O postižení věděli, přesto si dítě nechali

Manželé Goldmanovi se dlouhá léta snažili o miminko, ale neúspěšně. Když už přestali doufat, stal se zázrak. Ženě se podařilo otěhotnět, což s manželem považovali za obrovské štěstí. Těhotenství probíhalo bez problémů, a tak se dvojice velmi těšila, až konečně své děťátko budou moci držet v náručí. V 7. měsíci se ovšem manželé dozvěděli šokující zprávu. Jejich dítě bude postižené.

Nastávající rodiče se přesto rozhodli, že si miminko nechají. Doufali, že nakonec vše dobře dopadne. Když se jim ale narodila malá Batya, lékaři jim oznámili, že pro ni nemůžou nic udělat. Jak totiž uvádí i web HelpBatya, dívenka trpí dvěma velmi vážnými genetickými poruchami, a to Pfeifferovým a Antley Byxlerovým syndromem. Holčička strávila po narození 3 měsíce v nemocnici a od té doby je zcela odkázána na péči rodičů.

Komentáře byly velmi kruté

Batya nedokáže sama dýchat, má zkroucenou páteř, zdeformovanou lebku a je hluchá a slepá. Když její rodiče zveřejnili její fotografii a prosbu o pomoc na sociálních sítích, z některých komentářů se až zvedal žaludek. Diskutující nazývali dívenku zrůdou, monstrem a přáli jí smrt. Pod příspěvek psali, že rodiče neměli dopustit, aby se vůbec narodila. A zády k Batye i jejím rodičům se otočili i příbuzní a přátelé. Dívenka ale o svůj život bojuje statečně. Přestože byla již šestkrát resuscitována, odmítá se vzdát.

I přes tvrdou kritiku manželé Goldmanovi svou dcerku nade vše milují, pečují o ni s láskou a snaží se si z negativních komentářů nic nedělat. Vědí, že je Batya jiná, ale to ji dělá jedinečnou a krásnou. Matka nelituje toho, že holčičku na svět přivedla. Na DámskémDeníku jsme popisovali podobný příběh, kdy žena, která i přes vědomí, že porodí postižené dítě, jej donosila.

Článek Rodiče se pochlubili fotkou svého miminka, takovou reakci ale nečekali: „Jste hyeny. Podobné dítě na světě nemá co dělat“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

i

Aiden se fenky ujal, když měla již půl roku, a toužil jí poskytnout bezpečný a milující domov.

Soužití Plum s novou rodinou

Ačkoliv je Plum nevidomá a neslyší, velice rychle se seznámila s novým prostředím a zvykla si na ně. Toto jí bezpochyby usnadnila i její psí společnice Lola, s níž naštěstí od počátku neměla ani sebemenší konflikt.

i

Podle Aidena má Plum velice šťastnou povahu, užívá si život a miluje hru s balónky. Je velice kontaktní a snaží se být neustále nablízku Aidenovi i Lole.

Krátké video, které dobylo svět

V dnešní době, kdy je těžké vyhýbat se negativním vjemům i informacím, jsou možná více vyhledávána pozitivní videa, která diváka alespoň na chvíli odvedou od těžké reality a ukážou něco smysluplného a dobrého.

i

Možná i z tohoto důvodu získalo miliony shlédnutí také video, které Aiden umístil na sociální sítě.

Článek Páníček natočil, jak budí svou slepou a hluchou fenku se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Lékaři jí oznámili zdrcující zprávu

Když paní Olga Bošković žijící v srbské vesnici Music potkala svého prvního přítele, netušila, jak těžký život jí čeká. Zamilovala se do něj na první pohled a on do ní také. Žili spokojeným životem až do doby, než žena zjistila, že je těhotná. Měla obrovskou radost, ovšem partner její nadšení nesdílel. Když se dozvěděl, že se brzy stane otcem, ze strachu raději utekl a v životě paní Bošković se už nikdy neobjevil. Nečekala, že se ocitne v takové situaci, ale rozhodla se postavit se svému osudu čelem.

Přestože věděla, jak náročné bude vychovávat dítě sama, ani chvíli nepřemýšlela nad tím, že by si miminko nechala vzít. Velmi se na něj těšila a doufala, že vše dobře dopadne. Po porodu jí však lékaři oznámili nemilou zprávu. Její novorozený syn Predrag trpí těžkým postižením a nikdy nebude chodit a jeho handikap jej bude provázet po celý život. Paní Bošković byla velmi smutná, ale přijala svůj osud a nenechala se zastavit. Vzala svého maličkého syna do pokojíčku, který jí poskytli její rodiče a rozhodla se mu dát to nejlepší, co mohla.

Denně ho nosila do školy na zádech

I když neměla moc peněz, snažila se mu dát co nejvíce lásky a naučit ho tomu, co sama umí. Jelikož mu chtěla dát možnost být co nejvíce mezi lidmi, což by mu pomohlo se rozvíjet, přihlásila jej po letech do školy. Kvůli svému postižení nemohl Pedrag chodit, a tak jej tam jeho maminka nosila denně na zádech. Všichni v okolí nechápali, kde bere tolik síly a energie. Obdivovali jí za její odhodlání a lásku, kterou svému dítěti dává.

iZdroj fotografie: Pixabay

Roky ubíhaly a z chlapce se stal dospělý muž. Přestože byl mnohem vyšší a mohutnější, než paní Bošković, stále jej jeho milující matka nosila na zádech. Když jim byl nabídnut invalidní vozík, žena jej s díkem odmítla a řekla, že si poradí sama. Neměla ho tenkrát, a tak ho nepotřebuje ani teď. A to je ta pravá mateřská láska. A její syn nezahálí a snaží se matce pomáhat. Dokonce se naučil pracovat levou rukou, kterou má pohyblivou, a vyrábí krásné dřevěné předměty, které poté rozdává dětem a přátelům z okolí.

Článek Takhle vypadá mateřská láska: 70letá matka už téměř 59 let nosí na zádech svého paralyzovaného syna se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Holčička neměla ruce

Když nastal čas, aby už tato malá holčička spatřila světlo světa, měla to být radostná událost. Jedna z mála osob, jež toto nadšení s ostatními nesdílela, byla její biologická maminka. Miminko se totiž narodilo s jednou výraznou fyzickou vadou, která mamince vadila. Holčička se narodila bez svých horních končetin. To znamenalo veliký handicap do celého jejího života. S tímto faktem se matka bohužel nedokázala smířit a stála před velikým životním rozhodnutím. Nakonec vše vyřešila tak, že svou dceru opustila a ponechala ji napospas osudu.

Adoptovala ji rodina

Malá holčička měla velikánské štěstí. Bez maminky a milující rodiny nebyla moc dlouho, jelikož si ji adoptovali rodiče, kteří už měli 3 děti. S postižením holčičky se rozhodli poprat a byli naprosto rozhodnutí jí dát veškerou lásku, kterou si každé malé dítě zaslouží. Vše tedy vypadalo, že osud nakonec bude k malé holčičce velmi přívětivý. Po tom, co ji opustila její biologická matka, se tak dostala do rodiny, jež děti naprosto miluje. To bylo prozatím jejím největším životním štěstím, které ji potkalo.

Nastaly menší komplikace

S tímto velkým zdravotním handicapem, který holčička měla, se dalo očekávat, že bude mít s určitými věcmi problémy. Tím největším bylo asi to, jak bude jíst. To bylo zezačátku jednoduché, protože ji krmili její adoptivní rodiče. Postupem času, jak holčička rostla, bylo však potřeba najít nějaké řešení. Dítě zkrátka potřebovalo být i navzdory svému postižení trochu samostatné. Problém s jídlem holčička naštěstí vyřešila velmi rychle. Pomocí svých nohou jedla tak, že by spousta lidí nepoznala, že nepoužívá své horní končetiny.

Snaží se normálně žít

Během svého života, který doteď prožila, se holčička snaží všem ukázat, že její postižení by ji nemuselo omezovat tolik, jak si možná někteří mysleli. Její energie a radost jsou naprosto neuvěřitelné. Dost možná to může být i signálem směrem k její biologické matce, že život s handicapem jejího dítěte nemusel být až tak obtížný. Malá holčička se však nakonec dostala do milující rodiny, jež je jí nejen oporou, ale učí ji i samostatnosti. To může být velmi dobrou přípravou do jejího budoucího života, který ji ještě čeká.

Článek Holčička se narodila bez rukou a matka ji ihned po porodu opustila. Osud s ní měl své vlastní plány jako s žádnou jinou se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Řekli jim, že jejich syn bude ležák

Před osmi měsíci se mamince Kristýně a jejímu partnerovi narodil syn Kryštof. Jelikož bylo ženino těhotenství po celou dobu bezproblémové, nikoho ani nenapadlo, že by mohly nastat nějaké komplikace. Bohužel těsně po narození malého chlapečka si rodiče vyslechli zdrcující zprávu. Lékaři jim sdělili, že jejich syn utrpěl mrtvici míchy, a tak nikdy nebude chodit. Ochrnul totiž zcela od pasu dolů, jak píše také web AhaOnline. Doktoři rodičům doporučili se s touto skutečností smířit.

„Syn se narodil s postižením. Jsem úplně vyčerpaná, zvažuji, že ho dám k adopci,“ píše matka

Oni si však časem začali všímat, že jejich miminko hýbe prstíky na nohou, někdy dokonce i celou nožkou, a tak začali pátrat po možnostech léčby a rehabilitace. Vyšetření EMG ukázalo, že se Kryštůfkovi dovyvinuly chybějící nervy, a tak se jeho rodiče rozhodli udělat vše pro to, aby se jejich syn začal hýbat.

Pomocí speciálních dlah a rehabilitací se chlapečkův stav zlepšil, dělal neuvěřitelné pokroky. Začal se otáčet, dokonce i lézt pozadu. Aby měl ovšem šanci postavit se na nohy, je třeba speciální operace v zahraničí. Tu samozřejmě nehradí zdravotní pojišťovna. A tak se maminka Kristýna rozhodla požádat veřejnost o pomoc. Sbírku zveřejnila na svém Facebooku nadace Život dětem.

Lidé spojili síly a vybrali potřebnou částku

Srdceryvný příběh malého bojovníčka dojal mnoho občanů České republiky. Někteří byli natolik štědří, že přispěli i malou částkou do veřejné sbírky. A právě díky obětavosti lidí se dle informací na webu Blesk podařilo vybrat neuvěřitelných 4,6 milionů korun. Naštěstí rodiče nedali na rady lékařů, nevzdali se a za svého syna bojovali ze všech sil.

Chlapeček se narodil téměř bez mozku. Poté se stal zázrak, za který může děkovat bohu

Maminka veřejně poděkovala za pomoc, a to jak finanční, tak i psychickou. Toto velmi náročné období snad brzy skončí, a Kryštůfek tak díky štědrosti lidí bude moct absolvovat potřebnou operaci, která by mu měla umožnit udělat první krůčky. To se podařilo také malému Martínkovi, jak jsme již na DámskémDeníku o jeho příběhu psali.

Článek Lékaři tvrdili, že miminko po prodělané mrtvici míchy bude ležák. Rodiče ale boj nevzdali se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Lidé vrací zvířata zpět

Vůbec největší zájem o adopci zvířat byl v době pandemie Covid-19, informuje web iDnes. Lidé si tak chtěli zkrátit dlouhou chvíli izolace, případně zabavit své nudící se potomky. Realita ale byla často taková, že se zvířata po krátké chvíli, kdy páníčky přestala bavit, vracela nazpět do útulku. To rozhodně není správné jednání, zvíře je živá bytost plná emocí, nikoli hračka, kterou jde dát do kouta. To si ale bohužel jen málokdo uvědomuje.

„Zastav se a podívej se na mě.“ Zoufalý pes z útulku prosí o pomoc

iZdroj fotografie: Piqsels

Pokud člověk ví, že se o zvíře dlouhodobě starat nedokáže či neumí, je mnohem větší pomocí zakoupení krmiva pro daný útulek, potvrzuje i web Lidovky. Ono i návštěva útulku je zážitkem pro silné povahy. Záplava smutných očí naplněných nadějí, že si je zrovna vy odvedete domů, nenechá člověka spát. A jsou psi, kteří dokonce pláčou, jako i pitbull, o kterém DámskýDeník psal. Komu by to nervalo srdce?

Právo na život

Radek odjakživa zvířata miluje. I on se rozhodl pro adopci a vybral si zvláštního tvora. „Mia je z útulku. Pravděpodobnost, že si zrovna ji někdo vybere, byla nulová, možná i to mě přesvědčilo. Nejenže je černá, přišla také o jedno oko a jednu nohu. Zatímco já se do ní zamiloval na první pohled a povahově jsme si sedli, je totiž oddaná a skvělá, lidé v mém okolí ale tak shovívaví nebyli. Moje sestra se nedávno přistěhovala nedaleko mého bydliště. Měl jsem radost, ji, jejího manžela i neteře mám moc rád,“ popisuje Radek.

Psychicky nemocného psa se kvůli malé kapacitě útulek chystal uspat. Ještě před konečným řešením zkusili poslední možnost

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Jackson Galaxy (@thecatdaddy)

„Jednou mi dala neteře na hlídání. Když ale uviděla Miu, řekla, že tak hnusnou démonickou kočku ještě nikdy neviděla. Dokonce zvažovala, jestli mi neteře dá, a řekla, že teď tedy ano, ale byla by ráda, kdybych se jí do budoucna zbavil. Tak prostoduché chování jsem od sestry vůbec nečekal. Neteře sice měly z Mii nejprve trochu strach, pak ale zjistily, jak je skvělá. Samozřejmě si ji nechám, a pokud sestra nebude chtít, nemusí ke mně chodit, budu to respektovat. Můžeme se potkávat u nich nebo na neutrální půdě,“ říká Radek.

Článek „Moje sestra se asi zbláznila, dala mi drsné ultimátum,“ popisuje Radek (42) se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

V téměř třiceti letech vypadá jako batole

Manpret Singh se narodil v roce 1995 v indickém Paňdžábu jako naprosto zdravé miminko. Rodiče ani lékaři netušili, že chlapeček ve skutečnosti trpí velmi vzácným onemocněním, na nějž neexistuje lék. To, že s dítětem není něco v pořádku, si uvědomili několik měsíců po jeho narození, a to proto, že přestal růst. Doktoři si myslí, že jeho postižení je způsobeno nedostatkem růstového hormonu, ale přesná diagnóza by vyžadovala detailnější vyšetření, na nějž však rodina nemá peníze.

Viktorie, mladá maminka, je znechucená z lidí. Byla v kině s postiženým synem a oba byli tak poníženi, že museli odejít

iZdroj fotografie: Pixabay

Rodiče malého Manpreta se tak smířili s tím, že je jejich syn jiný. Milují ho takového, jaký je. Web GlobalTimes uvádí, že chlapec ve svých devětadvaceti letech měří pouhých 58 cm a váží 6,8 kg. Když se obyvatelé stejné vesnice a lidé z přilehlého okolí dozvěděli o tomto výjimečném chlapci, začali se k němu modlit a uctívat jej. Věří totiž, že je toto zázračné dítě ztělesněním Boha.

