Remíza, která zrála měsíce

Analytička Kantar CZ Nikola Stárková to v komentáři k výsledkům shrnula přímočaře: ODS a STAN se „už několik měsíců přetahují o desetiny“. Nejde tedy o jednorázový skok ani o statistický výkyv, ale o vyústění trendu, který je vidět v celé letošní datové řadě:

ANO pozvolna klesá, ODS se ustálila a STAN vyrostl na její úroveň. Důležitý kontext: statistická chyba aktuálního modelu (1 200 respondentů, z toho 1 003 ve volebním modelu) se pohybuje mezi ±1,2 a ±3,3 procentního bodu. Remíza 15,5 na 15,5 je proto spíš sdílené druhé místo než tvrdé pořadí.

Rozpad SPOLU a jeho cena

Klíč k pochopení celé situace leží ve volbách 2025. Koalice SPOLU tehdy získala 23,36 % a 52 mandátů. Dnes její tři složky kandidují samostatně a součet jejich čísel vypadá docela jinak: ODS 15,5 %, KDU-ČSL 4 %, TOP 09 2,5 %. Dohromady 22 %, jenže dvě ze tří stran by se do Sněmovny vůbec nedostaly.

To není akademická poznámka. KDU-ČSL má v současné Sněmovně 16 poslanců, TOP 09 devět, všichni zvolení na kandidátce SPOLU. Při samostatné kandidatuře by o ně přišly. A hlasy pod pětiprocentní hranicí propadají, čímž se přepočtem posilují strany nad ní. Paradoxně tak rozpad SPOLU pomáhá i ANO, které ani nemusí růst, aby si udrželo dominantní náskok.

Stárková doplnila, že zánik společné kandidatury odstranil na opoziční straně jednoznačného lídra. Nejvíc z toho podle ní těží právě Starostové. Čísla to potvrzují: STAN ve volbách 2025 získal 11,23 %, teď je na 15,5 %. Nárůst o více než čtyři procentní body za necelý rok je na české poměry výrazný.

Grolichův efekt a Kubova sázka

Zajímavý pohyb zaznamenala KDU-ČSL. V lednu i únoru měřil Kantar lidovcům 3 %, teď jsou na 4 %. Časově se posun překrývá se sjezdem KDU-ČSL, na kterém byl 24. dubna zvolen předsedou Jan Grolich. Kantar kauzalitu přímo nepotvrzuje, ale první restartový efekt nového vedení je přinejmenším pravděpodobný. I tak ale lidovci zůstávají procentní bod pod hranicí vstupu do Sněmovny.

Opačným směrem se vydala TOP 09, z lednových 4,5 % spadla na 2,5 %. Na stejné hodnotě stojí i Naše Česko Martina Kuby, hnutí, které podle únorového Kantaru přitahuje hlavně bývalé voliče ODS a TOP 09. Kubův projekt se sám prezentuje jako teprve začínající, jenže trajektorie zatím nevypadá slibně: z únorových 3,5 % klesl na 2,5 %. Bez výrazné akcelerace zůstane vstup do Sněmovny spíš iluzí.

Co to znamená pro vládní většinu

Přesný mandátový přepočet k červnové vlně Kantar nezveřejnil, ale hrubá aritmetika je čitelná. ANO (31,5 %), SPD (6,5 %) a Motoristé (5 %), tedy dnešní vládní půdorys, mají dohromady 43 %. Protože pod pětiprocentní hranicí zůstává zhruba 16,5 % hlasů, které by při přepočtu na mandáty propadly, reálný podíl křesel pro strany nad hranicí by byl výrazně vyšší než prostý součet procent. Vládní koalice by tak podle nás s největší pravděpodobností většinu udržela, i když bez oficiálního mandátového modelu to nelze tvrdit s jistotou.

Na opoziční straně je situace složitější. ODS a STAN by musely hledat partnera, Piráty s 9,5 %, případně další subjekt. Jenže bez KDU-ČSL a TOP 09 ve Sněmovně by jim chyběly přirozené spojenecké hlasy, které měly v éře SPOLU k dispozici automaticky.

Řádné sněmovní volby připadají podle Ústavy na podzim 2029. Do té doby se může změnit leccos. Aktuální model je snímkem nálad z přelomu května a června 2026, ne předpovědí. Jedno ale říká jasně: opozice ztratila jednoho lídra a zatím nenašla způsob, jak si ho vytvořit znovu.

Článek ANO má 31,5 %, ale druhé místo nikdo nečekal. ODS a STAN jsou na tom úplně stejně se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Proč úředníci stávkovali

Odbory Úřadu vlády vyhlásily stávku den předtím, 4. června, poté co vedení úřadu odmítlo zastavit podpis delimitačních protokolů. Šlo o formální krok, kterým se vybrané agendy (od lidských práv přes protidrogovou politiku po záležitosti cizinců) převádějí z Úřadu vlády na příslušná ministerstva. Podle ČMKOS odbory varovaly před narušením kontinuity práce a odchodem klíčových odborníků.

Vláda argumentovala opačně. V oficiálním FAQ z 3. června tvrdila, že se nikdo nepropouští; zaměstnanci se pouze přesouvají na jiná tabulková místa a s nimi putují i peníze. Poradní rady a strategická koordinace zůstávají u premiéra, na resorty odcházejí výkonné části agend. Od 1. července 2026 měly nově vzniknout kanceláře vládních zmocněnců pro lidská práva a pro duševní zdraví a závislosti.

Jenže proti přesunům se ozvaly i dotčené poradní orgány. Výbor pro práva cizinců při Úřadu vlády přijal koncem května kritický podnět, signál, že odpor nešel jen z odborů a opozice, ale i zevnitř systému.

Kalouskova čísla versus realita

Bývalý ministr financí ve svém příspěvku pracoval s rámcem, který se dá shrnout takto: Úřad vlády narostl z přibližně 240 zaměstnanců na 540. Čísla znějí dramaticky. Problém je v tom, co přesně srovnávají.

Podle Výroční zprávy o státní službě za rok 2024 měl Úřad vlády na konci roku 2021 celkem 266 státních zaměstnanců, tedy lidí ve služebním poměru. Jenže k 1. lednu téhož roku existovalo 533 systemizovaných míst. Kalousek zjevně porovnal užší kategorii z jednoho roku se širší kategorií z roku jiného.

Oficiální data z odpovědí na žádosti o informace ukazují tento vývoj celkového počtu zaměstnanců:

• 2022: 530
• 2023: 540
• 2024: 549
• únor 2025: 561 (z toho 251 ve služebním a 310 v pracovním poměru)

Růst tedy existuje, ale vypadá jinak než „z 240 na 540″. Mezi lety 2022 a 2025 přibylo zhruba 30 lidí, nikoli 300. A systemizace s účinností od 1. ledna 2026 už počítala s úsporou 100 míst oproti původnímu předpokladu, takže po fázi bobtnání přišla fáze škrtů.

Proč ta věta fungovala

Kalouskův bonmot netrefil jen čísla. Trefil náladu. Česká veřejnost má k byrokracii dlouhodobou alergii a jednodenní stávka úředníků je pro ironika ideální materiál; dost krátká na to, aby se dala zesměšnit, dost symbolická na to, aby se dala politicky vytěžit.

Podle nás právě v tom spočívá síla výroku: zabalil složitý spor o reorganizaci státní správy do jednoho snadno sdělitelného posměšku. Nemusel vysvětlovat delimitační protokoly ani systemizaci. Stačila jedna věta a čtenář měl pocit, že rozumí.

Jenže data OECD ukazují něco jiného, než co intuice napovídá. Český veřejný sektor zaměstnává 16,57 % všech pracujících, méně než průměr OECD (17,91 %). Problém české státní správy podle analýzy OECD není v tom, že má příliš mnoho lidí. Je v organizaci, řízení a kvalitě výkonu. Paradoxně to Kalousek sám naznačil dovětkem o vině řízení, ne zaměstnanců, ale ta část už se nesdílela tak snadno.

Co se skutečně mění

Od 1. července 2026 se vybrané agendy přesouvají na ministerstva. Vláda mluví o přesunech, ne o propouštění. Odbory mluví o riziku odchodu lidí, kteří nebudou chtít měnit pracoviště. Poradní orgány mluví o ztrátě nezávislosti agend, které dosud fungovaly přímo pod premiérem.

Tři různé perspektivy, žádná z nich úplně špatná. Přesuny mohou odstranit duplicity, ale mohou taky rozbít týmy, které se budovaly roky. Úspora 100 systemizovaných míst zní úsporně, ale pokud odejdou zkušení lidé a místa se obsadí nováčky na resortech, efektivita neklesne jen na papíře.

Kalouskova věta bude žít dál jako memento o tom, jak snadno se složitý problém vejde do 280 znaků. Stávka skončila po jednom dni. Spor o podobu české státní správy nikoli.

Článek Kalousek si počkal na stávku úředníků. Pak napsal větu, která obletěla český internet se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně Turek řekl a kdo mu odpověděl

Turek ve svém vystoupení spojil několik linií, které dosud ventiloval výhradně mimo sněmovní sál. Mluvil o „bruselské demokracii“, zpochybnil efektivitu obnovitelných zdrojů a naznačil, že kvůli postoji EU nebude prosazovat svůj pozměňovací návrh na posílení pravomocí obcí při plánování větrných elektráren. Tón odpovídal jeho starším rozhovorům i videím, obsahově nešlo o překvapení, ale o přenesení celé argumentační výbavy do oficiální legislativní debaty.

Odpovědi na sebe nenechaly čekat. Ministr práce Marian Jurečka z KDU-ČSL mluvil o „dezinformační kampani proti větrným elektrárnám“ a Turka přímo obvinil, že „straší lidi a na sociálních sítích lže“. Konkrétní seznam nepravd sice v debatě bod po bodu nevyjmenoval, ale kontext ukazuje na okruh tvrzení, která analýza Seznam Zpráv už v únoru identifikovala jako nepodložené, od větrníků coby „sekaček na ptáky“ po tvrzení o nesnesitelném hluku rotorů.

Zdeněk Hřib z Pirátů zvolil jinou optiku. Turkovi vzkázal, že nebojuje proti „zlému Bruselu“, ale proti „levnější elektřině pro naše lidi“. Pirátská argumentace dlouhodobě stojí na tom, že Česko je závislé na dovozu energie a rozvoj domácích obnovitelných zdrojů snižuje cenovou zranitelnost domácností i firem. Do debaty se zapojili i další: Gabriela Svárovská upozornila na chvostovou pozici Česka v OZE, Ivan Adamec z ODS varoval před příliš rychlým tlakem na bezuhlíkovou transformaci a Berenika Peštová z ANO zpochybnila, zda lze na solárech a větru „utáhnout“ energeticky náročný průmysl.

Proč nejde jen o parlamentní show

Nejsilnější efekt Turkova vystoupení nespočívá v přirovnání ke komunismu. Spočívá v tom, že jeho pozměňovací návrh k větrným elektrárnám zasáhl do citlivého místa: takzvaných akceleračních oblastí pro obnovitelné zdroje. Ty jsou součástí české reformy 7.7 v rámci Národního plánu obnovy, závazku zjednodušit povolování OZE a vymezit území pro jejich rychlejší rozvoj.

Podle informací Deníku N Evropská komise varovala, že pokud Česko nestanoví podobu akceleračních zón do konce srpna 2026, hrozí riziko ztráty až 25 miliard korun z NPO. Turkův návrh by přitom pravidla pro tyto zóny výrazně zpřísnil, a to v situaci, kdy už dnes existuje rozsáhlý seznam území, kde akcelerační oblasti pro vítr vymezit nelze. Chráněná území, ochranná pásma letišť, vojenské prostory, okolí meteorologických radarů, to vše už je vyloučeno na základě nařízení vlády č. 507/2025 Sb. Turek tedy nenavrhoval regulaci volného prostoru, ale další zpřísnění už tak restriktivního režimu.

Motoristé vs. zbytek spektra: dvě verze levné energie

Za slovní přestřelkou stojí hlubší spor o to, odkud má přijít levnější elektřina. Turkova pozice není výstřel mimo stranickou linii. Program Motoristů pro sněmovní období odmítá upřednostňování OZE, staví český energetický mix na jádru, uhlí, plynu a vodě a mluví o „zelené energetice“ jako o zdroji obřích nákladů a destabilizace soustavy. Výrok o pětiletkách je Turkův osobní styl, obsahová osa je stranická.

Na druhé straně stojí argumentace Pirátů a části koalice: brzdění domácích větrných a solárních zdrojů prodlužuje dovozní závislost, zvyšuje cenovou zranitelnost a zpomaluje modernizaci sítě. Mezi těmito dvěma póly se pohybují ODS a ANO, obě strany přijímají jádro jako páteř, ale liší se v tom, jak rychle a jak tvrdě omezovat fosilní zdroje a jak vstřícně přistupovat k OZE.

Co bude dál s novelou i s Turkem

Sám Turek 11. června naznačil, že svůj pozměňovací návrh tlačit nebude. Deník N už dva týdny před debatou psal, že plán na omezení větrníků nejspíš spadne pod stůl, mimo jiné proto, že Andrej Babiš dal Turkovi najevo nelibost. Pokud to tak zůstane, přímý dopad na novelu stavebního zákona bude malý. Debata ale ukázala dvě věci: pravomoci obcí u větrných elektráren zůstávají politicky výbušné a Turek dokáže i z pozice jednoho poslance vyvolat celostátní diskusi.

Podle nás je nejpodstatnější časový rámec. Evropská komise připomíná, že všechny milníky českého plánu obnovy musí být dokončeny do srpna 2026. Do té doby zbývají necelé dva měsíce. Každý další pokus zpochybnit akcelerační oblasti, ať už z pléna, nebo ze sociálních sítí, bude Brusel číst jako signál, že Praha své závazky nezvládá. A dvacet pět miliard korun je argument, který přebije i tu nejlepší parlamentní repliku.

Článek Turek promluvil a Sněmovna vybuchla. Jurečka ho obvinil ze lží, Hřib z boje proti levné elektřině se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Čísla, která mluví jinak podle funkce

Samotné procento absence je v české dolní komoře relativní veličina. Premiér Andrej Babiš má podle aktuálních dat PSP kombinovanou neúčast 56,2 procenta. Ministryně financí a vicepremiérka Alena Schillerová 34,1 procenta. Šéf Motoristů Petr Macinka 43,9 procenta. Turek se svými 36,7 procenty sedí číselně mezi Schillerovou a Macinkou.

Rozdíl je ve funkčním kontextu. Babiš a Schillerová jsou členové vlády, jejich absence na hlasováních pléna se politicky čte jako důsledek exekutivních povinností. Turek členem vlády není. Funkce vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal, zřízená usnesením vlády č. 30 z 12. ledna 2026, mu dává koordinační roli napříč resorty, ale nedává mu ministerské křeslo ani formální alibi pro absenci v parlamentu. Když ANO obhajuje Babišovu neúčast vládní agendou, argumentace drží. Když totéž zkouší u Turka, naráží na otázku: co přesně celý den dělá?

Výbory jako druhá fronta

Problém se neomezuje na plénum. Turek je místopředsedou výboru pro evropské záležitosti a zahraničního výboru. Podle iROZHLASu dorazil na evropský výbor jen na tři z osmi jednání, naposledy 18. března 2026. Na zahraničním výboru měl účast čtyři ze sedmi. Sám přitom dříve avizoval, že z evropského výboru odejde, protože ho „nestíhá“. Neodešel. Důvod je prozaický: místopředsednická funkce ve výboru nese příplatek k poslaneckému platu. Za roli vládního zmocněnce zvláštní odměnu nepobírá.

Právě výbory se staly rozbuškou. V polovině května koalice interně řešila absentéry a podle Deníku N musel Turek svou docházku vysvětlovat. Slíbil nápravu. Schillerová mu podle dostupných zpráv vytkla opakované nechození do Sněmovny a časté absence ve výborech. Přímou veřejnou citaci se nám dohledat nepodařilo, ale sekundární zdroje její výtku shodně popisují jako neobvykle otevřenou.

Turek se brání, koalice lavíruje

Sám Turek kritiku odmítá. Pro server eXtra prohlásil, že s jeho docházkou „není žádný problém“ a že řeší jeden z nejsložitějších resortů. Novinkám napsal, že nemá čas sledovat „exhibice Pirátů u pultíku“ a že důležitá hlasování nevynechává. Na konkrétní dotaz iROZHLASu k odchodu z evropského výboru ale nereagoval.

Jenže vedle absencí se kumulují i další tření. Už v dubnu chtěl Babiš mluvit přímo s Turkem i s Macinkou kvůli Turkovým výrokům o „deratizaci parazitů“. Podle zákulisních informací Deníku N roste premiérova netrpělivost a v koalici se diskutuje o tom, zda je Turkova pozice zmocněnce ještě udržitelná. Veřejný důkaz konkrétního jednání o odvolání ale neexistuje, jde o zákulisní podání, ne o potvrzený fakt.

Co Turkovi reálně hrozí

Technicky jsou ve hře dvě roviny. O poslanecký mandát kvůli absencím přijít nemůže, Ústava mezi důvody zániku mandátu docházku neuvádí. Finanční sankce přichází jen při neomluvené neúčasti: po dvou neomluveně zameškaných jednacích dnech v měsíci ztráta poloviny platu, po čtyřech celého. Kancelář Sněmovny přitom v únorové odpovědi uvedla, že podmínky pro krácení u Turka tehdy splněny nebyly, protože část podzimu 2025 byl v pracovní neschopnosti.

Funkce vládního zmocněnce je jiná liga. Statut výslovně říká, že zmocněnce jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra životního prostředí. Stačí politická vůle. Turkův odchod by oslabil motoristický vliv na klimatickou linii kabinetu, ale agenda by zůstala na ministerstvu životního prostředí a ve vládě. Koordinační uzel by zmizel, svět by se nezhroutil.

Celá kauza je spíš testem koaličního mechanismu. ANO dosud Motoristy krylo, v personálních otázkách i ve výrocích. Každá další Turkova absence ale zvyšuje cenu tohoto krytí. A v politice platí, že účet se platí vždycky, jen se někdy posílá na jinou adresu.

Článek Turek má 38 % absencí ve Sněmovně. Schillerová ho veřejně napomenula, Babiš prý jedná o jeho konci se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Čtyři resorty, čtyři výtky

Nerudová nezůstala u diplomacie. Ministra kultury Otu Klempíře obvinila z toho, že předložil návrh zákona generovaný umělou inteligencí, který neobstál v připomínkovém řízení. Ministra pro sport a prevenci Borise Šťastného odbyla slovy, že jeho dosavadním výstupem jsou „cedulky, že se má chodit po schodech“. A u resortu životního prostředí mluvila o „dvouvládí“ mezi ministrem Igorem Červeným a europoslancem Filipem Turkem, které podle ní paralyzuje rozhodování.

Nejtvrdší rána ale přišla v pasáži o penězích. Nerudová Motoristům vytkla, že Česko kvůli jejich ideologickému odporu vůči emisnímu obchodování nemá schválený Sociální klimatický plán, a tudíž blokuje přístup k miliardám z evropského fondu. Právě tady se politická rétorika opřela o ověřitelná fakta.

Fond, který Česko míjí

Sociální klimatický fond je unijní nástroj na období 2026–2032. Má financovat výměnu kotlů, zateplení, čistší dopravu i dočasnou příjmovou pomoc domácnostem zasaženým zdražením energií. Podmínka čerpání je jednoduchá: stát musí Evropské komisi předložit a nechat schválit národní plán.

Jak na tom jsou ostatní? Podle veřejného přehledu Komise má Švédsko plán už přijatý. Chorvatsko, Řecko, Lotyšsko, Litva, Malta, Nizozemsko a Slovinsko jsou ve fázi hodnocení. U Česka k 10. červnu 2026 přehled neukazuje ani stav „submitted“. Plán nebyl odeslán.

Často zmiňovaných „52 miliard korun“ přitom není čistě unijní dotace. Maximální příděl pro Česko činí podle nařízení EU 2023/955 zhruba 1,56 miliardy eur. Zbylou čtvrtinu musí stát dofinancovat sám, nařízení vyžaduje minimálně 25% národní spolufinancování. Při kurzu kolem 25 Kč za euro vychází celkový balík na přibližně 52 miliard. Bez odeslaného plánu ale nejsou k dispozici ani evropské peníze, ani důvod připravovat ty české.

Proč vláda odmítá ETS 2

Kořen problému leží v rozhodnutí z 16. prosince 2025. Kabinet Andreje Babiše tehdy oficiálně oznámil, že systém obchodování s emisními povolenkami pro budovy a dopravu (ETS 2) nezapracuje do české legislativy. Argumentoval analýzou dopadů: při ceně povolenky 45 eur by české domácnosti a firmy zaplatily v letech 2027–2032 navíc asi 154 miliard korun, při 70 eurech za povolenku až 205 miliard. Programové prohlášení vlády z 5. ledna 2026 tento postoj zacementovalo jako oficiální linii.

Jenže Sociální klimatický fond byl navržen právě jako kompenzace dopadů ETS 2. Když stát odmítne implementovat systém, ztrácí politickou motivaci připravit plán čerpání z fondu, který má jeho dopady zmírňovat. Výsledek je paradox: vláda chrání občany před zdražením, ale současně jim zavírá přístup k penězům, které měly zdražení kompenzovat.

A riziko nekončí u ušlých dotací. Při neoznámení transpozice unijní směrnice může Evropská komise podle článku 260 odst. 3 Smlouvy o fungování EU navrhnout finanční sankce už při prvním podání k Soudnímu dvoru. Konkrétní částka závisí na závažnosti, délce porušení a platební schopnosti státu, konečné slovo má soud. Veřejně vyčíslená pokuta mířená přímo na Česko za ETS 2 zatím nebyla dohledána, ale právní mechanismus existuje a Komise ho v minulosti použila u jiných směrnic.

Reakce a kontext

Macinka podle sekundárního monitoringu reagoval stručně na sociální síti. Vyzval sledující, ať si představí, že by prezidentské volby vyhrála Nerudová a „na summit do Ankary se nyní drala paní Nerudová“. Primární příspěvek se nepodařilo ověřit v plném znění.

Nerudová v Napřímo napadla i předvolební slib Motoristů o vyrovnaném rozpočtu do čtyř let. Označila ho za „lhaní voličům“ a za ekonomicky nereálný závazek bez drastických škrtů v důchodech a sociálních dávkách. Detailní veřejný konsolidační plán, který by čtyřletý horizont rozepisoval na konkrétní opatření, se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat.

Proč se europoslankyně vůbec vyjadřuje k domácí koalici? Protože jádro její kritiky, ETS 2 a Sociální klimatický fond, je čistě evropská legislativa. Nerudová nemluví o komunální politice, mluví o implementaci unijního práva a o přístupu k evropským penězům. To je přesně agenda, za kterou v Bruselu sedí.

Kačer na špagátu je vtipná metafora. Ale 52 miliard korun, které české domácnosti zatím nemohou čerpat, vtipné nejsou.

Článek Tahal kačera, řekla Nerudová o Macinkovi v přímém přenosu. Motoristy ve vládě rozcupovala bod po bodu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Šest a půl hodiny kvůli programu

Výrok zazněl v úterý 26. května 2026 při schvalování programu sněmovní schůze. Sestavování programu zabralo podle Deníku Nzhruba šest a půl hodiny, opozice předložila kolem čtyřiceti návrhů na úpravy a ani jeden neprošel. Koalice předem odhlasovala možnost jednat i v noci, čímž si vytvořila páku: čím déle opozice zdržuje, tím méně manévrovacího prostoru jí zbývá na zbytek týdne. Malá celou situaci zarámovala jako důkaz, že opozice pracuje jen pro sebe, ne pro občany. Ironií je, že právě tímhle rámcem otevřela dveře ke srovnání, které pro ANO nevyznívá lichotivě.

Když obstruovalo ANO

Obstrukce nejsou vynález současné opozice. ANO je v minulém volebním období povýšilo na systém.

• Březen 2023, valorizace penzí. Debata trvala první noc šestnáct hodin. Tehdejší opoziční ANO a SPD otevřeně avizovaly, že hodlají v obstrukcích pokračovat několik dní. Cílem bylo zablokovat vládní návrh úpravy důchodů.
• Leden 2024, penzijní novela. ANO a SPD vetovaly možnost večerního pokračování projednávání, tedy přesně tu procedurální páku, kterou dnes koalice ANO sama používá proti opozici.
• 442 hodin nad programy schůzí. Celé volební období 2021–2025 se podle ČT24 vyznačovalo rekordním časem stráveným jen schvalováním programů, nikoli věcnou debatou o zákonech.

Současná epizoda (šest a půl hodiny a čtyřicet neúspěšných návrhů) je vedle šestnáctihodinového maratonu z roku 2023 spíš zahřívací kolo. Mechanika je ale totožná: dlouhá vystoupení s přednostním právem, natahování procedury, blokování přechodu k hlasování.

Co vlastně opozice chtěla otevřít

Spor o program nebyl jen o obstrukcích pro obstrukce. Opoziční poslanci se pokoušeli na program dostat témata, která koalici pálí.

Zdeněk Hřib útočil na premiéra Babiše kvůli střetu zájmů a dotacím; Transparency International ČR v lednu 2026 upozornila, že svěřenský fond RSVP TRUST pochybnosti neřeší. Martin Kupka navrhl bod nazvaný „dotační predátor v čele vlády“. Vít Rakušan varoval před důsledky přesunu lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva: závislosti a duševní zdraví mají nově spadat pod resort zdravotnictví, menšiny a rovnost pod MPSV, lidská práva pod ministerstvo spravedlnosti. Vládní argument zní: méně duplicit, jasnější odpovědnost. Opoziční: horší koordinace a slabší servis pro zranitelné skupiny.

Na stole leží i financování veřejnoprávních médií. Vládní plán počítá se zrušením televizních a rozhlasových poplatků a převodem financování ČT a ČRo přímo ze státního rozpočtu od roku 2027. Podle agentury Reuters by to pro Českou televizi znamenalo zhruba 5,73 miliardy korun, asi o 1,4 miliardy méně, než kolik by vynesly poplatky. Prakticky: lidé by přestali platit měsíční poplatek, ale média by závisela na každoročním rozhodování sněmovní většiny. Babiš sám na úterním jednání chyběl; pravděpodobným důvodem byla jeho účast u Vrchního soudu v Praze v kauze Čapí hnízdo.

Víc než přeřeknutí

Malá výrok veřejně nevysvětlila ani nevzala zpět. Naopak pokračovala v argumentaci pro zpřísnění jednacího řádu a další protiobstrukční úpravy. Právě to ukazuje, že nejde o izolovaný lapsus v ostré debatě, ale o součást koaliční strategie: zúžit opozici manévrovací prostor a zároveň ji morálně diskvalifikovat poukazem na obstrukce. Problém je, že „nebudete jako my“ tu strategii podkopává zevnitř. ANO dnes kritizuje metody, které ještě nedávno samo hájilo jako legitimní opoziční nástroj, a Malá to jednou větou řekla nahlas za celý klub.

