Jak se z pěti dnů stalo devět

Mechanismus je prostý a zcela legální. Vyhláška č. 16/2005 Sb. o organizaci školního roku přiznává podzimním prázdninám pouhé dva dny, které se přičleňují ke státnímu svátku 28. října. V roce 2026 to znamená čtvrtek a pátek. Víkend před svátkem a víkend po prázdninách přidají další čtyři dny. Zbývají právě pondělí a úterý před svátkem, a tady nastupuje § 24 školského zákona, který řediteli umožňuje vyhlásit až pět volných dnů za školní rok z organizačních nebo technických důvodů.

Dva z pěti dnů stačí. Kalendář se zavře a vznikne souvislý devítidenní blok:

• So 24. 10. – víkend
• Ne 25. 10. – víkend
• Po 26. 10. – ředitelské volno
• Út 27. 10. – ředitelské volno
• St 28. 10. – státní svátek
• Čt 29. 10. – podzimní prázdniny
• Pá 30. 10. – podzimní prázdniny
• So 31. 10. – víkend
• Ne 1. 11. – víkend

Nejde o žádný trik ani o obcházení pravidel. Je to předvídatelný důsledek dvou pravidel, která fungují vedle sebe: stát stanoví jen dvoudenní podzimní prázdniny a zbytek nechává na školách.

Kdo volno vyhlásil, a kdo ne

Celostátní seznam škol s říjnovým ředitelským volnem neexistuje. Přesto se podařilo dohledat desítky konkrétních oznámení. V Praze vyhlásily volno na 26.–27. října například ZŠ Nepomucká na Praze 5, ZŠ Na Dlouhém lánu na Praze 6 nebo Gymnázium Kodaňská. Městská část Praha 13 zveřejnila termíny ředitelského volna pro své základní školy centrálně přes odbor školství. Ve středních Čechách se přidala ZŠ Kladno Školská 322, v Libereckém kraji ZŠ v Raspenavě, v severních Čechách ZŠ LADA v České Lípě. Důvody se liší: ZŠ ve Slaném uvádí lakýrnické práce, ZŠ T. G. Masaryka v Sušici vzdělávání pedagogů.

Opačný přístup zvolily školy, které si ředitelské dny šetří na jiné termíny. FZŠ PedF UK a MŠ U Studánky na Praze 7 plánuje volno až na 16. listopadu a prosincové dny. Stejný listopadový termín zvolily ZŠ Hněvotín, ZŠ Všetaty i ZŠ Ostrov, která k tomu přidává ještě 21.–22. prosince. Logika je jasná: pětidenní kvóta není nafukovací a každá škola ji investuje jinam.

Co to znamená pro rodiče

Devět dní volna zní skvěle, dokud nemáte osmiletého syna a práci na plný úvazek. Ředitelské volno ani školní prázdniny totiž samy o sobě nezakládají nárok na ošetřovné. Česká správa sociálního zabezpečení výslovně uvádí, že tyto dny se řeší se zaměstnavatelem, nejčastěji dovolenou. Ministerstvo práce sice připomíná, že zaměstnavatel má při určování dovolené přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance včetně péče o děti, ale automaticky vymahatelný nárok to není.

Navíc se praxe škol výrazně liší i v tom, co během ředitelského volna funguje. Ve Slaném a v Rožďalovicích zavřely družinu i jídelnu. Naproti tomu ZŠ LADA v České Lípě nechává družinu v provozu v pondělí, úterý, čtvrtek i pátek, stačí dítě předem přihlásit. V Rožďalovicích zase mateřská škola běží normálně, i když základní škola stojí. Rodičům proto nezbývá než kontrolovat oznámení konkrétní školy, na webu, v Bakalářích nebo u zřizovatele.

Systémová mezera, ne jednorázový přehlap

Bylo by snadné říct, že ministerstvo udělalo chybu. Jenže stejná situace nastane pokaždé, když 28. říjen připadne na středu, a pravidla se nezmění. Vyhláška drží podzimní prázdniny na dvou dnech. Školský zákon dává ředitelům pětidenní rezervu. Bez zásahu do jednoho z těchto předpisů se říjnový most nabízí sám. Veřejně dostupné materiály k září 2026 žádný návrh na zpřísnění neobsahují.

iZdroj fotografie: 7. základní a mateřská škola Plzeň, příspěvková organizace / Creative Commons / CC-BY-SA 4.0

Podle nás je skutečný problém jinde než v kalendáři. Stejné státní podmínky dopadají na rodiny zcela odlišně jen podle toho, která škola jak naloží se svou pětidenní kvótou. Jedna rodina řeší devět dní bez dozoru, druhá, o ulici dál, jen pod jiným ředitelem, posílá dítě v pondělí do školy jako obvykle. Předvídatelnost nulová, celostátní přehled žádný. Mezera není v kalendáři. Je v tom, že stát rozdá pravomoc a pak se nedívá, jak různě dopadá.