Rodiče o něj pečují ve dne v noci

Přestože má Manpret vzhled i duševní schopnosti batolete, jak je uvedeno i v popisku videa zveřejněného na YouTube, je schopen projevovat lásku, kterou cítí ke svým sourozencům i rodičům. Dle jejich slov miluje koně a má mnoho koníčků, potřebuje ovšem neustálý dohled. Matka i otec o něj pečují a snaží se mu zajistit alespoň trochu normální život.

Narodila se s postižením nosu a prošla šikanou s narážkami na mimozemšťany. Dnes je z ní modelka

Mnoho lidí jej denně navštěvuje, touží po tom, si na něj sáhnout, protože si myslí, že jim to přinese štěstí. Je skvělé, že jeho rodiče nedělají mezi svými dětmi rozdíly, vychovávají je a milují stejně, přestože jeden z nich je zcela jiný. V jeho zemi jej lidé uctívají, jinde by se mu možná smáli. Stejně jako vlkodlačímu chlapci, kterého ostatní dokonce šikanovali, jak jsme již na DámskémDeníku psali.

Článek 29letý muž žije v těle malého dítěte: Vesničané ho považují za ztělesnění Boha se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

V pěti letech objevili, že má talent

Neuvěřitelné schopnosti a nadání slepé dívky ohromuje publikum i odborníky, kdykoli začne hrát. Začátky přitom nebyly nijak snadné. Podle webu TheEpochTimes objevil její talent náhodou učitel klavíru specializující se na zrakově postižené děti Adam Ockelford. Lucy bylo pouhých pět let, když jí poprvé položil ruce na klávesy. Okamžitě mu prý bylo jasné, že má před sebou výjimečné dítě.

18měsíční chlapeček udivuje svět dokonalou hrou na klavír. Jeho výkon je doslova dechberoucí

Neztrácel čas a našel pro Lucy speciálního učitele hry na klavír, se kterým spolupracuje už osm let. Kvůli svému zrakovému hendikepu, autismu a potížím s učením potřebuje zvláštní formu výuky. Lucy se učí hrát tak, že svoje ruce položí na ruce učitele, který na klavír hraje skladbu, napsal server. Jde to celkem dobře, protože Lucy má téměř absolutní hudební sluch.

Zahrála si i při korunovaci krále

Rodiče dívky jsou překvapení z toho, co všechno už jejich dcera zvládla, a jsou na ni nesmírně pyšní. Když se totiž narodila, lékaři jim podle webu MoškiSvet sdělili, že vzhledem k těžkému postižení pro ni bude obtížné v životě vůbec něčeho dosáhnout. Muž, který talent v pětileté holčičce objevil, je přesvědčený, že už dokázala opak a má ještě na víc.

Hvězda Lucy začala stoupat, když ji na popud učitelů přihlásili rodiče do klavírní soutěže. Porota i publikum z ní byli u vytržení a odnesla si cenu. Od té doby obohatila svůj repertoár o další skladby hudebních velikánů, jako jsou Chopin, Mozart, Beethoven nebo Schubert. Lucy si zahrála i na loňské korunovační slavnosti pro nového britského krále Karla III. Vystoupila po boku hvězd, jako jsou Katy Perry, Lionel Richie, Take That nebo Nicole Scherzinger.

Článek Je slepá, trpí autismem a sotva se může hýbat. Přesto dokáže hrát na klavír jako nikdo jiný se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Obě sestry jsou postižené

Těhotenství paní Jowity probíhalo dobře, vše ale zkomplikoval včas neodhalený a neléčený zánět močových cest. Kvůli němu se dvojčata narodila již ve 28. týdnu těhotenství. Obě dívky trpí mozkovou obrnou, skoliózou a zrakovými problémy, ale Dominika je na tom o něco lépe. Její sestra Agnieszka má k těmto diagnózám ještě několik dalších. Dle webu RMF trápí dívku ještě epilepsie, hydrocefalus a má za sebou několik operací srdce. Je zcela závislá na péči své matky.

Jejich matka byla ve vteřině odkázána sama na sebe. Nikdo jí neřekl, jak takto postižené děti vychovávat. Jak postupem času zjistila, na stát se ale rozhodně nemohla spolehnout. Na potřebné věci, jako je invalidní vozík a ostatní zdravotní pomůcky, přispívá pouze zčásti nebo vůbec. Bylo nutné tedy začít pořádat finanční sbírky, aby se dívkám dostalo alespoň nějaké odborné péče, která by jejich zdravotní stav zlepšila. Na svém facebookovém profilu žádají od občanů alespoň malé příspěvky.

Musí se rozhodnout, kterou dceru obětuje

Nyní ale stojí matka dvojčat před životním a velmi nepříjemným rozhodnutím. Skolióza u obou dívek se rapidně zhoršila, a pokud nepodstoupí nutnou operaci, zakřivení páteře jim rozdrtí orgány a zabije je. Díky dobrým lidem a všemožným dárcům byla vybrána částka, která postačí na operaci pouze jedné z dcer. Čas je ale tlačí, protože pokud se skolióza ještě zhorší, zákrok již nebude možné provést. „Nemůžu se rozhodnout, kterou dceru léčit a kterou obětovat,“ nechala se slyšet zdrcená matka.

Na životě jsou ohroženy obě dívky, ale takové situace, kdy by se měla matka rozhodnout, kterému ze svých dětí dá šanci, by se rozhodně neměly stávat. Na DámskémDeníku jsme již dříve psali příběh ženy, která čelila závažnému rozhodnutí. Nakonec obětovala svůj život, aby tak zachránila vlastní nenarozené dítě. Statečnost těchto matek by měla vejít do povědomí široké veřejnosti.

Článek „Nemůžu se rozhodnout, kterou dceru léčit a kterou obětovat,“ povzdychuje si matka. Jen jedné z nich může zachránit život se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Toužila po tom, stát se matkou

Paní Eva měla velmi těžké dětství. Vyrůstala v dětském domově a kvůli jejímu odlišnému vzhledu se s ní nikdo nechtěl kamarádit, musela snášet neustálý posměch a šikanu od ostatních dětí. Až velmi pozdě přišli lékaři na to, co jí ve skutečnosti je. Až v dospělosti jí byl diagnostikován Crouzonův syndrom. Web KoszalinWyborcza popisuje toto onemocnění jako genetickou vadu, při níž mozek roste rychle a lebeční kosti mu nestačí. Dochází tak k deformaci obličeje a nesnesitelným bolestem hlavy a poškození zraku.

Život paní Evy se začal hroutit, jelikož ztratila zrak a myslela si, že se jí nikdy nesplní její velký sen, a to stát se matkou. Osud tomu ale chtěl jinak. Žena otěhotněla, a přestože jí lékaři řekli, že její dítě může trpět stejnou vadou, rozhodla se těhotenství neukončit. Když se jí narodila dcerka Lenka, byla štěstím bez sebe. Web Parenting píše, že zprvu se dívka zdála být zcela zdravá, ale již ve čtyřech týdnech jí byla diagnostikována rakovina oka. Detailní vyšetření přineslo zdrcující výsledek. Lenička také trpěla Crouzonovým syndromem.

Do jejich finanční sbírky přispívá málo dárců

Zničená matka tedy začala pořádat různé finanční sbírky, aby tak mohla dceři zaplatit nutné operace. Našlo se mnoho dobrosrdečných dárců, ale bohužel se objevili i tací, kteří paní Evu zkritizovali. Dávali jí za vinu, že nešla na potrat, a tak kvůli jejímu špatnému rozhodnutí nyní její dcera čelí stejné nemoci. Denně musí žena snášet podobné narážky a nemístné komentáře, což ji velmi unavuje.

iZdroj fotografie: Freepik

Lenička měla před nedávnem podstoupit velmi důležitou operaci v USA, ale bohužel nebylo vybráno dostatečné množství peněz, a proto musel být termín zákroku zrušen. Paní Eva nechce, aby její dcera trpěla tak jako ona a byla nucena snášet ponižování a výsměch. Lidé jsou ale krutí a vždy se najde někdo, kdo dívce bude chtít svým způsobem ublížit. Na DámskémDeníku jsme se o posměchu ostatních kvůli vzhledu na účet nebohé ženy již zmiňovali.

Článek „Věděla jsem, že bude Lenička nemocná, ale toužila jsem po dítěti,“ říká Eva. Teď musí denně snášet hloupé poznámky se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Lékaři ženě dávali jen dva roky života

Když se na sociálních sítích pochlubila, že je v radostném očekávání, tak namísto očekávané smršti blahopřání si influencerka Alex Dacyová z amerického města Chicago musela vyslechnout spoustu nelichotivých komentářů. Od dětství se totiž musí potýkat se spinální svalovou atrofií, což je progresivní genetické onemocnění, které způsobuje ochabování svalů. Když jí byla nemoc diagnostikována, lékaři jí dávali pouze dva roky života.

Nemá ruce, ale sen o miminku si vzít nenechala. Supermáma zvládá každodenní činnosti pomocí nohou

Kvůli nemoci má Dacyová problémy s pohyblivostí a je odkázaná na invalidní vozík. Snaží se ale si omezení nepřipouštět a žít normální život. Na svém instagramovém profilu WheelchairRapunzel zveřejňuje fotografie a videa, kterými se snaží zvyšovat povědomí veřejnosti o hendikepovaných lidech. „Hodně se teď propaguje pozitivní přístup k tělu a je důležité, aby lidé s postižením z toho nebyli vynecháváni,“ cituje influencerku, která žije se svým partnerem a nedávno se stala šťastnou matkou, web DailyMail.

Čelí kritice, že je nezodpovědná a sobecká

Právě informace o těhotenství a nové roli matky, které Dacyová zveřejnila na svém profilu, způsobily, že čelí vlně negativních komentářů. Podle diskutujících je sobecká a nezodpovědná, protože se s vědomím svého postižení rozhodla otěhotnět. Lidé jsou přesvědčeni, že se hendikepovaná žena nebude schopna postarat o vlastní dítě, protože i tak všední úkol, jako je výměna pleny, je nad její síly.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Alex Dacy (@wheelchair_rapunzel)

Dacyová řekla serveru Parenting, že podle ní jsou postižení rodiče někdy společností stigmatizováni. „Výměna pleny není přece podmínkou šťastného dětství,“ kontrovala na svém profilu influencerka, která se za nezodpovědnou nebo sobeckou rozhodně nepovažuje. Když se rozhodla otěhotnět, poradila se o svém záměru nejdřív s lékaři. Vyjma toho, že byla nucena vysadit léky, což její zdravotní stav zhoršilo, nic nebránilo tomu, aby se o dítě pokusila. Rizikové těhotenství dopadlo dobře a žena porodila zdravé dítě.

Článek Velká vlna nevole se vznesla proti postižené matce. Lidé po celém světě o ní říkají tyto hrozné věci se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Chtěl být profesionálním fotbalistou

Porotu sympatický tanečník, který momentálně žije v Londýně, zaujal na první pohled. Na podium přišel o berlích, protože má amputovanou končetinu. Když ho zvídaví porotci vyzpovídali, ukázalo se, že jeho životní cesta byla neuvěřitelně složitá a těžká. Musa vyrůstal v Johannesburgu a miloval fotbal. Snil o tom, že jednou bude profesionálním hráčem. Jenže jeho plány už v dětství zhatila krutá nemoc.

„Jsem jenom člověk,“ zpívala žena na invalidním vozíku v talentové soutěži. V jejím podání získala písnička zcela nový rozměr

V jedenácti letech u něj lékaři diagnostikovali rakovinu kostí. Přesněji osteosarkom, který podle serveru OsteosarcomaNow nejčastěji postihuje dlouhé kosti. Aby si Musa zachránil život, nezbylo mu nic jiného než si nechat amputovat levou nohu. Zákrok zmařil jeho fotbalové ambice. „Po amputaci jsem se zamiloval do hudby. Moji přátelé v té době tančili a nabádali mě, abych se to také naučil. Řekl jsem si, že to je perfektní příležitost, jak inspirovat další lidi,“ řekl Musa serveru TheSun.

Zahrál si i v několika videoklipech

Když předvedl své umění v talentové soutěži Britain’s Got Talent, ohromil porotce i publikum. Dojatý byl i obávaný kat poroty Simon Cowell, jenž se obvykle s účastníky show ani trochu nemazlí. Hendikepovaný tanečník se dokonce zapsal do historie, protože se stal vůbec prvním soutěžícím, který získal společný zlatý bzučák od všech členů poroty, jenž ho poslal přímo do finále. Za bouřlivých ovací publika, které tleskalo ve stoje, se Musa v slzách sesunul k zemi.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Musa Motha (@musa_motha95)

Mladík si našel svoji životní cestu navzdory vážnému hendikepu. „Slovo nemožné se dá rozdělit na dvě části. Jsem příkladem toho, že všechno je možné,“ podotkl šťastný Musa, který začínal v roce 2010 jako pouliční tanečník a celkem rychle si získal pozornost i uznání. Díky tanci, kterým chce inspirovat lidi se zdravotním postižením k překonávání bariér, se dostal i k účinkování v hudebních videoklipech. Jedním z nich je třeba video k písni One Dance od kanadského zpěváka Drakea. V roce 2018 se Musa připojil k souboru současného tance Vuyani Dance Theatre v Johannesburgu.

Článek Tanečník s velkým tělesným hendikepem ohromil v talentové soutěži. Něco takového porotci ani diváci nikdy neviděli se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Zbaběle odešel a nechal mě s dcerou samotnou

Manželství paní Ivony bylo od začátku velmi šťastné. S manželem Petrem měli velkolepou svatbu v kostele, protože je jeho rodina silně věřící. Když zamilovaný pár zjistil, že čeká dítě, byl štěstím bez sebe. Těhotenství probíhalo normálně a bez komplikací, žádné z vyšetření nevykazovalo anomálie či nesrovnalosti. Termín porodu se blížil a manželé se na děťátko velice těšili. Narodila se jim malá dcerka Martinka.

Hned po porodu se však lékařům něco nezdálo, a tak novorozené miminko podstoupilo všemožná vyšetření, která nakonec odhalila skrytou vadu. Rodiče nevěděli, co se děje, a netrpělivě čekali na sdělení lékařů. Přestože doufali, že bude jejich dítě zdravé, oni je přesvědčili o opaku. Jakmile jim nastínili Martininu budoucnost, Petr se vyděsil a nemohl se s tím smířit. Když měla jejich dcera tři roky a bylo jasné, že se nikdy nevyléčí, vzdal to. „Řekl mi, že nechce promarnit svůj život se zmrzačeným děckem, sbalil se a odešel,“ vzpomíná na jeden z nejhorších dnů svého života paní Ivona.

Z důvodu každodenní péče už ženě docházejí síly

Ze dne na den opadl jeho zájem i zájem jeho rodičů, takže Martina rázem přišla jak o otce, tak i o prarodiče. A z paní Ivony se stala matka samoživitelka. Je pravda, že Petr posílá velmi vysoké výživné, protože se mu daří dobře, ale jeho přítomnost by byla pro obě mnohem lepší. Někdy dokonce pošle více peněz, asi proto, že jej tíží svědomí. Martina je nyní již na střední škole, je chytrá, jde jí to, ale je upoutána na invalidní vozík, je jí špatně rozumět a stále nosí pleny. Potřebuje čtyřiadvacetihodinovou péči.