Sněmovní paměť je krátká, ale ne tak krátká.

Článek Malá chtěla setřít opozici. Jednou větou připomněla obstrukce ANO se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Věta, která změnila pravidla hádky

„Soudružko, pokud máte důkazy o prodeji titulů, tak jste měla konat svoji občanskou povinnost dle par. 367 a 368 trestního zákoníku a kontaktovat policii.“ Tak zněla Nerudové odpověď na síti X, jak ji zachytil Forum 24. A aby úder byl kompletní, přidala: „Zjevně pořád platí: co komunista, to lež, co čin, to zločin.“

Jednou replikou tak Nerudová zasáhla dvě nejcitlivější místa celého sporu. Konečné sebrala komfort „jen politické nadávky“ a přepnula výměnu do roviny paragrafů. A antikomunistická zkratka na konci? Ta cílila na historickou zátěž, kterou KSČM nikdy úplně nesetřásla.

Co říkají paragrafy, a co ne

Paragraf 367 trestního zákoníku řeší nepřekažení trestného činu, paragraf 368 jeho neoznámení. Oba se vztahují jen na taxativně vyjmenované delikty, a mezi nimi skutečně figurují korupční trestné činy jako přijetí úplatku nebo podplacení. Pokud by tedy tvrzení o „prodeji titulů“ znamenalo, že Konečná disponuje hodnověrnou znalostí konkrétního korupčního jednání a nenahlásila ho, teoreticky by se oznamovací povinnost uplatnila.

Jenže právě v tom je háček. Z veřejně dostupného textu Konečné neplyne, že by sdělovala konkrétní skutkový popis nebo předkládala důkazy. Používá politickou nálepku, která odkazuje ke staré kauze kolem doktorských programů na Mendelově univerzitě v Brně. A ta kauza má složitější výsledek, než jak vyznívá zkratka „prodavačka titulů“ — přezkumná komise Národního akreditačního úřadu v roce 2023 zrušila rozhodnutí o ukončení oprávnění uskutečňovat tři doktorské programy a správní řízení zastavila.

Síla Nerudové věty tedy nebyla v právní nevyhnutelnosti. Byla v tom, že přenesla spor z roviny, kde se obě političky jen urážejí, do roviny, kde jedna z nich musí vysvětlovat, proč nekontaktovala policii. Rétoricky brilantní tah. Právně? Spíš demonstrativní.

Konečná odchází, ale ne z politiky

Výměna přišla v momentě, který je pro KSČM mimořádně křehký. Konečná 17. května oznámila, že na sjezdu 30.–31. května 2026 nebude kandidovat na žádnou stranickou funkci. Jako důvody uvedla únavu po třech náročných kampaních, složitou rodinnou situaci a touhu věnovat se naplno práci europoslankyně. Zároveň ale zdůraznila: „Z politiky určitě neodcházím“ a „k ničemu nebudu mlčet.“

KSČM přitom vstupuje do sjezdu v nejslabší kondici za poslední roky:

• Úbytek členů pokračuje
• Státní příspěvky klesají
• Kampaň Stačilo! v posledních volbách stála 40 milionů korun, z toho 27 milionů tvořily zápůjčky a úvěry
• Vztah mezi KSČM a projektem Stačilo! zůstává nevyjasněný

O post předsedy se podle ČTK ucházejí minimálně dva potvrzení kandidáti: mluvčí strany Roman Roun a místopředseda Milan Krajča. Celkem má kandidovat pět lidí, kompletní seznam ale zatím veřejně potvrzen nebyl.

Přestřelka, která se opakuje, jen ostřeji

Není to poprvé, co si obě političky vjely do vlasů. V únoru 2026 se v televizní debatě na CNN Prima NEWS hádaly o Rusko, evropskou vládu a energetiku. Padlo tehdy „už ani to Rusko vás nechce“ i obligátní „prodavačka titulů“. Květnová výměna je ale kvalitativně jiná. Už nejde o studiové překřikování s moderátorem uprostřed, ale o promyšlený veřejný protiúder zarámovaný paragrafy trestního zákoníku, publikovaný v momentě, kdy protivnice ohlašuje ústup z vedení strany.

Soudružko, pokud máte důkazy o prodeji titulů, tak jste měla konat svoji občanskou povinnost dle par. 367 a 368 TZ a kontaktovat policii. Vzhledem k tomu, že jste tak neučinila, hrozí vám trestní stíhání za trestný čin neoznámení nebo nepřekažení trestného činu. Zdravím ze…

— Danuše Nerudová (@danusenerudova) May 17, 2026

Právě tohle podle nás dělá Nerudové repliku tak účinnou. Konečná chtěla odejít z čela KSČM s obrazem bojovnice, která nekompromisně pojmenuje bruselské „kývače“. Místo toho se ocitla v pozici, kde musí vysvětlovat, proč, pokud opravdu ví o prodeji titulů, nešla na policii. K bezprostřední odpovědi na tento konkrétní protiútok se Konečná v otevřených zdrojích dosud nevyjádřila.

Kdo vyhrál a kdo prohrál

Reprezentativní data o dopadu na voliče neexistují a bylo by nefér je vymýšlet. Z hlediska mediální údernosti ale vychází silněji Nerudová, vyrobila citovatelnou větu, která obletěla zpravodajské servery, a přepnula spor do registru, kde má protivnice těžší pozici. Konečná si naopak drží svůj dlouhodobý antibruselský a anti-NATO rámec, který její voličskou základnu mobilizuje bez ohledu na jakékoli paragrafy.

Obě političky si jednou výměnou potvrdily to, co o nich víme: Konečná útočí instinktem, Nerudová vrací kalkulací. Sjezd KSČM za dvanáct dní ukáže, jestli strana dokáže přežít odchod své nejviditelnější tváře, nebo jestli květnová přestřelka byla jen předzvěst hlubšího rozpadu.

Článek Soudružko, hrozí vám trestní stíhání. Nerudová srazila Konečnou jednou větou se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně Murová řekla a proč to Piráti berou osobně

Klíčový je sled vět. Murová nejprve mluvila obecně o problému s psychotropními látkami mezi poslanci. Hned nato ale zúžila záběr – pohledem na pirátské lavice a poznámkou o „zajímavé podívané“. Právě toto spojení obecného tvrzení s konkrétním gestem směrem k jednomu klubu čtou Piráti i média jako cílené nařčení. Nebyla to glosička u kávy, padlo to v živém celostátním vysílání před statisíci diváků. A ve veřejně dohledatelných zdrojích k výroku neexistuje jediný předložený důkaz – žádný test, žádné svědectví, žádný protokol.

Hřibův protiúder: „nehoráznost“ a Vondráčkovo bumbání

Zdeněk Hřib reagoval ještě téhož odpoledne na síti X. Murové slova označil za „nehoráznost“ a zdůraznil, že většinu pirátského poslaneckého klubu dnes tvoří matky s malými dětmi. Pak přešel do protiútoku ve dvou krocích:

• Alkohol ve Sněmovně: Připomněl, že interní zákaz podávání alkoholu během jednacích dnů kdysi platil – a zrušil ho právě Radek Vondráček z ANO, „proslulý svým bumbáním“.
• Moskevská kauza: Nepřímo oživil Vondráčkův televizní vstup z Moskvy na podzim 2018, který se stal symbolem toho, jak vypadá poslanecká „střízlivost“ v podání hnutí ANO.

Stejnou linku držely pirátské poslankyně Klára Kocmanová Hoffmannová a Adéla Šípová Pipášová. Hoffmannová mluvila o „politickém dnu“, Pipášová šla ještě dál: připomněla, že v minulém volebním období se všichni pirátští poslanci jako jediný klub nechali dobrovolně otestovat na psychotropní látky. A vyzvala Murovou k veřejné omluvě.

Vondráček, Moskva a alkohol – proč se to vrací

Hřibovo vytažení Vondráčkovy karty není náhodné. V říjnu 2018 čelil tehdejší předseda Sněmovny kritice za cestu do Ruska, při níž vznikl sledovaný televizní vstup. Vondráček se pak ve Sněmovně hájil slovy, že kolem cesty vzniklo „více fám, než je zdrávo“. Dolní komora nakonec přijala usnesení, že návštěva byla v souladu s českými zájmy, a Vondráček se s ministrem zahraničí Petříčkem dohodl na lepší koordinaci zahraničních cest. Formálně tedy kauza skončila bez sankce – ale mediální stopa zůstala. A právě tu teď Piráti vytahují jako zrcadlo: kdo si chce osobovat právo mluvit o střízlivosti poslanců, měl by začít u vlastního klubu.

Právní rámec: televizní studio není plénum

Důležitý detail, který debatu posouvá za hranice běžné politické přestřelky. Murové výrok nezazněl na plénu Sněmovny, kde by se posuzoval v režimu poslanecké indemnity podle článku 27 Ústavy. Padl v televizním studiu. To znamená, že případné právní kroky by se řídily občanským zákoníkem – ochranou osobnosti – a v krajním případě i trestním zákoníkem, konkrétně skutkovou podstatou pomluvy. Piráti zatím požadují omluvu, žalobu neohlásili. Civilní spor o ochranu osobnosti je ale reálnější varianta než sněmovní disciplinární řízení, které by vedl Mandátový a imunitní výbor.

Kdo si může dovolit mluvit o politické kultuře

Celý spor funguje jako lakmusový test. Jedna strana vytáhla drogy bez důkazu, druhá okamžitě vrátila alkohol a Moskvu. Věcná debata o tom, zda má Sněmovna regulovat konzumaci alkoholu při jednáních – návrh, který předložili starostové – se rozpustila v osobních útocích a starých křivdách. Podle nás to návrhu spíš uškodí: místo hlasování o pravidlech se řeší, kdo koho víc urazil. Murová se v době přípravy tohoto textu veřejně neomluvila.

Článek Babišova poslankyně nařkla Piráty, Hřib zuří a vrací úder se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Sedmdesát milionů v autech, hodinkách a hotovosti

Čísla, o která se celý spor opírá, pocházejí z Turkova zákonného majetkového přiznání podaného po nástupu do poslanecké funkce. Investigativní článek Seznam Zpráv z listopadu 2025 rozepsal přiznaná aktiva takto:

Součet se blíží 70 milionům korun. Turek tehdy vysvětloval, že veterány nakupoval levně v letech 2006 až 2010 a jejich hodnota postupně vzrostla. Jak konkrétně financoval nákupy a renovace, blíže nerozvedl. Řekl jen, že preferuje hotovost.

Fridrichová na tato čísla naráží opakovaně. V otevřených zdrojích jsou s Turkem spojeny firmy Art of Performance a Transgas, obě podle dostupných závěrek dlouhodobě nevykazují téměř žádný zisk. Fridrichová mluví o třech firmách, třetí ale veřejně nejmenuje. Právě v tomto nesouladu, vysoký přiznaný majetek versus nízké doložitelné příjmy, vidí problém.

Proč doorstep a proč právě teď

Fridrichová, bývalá hlavní tvář pořadu 168 hodin, která z České televize odešla k 31. 8. 2024, podle vlastních slov Turkovi v minulosti několikrát psala se žádostí o rozhovor. Odpověď nedostala. Čekání před Sněmovnou proto v jejím podání není provokace, ale náhradní cesta, když politik standardní žádost ignoruje.

Nebyla to přitom první taková konfrontace. Už v únoru 2026 ho zastavila kvůli jeho cestě na neformální setkání ministrů životního prostředí na Kypru. Tehdy Turek řekl „určitě ne“ a zmizel do budovy. Forma je podobná, obsah je tentokrát citlivější, jde o peníze, ne o program zahraniční cesty.

Co říká zákon o střetu zájmů

Každý poslanec je veřejný funkcionář podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Vstupní oznámení o majetku, příjmech a závazcích musí podat do 30 dnů od zápisu do registru. Zákon výslovně požaduje, aby údaje byly „přesné, úplné a pravdivé“.

Pokud funkcionář uvede zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje, dopouští se přestupku podle § 23. Pokuta se pohybuje od 1 000 do 50 000 korun, částka na první pohled směšná. Podstatný je ale jiný detail: u tohoto typu přestupku zákon výslovně vylučuje možnost uložit pouhé napomenutí nebo od trestu upustit. A hlavně, samotné přestupkové řízení by znamenalo formální šetření, při němž mohou do registru nahlížet orgány Finanční správy, soudy i orgány činné v trestním řízení.

Podnět k prošetření může podat kdokoli. Zatím ale v dohledaných zdrojích žádný takový podnět evidován není. Celá věc se tak pohybuje v rovině mediálního a politického tlaku.

Proč mlčení škodí víc než odpověď

Odmítnutí odpovědi samo o sobě nic neprokazuje. Turek má právo nemluvit s novináři a zrychlený krok směrem do Sněmovny není důkaz čehokoli. Problém je jinde: vedle jeho mlčení existuje konkrétní, veřejně dokumentovaný rozpor. Seznam Zprávy loni popsaly, že do konce roku 2016 ve veřejných rejstřících chybí dohledatelné oprávnění k renovacím aut, přesto Turek podle dokumentů a výpovědí klientů přijal mezi lety 2014 a 2017 za auta a renovace téměř 8,5 milionu korun. V jednom policejním záznamu se dokonce objevuje jeho výpověď, že miliony za prodej a opravu Jaguaru nezdanil. Oslovení právní experti tehdy uvedli, že popsaná činnost mohla nést znaky neoprávněného podnikání.

Nic z toho není pravomocný závěr. Ale každá odmítnutá odpověď nechává tyto otázky viset ve vzduchoprázdnu, a čím déle visí, tím hůř vypadají. Podle nás je právě tohle jádro celého příběhu: ne to, že Turek vlastní veterány za desítky milionů, ale to, že ani po půl roce opakovaných dotazů nepředložil jedinou konkrétní, číselně ověřitelnou verzi, jak k nim přišel.

Schůzku, na kterou Fridrichovou odkázal, zatím nikdo nepotvrdil. Otázky zůstávají na stole, a Turek zůstává v budově Sněmovny.

Článek Fridrichová konfrontovala Turka ohledně původu milionů, raději utekl se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně zaznělo v České televizi

Klíčová pasáž debaty se točila kolem jediného slova. Řezníček otevřel Macinkův dřívější výrok z Partie a zeptal se, zda si za ním stojí. Macinka odpověděl bez zaváhání: „Já myslím, že je to poměrně milý a neagresivní termín. Já ho používám normálně.“ A pokračoval: „Když je něco méněcenného, tak mi to slovo prostě nepřipadá nějak agresivní.“

Řezníček reagoval připomínkou, že slovo „méněcenný“ se často objevovalo v nacistickém slovníku. Macinka historický kontext nepopřel úplně, ale obešel ho jazykovým rozlišením: „Já se pamatuji ze školy, že nacisté používali slovo Untermensch a tak dál. Já jsem nic takového nepoužil.“ Použití výrazu „méněcenný“ pak podle svých slov nepovažuje za „zločin proti lidskosti“ a odmítl se za něj omlouvat.

Historická námitka, která nestojí na dojmu

Řezníčkova připomínka nebyla publicistickou nadsázkou. Nacistická propaganda systematicky pracovala s kategoriemi podřadnosti celých skupin obyvatel. Brožura „Der Untermensch“, kterou vydal Hlavní úřad SS v roce 1942, měla podle didaktických materiálů Deutsches Historisches Museum sovětské obyvatelstvo „herabsetzen und als minderwertig diffamieren“ — tedy snížit a difamovat jako méněcenné. Holocaust Encyclopedia amerického Muzea holocaustu shrnuje nacistickou ideologii vůči Slovanům jako koncept „zbytečných podlidí“.

Macinkova obrana stojí na tom, že české „méněcenný“ je něco jiného než nacistické „Untermensch“. Jenže sám v debatě prokázal, že o historické konotaci ví, výslovně ji zmínil. Nejde tedy o nevědomost. Jde o vědomé rozhodnutí slovo dál používat a trvat na tom, že jeho význam je nevinný.

Premiér brzdí slovně, personálně ne

Andrej Babiš Macinkův styl komunikace kritizoval veřejně už v lednu 2026, kdy jeho slova označil za „nešťastná“ s dovětkem „není to můj styl“. Po květnovém výroku z Partie vzkázal, že Motoristé „nepochopili, že jsou ve vládních funkcích“. Místopředseda vlády Karel Havlíček 4. května odmítl výrok veřejně komentovat s tím, že se věci řeší interně. O šest dní později v České televizi připustil, že mu některé výroky vadí, ale politici si je podle něj vyříkávají mimo kamery.

Z veřejně dohledaných zdrojů ale není patrné, že by premiér chystal cokoli víc než slovní korekci. Podle ústavy prezident člena vlády odvolá, pokud to navrhne předseda vlády. Bez Babišova návrhu odvolání nehrozí. A Babiš si zjevně drží dvojí režim: navenek odstup od toxického slovníku, dovnitř koalice snahu neeskalovat spor do personálního střetu.

Proč je to u ministra zahraničí jiné

Macinka není řadový poslanec ani stranický provokatér na sociálních sítích. Od 15. prosince 2025 je ministrem zahraničních věcí. V únoru 2026 vystoupil v Radě bezpečnosti OSN, v lednu se poprvé zúčastnil jednání Rady EU pro zahraniční věci. Reprezentuje Českou republiku na fórech, kde se slova váží.

Hrad už v únoru varoval, že premiér má tlumit rozpory s ministry tak, aby „nevyvolávaly situace, které ohrožují české zájmy nebo oslabují pozici České republiky v zahraničí“. Slovník s nacistickou rezonancí u šéfa diplomacie zvyšuje reputační náklad výrazně víc, než kdyby totéž řekl kdokoli jiný ve vládě.

Strategie, ne přeřeknutí

Sám Macinka v debatě nabídl vysvětlení, proč mluví tak, jak mluví: „Jsem takový, jaký jsem.“ Označil se za „autentického člověka“ a odmítl se „polepšit“. V České televizi přidal argument, že díky jeho stylu v politice „není nuda a šeď“. To není jazyk člověka, který se přeřekl a hledá cestu zpět. To je jazyk člověka, který provokaci pěstuje jako politický brand.

Otázka proto nestojí tak, zda Macinka rozumí historickému kontextu slova „méněcenný“, sám ukázal, že ano. Stojí tak, zda premiér Babiš bude u koaličního partnera tolerovat styl permanentní provokace i ve chvíli, kdy ho musí veřejně korigovat. Zatím odpověď zní: slovně ne, personálně ano.

Článek Macinka v ČT obhajoval slovo méněcenný. Řezníček mu připomněl, kdo ho používal naposledy se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně bude dělat

Ministr práce Aleš Juchelka při jmenování mluvil o autenticitě, empatii a odvaze otevírat citlivá témata. Podle tiskové zprávy MPSV má nová ombudsmanka:

• chránit práva dětí i dospělých,
• řešit podněty a stížnosti přicházející na ministerstvo,
• identifikovat systémové nedostatky,
• zlepšovat komunikaci mezi veřejností a úřady.

Resort sám funkci rámuje jako „most“. Nikoli jako kontrolní orgán s rozhodovací pravomocí, ale jako vstřícný rozcestník pro lidi, kteří se v systému ztratili. Juchelka výslovně zdůraznil osobní zkušenost Kolman, zpěvačka v posledních dvou letech veřejně popsala domácí násilí ze strany bývalého partnera, opatrovnický spor o dceru i frustraci z fungování justice.

Ombudsmanka, ale ne ta zákonná

Slovo „ombudsman“ v Česku automaticky evokuje veřejného ochránce práv, zákonnou instituci volenou Poslaneckou sněmovnou na šest let, s působností vůči úřadům včetně ministerstev. Resortní ombudsmanka MPSV je něco podstatně jiného.

Důležitý detail: v organizační struktuře ministerstva se pozice ombudsmanky k datu jmenování samostatně neobjevuje. S velkou pravděpodobností jde o nově vytvořenou roli bez předchůdce a bez dosud zveřejněného kvalifikačního profilu. Samostatný kontaktní formulář ani přímé telefonní číslo na ombudsmanku resort zatím nezveřejnil, občané se mohou obracet na obecnou podatelnu MPSV (posta@mpsv.gov.cz, datová schránka sc9aavg).

Ne tak úplně z televize

Titulková linka „z obrazovky rovnou na úřad“ je atraktivní, ale zjednodušující. Kolman pro ministerstvo pracovala už před jmenováním. Od března 2026 moderuje resortní podcast „Má to řešení?“, kde si zve odborníky na sociálně-právní ochranu dětí. Nejde tedy o jediný skok z pódia do kanceláře.

A kontext je širší. Sám ministr Juchelka přišel do politiky z dlouhé moderátorské a dramaturgické kariéry. Historicky ve vládě působil herec Vítězslav Jandák jako ministr kultury. Mediální známost jako vstupní kapitál do veřejné správy není v Česku novinka, otázka vždy zní, co s ní konkrétní člověk v konkrétní funkci udělá.

Na čem bude záležet

Podle nás je klíčové, zda ministerstvo funkci dokáže prakticky ukotvit. Zatím chybí veřejně popsaný proces, jak se na ombudsmanku obrátit, jaké podněty spadají do její agendy a co se s nimi stane. Bez toho hrozí, že role zůstane komunikačním gestem, sympatickým, ale bezzubým.

Kolman přináší něco, co úředníci typicky nemají: osobní zkušenost s tím, jak systém vypadá zdola, a schopnost o tom mluvit jazykem srozumitelným lidem mimo resort. Jestli to stačí na reálnou změnu v tom, jak MPSV pracuje se stížnostmi, ukáže až první rok v praxi, a hlavně to, zda se podněty, které k ní dorazí, promítnou do konkrétních opatření, nebo skončí v šuplíku.

Článek Nejdříve Vojtěch, teď další. Na ministerstvo míří další tvář ze SuperStar se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Od daru k obvinění: co se stalo za jedenáct měsíců

Příběh začal nabídkou, která na ministerstvo dorazila prostřednictvím advokáta Titze. Jiřikovský nabízel státu 30 % kryptoměn z peněženky, k níž se mělo podařit získat přístup. Podle oficiální časové osy ministerstva Blažek 30. ledna 2025 připustil pokračování jednání za podmínky zapojení ministerstva financí a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Darovací smlouva byla uzavřena 7. března 2025 na 468,468 BTC.

Na jaře 2025 kauza praskla mediálně, Blažek rezignoval. V srpnu téhož roku policie obvinila Jiřikovského ze dvou skutků legalizace výnosů z trestné činnosti a navrhla jeho vzetí do vazby. Později mu přibylo i stíhání za provozování darknetového tržiště Nucleus Market. Květnové obvinění trojice kolem ministerstva přišlo zhruba osm a půl měsíce po Jiřikovského stíhání, a teprve nyní kauza zasáhla lidi, kteří stáli na straně státu.

Co přesně policie obviněným klade za vinu

Tisková zpráva VSZ popisuje skutek obecně, ale výstižně:

• Výkon pravomoci v rozporu s právním předpisem s úmyslem opatřit jinému neoprávněný prospěch.
• Převedení věci pocházející z trestné činnosti na jiného.
• Snaha podstatně ztížit zjištění původu věci.

Dva z obviněných jsou stíháni jako pachatelé, jeden jako organizátor. Kdo je kdo, zastupitelství veřejně nerozlišilo. Blažek po obvinění uvedl, že se cítí naprosto nevinný, nesouhlasí s ním a nevidí v něm vlastní obohacení. Podle jeho slov mu je kladeno za vinu hlavně to, že darovací smlouvě nepředcházely potřebné formální procesy. Motivací prý byl prospěch pro stát.

Audit, který předznamenal trestní stíhání

Klíčový mezikrok představuje předběžná auditní zpráva Grant Thornton z léta 2025. Auditoři konstatovali, že ministerstvo před přijetím daru znalo okolnosti naznačující významné riziko nelegálního původu bitcoinů, a bez dalších kroků dar přijmout nemělo. Interní audit zveřejněný 20. dubna 2026 pak odhalil další vrstvu: stát na základě dohod o narovnání s kupci bitcoinů vyplatil 44 milionů korun a auditoři zpochybnili, zda tím byla všechna rizika skutečně odstraněna. Ministerstvo pod vedením současného ministra Jeronýma Tejce následně podalo trestní oznámení na NCOZ.

Mediální blockchainová analýza iROZHLASu pracuje s odhadem, že na související peněžence mohlo být až 5 366 BTC v hodnotě kolem 12,5 miliardy korun. Oficiálně potvrzený objem daru je ale 468,468 BTC, vyšší částky zůstávají analytickým odhadem, nikoli policejním vyčíslením škody.

Proč je tohle jiná liga než politický skandál

Dokud kauza žila v režimu auditů, rezignací a mediálních odhalení, šlo o reputační problém jedné strany a jednoho resortu. Obvinění ze 4. května 2026 posouvá věc jinam. Ministerstvo spravedlnosti, instituce, která má dohlížet na právní stát, se ocitá v roli prostředí, skrz které mohlo dojít k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Nejde o periferii státní správy, ale o její jádro.

Podle nás je to moment, kdy se kauza stává plnohodnotným testem kontrolních mechanismů státu. Pokud obžaloba potvrdí, že ministr, jeho náměstek a advokát dárce vědomě obešli procesy navržené právě proti praní peněz, půjde o bezprecedentní selhání na úrovni exekutivy. Pokud ne, bude to důkaz, že české trestní právo umí oddělit politickou odpovědnost od trestní. Tak či tak, odpověď už nehledají novináři ani auditoři, ale soud.

Článek Padla další obvinění v bitcoinové kauze, jedním z obviněných je i exministr Blažek se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně Babiš řekl

V pravidelném nedělním shrnutí na Facebooku Babiš prohlásil, že ÚVN byla kdysi skvělá nemocnice, ale po jmenování „člověka od Černochové“ je v rozkladu. Šel ale dál. Podle Ekonomického deníku tvrdil, že má k dispozici „kopii zmanipulovaného výběrového řízení“ a ví o SMS, které měly provázet volbu nového ředitele. Konkrétní dokumenty ani zprávy ale neukázal. Nepředložil je v tom videu, nepředložil je ani v následujících hodinách.

Tady je klíčová disproporce: síla obvinění je maximální, manipulace výběrového řízení ve státní instituci by byla skandál hodný vyšetřování. Jenže k 4. května 2026 neexistuje v otevřených zdrojích jediný veřejně dostupný důkaz, který by Babišovo tvrzení potvrzoval.

