Přesně jako na obrázku na internetu. Byla nadšená, party mohla začít. Staci zveřejnila na sociálních sítích video, na kterém její maminka tančí jako za mlada. Překvapivě i tělo 84leté ženy tak na první pohled vypadalo. Měla na sobě perfektně padnoucí fialové bikiny.

Všichni se na seniorku překvapeně dívali

Bylo však jasné, že jde o iluzi. Maminka Staci opravdu nemá tělo jako ve 20 letech a vypracované břišní svaly. Měla na sobě legrační dlouhé tričko s potiskem těla v bikinách, ale vypadala úžasně. Aby byl její outfit dokonalý, doplnila fialové plavky o paruku stejné barvy. Když vešla do společenské místnosti, kde se party konala, nejprve se otočila jedna hlava, pak druhá a další. Brzy všichni zírali s otevřenými ústy na starou dámu. Nakonec jí zatleskali.

Senioři ocenili úžasný smysl pro humor staré dámy. Musela sice používat chodítko, aby se mohla bezpečně pohybovat po místnosti, ale ani to nebylo překážkou při tanci. Když se pohupovala do rytmu a zvedala nohy do muziky, všichni přítomní ji bouřlivě povzbuzovali. Přestože účastníci večírku měli nejrůznější masky, kostým 84leté ženy byl nejlepší. Staci zveřejnila na sociálních sítích video, kde její maminka v kostýmu řádí. Během pár dní se stalo hitem s více než 12 miliony zhlédnutími.

Článek 84letá babička se navlékla do odvážného kostýmu a vyrazila na večírek v domově důchodců. Všichni brečeli smíchy, když k tomu začala tancovat se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

V domě žije seniorka téměř 60 let

Pro psychiku každého seniora je důležité, aby mohl zůstat doma a nemusel se přestěhovat do domova důchodců. Proto se snaží do poslední chvíle všechno v domácnosti zvládat. Hůře to však jde v případě zahrady. Gerry se o okolí domu, v němž prožila 59 let, snažila pečovat, ale tráva rychle rostla a stará paní na ni nestačila. Pozemek začal vypadat zanedbaně, jenže podle místních zákonů ho lidé musí udržovat upravený a uklizený.

Jakmile tráva kolem domu vyroste do výšky nad 45 centimetrů, hrozí majiteli pozemku pokuta. Vegetace na zahradě Gerry bujně rostla a někdo na to upozornil policii. Seniorka byla předvolána k soudu. Jenže obsílka se zřejmě někde zatoulala, a tak se na líčení Gerry nedostavila. Stala se proto hledanou osobou, na kterou byl vydán dokonce zatykač. V nejhorším případě by to mohlo znamenat, že skončí ve vězení.

Když se chlapci dozvěděli o seniorce, neváhali

Situace se vyhrotila a o případu seniorky se začalo mluvit po celém městě, dostala se i do televizních zpráv. Tak se o problémech Gerry dozvěděli i bratři Reynoldsovi. Čtyři chlapci neváhali ani na okamžik. Popadli sekačky na trávu a věnovali den tomu, aby seniorce pomohli. „Nikdy jsme se s paní nesetkali, ale je jí 75 let a potřebuje pomoc s kosením trávy. To je to nejmenší, co můžeme udělat,“ řekl jeden z bratrů, Blaine Reynolds. Když se zpráva o dobrém skutku chlapců začala šířit, přišli pomoci i další lidé.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Během 2 hodin byla tráva na zahradě seniorky posekaná a okolí domu uklizené. Gerry byla ochotou obětavých chlapců dojatá. Obvykle upovídané seniorce došla řeč. „Poprvé v životě nevím, co na to říct. Je srdcervoucí vidět, že někdo, koho jsem ani neznala, mi prostě přišel posekat trávu,“ řekla a objala své hrdiny. Před seniorkou je ještě jeden úkol, a to vyjednat se soudem stažení obvinění. Bratři Reynoldsovi ženě nabídli sekání trávníku kdykoli, kdy to bude potřeba, aby neskončila znovu před soudem.