Nemohla se vyrovnat se zíráním a posměchem lidí, protože na první pohled působí retardovaně, a tak má zařízené soukromé doučování doma. „Je to prostě krásná duše zamčená v ošklivém těle,“ popisuje svou dceru paní Ivona. Velmi ji už ale unavuje každodenní péče a rehabilitace. Naštěstí jí pomáhají rodiče, ale už jsou starší, takže toho od nich nemůže chtít tolik. Nejvíce ji zraňuje to, že na své dcerce vidí, jak moc by si přála, aby za ní někdy její táta přišel. Ví, že má novou rodinu a zdravého syna, o to víc ji to mrzí. „Nikdy mu neodpustím,“ uzavírá svůj životní příběh paní Ivona.

Článek Manžel jí nechal na krku postiženou dceru a zmizel. „Když zjistil, že se nikdy nevyléčí, vzdal to,“ vzpomíná žena se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Narodil se bez rukou i nohou

Gabe Adams Wheatley je brazilský chlapec, který se narodil s Hanhartovým syndromem. Tato genetická porucha se vyznačuje především částečnou nebo úplnou absencí končetin. Gabeovo postižení bylo jedno z nejtěžších možných, protože mu chyběly ruce i nohy. Když jej jeho biologická matka poprvé po porodu spatřila, rozhodla se ho nechat v porodnici a dát k adopci. Věděla, že by péči o takové dítě nezvládla psychicky ani finančně. Stejně se zachovala i matka postižené holčičky, o jejímž osudu jsme vás již informovali.

Jako matka si nedokážu představit, že bych své dítě, které jsem devět měsíců nosila pod srdcem, najednou opustila. Ale každá žena je jiná a nikomu nepřísluší soudit ostatní. Nikdo netuší, co matky vedlo k tomu, aby své dítě daly k adopci. Ostatním se lehko soudí, ale pokud se člověk neocitne ve stejné situaci, nemá právo tyto ženy hanit. Muselo to pro ně být nejtěžší rozhodnutí a situace v životě.

V rozhovoru zveřejněném na webu TheHumenBeautyMovement uvedl Gabe, že jej adoptovala mormonská rodina. Jeho nová matka byla zrovna v devátém měsíci těhotenství a čekala své jedenácté dítě. Chlapec byl vychováván v silně věřící rodině, která dodržovala jasné zásady. Přestože jej jeho vrstevníci šikanovali, nevzdával se a snažil se plnit si své sny. I proto jej rodiče přihlásili do tanečního kroužku. Gabe si tanec zamiloval, začal se také líčit a v tu dobu si uvědomil, že se mu líbí chlapci.

Je velkou inspirací pro mnoho lidí

Z počátku o tom jeho rodina nechtěla ani slyšet, ale nakonec ho v jeho rozhodnutí být gayem podporovali. Nyní je pětadvacetiletý Gabe ženatý a stala se z něj hrdá transwoman. Žije šťastným životem, protože má podporu celé rodiny i svého muže, který mu pomohl s nastartováním kariéry v oblasti make-upu a líčení, o čemž informoval i web Vogue.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Briel Adams Wheatley (@no_limbs_)

Své zkušenosti začal sdílet prostřednictví instagramového a tiktokového účtu. Zde zveřejnuje make-up tutoriály, které se velmi rychle staly virálními. Nyní má Gabe již více než čtyři miliony sledujících a je inspirací pro mnoho z nich. Je neuvěřitelné, jak se člověk bez končetin dokáže precizně nalíčit.

Já si neumím namalovat ani oční linky, a to mám obě ruce zdravé. Gabe je pro mě příkladem toho, že když člověk chce, dokáže cokoli. Lidé by se od něj mohli učit. Tento inspirující muž nyní sní o vytvoření své vlastní kosmetické značky. Věřím, že s jeho pílí a odhodláním toho brzy dosáhne.

Článek Když po porodu matka viděla své dítě, okamžitě se ho vzdala. Pro jejího syna bez končetin to ale bylo to nejlepší, co se mohlo stát se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Maminka nevěřila svým vlastním očím

Chlapec jménem Honzík je dítě se zdravotním postižením, které žije ve svém vlastním světě. Často mu není rozumět, některá složitá slova nahrazuje anglickými výrazy a jeho celkové chování se odlišuje od jeho vrstevníků. To ale neznamená, že by byl zlý. Je jiný než ostatní, ale je to společenský, hodný chlapec, který touží po kamarádech jako jiné děti.

Když s ním jeho maminka jednoho dne vyrazila na dětské hřiště, potkala skupinku dětí kolem 10 let věku, které projevily zájem si s Honzíkem hrát. Paní Zuzana byla nadšená, že bude mít její syn nové kamarády, ale brzy se její radost rozplynula. Ostatní děti nevěděly, že kousek opodál sedí Honzíkova maminka, tudíž si nedávaly pozor na pusu. Chlapce oslovovaly „ten hloupý pitomec“. Chtěly, aby je Honzík sledoval, a pak mu utekly.

Maminka byla rozhodnutá se synem okamžitě odejít

„Byla jsem v šoku. Ztuhla jsem a do mozku se mi nahrnula krev. Honzík nechápal, že jsou na něj ostatní děti zlé, myslel si, že si spolu jen hrají. Běžel tedy za nimi se šťastným výrazem ve tváři, ale když jsem slyšela, že ho nazývají idiotem, moje srdce se rozbilo na milion kousků,“ vzpomíná rozrušená maminka. Takové situace ale bohužel nejsou ojedinělé, šikana a vyčleňování postižených dětí – a nejen jich – z kolektivu, především ve školách, se děje dnes a denně, o čemž pojednává diplomová práce Bc. Jiřiny Krejčové z Univerzity Hradce Králové.

iZdroj fotografie: Freepik

Paní Zuzana nám svou zkušenost zaslala do redakce poté, co si na našem webu přečetla několik podobných příběhů. Chtěla upozornit na tuto problematiku, která je bohužel na denním pořádku. Snažně prosí ostatní rodiče, aby se věnovali svým dětem a mluvili s nimi o tom, že některé děti mohou být jiné a že takové chování, jaké zažila ona, je nepřípustné a může skutečně ublížit. To neplatí jen pro děti. Své chování vůči „odlišným jedincům“ by měli přehodnotit i dospělí, jak bylo uvedeno v článku s podobnou tematikou na DamskyDenik.cz.

Paní Zuzana je stále v šoku z toho, čeho byla na dětském hřišti svědkem. Sama sebe se ptá, zdali mohla udělat víc než jen vzít syna z hřiště pryč. „Měla jsem nějak reagovat? Ale jak? Udělat povyk? S rodiči? Kdykoli začnu být nervózní, Honzík se bojí. V tu chvíli jsem ho jen chtěla vzít co nejrychleji pryč z hřiště. Nechápu, jak mohou být děti ve věku kolem 10 let tak neskutečně zlé. Bezmoc, hrůza, vztek, v hlavě mám od každého trochu.“

iZdroj fotografie: Freepik

Proč se paní Zuzana rozhodla svůj příběh sdílet s ostatními? Chtěla poukázat na problematiku začlenění postižených dětí do kolektivu, ať už na dětském hřišti, nebo ve školách. Vinu však nehází na samotné děti, ale na jejich rodiče. Je potřeba si na své děti udělat čas a vysvětlit jim, jaké chování je dobré a které je to špatné. Stejně tak pamatujte na to, že matka s otcem jdou příkladem, děti kopírují vzorce chování, které vidí kolem sebe, jak ostatně zmínil i web iDNES.cz. Děti do 7 let věku vše, co vidí kolem sebe, nasávají jako houba.

Článek Matka zaslechla rozhovor dětí na hřišti a zděsila se: „Jak mohou být tak odporně zlé?“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Vše zkomplikovaly zarděnky v těhotenství

Adalgisa Soares Alves byla po zjištění svého těhotenství velmi šťastná. O dítě se s manželem snažili delší dobu, a tak když jí lékař potvrdil graviditu, byli nadšení. Velmi se na miminko těšili, začali pořizovat výbavičku a vybírali jména. Vše probíhalo hladce až do doby, kdy se žena nakazila zarděnkami. To je velmi vážné onemocnění už samo o sobě, natož v těhotenství. To vše velmi zkomplikovalo.

Když byla Adalgisa v osmém měsíci, uvědomila si, že je s nenarozeným dítětem něco v nepořádku. Začala pociťovat silné bolesti, a tak okamžitě navštívila lékaře. Ten při ultrazvukovém vyšetření zjistil, že její malá dcerka trpí hydrocefalem, který postihuje asi jedno z pěti set dětí. Jedná se o onemocnění, při němž dochází ke zvýšení objemu mozkomíšního moku v komorovém systému mozku, což obvykle způsobuje zvýšení nitrolebečního tlaku. U kojenců tak kvůli tomu dochází ke zvětšení obvodu hlavičky a zpomalení vývoje dítěte.

Svou dceru bezmezně miluje takovou, jaká je

Hydrocefalus se dá léčit, a to chirurgickým zákrokem zahrnujícím zavedení umělé mozkové píštěle, jež je určena k odvodu přebytečné tekutiny. Jakmile se tedy malá Graziely Alves Régrisová narodila, nasadili doktoři okamžitou léčbu, avšak její tělíčko ji odmítlo. Jelikož tlak tekutiny mohl poškodit části mozku odpovědné za udržování činnosti srdce a plic, a hrozila tak smrt, dávali lékaři malé Graziely pouhé tři měsíce života. Navzdory tomu je však dívka stále naživu a nyní je jí 29 let. Je sice slepá, nemůže mluvit ani chodit, ale podle matky cítí a slyší.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Adalgisa Soares Alves Alves (@adalgisasoaresalves)

„Povídáme si, usměje se. Doktoři říkají, že ničemu nerozumí, že nemá mozek, ale mně rozumí. Nic od ní neočekávám. Dávám jí jen to, co mohu dát, což je moje láska. Je to opravdu láska. Jiné slovo neexistuje. Miluji ji takovou, jaká je,“ svěřila se nyní 48letá Adalgisa. Celý život tak obětovala pro svou dceru. Musela opustit svou práci, aby se jí mohla naplno věnovat a pečovat o ni.

Graziely má opravdu křehký imunitní systém a vyžaduje neustálou pozornost. Péče o ni je velmi nákladná, a tak její matka pořádá sbírky finanční i věcné. Tato obětavá žena je vděčná nejen za pleny, kterých její dcera spotřebuje 30 balení za měsíc, ale i za jakékoli potraviny a drogerii.

Článek Lékaři jí dávali jen 3 měsíce života: Dívce s hydrocefalem je nyní 29 let, ale je neustále odkázaná na péči rodičů se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Postiženou dceru nikdy nebrala jako přítěž

Paní Jindrová se s manželem seznámila již na střední škole. Hned po maturitě se vzali a narodil se jim syn. Neplánovali sice miminko tak velmi brzy, ale když zjistili, že čekají přírůstek, byli oba velmi šťastní. Chlapeček dostal jméno Adam a celá rodina z něj byla nadšená. Jelikož si paní Jindrová myslela, že když kojí, nemůže otěhotnět, nijak se s manželem nechránili. A tak se stalo, že jen pár měsíců po porodu objevila na těhotenském testu dvě čárky. Novopečení rodiče byli v šoku, avšak rozhodli se, že si miminko nechají.

Bohužel v té době ještě nebyly takové vymoženosti, jako jsou dnes, a tak lékaři bohužel nepřišli na to, že paní Jindrová čeká postižené dítě. Hned po porodu dcerky Heleny oznámili lékaři rodičům zničující zprávu. Jejich holčička bude navždy upoutaná na invalidní vozík, a nejen, že bude již doživotně trpět mnoha zdravotními komplikacemi, ale bude trpět také mentální retardací. Manželům Jindrovým se v tu chvíli obrátil život vzhůru nohama. Přijali přesto takovýto osud a z manželky se tímto stala matka na plný úvazek. Nikdy však svou dceru nebrala jako nějaké břemeno.

Podal žádost o rozvod a odešel

Paní Jindrová se čtyřiadvacet hodin denně starala o postiženou dceru, takže neměla žádné zaměstnání ani nedodělala vysokou školu. Manžel byl od rána do večera v práci, ve volném čase chodil běhat a s kamarády na pivo, avšak s dcerou se snažil pomáhat, jak jen to šlo. Po letech ale přišel zlom. Když bylo Adamovi 21 a Heleně 20 let, přišel manžel paní Jindrové domů z práce dříve, protože s ní potřeboval mluvit. Řekl jí, že už má dost takového života, nechce už dále jen přežívat, ale opravdu žít.

iZdroj fotografie: Pexels

Hned druhý den podal žádost o rozvod a začal spát na gauči. Paní Jindrová doufala, že je to vše jen zlý sen. Byla bez vzdělání, bez práce i bez peněz, navíc bydleli v bytě, který byl stále napsán na tchyni. Muž s dcerou své ženě sice pomáhal, ale to bylo vše. Byl odtažitý a nevrlý, chtěl odejít pryč co nejdříve. Paní Jindrová si tak musela najít práci alespoň na částečný úvazek, avšak to jí nájem nezaplatí. Je z ní samoživitelka, která se musí postarat o svou postiženou dcerku.

V tuto chvíli absolutně neví, co má dělat. Do nájmu jít nemůže, protože na to nemá peníze. Navíc současný byt je dokonale bezbariérově přizpůsoben. Bojí se však, že ji tchyně může kdykoli vyhodit. Má se tedy vzdát dcery, umístit ji do ústavu a začít se starat sama o sebe? Vždyť celých 20 let byla jen zavřená doma, v teplácích a bez make-upu. Svého manžela stále miluje, ale v hloubi duše ví, že manželství již slepit nepůjde. „Co mám tedy dělat, poraďte mi. Jsem zoufalá a potřebuji pomoc,“ ukončila těmito slovy svůj dopis paní Jindrová.

Článek „Manželství se nám rozpadlo pod rukama kvůli nemocné dceři,“ říká matka samoživitelka se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Matka opustila svého maličkého syna

Moisése Costa je muž, jenž si zaslouží velké uznání a respekt. Stará se totiž o postiženého chlapce, který není jeho biologickým synem. Když Moisése chodil s dívkou, již velmi miloval, netušil, co mu osud přinese. Po nějaké době vztahu mu žena oznámila, že čeká dítě, které ale není jeho. Byla mu nevěrná, ale neřekla mu, kdo je otcem. Muž její chování velmi těžce nesl, ale rozhodl se jí odpustit a dohodli se, že dítě vychovají společně, jako by bylo jeho vlastní.