Článek Některé děti budou mít v říjnu volno celých devět dní. Ředitelé využili mezeru v kalendáři, kterou ministerstvo přehlédlo se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Kompletní přehled prázdnin 2026/2027

Termíny zveřejnilo MŠMT už 15. června 2022, tedy s více než čtyřletým předstihem. Tady je celý rozpis:

K tomu ještě jeden samostatný den mimo prázdninové bloky: 17. listopadu 2026 připadá na úterý, takže školáci budou mít uprostřed týdne volno díky státnímu svátku.

Když sečteme všechny oficiální prázdninové dny, vyjde 85 kalendářních dní: 2 podzimní, 12 vánočních, 1 pololetní, 7 jarních, 1 velikonoční a 62 hlavních. Počítáme kalendářní dny včetně víkendů, které do prázdninových bloků spadají. Pracovních školních dní volna je méně, ale pro plánování rodinných pobytů je relevantnější právě kalendářní součet.

Jarní prázdniny: Praha je rozdělená na dvě

Jarní prázdniny fungují jinak než všechny ostatní. Vyhláška je jako jediné stanovuje „podle sídla školy v jednotlivých okresech“ a rozkládá je do šesti týdenních bloků. Smysl je praktický: rozložit nápor na horská střediska, ubytování i dopravu.

• 1.–7. února 2027: Benešov, Beroun, Rokycany, Žďár nad Sázavou a další
• 8.–14. února 2027: Bruntál, Karviná, Most, Opava, Prostějov a další
• 15.–21. února 2027: Blansko, Jihlava, Liberec, Ústí nad Labem a další
• 22.–28. února 2027: Havlíčkův Brod, Cheb, Plzeň-město, Praha 1–5, Brno-město a další
• 1.–7. března 2027: Česká Lípa, Děčín, Chomutov, Praha 6–10 a další
• 8.–14. března 2027: Frýdek-Místek, Hradec Králové, Karlovy Vary, Ostrava-město a další

Rozpad Prahy do dvou termínů je detail, který řadu rodičů překvapí. Škola na Vinohradech (Praha 2) má jarní prázdniny o týden dřív než škola v Řepích (Praha 6). Kdo má děti na různých městských částech, může narazit na problém. Kompletní rozpis podle okresů je k dispozici na stránkách MŠMT.

Mezi roky se okresní skupiny rotují. Kdo měl jarní prázdniny letos v únoru, může je příští rok mít až v březnu. Detailní algoritmus rotace MŠMT veřejně nevysvětluje, ale z porovnání rozpisů je patrný předem stanovený systém, nikoli každoroční losování.

Velikonoce 2027: proč je volno ve čtvrtek

Velikonoční neděle v roce 2027 připadá na 28. března. Velký pátek je tedy 26. března a Velikonoční pondělí 29. března, oba dny jsou ze zákona státními svátky. Vyhláška k tomu přidává velikonoční prázdniny, které vždy připadají na čtvrtek předcházející Velkému pátku. Letos to je 25. března 2027. Výsledek: čtyři dny volna od čtvrtka do neděle, opět bez nutnosti brát si dovolenou.

Co termíny znamenají pro peněženku

Znát prázdninové termíny s takovým předstihem je výhoda, kterou většina rodin nevyužije. A je to škoda. Nabídky ubytování na jarní prázdniny 2027 už běží, na portálech typu e-chalupy.cz jsou tisíce aktivních inzerátů. Předprodejové slevy na zimní sezónu 2026/2027 u cestovních kanceláří klesají po 30. září a znovu po 31. říjnu. Podle nás je bezpečné minimum pro rezervaci horského pobytu na jarní prázdniny září až říjen 2026, u nejžádanějších termínů s Prahou a Brnem raději už září.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nejdražší budou podle všeho bloky 22.–28. února a 1.–7. března 2027. Spadají do nich Praha a Brno, dvě nejsilnější zdrojové oblasti poptávky v zemi. Kdo má jarní prázdniny v prvním únorovém týdnu nebo posledním březnovém, může ušetřit řádově tisíce korun za týdenní pobyt. Univerzální cenovou garanci samozřejmě dát nelze, ale vzorec je rok co rok stejný: čím víc dětí z velkých měst má volno, tím víc stojí pokoj na horách.