Článek Čtyři puberťáci se vkradli do zahrady staré paní. Když zjistila, co se děje, padla na kolena. Zachránili ji před vězením se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Kuriózní seznámení na internetu

Anna je 19letá dívka původem z Oklahomy. Mnoho času trávila na sociální síti TikTok, kde se stala velkou fanynkou Glorie Crittenden. Jelikož celý svůj život vyrůstala bez rodičů, vypěstovala si k této starší dámě vztah, jako kdyby to byla její matka. Gloria ji prakticky přijala do rodiny a Anna nemohla být šťastnější.

Rozhodla se přestěhovat do jiného státu

Dívka se rozhodla, že se za svou novou rodinou přestěhuje do státu Arkansas, který leží na jihu Spojených států. Gloria jí chtěla pomoct, a tak dívce našla bydlení. Anna nabídku přijala a už se těšila, až bude nablízku své nové rodině. První dny po přestěhování byly hektické, protože se snažila zabydlet a zároveň si rychle najít novou práci, aby měla na placení nájemného.

Na čtvrti se jí něco nezdálo

Jelikož nejprve neměla čas příliš vnímat své okolí, ničeho nezvyklého si nevšimla. Po týdnu se dívce však začalo zdát divné, jak je sousedství tiché. Nakonec vyšlo najevo, že se náhodou přestěhovala do velké komunity seniorů, kteří celou čtvrť obývali. Do budoucna se vše vyvíjelo lépe, než by kdy v životě čekala, a tak se o vše podělila na internetu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jejich přátelský přístup ji překvapil

Anna si nakonec svůj nový byt naprosto zamilovala. Její sousedé byli rádi, že mezi sebou mají tak milou dívku a brali ji téměř jako svou vnučku. Zvali ji na večeře, několikrát dostala od některé ze svých sousedek domácí koláč nebo džem. Na bydlení v novém místě tak vidí samá pozitiva. Dalším z nich je naprostý klid, do kterého je tato oblast ponořena.

Rozhodně se neplánuje stěhovat

Tak skvělé bydlení by bylo samozřejmě nesmyslné opustit. Anna proto ujistila své sledující na TikToku, že odsud rozhodně v dohledné době neplánuje odejít. Své nové sousedy miluje a oni si zase zamilovali ji. Podle jejích sledujících měla obrovské štěstí, protože tak harmonické okolí nemá kolem svého bydliště jen tak někdo.

Článek Anna se v 19 letech náhodou přistěhovala mezi důchodce. Sama byla překvapená, jak moc ji tato zkušenost změnila se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Děti hrály známou hru

Ne všechny děti jsou stejné. Možná si vzpomínáte, jak před několika lety hrálo téměř každé dítě hru s názvem „Pokemon Go“. Šlo vlastně o to, že díky aplikaci se všude venku nacházeli pokémoni, přičemž úkolem dítěte bylo všechny tyto tvory posbírat. Pokémoni byli fiktivní, ale na telefonu se ukazovali jako skuteční. A čím více pokémonů jste měli, tím lepší bylo vaše skóre.

V některých zemích je tato hra ještě stále populární. Dva 13letí chlapci z Aucklandu na Novém Zélandu ji naprosto milují. Při hraní Pokemon Go zírali kluci do svých mobilních telefonů, ale najednou si všimli jednoho starého muže. Stál na přechodu a měl velký problém s použitím chodítka.

Starý muž jim byl vděčný

Když 13leté děti uviděly tohoto staříka, přestaly si ihned hrát a běžely mu na pomoc. Dělaly jen to, co by podle nich měl udělat naprosto každý člověk. Jeden z chlapců dokonce zastavil dopravu, aby muž mohl v pořádku přejít na druhou stranu ulice. Avšak to stále není vše, co chlapci udělali. Uvědomili si, že tohoto pána velmi často potkávají. Muž zřejmě nemá nikoho, kdo by mu mohl pomoci.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jednoho dne se muže zeptali, kam má namířeno. Odpověděl, že jde na nádraží. Chlapci se rozhodli starého pána na stanici doprovodit. Tam požádali místní ostrahu, zda by se o něj postarala a zajistila, aby nastoupil do správného vlaku. Ostraha na muže s ochotou dohlédla. Kdyby těchto chlapců nebylo, kdo ví, jestli by pán vůbec na nádraží došel, či kam by vlastně nakonec dojel.