Jak reagovala Černochová

Bývalá ministryně obrany nevolila diplomatický jazyk. Babišovy výroky označila za „hospodské urážky“ a lži. Její sdělení mělo tři jasné body:

• Má-li důkazy, ať je předloží veřejně a konkrétně.
• Ministerstvo při výběru ředitele nepostupovalo podle jeho „osvědčených návodů“ na dosazování lidí.
• Pokud důkazy nepředloží, přijde žaloba nebo trestní oznámení.

Proč mluví o překročení hranice? Obecná politická kritika, například že nemocnice nefunguje dobře, je v české politice běžná a právně těžko napadnutelná. Konkrétní obvinění ze zmanipulování řízení bez důkazů ale zasahuje do pověsti osoby i instituce. A to už je terén, kde se uplatňuje ochrana osobnosti podle občanského zákoníku, případně při splnění zákonných znaků i § 184 trestního zákoníku o pomluvě.

Co říkají tvrdá data o ÚVN

Obraz „rozkladu“ se konfrontuje s čísly špatně. Výroční zpráva ÚVN za rok 2024 uvádí výnosy přes 5 miliard korun a kladný hospodářský výsledek 12,6 milionu Kč. Nemocnice popisuje pokračující klinický provoz, veřejné zakázky i další rozvoj.

A co samotné výběrové řízení? Ministerstvo obrany oficiálně uvedlo, že se přihlásilo pět kandidátů a Václav Masopust byl jmenován s účinností od 1. července 2024. Šlo o resortní výběrové řízení, méně formalizované než procesy pod nominačním zákonem, kde kandidáty posuzuje Vládní výbor pro personální nominace, nebo než soutěž na ředitele GIBS s nezávislou komisí a parlamentním projednáním. Ale „méně formalizované“ neznamená „zmanipulované“. To jsou dvě zásadně odlišné kategorie.

Širší kontext: nejde jen o nemocnici

Spor o ÚVN nepřišel z ničeho. Už 26. dubna 2026 se Babiš veřejně střetl s Černochovou a Petrem Fialou o to, zda Česko splnilo závazek NATO vydávat na obranu 2 % HDP. Babiš tvrdil, že NATO uznalo méně, konkrétně 1,85 % za rok 2025. Oficiální tabulka NATO přitom pro Česko za rok 2025 uvádí 2,00 % HDP, byť s poznámkou, že jde o odhad.

O týden později přišel útok na ÚVN. Časová souslednost naznačuje strategii: Babiš souběžně prosazuje projekt vojenské podzemní nemocnice v Letňanech. Zpochybnění stávající ÚVN, jejího vedení, kondice i legitimity, mu v tomto rámci vytváří argumentační prostor pro vlastní alternativu. Nejde o izolovaný výpad, ale o další frontu střetu o to, kdo si připíše zásluhy za obranu a armádu.

Hrozí Babišovi reálné důsledky?

Zatím je doložená hrozba, ne podání. Pokud by Černochová šla civilní cestou, mohla by žádat zdržení se zásahu, omluvu a přiměřené zadostiučinění. Trestní rovina, pomluva podle § 184, vyžaduje prokázat nepravdivý údaj způsobilý značnou měrou ohrozit vážnost dotčené osoby. Šance na úspěch by výrazně vzrostly, pokud by soud dospěl k závěru, že Babišovo tvrzení o manipulaci je skutkové tvrzení, nikoli hodnotící soud, a že pro něj neexistuje opora v důkazech.

Klíč je jednoduchý: buď Babiš důkazy má a předloží je, nebo je nemá a čelí právním důsledkům tvrzení, které veřejně nedoložil. Třetí možnost, že důkazy má, ale nepředloží je, ho politicky i právně staví do nejslabší pozice ze všech.

Článek Tohle Babiš přehnal: Opřela se do něj Černochová, podle ní překročil hranici se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Tvrdé kroky: co skutečně existuje

K 30. 4. 2026 lze u Motoristů doložit tyto konkrétní vládní kroky:

• Petr Macinka převzal ministerstvo zahraničních věcí a do 23. února dočasně řídil i resort životního prostředí.
• Filip Turek se 12. ledna stal vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal, funkce vytvořená na míru poté, co ho Hrad odmítl jako ministra.
• Igor Červený od 23. 2. 2026 vede ministerstvo životního prostředí.
• Oto Klempíř 14. dubna představil návrh zákona, který ruší televizní a rozhlasové poplatky a převádí financování ČT a ČRo do státního rozpočtu.

To je reálný otisk. Ale veřejný obraz strany definuje něco jiného.

Tři fronty, jeden vzorec

Motoristé od ledna vedou paralelní spory na třech frontách, s Hradem, s veřejnoprávními médii a se státní správou. Společný jmenovatel je vždy tentýž: konfliktní tlak jako nástroj politického profilování.

Hrad. Prezident Pavel 8. ledna odmítl Turka, 27. ledna zveřejnil Macinkovy zprávy jeho poradci Petru Kolářovi. V nich Macinka psal, že prezident může „získat klid“, pokud Turek dostane resort; v opačném případě prý „spálí mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie“. Hrad to označil za pokus o politické vydírání a podal podnět bezpečnostním složkám. NCOZ věc 30. dubna odložila, usnesení ale ještě není pravomocné. Spor se mezitím přelil do otázky, kdo povede českou delegaci na červencovém summitu NATO v Ankaře: Pavel si nárokuje vedení, Babiš mluví o vládní delegaci. K dnešku není rozhodnuto.

Veřejnoprávní média. Klempířův návrh počítá s 5,74 mld. Kč pro Českou televizi a 2,07 mld. Kč pro Český rozhlas. Jenže letos plánované příjmy z poplatků jsou vyšší: u ČT zhruba 6,7 miliardy, u ČRo 2,48 miliardy. Dohromady jde o reálné snížení přibližně o 1,4 miliardy korun. Návrh formálně zachovává rady i samostatnou rozpočtovou kapitolu, ale zvyšuje závislost médií na každoroční rozpočtové politice. Největší riziko podle nás není okamžitá „vládní cenzura“, je to rozpočtová zranitelnost a tlak přes peníze.

Úředníci. Turek na konci dubna označil část státních zaměstnanců za „parazity“. Po kritice premiéra se 25. dubna omluvil s vysvětlením, že mluvil o aktivistech, nikoli o úřednících. Přesné znění původního výroku z akce XTV se nám v primárních zdrojích dohledat nepodařilo, ale politický dopad byl okamžitý: spor uvnitř vlády i mimo ni.

Proč převažují náklady

Všechny tři fronty spojuje okruh Macinka–Turek a tentýž styl: eskalovat, vynutit si pozornost, ustoupit až pod tlakem premiéra. Babiš dokázal Motoristy dotlačit k personálnímu ústupu, Turek ministrem nebyl a koalice nakonec přijala kompromisního Červeného. To ukazuje, že pozice Motoristů není tak silná, aby si prosadili vše. Ale je dost silná na to, aby premiér volil kompromis místo otevřeného rozchodu.

Výsledek? K 30. 4. 2026 převažují u Motoristů konfliktní náklady nad nepochybným, široce sdíleným pozitivním výkonem. Personální a legislativní kroky existují, ale většina veřejné pozornosti padá na střety. Koalici zatím Motoristé víc zatěžují reputačně, než aby jí přinášeli klidný výkon.

Co z toho plyne pro stabilitu vlády

Odchod Motoristů z kabinetu zatím nic nenaznačuje, vláda je od února kompletní a největší personální krize byla ustána. Jenže každá další kauza zvyšuje cenu koaličního soužití. A Motoristé zatím neukazují schopnost přepnout z režimu konfliktu do režimu správy.

Čtyři měsíce ve vládě, tři otevřené fronty a jeden měřitelný legislativní návrh, který médiím bere 1,4 miliardy. Bilance, která víc vypovídá o stylu než o výsledcích.

Článek Co motoristé zatím dokázali? Lidé řeší válku s Hradem, úředníky i ČT se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Tři verze jednoho výroku

Časová osa je přímočará a každý si ji může ověřit.

Středa, oslava XTV. Turek před spřízněným publikem říká: „Na těch našich rezortech, které máme čtyři, je stále nalezlých plno, řekněme, progresivistických, levicových, někdy zelených, někdy různých jiných parazitů, a my jsme se rozhodli je postupně deratizovat.“ Vzápětí dodává: „Deratizování parazitů, myslím si, že nám jde poměrně dobře.“ Žádné upřesnění, žádná výjimka, jen široký obraz „parazitů“ na ministerstvech a hrdý report o jejich odstraňování.

Pátek, Facebook. Po první vlně kritiky Turek v komentářích pod vlastním příspěvkem vysvětluje na Novinkách, že ze „700 úředníků“ jsou takoví „jen někteří“ a že „dost jich už o peníze přišlo“. Klíčový detail: stále mluví o úřednících. Jen zužuje množství, ne všichni, ale část.

Sobota, Nova. V pořadu Za pět minut dvanáct přichází třetí verze. Turek tvrdí, že o úřednících nemluvil vůbec. Slovo „parazité“ prý mířilo na aktivisty, neziskové organizace a jednoho konkrétního člověka placeného ministerstvem, který pracoval proti zadání. „Je to lež, úředníci nejsou paraziti,“ řekl na Nově.

Proč ho vlastní slova usvědčují

Problém není v tom, kterou verzi si člověk vybere. Problém je, že verze nemohou platit současně.

Pokud Turek v sobotu říká pravdu a o úřednících nikdy nemluvil, proč v pátek na Facebooku psal, že „jen někteří“ z nich odpovídají popisu? Formulace „jen někteří“ je implicitní přiznání: část úředníků do výroku zahrnul. Teprve o den později, po tvrdší reakci premiéra, přešel k úplnému popření. Sám si tak vytvořil písemný důkaz, který jeho sobotní obhajobu vyvrací.

Analytik Tomáš Koblížek k tomu dodal širší kontext. Slova „parazité“ a „deratizace“ podle něj fungují jako dehumanizační jazyk, podobné výrazivo historicky doprovázelo pronásledování Arménů, Židů, Romů i genocidu ve Rwandě. Nejde tedy jen o politickou nešikovnost, ale o slovník, který má v evropských dějinách konkrétní a temný význam.

Vládní reakce a reálné důsledky

Premiér Babiš výroky označil za nepřijatelné a oznámil, že chce věc probrat s předsedou Motoristů Petrem Macinkou i s Turkem osobně. Ministryně financí Schillerová se přidala s vlastní kritikou. Podle ČT24 se kauza může dostat na program pravidelné koaliční rady. Opoziční poslankyně Věra Kovářová veřejně vyzvala k Turkovu odvolání.

Formální mechanismus existuje: statut vládního zmocněnce výslovně stanoví, že zmocněnce jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra životního prostředí. Premiér tedy nemůže Turka odvolat jedním výrokem, musí projít formální cestou přes ministerstvo. K 29. dubnu 2026 žádný takový návrh veřejně podán nebyl.

Vzorec, ne náhoda

Turek není v situaci, kdy by šlo o ojedinělé přeřeknutí před kamerou. Už v prosinci 2025 policie prověřovala příspěvky z jeho účtu na síti X, kde se po vraždě dvou ekologických aktivistů v Panamě objevily výroky typu „Aktivistický dobytek dostal lekci“ a „zastřelil škodnou v podobě teroristů“. Server iROZHLAS tehdy připomněl i starší rasistické a homofobní komentáře, kvůli nimž byl Turek rovněž prověřován.

Nynější kauza do tohoto vzorce zapadá. Ostrý výrok před přátelským publikem, následný mediální tlak, pak pokus o zúžení a nakonec popření. Rozdíl je v tom, že tentokrát Turek zanechal písemnou stopu na Facebooku, a ta říká něco jiného než jeho sobotní vystoupení na Nově.

Tři verze jednoho výroku za tři dny. Dvě z nich nemohou být pravda současně, a tu třetí, původní, slyšelo celé publikum XTV.

Článek Turek se motá do svých vlastních lží, sám nechtěně potvrdil výrok o parazitech se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně se na X odehrálo

Ze sekundárního souhrnu výměny vyplývá, že Fiala reagoval ironicky, v tom smyslu, že on i Andrej Babiš Kubovi „nedají spát“. Tím bývalého jihočeského hejtmana zařadil do jedné kategorie s lídrem ANO, jako by šlo o tutéž personalizovanou anti-fialovskou politiku. Kuba odpověděl, že kvůli Fialovi nespavostí rozhodně netrpí, a dodal, že kdyby se to stalo, vyhledal by psychiatra. Fiala pak ještě rýpl, že jde o Kubův první příspěvek na X po půl roce. Primární posty se nám nepodařilo přímo otevřít a ověřit doslovně, takže přesné formulace vycházejí ze sekundárního přepisu. Jisté ale je, že Insider Briefing č. 133 ze 16. dubna 2026 měl samostatný blok nazvaný „Martin Kuba a Naše Česko, budoucnost pravice“, nešlo tedy o vytržený výrok, ale o součást širší debaty o směřování pravice.

Proč si tihle dva nemají co říct

Kuba a Fiala nejsou náhodní soupeři. Dvacet dva let strávil Kuba v ODS, vedl jihočeský kraj, patřil k nejviditelnějším tvářím strany mimo Prahu. Pak v listopadu 2025 odešel se slovy, že se ODS „v téhle chvíli nedá moc opravit“. Dlouhodobě kritizoval pokračování v dosavadním stylu po volební porážce, nesouhlasil s kompromisy uvnitř koalice Spolu a prosazoval, aby ODS kandidovala samostatně. Část lidí kolem něj vnímala stranu jako organizaci, která uhýbá od hodnot, kvůli nimž do politiky vstupovali, což potvrdila i debata na Českém rozhlase Plus krátce po jeho odchodu.

Založení hnutí Naše Česko proto nebylo impulzivní gesto. Byl to logický krok člověka, který se roky snažil ODS změnit zevnitř a došel k závěru, že to nejde.

Čísla, která Fialu musí znervózňovat

Naše Česko zatím nemá program ani širší sestavu osobností. Přesto mu data Kantar CZ z února 2026 přisoudila podporu kolem 3,5 %, víc než TOP 09 nebo KDU-ČSL ve stejné vlně. Pro úplně nový subjekt, který stojí prakticky jen na jednom jménu, je to pozoruhodný start.

Fiala sám v rozhovoru pro CNN Prima News připustil, že Kubovo hnutí představuje pro ODS reálné riziko odlivu voličů. Neřekl to diplomaticky, řekl to otevřeně. A právě tady je jádro problému:

• Kuba neodchází doleva, odchází napravo, bere voliče, kteří by jinak zůstali u ODS.
• Každý veřejný střet s Fialou legitimizuje Kubu jako relevantního soupeře, ne jako regionálního rebela.
• Fiala sice mobilizuje vlastní tábor, ale zároveň dává Kubovi celostátní pozornost zadarmo.

Komu tahle přestřelka pomáhá

Podle nás hlavně Kubovi. Předseda ODS má za sebou aparát zavedené strany, parlamentní zázemí, mediální prostor. Kuba má zatím krajskou popularitu a čerstvou značku, kterou teprve buduje mimo jižní Čechy. Každá minuta celostátní pozornosti, kterou dostane bez nákladů na kampaň, je pro něj strategická výhra. A ironická přestřelka na X je přesně ten typ obsahu, který se šíří sám.

Fiala se navíc dostal do pasti vlastní narážky. Tím, že Kubu postavil vedle Babiše, nepřímo přiznal, že ho vnímá jako hrozbu srovnatelné kategorie. Pro lídra nového hnutí s 3,5 % v průzkumech je to nejlepší reklama, jakou si mohl přát.

Pravicový volič teď sleduje dvě tváře, které se ještě nedávno tiskly na společných plakátech, jak se přetahují o to, kdo z nich víc rozumí jeho frustraci. ODS se nedrobí zvenčí. Drobí se zevnitř, a tahle výměna na X je toho nejčerstvější důkaz.

Článek Fiala se pořádně opřel do Kuby, ten mu to vrátil slovy o psychiatrovi se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co vlastně Turek řekl a co vzal zpět

Na akci k výročí XTV 24. dubna Filip Turek, vládní zmocněnec pro strategickou komunikaci, označil některé úředníky ministerstev za „parazity“ a mluvil o jejich „deratizaci“. Analytik Tomáš Koblížek v reakci pro Novinky řekl, že veřejně mluvit o lidech jako o parazitech a navrhovat jejich deratizaci je srovnatelné s veřejným hajlováním. Šéf Motoristů Petr Macinka Turka naopak hájil a mluvil o „pravých jménech“.

O den později přišla omluva. Jenže její formulace stojí za pozornost:

• Turek se omluvil podmíněně: „pokud se jich to dotklo“, „pokud věří, že jsem to tak řekl“.
• Ve stejném vyjádření popsal další postup: mají prý „detektiva“, „kreslí mapy“, „dělají pavouky“ a dotčené lidi budou „odřezávat od peněz“.

Jinými slovy, omluva stáhla jedno slovo, ale ponechala celý mocenský rámec. Kauzu neuklidnila, spíš ji přenesla do nové fáze.

Premiér zasáhl, odbory zvažují právní kroky

Turkův slovník nenarazil jen na Kocába v televizním studiu. Premiér Andrej Babiš výroky označil za „nepřijatelné“ a veřejně řekl, že Turek „takhle nemůže mluvit“. Slíbil, že o věci bude jednat s Turkem i Macinkou. Ministryně Schillerová se rovněž distancovala. Odbory žádaly omluvu a zvažovaly právní kroky.

Tlak tedy přicházel z více stran najednou: z koalice, z odborových organizací, od expertů na politický jazyk. Kocábova ostrá reakce v sobotní debatě byla součástí této vlny, ne izolovaným výkřikem. Rozdíl byl v tom, kam mířil: ne k jedné větě, ale k systémovému vzorci.

Proč jde o víc než o jednu urážku

Ve stejném vydání pořadu se řešilo financování České televize a Českého rozhlasu. A tady se obě témata protínají. Koalice ANO, SPD a Motoristů už v lednu 2026 oznámila záměr zrušit od ledna 2027 koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média. Čím je nahradí, jasné není.

Současně platí, že zákon o České televizi dává Radě ČT pravomoc odvolat generálního ředitele. Členy rady volí Poslanecká sněmovna a Senát, mandáty jsou sice víceleté, ale při dostatečné politické vůli se složení rady mění. Nejde tedy o abstraktní strašení: páky na veřejnoprávní média existují a jsou zakotvené v zákoně.

Kocáb, člověk, který jako politik i jako veřejná osobnost zažil několik režimů zacházení s médii, četl Turkovu rétoriku právě v tomto kontextu. Dehumanizační jazyk vůči úředníkům a novináři označení za „chatru“ nejsou jen verbální exces. Jsou signálem o tom, jak koaliční aktér vnímá instituce, které má spoluspravovat.

Test pro celou koalici

Motoristé zatím nedali najevo, že by Turka chtěli jakkoli korigovat. Macinka ho hájil. Reálný tlak tak může přijít jedině shora, od Babiše a ANO, které potřebují koaliční stabilitu víc než jednu ostrou repliku na sociálních sítích.

Tohle je podle nás skutečný význam sobotní debaty. Ne to, kdo koho v televizi „setřel“. Ale to, že z jedné věty o „parazitech“ vyrostl test politické kultury celé koalice, který se píše současně v jazyce o úřednících, v zákoně o České televizi a v tabulkách rozpočtu veřejnoprávních médií.

Kocáb ten test pojmenoval nahlas. Odpověď je teď na těch, kdo mají hlasy ve Sněmovně.

Článek Kocáb si nebral servítky, do Turka se pustil nečekaným způsobem se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně Decroix Tejcovi vyčítá

Jádro její kritiky nestojí na popírání problémů s bitcoinovým darem. Decroix opakovaně přiznává, že přijetí daru bylo chybné a že za její éry na ministerstvu vznikl externí audit společnosti Grant Thornton, který totéž konstatoval. Její výtka míří jinam: Tejc podle ní nepřináší žádné nové skutečnosti, jen politicky přebaluje závěry, které ministerstvo mělo k dispozici už v létě 2025. Trestní řízení ve věci přitom běželo dávno před jeho nástupem — v srpnu 2025 byl zadržen a obviněn Tomáš Jiřikovský, muž podezřelý z legalizace výnosů z trestné činnosti.

Decroix proto Tejcův postup označuje za „snahu o politizaci celé kauzy“ a jeho samotného za politickou loutku, kterou do hry posunuli lidé nad ním. Koho přesně míní „panem premiérem“ a „paní kolegyní“, explicitně neřekla. Kontext je ale čitelný: na tiskové konferenci s Tejcem vystoupila právě Schillerová.

Kde se oba shodnou, a kde se rozcházejí

Paradoxně existuje široký průnik. Oba uznávají, že ministerstvo nemělo dar bez řádného právního posouzení přijmout. Oba vědí, že varovné signály byly veřejně dostupné: audit Grant Thornton výslovně zmínil, že adresa darovaných bitcoinů vedla k darknetovému tržišti NucleusMarket a že to šlo zjistit prostým vyhledáním na internetu. A oba vědí, že zamítavé stanovisko právní sekce ministerstva financí existovalo už 13. února 2025, tedy tři týdny před podpisem darovací smlouvy.

Spor se láme na dvou bodech:

• Škoda z aukcí. Tejcův interní audit tvrdí, že ve všech 78 aukcích bylo nejnižší podání sníženo o 10 % proti vyhlášeným podmínkám, což mohlo znamenat škodu od 13 milionů do 95 milionů korun.
• Narovnání za 44 milionů. Stát vyplatil dvěma skupinám kupců 44 milionů korun v rámci dohod, které Tejc zpochybňuje. Decroix je naopak hájí: bez nich by podle ní hrozily kurzové rozdíly, soudní výlohy a potenciálně mnohem vyšší ztráta, přičemž v jejím vyjádření padla částka v řádu jedné miliardy.

Trestní oznámení: gesto, nebo reálná eskalace

Ministerstvo spravedlnosti 20. dubna oficiálně oznámilo, že podá trestní oznámení Národní centrále proti organizovanému zločinu a informuje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Konkrétní jména podezřelých ale nezazněla: Tejc na tiskové konferenci mluvil jen o pochybeních „na různých úrovních“. Veřejný důkaz o formálním doručení oznámení policii zatím chybí.

Decroix to čte jako potvrzení svého narativu: kdyby ministr měl v ruce něco nového, pojmenoval by to. Sama připomíná, že trestní oznámení za své éry nepodala právě proto, že řízení už běželo a duplicitní podání by bylo procesně zbytečné.

Čtvrtek na Primě jako moment pravdy

Decroix Tejce veřejně vyzvala, aby avizované dokumenty obhájil v přímé debatě. „Ve čtvrtek na Primě,“ řekla ve svém videu na síti X s odkazem na 23. duben 2026. Právě tam se má ukázat, zda ministr přinese auditní přílohy, podklady k aukcím nebo samotné trestní oznámení, nebo zůstane u politické zkratky.

Celý spor teď stojí na jednoduché otázce: má Tejc v ruce něco víc než to, co už popsal rok starý audit, nebo jen přidává ostřejší politický rámec ke známým faktům? Odpověď může přijít ve čtvrtek. Ale taky nemusí.

Článek Decroix se pustila do Tejce, označila ho za politickou loutku se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Koho přesně Turek míní

Důležitý detail: Turek neútočil plošně na celou státní správu. Cílil na zaměstnance, které ideologicky vymezil jako „progresivistické, levicové, zelené a různé jiné“. Rámec výroku tedy není „všichni úředníci státu“, ale konkrétní ideový segment na čtyřech konkrétních ministerstvech. Slovo „parazit“ přesto funguje jako nálepka na celou skupinu lidí definovanou názorem – a spojení s pojmem „deratizace“ posouvá rétoriku do roviny, kterou analytik Martin Abel ve své veřejné reakci označil za jazyk biologické eliminace a odlidšťování názorových oponentů.

Co Turek formálně může, a co ne

Tady je jádro rozporu. Funkce vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal vznikla usnesením vlády č. 30 z 12. ledna 2026. Statut popisuje náplň takto:

• koordinace klimatické a energetické politiky napříč resorty,
• vyhodnocování dopadů regulace,
• předkládání doporučení vládě,
• zastupování vlády při vybraných jednáních.

Nikde v dokumentu nestojí pravomoc jmenovat, odvolávat nebo služebně řídit zaměstnance ministerstev. Turek není ministr. Nemá podpisové právo k personálním rozhodnutím. Jeho mandát je koordinační, nikoli řídící.

Háček je ovšem v jednom odstavci: usnesení ukládá ministru životního prostředí i dalším členům vlády poskytovat zmocněnci „maximální součinnost“. To v praxi znamená, že Turkův vliv nemusí stát na formální pravomoci. Stačí politický tlak, požadavek na změnu agendy, reorganizace oddělení. Výsledek může být stejný jako přímý vyhazov, jen bez Turkova podpisu na papíře.

Právní realita versus rétorika čistky

Zákoník práce v § 16 výslovně zakazuje diskriminaci z důvodu politického nebo jiného smýšlení a členství v politických stranách. Zákon o státní službě navíc chrání služební poměry zvláštním procesním režimem. Otevřeně přiznané propouštění „za názor“ by bylo právně napadnutelné – dotčení zaměstnanci by se mohli domáhat soudní ochrany včetně přiměřeného zadostiučinění.

Reálnější scénář je jiný. Nepřímé personální tlaky přes reorganizaci, přesuny agend, rušení pozic. Jazyk „deratizace“ pak funguje jako politický signál: ne jako příkaz, ale jako atmosféra, ve které lidé s „nesprávným“ profilem odcházejí sami.

Proč to zaznělo na oslavě, ne na poradě

Kontext akce mnohé vysvětluje. Narozeniny XTV jsou politicko-společenská událost s ideově spřízněným publikem. Reportáž zaznamenala potlesk sálu. Turek nemluvil k podřízeným na interní poradě, mluvil k vlastnímu elektorátu. Výrok byl performativní, mobilizační, identitární. Měl signalizovat: děláme, co jsme slíbili, čistíme resorty od lidí, které vy považujete za problém.

Formální aparát jeho funkce je přitom podstatně užší než energie, kterou na pódiu vyzařoval. Koordinátor s doporučovací pravomocí mluví jazykem personální války. Mezi slovy a mandátem zeje mezera, a právě ta mezera je politicky nejzajímavější.

Turkova rétorika funguje jako tlakový ventil pro frustraci části voličů ze státní správy. Zda za ní stojí reálné personální důsledky, zatím nelze z veřejně dostupných dokumentů jednoznačně doložit. Jisté je jedno: slova „parazit“ a „deratizace“ ve vztahu k lidem mají v evropské historii jednoznačný zvuk, a ten nezávisí na tom, kdo je pronáší.