Pět říjnových dní volna v řadě je pro rodiny první příležitost školního roku, jak vyrazit bez stresu a bez čerpání dovolené. Stačí vědět, že nejde o dva dny prázdnin, ale o pětidenní blok. A stačí to vědět včas.

Článek Už na konci října budou mít děti pět dní volna v řadě. Přehled všech prázdnin ve školním roce 2026/2027 se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co je na stole a co zatím chybí

Z dostupných zdrojů vyplývá, že jde o veřejně nahozenou debatu, nikoli o hotový legislativní krok. Pro školní rok 2026/2027 je organizace školního roku už zveřejněná: výuka začne v úterý 1. září 2026, hlavní prázdniny zůstávají v režimu 1. července až 31. srpna. Žádné sdělení ministerstva dosud neavizovalo změnu tohoto harmonogramu.

Ministr má přitom k takové změně formální pravomoc. Portál veřejné správy výslovně uvádí, že období vyučování a prázdnin upravuje vyhláškou MŠMT. Jenže pravomoc a proveditelnost jsou dvě věci. Pokud by Plaga chtěl kratší léto zavést už od podzimu 2026, šlo by o pozdní zásah do systému, který se plánuje měsíce dopředu. Reálněji působí horizont školního roku 2027/2028 a dál.

Proč rodiče reagují tak ostře

Klíčové slovo je předvídatelnost. Už březnové zkrácení školního roku o pouhé čtyři dny ukázalo, jak citlivý je jakýkoli pohyb v kalendáři. Poslankyně Renáta Zajíčková tehdy mluvila o ignorování nasmlouvaných výletů, exkurzí a projektových dnů. Prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc i předseda CZESHA Jiří Nekuda shodně říkali, že problém není v samotné myšlence, ale v pozdním oznámení.

Strukturální přestavba prázdnin by tento problém znásobila:

• Dovolené. Rodiny plánují letní pobyty podle dvouměsíčního okna. Zkrácení na šest nebo pět týdnů stlačí poptávku do kratšího období, nebo ji přesune do bloků, na které zatím nikdo neplánuje.
• Tábory. Celá sezóna dětských táborů stojí na červenci a srpnu. Měsíční letní prázdniny by znamenaly přeskupení kapacit a ekonomiky celého odvětví.
• Hlídání. Dnes rodiče řeší jeden dlouhý blok. Při rozloženém volnu by přibylo víc kratších výpadků, víc logistických přepnutí, víc žádostí o dovolenou v zaměstnání, víc závislosti na příměstských táborech a družinách.

Století tradice, nebo přežitek?

Dvouměsíční letní prázdniny nejsou v Česku „od nepaměti“. Současný model zavedl ministerský výnos z 12. července 1925, který sjednotil školní rok od 1. září do 31. srpna a letní volno od konce června do konce srpna. Předtím nebyl začátek ani konec školního roku takto pevně stanoven. Sto let je dlouhá tradice, ale právě proto, že vznikla jednorázovým rozhodnutím, může být stejným způsobem změněna.

Otázka je, jestli by to bylo moudré bez důkladné přípravy. V zemích, kde kratší léto funguje, se kalendář plánuje s velkým předstihem a po konzultacích se všemi dotčenými. Nizozemská vláda stanovuje šest týdnů letních prázdnin a další volno rozkládá tak, aby intervaly mezi pauzami činily sedm až osm týdnů, a při nastavování termínů konzultuje rodičovské organizace i turistický sektor. Německo řeší prázdniny podle spolkových zemí, čímž rozkládá sezónní tlak na infrastrukturu. Francie pracuje se zónami a více kratšími bloky během roku. Žádná z těchto zemí ale systém nezavedla ze dne na den.

Vedra jako podpůrný argument

Jedna rovina debaty, o které se mluví méně, jsou teploty v českých školách. Vyhláška č. 410/2005 Sb. stanoví pro učebny optimum 22 ± 2 °C a hygienické maximum 28 °C. V červnových vedrech řada škol bez klimatizace tyto hodnoty překračuje. Ministerstvo ostatně samo v březnovém sdělení o dřívějším konci školy argumentovalo „nižší pedagogickou efektivitou posledních dnů výuky“ a „praktickým fungováním škol a rodin“.

Horko ve třídách ale není důvod měnit celý kalendář. Je to spíš podpůrný argument pro to, aby se debata vedla, a vedla seriózně, s daty, konzultacemi a dostatečným předstihem.