Které hry jste hráli vy jako malí?

Zdroj: Mirror

Článek Děti uviděly staršího muže v nesnázích. Okamžitě si přestaly hrát a šly mu na pomoc se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Mohl utéct, ale rozhodl se pomoci

Když se 11letý Rasmus Ehn vracel ze školy domů, uviděl na chodníku ležet bezvládné tělo 75leté ženy. Bylo to u kruhového objezdu pár metrů od domu, v němž žil s rodiči. Chlapec byl vyděšený. „Co se jí stalo, omdlela?“ napadlo jej. Mohl jít domů a zapomenout na to, co venku viděl, nebo běžet pro pomoc. Rozhodl se ale jednat.

Sebral odvahu a šel blíž. Všude kolem byla krev. „Podíval jsem se na ni. Ležela tam starší paní obličejem dolů. Nevěděl jsem, jestli je na živu nebo mrtvá,“ popisuje Rasmus těžké chvíle, které zažíval. Rozhlédl se bezradně kolem sebe, zda někde není nějaký dospělý člověk, avšak marně. Nechápal, proč kolem klidně jezdí auta, ale nikdo nezastaví, aby ženě pomohl.

Lhostejnost řidičů chlapce rozzlobila

Chlapec měl strach, nejraději by utekl. „Myslel jsem, že to nedokážu. Ale pak jsem si vzpomněl na film, který jsem viděl na YouTube, kde lidé nepomohli zraněnému člověku,“ vysvětluje Rasmus. On však nechtěl být jako osoby v tom filmu. Byl rozzlobený na lhostejné řidiče, kteří nezastavili. Rozhodl se zraněné ženě pomoci.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Stařenka byla naštěstí při vědomí. „Pozdravil jsem ji a zeptal se, jestli nepotřebuje pomoc. Řekla, že upadla a zranila se,“ říká 11letý Rasmus. Neměl u sebe mobilní telefon a vůbec nevěděl, co by měl udělat. Jedna z projíždějících řidiček si chlapce sklánějícího se nad starou ženou všimla a zastavila. Okamžitě přivolala záchranku, a tak se seniorku podařilo zachránit.

Co říkáte na odvahu chlapce?

Zdroj: Mirror

Článek Lhostejní řidiči bez špetky soucitu míjeli stařenku ležící na zemi v kaluži krve. Pomohl jí starostlivý 11letý chlapec se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Tanci se můžete věnovat celý život

Někteří lidé si o sobě myslí, že oni neumí tancovat. Jelikož se ale lidé umí pohybovat různě, zvládl by zatancovat téměř každý. Této aktivitě se lidé věnují i profesionálně a díky tanci mohou vyjadřovat své pocity nebo emoce, které diváci pochopí z jejich pohybů a gest. Je to dokonalý způsob, jak beze slova vyjádřit cokoliv, co bude tanečník chtít. Existují různé druhy tanců a pořádají se i soutěže, díky kterým se mohou ti nejlepší posouvat dále a získávat ocenění.

Soutěž v tanci

Tanci se věnují lidé po celém světě a díky tomu vznikly i soutěže, na kterých se utkávají ti nejlepší, aby získali ocenění a mohli se této aktivitě věnovat i profesionálně. V USA se již velice dlouho koná každým rokem National SHAG Dance Championship a první soutěž tohoto typu proběhla v roce 1984 v Myrtle Beach. V minulém roce (2021) se nemohla tato soutěž uskutečnit kvůli pandemii, ale letos je opět zpět.

I senioři se vydali soutěžit

Do této soutěže přichází každým rokem velké množství účastníků a letos tomu nebylo jinak. National Senior Division Champions je určena pro starší lidi, a i do této kategorie se hlásí velký počet tanečníků. Dva starší tanečníci Tobitha Stewart a Gene Pope předvedli na parketu úžasné vystoupení, kterým dokázali, že na to opravdu mají.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Gene Pope sloužil mnoho let u hasičů a jakmile od nich odešel, nechtěl svůj život jen tak zahodit a ničemu se nevěnovat. Začal se tedy soustředit na tanec, který jej velmi bavil. Společně se svou taneční partnerkou se letos snažili o získání titulu v této soutěži. Do soutěže The NSDC se mohou přihlásit děti, dospělí i senioři a nikdo tak není limitován věkem ani zkušenostmi.