Krátce po porodu žena řekla, že jde nakoupit a syna Davyda si vzala s sebou. Když se dlouho nevracela, šel jí Moisése vyhlížet ven. Jakmile otevřel dveře, uviděl na zemi malý plačící uzlíček. Jeho přítelkyně mu tam nechala svého syna a zmizela. Přestože Davyd nebyl Moisésovým biologickým synem, tento muž věděl, že se o něj musí postarat. Svědomí by mu nedovolilo nechat miminko na pospas svému osudu.

Davyd trpí mozkovou obrnou a dalšími komplikacemi

Od toho dne se Moisése cítil jako otec Davyda. „Miluji ho, jako by to byl můj vlastní syn. Je to můj nejlepší přítel, dělám vše, abych se o něj dobře postaral,“ řekl. Z počátku se dítě zdálo zdravé, ale během růstu se u něj začaly objevovat zdravotní problémy. Lékaři zjistili, že Davyd trpí dětskou mozkovou obrnou, epilepsií a trvalou atrofií končetin. Spolu s tím má také kognitivní pokles, který mu neumožňuje komunikovat s lidmi slovy. Jeho biologická matka jej byla párkrát za ta léta navštívit, ale nikdy neprojevila zájem zůstat se svým synem, kterému je nyní již pětadvacet let.

Přestože Moisésovi s péčí o dítě pomáhala jeho matka María José, pro rodinu je to od začátku velmi těžké. Mají velmi vysoké výdaje za zdravotní pojištění, plenky, léky a také za cestování a pohonné hmoty. Muž doufá, že se mu podaří najít chlapcova biologického otce, který by mu snad mohl finančně pomoct. „Davyd je láska mého života, nedám ho pryč. Ale potřebujeme pomoc,“ svěřil se Moisése.

A největší obavu má z toho, kdyby se jemu nebo jeho matce něco stalo, zůstal by Davyd na světě sám. Nechce, aby mu jej vzali, bude se o něj dál starat, ale chce být v klidu s vědomím, že když tady nebudou oni, bude mít jeho syn někoho jiného, kdo se o něj postará a bude ho mít alespoň z části rád tak jako on.

Článek Nevlastní táta se sám stará o postiženého syna, protože ho matka opustila. „Nikdy se ho nevzdám, ale potřebujeme pomoct,“ přiznává se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Matka postiženého syna od rodiny odešla

Třiatřicetiletý Jevgenij Anisimov z Ruska vždy snil o šťastné rodině. S manželkou se dlouhé roky o miminko snažili, a když konečně otěhotněla, měli oba obrovskou radost. Ta však netrvala dlouho. Když se totiž malý Misha v srpnu 2018 narodil, lékaři mu okamžitě diagnostikovali Downův syndrom. Manželé byli velmi rozrušení a nedokázali pochopit, proč se to stalo. Jevgenijova manželka se nakonec rozhodla, že chce dát dítě k adopci. Její muž s tím však nesouhlasil.

Přestože se ji Jevgenij snažil přesvědčit, aby syna společně vychovali, bylo to marné. Manželka podala žádost o rozvod a jednoduše odešla. Rus tak zůstal s dítětem sám. Byl velmi smutný a rozrušený, plakal a nevěděl, co dál dělat. Nakonec si však uvědomil, že je jediný, koho Misha má. Proto se rozhodl dát svému synovi ten nejlepší možný život a slíbil mu, že tady pro něj vždy bude a bude se snažit být tím nejlepším tatínkem.

Je z něj otec samoživitel

Jak se rozvedený muž později svěřil, jeho vztah s manželkou byl vždy dobrý a založený na vzájemné důvěře. Byla paní domu a o vše se starala. Avšak ve chvíli, kdy oznámila, že chce dát Mishu k adopci, byl Jevgenij připravený na konflikt. Jak se ukázalo, ten je nakonec rozdělil. Nyní chápe, že celá situace byla nad její síly, byla vyděšená a zmatená. A proto se z něj stal samoživitel.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený John Anisimov (@evgen_tyz)

Naštěstí se Jevgenij mohl kdykoli spolehnout na pomoc své matky a přátel. Opustil svou práci v Moskvě a přestěhoval se se svým synem do svého rodného domu. V současné době chodí Misha do školky společně se svými vrstevníky, využívá pomoci logopeda a také dochází na týdenní kurzy plavání. Jevgenij rád využívá sociální sítě, kde sdílí fotky svého syna, ale i příběhy dalších rodičů postižených dětí. Jeho instagramový účet má již přes 55 000 sledujících.

Článek Třiatřicetiletý muž sám vychovává syna s Downovým syndromem. Manželka od nich totiž po zjištění diagnózy utekla se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Přidávají příspěvky o jejich životě

Charlotte Smithová (29) a Tom Harding (26) zůstali otřeseni šokujícími komentáři, které obdrželi pod videi nahranými na sociální média. Klipy britského páru na internetu dokumentují jejich životy s dětmi, čtyřletou Avou-Grace a dvouletým Henrym, u nichž byla diagnostikována lisencefalie a mikrocefalie. Neočekává se, že budou žít déle než 10 let.

Komentáře zacházely příliš daleko

Tom se nechal slyšet, že jim lidé zanechávají drsné komentáře, a to hlavně proto, že od státu na děti pobírají příspěvky. Jako příklad uvádí komentář: „Nemůžu se dočkat, až budu za ty nepřítomné děti v kómatu platit po zbytek života.“ Jiní píšou: „Potřebují zbavit toho utrpení, vždyť z toho života ani nic nemají.“ Charlotte dodává: „Je to skutečně zraňující, ale snažíme se je neposlouchat. Mnoho takových zraňujících komentářů je rovnou smazáno.“

Poruchy, které je omezují

Mikrocefalie se vyznačuje menší než průměrnou hlavou, obvykle kvůli nedostatečně vyvinutému mozku. Podle odborníků postihuje jedno z 10 000 dětí. Lisencefalie je porucha mozku charakterizovaná abnormálními mozkovými závity. Pro oba rodiče bylo zjištění onemocnění jejich dětí zdrcující, avšak fakt, že se nedožijí více než deseti let, pro ně byl nepředstavitelný.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Daň v jejich osobním životě

„Oba jsme museli opustit práci, protože tu pro ně vždy musíme být,“ řekl Tom. „Naše společenské životy neexistují, hlavně protože jim musíme být vždy nablízku pro případ, že by potřebovali rychle do nemocnice – náš každodenní život je tak zaměřen výhradně na děti.“ Maminka vysvětlila, že nemoci silně omezují pohyby obou jejich dětí, přičemž žádné z dětí není schopno držet hlavu vzpřímenou.

Jejich životní stav se nezlepší

Protože děti nejsou schopny sedět ani chodit, potřebují neustálý dohled. Henry navíc trpí nadměrnou produkcí slin, není schopen správně polykat, a neustále tak hrozí, že se udusí. „Nemohou se vyvinout za období, kdy jim byly 3 měsíce,“ dodal Tom. „Nemyslím si, že někdy v životě budou chodit, mluvit nebo s kýmkoliv komunikovat.“

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jsou odhodláni vážit si maličkostí

„Oba máme ohromný strach, že už nám s dětmi nezbývá moc času… a chvíli trvá, než se s tím po každém ranním probuzení smíříme,“ prohlásila Charlotte. „Většina rodičů slaví, když jejich děti chodí nebo mluví, ale my můžeme oslavovat jen ty drobné věci, jako jsou úsměv nebo chichotání během hraní.“ Všechen čas strávený s dětmi je pro každého rodiče velkou vzácností a ti, kteří mají děti vážně nemocné, si ho váží o to více.

@thesmithadventures #mumsoftiktok #microcephaly #lissencephaly #disabilitytiktok #disabilityawareness #gtube #dayinmylife #dayinthelife #cerebralpalsy #hipdysplasia ♬ original sound – The smith adventures

Článek „Vaše děti by měly být usmrceny, protože zemřou mladé,“ komentují lidé videa postižených dětí, které jejich rodiče dávají na internet se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Bezdomovec a pes nerozlučnými přáteli

Muž, který žije na ulici, se ujal nemocného psa, protože mu ho bylo velmi líto. Chlupáč je ochrnutý na obě zadní nožky, takže není schopen normální chůze. Když mladík pejska našel, chudáček se jen plazil a kňučel. Proto se ho bezdomovec ujal a opatřil mu malý vozíček, který upevnil na jeho záda. Díky tomuto „kočárku“ může jeho čtyřnohý přítel chodit a sdílet s ním tedy každodenní zážitky. Stali se z nich nejlepší přátelé a psík je svému kamarádovi vděčný za lepší život.

Mladý muž s venezuelskými kořeny zaujal turistku Liru Quicano z Rimacu v Peru, která byla zrovna na dovolené ve Venezuele. Když procházela po Avenida Samuel Alcázar, uviděla velmi emotivní scénu, která ji chytla za srdce. Příběh tak dobrosrdečného muže ji okouzlil, takže chtěla o tomto krásném počínání říct celému světu. Nafotila tuto dvojici a sdílela fotky na sociálních sítích.

iZdroj fotografie: Freepik

Pes je svému pánovi vždy po boku

Jak zjistila, mladík se živí mytím aut, ale nemá dostatek peněz na bydlení, takže žije na ulici. U sebe má vždy svého postiženého pejska, který je pro něj jako vlastní dítě. Povídá si s ním, pečuje o něj a nedovolí, aby mu kdokoli ublížil. Do té doby, než se ujal svého čtyřnohého kamaráda, býval sám. Cítil, že mu stále něco chybí, takže jakmile viděl trpícího psa, věděl, že mu musí pomoci.

Jakmile se příběh dostal do povědomí lidí, snažili se mladíkovi a jeho věrnému příteli pomoci. Nosili jim jídlo, pití, ošacení a nějaké peníze. Dvojice dary s radostí přijala, ale svého žití na ulici se nechtějí vzdát.

Článek Bezdomovec se ujal psa bez zadních nohou a stará se o něj jako o dítě. Lidé se rozhodli jim pomoct se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Trpěl nevyléčitelnou vadou

Malý chlapec trpí od narození nevyléčitelným postižením, které mu znemožňuje chůzi. Vždy byl smutný, když okolo sebe viděl pobíhat zdravé děti, a jeho rodičům to bylo neskutečně líto. Cítili se bezmocně, protože jejich synovi nikdo nedokázal pomoci a on byl permanentně upoután na invalidní vozík.

Otce napadl skvělý nápad

Jeho otce trápilo, že viděl syna nešťastného, a strávil několik večerů tak, že seděl zavřený ve své pracovně a snažil se vymyslet nějaké řešení. Chtěl syna potěšit, a tak ho po pár dnech napadl skvělý nápad. Vyrobí speciální popruhy, kterými si syna připoutá ke svým nohám, a umožní mu tak zažít pocit samostatné chůze. Nakoupil potřebný materiál a s velkým elánem se pustil do práce.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Vyrobil důmyslný systém

Během víkendu vytvořil ve své dílně speciální systém. Nejširší popruh vedl okolo jeho pasu, k němu připojil vestu, kterou bude mít oblečený jeho syn. Další popruhy pak upevnil okolo nohou, aby s nimi mohl pohybovat a chodit. Věděl, že se podobné věci dají koupit přes internet, on se ale do tvoření tak zapálil, že měl za dva dny hotovo.

Syn měl neskutečnou radost

S návrhem pyšně předstoupil před svého syna, který okamžitě souhlasil s tím, aby šli na zahradu otcův systém vyzkoušet. Vše fungovalo na jedničku a maminka se rozhodla natočit video výjimečného okamžiku, kdy jejich syn poprvé stojí na vlastních nohách. Radost v očích malého chlapce je nepřehlédnutelná a nejen uživatelé Facebooku museli přiznat, že je video dojalo. Chlapec má obrovské štěstí na milující rodinu, která se mu snaží splnit všechny jeho sny.

Článek Otec si svého nemocného syna přivázal k nohám, aby zkusil, jaké to je chodit. Jeho reakce lidi dojala se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Dítě se narodilo s deformací obličeje

Jakmile se narodil tento malý chlapec, lékaři si ihned všimli, že je něco špatně. Jeho obličej byl totiž celý zdeformovaný. Doktoři vůbec netušili, zda chlapec přežije nebo jak dlouho. Rodičům tedy řekli, že netuší, co s dítětem bude dále, a že pokud přežije, je pravděpodobné, že bude mentálně postižené, neuslyší, neuvidí a nebude moci žít normálním životem. To rodiče dítěte natolik rozrušilo, že se jej vzdali a nechali v péči lékařů.

Operace a záchrana malého dítěte

Chlapcův stav nebyl vůbec dobrý a doktoři věděli, že potřebuje okamžitou operaci. Při operaci mu byly zprůchodněny dýchací cesty a zdálo se, že všechny životní funkce jsou v pořádku. Poté se odborníci pustili do výzkumu, jaký handicap vlastně dítě má. Po nějaké době byla chlapci diagnostikována těžká forma Treacher Collinsova syndromu. Tato nemoc způsobuje, že se u člověka v obličeji nevytvoří některé kosti nebo tkáně.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Chlapec byl nabídnut k adopci

Dítě dostalo jméno Francis a bylo nabídnuto k adopci. První tři roky byl u jedné ženy a ve věku 3 let se dostal k rodině Smithových, ti jej ale oficiálně adoptovali až o něco později. Smithovi u sebe měli ještě dalších 9 adoptovaných dětí, takže se Francis necítil vůbec sám. Francis o své rodině prozradil, že jej vedli k víře a k hudbě. Celý jeho život jej povzbuzovali, aby se nevzdával a šel si za tím, co chce. To mu v životě hodně pomohlo, a nakonec to dotáhnul daleko, i když mu lékaři diagnostikovali ještě autismus.

Francis podstoupil mnoho operací

Během svého života Francis podstoupil mnoho operací, které mu měly usnadnit život a také vylepšit vzhled. Byla mu provedena korekce rozštěpu patra, rekonstrukce dolních očnic, rekonstrukce lícních kostí. Dále u něj lékaři provedli operaci dolní a horní čelisti, upravili mu ucho a implantovali naslouchací pomůcky, aby měl jednodušší život. I přesto všechno má ale Francis v dospělosti následky, mezi které patří vada řeči, potíže s dýcháním, polykáním a žvýkáním potravy. Na jedno oko je úplně slepý a druhé oslabuje v důsledku stárnutí.

Muž se celoživotně potýká s problémy

Francis má dále problémy s úzkostmi a jednou už prodělal také menší mrtvici. Snaží se žít hlavně šťastným životem, ale sám přiznal, že to neměl v životě jednoduché. Ve škole jej spolužáci šikanovali kvůli jeho vzhledu i chování a občas se našli i učitelé, kteří se k němu nechovali vůbec hezky. Časem si ale všimli, že je hodně nadaný a inteligentní, což Francise podpořilo v tom, aby se věnoval anatomii, která jej hodně zajímala. Začal se tedy zajímat i o lékařské povolání a vše mu šlo skvěle, získal dokonce doktorát.