Článek Turek se opřel do úředníků, označil je za parazity se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Škrty místo diplomacie

Okamura po nástupu do funkce ohlásil sérii úsporných opatření v zahraničních cestách. Zmenšil delegaci do Kodaně a ušetřil 60 tisíc korun. Na letenkách do Washingtonu škrtl 200 tisíc. Plánované cesty na Radu Evropy chtěl zredukovat z 22 na 10. Organizační výbor Sněmovny pod jeho vedením původně zamítl i cestu na parlamentní fórum NATO – až po vlně kritiky ji povolil, ovšem v osekanější podobě.

Každá z těchto položek zní jako rozumné hospodaření. Jenže sama Sněmovna ve svém oficiálním materiálu popisuje zahraniční cesty jako integrální součást zahraniční politiky státu. Jejich účelem je posilovat pozici Česka v NATO a EU, otevírat diplomatické cesty k ekonomické spolupráci v perspektivních regionech a připravovat vyšší státní návštěvy. Redukovat celou tuto agendu na „luxusní cestovní kancelář“, jak to Okamura opakovaně rámuje, je politicky efektní, ale institucionálně zavádějící.

Co stojí předseda Sněmovny

Plat předsedy komory se počítá z platové základny pro ústavní činitele, která pro období do 31. prosince 2025 činí 101 364 korun. Koeficient poslance (1,08) se navyšuje o příplatek za funkci předsedy (1,82), celkem tedy 2,90. Hrubý měsíční plat tak vychází přibližně na 293 956 Kč. K tomu náleží víceúčelová paušální náhrada ve výši 58 % platové základny, dalších zhruba 58 792 Kčměsíčně.

Dohromady přes 350 tisíc korun měsíčně. Za funkci, která má podle zákona i podle zvyklostí zahrnovat aktivní reprezentaci státu v zahraničí. Havelova kritika získává ostrost právě v tomto kontrastu: nejde o to, že by předseda musel být neustále v letadle. Jde o to, že u takto odměňované ústavní role se očekává viditelný a měřitelný výkon navenek – a ten podle kritiků chybí.

Bratislava jako lakmusový papírek

Okamurova první zahraniční cesta vedla 2.–3. prosince 2025 do Bratislavy. Tématem byl Green Deal, spolupráce V4, bilaterální vztahy. Na papíře standardní program. Problém byl ve složení delegace: letěli pouze poslanci ANO, SPD a Motoristů, nikdo z opozice. To posouvá celý spor z roviny úspor do roviny partajizace zahraniční reprezentace. Předseda Sněmovny zastupuje celou komoru, ne koaliční většinu.

Pro srovnání – Havel jako protiklad Okamurova stylu výslovně připomíná cestu Markéty Pekarové Adamové na Tchaj-wan, kde delegaci doprovázeli podnikatelé a investoři. Šlo o kombinaci politického signálu a ekonomické mise, přesně ten typ akce, který Sněmovna ve svých materiálech označuje za smysl parlamentní diplomacie.

Okamurova obrana a její limity

Okamura na kritiku reaguje konzistentně. Cesty byly podle něj neúčelné, předražené, Sněmovna se proměnila v cestovní kancelář. Premiér Babiš jeho linku podporuje – v případě Vystrčilovy plánované mise na Tchaj-wan argumentoval náklady a tím, že hodnotová politika poškozuje byznys českých firem v Číně. Úsporný narativ má u části veřejnosti jasnou rezonanci.

Jenže argument o šetření naráží na jednu nepříjemnou skutečnost. Celkové výdaje Sněmovny na zahraniční cesty se pohybují v řádu jednotek milionů korun ročně. V kontextu rozpočtu dolní komory jde o marginální položku. Ušetřených 260 tisíc na letenkách do Kodaně a Washingtonu je politicky viditelných, ale ekonomicky zanedbatelných. Otázka tedy zní: co Česko za ty úspory získalo, a hlavně co ztratilo?

Odpověď zatím nikdo přesně nevyčíslil. Ale méně misí znamená méně politicky krytých příležitostí pro české firmy, slabší hlas na spojeneckých fórech a menší prostor pro koordinaci s partnery v NATO i EU. Senát pod vedením Miloše Vystrčila může být aktivnější, ale strukturálně nenahradí předsedu dolní komory ani sněmovní delegace v mezinárodních organizacích.

Třetí nejvyšší ústavní funkce v zemi stojí daňové poplatníky přes čtyři miliony korun ročně. Za tu cenu se dá čekat víc než škrtání letenek a delegace bez opozice.

Článek Havel se opřel do Okamury, i přes svůj vysoký plat prý nic nedělá se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně Vondráček řekl

Spor se rozhořel kolem otázky, zda je Česko ochotné plnit alianční závazky. Vondráček moderátorovu úvodní větu označil za „vysoce manipulativní“ a trval na tom, že Česko má „svou trajektorii“ k navyšování výdajů do roku 2035. Když Řezníček odmítl, že by šlo o manipulaci, a připomněl, že o směřování debaty rozhoduje moderátor, Vondráček přitvrdil: „Vy jste moderátor České televize. Zlepšete svoji práci.“

Nešlo o běžné skočení do řeči ani o ostrý nesouhlas s otázkou. Poslanec v přímém přenosu mentoroval moderátora a zpochybňoval jeho profesionalitu. Právě ten přechod z věcné roviny do osobního výpadu vyvolal vlnu reakcí.

Lipavský ve studiu: „Je mi z toho špatně“

Nejostřejší bezprostřední odpověď přišla od Jana Lipavského, který seděl ve studiu jako druhý host. Bývalý ministr zahraničí Vondráčkovi přímo řekl, že předvádí „strašnou aroganci“ a že je mu z toho „úplně špatně“. Lipavský šel ale dál, varoval před snahou dostat veřejnoprávní média „na vodítko“ a střet zasadil do kontextu širšího tlaku na Českou televizi.

Na sociálních sítích se k incidentu vyjádřil mimo jiné režisér Jan Hřebejk, jehož komentář podle sekundárních výstupů obsahoval i výraz „naprostý pitomec“ a narážku na Vondráčkovu minulost. Původní příspěvek se v otevřených zdrojích nepodařilo plně ověřit, ale intenzita reakcí ukazuje, že nedělní střet rezonoval daleko za hranicemi politického zpravodajství.

Čísla, která Vondráček nechtěl slyšet

Jádrem sporu byla otázka, zda Česko za vlády Andreje Babiše plnilo dvouprocentní závazek NATO. Vondráček tvrdil, že ano: „Máme 2,07.“ Jenže oficiální data NATO říkají něco jiného:

Ani v jednom roce Babišovy vlády se Česko ke dvěma procentům nepřiblížilo. Hranici překročilo až za rok 2024, kdy Ministerstvo obrany vykázalo 2,09 % HDP, poprvé po dvou dekádách. Alianční závazek přitom počítal s dosažením cíle do roku 2024, nikoli do roku 2035, jak Vondráček ve studiu argumentoval.

Víc než televizní hádka

Pikantní je, že třetí blok téhož dílu Nedělní debaty nesl název „Média veřejné služby pod palbou“. Jako by dramaturgové pořadu předvídali, co se stane o blok dříve. Vondráčkův výpad tak nezůstal izolovaným excesem, okamžitě se propojil s debatou o nezávislosti České televize a o tom, kde končí politická polemika a začíná nátlak.

Právě v tom spočívá skutečný význam nedělního střetu. Ostrá výměna názorů na obranné výdaje je legitimní. Moment, kdy politik přestane diskutovat o tématu a začne veřejně známkovat moderátora, je něco kvalitativně odlišného, je to signál, že spor o čísla se přelil do sporu o to, kdo smí klást nepříjemné otázky.

K době uzávěrky tohoto textu Česká televize ani Řezníček nevydali oficiální stanovisko mimo samotné vysílání. Formální následky zatím nejsou na stole. Ten neformální, záznam střetu kolující sítěmi a komentáře osobností od politiků po filmaře, už ale žije vlastním životem.

Článek Naprostý pitomec: Slavné osobnosti komentují výstup Radka Vondráčka v ČT se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Poslanec, který složil slib teprve před třemi týdny

Josef Nerušil složil poslanecký slib 24. března 2026. Byl to jeho vstup do parlamentu, formální závazek zastupovat občany. O necelé tři týdny později, v sobotu 11. dubna, stál v centru Prahy uprostřed slovního střetu mezi účastníky Pochodu pro život a akce Praha je feministická. Podle reportáže Seznam Zpráv tam ženám řekl, že doufá, že nebudou mít děti. Forum 24 uvádí i další výroky, které napadená žena popsala jako komentáře o diagnózách a v darwinovském duchu. Video z místa začalo kolovat na sociálních sítích. Nerušil přitom není žádný okrajový hlas, před vstupem do SPD byl znám jako spolupracovník kardinála Dominika Duky.

Sněmovna dostala šanci a nevyužila ji

Julie Smejkalová, jednadvacetiletá poslankyně hnutí STAN a zároveň nejmladší poslankyně v historii české Sněmovny, se rozhodla věc nepustit. Dne 14. dubna 2026 navrhla zařadit na program schůze nový bod s názvem Doufám, že ty žádný děti mít nebudeš alias odporné výroky poslance za SPD. Název bodu sám o sobě byl záměrně přímý, šlo o citaci, ne o rétorickou figuru. Hlasování dopadlo jasně: ze 162 přihlášených poslanců hlasovalo pro zařazení bodu 58, proti bylo 80 (stenozáznam: public.psp.cz). Sněmovna tedy nejen že Nerušilovy výroky neodsoudila, odmítla je vůbec projednat.

Žena, na niž výpady mířily, mluví o šikaně

Alona Kornijenko, zdravotnice, která byla přímou adresátkou Nerušilových slov, popsala pro Forum 24 to, co přišlo po zveřejnění videa: její pracoviště a identita začaly kolovat na internetu. Sama to označila jako šikanu. Nejde o právní kvalifikaci, ale o výpověď člověka, který se ocitl v centru kauzy, aniž o to stál. Příběh tak přestává být jen o jednom výroku jednoho poslance a stává se otázkou, co se děje s lidmi, kteří se veřejně postaví politikovi.

Rekordní zastoupení žen, ale debata neprošla

Česká Sněmovna po volbách 2025 poprvé v historii obsadila třetinu křesel ženami. Zasedá v ní 67 poslankyň, tedy 33,5 %(Seznam Zprávy). To je číslo, které se prezentuje jako pokrok. Zároveň podle průzkumu CVVM z roku 2025 84 % české veřejnosti zastává názor, že žena má mít plné právo rozhodovat o interrupci. Jinými slovy: společnost je v téhle otázce výrazně jinde než část parlamentu, která odmítla debatu o výrocích, jež by v jiném kontextu nikdo nenazval politickým názorem.

Tady pan Bezručičkovej se nám krapánek odbrzdil.
Kde je Nacher nebo SOS projevu, už to odsoudili?
Jak se sakra může stát, že se takový imbecil stane poslancem? A co hůř, že i po tomhle jím zůstane dál!
🤯🤯🤯pic.twitter.com/uvCPSORWuG

— Jura Háček 🇨🇿🇪🇺🇺🇦 (jirka maso 🙂 (@jura_haczek) April 12, 2026

Smejkalová nechtěla ve Sněmovně řešit interrupce. Chtěla pojmenovat, co se stane, když poslanec mluví o ženách způsobem, který by v jakémkoli jiném zaměstnání vedl přinejmenším k rozhovoru s nadřízeným. Parlament jí odpověděl, že to není téma hodné projednání. A to je odpověď, která sama o sobě leccos říká.

Článek Šikana v poslanecké sněmovně? Nejmladší poslankyně se ohradila proti skandálním výrokům Nerušila se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Útok sbírá víc reakcí než argument

Studie publikovaná v časopise Political Behavior ukázala, že příspěvky útočící na politického soupeře dostávají od uživatelů výrazně více lajků a sdílení než příspěvky, které jen chválí vlastní tábor. Jinými slovy: negativní obsah je digitálně výnosnější. Politik, který to pochopí, má před sebou jednoduchou rovnici, čím ostřeji udeří, tím rychleji se o něm mluví. Studie The political effects of X’s feed algorithm publikovaná v časopise Nature v roce 2026 navíc ukázala, že architektura algoritmického feedu tento efekt ještě zesiluje, protože aktivně zvýhodňuje obsah s vyšší mírou zapojení uživatelů. Hrubý výrok tedy není jen výbuch emocí, je to formát, který platformy odměňují.

Kuloár se přestěhoval do feedu

Dřív zůstala ostrá poznámka v předsálí nebo na chodbě. Dnes ji zachytí mikrofon, kamera nebo vlastní stream a během minut oběhne republiku. Politici přitom dobře vědí, že pracují v prostředí permanentní kampaně, kde každý moment může být vytěžen jako komunikační munice pro sítě, zpravodajství i virální klip zároveň. Podle dat Eurostatu používalo v Česku v roce 2025 sociální sítě 70 % lidí ve věku 16 až 74 let, přičemž průměr EU byl 67 %. A mezi mladými ve věku 16 až 29 let dosáhlo Česko v roce 2024 dokonce 99 %, nejvíce v celé EU. Politici tedy nemluví hrubě tam, kde by to nikdo neslyšel. Mluví hrubě přesně tam, kde je publikum největší.

Hrubost jako kostým autenticity

Část politiků ostrý jazyk vědomě prodává jako mluvení bez servítků, jako důkaz, že nejsou naleštěný produkt tiskového oddělení, ale normální člověk. Tato póza má svou logiku: podle dat CEDMO nevěří 91 % české populace, že politici plní své sliby, a 72 % je považuje za velmi zkorumpované. V prostředí tak hluboké nedůvěry může hrubý výrok paradoxně působit jako závan upřímnosti. Jenže odborný výzkum digitální komunikace naznačuje, že jde spíš o přesně zvolenou strategii než o spontánní výbuch, útok na soupeře je prostě lépe přenosný do médií, lépe odměňovaný reakcemi publika a lépe zapamatovatelný než věcná pasáž o programu.

Sněmovna si toho všimla, ale pravidla nestačí

Že jde o skutečný problém, uznala nakonec i samotná Sněmovna. Při debatě o změnách jednacího řádu v únoru 2026 zaznělo přímo ze sněmovní půdy, že dosavadní pravidla předpokládala určitou míru zdravého rozumu a vzájemného respektu, kterou se v poslední době nedařilo udržet. Návrh etického kodexu poslance výslovně pracoval s formulací, že chování poslanců má být založeno na vzájemné úctě a že se mají zdržet urážlivých výroků. Vláda pak 2. března 2026 schválila vlastní Etický kodex vlády. Jenže žádný kodex nezmění základní motivaci: pokud platforma odměňuje konflikt a média přinášejí hrubý výrok jako zprávu, pravidla na papíře zůstávají jen papírem.

Bezmála třetina české populace tráví na sociálních sítích více než dvě hodiny denně, jak zjistil průzkum CEDMO a IPSOS. To je publikum, které politici dobře znají, a pro které se naučili vyrábět obsah, jenž funguje. Otázka není, jestli to přestanou dělat. Otázka je, co musí přestat fungovat, aby to přestalo mít smysl.

Článek Čeští politici nešetří vulgarismy. Odborník prozradil, proč tomu tak je se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Útok na Írán rozvířil debatu i v Česku. Spor se přenesl na sociální sítě

Napětí na Blízkém východě se často neodehrává jen na diplomatických jednáních nebo na bojišti. Silné reakce vyvolává také ve veřejné debatě v Evropě a Česká republika v tomto směru rozhodně není výjimkou.

Do debaty se zapojil například předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Ten na svém profilu komentoval situaci především z pohledu možných dopadů na bezpečnost, ekonomiku a migraci. Ve své podstatě tento konflikt velmi ostře odsoudil, soudí také, že by rozhodně neměl eskalovat a že by bylo žádoucí hledat řešení prostřednictvím diplomatických jednání.

„Faktem je, že válka není řešením, jelikož dosud v žádné zemi na Blízkém východě či v severní Africe, kde došlo k zásahu USA a spojenců, nevznikla standardní demokracie, ale naopak jen terorismus, vraždění, pokračování války a migrační vlna do Evropy,“ nechal se slyšet mimo jiné. Současně ale připomněl i to, že případné získání jaderných zbraní Íránem by podle něj představovalo bezpečnostní hrozbu pro celý region, zejména pak pro Izrael.

Reakce příznivců i kritiků

Právě tato část vyjádření vyvolala na internetu řadu reakcí. Někteří komentující vyjadřovali podporu Izraeli, jiní naopak kritizovali zásah Spojených států a jejich spojenců. Zazněla dokonce i značně ostrá slova. „Okamura je hrozbou,“ komentoval to například jeden z diskutujících s tím, že v souvislosti s takto velkou zahraniční krizí bychom na sebe jako stát spíš upozorňovat neměli. Íránské rakety by totiž mohly bez potíží doletět až k nám.

„Pane Okamuro, jsem váš příznivec, ale myslím si, že na půdě OSN, kterou ovládá Západ, těžko dojde k nějakému mírovému řešení,“ nechal se v této souvislosti slyšet jeden z komentujících.

Naše redakce přitom zaznamenala, že stranou nezůstal ani známý právník a politik Jindřich Rajchl, který je svými výraznými komentáři k zahraniční politice poměrně známý. Ovšem tentokrát byl (tedy alespoň v porovnání s Tomiem Okamurou) podle našeho názoru spíš zdrženlivější.

Autorský text, Forbes, Facebook – Tomio Okamura

Článek „Okamura je hrozbou“: Tomio schytal kritiku na Facebooku, za jeho výrok ho posílají k šípku se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Za vším měl být podvod

A o co vlastně šlo? Bývalý premiér Petr Fiala se v televizní diskusi tvrdě pustil do ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. A šel na to pořádně zostra. Podle něj hnutí ANO vyhrálo volby díky tomu, že veřejnosti předkládalo zkreslený obraz o ekonomické situaci země. Řekl to doslova takto: „Na základě lží o tom, jak je naše země spálená, vyhráli volby.“ Něco takového pořad Partie opravdu nezažívá každý den. Ale to nebylo to nejhorší.

Spor o ekonomiku před volbami

Hlavním tématem diskuse byl ekonomický vývoj v posledních letech. Havlíček tvrdil, že předchozí vláda podle něj čtyři roky schválně a systematicky zkreslovala informace o inflaci, cenách energií nebo státním rozpočtu. A byla to podle něj právě vládní rétorika, kvůli níž firmy omezovaly investice a domácnosti se dostávaly do zbytečně složité finanční situace.

„Firmy byly v nejistotě, lidé chudli a ekonomika stagnovala,“ naznačil Havlíček. Fiala s tím ale samozřejmě nesouhlasil. „Nikdy jsem netvrdil, že je všechno růžové. Říkal jsem, že jdeme správným směrem a že se ekonomice daří,“ reagoval expremiér. Havlíček si to ale vysvětlit nenechal a vzápětí otočil na další palčivé téma – debatu o státním rozpočtu.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Karel Havlíček (@karelhavlicek_)

Kritika rozpočtu vlády byla značná

Podle něj hnutí ANO před volbami slibovalo, že sníží rozpočtové schodky. Realita je však podle bývalého premiéra bohužel přesně opačná. „Slibovali, že rozpočty ozdraví. A výsledek? Schodek je ještě vyšší,“ upozornil Fiala s odkazem na plánovaný deficit kolem 310 miliard korun, který v médiích vyvolal značný poprask.

Přesto se oba politici shodli alespoň na jednom tématu a tím je bezpečnostní situace na Blízkém východě. Podle nich je nutné sledovat vývoj konfliktu mezi Izraelem a Íránem a připravit se na možné dopady. Ty totiž podle mínění naší redakce nebudou právě malé – už se například mluví o navýšení hypoték kvůli tomu, že si banky mezi sebou začaly půjčovat peníze za mnohem vyšší úroky.

Autorský text, inRegion, Forum24

Článek Fiala se drsně pustil do Havlíčka: „Volby vyhráli na základě lží,“ kritizoval hnutí ANO se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Téměř milion cizinců už v Česku pracuje, obavy nejsou namístě

Češi se takové rétoriky podle našich zjištění občas obávají, ale není k tomu důvod. Podle údajů dohledatelných na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí pracovalo v Česku loni zhruba 935 tisíc cizinců, a to napříč různými profesemi.

Nejčastěji jde o pracovníky z Ukrajiny, Slovenska, Polska nebo Rumunska. V posledních letech ale přibývají i lidé z Asie nebo z postsovětských republik. A právě do této oblasti se nejspíš hodlá dívat i Andrej Babiš. Zmínil totiž, že by se Česko mohlo více zaměřit na státy jako Ázerbájdžán, Kazachstán nebo Uzbekistán. Vláda by zde chtěla hledat především zdravotní sestry a další zdravotnický personál. Důvod je podle něj jednoduchý. Řada lidí z těchto zemí mluví rusky, takže komunikace v českých nemocnicích může být snazší než u pracovníků z jiných regionů, kteří se přece jen češtinu musí nějakou dobu učit.

View this post on Instagram

A post shared by Andrej Babiš (@andrejbabis)

Rychlejší víza a méně byrokracie

Ale podle všeho nezůstane jen u slov. Součástí plánů je i výrazné zrychlení vyřizování pracovních víz. Pro vysoce kvalifikované pracovníky by tak podle aktuálního plánu měl celý proces trvat maximálně 30 dní, pro ostatní pak zhruba dva měsíce. I to je ovšem oproti současné situaci, kdy vyřízení víz zabere klidně i půl roku, výrazný pokrok.

S vládním plánem souhlasí i prezident Hospodářské komory České republiky Zdeněk Zajíček. Podle něj je to vzhledem k současné situaci zcela nutný krok. Firmy totiž často čekají na pracovníky ze zahraničí dlouhé měsíce a mezitím přicházejí o zakázky. „Musíme být konkurenceschopní vůči ostatním státům,“ upozorňuje. A pod to se nelze než podepsat.

Autorský text, Seznam Zprávy, Novinky

Článek Babiš má jasný plán: Česko potřebuje více pracovníků z ciziny, politici s ním souhlasí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Historici připomínají legionáře i odboj

Jedním z prvních, kdo na výrok reagoval, byl historik a spisovatel Jiří Padevět, jak naše redakce zaznamenala. Ten upozornil na to, že podobné výroky ignorují kupříkladu existenci československých vojáků, kteří bojovali proti nacismu. A že jich nebylo málo. Navíc uvedl, že kdyby se Češi opravdu tímto tvrzením řídili, nikdy by neexistovali naši letci v Royal Air Force, tisíce odbojářů ani lidé, kteří riskovali život při pomoci parašutistům.

Operace Anthropoid a další hrdinské činy

Jistě nemusíme připomínat, že jde o jedny z nejsilnějších příběhů na české scéně vůbec. Mezi nejznámější odbojové akce patří atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942. A i když byly jeho dopady strašlivé, šlo o jednu z nejdůležitějších akcí, které pomohly Československu, aby se po skončení druhé světové války osamostatnilo a získalo uznání okolních států.

Brázdil se plete, Češi bojovali v mnoha válkách

Historik Pavel Kmoch také připomíná, že čeští vojáci bojovali už ve středověku i v novověku. Nelze nevzpomenout například na legendární pluky z českých zemí, které se účastnily například obrany Vídně proti Turkům v roce 1683 a následně také napoleonských válek. O československých legiích z první světové války ani nemluvě.

„Mýtus o nebojovném národu“

Podle historičky Raily Hlavsové je proto představa, že Češi nikdy nebojovali, pouhým mýtem. Naopak. Pokud nás k tomu situace donutí, jsme jako národ ochotni svou svobodu i identitu bránit až do posledního dechu. A na to by zmíněný poslanec rozhodně neměl zapomínat.

Autorský text, Forum24, Echo Podcasty

Článek Podle Brázdila z ANO Češi nikdy nebojovali. Národní hrdinové se musí obracet v hrobě, hodnotí kolegové se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Spor o armádní letoun CASA dosáhl absurdních rozměrů

Celá věc začala kritikou ministra sportu, zdraví a prevence Borise Šťastného. Podle něj je totiž Vystrčilova cesta vojenským letounem CASA jasnou ukázkou papalášství.

Podle Šťastného totiž armáda kvůli této cestě vyčlenila letoun, jenž mohl být využit pro repatriační lety, které evakuovaly občany z oblasti Blízkého východu. Padl rovněž výrok o tom, že do severní Itálie se dá bez problémů dojet autem nebo doletět běžnou nízkonákladovou linkou. Právě tak prý cestovali lidé z jeho úřadu.

Tvrdá reakce bývalého premiéra

Na ministerskou kritiku ale okamžitě zareagoval Mirek Topolánek. A jeho odpověď byla opravdu nekompromisní. Bývalý premiér napsal mimo jiné to, že rozdíl mezi oběma politiky je v tom, že Vystrčil je druhý nejvyšší ústavní činitel v zemi, zatímco Šťastný je podle něj „pouze ministr dřepu bez úřadu“. A právě ona poslední poznámka se řadě lidí velmi líbila – a v komentářích pod příspěvkem ji značně ocenili.

Co na to armáda a odborníci? Tak úplně se neshodnou

Podle vyjádření Ministerstva obrany je ovšem tento spor už od začátku zcela zbytečný, protože zmíněný letoun CASA nebyl v době Vystrčilovy cesty vyčleněn pro repatriační operace. Navíc se po několika hodinách vrátil zpět na základnu. A když už jsme u tohoto tématu, hodí se připomenout, že problémem nebyl nedostatek letadel, ale chybějící sloty pro jejich přistání. A je samozřejmě logické, že do volného slotu bude lepší vpustit klasický Boeing s kapacitou 300 pasažérů než právě zmíněný vládní speciál, který jich uveze jen něco kolem 60.

Ke všemu se ovšem vyjádřil i bezpečnostní expert Andor Šándor, který upozornil, že v politice někdy rozhodují i symboly. A využití armádního letadla v době, kdy stát řeší repatriace, může prý na veřejnost působit stejně jako onen příslovečný hadr na býka.

Autorský text, Facebook – Boris Šťastný, iDnes

Článek Topolánek se obul do ministra Šťastného. „Jsi pouze ministr dřepu bez úřadu,“ rýpnul si se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Tiskovka, která se tak trochu zvrtla

Zpočátku to přitom na žádnou dramatickou výměnu názorů vůbec nevypadalo. Novinář se premiéra zeptal poměrně přímo. Zajímalo ho, zda bude klimatická politika vlády vycházet z vědeckého konsenzu o člověkem způsobené změně klimatu. Nebyly v tom žádné chytáky ani žádné kličky. Jen jasná otázka. Jenže kdo čekal stejně jasnou odpověď, ten byl dozajista zklamaný.