Tobitha Stewart umí tančit od mala

Jeho taneční partnerka umí tancovat již od malička a celý život se věnuje této aktivitě. Když si jednoho dne vyzkoušela shag dance, okamžitě se do tohoto typu tance zamilovala. Díky její snaze a dlouhodobému trénování se jí její zkušenosti vyplatily a od roku 2018 získala dvě ocenění v tanci shag dance. Se svým partnerem Gene Pope soutěžili o další ocenění v shag dance a vybrali si pro své 3 vystoupení krásně sladěné outfity. Jejich spolupráce nohou během tance byla dokonalá a vše měli perfektní.

Průběh soutěže shag dance

Při tanci shag dance musí být taneční partneři dokonale sladěni a krásně spolupracovat. Na první pohled tento tanec vypadá celkem jednoduše, ale vyžaduje hodně trénování a disciplínu. Během jedné soutěže musí taneční páry vystoupit celkem třikrát a připravit si pro porotu tři rozdílné vystoupení. Porota pak sečte hodnocení jejich tance a vyhraje pár, který získal nejvíce bodů.

Proč se podle vás starší lidé mnohdy vzdávají svých oblíbených aktivit?

Zdroj: TheSun

Článek Dva senioři se vydali na parket a svými pohyby probudili energii v celém publiku. Atmosféra sálá i z videa se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Splnil ženě její dlouholetý sen

Stařičká Violet je i přes svůj věk velmi čiperná dáma, která se nebojí životních výzev. Bezprostřední rozhovor s ní na mladého muže zřejmě udělal dojem, když se rozhodl k nebývale šlechetnému činu. Poté, co se mu Violet svěřila se svým snem cestovat první třídou, ihned po nástupu do letadla ji Jack vyhledal v ekonomické třídě a požádal ji o výměnu sedadel. Žena bez váhání souhlasila.

Letuška Leah Amy ze společnosti Virgin Atlantic, v jejímž letadle se příběh odehrál, pomohla staré dámě s přesunem k jejímu novému místu v první třídě. Ještě předtím si však pořídila snímek obou aktérů podivuhodného příběhu, který zveřejnila na své Facebookové stránce.

Mezi celebritami nejoblíbenější pasažéři

Příběh, který Leah Amy zveřejnila na svém Facebooku, se stal virální senzací. Netrvalo dlouho a sdílely jej tisíce lidí. „Během stovek letů, které jsem podnikla, jsem se starala o fotbalisty, supermodelky a některé filmové hvězdy. Ráda bych vám pověděla o svých dvou nejoblíbenějších pasažérech,“ napsala k fotografii mladého muže a staré ženy.

„To je Jack a Violet. Jack si se svou rodinou koupil místa v první třídě v letadle z New Yorku do Londýna. Když se ale dostal na palubu, vyhledal Violet v ekonomické třídě a vyměnil si s ní sedadla,“ píše Leah Amy. „Pak namísto ženy obsadil sedadlo vedle toalet a po zbytek letu nic nežádal. Udělal to čistě z laskavosti svého srdce. Měli byste vidět její tvář, když se chystala jít po večeři spát!“ vzpomíná letuška na mimořádný let, na nějž nikdy v životě nezapomene.

Co si myslíte o zvláštním gestu tohoto mladého muže?