Článek Vzdali se svého syna, protože se narodil s deformací obličeje. Teď krutě litují, když vidí jeho obrovské úspěchy se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Její sestra byla těžce nemocná

Shellie je matka dvou dcer. Starší 12letá Aubrey je zcela zdravým dítětem, ale její 8letá sestra Angelina trpí od narození vážným postižením. Narodila se totiž se vzácnou svalovou dystrofií, která způsobuje postupné ochabování svalů celého těla, čímž zásadně omezuje pohyb nemocného. Angelina je trvale upoutána na invalidní vozík, protože tato nemoc je bohužel nevyléčitelná.

Nemohla si nechat ujít příležitost

Když se matka dcer vdávala, bylo Aubrey velmi líto, že si Angelina nebude moci užít svatbu naplno včetně tance. Aubrey tanec milovala a chtěla své sestře zprostředkovat zážitek, na který ani jedna z nich nezapomene. Vymyslela pro ně proto společné taneční číslo tak, aby se ho Angelina mohla zúčastnit i se speciálním invalidním vozíkem.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Maminka byla zcela v šoku

Ihned po svatbě popsala Shellie svůj zážitek. Svatební DJ přítomným oznámil, že po společném tanci novomanželů přijde čas na speciální představení. Matka dcer vůbec netušila o jejich vymyšleném vystoupení, jelikož nacvičovaly v tajnosti. Chtěly svou maminku překvapit a udělat její svatbu opravdu výjimečnou, což se jim skutečně povedlo.

Vytvořily nádherný okamžik

Po oslavě za Shellie přišla spousta svatebčanů, jelikož byli představením dojatí. Byl to opravdu nádherný a nezapomenutelný okamžik. Vzpomínat budou i malé tanečnice, protože je diváci odměnili bouřlivým potleskem. Nikdo nemohl uvěřit tomu, jak skvěle to malá Aubrey vymyslela, aby mohla zapojit i Angelinu. Video na YouTube zakrátko nasbíralo tisíce zhlédnutí. Lidé vystoupení ocenili mnoha pochvalnými komentáři.

Článek 12letá dívka přerušila svatbu, když se vydala na parket se svou těžce postiženou sestrou. Důvod všechny rozplakal se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Začala její dlouhá cesta

Přestože věděla, jak málo pravděpodobný je návrat jejích rodičů, snila o tom každý den. V pubertě dokonce jednou utekla ze zařízení, aby matku s otcem navštívila. To ji však jen ještě více ztrápilo. Její biologičtí rodiče s ní nechtěli mít nic společného. V ten moment se Anna rozhodla své štěstí nenechat záviset na někom jiném, ale získat si ho sama. Tak začala její dlouhá cesta.

i

Tvrdě pracovala na svém osamostatnění. Nakonec složila zkoušku, jež prokázala, že může žít sama. Naučila se pracovat s počítačem, malovat obrazy a začala si utvářet život podle svých vlastních hodnot a představ. Několik let se cítila v životě zaseknutá, dokud nepotkala muže jménem Anatolij, který ji učinil šťastnou. Anatolij sám překonal několik těžkých životních etap. Trpí následky dětské obrny a přesně ví, jaké je být jiný.

Jejich nemoc nebyla dědičná

Byli si souzeni, zamilovali se do sebe a v roce 2008 se vzali. Žili spokojeným životem a strávili spolu několik šťastných let, dokud Anna nepřekvapila Anatolije oznámením o těhotenství. Lékaři jim však zkazili radost, když jí doporučili podstoupit potrat. Žena to odmítla, protože ani její, ani manželova nemoc nebyla dědičná. Šance na porod zdravého dítěte byly stejné jako u ostatních párů.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Po celou dobu těhotenství se ji lékaři snažili přesvědčit, aby šla na potrat, ale ona nikdy nepodlehla. Příliš milovala dítě, které v břiše nosila. Nakonec měla Anna pravdu. V červenci 2015 se jí narodil zdravý chlapeček Kostia. Anna a Anatolij byli jako v sedmém nebi. Když si chtěli syna vzít domů, lékaři jim stroze oznámili, že to není možné. Anna se vždy považovala za silnou osobnost, ale v té chvíli se jí začal hroutit svět.

Dokázala si s dítětem poradit sama

Sociální pracovníci a lékaři se snažili novopečené rodiče přesvědčit, že se o chlapečka nebudou moci starat kvůli fyzickým omezením. Obávali se také, aby Kostia nebyl Anou či Anatolijem zraněn. Proto měl být chlapec předán do pěstounské rodiny. „Mohli byste jej ztratit nebo omylem utopit. Možná kluka špatně nakrmíte. Seznam hrozeb je dlouhý,” argumentovali doktoři. Anna se po celou dobu svého působení v sirotčinci starala o malé děti, takže si plně dokázala poradit i s vlastním synem.

Matka se o Kostiu v porodnici opravdu dobře starala, přesto jí lékaři nedovolili vzít si syna domů. Anna i Anatolij udělali vše pro to, aby dokázali, že jsou dostatečně dobrými rodiči. Podstoupili testy psychické i fyzické způsobilosti. Dle mnoha lidí se o dítě starat nedokážou, zároveň měli i neuvěřitelné množství příznivců. Nakonec byl tlak na úřady tak velký, až podlehly. Pár si konečně přivezl svého chlapce domů.

Jaký máte názor na rodiče s jakýmkoliv postižením?

Zdroj: Express

Článek Lékaři novopečené matce zakázali vzít si novorozeně domů. Začali tvrdit, že by ho mohla zabít se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Na klavír hraje nohama

Alberta vystupuje pod uměleckým jménem „Lorelai“ a narodila se s velmi těžkým postižením. Nevyvíjely se jí paže ani stehenní kosti. Když tedy dorazila na pódium v talentové soutěži a řekla, že bude zpívat a hrát na klavír, nikdo to nechápal. Jeden z porotců se dokonce zeptal na to, jak bude ve svém stavu hrát na klavír.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Lorelai mu na to však jednoduše odpověděla, že bude hrát svýma nohama. Poté už jí nic nebránilo v tom, aby ukázala svůj um. Její první vystoupení v talentové soutěži všechny dojalo, diváci dokonce tleskali ve stoje. Od jednoho z porotců dostala zlatý bzučák, což jí zajistilo postup do živých vystoupení. Lorelai dokázala celou tuto soutěž vyhrát.

Je to velmi pozitivní dívka

Když se Alberta narodila, lékaři si mysleli, že nepřežije více než pár dní. Její rodina ji kvůli tomu opustila. Nakonec dívku zachránila žena jménem Veronica Parvulescu, která se o ni starala a podporovala ji ve zpěvu a hře na klavír. Už v pouhých 14 letech dosáhla Alberta obrovského uznání za svůj talent, díky čemuž získala pozitivní pohled na život. Ona sama je na sebe také velmi pyšná.

Jak se vám líbí vystoupení této dívky?

Zdroj: TheGuardian

Článek Tato 14letá dívka se narodila bez rukou. O to úžasnější je podívaná, jak válí ve hře na klavír se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Dopis, který šokoval společnost

V sobotu večer jsme se s rodinou rozhodli zajít na večeři do naší oblíbené restaurace. Ihned se nám dostalo místa a objednali jsme si nápoje, přičemž jsme se rozhodovali, co si dáme jako hlavní jídlo. Jakmile nám číšník přinesl večeři, všichni jsme si pochutnávali, ovšem to pouze do chvíle, kdy jsme byli požádáni, abychom odešli kvůli stížnosti na hlučnost mého čtyřletého syna.

Můj syn Killian se narodil s neurologickou poruchou zvanou dětská apraxie řeči, která intenzivně ovlivňuje jeho život, a to hned v mnoha ohledech – zejména v komunikaci s lidmi a v podobě jeho náhlých výbuchů chování. Je to velmi energické dítě, které má co říct, ale když mluví, jeho slova jsou nejasná. Asi pět minut poté, co jsme se pustili do jídla, k nám přišel vedoucí, zeptal se nás, jak nám chutná a poté nám oznámil něco nečekaného. Ten pán totiž řekl, že musíme odejít z restaurace, protože dostal stížnost na hlučnost mého dítěte. Nemohla jsem tomu uvěřit. 

Jako omluvu nám dal kredit ve výši 20 dolarů se slovy, že jej můžeme použít při další návštěvě. Bohužel žádná další návštěva už nikdy nebude. Proč bych měla svého syna a zbytek rodiny vystavovat takové diskriminaci? Co by mě vůbec mohlo přimět k tomu, abych se vrátila? Byli bychom opět požádáni o odchod, kdyby byl můj syn hlučný? Tohle není v pořádku a já jsme se rozhodla oslovit společnost. Prosím sdílejte tento případ, protože jediný, kdo něco může změnit, jsme my – lidé. 

Výpověď v televizi 

Braunová o své zkušenosti hovořila také s místní televizí. Vysvětlila, že to nebylo tak, že by Killian běhal po restauraci a vyřvával, ale že s nimi seděl u stolu v zadní části, kde nebylo moc lidí. Celá tato situace se však dostala také k vedení restaurace, z níž byla rodina vyhozena. To reagovalo omluvou: „Jsme v kontaktu s rodinou a osobně jsme se omluvili. Snažíme se, aby se všichni hosté cítili v našich restauracích příjemně a vítaně, což se nám bohužel v tomto případě nepodařilo.“

iZdroj fotografie: Depositphotos

Vedení také dodalo, že se z této neomluvitelné chyby poučí a proškolí celý tým, aby mohl lépe sloužit všem „různorodým“ hostům. Jako kompenzaci dostala rodina dárkové karty, a dokonce i konzultace s organizací, která má usnadnit Killianův život. 

Jaký názor máte na tento srdceryvný příběh vy? 

Zdroj: TheSun

Článek Rodinu bez milosti vyhodili z restaurace kvůli postiženému synovi. Matka za něj bojovala zuby nehty se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Zdánlivě vydařené těhotenství

Třiadvacetiletá Alicia Bell se rozhodla svůj tragický příběh vyprávět online. Žena přiznala, že běžné nachlazení během těhotenství změnilo život jejího dítěte v noční můru a zcela zničilo jeho budoucnost. Alicia dodnes nemůže uvěřit tomu, co kvůli běžné nemoci prožívá a jak velký smutek její malá holčička zažije.

Bell byla těhotná a bez komplikací porodila dceru Scarlett. Miminko se však narodilo se záhadnou vyrážkou a slyšelo jen na jedno ucho. Alicia na pozadí tragédie, která bude následovat, ani netušila, že jde o natolik vážnou věc.

Děvčátko projevilo známky nemoci

Dítě rostlo a vše se zdálo být v pořádku, ale Alicia si po pár měsících všimla, že začalo zaostávat za svými vrstevníky. Rodiče pro jistotu vozili holčičku k lékařům. „Seděla nakřivo, nemohla si hrát jako ostatní děti. Scarlett se pokoušela chytit chrastítko a ono jí prostě vypadlo z ruky. Dle doktorů bylo vše v pořádku, ostatní děti údajně dožene, ale to se nestalo,“ řekla matka. Podezření rodičů rostlo, avšak ze strany lékařů byla odpověď pokaždé stejná. Rozhodli se, že takto to dál nepůjde, a malou Scarlett odvezli do nemocnice na vyšetření.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Rodiče chtěli znát diagnózu

V 10 měsících byla Scarlett převezena do nemocnice s plicní infekcí. Holčička strašlivě sípala. Magnetická rezonance ukázalo poškození mozku dítěte. Další studie odhalily, že to způsobuje cytomegalovirus, kterým se dívka nakazila v matčině lůně.

Pak si Alicia vzpomněla, že jednou během těhotenství onemocněla. Připadalo jí to jako obyčejná rýma, takže necítila potřebu to nějak více řešit. Podle lékařů se ale zřejmě nemoc matky podepsala i na miminku. Pokud by matka a dítě byly kdysi léčeny vhodnými léky, mohlo se předejít následným hrůzným událostem.

Nešťastná matka varuje těhotné ženy

Scarlett je nyní dva a půl roku. Sedět umí jen s pomocí speciální podpěry a chůze nepřipadá v úvahu – dívka nemá sílu unést vlastní váhu. Rodiče mají neustálý strach, zda se situace ještě nezhorší. Alicia proto nyní vytváří petici, kterou by zajistila, že všechna miminka budou podrobena hloubkovým porodním vyšetřením, aby se předešlo opakování noční můry s ní a její holčičkou. Sama by na to nepřišla, jelikož jsou příznaky cytomegaloviru totožné s běžným onemocněním.

iZdroj fotografie: Pexels

Nemoc, kterou nepoznáte

Cytomegalovirus je pohlavně přenosné virové onemocnění, jež je celosvětově rozšířené. Vyskytuje se ve formě nachlazení, nebo je asymptomatické. Vyznačuje se slabostí, malátností, bolestmi hlavy, kloubů, rýmou, zvětšením a zánětem slinných žláz. Největším nebezpečím pro plod je primární infekce v raných fázích těhotenství, protože často způsobuje tvorbu vrozených vývojových vad dítěte. Alicia apeluje na časté prohlídky u lékaře a nulovou lehkovážnost.

Jak často chodíte na preventivní prohlídky?

Zdroj: TheSun

Článek Žena během těhotenství prožila nachlazení. Nevědomky tím své dítě odsoudila k doživotní noční můře se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Jejich vizí je inkluzivní škola

Diváci soutěže skupině okamžitě tleskali a porotci se usmívali, když si s účinkujícími vyměňovali krátké úvodní slovo. Jedna z dívek byla neuvěřitelně nadšená, že vidí slavného Simona. Born to Perform je taneční skupina z Northamptonu. Tvoří ji lidé s postižením ve věku od 14 do 24 let. Podle jejich webových stránek je vizí skupiny provozovat inkluzivní školu tance a scénického umění se specializací na postižené a osoby se speciálními vzdělávacími potřebami.

iZdroj fotografie: Pexels

„Věříme, že naše lekce budou přínosem pro jednotlivce, přičemž výrazně zlepší jejich sebevědomí, komunikaci a celkovou duševní i fyzickou pohodu,” dodávají. Na webových stránkách taneční skupiny jsou k dispozici videa z předchozích vystoupení v médiích, včetně rozhovoru pro BBC News ke Světovému dni Downova syndromu. Born To Perform také uspořádala několik vystoupení během průvodů v době pandemie, aby všem zvedla náladu. Není těžké pochopit, proč si diváci tuto skupinu zamilovali.

Jedna z nejoblíbenějších show

Born To Perform se sama svou činností baví a chce, aby se bavili i všichni ostatní. Jakmile skončila své představení, porotci byli samý úsměv. Porotkyně Amanda Holdenová řekla: „Vaše nadšení z vás přímo tryská, každý z vás odvedl fantastickou práci. Nepřestávala jsem se smát, byli jste úžasní.” Simon Cowell skupinu poškádlil slovy: „Nelíbilo se mi to. Dělám si z vás srandu! Líbilo se mi, že jste se tolik bavili. Jestli mám být upřímný, tak to byla jedna z mých nejoblíbenějších show.“

Toto vyjádření pronesl se zářivým úsměvem na rtech. A porotce David? „Jsem naprosto unešený. Lidi, vlastně se mi to líbilo tak moc, že to prostě udělám,” oznámil. Poté vstal a stiskl slavný zlatý bzučák. Dětský autor a porotce pak vyběhl na pódium, aby pogratuloval skupině. Se všemi členy si plácnul pod sprchou zlatých konfet. Všichni měli slzy na krajíčku. Svůj úspěch si plně zaslouží. S touto úžasnou skupinou se ještě setkáme. A je to jen dobře.