Green Deal místo žádané odpovědi

Andrej Babiš místo reakce na vědecký základ změny klimatu totiž prakticky okamžitě stočil řeč ke Green Dealu. Tvrdil, že opozice i někteří europoslanci o něm lžou, a bylo na něm vidět, že by se právě tomuhle tématu věnoval ze všeho nejraději. Jenže redaktor se nenechal odbýt a otázku zopakoval. Znovu a přímo.

A to se premiérovi očividně nelíbilo – vypadal dokonce podrážděně. Nakonec připustil, že existují různé názory. Zatímco část lidí tvrdí, že klimatická krize existuje, jiní zase zastávají názor, že vlastně nic není jisté a že za sto let může být všechno jinak. Sám prý přitom řeší konkrétní politická opatření, ne teoretické debaty, a proto nechce odpovídat.

Mimochodem na tomhle místě je dobré připomenout, že podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu IPCC panuje mezi klimatology silný konsenzus o tom, že oteplování planety je z velké části způsobeno lidskou činností. A právě na tento vědecký základ novinář mířil. Nešlo mu o žádnou ideologii, ale o to, jaký má náš současný premiér postoj k datům.

Do hry nečekaně vstoupil i ministr

Do situace se vložil i ministr životního prostředí Igor Červený. Připomněl, že jeho politické hnutí nezpochybňuje samotnou změnu klimatu, jen zkrátka a dobře odmítá používat termín klimatická krize. Slovíčkaření? Možná. V politice ale často rozhodují právě slova.

Situace se mezi politiky i veřejností tak vyhrotila, že si do celé věci nakonec rýpl i moderátor Václav Moravec. Na sociálních sítích sdílel video z konference a ironicky poznamenal, aby novináři premiéra „nestrašili“ a neskákali mu do řeči. Nejspíš však nečekal, jak velkou lavinu reakcí tím spustí. Někteří lidé si nebrali servítky a premiéra obvinili z vyhýbání se odpovědnosti. Jiní se ho naopak zastávali a tvrdili, že média premiéra zbytečně tlačí do kouta.

Autorský text, Instagram — Václav Moravec, Facebook — Václav Moravec

Článek „Nestrašte pana premiéra.“ Moravec zkritizoval Babiše za vyhýbání se otázkám se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

„Začínáte fialovět“

Babiš na sociálních sítích odsoudil íránské útoky na Katar, Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Saúdskou Arábii a Jordánsko. Zdůraznil, že podle něj se jedná o chybný krok, protože se tyto země podle něj na americko-izraelské operaci proti Íránu nijak nepodílely. Dodal rovněž, že jde zcela jasně o nepřijatelné narušení jejich suverenity. Jenže část jeho fanoušků to vidí úplně jinak.

Na Facebooku, kde má premiér dlouhodobě silnou podporu, se ovšem okolo tohoto tématu okamžitě rozjela bouřlivá diskuse. Někteří komentující mu vyčítali, že kritizuje odvetné útoky Íránu, ovšem už taktně zamlčuje původní vojenské akce Spojených států a Izraele.

Zcela odsuzuji íránské útoky na Katar, Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Saúdskou Arábii a Jordánsko. Tyto země se na dnešní operaci nijak nepodílely a ze strany Íránu se jedná o nepřijatelné narušení jejich suverenity.

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) February 28, 2026

Padala i hodně ostrá slova. Někteří uživatelé mu například vzkázali, že „začíná fialovět“, čímž naráželi na politiku vlády Petra Fialy, která je u části voličů ANO dlouhodobě terčem kritiky. A nynější události prý její počínání značně připomínají. Další komentáře byly ještě přímočařejší a premiérovi vyčítaly, že se prý přiklání k „bruselskému“ nebo k „proamerickému“ pohledu na konflikt. „Vy jste se dočista zbláznil,“ zaznělo tam také.

Spíše zdrženlivý tón pak zvolil například senátor Pavel Fischer. Ten připomněl brutalitu íránského režimu i jeho vazby na Rusko, zároveň ale upozornil na nejasné cíle celé operace a také na značné riziko další eskalace.

Rozdělené reakce i ve světě

Ovšem abychom byli v redakci féroví, musíme uvést i to, že rozpory kolem útoku na Írán rozhodně nejsou jen českou záležitostí. Kritika zaznívá kupříkladu i ve Spojených státech. Někteří politici z obou hlavních stran upozorňují na riziko eskalace a na to, že vojenská operace nedostala jasný souhlas od Kongresu. Těžko tedy říci, zda současný premiér opravdu střílel vedle, nebo ne. Vyvolat reakci na sociálních sítích se mu ale v každém případě opravdu povedlo.

Autorský text, X — Andrej Babiš, Facebook — Andrej Babiš, The Time

Článek Andrej Babiš poprvé narazil u vlastních voličů. „Vy jste se dočista zbláznil,“ vyčítají mu někteří se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Pět set, sedm set, nebo kilometr?

Jinými slovy – hosté se přeli o to, kde a jak rychle stavět nové větrníky, aby to dávalo smysl energeticky i lidsky. Jenže jakmile přišla řeč na konkrétní parametry celé záležitosti, bylo po klidu.

Turek tvrdil, že Hladík ještě ve funkci „předschválil“ parametry, podle nichž by větrné elektrárny mohly stát už 500 metrů od obydlí, jenže on sám by prý chtěl minimálně 700 metrů. A to z více důvodů. Hladík se proti tomu ohradil s tím, že nic takového v zákoně není a že jeho zadání bylo naopak přísnější.

„Vy furt lžete,“ zaznělo mimo kamery. Nebo spíš pan Hladík se domníval, že to tak je. Moderátorka Bára Divišová totiž pohotově upozornila, že kamera běží dál. Turek byl na chvíli zaskočený, ale v debatě pokračoval. A bylo znát, že emoce ještě zdaleka nevyprchaly.

iZdroj fotografie: Pixabay

„Nebudete se prát, že ne?“

Napětí ve studiu by se dalo krájet, což bylo patrné i přes televizní obrazovky. Hladík rozhazoval rukama, Turek se vracel k číslům a oba si stáli za svým. A to dost vehementně. „Nebudete se prát, pánové, že ne?“ vložila se jim do toho nakonec Divišová. A dodala, že by mezi ně klidně skočila.

O co vlastně jde? Ve hře jsou zájmy státu i obyvatel

Akcelerační zóny jsou jedním z nástrojů, jak urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů – to je starý známý fakt. Evropská unie proto v tomto směru dlouhodobě tlačí na zrychlení povolovacích procesů, protože bez nových zdrojů energie dokážeme jen těžko snížit závislost na fosilních palivech.

Jenže každá mince má dvě strany. Místní obyvatelé často protestují proti hluku, zásahu do krajiny i vlivu na přírodu. A nejcitlivějším bodem celé debaty bývá právě minimální vzdálenost. V Německu se například v některých spolkových zemích diskutovalo i o hranici jednoho kilometru či více, u nás se zatím politici přou o 500 nebo 700 metrů. Konečné číslo ale zatím nepadlo – tak uvidíme, kam až to povede.

Autorský text, TN, GOV

Článek Drsný konflikt Turka a Hladíka: Výměna názorů se vyostřila, moderátorka si myslela, že se budou prát se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

„Noc plná výbuchů,“ popisuje svědek

Lukáš, který je aktuálně v Dubaji, popisuje situaci mnohem dramatičtěji. Podle jeho slov to tu rozhodně není tak klidné, jak se nám ministerstvo ČR snaží namluvit. Podle něj byly v okolí slyšet výbuchy a ve vzduchu létaly stíhačky. „Tahle noc byla hrozná, nespal jsem,“ svěřil se. Lidé prý dostávají výstrahy, někteří panikaří a všichni se snaží dovolat na ambasádu nebo na krizovou linku – jenže neúspěšně.

Na tomto místě je rozhodně fér dodat, že Dubaj leží ve Spojených arabských emirátech, tedy mimo přímé bojiště. Přesto je oblast Perského zálivu strategicky velmi citlivá, a jakmile se vyhrotí konflikt mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy, lze očekávat, že situace se nevyvine právě růžově ani tady. Leckdy stačí i informace o možných odvetných úderech a atmosféra zhoustne.

Zrušené lety a všudypřítomná bezmoc

Letiště Václava Havla Praha potvrdilo desítky zrušených spojů do destinací na Blízkém východě a cestujícím doporučuje vyčkat na pokyny dopravců (mnohé cestovky zájezdy přímo ruší a vrací peníze nebo nabízejí bezplatnou změnu rezervace na jiný termín či do jiné destinace). Některé aerolinky, jak naše redakce ověřila, že to platí například pro Emirates či pro Qatar Airways, však ponechaly otevřené přepážky, aby poskytly informace těm, kteří už na letiště dorazili.

iZdroj fotografie: Pixabay

Napětí v regionu roste

Podle bezpečnostních analytiků je klíčové, zda konflikt zůstane omezený, nebo se rozšíří do širšího regionu. Oblast Perského zálivu je zásadní pro světový obchod s ropou, takže nelze očekávat, že by se jakýkoliv konflikt tady obešel bez intervence Evropy či NATO.

Pro běžného turistu je ale geopolitika slabá útěcha. Ten chce hlavně domů, do bezpečí, mezi své blízké. Jenže vzdušný prostor je zatím uzavřený a odpovědná místa mlčí. A to je na celé situaci dost možná to úplně nejhorší.

Autorský text, TN, PragueAirport

Článek „Situace je horší, než si myslíte“: Čech z Dubaje promluvil o momentální situaci, Dubaj se otřásá v základech se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Třaskavé složení dávalo tušit katastrofu

Do studia dorazili ministr zahraničí Petr Macinka, šéf poslanců SPD Radim Fiala, bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák a europoslanec Alexandr Vondra. A kdo tušil, že tahle kombinace bude trochu třaskavá, ten měl pravdu. Už po pár minutách totiž bylo znát, že každý z nich si pod pojmem „mír“ představuje něco jiného.

Kdo je rusofil a kdo hysterik?

Jako první to začal Alexandr Vondra, který připomněl Macinkův nedávný projev na půdě OSN, kde ministr ostře kritizoval ruskou agresi. Macinka se ovšem samozřejmě okamžitě bránil, že jeho vystoupení rozhodně nebylo hysterické a že planá rétorika naopak nikdy nikam nevede. Podle něj je klíčová role Spojených států.

Radim Fiala si neodpustil poznámku, že se obává, aby případného vyjednavače někdo hned neoznačil za „Putinova agenta“. Macinka vzápětí reagoval tím, že podobné nálepky nejsou podstatné. Jenže právě na nálepkách se vzápětí vše začalo točit.

Když dostal slovo Martin Dvořák, rozjela se debata opravdu ostře. Tvrdil, že SPD a další „rusofilové“ opakují heslo „chceme mír“, aniž by jakkoli řešili to, jak je možné ho dosáhnout. V tu chvíli mu Macinka skočil do řeči se slovy „zase hysterie“. Radim Fiala souhlasně pokyvoval hlavou a studio začalo lehce bublat.

Klausovská parodie uprostřed přestřelky

Macinka Dvořákovi vytkl používání „nehezkých slovíček“. A právě tady došlo i na vzpomínku na Václava Klause. Dvořák si totiž dikci bývalého prezidenta vypůjčil a s lehkou ironií pronesl: „Ošklivá, velmi ošklivá slovíčka.“ Ve studiu to atmosféru na okamžik odlehčilo a zároveň si všichni diváci mohli připomenout to, jak úzce je Macinka s Klausem spojen. Působí totiž v jeho institutu i v prezidentské kanceláři. A na tuhle politickou vazbu by se nemělo zapomínat.

Článek Macinka vs. Dvořák: Ministr se u Moravce ohradil proti „rusofilům“, dočkal se parodické imitace Klause se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Ve studiu to jiskřilo, nakonec až moc

Nedělní vydání pořadu Otázky Václava Moravce mělo být podle plánu věcnou debatou o nové hospodářské strategii vlády. Neočekávala se žádná nepříjemná překvapení – moderátor Václav Moravec si totiž hned na úvod stanovil jasná pravidla hry. Tři okruhy, žádné odbíhání. Nejprve se měla probrat strategie jako celek, potom financování a nakonec také poslední dobou hojně diskutovaná energetika. Jenže papír snese všechno, živé vysílání už méně.

V redakci jsme si všimli, že jakmile přišla řeč na konkrétní kroky a na provázání strategie s legislativním plánem vlády, začalo to ve studiu houstnout. Všechno to odstartoval kandidát na ministra životního prostředí Igor Červený, který naznačil, že „krok číslo dvě“ teprve přijde. Moravec ho ale přerušil s tím, že strategie a zákony by měly jít ruku v ruce, takže prostě není možné takto postupovat. A bylo zaděláno na přestřelku.

Ve studiu to brzy vypadalo jako na tržišti

Červený místo přímé odpovědi stočil debatu k opozici. Mířil přitom především k Martinu Kupkovi, kterému vytkl, že za hlavní problém firem označuje mzdové náklady. Jenže on sám považuje za klíčovou cenu energií, která podle něj dusí konkurenceschopnost českých podniků. Připomněl i energetickou krizi a tvrdil, že na ni předchozí vláda reagovala pozdě.

Do toho se vmísil ještě šéf Pirátů Zdeněk Hřib a snažil se vrátit diskusi k otázce, kde na to všechno vláda vezme peníze. Jenže ani tentokrát se nekonal návrat k tématu. Hosté si začali skákat do řeči a moderátor měl co dělat, aby vše ukočíroval. Nakonec už ale na to neměl nervy ani on, proto zvýšil hlas a důrazně pronesl: „A dost!“ V tu chvíli bylo jasné, že pohár trpělivosti přetekl.

Celou atmosféru nakonec odlehčil Havlíček

Zatímco se Červený s Hřibem přeli, Karel Havlíček seděl opodál, v klidu popíjel čaj a jen si občas odkašlal. Moravec si toho všiml a s lehkou ironií poznamenal, že se mu tam vicepremiér snad udusí, na což Havlíček s úsměvem odpověděl, že je „trošku nachcípaný“ a že v čaji rozhodně není rum.

Tenhle moment napjatou atmosféru aspoň na chvíli odlehčil (v redakci se domníváme, že poznámka přišla legrační zejména fanouškům seriálu Sedm schodů k moci, protože rum byl jasnou narážkou na speciální čaj v poslanecké kantýně). Ovšem odpověď na otázku, zda má vláda skutečně promyšlený plán, jak svou hospodářskou strategii naplnit, tahle debata bohužel stejně nepřinesla.

Autorský text, Facebook — Václav Moravec, Instagram — Václav Moravec

Článek „A dost!“: Moravec to už nezvládl, v živém vysílání musel okřiknout Červeného s Hřibem se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Decroix se chlubí osobním životem 

Jeden z nejaktivnějších profilů patří bývalé ministryni spravedlnosti Evě Decroix. Z jejího účtu plného paragrafů se v současné době stává spíš osobní deník. „Sobotní pohoda,“ připsala například k fotce z fitka. Jindy zase sdílela snímky z maturitního plesu své dcery nebo momentky z rozhovorů, ke kterým přidává osobnější komentáře o spravedlnosti a o životě. 

Decroix promluvila o rozchodu. Po 25 letech manželství jde svou cestou

Podobnou proměnou prošel i bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský. Ten místo diplomatických schůzek řeší, kdy chodil na obědy do ministerské jídelny. „Většinou jsem tam chodil v pátek,“ reagoval dle webu TN na nedávné spekulace. Sledující pobavila i jeho fotka z metra s prostým vzkazem „Cestuji metrem“, kterou někteří brali jako nechtěnou komedii.

Fiala ukázal sledujícím párek v rohlíku

Do neformálního tónu se pustil i expremiér Petr Fiala, když se pochlubil fotkou z benzínky s párkem v rohlíku v ruce. Z opačného spektra pak zůstává dlouhodobě aktivní také Andrej Babiš, který pravidelně natáčí videa o svém programu. Jeho kolega Karel Havlíček přitom zaplňuje svůj profil fotkami z výletů se svou fenkou.

„Nenechám vás v tomhle blázinci“ – Petr Fiala mluvil o boji proti extremismu a populismu

Méně osobní přístup nicméně volí zástupci Motoristů nebo SPD. Zejména Tomio Okamura zůstává téměř výhradně u politiky, zatímco Filip Turek sdílí spíše příspěvky, kde je srovnáván s prezidentem Petrem Pavlem. Danuše Nerudová naopak kromě politických témat ukazuje i pravidelné běhání nebo fandění sportu. 

Článek Politici mění styl vystupování na sítích: Místo tiskovek fitko, metro nebo párky v rohlíku se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Obvinění padlo pěkně zostra před kamerami

Turek v rozhovoru pro TV VOX bez obalu prohlásil, že „prohrál prezident Petr Pavel a já mu odpouštím“. Svůj výrok pronesl tak nečekaně, že tím zaskočil i samotného moderátora. Ale vzápětí mu začal vše vysvětlovat. Podle něj totiž hlava státu nedodržela své předvolební sliby, protože se podle jeho mínění zapojila do politického dění víc, než avizovala. Turek v tomto kontextu navíc připomněl i to, že Pavel byl zvolen i hlasy lidí, kteří čekali, že nebude zasahovat do vládních tahanic.

Jmenování ministra a zmařené ambice

Celý spor se samozřejmě stále ještě točí kolem nejmenování Turka ministrem životního prostředí. Prezident měl k jeho osobě výhrady kvůli dřívějším kontroverzím, jak naše redakce zaregistrovala, a do čela resortu nakonec usedl Igor Červený. Turek však tvrdí, že je vlastně všechno tak, jak má být, protože šlo o kompromis z jejich strany. Podle něj byli totiž ochotni přistoupit na variantu, že si s Petrem Macinkou vymění role a Macinka převezme zahraničí, přestože o tuto funkci původně vůbec nestál.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený VOX TV (@voxtv.cz)

Jenže podle Turka prezident ani tuto dohodu nedodržel a dopadlo to tak, jak to dopadlo. „Chlap, který nedodrží svoje slovo, je ten, který prohrál,“ uzavřel rázně. A takto ostré výroky samozřejmě nemohly zůstat bez odpovědi veřejnosti.

Kdo vlastně vyhrál? Na tom se lidé neshodnou

Na sociálních sítích se okamžitě rozjela debata. Jedni Turka chválí za jeho přímost a tvrdí, že prezident skutečně nevídaně překročil své pravomoci. Druzí namítají, že realita byla docela opačná, takže pokud někdo „vyhrál“, byl to právě prezident. Ovšem ať už se přikláníte na kteroukoliv stranu, jedno je jisté. Tenhle spor určitě jen tak nevyšumí.

Autorský text, VOX TV, Instagram — VOX TV

Článek Turek obvinil Pavla ze lži: Prohrál a já mu odpouštím, prohlásil v televizi se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Donedávna byli na nože – a teď?

Ještě nedávno mezi nimi létaly jiskry a atmosféra by se dala krájet. Jenže nyní to vypadá, jako by všechno špatné bylo rázem zapomenuto. Bývalý diplomat a prezidentův poradce Petr Kolář veřejně pochválil ministra zahraničí Petra Macinku za jeho vystoupení na Valném shromáždění OSN. A ne jen tak ledabyle. „Myslím to úplně vážně,“ vzkázal. V kontextu nedávné SMS aféry, která rozhádala Hrad s šéfem diplomacie, to zní skoro jako politický veletoč.

Ještě v lednu přitom prezident zveřejnil komunikaci, kterou Macinka vedl právě přes Koláře kvůli nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Naše redakce si velmi dobře vzpomíná, že tehdy padala velmi ostrá slova o vydírání, případ řešila policie a lidé dokonce vyšli do ulic. A o to víc je teď Kolářovo uznání působivější. Skoro by se dalo označit za studenou sprchu pro ty, kdo čekali další přestřelku.

Projev ministra zahraničních věcí ČR @petr_macinka na Valném shromáždění OSN v NY zaslouží uznání. Myslím to úplně vážně. https://t.co/aXfknRd2Ea

— Petr Kolář🇨🇿🇪🇺🇺🇦🇺🇸🇨🇦🇬🇧🇮🇱 (@PetrKol15555896) February 24, 2026

Projev v OSN charakterizovala především tvrdá slova namířená k Rusku

A o co vlastně šlo? Macinka vystoupil 24. února v New Yorku při mimořádném zasedání k Ukrajině, symbolicky v den čtvrtého výročí ruské invaze. A rozhodně si nebral servítky. Připomněl mimo jiné, že žádná bezpečnostní obava nemůže ospravedlnit vpád cizí armády, a to bez ohledu na to, jaké jsou okolnosti. „Invaze nikdy není legitimní,“ zaznělo jasně z jeho úst. Ruskému ministrovi Sergeji Lavrovovi pak vzkázal, že rakety nejsou argument.

Macinka navíc zdůraznil, že Ukrajina nebojuje jen o své území, ale i o princip. Chce dokázat, že suverenita podle něj skutečně něco znamená. A jedním dechem také připomněl českou zkušenost s rozhodováním velmocí o osudu menších států. To je téma, které u nás rezonuje dodnes, ať už jde o rok 1938 nebo 1968. Velmi šikovně tak hraje na historickou paměť, která bývá v diplomacii opravdu silným nástrojem.

Kolářovo uznání tak rozhodně není jen pochvalou řečnického výkonu. Dává tím totiž i jasný signál, že v zahraniční politice mohou jít osobní spory stranou. A to je možná důležitější než samotná slova, která padla v sále OSN.

Autorský text, SeznamZprávy, Instagram — Petr Kolář

Článek Z ostrého sporu k uznání. Kolář ocenil Macinkovo vystoupení na půdě OSN se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Miroslava Němcová vs. Petr Macinka: Spor o slova a o činy

Projev, který zazněl v New Yorku, měl být jasným vzkazem směrem k Moskvě – alespoň tak to prý český ministr zahraničí mínil. Místo toho ale pořádně rozvířil i domácí politickou scénu. Ministr zahraničí Petr Macinka totiž 24. února (což je velmi symbolický den, protože tehdy jsme si připomněli čtvrté výročí ruské invaze na Ukrajinu) přímo a bez jakýchkoli vytáček označil ruský útok za nelegitimní. Vyzval k ukončení války a zdůraznil, že svoboda a suverenita rozhodně nejsou a neměly by být jen prázdnými slovy. Jenže zatímco část komentátorů obsah projevu ocenila, senátorka ODS Miroslava Němcová přišla s ostrou kritikou.

„Počítají se skutky, ne řeč“

Němcová na síti X uvedla, že ani ten nejlepší projev nemůže zakrýt skutečné činy mluvčího. „I kdyby mluvil řečí andělskou, počítají se skutky,“ napsala. Její výtka tedy míří především na domácí politiku a zdůrazňuje, že pokud Macinka svá slova myslí vážně, nemůže setrvávat ve vládě, která podle jejího výkladu omezuje výdaje na obranu a na pomoc Ukrajině a rovněž ve značné míře spolupracuje s hnutími ANO a SPD.

Ani ten nejlepší projev nemůže zakrýt špatné činy. Jestli to Macinka myslel vážně, nemůže být ve vládě s ANO a SPD. Nemůže souhlasit se snižováním peněz na obranu a na pomoc UA. Takovému pokrytectví nebudu tleskat. I kdyby mluvil řečí andělskou, počítají se skutky.

— Miroslava Němcová (@Nemcova_Mirka) February 26, 2026

Ocenění přišlo z druhé strany

Bezpečnostní expert Andor Šándor naopak ocenil obsah projevu jako výrazný a realističtější než některá dřívější vystoupení české diplomacie. Podle něj šel daleko nad rámec „šablonovitých“ formulací a rovněž se pyšnil jasnou argumentační linií, s čímž v naší redakci rozhodně souhlasíme.

Celý spor tak ukazuje hlubší otázku: nakolik lze oddělit zahraničněpolitické projevy od domácího rozhodování? A právě v tom se dnes politické tábory rozcházejí – a zcela právem.

Autorský text, Život v Česku, X — Miroslava Němcová

Článek Spor kvůli projevu o Ukrajině: Němcová zpochybnila Macinkovu roli ve vládě se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Macinka podporuje Trumpovu politiku 

Největší pozornost vyvolala Macinkova slova o ideové blízkosti k americkému prezidentovi. „Jsem pravicový konzervativní politik. Máme podobné smýšlení ohledně regulací i kulturních válek,“ uvedl ministr během setkání s novináři z médií jako New York Times, Washington Post či Financial Times. Podle svých slov si s Donaldem Trumpem rozumí právě proto, že sdílí podobný pohled na roli státu a na míru zásahů do společnosti. Americké publikum zajímalo především jeho stanovisko ke svobodě slova, která je dnes předmětem sporů mezi USA a EU.

Macinka rozvířil Mnichov. Po střetu s Hillary Clinton se ho zastal i syn Donalda Trumpa

Macinka v této souvislosti připomněl vlastní zkušenost s totalitním režimem. „Pocházím ze země, která přežila 40 let za železnou oponou. Pamatuji si, co jste si mohli jen myslet, ale nesměli říct nahlas,“ vysvětloval novinářům. Právě tato historická zkušenost prý způsobuje, že jsou Češi i další státy východní Evropy citlivější na jakékoli omezování projevu. Evropské regulace proto označil za krok, který může být nebezpečný, protože „je jen malý krůček ke zneužívání“, a dodal, že svoboda projevu je hodnota, za kterou je nutné bojovat.

Během cesty do USA ho čeká návštěva Bílého domu

Rozhovor se dotkl také války na Ukrajině a bezpečnostní situace v Evropě. Macinka ocenil solidaritu Čechů s ukrajinskými uprchlíky a připomněl historickou zkušenost se sovětskou invazí v roce 1968. Zároveň ale uvedl, že Rusko aktuálně nevnímá jako bezprostřední hrozbu pro Českou republiku, především díky členství v NATO. „NATO je efektivní kolektivní bezpečnostní systém, takže se nemusíme Ruska bát,“ řekl. 

Babiš o Macinkovi: Dvojí ministerstvo i spor s Hradem

Na závěr své americké cesty má český ministr zamířit přímo do Bílého domu, kde se setká s poradcem pro mezinárodní bezpečnost Andym Bakerem. Setkání označil za poslední bod washingtonského programu. Během rozhovorů navíc odlehčil atmosféru osobní poznámkou o tom, že do USA přiletěl krátce po nemoci. „Jsme exportně orientovaná země, takže pokud k vám teď dovážím chřipku, omlouvám se,“ zavtipkoval dle webu CNN Prima News před novináři. 