Zdroj: Mirror

Článek Mladý muž prokázal nádherné gesto 88leté seniorce, kterou potkal před nástupem do letadla. Zachoval se jako gentleman se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Žijí v domově pro seniory

Oba manželé jsou obyvateli domova pro tělesně postižené seniory v Sylvánii v Ohiu. Každý z nich z počátku bydlel v jiném patře, ale scházeli se a po nějaké době se do sebe zamilovali. Oba byli vdovci a oba za sebou měli již dvě manželství. Přesto se do sebe zakoukali a navzdory svému věku se chtěli vzít. A jak řekli, tak také udělali. Stoletý pár si řekl své láskyplné ano. A není divu. Tato dvojice je opravdu nerozlučná.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Oba manželé se již po budově i jejím okolí pohybují pomocí elektrických vozítek, ačkoli krátkou vzdálenost ještě oba zvládnou ujít. Na delší cesty je však pro ně pomůcka mnohem pohodlnější. Rádi vyjíždějí se svými vozítky společně a společně také tráví čas nejrůznějšími hrami. Velmi rádi spolu hrají bingo. Baví je však také další hry a v neposlední řadě si ti dva moc rádi povídají. Ačkoli se to možná nezdá, stále mají o čem hovořit a vždycky najdou společné téma k hovoru.

Láska není o věku

Právě jejich krásný a dojemný příběh potvrzuje, že láska nezná hranice ani věk. Zamilovat se je možné opravdu v každém věku. Stejně jako je možné se v každém věku vdát nebo oženit. Tento pár to dokazuje. Pokud tedy někoho milujete, ale stále nevíte, jestli si ho vzít, rozhodně to udělejte. Nikdy nebudete na svatbu staří a nikdy nebudete staří na lásku. Užívejte si života plnými doušky a nikdy to nevzdávejte. A nikdy nehleďte na to, co si o vašem životě myslí ostatní.

Je to jen váš život a vy máte plné právo prožít ho po svém. Máte právo dělat to, co vás baví, a co nechcete, to rozhodně dělat nemusíte. Plňte si své sny, ať jste mladí nebo staří. A pokuste se využít každého nového dne, který dostanete k dispozici. Možná jich na vás čeká ještě mnoho, možná je to jeden z posledních. To nikdo z nás dopředu nemůže vědět. Můžeme si však život udělat krásný a opravdu ho s chutí prožít.

Jak si nejraději užíváte života?

Zdroj: Khou11

Článek Oběma bylo přes 100 let, když chystali společnou svatbu. Seznámili se v domově důchodců se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Policisté u nich nakonec zůstali

Manželský pár Jole a Michele opravdu naříkali. Avšak ne kvůli tomu, že by došlo k nějakému trestnému činu. Staří lidé se cítili velice osamělí a zaplavil je obrovský smutek, především z nedostatku společnosti, ale také z depresivních a tragických zpráv v televizi. Už nedokázali nadále dusit svůj žal a propukli v pláč.

Policisté se nakonec rozhodli u tohoto manželského páru zůstat, uvařili jim a snažili se je rozveselit. Věděli totiž, že jediné, co tito dva lidé potřebují, je alespoň chvilka v přítomnosti ostatních lidí. Ano, když spolu dva lidé začínají vztah, většinou chtějí být co nejčastěji jen spolu. Jakmile však zestárnou, touží po společnosti rodiny a ostatních lidí.

Důstojníci si vyslechli jejich příběh

Jole a Michele jsou manželé již dlouhých 70 let a bohužel už je to hodně dávno, kdy u nich naposledy byli hosté, kteří jim alespoň pár hodin dělali společnost. Jediná věc, jež na ně mluvila, byla jejich televize. Ten den se ale policisté rozhodli televizi vypnout a vyslechnout si všechno, co jim budou chtít říct.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Osamělost je velký problém

U seniorů se velice často objevuje osamělost. Děti postupně odcházejí z domova, začínají žít svůj vlastní život a kolikrát na své rodiče zapomínají. Ze začátku k nim jezdí jednou nebo dvakrát týdně, poté jednou za měsíc a následně čím dál tím méně. Ale už si bohužel neuvědomují, že jejich rodiče opravdu strádají. Všichni lidé by měli svým rodičům a blízkým věnovat více pozornosti.

Jak často navštěvujete své rodiče a prarodiče?