Jak se vám vystoupení líbí?

Zdroj: Express

Článek Vystoupení hendikepovaných tanečníků nejenže všechny dojalo. Svým výjimečným výkonem si právem vysloužili „zlatý bzučák“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Mozek miminka byl jen dvouprocentní

Těhotenství probíhalo standardně bez větších komplikací. Žena ale musela absolvovat spoustu lékařských vyšetření. Během nich se ukázalo, že mozek miminka je vyvinutý pouze ze 2 procent. To signalizovalo, že nebude dlouho žít. „Než se Noah narodil, pětkrát mi dali možnost přerušení těhotenství. Lékaři nás vzali do místnosti, nakreslili kruh se slovy: tenhle mozek bude jen poloviční. Bylo to těžké,“ vypráví Shelly.

Noah se narodil v roce 2012 císařským řezem, protože jeho hlava byla příliš velká kvůli hydrocefalu. To je stav, kdy se v mozku hromadí mozkomíšní mok a způsobuje tlak v lebce. Přestože rodina ze severoanglického města Abbeytown od lékařů věděla, v jak závažném stavu jejich syn je, nevzdávala se a věřila v zázrak. Ten se nakonec také stal.

Po operaci mozek začal růst

Existovala možnost, že chlapcův mozek je jen něčím skřípnutý. Rodiče se rozhodli, že vyhledají experty, kteří by mohli Noahovi pomoci. Podstoupil dvojitou operaci, při které mu australští neurochirurgové uzavřeli otvor v zádech a vytvořili v hlavě kanálek, aby mu z mozku odvedli život ohrožující tekutinu. A stalo se něco neskutečného. Už krátce po operaci začal mozek růst až na 80 procent.

iZdroj fotografie: S vědomím Shelley Stone

Z chlapce, který neměl šanci na život, se začalo vyvíjet normální dítě. Začal lézt po čtyřech, mluvit, psát. „Je to velmi emotivní téma. Někteří lidé říkají, že vám nemůže narůst mozek. Jiní lidé říkají, že tam musel být odjakživa. Ale kdyby tam byl a rozmačkal se, byl by tak vážně poškozený, že by náš syn byl velmi mentálně i fyzicky postižený,“ uvedl chlapcův otec.

Upozorňuje na důležitost kyseliny listové

O svých útrapách, které provázelo těhotenství i narození Noaha, se Shelly rozhodla podělit s dalšími rodiči. Doufá, že se tak zvýší povědomí o důležitosti užívání kyseliny listové během těhotenství. Ta může zabránit vadám páteře a mozku. „I když jsem ji brala, nebrala jsem ji dostatečně brzy. Nikdo mi neřekl, jak je kyselina listová důležitá,“ vysvětluje Noahova matka. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí mají ženy, které chtějí otěhotnět, denně konzumovat asi 400 mikrogramů kyseliny listové.

Co říkáte na neuvěřitelný zvrat Noahova stavu?

Zdroj: TheSun

Článek Miminko se narodilo s mozkem, který se vyvinul jen ze 2 procent. Avšak tomu, čeho bylo schopné, nechtěli věřit ani lékaři se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Dívka trpěla vážnou poruchou

Tatjana se narodila s vzácnou fibulární hemimelií. Jde o poruchu, při které člověku zcela chybí kosti dolních končetin, takže bez protéz nemůže vůbec chodit. Rodiče dostali strach, že se o svou dceru nedokážou postarat. Byli totiž chudí a žili velmi skromně, dceru proto dali do místního sirotčince. Dívka tam žila ve velmi špatných podmínkách. V opuštěné oblasti například zcela chyběly dětské pleny, takže děti přebalovali do starých hadrů. Tatjanu odtud vysvobodil až pár z Ameriky.

Adoptivní rodiče přicestovali až z Ameriky

Beth a Steve Long toužili po adopci dítěte, jelikož vlastní mít nemohli. Žili ve velkém domě ve Spojených státech a věděli, že si výchovu budou moci dovolit. Když v databázi objevili Tatjanu a její příběh, hned věděli, že tuto holčičku musí z hrozných podmínek zachránit. Přicestovali do Ruska a bylo jim řečeno, že dívka nemá žádné žijící příbuzné. Rozhodli se Tatjanu vzít do Spojených států a dát jí šanci na lepší život. Když odlétali, bylo dívce teprve 13 měsíců.

Vyrůstala pod jiným jménem

V Americe změnili Tatjaně jméno, takže vyrůstala pod jménem Jessica Long. Když jí bylo teprve 18 měsíců, zaplatili jí rodiče amputaci nohou, aby se mohla naučit chodit s protézami. Jessica už odmala výborně plavala, jelikož voda jí nedávala žádné limity a mohla se v ní pohybovat svobodně. Plavání jí šlo čím dál tím lépe a její rodiče ji v něm podporovali a platili jí všechny tréninky. Za 19 let o ní mluvil celý svět a sbírala jednu medaili za druhou ze soutěží po celém světě.

Stala se nejúspěšnější handicapovanou plavkyní

Jessica brzy posbírala spoustu cenných medailí. Stala se z ní nejúspěšnější handicapovaná plavkyně v historii. Mluvil o ní celý svět a všude ji poznávali. Jessica v tu dobu projevila přání dozvědět se, co se stalo její biologické matce. Věděla, že byla jako malá adoptovaná, a myslela si, že její rodiče nežijí. Zkontaktovala proto ruské úřady, aby se dozvěděla, co se jim stalo. Dozvěděla se šokující zprávu. Oba její rodiče stále žijí v její rodné vesnici. Jessica se s nimi chtěla setkat a poděkovat těm, kteří jí dali život.

Její matka málem omdlela

Jessičina matka málem omdlela, když se dozvěděla, co se s její dcerou stalo. Je z ní světoznámá plavkyně a teď se s ní chce spojit. Propukla v pláč a rozhodla se napsat Jessice dopis a domluvit si schůzku. Jessica nakonec navštívila svou vlast a mohla po 20 letech obejmout svou matku. Ta byla velmi dojatá a řekla jí jen: „Moje holčičko. Je mi to moc líto.“ Jessica ruštině nerozuměla, a tak až z domova poslala matce jednoduchou zprávu: ,,Mami, prostě tě miluji.“ To byla slova, které její matka nečekala. Jejich příběh o lásce a odpuštění fascinoval celý svět.

Jaký máte názor na to, jak se zachovala Jessičina matka?

Zdroj: TheMirror

Článek Kvůli postižení se jí ihned zřekla. Poprvé se setkaly po 20 letech – když z ní vyrostla nejúspěšnější handicapovaná sportovkyně v historii se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Matka se o ni vždy bála

Karina Martinez měla o Mehlani vždy strach. Bála se, že bude kvůli svým očím terčem posměchu a že si nikdy neuvědomí, jak je díky nim krásná a výjimečná. Rozhodla se proto její příběh sdílet s celým světem a zvýšit tak povědomí o této extrémně vzácné nemoci. Lidé na sociálních sítích malou Mehlani zbožňují a její matku zahrnuli velkou vlnou podpory. Ta na oplátku na Twitteru zveřejnila desítky fotografií své fotogenické dcery.

„I get so nervous thinking about her starting school. What if other kids are mean about her eyes and she gets made fun of? What if she starts to hate her unique gorgeous eyes?“ #LoveWhatMatters https://t.co/qwSOGAMp3S

— Love What Matters (@LoveMattersMore) September 19, 2018

V těhotenství bylo vše v pořádku

„Mé těhotenství s Mehlani bylo zcela bezproblémové, vše se zdálo být v pořádku,“ zmínila Karina Martinez v jednom ze svých rozhovorů. „Než jsme si ji mohli odnést z porodnice, bylo potřeba udělat poslední vyšetření. Až tam zdravotní sestra zjistila, že není vše v pořádku. Několik dní jsme žili ve velké nejistotě.“ Teprve po pár dnech určila dětská lékařka diagnózu. Oči Mehlani se v děloze správně nevyvinuly a chyběla jí podstatná část duhovky, většinu jejích očí tvořila pouze zornice.

Její choroba vážně postihla duhovku

Mehlani trpí velmi vzácným Axenfeld-Riegerovým syndromem. Ten může mít různorodé příznaky, v jejím případě poškodil duhovku. Abnormality uvnitř oka vedou ke zvýšení tlaku v cévkách a mohou způsobit glaukom. Glaukomy často vedou k poruše vidění, proto musela Mehlani už v pěti měsících podstoupit operaci. Nyní pravidelně dochází na kontroly k lékaři a musí dodržovat další opatření. Na slunce například nesmí bez slunečních brýlí. Vše se ale vyvíjí k lepšímu a malá Mehlani si postupně uvědomuje, jak je díky svým očím jedinečná.

Jakou máte barvu očí?

Zdroj: Express

Článek Malá holčička má kvůli genetické chorobě „ďáblovy oči“. Přesto, a možná dokonce kvůli tomu, ji lidé milují se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Chodit mohla pouze po dvou

Navzdory tomu, že se narodila čtyřnohá, ji rodiče vždy popisovali jako zdravé, čilé a energické dítě. Josephine mohla normálně chodit po svých dvou bočních nohách, po dalších dvou to nebylo možné, protože ty byly až moc tenké a krátké. Takže se dá říct, že jí víceméně jen překážely.

V prvních letech života ji rodiče raději drželi dál od různých nepříjemných pohledů společnosti. Avšak nakonec se o ní stejně začalo mluvit, a tak ji přestali tajit. Josephine si získala největší oblibu, když jí bylo třináct a začala cestovat s cirkusem. Soubor, jehož byla součástí, byl tak populární, že se ho dosud snaží napodobit různé cirkusy, které nutí dámy, aby si ke svému tělu přidaly další dvě umělé nohy.

Nikdo na ni nemá

Nikomu se ale nepodařilo překonat bizarní dívku, která kromě čtyř nohou měla i dva oddělené sexuální systémy, které fungovaly naprosto normálně. To se ukázalo, když se Josephine provdala za Clintona Binkela. Měla 5 dětí, z nichž 3 vyrůstaly v jednom lůně a ty další 2 ve druhém. Navzdory svému neobvyklému tělu se cirkusová herečka dožila šedesáti let a užívala si spokojeného rodinného života, a dokonce i vnoučat.

Kdy naposledy jste byli v cirkuse?

Zdroj: TheSun

Článek Čtyřnohá žena se dvěma vagínami porodila přes obě pánve. Do cirkusu se na ni chodily dívat davy se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Roh nepředstavuje zdravotní riziko

Do útulku se dostal jako štěně a hned všechny upoutal. „Podle toho, co veterinář zjistil, vstřebal v děloze dvojče, a proto má na hlavě ocásek navíc,“ vysvětluje původ výrůstku Rochelle Steffenová, která centrum založila. „Právě to jej dělá výjimečným a roztomilým,“ dodává.

Neobvyklý výrůstek na hlavě psovi nezpůsobuje žádné zdravotní problémy. „Máme štěstí, že je to jen ocásek a netřepí se,“ říká zakladatelka útulku. Výrůstek nemá žádné kosti ani nervy. „Ocásek tam prostě je a nepředstavuje pro Narvala žádnou hrozbu, takže jej nechceme vystavovat zbytečné operaci,“ dodala.

Zvláštní psi jsou tvářemi útulku

V útulku má Narval kamaráda, jenž se jmenuje Mac. Je to zdravotně postižený pitbull, díky kterému vlastně centrum pro postižené psy vzniklo. „Mac byl zachráněný v dubnu 2011. Tehdy byl na prodej celý vrh štěňat pitbullů a on byl hodně nemocný. Ve 3 měsících vážil jen čtyři kila, tak jsem si jej vzala,“ popisuje Rochelle.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Rochelle Steffen (@_rochellesteffen)

Záchranné centrum pečuje o všechna plemena psů se speciálními potřebami. „Macovi bude brzy 10 let. Bojoval s milionem různých zdravotních problémů, ale je velmi statečný. Díky němu záchranné centrum, do něhož přišel i Narval, vzniklo,“ dodává. Rochelle si roh Narvala zamilovala. Psík je spolu s Macem tváří útulku.

Potřebují lásku více než jiní

Dosud centrum zachránilo více než 1 000 psů, kterým nejdříve pomohlo vrátit zdraví, a později pro ně našlo nové milující domovy. Nebylo to snadné. „Lidé si myslí, že je psi vyjdou na hodně peněz a starost o ně zabere příliš mnoho času, nebo jsou prostě příliš nemocní,“ konstatuje Rochelle. Jenže právě tito psi se zvláštními potřebami si zaslouží zahrnout láskou.

Co říkáte na roh, který má na hlavě Narval?

Zdroj: Mirror

Článek „Štěněčí jednorožec“ dostal netradiční jméno po kytovci. Narodil se totiž s ocáskem přímo uprostřed čela se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Vše dělá naprosto samostatně

Ryan, který je vedoucím designérem, řekl: „Všichni si myslí, že postižený chlap nemůže mít po svém boku hezkou ženu. Carrie je moje manželka, ne pečovatelka. Já ani žádnou nemám. Vše dělám samostatně, od řízení, koupání, jídla až po chození na záchod. Chápu, proč jsou lidé zvědaví a nevěří, když vidí Carrie, která je umělkyně, a mě, protože je to pro ně neobvyklé. Pro nás je to však naprosto normální. Láska na první pohled. Když jsme se s Carrie v roce 2000 potkali, okamžitě jsme se sblížili a já jsem od první chvíle věděl, že se vezmeme.”

iZdroj fotografie: Pexels

„Měla už dceru Myrandu, které je nyní 25 let, a já věděl, že chci být v jejím životě a dělat jí otce. Lékaři měli obavy, aby náš 18letý syn Noah nebyl jako já, i když to není dědičné, ale stejně by nám to bylo oběma jedno. Jsem živoucím důkazem toho, že můžete vést normální život, přestože jste se narodili bez rukou a s krátkýma nohama.” Ryan žije plnohodnotně. Lékaři si mysleli, že nebude schopen vzdělávání, řízení auta a zaměstnání. On jim však ukazuje pravý opak.