Článek Macinka o komunismu, svobodě slova i Trumpovi. Českého ministra čeká i návštěva Bílého domu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Hromadná doprava se zdražení nevyhne 

Jedním z hlavních problémů Prahy je podle Nislerové dlouhodobě nedostupné bydlení. Město by se proto mělo více zapojit do výstavby i do správy nájemních bytů a urychlit projekty, které zatím existují spíše na papíře. „V bytech se má bydlet, nemají být jen investiční komoditou,“ zdůrazňuje kandidátka. Město prý rovněž potřebuje vlastní bytový fond především pro potřebné profese a pro zranitelné skupiny obyvatel, jinak se ceny bydlení nesníží. 

Důchodce nesnesitelných 50 hodin pohřešoval pejska. Našel ho na prahu smrti uvězněného v pasti

Velkým tématem má být také doprava. Nislerová připouští, že městská hromadná doprava stojí obrovské peníze a diskuse o její ceně je nevyhnutelná. Samotné zdražení jízdného ale odmítá bez dalších kroků. „Nemůžeme jen zdražit MHD a zároveň nechat levné parkování. Lidi bychom tím vyhnali do aut,“ vysvětlila dle webu CNN Prima News. Řešením má proto být vyvážená reforma, která zachová funkční dopravu pro všechny – cestující, řidiče i pěší.

Pirátka je ochotna spolupracovat s opozicí 

Nislerová zároveň prosazuje koncept takzvaného „patnáctiminutového města“, kde mají lidé většinu služeb dostupnou v docházkové vzdálenosti. Praha by podle ní neměla být jen místem na přespání, ale prostorem pro každodenní život. Více zeleně, parky a lepší veřejný prostor tak mají doplnit i odvážnější nápady, jako například zpřístupnění Vltavy ke koupání. „Líbilo by se mi, kdyby měli Pražané vlastní městskou pláž nebo znovu fungující plovárny,“ popsala svou představu.

Piráti jsou mimo hru: ANO jim zavřelo cestu k vlivným postům

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Tereza Nislerová (@tereza.nislerova)

Ambicí je také více otevřít Prahu světu a přilákat mezinárodní instituce či prestižní akce. Kandidátka přitom nevylučuje povolební spolupráci s různými stranami kromě extremistů a chce hledat společnou řeč i s politickými soupeři. „Ráda bych se s Tomášem Portlíkem potkala na kávě a hledala průsečíky,“ dodala s tím, že Praha potřebuje méně ideologických sporů a více praktických řešení, která obyvatelé skutečně pocítí v každodenním životě.

Článek Tereza Nislerová: Praha se nevyhne zdražení dopravy ani parkování. Prioritou má být bydlení a město pro lidi se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Ostrý střet Blažka a Hřebejka na sítích 

Celá výměna začala poté, co Blažek na sociálních sítích kritizoval opozici za přehnaný tlak kolem trestních kauz politiků a mediálních sporů. Zároveň poznamenal, že i díky této pozornosti se ministr zahraničí Petr Macinka stal „naším ve světě nejznámějším politikem“. Dodal také, že prezident Pavel vystupuje státnicky a vláda brzy doplní své řady. Právě tato slova však vyvolala ostrou reakci ze strany kulturní veřejnosti.

Macinka rozvířil Mnichov. Po střetu s Hillary Clinton se ho zastal i syn Donalda Trumpa

Režisér Hřebejk odpověděl velmi nekompromisně a Blažka označil za jednoho z „hrobařů předchozí slušné a proevropské vlády“. Jeho vystoupení označil za „solidní chucpe“, tedy lidově něco nejedlého. Spor tak rychle přestal být jen politickou polemikou a získal osobní rovinu. Hřebejk navíc připomněl i starší bitcoinovou kauzu, která vedla k Blažkově rezignaci.

Přehnané výroky o Macinkovi 

Blažek následně vyzval režiséra, aby místo osobních útoků uvedl konkrétní argumenty. Hřebejk však přitvrdil a Blažkův výrok o Macinkovi označil za přehnaný. „Je to taková pěna, která se vytvoří při močení do vody a zase zmizí,“ napsal podle serveru ŽvČ na adresu ministra zahraničí. Bývalý ministr poté reagoval už klidněji a uvedl, že šlo pouze o konstatování aktuální mediální reality, kterou kritika nijak nevyvrací.

„Chtěla bych vidět politiky, jak by vyžili z mého důchodu,“ píše Eva (79). Aby poplatila měsíční náklady, musí dělat nechutné věci

Od jednoho z hrobařů předchozí slušné, proevropské a úspěšné vlády, je tohle vystupování solidní chucpe, lidově česky nejedlý

— Jan Hřebejk (@JanHrebejk) February 21, 2026

Režisér pak konflikt uzavřel dalším ostrým komentářem, v němž naznačil, že člověk, který přispěl k volební porážce své politické strany, by neměl mluvit o slabosti poražených. „Působí to jako lísání se k vítězi,“ napsal bez servítek. Blažek už ale na další výpady nereagoval.

Článek Ostrá přestřelka na sociálních sítích: Hřebejk a Blažek se střetli kvůli Macinkovi i minulým kauzám se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

„Nefňukám, bojuji“

Ve zveřejněném videu padl přímý dotaz: „Kdy už začnete respektovat, že je nová lidem zvolená vláda, a přestanete fňukat?“ Fiala reagoval bez váhání a poměrně konfrontačně. „A vy jste si mě spletl s Andrejem Babišem, já vůbec nefňukám,“ odpověděl ironicky. Zároveň dodal, že výsledky voleb plně respektuje, ale považuje za svou povinnost upozorňovat na kroky kabinetu, které prý nejsou správné. „Nefňukám, já bojuji,“ uzavřel svou reakci. 

Fiala uklidňuje, Schillerová útočí. Spor o rozpočet vrcholí a atmosféra houstne

Tento výrok dobře zapadá do jeho současného politického vystupování po odchodu z čela ODS. V lednu 2026 totiž po dlouhých dvanácti letech skončil jako předseda strany a vedení převzal Martin Kupka. Fiala tím dle webu ŽvČ uzavřel jednu významnou kapitolu své kariéry, přičemž dal jasně najevo, že odchod z funkce neznamená konec jeho veřejné aktivity.

Fiala se z veřejného prostoru zmizet nechystá 

V následujících týdnech navíc oznámil, že se nechystá kandidovat ani do Senátu, ani na prezidenta. Místo toho představil projekt Politické fórum – think-tank zaměřený na podporu svobody, demokracie a veřejné debaty, především mezi mladší generací. 

Vlastík Plamínek se trefil do roku 2025: Karty mu vyšly u Babiše, Okamury i Turka

Nefňukám, ale bojuji. 👍🏻 pic.twitter.com/1Zf4Nv0TVD

— Petr Fiala (@P_Fiala) February 20, 2026

Podle Fialy má jít o prostor pro diskusi i pro hledání nových politických myšlenek mimo klasickou stranickou strukturu. Jeho aktuální vystoupení tak ukazují, že bývalý premiér rozhodně nemizí z veřejného prostoru. Naopak se profiluje jako výrazný opoziční hlas, který chce komentovat kroky vlády a aktivně vstupovat do politické debaty.

Článek Fiala vrátil úder: „Nefňukám, bojuji,“ vzkázal kritikům a rýpl si do Babiše se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Ostrý střet s Hillary Clinton

Spor začal ve chvíli, kdy Clinton kritizovala politiku prezidenta Donalda Trumpa vůči Evropě. Podle ní Spojené státy pod jeho vedením oslabují vztahy se spojenci a vysílají nejasné signály směrem k evropským partnerům. Macinka se však proti jejím slovům okamžitě ohradil a nabídl opačný pohled. „To, co dělá Trump v Americe, je reakcí na to, že se v některých oblastech zašlo příliš daleko od běžných lidí a od reality,“ uvedl během debaty. 

Babiš stojí za Macinkou: „Spolupráce funguje skvěle,“ vzkazuje premiér

Zároveň otevřeně odmítl některé progresivní trendy a dodal: „Myslím, že jsou jen dvě pohlaví a zbytek je pravděpodobně sociální konstrukt.“ Výrok českého ministra tak okamžitě rozpoutal bouři komentářů. Kritika přišla nejen z řad domácí opozice a politologů, ale i evropských médií, která jeho vystoupení označila za kontroverzní a nediplomatické. Sociální sítě poté dle serveru Extra zaplavily úryvky z debaty, a Macinka se tak během několika hodin stal jedním z nejdiskutovanějších politiků konference. 

Macinky se zastal syn Donalda Trumpa 

Zcela jiný pohled nabídla americká konzervativní média. Stanice Fox News upozornila, že Clinton během diskuse ministra opakovaně přerušovala a snažila se zpochybnit jeho argumenty. Podle komentátorů však Macinka pokračoval v debatě bez ústupků a nenechal se zatlačit do defenzivy. Právě tento moment měl ukázat, jak výrazné ideové střety dnes existují nejen mezi americkými politickými tábory, ale i uvnitř celé západní společnosti.

Věštec Plamínek o roku 2026: Konec války i osud Trumpa

🚨 BREAKING: A Czech politician just went straight at Hillary Clinton on stage — and the crowd loved it.

“You really don’t like Trump.”

“I’m sorry this makes you nervous.”

You could see the tension instantly.

No script. No softening it. Just direct confrontation in front of… pic.twitter.com/CvvLQqEMc0

— ⁿᵉʷˢ Barron Trump 🇺🇸 (@BarronTNews_) February 15, 2026

Další pozornost vzbudila reakce Barrona Trumpa, syna amerického prezidenta, který se k situaci vyjádřil na sociální síti X. Napsal, že Macinka se do Clinton „otevřeně pustil“ a publikum reagovalo s nadšením. Zdůraznil také, že šlo o neobvykle přímou konfrontaci bez diplomatických frází. „Právě takové momenty dělají mezinárodní diskusní panely zajímavými,“ uvedl a dodal, že odvaha říct svůj názor je v dnešní politice stále vzácnější. 

Článek Macinka rozvířil Mnichov. Po střetu s Hillary Clinton se ho zastal i syn Donalda Trumpa se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Podcast Schillerka & Juchelka spustil vlnu reakcí 

Alena Schillerová a Aleš Juchelka spustili společný projekt ve formě podcastu, který má přibližovat dění v politice. Místo složitostí ho však chtějí pojmout snadněji, aby občany zbytečně nezahrnovali zavádějícími informacemi a případně je při tom i pobavili. 

Plán na financování domovů pro seniory vyvolal poprask. Juchelka mluvil o prodeji majetku, teď ale ustupuje

Upoutávku na podcast si nicméně ihned vzal do parády populární DJ Roxtar. Ten ji pomocí umělé inteligence přestříhal do výrazně dynamičtější a komičtější podoby. Výsledek poté zveřejnil na Instagramu s poznámkou: „Měli to takový vlažný, tak jsem to trochu vytunil. Kdyby chtěli dělat nějaký reelska, tak stojí 10 bitcoinů za kus.“ 

Řada podporovatelů projekt chválí 

Jeho příspěvek začal okamžitě kolovat sítí a spustil vlnu reakcí. Mezi komentujícími se dokonce objevil i miliardář Richard Chlad, který přidal potlesk v podobě smajlíků. Ještě ostřejší tón zvolil podle serveru Extra novinář Jan Tuna: „Tak jsem myslel, že když jsem na dnešním mejdanu nepil, že nebudu blejt. Omyl… To mi nedělejte, velebnosti!“ 

Fiala uklidňuje, Schillerová útočí. Spor o rozpočet vrcholí a atmosféra houstne

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Dj Roxtar (@djroxtar)

Na druhé straně barikády nicméně stojí fanoušci nového formátu. Ti oceňují, že politici komunikují napřímo a pravidelně. „Jste super. Hlavně se nenechte tou dementní pětidemolicí otrávit,“ napsal jeden z podporovatelů. Jiní mluví o „skvělé změně“ a chválí snahu přiblížit politiku běžným lidem. Podcast Schillerka & Juchelka tak od startu potvrzuje, že politika dnes není jen o tiskovkách, ale i o tom, kdo dokáže zaujmout v online světě. 

Článek Podcast Schillerové a Juchelky budí emoce. Vystřelil si z nich i známý DJ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Koalice drží pohromadě pevněji, než se může zdát 

Právě spor o nominaci Filipa Turka podle něj Motoristy svazuje víc, než si sami připouštějí. „Když jsme se naposledy viděli, říkal jsem jim, že už musí hrát nějakou jinou kartu a věnovat se standardním politickým problémům této země,“ uvedl Klaus v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Strana mezitím oznámila, že brzy představí nového kandidáta na šéfa Ministerstva životního prostředí. Klaus však trvá na tom, že celou věc je potřeba uzavřít jednou provždy – jinak Motoristé ztratí prostor prosazovat vlastní agendu.

Jedna věta o euru rozpoutala bouři. Nerudová si rýpla do Klause, Zahradil opravil angličtinu a Skopeček přidal kritiku

Zajímavé je, že exprezident byl překvapen i samotným premiérem. Nečekal prý, že Andrej Babiš bude Turka do čela resortu životního prostředí prosazovat tak důrazně. Podle Klause to ale svědčí o tom, že koalice drží pohromadě pevněji, než se může zdát. Zároveň odmítá, aby se spor řešil přes Ústavní soud. Vnímá ho čistě jako politickou záležitost, nikoli jako právní bitvu. Motoristé si navíc nemohou dovolit tlačit na nejsilnějšího partnera příliš tvrdě – jakýkoli pokus o nátlak by se jim totiž mohl vrátit jako bumerang.

Ostrá kritika Petra Pavla 

O to tvrdší slova si Klaus schoval pro současnou hlavu státu. Petr Pavel se podle něj dopouští „fatální chyby“, když se snaží výrazně vstupovat do skládání vlády. „Jestli si někdo myslí, že bývalí prezidenti byli nadšení ze všech kandidátů na ministry, je na omylu,“ připomněl Klaus. A přidal osobní vzpomínku: „Mohl jsem se zbláznit, stály mi vlasy hrůzou, ale musel jsem jmenovat Martina Bursíka.“ Podle Klause má tedy prezident respektovat politickou realitu, i když s ní nesouhlasí. Kritiku si poté vysloužilo i aktuální rozpočtové směřování vlády.

Turek na ministerstvu: Nová funkce bez platu, bez řidiče a téměř bez pravomocí

Klaus otevřeně napadl ministryni financí Alenu Schillerovou i ministra průmyslu Karla Havlíčka za to, že prosazují vyšší státní výdaje. „Nemohu souhlasit s keynesiánskou vírou, že správnou cestou je rozpumpovat ekonomiku zvýšenými státními výdaji,“ vzkázal. Současný návrh rozpočtu je pro něj „bolestnou chvílí“. A pokud se menší koaliční partneři neozvou hlasitěji, zůstane podle někdejšího prezidenta jejich vliv jen na papíře.

Článek Klaus: Motoristé nevědí, co dělat, Pavel chybuje a rozpočet se utrhl ze řetězu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Sliby platí, ale až za několik let

Vláda Andreje Babiše představila ambiciózní plán, který měl zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 letech a změnit způsob valorizace tak, aby penze víc kopírovaly růst mezd. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka mluvil o tom, že se do výpočtu započte polovina růstu reálných mezd místo dosavadní třetiny. K tomu by se přidaly takzvané věkové valorizace, tedy navýšení důchodu v 80 letech a poté každých pět let. 

„Celý život jsme šetřili, abychom si užili klidné stáří. Manžel ale zemřel a já teď nevím, co s penězi,“ píše důchodkyně

Jenže původní plán na rychlé schválení narazil. Juchelka dokonce žádal o zkrácení připomínkového řízení, aby novela platila už od září. „U řádných valorizací to bude co nejdříve, pravděpodobně od roku 2028,“ přiznal ministr ve svém pořadu Schillerka & Juchelka, který moderuje s ministryní financí Alenou Schillerovou. 

Nejsou peníze 

Na vině je přitom nedostatek financí. Navrhované změny by zhoršily saldo rozpočtu o zhruba 127 miliard korun ročně. Samotné zastropování důchodového věku by poté stálo až 77 miliard korun ročně. Silnější navázání na mzdy dalších 30 miliard korun. Stát si navíc půjčuje s úrokem kolem 4,45 procenta a jen letos zaplatí na úrocích z dluhu asi 120 miliard korun. Premiér Babiš sice tvrdí, že „Česko patří k méně zadluženým zemím“ a dluh ve výši 44,1 procenta HDP nepovažuje za dramatický, ale investoři sledují každé nové výdajové rozhodnutí velmi pozorně.

„Jako matka jsem selhala. Stydím se, jakým způsobem syn vychovává mého vnuka.“ smutní babička v důchodovém věku

Jisté je tedy zatím jen jedno – nejbližší valorizace budou odpovídat hlavně inflaci. „Rozhodně ty další řádné valorizace budou jen o inflaci, protože nám devět čtvrtletí klesala reálná mzda,“ vysvětlil podle serveru Ceskeduchody Juchelka. Na stav veřejných financí dlouhodobě upozorňuje i Národní rozpočtová rada vedená ekonomem Mojmírem Hamplem, který varuje před dalším zvyšováním povinných výdajů státu. 

Článek Vyšší důchody až za tři roky. Vláda brzdí vlastní sliby, protože rozpočet to neunese se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nová vláda funguje jinak než ta předchozí 

Babiš nejprve mluvil o pracovním tempu vlády a naznačil, že současný kabinet funguje jinak než ten předchozí. „Čtyři dny jsem v kuse. My pracujeme, protože ta minulá vláda nepracovala. My jako koalice normálně fungujeme, voláme si,“ uvedl. Zároveň ale připustil, že řídit dva resorty není jednoduché a vyžaduje to zvýšenou pozornost.

Babiš stojí za Macinkou: „Spolupráce funguje skvěle,“ vzkazuje premiér

Premiér se přitom zastavil i u programu Nová zelená úsporám, který považuje za důležitý pro domácnosti. Podle jeho slov chce vláda hledat způsob, jak projekt znovu posílit, přestože rozpočet není v ideální kondici. Podobné programy nicméně lidem pomáhají snižovat náklady na energie a mají i širší ekonomický přínos, což bere jako klíčovou záležitost. 

Žádné další spory s Hradem 

Když se poté moderátorka znovu vrátila k přímému hodnocení Macinky, Babiš spojil odpověď se sporem kolem nominace Filipa Turka. „Já chápu pana ministra Macinku, že bojuje za Turka. Turek byl jejich lídr, je to jejich tvář,“ prohlásil dle serveru ŽvČ s tím, že se snažil přesvědčit prezidenta Pavla, aby dal kandidátovi šanci. To se ale nestalo. 

Macinka odmítá kritiku kvůli škrtům a mluví o přebujelém systému dotací

Premiér rovněž připustil, že problematická je hlavně Turkova aktivita na sociálních sítích. Právě tam totiž vznikly kontroverze, které celou situaci komplikují. V závěru ještě dodal, že vláda nechce dál vyhrocovat vztahy s Hradem a raději se soustředí na vlastní práci. „My nemůžeme utrácet energii na nějaký souboj s panem prezidentem,“ uzavřel.

Článek Babiš o Macinkovi: Dvojí ministerstvo i spor s Hradem se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Řídit dva resorty najednou není možné

Napětí kolem ministerských postů souvisí i s tím, že prezident Petr Pavel odmítl jmenovat kandidáta Filipa Turka. Motoristé nicméně stále trvají na svém návrhu a nechtějí ustoupit. Situace tak zůstává zablokovaná a Macinka mezitím řídí i resort životního prostředí. Sám dal nicméně najevo, že je připraven tuto dvojroli vykonávat klidně delší dobu, a naznačil, že politické poměry se mohou změnit až po dalších prezidentských volbách.

Důchodce Pavel žije 19 let v domě bez střechy, vody a elektřiny. „Tohle má být ten odpočinek? Ať vláda vidí, jak občané musí žít“

Ostrý nesouhlas ale zazněl od bývalého ministra Mariana Jurečky, který má s vedením dvou resortů vlastní zkušenost. „Nedá. Já to dělal čtyři a půl měsíce… Taková dvojrole znamená, že ani jeden resort nebude fungovat, jak má,“ uvedl dle webu ŽvČ s tím, že to škodí i ekonomice. 

Havlíček má na to jiný názor

Zcela opačný pohled poté nabídl současný ministr průmyslu Karel Havlíček, který v minulosti vedl současně průmysl i dopravu. Podle něj je vše otázkou organizace práce. „Zvládnout se to dá,“ uvedl a zdůraznil, že klíčem je silný tým a jasné rozdělení pravomocí. Ministr si prý akorát musí určit několik hlavních priorit a zbytek řídit přes své podřízené.

Blažek překvapil a zastal se vlády: „I Babiš může mít pravdu“

Havlíček si navíc neodpustil rýpnutí směrem k Jurečkovi. „Když to říká Marian Jurečka, říká to jako manažer, který to nezvládl,“ prohlásil ostře. Celý spor tak nadále nabírá na intenzitě a přerůstá z odborné debaty o fungování státu i v osobní přestřelku mezi politiky. 

Článek Jeden ministr, dvě křesla. Spor o Macinkovu dvojroli rozděluje politickou scénu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nejprve je potřeba nahradit Petra Pavla 

Klíčovou roli během setkání sehrála bývalá hlava státu Miloš Zeman, který měl Motoristům doporučit jasný postup. Podle něj musí vládní tábor nejprve podpořit takového kandidáta, který v příštích prezidentských volbách porazí současného prezidenta Petra Pavla. Až poté se má znovu otevřít otázka jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. 

Imitátor předvedl v Talentu vtipnou show. Napodobil Zemana, Babiše nebo Halinu Pavlowskou

„Na schůzce prezident Zeman doporučil, aby vládní koalice poslala do voleb takového kandidáta, který porazí prezidenta Petra Pavla. A ten by následně mohl Filipa Turka na ministerský post jmenovat,“ potvrdil dle webu ŽvČ Zemanův spolupracovník Luboš Procházka.

Macinka je připraven nadále řídit oba resorty 

Do této mozaiky rovněž zapadají slova ministra zahraničí Macinky, který je momentálně pověřen i vedením Ministerstva životního prostředí. Ten otevřeně naznačil, že současný stav bere jako dlouhodobý. „Ode dneška za dva roky už Petr Pavel nebude prezidentem,“ uvedl s tím, že je připraven řídit oba resorty do dalších prezidentských voleb. Macinka zároveň prohlásil, že prezident není v situaci, kdy by měl něco vyvolávat nebo očekávat. 

Turek na ministerstvu: Nová funkce bez platu, bez řidiče a téměř bez pravomocí

Celé jednání v Lánech mělo přitom i neformální atmosféru. Nechybělo pohoštění ani přípitek a bývalý prezident měl hostům věnovat svou knihu. Přesto z něj podle všeho vzešel plán, který počítá s tím, že řešení kauzy ohledně Filipa Turka nepřijde teď, ale až po dalších volbách. 

Článek Zemanova rada Motoristům: Na Turka přijde čas po dalších volbách se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Politici se pustili do Hřiba 

Původně šlo o první čtení rozsáhlé novely, která má zavést centrální stavební správu a přesunout úředníky pod nový státní úřad. Kritici varovali, že změny zasahují desítky zákonů a nebyly dostatečně prodiskutovány s odborníky. Řečníci ale často odbíhali od tématu a předsedající je museli opakovaně vracet k projednávané věci. Právě to se stalo i po vystoupení Hřiba, který kromě stavebního zákona otevřel i další politická témata a ostře kritizoval hnutí ANO.

Slovní přestřelka v Partii: Schillerová přirovnala Hřiba k medvídkovi na klíček

Poslanec Ondřej Babka ho dokonce napomenul, že mluví s plnou pusou a z úst mu padají drobky. Na poznámku o slušnosti poté navázala Rázga, která nejprve hájila způsob, jakým Hřib mluvil o europoslankyni Kláře Dostálové. „Když už mluvíte o Kláře Dostálové, tak jí říkejte ‚paní poslankyně‘ nebo ‚paní Dostálová‘,“ uvedla dle webu ŽvČ. 

Novela pro zjednodušení povolování staveb 

Pak ale přitvrdila. „Vy jste v tomhle opravdu neskutečný dobytek,“ prohlásila směrem k Hřibovi. Krátce poté se sice omluvila, ale zároveň dodala, že výraz podle ní vystihuje situaci. „Omlouvám se za to slovo ‚dobytek‘, ale myslím, že to je ten správný termín,“ pokračovala. Její vystoupení doplnily i výtky na adresu Hřibových dřívějších projektů v oblasti digitalizace.

Hřib si utahuje z Babiše. Tvrdí, že z programu nové vlády nejvíc získá on sám

Navzdory emotivní atmosféře se ale jednání posunulo dál. Sněmovna nakonec v úvodním kole podpořila vládní návrh na vznik centrální stavební správy pod novým státním úřadem. Novela má podle předkladatelů zrychlit a zjednodušit povolování staveb, ovšem opozice dál varuje před unáhlenými změnami. 

Článek Sněmovna v ráži: Padala ostrá slova i výtky kvůli drobkům u řečnického pultu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Premiér se postavil za ministra obrany

Andrej Babiš opakovaně zdůraznil, že armáda letouny potřebuje a jejich předání Ukrajině nepřipadá v úvahu. Zároveň kritizoval veřejná vystoupení náčelníka generálního štábu, která podle něj podrývají jednotu vedení resortu obrany. Premiér se jasně postavil za ministra obrany Jaromíra Zůnu a odmítl, že by se jednalo o reálnou možnost. 

Hůlka se ostře opřel do prezidenta. Nechápe, proč byl zvolen

Jiný pohled ale prezentoval právě Karel Řehka. Ten uvedl, že armáda byla připravena letouny pro Ukrajinu vyčlenit a že konečné rozhodnutí je na politicích. Z jeho vyjádření je patrné, že případné darování by podle armádního posouzení neohrozilo bezpečnost České republiky. Tento rozpor mezi stanovisky vyvolal otázky, kdo vlastně mluví jménem armády a jak probíhá komunikace mezi vojáky a politickým vedením.

Jurečka přilil olej do ohně

Do už tak napjaté situace vstoupil také bývalý ministr Marian Jurečka krátkým, ale velmi ostrým výrokem na sociálních sítích. Reagoval především na premiérovo zastání se ministra obrany a jeho slova byla mnohými vnímána jako přímý útok právě na Zůnu.

Spor o peníze pro neziskovky vyvolal ostrou přestřelku mezi ministry

Nejde dělat hlupáka z někoho kdo je hlupákem. 🙏🙏 pic.twitter.com/O9w3Eom879

— Marian Jurečka (@MJureka) January 24, 2026

„Nejde dělat hlupáka z někoho, kdo je hlupákem,“ napsal podle webu ŽvČ na síti X. Celý spor se tak posunul z odborné debaty o vojenské technice do osobní roviny a ukazuje mnohem hlubší problém, než je samotný osud několika letadel. 