Zdroj: DailyMail

Článek Sousedé neustále poslouchali pláč, který vycházel z bytu dvou důchodců. Přivolaní policisté se rozhodli zůstat, když zjistili, co se děje se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nerudného seniora neměl nikdo rád

Jeden takový zákazník navštěvoval restauraci, kde Melina pracuje, pravidelně. Byl to devětaosmdesátiletý válečný veterán Walter „Buck“ Swords. Nevrlý senior se v restauraci objevil každý den, aby tam povečeřel. Nebyl mezi personálem ani štamgasty vůbec oblíbený. Neustále si stěžoval na jídlo i na obsluhu. Byl protivný na číšníky i na ostatní návštěvníky.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V podstatě ho nikdo neměl rád, kromě Meliny. Servírka na jeho jízlivé poznámky reagovala s úsměvem. Žertovala s ním a pokaždé se snažila, aby na tváři nerudného návštěvníka vyvolala alespoň náznak úsměvu. Postupem času jejich vtipkování a popichování bylo na denním pořádku. Walter pomalu zapomínal na své uštěpačné poznámky, začal se servírkou žertovat a usmívat se.

Byla důležitým člověkem v jeho životě

Jednoho dne se ale Walter v restauraci neukázal. Servírka si začala dělat starosti. Cítila, že něco není v pořádku. Nestávalo se, že by nepřišel. Začala se strachovat, zda se mu něco nestalo. Zkontrolovala i rubriku oznámení o úmrtích. Zjistila, že Walter Swords zemřel. Druhý den za Melinou do restaurace přišel právník. Ukázalo se, že byla pro Waltera velmi důležitým člověkem.

Navzdory jejím někdy jízlivým poznámkám to byla právě ona, kdo mu rozjasňoval život a zpestřoval každodenní rutinu. Walter byl vděčný za to, jak se k němu texaská servírka chovala. Proto na ni pamatoval ve své poslední vůli. Odkázal jí zhruba 50 000 dolarů, což je asi 1,2 milionu korun, a také dvacet let starý automobil Buick. Melina z toho byla zaskočená a dojatá.

Jaký máte názor na Walterovo chování?

Zdroj: DailyMail

Článek Servírka denně snášela jízlivé poznámky a komandování nerudného důchodce. Když zemřel, odkázal jí 1,2 milionu Kč se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Svět je ještě v pořádku

Starší žena měla zaplatit za svůj nákup, který obsahoval obyčejné věci k jídlu. Navíc pak dvě tabulky čokolády a krabičku dortíků. Muži, který stál v obchodě s malou dcerku za ní proběhlo hlavou, že za starou ženou zřejmě přijedou vnoučata, a tak se náležitě chystá na jejich návštěvu. Z myšlenek muže probral fakt, že žena neměla dostatek peněz na to, aby zaplatila svůj nákup. Potřebovala ještě o několik málo korun více. Pokladní se starší dámy zeptala, co ze zakoupeného zboží chce tedy vrátit.

iZdroj fotografie: Pexels

Muž však nabídl, že potřebnou sumu doplatí ze svého. Chtěl, aby si stará dám odnesla domů celý svůj nákup. Babička se velice podivila, proč by za ní měl ten muž platit, když ji ani nezná. On však beze slov podal pokladní peníze. V hlavě se sám sebe ptal, proč by měl znát někoho jen proto, aby mu mohl pomoci. Stará žena tedy nákup uklidila do tašky a na muže s malou dcerkou počkala. Takový dar nechtěla nechat bez povšimnutí.

Byla velice vděčná

Dáma, které chybělo několik drobných k uhrazení celého nákupu, čekala v obchodě, až muž zaplatí. Nechtěla odcházet bez poděkování. Těžko se ji však hledala slova díků. Byla totiž velmi mile překvapená a také dojatá. Když k ní muž s malou holčičkou vykročili, leskly se ji oči slzami. Malou dívku i muže vroucně objala. Bylo krásné vidět, jaká drobnost může starým lidem udělat radost. Přitom pomoc mezi lidmi by měla být něčím samozřejmým.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Je opravdu skvělé vědět, že ještě existují laskaví lidé, kteří bez nějakých dalších záměrů rádi pomohou druhým a nic na oplátku nečekají. A nemusí jít zrovna o finanční pomoc. Postačí pomoci s nákupem, pustit staršího sednout ve vlaku nebo se usmát na seniora a prohodit s ním pár milých slov. Uvidíte, že díky takovému obyčejnému skutku bude váš den daleko hezčí.