Sebevědomí se neobjevilo jen tak

Je nesmírně sebevědomý a stal se dokonalým vzorem pro ostatní děti s jeho onemocněním. Dodává: „Věděl jsem, že si najdu lásku, protože jsem se vždycky cítil dobře mezi dívkami, přestože jsem byl postižený. Rodiče se ke mně nikdy nechovali, jako bych byl jiný, a vždycky mě tlačili k tomu, abych zkoušel nové věci. Mám mnohem kratší ruce a nohy než ostatní muži, ale to mi nebrání mít stejné schopnosti.“

„Vystudoval jsem běžnou školu a začal pracovat v grafickém studiu, přestože tomu lékaři něvěřili. Když někdo předpokládá, že něco nezvládnu, tak mu rád ukážu, jak se mýlí. Už v mládí jsem si uvědomil, že svůj vzhled nezměním, nenarostou mi ruce a nohy, takže jsem se rozhodl ho přijmout. Sebevědomí mi nenarostlo přes noc. Vytrénoval jsem se, abych byl vždy pozitivní. Nikdy jsem neměl problém se šikanou, protože jsem se vždy dokázal slovně bránit.“

Mentor pro děti s postižením

„Neexistuje žádná kniha o tom, jak žít bez rukou a nohou pro blbce. Všechno dělám metodou pokusů a omylů.“ Ryan je mentorem pro děti se stejným postižením. Působí v USA, včetně jeho rodného města. Chce je naučit sebedůvěře vzdorovat nepřízni osudu, až vyrostou. Dodává: „Je pro mě důležité, abych byl k dispozici rodičům dětí, které mají stejný zdravotní stav jako já, aby si uvědomili, že nic není limitem. Někdy lidé nežijí svůj život naplno, protože se stydí za to, jak vypadají, nebo si myslí, že něco nedokážou.“

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Ryan Hudson-Peralta (@lookmomnohands)

„Sdílím s rodiči a dětmi tipy týkající se dostupných technologií a různých způsobů psaní, jako je například umístění pera pod bradu a rameno. Také si pro snazší psaní upravuji oblečení, takže sdílím i tyto triky. Rád bych spolupracoval s výrobci a upravil pár věcí pro osoby s postižením. Mým cílem je jednoho dne upravit Teslu, abych ji mohl řídit, a působit v televizi či ve filmech, aby děti s postižením po celém světě mohly vidět někoho, s kým se mohou ztotožnit.“

Jak na vás působí příběh tohoto silného muže?

Zdroj: Express

Článek „Je to moje žena, ne moje pečovatelka!“ Táta, který se narodil bez končetin, vypráví o motivaci, lásce a sebevědomí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Měli by být jinde

Kim Castillo, matka chlapce s Downovým syndromem, patří mezi stálé hosty restaurace Laurenzo’s Prim Rib v Houstonu, která je proslulá svým rodinným prostředím. Zdejší personál vždy přátelsky vítá ji i její rodinu, včetně pětiletého Mila, s nímž si pokaždé potřásají rukou. Jeden z místních číšníků se ale díky Milovi proslavil po celém světě a rázem se z něj stala celebrita. Neuvěřitelným způsobem se totiž dítěte zastal před nenávistnou skupinou hostů.

Poté, co se Milo pozdravil s několika číšníky a předváděl jim nová slova, která se naučil, požádali vedle sedící zákazníci o přesun k jinému stolu. Nikdo by jejich požadavku nepřikládal žádný zvláštní význam. Číšník Michael Garcia však zaslechl posměšnou poznámku, kterou utrousil jeden z nich: „Děti se speciálními potřebami by měli být speciální někde jinde!“

Riskoval svou práci

Když číšník slyšel hostova slova, nevěřil vlastním uším a nezvládl udržet masku profesionality. „V tu chvíli mě přemohly mé osobní pocity. Řekl jsem mu, že ho bohužel nemohu obsloužit,“ vzpomíná číšník Michael Garcia pro regionální televizi NBC. Ještě než hosté opustili restauraci, číšník se obrátil k onomu muži a řekl mu: „Jak tohle můžete říct o nádherném pětiletém anděli?“

Milova matka Kim pozorovala scénu s němým úžasem. Zaznamenala totiž jen to, že vedle sedící lidé se zvedli a odcházeli k jinému stolu. Uštěpačnou poznámku však žena neslyšela. Lidé, kteří nebyli obslouženi, rovněž patřili mezi stálé zákazníky restaurace, což Kim Castillo překvapilo ještě víc.

„Udělalo na mě dojem, že někdo vystoupí ze své komfortní zóny a riskuje svou práci proto, aby se zastal někoho jiného. Vím, že to Michael udělal ze srdce. Nemyslím si, že se zastavil a přemýšlel o tom, co udělá,“ komentovala nadšená matka Kim Castello.

Proslavil svou restauraci

Příběh o statečném číšníkovi má naštěstí dobrý konec. Vyhodit z restaurace stálé zákazníky by totiž mohlo stát zaměstnance místo. To se v tomto případě ale nestalo. Naopak, majitelé mohli hrdinnému muži děkovat, zvýšil totiž zásadním způsobem návštěvnost podniku.

Poté, co se příběh o jeho zásahu dostal prostřednictvím místních médií na veřejnost, stal se z Michaela Garcii vyhledávaný hrdina, jemuž chtěli mnozí potřást rukou. Číšníkův čin dokonce pochválilo vedení restaurace i na firemní facebookové stránce. Nikdy předtím v jejich podniku nebylo tak rušno jako teď. „Obchody jsou právě teď obrovské,“ uvedla Garciova kolegyně, číšnice Candace Roberts. „Lidé přicházejí, aby mu potřásli rukou a poobědvali v naší restauraci. Milují to!“ popsala.

Jaké máte zkušenosti s chováním lidí k postiženým?

Zdroj: TheGuardian

Článek Video: Hosté restaurace si raději přesedli, než aby seděli poblíž postiženého dítěte. Po reakci číšníka se za sebe všichni styděli se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Rozhodnutí bylo těžké

Ačkoli matka svého syna nedokázala zcela přijmout, její rozhodnutí se ho vzdát ji pronásledovala ještě měsíc poté, co ho nechala svému osudu v nemocnici. Hovořila s každým, o kom si myslela, že by jí mohl pomoci. S lékaři, kněžími i místními politiky. O osudu Roberta nakonec nechtěla rozhodovat sama, a tak hlasovala celá rodina včetně manžela a jejich čtyř dětí. Sourozenci chtěli, aby jejich postižený bráška vyrůstal s nimi doma. Muž ve své biografii později popsal, že se na svou maminku nikdy nezlobil.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Vždyť po čtyřech dětech čekala, že se narodí další zdravé dítě,“ vysvětlil. Chápal, že to pro ni byl velký šok, když se narodil s postižením. Nakonec tedy Robert vyrůstal v milující rodině. Přesto pro něj jeho dětství nebylo vůbec jednoduché. Hodně času musel trávit v nemocnicích, kde se ho snažili vyléčit. Na jeho těle byly opravdu vážné deformace. Děti ve škole se mu posmívaly a říkaly mu okoun, ošklivé prase nebo transformátor. Malý chlapec tak nedokázal přijmout svůj obličej.  

Musel čelit skutečnosti

Vypadal jako nikdo jiný na této planetě a tuto skutečnost musel přijmout. Ve 14 letech podstoupil celkem 24 různých operací. Jedna z nich mu dala možnost, že jeho obličej bude vypadat normálně. Hrozilo však, že kvůli tomu přijde o zrak. Celý dlouhý měsíc se proto rozhodoval, zda do toho půjde. Nakonec se rozhodl, že už nepodstoupí žádnou operaci. „Byl čas přijmout svou tvář, protože moje ošklivost je mojí součástí,“ přiznal. Robert se později stal novinářem, mluvčím a také otcem dvou dcer.

Dnes je mu 50 let a veřejně hovoří o svém neobyčejném příběhu. Inspiruje tím lidi po celém světě. Přijal to, že je jiný, a stal se sebevědomým mužem, který je ve svém životě úspěšný. A to jak v pracovní rovině, tak v té osobní. Také jeho žena ho bere takového, jaký je. Vzhled pro ni není důležitý, zamilovala se do Robertovy povahy, která je opravdu nádherná a čistá. „Každý může mít svou tvář, neodvracejte zrak od zrcadla a porozumíte všemu v té lásce, životě, bolesti,“ uzavřel.

Jak byste se vypořádali s postižením svého dítěte?

Zdroj: TheGuardian

Článek Kvůli jeho postižení si čerstvě narozeného syna nechtěli vzít. Jeho osud byl v rukou rodinného hlasování se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Vývojová vada je k potratu nepřesvědčila

Když se Sarah Heller a její přítel Chris dozvěděli, že spolu čekají miminko, byli nadšení a plni očekávání. Velkou ránu jim ale uštědřil osud, když se od lékaře při ultrazvuku dozvěděli o vývojové vadě plodu, známou jako dvojitý rozštěp horního rtu. Takto postižené děti se často matky rozhodnou raději potratit, aby takové dítě nečekal velmi těžký život.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Sara Heller

Sarah se k takovému řešení ale neuchýlila. Dítě si moc přála a potrat zkrátka nepřipadal v úvahu. „Jediné, na čem nám záleží, je, aby náš syn dýchal. Pak bude všechno v pořádku,“ odmítli rodiče lékaře, který jim přerušení těhotenství doporučil. Těhotenství proto pokračovalo až ke zdárnému porodu. Děťátko se narodilo s oboustranným rozštěpem rtu a chromozomovou aberací, ta zapříčinila rozsáhlou deformaci patra a nosní přepážky.

Osudová návštěva restaurace

S fotografiemi svého čerstvě narozeného syna Brodyho se milující rodiče ihned pochlubili na sociálních sítích, kde ale od mnoha lidí sklidili vlnu kritiky. I když z toho Sarah byla trochu nesvá, pohled do veselých očí svého malého synka jí vracel naději. Péče o novorozence však nebyla snadná. Kvůli své vadě měl potíže s jídlem a pitím, nemohl se smát a někdy měl potíže i s dýcháním.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Sara Heller

Vše se změnilo tehdy, když jednoho dne i se svým dítkem navštívil šťastný pár svou oblíbenou restauraci. Byli připraveni na negativní komentáře okolí. To, co se stalo, jim ale vzalo dech. Číšník rodičům oznámil, že je u jiného stolu čeká cosi důležitého. Jakmile tam přišli, u stolu nikdo neseděl, ale na ubrusu ležel přehnutý list papíru.

Když jej Sarah otevřela, stálo na něm: „Krásnému malému chlapci,“ a vedle ležel šek na 1 000 dolarů od neznámého dárce. Ten rodiče využili na plastickou operaci, která Brodyho obličej proměnila k nepoznání, a nyní je z něj krásný malý hoch.

Jak byste se na místě Brodyho rodičů zachovali vy?

Zdroj: DailyMail

Článek Věděli, že se dítě narodí s rozštěpem rtu, přesto si ho nechali. O 2 roky později syn vyrazil lékařům dech se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Porod odstartoval cestu ke dnu

Jakmile Claire porodila svého prvního syna, věci se začaly rapidně zhoršovat. „Odumřela mi pravá noha. Musela jsem začít používat invalidní vozík. Znecitlivěly mi i ruce a oko, které jsem musela nosit zalepené. Necítila jsem ruce, nemohla jsem ani zvednout Harryho. Musela se o něj starat moje máma. Nemohla jsem řídit ani jít ven s přáteli a skončila jsem upoutaná na lůžko,“ vzpomíná Claire na nejhorší období svého života.

iZdroj fotografie: Unsplash

Dívka kvůli neschopnosti pohybu také rychle přibrala na váze. Proto si ani nevšimla, že jí roste těhotenské břicho. S přítelem Paulem, který pracuje jako pojišťovací agent, o dalším potomkovi z přirozených důvodů ani neuvažovali. Příroda však byla moudřejší než oni.

Nepravděpodobné těhotenství bylo jen počátek překvapení

Jednoho dne se Claire probudila s nepříjemnými a velmi bolestivými křečemi v břiše. S pomocí vozíku dojela na záchod, když náhle ucítila silné nutkání tlačit. „Když jsem se otočila, leželo pode mnou plačící dítě,“ řekla dívka, která si uvědomila, že rodí. „Začala jsem křičet na Paula. Cítila jsem ale nutkání tlačit znovu a najednou se objevilo druhé dítě,“ hovoří o největším překvapení ve svém životě.

Paul odvezl svou ženu Claire a novorozená dvojčata do nemocnice, kde lékaři okamžitě umístili obě děti do inkubátoru kvůli jejich nízké porodní váze. Obě holčičky nevážily více než 1,5 kilogramu. Jinak byly ale zcela v pořádku. „Bez ohledu na to, jak dlouho jsem zírala na inkubátory, jsem to neuměla pochopit. Užívala jsem pilulky a stále jsem měla menstruaci,“ kroutila hlavou při vzpomínce na podivné těhotenství. Údiv, který ji ale čekal posléze, si však bude pamatovat do konce života.

Porod dal život dvojčatům i matce

Další zázrak na životem těžce zkoušenou ženu čekal už tři hodiny po porodu. Ležela na nemocničním lůžku a její manžel ji držel za ruku. Náhle se stalo něco, co ji nenapadlo ani v nejdivočejších snech. „Když jsem ležela na posteli, Paul mě držel za ruku a já jsem zjistila, že poprvé po měsících jeho dotek cítím,“ uvedla překvapená žena.

iZdroj fotografie: Pixabay

„O několik dní později mě začala brnět noha. Zkusila jsem vstát a dokázala jsem i přejít pokoj. I moje oko se začalo zlepšovat. Do týdne po porodu se všechno vrátilo do normálu,“ vypráví Claire. „Brzy jsem zase začala řídit, mohla jsem chodit ven s přáteli a hlavně jsem se mohla starat o své děti,“ dodala nadšená žena, která se po nečekaném porodu dvojčat vrátila zpátky do života.

Co říkáte na tento zázračný příběh?

Zdroj: Mirror

Článek Po porodu syna ochrnula na nohy. Další porod jí však nečekaně navrátil cit. K překvapení všech začala znovu chodit se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Jeden e-mail a cesta kolem světa

Fotografie opuštěného miminka s očima bez bělma, které zářily blankytně modrou barvou, obletěly svět. Lidé ji měli za kuriozitu, za něco k pobavení. Pro Erin Austinovou však byl pohled do hlubokých tůní holčiččiných očí osudovým momentem. Svému manželovi Chrisovi se svěřila s nápadem, že by mohli maličkou Číňanku adoptovat. A on nebyl proti. Erin proto napsala e-mail do sirotčince, v němž dívka žila, a pustila se do náročného procesu adopce.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Paige Ewing

„Byl to brutální a zdlouhavý proces,“ zhodnotila Erin stručně administrativní náročnost osvojení čínského miminka. V roce 2016 byla ale nakonec úspěšná. S manželem přeletěli půl světa, aby si svou novou dcerku vyzvedli a konečně ji zahrnuli veškerou láskou a péčí, po které tak dlouho a marně toužila. Pojmenovali ji Primrose, což v překladu do češtiny znamená petrklíč.

Neuměla ani pít z láhve, lásku nikdy nepoznala

Maličké děťátko se se svou novou situací nějakou chvíli sžívalo. Zvláštní zbarvení jejích očí bylo způsobeno vzácnou genetickou poruchou, kvůli níž se v jejích očích hromadila tekutina, což způsobilo úplnou slepotu. Kromě toho Erin a Chrisovi v sirotčinci řekli, že je nejspíš také hluchá. V čínském domově pro opuštěné děti neměla Primrose ani základní péči. Nezvládla ani udržet hlavičku, a dokonce ani neuměla pít z láhve.