Článek Spor o letouny L-159 přerostl v ostrý konflikt mezi politiky a armádou se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Ostrý spor v přímém přenosu 

Ve studiu se sešli zástupci několika stran napříč politickým spektrem. Řeč se postupně stočila k otázce, zda si česká armáda může dovolit letouny uvolnit, nebo je naopak sama nutně potřebuje. Především Marian Jurečka připomínal dřívější vyjádření armádního vedení a naznačil, že by vláda měla téma znovu otevřít. Minulá rozhodnutí prý nebyla dotažena a situace si zaslouží nové posouzení. Jeho slova ale otevřela dveře k jedné z nejostřejších částí celé debaty.

Muži napsal falešný politik, chtěl po něm peníze. V momentě, kdy je poslal, se druhá strana odmlčela

Když moderátor položil přímou otázku, zda vláda o poskytnutí strojů uvažuje, Aleš Juchelka odpověděl jednoznačně, že stanovisko kabinetu je uzavřené. Argumentoval tím, že Ministerstvo obrany i další odborné hlasy považují letouny za důležité pro českou obranyschopnost. Do výměny však podle webu ŽvČ vstoupila poznámka moderátora, která měla ironický podtón, a to už ministr nevydržel. Následně zvýšeným hlasem okřikl Moravce a dal jasně najevo, že podobný styl komunikace považuje za nevhodný. 

Finální rozhodnutí je vždy politické

V tu chvíli šla věcnost stranou a pozornost se přesunula k samotnému tónu debaty. Do napjaté situace krátce vstoupila také Olga Richterová, která se Juchelky zeptala, zda jeho reakce nepůsobila jako forma nátlaku. Moderátor se ale snažil diskusi rychle vrátit zpět k tématu a vyzval k zachování klidu. Juchelka poté zopakoval, že vláda vychází z doporučení ministra obrany a že rozhodnutí považuje za definitivní. Zmínil také, že premiér se chystá mluvit přímo s vojáky na základně v Čáslavi, aby si udělal vlastní obrázek o tom, jak důležité letouny pro armádu jsou.

Piráti couvali, Havlíček útočil: Ve Sněmovně se odehrálo další politické divadlo plné ostrých slov

Spor o L-159 se přitom neodehrává jen ve studiu, ale i mezi nejvyššími ústavními činiteli. Prezident Petr Pavel dlouhodobě naznačuje, že by poskytnutí několika strojů českou obranu zásadně neoslabilo. Vláda naopak stojí za postojem ministra obrany, podle něhož jsou letouny stále potřeba. Do toho vstupují i vyjádření náčelníka generálního štábu, který připomíná, že armáda dává doporučení, ale finální rozhodnutí je vždy politické. 

Článek Hádka v přímém přenosu: Spor o české stíhačky rozvířil emoce ve studiu ČT se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Symbolický boj proti systému

Turek se snaží dát najevo, že s prezidentovým rozhodnutím zásadně nesouhlasí a považuje ho za překročení pravomocí. Podle jeho názoru má hlava státu pouze formálně potvrzovat návrhy premiéra a neměla by posuzovat osobnosti kandidátů. Místo klidného vysvětlení svého postoje však sáhl k ostré rétorice, která zaujala především jeho vlastní příznivce.

Bartoš si utahuje z Hradu: Satira kolem Turka rozvířila spor o pravomoci prezidenta

Ještě výrazněji přitvrdil na sociálních sítích, kde prezidenta spojil s temnými kapitolami československé historie. V emotivních statusech se snažil vyvolat dojem, že nejde jen o osobní spor, ale o jakýsi symbolický boj proti systému. Takové výroky však mnozí vnímají spíše jako přehnané a účelové než jako věcnou politickou kritiku.

Turek se nevzdává

Ve svých příspěvcích se Turek zároveň snažil vysvětlovat vlastní kontroverze z minulosti. Tvrdil, že řada jeho výroků byla jen nepochopeným černým humorem a že kritika pramení z neporozumění či z nízké schopnosti některých lidí chápat nadsázku. Tím ale spíš přilil olej do ohně a znovu otevřel debatu o tom, kde končí humor a začíná urážka.

Filip Turek se objevil v zahraničních médiích. Prý ohrožuje českou diplomacii

Navzdory ostrým slovům Turek dle webu Super stále naznačuje, že by se situace mohla obrátit v jeho prospěch. Věří, že prezident svůj postoj přehodnotí a nakonec mu cestu do exekutivy otevře. Zda jde o skutečnou naději, nebo jen o záchranu politické tváře po tvrdém neúspěchu, ukážou až další týdny. 

Článek Zklamání přerostlo v útok. Filip Turek se po neúspěchu ostře pustil do prezidenta se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Vyhrocená debata u Václava Moravce 

Ve studiu se sešli zástupci čtyř politických stran – Karel Havlíček (ANO), Martin Kupka (ODS), Lukáš Vlček (STAN) a Radim Fiala (SPD). Hlavním tématem byl přitom Okamurův novoroční projev, ve kterém ostře kritizoval podporu Ukrajiny a použil výrazy, jež vyvolaly silné reakce doma i v zahraničí. Fiala se projevu důsledně zastával a tvrdil, že Ukrajina patří k nejzkorumpovanějším zemím světa. Moderátor Moravec ovšem jeho tvrzení opakovaně konfrontoval s mezinárodními daty a s oficiálními žebříčky.

Vondra se v přímém přenosu neudržel. Kvůli Okamurovi padla ostrá slova a řeči o konci SPD

Zásadní zlom přišel ve chvíli, kdy se řešila formulace o tzv. „Zelenského chuntě“. Moravec položil Fialovi přímou otázku, zda tento pohled sdílí. „Chunta je vojenská organizace, která není řízená nikým, prostě prosazuje své vlastní potřeby a názory. A když někdo říká »Zelenského chunta«, tak podle výkladu češtiny… je to tak, že pan Zelenskyj už není ukrajinský prezident. Já myslím, že jeho mandát skončil,“ odpověděl místopředseda SPD. Moderátor ho poté okamžitě opravil s tím, že mandát neskončil kvůli válečnému stavu.

Kupka obvinil Fialu z „moskevského vysílání“

Debata se následně stočila ke korupci. Fiala opakovaně tvrdil, že Ukrajina je extrémně zkorumpovaná, a to i poté, co Moravec zmínil žebříček Transparency International, podle kterého má Rusko dlouhodobě horší hodnocení. Fiala své výroky částečně zmírnil, ale podstatu nezměnil. „Ukrajina není nejzkorumpovanější země na světě, ale je bez debat velmi zkorumpovaná,“ uvedl. Právě v této části debaty už začalo být ve studiu silné napětí.

Prezident vstoupil do sporu kvůli Okamurovi. Jeho výroky o Ukrajině chce řešit s vládou

Do výměny se razantně vložil i Martin Kupka, kterému došla trpělivost. „O čem to mluvíte? To je normálně moskevské vysílání, co právě předvádíte,“ reagoval na Fialova slova o Rusku i o bezpečnostní situaci v Evropě. Následně Fialu vyzval, aby se uklidnil, ale ten se zase bránil tím, že ho nezajímá, co říká Moskva.

Karel Havlíček mezitím podle webu ŽivotvČesku uznal, že Okamurův projev byl formou „za hranou“, ale trval na tom, že o problémech Ukrajiny je nutné mluvit. Na závěr navíc zazněla informace, že premiér Andrej Babiš plánuje navrhnout Filipa Turka do čela Ministerstva životního prostředí, což otevřelo další kontroverzní kapitolu celé debaty.

Článek Drsná hádka u Moravce: Kupka obvinil Fialu z „moskevského vysílání“ a vyzval ho ke zklidnění se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Jedovatá poznámka od Zahradila 

Nerudová reagovala na zprávu o tom, že Bulharsko se chystá opustit svou národní měnu, a svůj post pojala ostře a provokativně. „My to euro nakonec přijmeme. Jako ti poslední looseři. Život a dílo Václava Klause v kostce,“ napsala na síti X, čímž připomněla dlouhodobý euroskepticismus bývalého prezidenta, který opakovaně varoval před přijetím eura a v minulosti volal po referendu. Příspěvek měl jasný politický podtext a mířil na domácí publikum.

Z bývalého kostela k vysněnému domu. V Anglii se k tomuto kroku jeden pár rozhodl

Jenže místo debaty o euru přišla okamžitá reakce na jazykovou stránku věci. Bývalý europoslanec Jan Zahradil si neodpustil jedovatou poznámku: „Chtěla jste asi napsat »loseři«, že? S těmi cizími »termity« pozor. Jeden může být snadno za trubku.“ Tím chtěl upozornit na chybný přepis anglického slova a zároveň si rýpl do používání cizích výrazů v politických výstupech. 

Nerudová si kritiku nenechala líbit 

Nerudová si ale poznámku nenechala líbit a sarkasticky odpověděla: „Půjčila jsem na chvíli mobil kamarádovi.“ V politickém zákulisí byla tahle reakce okamžitě čtena jako narážka na dřívější aféry a na výmluvy jiných politiků. Přestřelka tak nabrala osobnější tón a dál se šířila napříč sociálními sítěmi, kde se k ní vyjadřovali další komentátoři.

Andrej Babiš vyrazil po Vánocích s rodinkou na hory

Chtěla jste asi napsat “loseři”, že?
S těmi cizími “termity” pozor🙂. Jeden může být snadno za trubku. pic.twitter.com/eAqQGb3kGi

— Jan Zahradil (@ZahradilJan) January 1, 2026

Do debaty se nakonec vložil i místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček, který upozornil, že srovnávání Česka a Bulharska nedává smysl. Bulharsko totiž desítky let nemá plnou kontrolu nad svou měnou, protože je pevně navázaná na euro. Vstup do eurozóny je tam proto podle něj jen logickým vyústěním dlouhodobého vývoje. Vyjádření Nerudové tak označil za nepochopení širších souvislostí a dodal, že Česko má zcela jiný výchozí bod. 

Článek Jedna věta o euru rozpoutala bouři. Nerudová si rýpla do Klause, Zahradil opravil angličtinu a Skopeček přidal kritiku se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Revoluce, zvonění klíčů a návrat do života

Rok 1989 prožila Němcová jako řada dalších Čechů v očekávání a nejistotě. Po měsících náročné léčby rakoviny se znovu vracela do běžného života a doma ve Žďáru nad Sázavou se snažila chytat zprávy z Prahy. Události na Národní třídě v ní zanechaly silnou stopu. „Prvním dojmem bylo obrovské vzrušení, naděje, že se opravdu něco velkého děje… Když přišla zpráva o mrtvém studentovi a mnoha zraněných na Národní třídě, lekli jsme se s manželem hodně,“ uvedla pro server Extra.

Donutil jako ministr. Místo v politice mu nabídli hned několikrát

Tehdy jí bylo teprve 37 let a začínala žít život bez diktátu komunistické strany. Jak sama vzpomíná: „Vracelo se mi zdraví a přicházela svoboda. Dva dary největší.“ Po revoluci se rozhodla podnikat a otevřela si knihkupectví. Byla to pro ni příležitost poznat, co znamená vydělávat si na sebe bez státního vedení a na vlastní zodpovědnost. Kontakt s lidmi a zkušenosti ji postupně přivedly až k politice – nejprve na místní úrovni, ovšem v roce 1998 už usedla do Poslanecké sněmovny za ODS a získala obrovský vliv. 

První žena v čele Sněmovny

Zásadní milník přinesl Němcové až rok 2010, kdy se stala první ženou, která kdy vedla Poslaneckou sněmovnu. Funkci pojala jako prostor pro nastavení pravidel a větší řád. Prosadila například úspory a zpřísnila omlouvání neúčasti poslanců. O tři roky později ji ODS navrhlo jako premiérku po pádu vlády Petra Nečase, ale tehdejší prezident Miloš Zeman nakonec jmenoval Jiřího Rusnoka. Přesto situaci nesla bez vzteku, neboť věděla, že politika nikdy není uzavřený boj a další výzvy vždy přijdou.

„V Německu bych brala skoro dvakrát tolik,“ stěžuje si 40letá Klára na tuzemské platy

To se také stalo a v roce 2020 získala pozici senátorky Prahy 1. Celý život přitom tráví 17. listopad tradičně na Národní třídě mezi lidmi, kteří revoluci prožili podobně intenzivně. „Jako tradičně půjdeme s rodinou na Národní třídu, vždy tam potkám a pozdravím spoustu lidí, na to se těším,“ říká žena, která je dodnes známá jako politička, jež se drží zásad i v době, kdy je to nepopulární. Odpovědnost totiž vnímá jako závazek nejen vůči politice, ale i vůči společnosti samotné. 

Článek Miroslava Němcová oslavila 17. listopadu 73. narozeniny. Její život pojí neuvěřitelnou kariéru se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Mimořádná schůze ve Sněmovně 

Opoziční strany plánují návrh předložit v úterý a už dopředu počítají s podporou Pirátů. Jejich předseda Zdeněk Hřib potvrdil, že se k iniciativě přidají. Podle šéfa klubu KDU-ČSL Toma Philippa je přitom vystoupení ve Sněmovně nejlepší cestou, jak přimět Babiše k jasnému vyjádření. „Slibů jsme slyšeli hodně, proto si myslíme, že jistější a důstojnější cesta je mimořádnou schůzí Sněmovny,“ uvedl s tím, že politici už nestojí pouze o videa na internetu.

„Chtěla bych vidět politiky, jak by vyžili z mého důchodu,“ píše Eva (79). Aby poplatila měsíční náklady, musí dělat nechutné věci

Volání po jasném řešení podporuje i Petr Pavel, podle kterého je nezbytné, aby Babiš ještě před jmenováním oznámil, jak naloží se svým vztahem k Agrofertu. K tomu se zase lídr hnutí ANO vyjádřil tak, že plán zveřejní těsně před jmenováním, a pokud to prezident požaduje, udělá to i veřejně. K věci se vyjádřil také předseda ODS Marek Benda, který zdůraznil, že jde především o otázku transparentnosti – občané si prý zaslouží vědět, jak chce budoucí premiér postupovat. 

Malá nápad opozice ostře kritizuje 

Podporu KDU-ČSL vyjádřila i TOP 09, jejíž vedení návrh přijalo jednomyslně. Podle Bendy může mimořádná schůze navíc proběhnout prakticky ve stejný čas, kdy by měl být Babiš jmenován premiérem. Jeho nápad nicméně ostře kritizovala Taťána Malá.

Asistoval u porodu a odnesl si prý psychické následky: Novopečený táta po nemocnici požaduje odškodné zhruba 15 miliard Kč

My jsme své slovo dodrželi, @marekbenda2013 s dalšími členy opozice ne. @Jan_Skopecek byl zvolený, a 30 vteřin nato mi Marek Benda oznamuje svolání mimořádné schůze. A to mě ještě včera večer žádal, abychom se v zájmu lepší atmosféry nepřekvapovali. A aby bylo jasno: neřeším…

— Taťána Malá (@TatanaMala) November 14, 2025

Poslankyně tvrdí, že Babiš nyní ve střetu zájmů není a plán na jeho řešení opakovaně deklaroval. Nechápe proto, proč se koalice uchyluje k mimořádné schůzi – obzvlášť když strany mohly otázku otevřít při hlasování o důvěře vládě. Popudilo ji také, že oznámení o schůzi přišlo krátce po zvolení Jana Skopečka místopředsedou Sněmovny. „My jsme své slovo dodrželi, Marek Benda s dalšími členy opozice ne… A aby bylo jasno: neřeším téma, řeším způsob. A ten byl na úrovni řeznického psa,“ napsala dle webu ŽivotvČesku na síti X. 

Článek Spor o mimořádnou schůzi kvůli Babišovu střetu zájmů houstne se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Původ erotických materiálů změnil názor jeho zastánců 

Medializace případu Rajchla se rychle měnila podle nových tvrzení o původu materiálů. Poslanec se přitom k věci přímo nepostavil a odmítá potvrdit, či vyvrátit, že je na videích on. Pro XTV pouze naznačil, že i kdyby byl skutečně hercem v daných materiálech, jejich zveřejnění je špatné. Stejný názor zastávala také řada dalších politiků, ovšem jakmile padla zmínka o profesionální německé produkci, část podpory opadla. 

Nejostřeji se do Rajchla pustil senátor Václav Láska, který na síti X napsal: „Někdy se asi opravdu snažíme být ,lepšolidi‘. Bohužel. Jindřich Rajchl je člověk, který má celou svou politickou kariéru postavenou na lži a nenávisti. Neváhá útočit na potomky jiných politiků, neváhá opakovaně vyhrožovat fyzickým násilím, neváhá vyzývat k zastřelení konkrétních političek.“ Bývalý elitní kriminalista připomněl také jeho dřívější kauzy. 

Nominace Okamury do čela Sněmovny je podle Nerudové ostuda pro Česko

„Jindřich Rajchl je tak bezpáteřní hajzl, že když mu kvůli jeho porno kariéře teče do bot, neváhá do věci zatáhnout své děti a schovávat se za ně. A samozřejmě nezapomeňme, že Jindřich Rajchl je vytrvalý obhájce ruských vrahů a znásilňovačů. To všechno je Jindřich Rajchl. A tenhle člověk se vlastní blbostí dostane do nepříjemné situace. A reakce nemalé části našeho politického spektra? Sežereme mu to i s navijákem…“ ohradil se. 

Děti do toho netahat, ale zodpovědnost si nese sám 

Podobně se vyjádřil i Matěj Hlavatý, který v první reakci zdůraznil, že ho mrzí, pokud byly do kauzy zataženy jeho děti. Později dal ale během rozhovorů jasně najevo svůj odpor. „Mně se opravdu nelíbí, když se někdo takhle jakoby naváží do dětí, jezdí se před domy politikům. Mně to nepřijde v pořádku. Absolutně ne,“ zareagoval regionální politik. 

„Na druhou stranu pan Rajchl si musí uvědomit, jakou minulost měl a co dával na internet sám. A z toho by měl vyvodit zodpovědnost. Že něco natáčel s produkcí a s režií a že to je na jednom z největších serverů, tak do toho ho nikdo nenutil. Nikdo mu to neukradl. Zveřejnil si to sám nebo určitě dal minimálně souhlas k tomu on sám, když to natáčel pro tu agenturu,“ domnívá se podle webu Extra mladý politik.

Rodiče odmítli přijít na svatbu svého milovaného syna: „Je to hrozná ostuda,“ obhajuje rozhodnutí matka

„Pak je vtipné, když se někomu posmíval, že byl pornoherec. Pan Rajchl takhle ale urážel spoustu lidí a teď najednou žádá podporu ohledně takovéto věci. Nejednou například útočil na gay komunitu. Snažil se tím zaujmout konzervativce a lidi, kterým imponují tyhle útoky. A teď chce podporu. To mi přijde zvláštní,“ pokračoval Hlavatý s tím, že ho rád podpoří ohledně přímého soukromí, ale to, co udělal, je pouze jeho zodpovědnost.

„Myslím si, že takový člověk dokáže být velkým bezpečnostním rizikem, protože má takovou minulost a kdoví, co ještě někde jiného natočil a jestli náhodou není kvůli tomu vydíratelný,“ uzavřel Hlavatý. Tón veřejné debaty se tak ve spojení s kauzou Jindřicha Rajchla posunul od soucitu k odsouzení a výsměchu. 

Článek Další ponížení pro zostuzeného Rajchla. Politici se mu nyní vysmívají se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Vyřizování účtů mezi ANO a Piráty 

V dolní komoře Parlamentu sedí osmnáct pirátských poslanců, což by za běžných okolností znamenalo adekvátní podíl na vedení výborů. Jenže praxe je tentokrát jiná. Zatímco Piráti nejspíše nezískají nic, mnohem menší TOP 09 má téměř jistý jeden vlivný post. Výsledné rozdělení tak vůbec nekoresponduje s počtem poslanců, ale spíše s tím, kdo s kým dokáže vyjednávat a jaké vztahy ve Sněmovně panují.

Česko v slzách: Hvězda Pirátů z Karibiku tragicky zemřela. Slavného herce potkal nešťastný osud

Sama poslankyně Olga Richterová situaci komentovala tak, že podle logiky a standardního přepočtu by Piráti měli mít dva předsedy výborů: „Jsme nyní čtvrtá nejsilnější strana ve Sněmovně, volilo nás více než půl milionu lidí a podle těch klasických přepočtů bychom měli samozřejmě mít dva předsedy výborů.“ Ostatní strany, zejména ty, které míří do vládní koalice, se ale dohodly jinak – Piráti zůstávají mimo hru.

„Piráti, kteří se ve volbách umístili před Motoristy i SPD, tak nedostali žádné pozice v čelech výborů. Je to zřejmě jakási pomsta hnutí ANO. Je tam evidentně nějaké vyřizování účtů,“ dodal podle serveru TN k situaci politolog Jiří Pehe.

Ve Sněmovně už nerozhodují pouze čísla 

Zástupci hnutí ANO navíc ani nijak neskrývají, že vztahy s Piráty jsou dlouhodobě napjaté „Se chovají velmi agresivně, velmi kriticky nejenom k té rodící se koalici, ale i ke svým kolegům v těch opozičních stranách. Nikdo jim příliš nevěří, nemá s nimi dobré vztahy,“ popsal jejich údajné chování poslanec Martin Kolovratník.

„Moje děti mě ničí. Jsem špatná máma?“ píše Lenka (31). Své dvě dcery prý v tomto roce přestala zvládat

Podle Richterové nicméně stojí za spory i jejich vlastní důraz na transparentnost a boj proti střetu zájmů. „My jsme šli po tom, aby v politice nebyli lidé, kteří jsou ve střetu zájmů a prosazují svůj byznys a dotace pro své firmy,“ dodala poslankyně. Vypadá to tedy, že ve Sněmovně už nerozhodují jen volební čísla, ale spíše vztahy, dohody a ochota spolupracovat.

Článek Piráti jsou mimo hru: ANO jim zavřelo cestu k vlivným postům se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Napětí během debaty v Partii 

Už během začátku debaty bylo jasné, že se poslanci nacházejí v období intenzivních vyjednávání. Téma druhého kola voleb místopředsedů Sněmovny se totiž ukázalo jako klíčové, protože dvě místa zatím zůstávají neobsazená. Zvoleni byli Patrik Nacher za ANO a Jiří Barták za Motoristy, přičemž na další posty se znovu pokusí dosáhnout Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti). 

Manžel Aleny Schillerové ztrácí kvůli politice trpělivost

Když poté přišla řeč na výbory, jejich složení a význam, slova se ujala právě Olga Richterová. Její výklad byl však od začátku protkán ostrými výrazy. „Protože jste noví, ráda vysvětlím: výbory určují agendu, zvou hosty, svolávají, jak často budou zasedat. Vše se tam řeší na takzvaných grémiích těch výborů. Místopředsedové výborů jsou extrémně důležití a podle toho, co víme o dohodách chystané vládní koalice extremistů a šejdířů, pardon, ale jinak to říct nelze…“ uvedla během debaty podle serveru ŽivotvČesku.

Gregor se okamžitě pustil do slovního konfliktu 

Těmito výroky nicméně doslova nadzvedla Matěje Gregora ze židle. Mladý politik ji přerušil uprostřed věty a reagoval velmi pobouřeně: „Paní Richterová, vás připravilo marketingové oddělení Pirátů a budete mě v neděli urážet?“ Richterová se ale nenechala vykolejit a snažila se mluvit dál: „Tak prosím, nechte mě to vysvětlit, že ty výbory, že ty výbory…“

Muži napsal falešný politik, chtěl po něm peníze. V momentě, kdy je poslal, se druhá strana odmlčela

Tím ale slovní přestřelka neskončila. Gregor následně zpochybnil její odbornost a tázal se, zda je „vystudovaná akademička“, když používá taková označení. Překřikování eskalovalo natolik, že moderátorka Terezie Tománková musela situaci razantně zastavit s upozorněním, že diváci už hostům nerozumí. Gregor se pak odvolával na politickou kulturu a kritizoval styl komunikace své oponentky. Nakonec debata otevřela i otázku, kdy prezident jmenuje novou vládu a jak rychle se podaří vyřešit sporné body při skládání kabinetu.

Článek Slovní přestřelka mezi Richterovou a Gregorem odhalila další politické spory se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

„Nikomu chybět nebude“

„Pokud jde o paní Pekarovou, připomenu její typický zářez na pažbě: kvůli jejímu (a Vystrčilovu) nesmyslnému výletu na Tchaj-wan je dnes ČR jednou z pouhých dvou evropských zemí, jejíž občané potřebují do Číny vízum. Amatérismus plus arogance, to byly průvodní jevy jejího působení v čele Sněmovny. Bez parazitování na koalici Spolu by její strana už dávno ve Sněmovně nebyla. České politice paní Pekarová Adamová chybět nebude,“ komentoval dle webu ŽivotvČesku odchod političky Zahradil.

Důchodce Pavel žije 19 let v domě bez střechy, vody a elektřiny. „Tohle má být ten odpočinek? Ať vláda vidí, jak občané musí žít“

Markéta Pekarová Adamová přitom vysvětlovala svůj konec ve vrcholné politice zdravotními důvody. Po šesti letech tak uzavřela éru v čele TOP 09 i ve Sněmovně a ohlásila, že se chce soustředit na osobní život mimo politiku. Její působení bylo dlouhodobě spojováno s proevropským kurzem a také s aktivní podporou Ukrajiny.

Vedení TOP 09 se ujal Matěj Ondřej Havel 

Novým šéfem TOP 09 se po ní stal dosavadní místopředseda Matěj Ondřej Havel, který získal podporu 120 ze 171 delegátů. Poslanec ihned po zvolení uvedl, že chce stranu připravit na návrat do vlády a nabídnout scénář pro období po kabinetu hnutí ANO Andreje Babiše. Bývalý předseda Jiří Pospíšil se nominace vzdal, ale stal se prvním místopředsedou.

Silné a slabé stránky jednotlivých znamení zvěrokruhu: Poznejte ty své a naučte se je ovládat

iZdroje: Nextfoto

Matěj Ondřej Havel je ve vedení TOP 09 od roku 2023 a zároveň působí jako předseda školského výboru Sněmovny. Členem strany je od roku 2017 a v současnosti zastává i funkci předsedy krajské organizace v Královéhradeckém kraji. Pod jeho vedením TOP 09 zdůrazňuje prozápadní orientaci a pokračuje v podpoře Ukrajiny.