Co byl váš poslední dobrý skutek?

Zdroj: Metro

Článek Postarší ženě chyběly peníze při placení nákupu. Pohotová reakce muže v řadě za ní ji naprosto dojala se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Její schopnosti byly stále menší

Stáří s sebou bohužel často nese také problémy. Tato dáma po dovršení úctyhodných 97 let trpěla demencí a její kognitivní schopnosti se začaly zužovat. Proto ji její rodina umístila do domu s pečovatelskou službou. Chtěli, aby měla celodenní péči, kterou si zasloužila. V tomto domě žila zhruba jeden rok, když začali členové její rodiny objevovat modřiny na jejím těle. Mnohdy měla stará dáma také namodralé oči.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Rodina tedy požádala ošetřovatele o vysvětlení situace. Ti řekli, že stará žena pravidelně vypadává z invalidního vozíku, když z něj chce vstát. Z toho důvodu prý má na těle modřiny. Tomu však rodina nechtěla věřit. Rozhodli se proto se přesvědčit takřka na vlastní oči o tom, co se vlastně za zdmi domova pro seniory děje. Umístili proto kameru do přesýpacích hodin. To, co viděli na záznamu bylo opravdu děsivé. Bylo vidět, jak jejich babička protestuje, když ji pečovatelka znásilňovala. Kamera zaznamenala také údery pěstí a urážky.

Děsivý příběh rodina publikovala

Toto šílené zjištění si samozřejmě nenechala rodina staré ženy jen pro sebe. Jedna z místních televizí se proto pokusila zeptat dotyčných pečovatelů na jejich chování. Ti pochopitelně neodpověděli. Oba byli ihned z domova vyhozeni a policie je následně zatkla. Bohužel stará dáma už přestala mít chuť do života. Způsob, jakým s ní bylo zacházeno ji naprosto sebral poslední zbytky radostí. Naštěstí rodina alespoň zařídila, aby se nic podobného jí ani nikomu jinému neopakovalo.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Násilí páchané na seniorech bohužel není ojedinělé. Podle hrubého odhadu dochází podle Světové zdravotnické organizace k týrání jednoho z deseti seniorů. Tento údaj však při absenci přesných statistik zřejmě podhodnocuje realitu. Strach je hlavním důvodem, proč staří lidé mlčí. Někteří senioři jsou poškozování finančně, jiní trpí duševním týráním a zároveň jsou také ponižování ve své lidské důstojnosti. Někteří jsou zanedbávání a další fyzicky týráni. Bohužel dochází i k sexuálnímu zneužívání.

Znáte osobně případ týrání seniora ve svém okolí?

Zdroj: Metro

Článek V pokoji své babičky v pečovatelském domě záměrně schoval kameru, aby zjistil příčinu jejích modřin. Když zhlédl pořízený záznam, nenacházel slov se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Rumunka se proslavila po světě

Adriana Iliescu se narodila v Rumunsku. Proslavila se po celém světě, když se poprvé stala matkou ve věku 66 let. Stalo se tak v roce 2005. Její dceři je tak dneska již 16 let. Je důležité poznamenat, že Adriana celý svůj život pracovala na univerzitě a získala také čestný titul profesorky. Adriana byla také vdaná. Její manžel však nechtěl mít děti. Žena však po svém vlastním potomkovi nikdy nepřestala toužit a rozhodla se vyhledat lékařskou pomoc.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Adriana Iliescu

Její přátelé s ní nesouhlasili. Ona se však nenechala zviklat a rozhodla se podstoupit IVF. V současné době spolu maminka s dcerou žijí v obyčejném bytě v Bukurešti. Jediný příjem rodiny je důchod Adriany, který činí 250 eur. Šestnáctiletá dívka přiznává, že kvůli věku své matky zažila ve škole i nepříjemné chvilky. Ona si to však nebere. Navzdory velkému věkovému rozdílu mají matka a dcera velice vřelý vztah.