Po pár měsících ale ke svým novým rodičům přilnula. Začala se jich chytat za ruce a tulila se k nim v bezmezné důvěře. Novou členku rodiny si zamilovali i její malá sestřička a bratříček. Všichni jsou nadšení, že s nimi Primrose sdílí domov. „Je to prostě normální dítě. Má svoje potřeby a touhy a umí být pěkně paličatá,“ zhodnotil situaci její nový tatínek Chris. Ten se už dříve zabýval prací s postiženými dětmi, což rodině velmi usnadňuje situaci. Podívejte se na video, kde si můžete zapnout i české titulky, a dozvíte se celý příběh Primrose a její nové rodiny.

Jak byste se rozhodli na místě jejích rodičů?

Zdroj: Metro

Článek Když rodiče spatřili novorozenou dceru se stříbrnýma očima bez bělma, zřekli se jí. Její fotografie však rázem obletěla svět a našla jí novou rodinu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Na zírání je zvyklá

Jistá Kanaďanka jménem Pam De Almeida seděla jednoho dne v kavárně i se svou osmnáctiměsíční dcerkou Sophií. Ta se narodila s Downovým syndromem, což je zvláštní genetická anomálie vyznačující se přítomností třetí kopie 21. chromozomu v molekule DNA. V kavárně se jí stalo něco, na co nikdy nezapomene a co sdílela na facebookové stránce Slice of Life (Kus života), již věnuje právě své dceři.

Stejně jako obvykle se Pam, respektive její dcera Sophia, setkala při návštěvě kavárny s lidmi, kteří nepokrytě na holčičku zírali a cosi si šuškali mezi sebou. Maminka už je na takové chování lidí zvyklá, i když ji často vytáčí až k nepříčetnosti. V ten den k ní ale přistoupil neznámý pár a oslovil ji. Na základě své zkušenosti se připravila na nejhorší. To se ale nestalo.

Každý člověk má hodnotu

Muž Sophii pozdravil plácnutím dlaněmi a podal jí ruku. Holčička se na něj usmála a zamávala mu. „Podíval se na mě se slzami v očích a řekl: Rád bych se s vámi podělil o jeden příběh. Obávám se ale, že ho nezvládnu říct, aniž bych se rozplakal,“ oslovil překvapenou Pam, která ho pobídla, aby bez obav pokračoval.

Muž jí popsal, jak včerejšího večera sledoval v televizi zprávy, kde právě odvysílali příběh jiné maminky dítěte s Downovým syndromem. Té lékaři doporučovali, aby šla po diagnóze postižení dítěte na potrat. Ta to ale odmítla a napsala dopis, v němž vysvětlovala své rozhodnutí.

Přistihla se, jak brečí do ubrousku

Muž povyprávěl Pam příběh maminky z televizní reportáže a popsal i obsah dopisu. „Podstatou bylo, že člověk nikdy neví, kdo bude mít jaký vliv na svět. Nikdy nemůžete vědět, co je člověk schopen dokázat, dokud mu nedáte šanci,“ popsal. Podíval se na ni a řekl: „Jste krásný člověk. Vaše dcera je krásná. Gratuluji vám k ní!“ Poté odešel.

Pam následně přistihla sama sebe, jak slzí do ubrousku, který celou dobu držela v ruce. „Ten muž byl první úplně cizí člověk,“ napsala ve svém příspěvku, „který mi pogratuloval k narození mé dcery a uznal její hodnotu. Její HODNOTU a její KRÁSU. Ve světě, který si o mé dceři šeptá za jejími zády, jenž na ni zírá, tento muž uviděl její DŮLEŽITOST,“ napsala v příběhu, který nasbíral více než 13 tisíc sdílení a téměř sto tisíc komentářů.

Jak na problematiku postižených dětí nahlížíte vy?

Zdroj: Cosmopolitan

Článek Neznámý muž oslovil v kavárně matku dívky s Downovým syndromem. Slova, která řekl, jí znějí dodnes v uších se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Propaguje vozíčkáře a učí je tančit

Svatební den je v životě všech snoubenců výjimečný. To, co se odehrálo těsně před složením svatebního slibu snoubencům Jayovi Bloomfieldovi a Chelsie Hill, ohromilo celý svět. Nevěsta Chelsie, která je přes deset let ochrnutá od pasu dolů, došla k oltáři do náruče svého snoubence po svých vlastních nohou.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Asha Bailey

„Jakmile mě Jay uviděl, spadla mu čelist“, uvedla šťastná nevěsta Chelsie. „Byl v šoku, vůbec netušil, že se to může stát,“ dodala se smíchem při vzpomínce na výraz překvapení svého ženicha. Chelsie se narodila jako zdravá dívka s talentem pro pohyb a tanec. Nešťastná nehoda ji v jejích osmnácti letech připravila o citlivost v celé dolní polovině těla a ona zůstala ochrnutá na vozíku.

To jí ale nezabránilo vést aktivní život. Založila první taneční tým na invalidním vozíku v Los Angeles, který si říká Rollettes. Od té doby je jeho generální ředitelkou a jakožto horlivá propagátorka paraplegiků má na svém instagramu přes 167 tisíc sledujících.

Vozík jí ve splnění snu nezabránil

Ve svůj slavnostní den, který si už jako malá vysnila do posledního detailu, nehodlala ani o krůček ustoupit ze svých snů a požadavků. A tak naplánovala pro svého snoubence Jaye neuvěřitelné překvapení, které ho u oltáře málem poslalo do kolen. Partneři se poznali, už když byla Chelsie ochrnutá. Proto Jaye Bloomfielda nikdy nenapadlo, že by si jeho nevěsta pro svatební slib k oltáři došla sama.

Chelsie svůj sen o průchodu svatební uličkou zrealizovala za pomoci speciálních ortéz a jezdicího chodítka. Přesto ale upozorňuje, že tím nemyslela vůči vozíku nic špatného. „Chci zdůraznit, že na tom, že se posadíte na invalidní vozík, není nic špatného. Když jsem ale vyrůstala, vždy jsem snila o tom, jak kráčím svatební uličkou,“ řekla. „Chtěla jsem to jen cítit. Ne že by mi moje postižení něco vzalo, ale chtěla jsem cítit jeho srdce u svého a koukat mu z očí do očí,“ dodala. „To pro mě osobně bylo opravdu důležité.“

Co říkáte na takové překvapení?

Zdroj: TheInsider

Článek Nevěsta upoutaná na vozík dopřála svému snoubenci ten nejkrásnější svatební den. Když ji spatřil v uličce, začal plakat údivem se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Rodiče odmítli léčbu svého dítěte

Dívce jménem Mariah Walton je 20 let a její nemoc lze vyléčit. Musí si však počkat. Když se narodila, měla vrozenou srdeční poruchu. Z tohoto důvodu se jí neuzavírala levá část srdce. Tento problém lékaři diagnostikovali ihned po jejím narození a našlo se řešení. Rodičům nabídli, že Mariah odoperují, ale ti jejich nabídku odmítli. Lékaři tak museli rozhodnutí rodičů respektovat.

iZdroj fotografie: Pixabay

Víra byla silnější

Rodiče Mariah věřili tomu, že jejich víra a modlitby uzdraví jejich dítě z nemoci, se kterou se novorozeně narodilo. Bohužel se stav miminka neustále zhoršoval. Právě kvůli tomu, že se nemoc neléčila, došlo k dalším komplikacím. U dítěte se vyvinula plicní hypertenze. U tohoto onemocnění je krevní tlak v plicních tepnách nad normální hodnotou. Kvůli tomu vzniklo nenávratné poškození. Poté je jedinou možností transplantace srdce a plic, aby člověk mohl žít.

iZdroj fotografie: Pixabay

Dívka se rozhodla osamostatnit

Mladá dívka je už od dětství svázána s postelí. Před dvěma lety se rozhodla opustit své rodiče ihned poté, co dovršila dospělosti. Nechtěla s nimi žít pod jednou střechou. Dává jim za vinu to, že je již od dětství nemocná a upoutaná na lůžko. I přes její onemocnění dokázala opustit své věřící rodiče a začít žít samostatně. Ve chvíli, kdy se stěhovala, zjistila také to, že 18 let žila bez rodného listu a čísla sociálního pojištění. Není však jediná, komu se to stalo.

iZdroj fotografie: Pixabay

Ze článku na The Guardian vyplynulo to, že v letech 2002 až 2011 zemřelo mezi sektami v Idahu více dětí než v celém státě. Rodiče jsou natolik oddaní své víře, že nechtějí léčit své děti. Ty na následky umírají nebo jsou do konce života postižení. Existuje podezření, že k těmto špatným číslům významně přispělo odmítání lékařské péče ze strany věřících rodičů. Znáte někoho, kdo zažil podobný případ?

Zdroj: Metro

Článek „Chci, aby šli rodiče do vězení. Zaslouží si to.“ Krutá slova od dítěte, ale až zjistíte důvod, dáte dívce za pravdu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Mladík má nejspíše více onemocnění

Muži, kterému je teprve 21 let, se lidé posmívají, protože podle nich vypadá jak mimozemšťan. Jedná se o muže, který pracuje jako dělník. Jeho hlava je veliká a oči má hluboko posazené. Jmenuje se Anshu Kumar a má pravděpodobně několik onemocnění, která lékaři nedokáží diagnostikovat. Jeho chůze je netypická, obtížně stojí a na hlavě mu nerostou vlasy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pan Kumar si vydělává pouze 50 liber měsíčně, což je u nás přibližně 1 500 Kč. Z tohoto důvodu si nemůže dovolit navštívit odborníka, který by mu s velikou pravděpodobností velmi pomohl. Stále doufá v to, že se vláda zapojí a pomůže mu financovat jeho léčbu. Zároveň si mladík přeje, aby začal žít normální život a jednou se oženil. Jeho zdravotní stav způsobil to, že mnoho vesničanů se mu směje a říkají mu, že vypadá jak mimozemšťan.

Muž má nejspíše Jacobsenový syndrom

Předpokládá se, že Anshu Kumar z indického Jagatpuru trpí několika nemocemi. Ty lékaři doposud nedokázali diagnostikovat. Panu Kumarovi navíc chybí peníze na to, aby mohl navštěvovat odborníky, kteří by mohli přijít na to, co přesně mu způsobilo, že má atypickou hlavu. Jeho stav může být Jacobsenovým syndromem.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Alexandra Thompson

Pan Kumar stále doufá v to, že mu jeho vláda pomůže. Sám řekl, že vypadá jinak a kvůli jeho vzhledu ho nikdo nemá rád. Chtěl by být normální a brzy se oženit. Děti, které potká, se bojí jeho vzhledu a utíkají pryč. „Vždycky čelím sarkasmu lidí a po jednom bollywoodském filmu založeném na mimozemšťanech mi lidé začali říkat mimozemšťan,“ řekl pan Kumar.

Kumar se snaží bojovat

Pan Kumar řekl, že se snaží lidi ignorovat, ale nemůže si pokaždé zacpat uši. Cítí se ve společnosti nešťastný a doufá, že jednou bude mít normální vzhled. Jeho otci je 46 let a jmenuje se Kamlesh. Ten si jako příležitostný dělník vydělává 150 liber měsíčně. „Anshu se narodil s odlišnými tělesnými rysy a vzali jsme ho k místnímu lékaři, ale ten nedokázal nemoc správně diagnostikovat,“ řekl jeho otec. Po několika zkušenostech s lékaři jeho rodiče již opustila naděje, že by se někdy vyléčil. Znáte někoho, komu se okolí posmívá za jeho nemoc?

Zdroj: DailyMail

Článek Záhadná nemoc, muž vypadá jako mimozemšťan. Všichni se mu posmívají, přitom se to může stát komukoliv se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Příběh, který není první ani poslední

Vymizení takzvané lidskosti a soucitu nejspíše hodně souvisí se ztrátou důvěry v lidi. Různé podrazy, zrady, nečekaná jednání a špatné reakce nás zkrátka odnaučily se o něco vůbec pokoušet. Tento příběh však vypovídá za vše. Když totiž autobus zastavil na zastávce, ke dveřím přišel chlapec s holemi. Dostat se dovnitř mu dělalo velké problémy. Ovšem nikdo nic neudělal. Žádný z cestujících nevstal, aby chudákovi pomohl.

iZdroj fotografie: Pixabay

Všichni na něj jen sem tam koukli. Jakmile se tedy přes značné nesnáze dostal dovnitř, opět mu nikdo nenabídl své sedadlo. Nejspíše by dítě nechali kolébat se ze strany na stranu při jízdě dopravního prostředku. To by však bylo nebezpečné nejen pro něj, ale také ostatní. Stejně si však své místo všichni drželi dál. Až jednomu muži v zadní řadě praskly nervy. A rozhodl se s tím něco udělat.

Takhle se to přeci nemůže nechat

Cestující do té doby pouze neslyšně seděl vzadu se sluchátky v uších. Nevypadal, že by ho nejdříve tato situace nějak vzrušovala, a dále se soustředil na hudbu, co poslouchal. Když ovšem viděl, jak se kluk už do autobusu dostával s obtížemi a nikoho nenapadlo mu přenechat své místo ani potom, rozhodl se to takto nenechat. Nemohl dělat dále, že nevidí, jak lidé sedící na sedačkách hned vedle postiženého mu nijak nepomůžou.

iZdroj fotografie: Pixabay

Proto si vytáhl sluchátka a začal svůj proslov. Když si stoupnul a spustil, všichni se na něj okamžitě s očekáváním otočili. První požádal všechny, zvláště ty, kteří seděli hnedka vedle chlapce s berlemi, o pozornost. Dále pokračoval: „Že vám není hanba. Koukat se na to, jak chlapec těžce nastupuje, a teď ho nenecháte se ani posadit. Opravdu si svého místa ceníte natolik, že se ho prostě nevzdáte a necháte chlapce stát?“

Mužova slova promluvila lidem do duše

Tato slova na lidi hodně zapůsobila. Okamžitě bylo poznat, že se za sebe začali všichni stydět. Hned jak domluvil, se najednou zvedlo několik lidí a opustilo tak své místo pro chlapce. Ten byl nejspíše i němý, a tak namísto slov díků alespoň přikývl a v očích se mu zračil hluboký vděk. Muži, který se nebál zakročit a vystoupit z řady, se dostalo velkého potlesku.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Dětem, starým lidem a všem v jakémkoli věku je potřeba pomáhat. Protože naše společnost by nikdy ničeho nedosáhla, kdybychom se jako lidé nespojili a nepomáhali si navzájem. Bez toho by to zkrátka nešlo. Lidé, kteří byli diváky této scény, si po této lekci jistě uvědomili, že tohle není správné. Ovšem promluvit do duše nepotřebovali jen oni. Chránit slabší a pomáhat jim je velice důležité, tak na to nesmíme zapomínat.

Zdroj: Transparency

Článek Do autobusu nastoupil zraněný chlapec a nikdo mu nenabídl své místo k sezení. Z davu se ozval muž a důraznou větou všechny vyškolil se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.