Načasování, které mluví za vše

Plaga téma otevřel v srpnu, uprostřed prázdnin, kdy je pozornost rodičů přirozeně napjatá směrem ke škole. Politicky chytrý tah: téma okamžitě sbírá reakce a testuje veřejnou náladu bez nutnosti cokoli formálně předložit. Zároveň ale riskuje, že silná emocionální odezva zacementuje odpor dřív, než se vůbec začne jednat o konkrétní podobě.

Klíčová otázka totiž nezní, jestli „zkrátit léto“ zní moderně. Zní, jestli stát dokáže nabídnout předvídatelný kalendář a funkční servis pro rodiny dřív, než začne bourat režim, na který se sto let spoléhá celá společnost. Letošní březnový precedent, čtyři dny oznámené na poslední chvíli, naznačuje, že k tomu má daleko.

Článek Plaga chce zkrátit letní prázdniny a volno rozložit do roku. Rodiče se bouří, tisíce reakcí za pár hodin se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Internet neslyšel logistiku, slyšel odmítnutí

Matka popsala praktický problém, ale veřejnost v jejím výroku zachytila jiné sdělení: že nechce trávit čas s vlastními dětmi. Tahle interpretace je klíčem k tomu, proč reakce byla tak prudká. Jakmile někdo zpochybní délku prázdnin, nevede tím debatu o školním kalendáři, ale nevědomky se dotýká toho, co si veřejnost myslí, že správný rodič smí a nesmí říct nahlas. A to je citlivější téma než jakýkoli rozvrh. Komentátoři ji vyzývali, aby si vzala dovolenou a věnovala se dětem, jiní navrhovali, že by si měla rozmyslet, proč vůbec děti má.

Ani úřady ji nepodpořily

Matka neuspěla ani na druhé frontě. Singapurské ministerstvo školství po rozvinutí debaty uvedlo, že rozložení prázdnin je záměrné a plánované a že delší závěrečné volno slouží k odpočinku dětí i učitelů. Kalendář pro rok 2020 počítal se závěrečnými prázdninami od 21. listopadu do 31. prosince, a stejný model platí i pro rok 2026. Ministerstvo tedy nereagovalo jako instituce, která by zvažovala změnu, ale jako autorita, která vysvětluje, proč je nastavení správné. Matčina frustrace tak narazila zároveň na internetový soud i na institucionální zeď.

Rodičovská logistika je reálný problém, jen se o ní nesmí mluvit přímo

Ironie celé kauzy spočívá v tom, že problém, který matka popsala, není vymyšlený. Zpráva Eurofound z roku 2020 upozorňuje, že nesoulad mezi pracovní dobou rodičů a školním režimem je v Evropě strukturální problém a že cena a dostupnost péče o děti mimo školu jsou reálnými překážkami pro rodiny. Výzkum australských dětí publikovaný v BMC Public Health ukázal, že během prázdnin děti spí sice déle, ale mají téměř o hodinu více času u obrazovek a méně pohybu, takže ani argument o nutném odpočinku není tak jednoznačný, jak ho ministerstvo podalo. Jenže tyto argumenty matka neměla k dispozici, nebo je alespoň nevyslovila, a tak zůstala jen s větou, která zněla jako stížnost na vlastní děti.

Česko řeší stejný problém jinak, ale také ho řeší

Sladění práce a péče o děti není singapurská specialita. K 30. dubnu 2025 evidovalo ministerstvo práce a sociálních věcí téměř 1 941 dětských skupin s kapacitou přes 26 000 míst, přičemž je výslovně popisuje jako nástroj pro lepší sladění pracovního a rodinného života. Senát letos v únoru schválil novelu, která obcím ukládá zajistit dítěti místo v dětské skupině od třetích narozenin. Pokud obec povinnost nesplní, mají mít rodiče nárok na kompenzaci. Zákon tedy uznává, že péče o děti mimo školu je systémový problém, ne osobní selhání rodiče.

iZdroj fotografie: Freepik

Singapurská matka pravděpodobně chtěla říct totéž, co říká česká legislativa: že stát by měl rodičům pomoci zvládnout dobu, kdy děti nejsou ve škole. Jenže to, co zákon formuluje jako právo, ona vyslovila jako stížnost, a internet mezi těmito dvěma formami vyjádření nerozlišuje.

Článek Stěžovala si na delší prázdniny, ale nepochodila. Na matku se na sociálních sítích strhla vlna kritiky se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.