Článek Důchodkyně poprvé porodila v 66 letech. Jak vypadá dcera nejstarší matky na světě? Kdekdo to považuje za pobuřující se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Váha ženě zkomplikovala život

Nadměrná váha ženě ještě více zkomplikovala život. Nejen chůze po schodech, ale i mnoho dalších věcí se pro ní stalo obtížnější než kdy dřív. Bez ohledu na svůj věk se tedy rozhodla, že to musí změnit. Místo toho, aby přijala své selhání a řekla si, že s tím v jejím věku už nemá smysl něco udělat, začala konat. Trénovala tak často, jak jen mohla. Kromě cvičení žena začala pochopitelně věnovat pozornost také tomu, co jedla.

 

 

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Joan MacDonald (@trainwithjoan)

Do svého jídelníčku začala začleňovat stále více zeleniny. Zeleninové pokrmy kombinovala s bílkovinami. Ze svého jídelníčku postupně vypouštěla veškeré sladkosti a další kalorická jídla. Brzy se dostavil úspěch. Během jednoho roku její váhá klesla na 64 kilogramů a její velikost šatů se změnila z dosavadní velikosti 22 na pouhých 16. To byl obrovský úspěch, ze kterého byla pochopitelně nadšená.

Článek Třiasedmdesátiletá babička se rozhodla zhubnout. Teď je z ní svalový kolos, trumfne kdejakého vzpěrače se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Místo návštěvy telefonát

Smutnou realitou současné doby je to, že existuje spousta možností, jak se se seniorem v pečovatelském domě spojit. Můžeme jim volat a díky výhodnému tarifu nás to moc nestojí. Internetové spojení je zdarma a mnohem pohodlnější. Ani personál nemá tolik času, aby se věnoval seniorům natolik, že by je poznal a navázal s nimi hlubší vztah. 

iZdroj obrázku: Pixabay

Osamělý muž

A tak také Mak Filiser, senior, který bydlel v jednom z takových pečovatelských domů, zemřel úplně sám. Když sestry vyklízely pokoj po tomto starém muži, našly báseň, kterou napsal starý muž. Jmenovala se: Zlomený starý muž. Nenechaly si ji pro sebe.

iZdroj fotografie: PxHere

Zlomený starý muž

 „Co vidíš, sestro … Co vidíš?“

Na co myslíš, když se na mě díváš?

Zlomený stařík, ne moc chytrý,

nejisté návyky, s rozmazanýma očima?

Kdo dribluje jídlem a neodpovídá

když řeknete nahlas: „Přeji si, abyste to zkusili!“

Kdo by si toho, co děláte, nevšiml.

A pořád ztrácí ponožky nebo boty.

Je to to, co si myslíte, je to tak, jak to vidíte?

Tak otevři oči, sestro. Nevidíš mě!

Teď tu sedím, řeknu ti, kdo jsem.

– Jsem malé desetileté dítě s mámou a tátou,

mám bratry a sestry, kteří mě milují.

– Mladý 16letý chlapec s křídly, který doufá,

že se brzy se svou láskou setká.

– 20letý ženich, jehož srdce roste,

který si pamatuje sliby, které chtěl dodržet. 

– 25letý plně nezávislý člověk.

Potřebuji vytvořit bezpečný šťastný domov.

– 30letý muž. Mí malí rostou tak rychle

propojeni dluhopisy, které vydrží dlouho.

– Ve 40 letech moji mladí synové vyrostli a zmizeli,

ale moje žena je vedle mě a vidí mě truchlit.

– 50 let a více a více dětí si hraje kolem mě,

Zase máme děti … můj milovaný a já.

iZdroj fotografie: Pixabay

Temné dny jsou nade mnou – moje žena je mrtvá.

Dívám se do budoucnosti – třesu se strachem.

Moje děti už mají své vlastní děti.

Myslím na minulost a lásku, kterou jsem znal.

Teď jsem starý a příroda je krutá.

To je vtip, protože když zestárnete, vypadáte jako blázen.

Tělo se rozpadá. Milost a ráznost odcházejí.

Článek Dědictví po osamělém muži: Tajemství, které dojalo již miliony lidí po celém světě se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.