Článek Zahradil ostře komentoval odchod Pekarové Adamové: „Amatérismus a arogance“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Střet kvůli šedé ekonomice 

„Tvrzení paní Schillerové, že vláda Petra Fialy úplně rezignovala na boj se šedou ekonomikou, není pravdivé. Důkazem je, že objem šedé ekonomiky v ČR je pod průměrem EU. Představa, že z tohoto objemu lze získat desítky miliard navíc, je nereálná a nenaplní se, i kdyby byl znovu rozpoután ‘zaklekávací džihád’,“ opřel se Kalousek do Schillerové na síti X.

„Chtěla bych vidět politiky, jak by vyžili z mého důchodu,“ píše Eva (79). Aby poplatila měsíční náklady, musí dělat nechutné věci

Bývalá ministryně se však bránila a uvedla, že současná vláda skutečně polevila v potírání daňových úniků. „Tato vláda úplně rezignovala na boj se šedou ekonomikou. Nakonec to připouští i finanční správa,“ prohlásila, načež odkázala na evropskou žalobkyni Lauru Kövesi, podle níž Česká republika znovu figuruje v případech karuselových podvodů. „S tímto fenoménem jsme v minulosti bojovali a o ‘cash only’ mluvit nemusím“ dodala dle ŽivotvČesku. Poté ještě Kalouskovi vzkázala, že se domnívá, že o kontextu své kritiky není dobře informován.

Nová verze EET jako řešení 

Výpadky ve výběru daní podle Schillerové jasně dokazují, že stát v boji se šedou ekonomikou selhává. „Jen za rok 2024 nevybralo Ministerstvo financí oproti plánu 35 miliard. A já říkám, že to je šedá ekonomika. Je nějaký plán a pak je skutečný výběr. A pod tím plánem jsme o 35 miliard. To je šedá ekonomika,“ zdůraznila s tím, že hnutí ANO nechce zvyšovat daně, ale chce tyto problémy vyřešit efektivnější a modernizovanou verzí EET.

Muži napsal falešný politik, chtěl po něm peníze. V momentě, kdy je poslal, se druhá strana odmlčela

Tvrzení paní @alenaschillerov, že vláda @P_Fiala “úplně rezignovala na boj s šedou ekonomikou” není pravdivé. Důkazem toho je, že objem šedé ekonomiky v ČR je pod průměrem EU.
Představa, že z tohoto objemu lze získat desítky miliard navíc, je nereálná a nenaplní se, i kdyby byl…

— Miroslav Kalousek🇨🇿🇺🇦🇮🇱 (@kalousekm) October 31, 2025

Obnovení elektronické evidence tržeb má přitom být součástí širší daňové reformy, kterou nová vládní koalice ANO, SPD a Motoristů plánuje zavést od roku 2027. Nový systém prý bude přívětivější pro malé podnikatele i pro příležitostné výdělky. Spolu s tím chce budoucí kabinet vrátit školkovné, slevu na manžela či manželku bez příjmu a zavést spravedlivější valorizaci důchodů. 

Článek Ostrá výměna názorů mezi Kalouskem a Schillerovou skrze šedou ekonomiku se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

V politice je zase zmatek 

Fialovo prohlášení přišlo ve chvíli, kdy se česká politika nachází v období velkých změn. V pondělí totiž začala ustavující schůze nově zvoleného parlamentu. Jednání tradičně zahájila státní hymna a vedení se ujala Věra Kovářová, která je nejstarší ze znovu zvolených místopředsedů. Nahradila tak Pekarovou Adamovou, jež kvůli zdravotním důvodům do dolní komory nekandidovala. Poslanci při této příležitosti složili ústavou předepsaný slib.

Důchodce Pavel žije 19 let v domě bez střechy, vody a elektřiny. „Tohle má být ten odpočinek? Ať vláda vidí, jak občané musí žít“

Hlavní pozornost se ale nyní upírá ke středečnímu pokračování schůze, kdy má dojít k volbě nového předsedy Sněmovny. Koalice ANO, SPD a Motoristů, která má po volbách většinu, nominovala lídra hnutí SPD Tomia Okamuru. Opozice naopak dle webu ŽivotvČesku postaví vlastního kandidáta – zkušeného poslance a bývalého místopředsedu Jana Bartoška.

Fiala chce v politice zůstat aktivní 

O čtyři místopředsednická křesla se poté uchází hned několik jmen. Ve hře jsou Patrik Nacher (ANO), Jiří Barták (Motoristé) a Jan Skopeček (ODS), přičemž Piráti nominují Olgu Richterovou, kterou nová sněmovní většina původně vůbec neplánovala zařadit do vedení komory. Tímto krokem chtějí dát Piráti jasně najevo, že i menší opoziční strany si zaslouží zastoupení.

Jeho žena byla už tak vyčerpaná, že se nezvládala starat o dítě, natož o domácnost. Udělal proto něco nečekaného

V úvodu nového volebního období přitom poslanci zasedli podle abecedy, avšak později dojde ke schválení trvalého zasedacího pořádku v závislosti na klubové příslušnosti. Dosluhující premiér svým výrokem nicméně naznačil, že chce zůstat aktivní postavou české politiky i mimo vládní křeslo. 

Článek „Nenechám vás v tomhle blázinci“ – Petr Fiala mluvil o boji proti extremismu a populismu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Zdravotní problémy a konec v politice 

Politička informovala o svých zdravotních problémech již během února, kdy zároveň řekla, že se další volební kampaně nezúčastní. Zakázat jí to měli samotní lékaři, přičemž žádné další podrobnosti neprozradila. To prý udělá až chystaná publikace.

„Chtěla bych vidět politiky, jak by vyžili z mého důchodu,“ píše Eva (79). Aby poplatila měsíční náklady, musí dělat nechutné věci

„Vyjde po volbách a formou rozhovoru v ní budu shrnovat celou svou kariéru a vysvětlovat i to, proč jsem se rozhodla v politice skončit,“ uvedla Pekarová podle serveru ŽivotVČesku v nedávném rozhovoru s tím, že se v současné době cítí již mnohem lépe. Pomoci jí přitom nejvíce měla změna jídelníčku, meditace a také pravidelnější pohyb v přírodě.

Kolegové jí přejí brzké uzdravení 

Ke zdravotnímu stavu Pekarové se vyjádřili také mnozí kolegové. Například stínový premiér hnutí ANO Karel Havlíček uvedl, že sice očekával pikantní souboj v Praze, ale rozhodnutí političky respektuje a přeje jí hlavně pevné zdraví. Právě to by podle něj měli lidé vždy dávat na první místo a upřednostňovat jej před ambicemi.

Markéta Pekarová Adamová patří mezi 3 nejvlivnější ženy Česka. „Jsem jako buldok,“ tvrdí o sobě

Podobná slova pronesl také Miroslav Kalousek, který bere celou situaci ohledně odchodu političky na vědomí a stejně jako kolega Havlíček jí přeje co nejrychlejší uzdravení. Nyní tedy Pekarovou čeká dlouhý přechod od veřejné funkce k byznysu a představení nové knihy. 

Článek Pekarová Adamová je už prý zdravá. Žije teď úplně jinak než dřív se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

STAN a Rakušan jako hrozba

Janeček během rozhovorů otevřeně prohlásil, že hnutí STAN je první stranou, kterou by voliči rozhodně neměli podpořit. „První v pořadí, koho rozhodně nevolit, je STAN, protože to je strana, která nejenže je zkorumpovaná, ale i mocensky zkorumpovaná. Její hlavní představitel by dokázal být diktátorem,“ uvedl s tím, že právě v osobě Víta Rakušana vidí největší riziko.

„Po mateřské se mi už nechce pracovat,“ svěřila se Klaudie (28). Radši by si prý udělala další dítě, aby pobírala od státu další peníze

Na druhém místě svého pomyslného žebříčku varování uvedl šéfa hnutí ANO. „To je populista a není to dobré,“ řekl Janeček na adresu Andreje Babiše. Tvrdá slova padla také na hnutí STAČILO!, které spojuje návrat komunistických myšlenek. „Ty jejich myšlenky vůbec nedávají smysl, ale nemyslím si, že je to více nebezpečné než STAN, protože my už jsme si tohle prožili a snad tu odolnost máme,“ doplnil podle serveru Extra.

Hlavní roli hrají emoce 

Na závěr rozhovoru Janeček překvapil přiznáním, že se nenechává vést pouze logikou. „To primární pro naše životy jsou právě emoce. Racionalita je skvělý nástroj, ale je to jen nástroj. Naše radosti, naše zážitky, to všechno je emotivní,“ vysvětlil. Zdůraznil také, že nejde jen o slepé následování pocitů, ale o rovnováhu mezi intuicí a rozumem. 

Bohdalová se vydala na návštěvu k Zemanovi. Bývalý prezident se pochlubil společnou fotkou a přidal i poděkování

Co se pak týká prezidentské kandidatury, tu Janeček v současné době odmítá. „Jsem rád, že jsem se nakonec nestal prezidentem, a to právě z důvodu mezinárodní situace. To, co se stalo na Ukrajině, by znamenalo, že ta pozice je svým způsobem vězením,“ uvedl. Petra Pavla přitom hodnotí pozitivně, ale vyčítá mu, že během novoročního projevu začal mluvit o euru.

Článek Karel Janeček ostře proti Rakušanovi: „Dokázal by být diktátorem“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nadšená rozhodně nebyla 

„Nebylo mi to příjemné, navíc maminka to se mnou ani nekonzultovala dopředu, asi věděla, že bych ji od toho odradila,“ svěřila se moderátorka. Došlo k tomu přitom v roce 2014, kdy se její matka objevila na kandidátce hnutí ANO a byla zvolena místostarostkou Prahy 8 a radní pro kulturu. „Naštěstí to byla velice krátká doba. Maminka zjistila, že to prostředí není pro ni, a já jsem za to ráda,“ dodala.

Lucie Borhyová má jasno: Takhle bude vypadat její svatba

Lucie Borhyová sama přiznává, že politice se spíše vyhýbá a jakékoli komentáře si nechává pouze do soukromí. „To si nechávám na doma, pro své přátele,“ vysvětlila podle serveru AhaOnline s úsměvem. Podle ní je důležité oddělovat pracovní a osobní život, a proto se jí diváci na televizní obrazovce v roli politické komentátorky rozhodně nikdy nedočkají.

Raději zůstává u čtení zpráv 

Na rozdíl od svého kolegy Reye Korantenga, který se ujal moderování volebních debat, Borhyová takovou možnost jasně odmítá. „Nejsem konfrontační typ, nechci nikomu skákat do řeči, útočit na něj, ani bych to asi nedokázala,“ řekla otevřeně.

„Chtěla bych vidět politiky, jak by vyžili z mého důchodu,“ píše Eva (79). Aby poplatila měsíční náklady, musí dělat nechutné věci

Podle svých slov se totiž moderátorka nepovažuje za „tvrdou ženu“. „Nejsem typ tvrdé ženy,“ uzavřela. A právě tato upřímnost a lidskost je patrně důvodem, proč si už více než dvě dekády udržuje u televizních diváků takovou oblibu, i když raději zůstává jen u čtení zpráv.

Článek Lucie Borhyová se otevřeně rozpovídala o politice své maminky se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Donutil mohl být v politice již několikrát 

Oblíbený herec Donutil měl v minulosti dostávat plno politických nabídek, ale zpravidla je radši nepřijímal. „Nabízeli mi místo senátora, ministra i poslance. A kdysi dokonce i prezidenta Slovenska, když tam vládl pan Schuster. Byla to recese, ale myslím, že ji tehdy někdo mohl brát i vážně,“ zavzpomínal podle serveru AhaOnline během rozhovorů.

Agáta má v plánu další plastiky, fanoušci ji ale prosí, aby to nedělala. „Jste nádherná matka, tohle nemáte zapotřebí,“ komentují

Sám však kariéru v politice nikdy nezvažoval, protože k tomu prý nemá kompetence ani vhodné znalosti. Po ztvárnění role prezidenta v novém projektu Moloch navíc Miroslav Donutil přiznal, že je rád, že se hlavou našeho státu stal Petr Pavel – on sám by to rozhodně nechtěl. 

Role prezidenta mu nicméně sedla perfektně 

„Prezident musí mít znalost řeči, politiky, kultury, národů… a to je všechno, co nemám. Jsem rád, že se jím stal Petr Pavel, jeho jednání si vážím,“ prozradil Donutil s narážkou na nabídky, aby šel do politiky. Role v seriálu natočeném pro Canal+ mu nicméně sedla perfektně a fanoušci celý projekt velmi vychvalují. 

(Ne)obyčejná kočka zachránila život batoleti, které rodiče nechali bez dozoru. U záběrů z kamery se tají dech

I sám herec přiznal, že to nebylo jen tak, právě proto, že měl hrát hlavu státu. To s sebou totiž nese velkou zodpovědnost vůči jeho jménu. „Tlak cítím u každé role. Ale tady navíc hrajete hlavu státu, to není jen tak. A začíná to rovnou atentátem,“ dodal Miroslav Donutil během rozhovorů. Minisérie nicméně pokračování mít nebude. 

Článek Donutil jako ministr. Místo v politice mu nabídli hned několikrát se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Psychická zátěž se podepsala na jejím zdraví 

Maláčová sama přiznává, že se potýká s velkou psychickou zátěží, kterou zažívá kvůli aktivitě v politice. Se svým bývalým manželem Alešem Chmelařem má také syna, na kterého je zcela sama. Nyní se navíc její ex znovu oženil, což jí nejspíše také nepomáhá stres uklidnit. 

„Chtěla bych vidět politiky, jak by vyžili z mého důchodu,“ píše Eva (79). Aby poplatila měsíční náklady, musí dělat nechutné věci

„Je to náročné, protože jsem samoživitelka. Ale mám podporu rodiny a myslím si, že tím, jak mě politika strašně baví, tak to zvládám. Je to ale chronický stres,“ prozradila pro AhaOnline s tím, že se snaží o politický comeback. Její šance jakožto šéfky SOCDEM nicméně zase tak vysoké nejsou. Většina průzkumů totiž ukazuje, že se přes pětiprocentní hranici nedostane.

Maláčová chce oživit sociální demokracii 

Dalším problémem v jejím osobním životě se stalo vážné onemocnění. „V poslední době jste si možná všimli změny mého vzhledu. Ano, nosím paruku. Nejde však o módní volbu – čelím onkologickému onemocnění, kterým několik měsíců procházím,“ prozradila Maláčová na svých sociálních sítích. Ani to ji však nezastavuje pokračovat v kampani. 

11letá dívka při autonehodě nečekala ani vteřinu a zachránila svou malou sestřenici. Následně zemřela krutou smrtí

Jejím hlavním cílem je spolu s Lubomírem Zaorálkem vrátit sociální demokracii, přičemž se zaměřují zejména na bydlení a důchody. Podle strany vláda utrácí příliš mnoho peněz za obranu, ale většina mladých nemá kde bydlet. Maláčová také slibuje zavedení 13. důchodu, jako to mají například v Polsku, v Maďarsku nebo na Slovensku. 

Článek Maláčová zažívá kruté chvíle v osobním životě. I tak pokračuje v kampani se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Rozhodla se dobrovolně ukončit svůj život

Propast Macocha láká ročně miliony zvědavých turistů, aby se podívali na tento nádherný a dechberoucí přírodní úkaz. Bohužel, toto místo si vybírají také lidé, kteří si již nevědí rady se svým životem a přemýšlejí nad sebevraždou.

Obecně se povídá o tom, že člověk, který se rozhodne ukončit svůj život skokem do propasti, přijde večer, aby si to nerozmyslel. Ve dne by jej totiž spatřená hloubka mohla odradit. A právě pravděpodobně ve tmě se na okraj Macochy postavila i Lenka Šimůnková, matka Elišky zastřelené vrahem na Filozofické fakultě UK, jak psal také web CNNPrimaNews.

Důchodkyně spáchala sebevraždu kvůli nedostatku peněz. Stát jí nevyplatil důchod

V sobotu ráno bylo tělo paní Šimůnkové nalezeno na dně propasti bez známek života. O této skutečnosti informoval na Facebooku také politik Robert Šlachta. „Nekonečná bolest, kterou si procházela, byla bohužel nakonec silnější. Čest její památce,“ napsal politik. Pod jeho příspěvkem se strhla lavina komentářů. „To je mi nesmírně líto. Taková milá a sympatická paní. Tahle zlodušská vláda přivádí lidi do neštěstí,“ napsala jedna z internetových uživatelek.

K sebevraždě se vyjádřil i nařčený politik

A rozhodně nebyla jediná, která vinu za smrt paní Šimůnkové svalovala na vládu, nejčastějším terčem se stal Vít Rakušan. Ten i nejen proto měl potřebu se k tragické smrti Eliščiny matky vyjádřit. „Paní Šimůnková kladla smrt své dcery Elišky za vinu také mně a policii. Tohle nespravedlivé nařčení pro mě bylo a je bolestné, ale chápal jsem ho jako projev zoufalství matky, která přišla o dítě,“ napsal na webu X. Zároveň zmínil, že jej vyšetřovatelé ujistili, že její nařčení není oprávněné. 

Když ochrnul a omylem mu diagnostikovali rakovinu, chtěl spáchat sebevraždu: Oldřich Vlach o štěstí v neštěstí

Původně jsem nechtěl tuhle smutnou událost komentovat, protože ji považuju primárně za strašlivou osobní tragédii. Ale to, co jsem si musel dneska přečíst na sociálních sítích, a to včetně komentářů pod postem o narozeninách mého syna, změnilo můj názor.

O víkendu si vzala život…

— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) April 14, 2025

Málokdo si umí představit, jak velkou bolest musela paní Šimůnková po smrti své dcery zažívat. Bohužel odmítla odbornou pomoc, která jí byla nabízena. Sama bojovala, snažila se zjistit pravdu, domáhala se výsledků vyšetřování, ale marně. Její smutek a zoufalství ji nakonec dohnaly k poslednímu kroku do prázdna. Nikdo jí ovšem její rozhodnutí nemůže vyčítat. Pro někoho je sebevražda jediným viditelným východiskem. Na Dámském Deníku jsme psali o čtrnáctiletém chlapci, který se rozhodl ukončit svůj život.

Článek Střelba na Filozofické fakultě UK má další oběť. Matka zastřelené dívky spáchala sebevraždu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Trojnásobnou slavici rozzlobila vláda

Petra Janů patří mezi nejoblíbenější a nejtalentovanější české zpěvačky. Svou uměleckou kariéru začala již v roce 1972 v divadle Semafor, jak píše i na svých webových stránkách PetraJanů. Fanoušci si ji zamilovali nejen jako rockovou princeznu, ale později i jako popovou zpěvačku. Zaslouženě získala ocenění Zlatá slavice, a to hned tři roky po sobě. Její písně se dodnes hrají nejen v České republice.

Petra Janů: Kvůli své první lásce skončila v blázinci, manžela zprvu nenáviděla

iZdroj fotografie: Nextfoto

A přestože zpěvačka tento měsíc oslaví již své čtyřiasedmdesáté narozeniny, rozhodně to není znát. Vypadá totiž stále skvěle a pořád nádherně zpívá. Již několik let je ale právoplatnou důchodkyní, což znamená, že pobírá starobní důchod. I kvůli tomu reagovala na plánované změny, které chystá vláda Petra Fialy. Ty ji rozzlobily natolik, že se rozhodla svůj názor na ně sdílet s veřejností.

Mnoho lidí s jejím názorem souhlasí

„Ráda bych znala odpověď od našich chytrých politiků, když neustále vykřikují, jestli bude na důchody, zda se zabývají otázkou, jestli taky bude na platy poslanců, senátorů a dalších politiků. Jim se totiž i „díky“ inflaci zvedají mzdy v desítkách tisíc a nemusejí pro to udělat vůbec nic. Seniorům se o tisíce korun zvyšují náklady na život, kdežto penze roste maximálně o stovky korun“ cituje zpěvaččina slova web Aha!. A na tuto otázku by rozhodně chtěli slyšet odpověď i ostatní občané ČR.

Důchodce Pavel žije 19 let v domě bez střechy, vody a elektřiny. „Tohle má být ten odpočinek? Ať vláda vidí, jak občané musí žít“

iZdroj fotografie: Freepik

Zároveň se zmínila o absurdnosti zvednutí hranice odchodu do důchodu a také nutnosti motivovat mládež, aby si včas začala spořit na důchod. Dále mluvila o nenávisti mladých lidí vůči seniorům, kteří si podle ní rozhodně zaslouží odpočinek za odpracovaná léta. Mnoho lidí s jejím názorem na vládu Petra Fialy souhlasí, jiní se k celé situaci raději nevyjadřují. Nad některými situacemi vyplývajícími z nařízení a zákonů totiž zůstává rozum stát. Na DámskémDeníku jsme psali o příběhu seniorského páru, který by kvůli státnímu rozhodnutí musel vyžít s jedním důchodem.

Článek Petra Janů poslala drsný vzkaz politikům. To, co zase vymysleli s důchody, ji vytočilo do běla se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Vyrůstal v rodině evangelického faráře

Víru v Boha měl Michael v sobě již od útlého věku. Jeho otec Alfréd byl kazatelem Českobratrské církve evangelické a jeho maminka psycholožka a psychiatrička. V době, kdy byl Michael malý, se bohužel víra v totalitním Československu jevila jako společenské stigma, a tak si Michael zažil své. Děti ho nazývaly kostelní krysou a posmívaly se mu, že místo do Pionýra chodil na náboženství. „Mlátili mě, kopali, plivali na mě. Někdy jsem utekl s brekem domů a vím, že jsem byl úplně šokován tou agresí. Naši mi to trpělivě vysvětlovali,“ prozradil Kocáb před lety pro deník Blesk.

Rodina si zažila velmi kruté časy. Michaelův otec upadl v nemilost komunistického režimu. Stal se kritikem cenzury a nátlaku StB a následkem toho nemohl kázat jako duchovní. Deset let také musel nucenně pracovat jako topič v kotelně. K výkonu svého povolání se mohl vrátit až v létě 1989, několik měsíců před pádem komunistického režimu.

Z hudebníka se stal politikem

Takové prostředí Michaela do značné míry formovalo.  Absolvoval pražskou konzervatoř, kde si za svůj obor vybral skladbu a varhany. Ještě během studií založil dnes již legendární kapelu Pražský výběr, která se pohybovala v prostředí undergroundu a v 80. letech měla na pět let zakázanou činnost. V roce 2006 byl Pražský výběr v pozměněné sestavě znovu obnoven.

iZdroj fotografie: Nextfoto

Politicky činným se Michael stal v roce 1989, kdy nejdříve s Michaelem Horáčkem založili iniciativu Most. Po 17. listopadu 1989 se stal jedním ze zakladatelů Občanského fóra a prošel si řadou politických funkcí. Byl například poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSFR. Stal se také celoživotním přítelem bývalého prezidenta Václava Havla. Nejvyššího politického postu dosáhl v letech 2009–2010, kdy byl ministrem pro lidská práva a národnostní menšiny České republiky ve Fischerově vládě.

Maminka byla doktorka lidských duší

Také Michaelova maminka Darja byla výjimečnou ženou. Působila v psychiatrické léčebně v Kosmonosech, kde se nebála pracovat s velmi těžkými případy. „Někteří se báli otevřít a hovořit, tak jsem s nimi malovala nebo šla na procházku, což bylo vždycky dost riskantní, protože to byli útěkáři,“ svěřila se Darja v dokumentu České televize Ještě jsme tady. V Mladé Boleslavi také založila dětskou psychiatrickou ambulanci a stála za zrodem SOS vesniček.

iZdroj fotografie: Pavol Frešo / Creative Commons / CC BY

Jako spisovatelka vydala tři knihy esejí a próz (Zpráva odjinud, Třikrát a dost, V tichu). Ve své profesi se snažila o inovativní postupy a ráda zkoušela naprosto neznámé moderní metody léčby. Stála u vzniku České arteterapeutické asociace a zaměřovala se na prezentaci výtvarné tvorby lidí s duševním onemocněním.

Článek Michael Kocáb si v dětství prošel peklem. Děti do něj kopaly a ošklivě ho urážely se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

První místa obsadily miliardářka a eurokomisařka

V letošním žebříčku patří první pozice Renátě Kellnerové, vdově po zesnulém podnikateli Petru Kellnerovi, která je též sama úspěšnou podnikatelkou. V současné době je většinovou majitelkou akciové společnosti PPF moravskoslezský investiční fond. S majetkem v hodnotě cca 16,3 miliardy amerických dolarů (přes 372 miliard Kč) je suverénně nejbohatším člověkem v České republice a 12. nejbohatší ženou na světě, jak uvádí magazín Forbes.

Druhé místo obsadila Věra Jourová, zkušená politička a podnikatelka. Svou úspěšnou kariéru korunovala v roce 2019, kdy se stala místopředsedkyní Evropské komise. V rámci Evropské komise je to vůbec poprvé, kdy Česká republika získala takto vysoký post. Jourová je na své pozici zodpovědná za kontrolu dodržování hodnot Evropské unie a za transparentnost.

Pekarová Adamová vzbuzuje kontroverze

Třetí místo patří již zmíněné Markétě Pekarové Adamové, která má i přes svůj mladý věk (38 let) za sebou bohaté politické zkušenosti. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a předsedkyně strany TOP 09 je příkladem mladé a ambiciózní političky, která si jde za svými cíli. Je známá také různými výroky, nejznámější z nich je, že lidé by si v době zdražování energií měli obléct další svetr. Tento výrok byl mnohými kritizován a zesměšňován, přesto si za ním politička stojí i dnes.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Forbes Česko (@forbescesko)

„Toho nelituju, stojím si za tím. Já jsem se do téhle funkce nenarodila. Prošla jsem nemalým úsilím, abych vystudovala vysokou školu, a vůbec nezlehčuji situaci lidí, kteří jsou v nouzi, ale považuji za důležité si uvědomit, že je potřeba ve chvíli, kdy stát nemůže garantovat všem životní úroveň, se uskromňovat. Já jsem k tomu byla vychovaná – si vzít svetr a nepouštět teplo z oken,“ vysvětlila Pekarová Adamová svá slova. V době svého vyjádření však vzbudila lavinu kritiky, posměšků i pobouření a mnozí jí tento citát stále připomínají.

Pekarová Adamová skončila minulý rok v žebříčku na patnáctém místě. „Před pár týdny absolvovala ostře sledovanou cestu na Tchaj-wan, kam ji doprovodila delegace sto padesáti českých podnikatelů a podnikatelek. Je také vlivným hlasem hájícím práva žen v politice i mimo ni,“ popsal ji Forbes. „Jsem jako buldok,“ přiznala sama Pekarová Adamová v dřívějším rozhovoru pro Forbes. Je také známou podporovatelkou současného prezidenta České republiky Petra Pavla, za kterým plně stála i v době jeho kandidatury.

Článek Markéta Pekarová Adamová patří mezi 3 nejvlivnější ženy Česka. „Jsem jako buldok,“ tvrdí o sobě se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.