Manžel si založil novou rodinu

Kvůli častým nemocem syna Ondry zůstala paní Ivona v domácnosti, protože manžel se svou pílí a odhodláním vypracoval kariérně velmi vysoko. Měl dostatečně vysoký plat, aby sám uživil rodinu. Když šel Ondra do školy, nastoupila žena opět do zaměstnání, ale kvůli neustálým chlapcovým zdravotním potížím ji po letech vyhodili. V tu dobu jí navíc manžel oznámil, že odchází. Našel si totiž milenku, kterou přivedl do jiného stavu. Měl tedy novou rodinu a o tu původní se příliš nezajímal.

„Abych nás se synem uživila, musela jsem si najít dvě práce. Domů jsem chodila až večer, o víkendech jsem často brala směny navíc,“ vzpomíná v dopise paní Ivona. Manžel si k sobě Ondru bral málo, ale kompenzoval mu to hodnotnými dárky. Největší radost mu udělal novým počítačem a spoustou her. Na těch se ale dospívající chlapec stal postupem času závislý. Trávil hodiny u online hraní, v noci nespal, a jak se později ukázalo, nechodil ani do školy, protože přes den dospával.

Syn podlehl závislosti

„Když mi ze školy volala učitelka, že Ondra opět není ve škole, utíkala jsem z práce domů. Bála jsem se, že se mu něco stalo. On ale zase seděl u PC a hrál,“ popisuje dále čtenářka. Matka mu tedy notebook vypnula a sebrala. V tu chvíli ji ale syn napadl pěstí. Utekla se tedy schovat do koupelny, on ale kopal do dveří a křičel na ni.

Když se uklidnil, odešel pryč. „Volala jsem exmanželovi, ale ten svalil veškerou vinu na mě. Řekl mi, že je to moje chyba, protože jsem mu nevěnovala čas. Ale jak jsem mohla, když jsem musela chodit do práce. To on mu ten noťas a hry koupil,“ smutní paní Ivona.

Pochopila, že Ondra je závislý na hraní her, což je i dle webu Neprohraj považováno za duševní chorobu. Bojí se ho, protože má sílu a je schopen jí ublížit. Ví, že jej musí dostat k odborníkovi na léčení, ale netuší, jak to má udělat. On totiž nikam nechce. „Mám strach z vlastního syna, poraďte mi, co mám dělat,“ končí s prosbou svůj dopis paní Ivona.

Jedná se o velmi těžkou závislost. Když nemá její syn přístup k hraní, je zaslepen zlostí a udělá vše pro to, aby mohl zase hrát. Všímejte si svých dětí, nedovolujte jim dlouhý čas strávený u televize, počítače, tabletu či telefonu. Jak jsme totiž již na DámskémDeníku upozorňovali, závislost na těchto elektronických zařízeních silně ničí generaci dětí.

Článek „Mám strach z vlastního syna,“ popisuje Ivona. Když není na počítači, stává se z něj agresor, který nezná hranice se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Lásku jim každý záviděl

„S Mirkem jsme se znali odmalička a kamarádství postupně přerůstalo v lásku. V 19 letech jsem otěhotněla poprvé, o dva roky později jsme se vzali. Krátce po svatbě se narodil i náš druhý syn. Měli jsme velice harmonický vztah, který nám naše okolí závidělo. Opravdu jsme se milovali a věřili si. Když přišel Mirek z práce a chtěl si jít odpočinout, samozřejmě jsem mu to nezakazovala, naopak, chápala jsem, že potřebuje relaxovat. Vůbec mě přitom nenapadlo, ani na moment, že hraní her na počítači může vést k závislosti,“ říká smutně Lucie.

Máma nechala svého 12letého syna odejít ze školy, aby mohl hrát počítačové hry. Je to prý její nejlepší životní rozhodnutí

iZdroj fotografie: Piqsels

„Do pracovny se zavíral čím dál tím víc, za námi chodil jen pro jídlo, ale postupně si přestal všímat mě a hlavně dětí. Dlouho jsem před tím zavírala oči, navíc po 2 porodech jsem se změnila a říkala jsem si, jestli není problém ve mně. Trvalo mi asi zbytečně dlouho, než jsem si vše uvědomila. Když jsem ho konfrontovala, vysmál se mi, že jsem hysterka,“ popisuje Lucie dál. Jak poznat závislost, informoval Dámský Deník už dříve.

Peníze se ztrácely

„Měli jsme každý svůj bankovní účet, ale znali jsme přístupová hesla toho druhého. Zdálo se mi, že se peníze z mého účtu nějak ztrácejí. A pak nám přestala fungovat elektřina. O tyhle věci se vždy staral Mirek. Můj vlastní muž mě okrádal, aby v některé ze svých her kupoval virtuální nesmysly. Byli jsme na mizině,“ říká vyčerpaně žena. Virtuální svět může být mnohem zajímavější než ten skutečný, varuje také iDnes.

„Mám strach z vlastního syna,“ popisuje Ivona. Když není na počítači, stává se z něj agresor, který nezná hranice

iZdroj fotografie: Piqsels

„To už bylo moc. Mirek měl úplně nepřítomný pohled, když jsem to s ním chtěla řešit, a asi mě opravdu nevnímal. Pohrozila jsem, že vezmu děti a rozvedu se s ním. Ani nemrkl okem a hrál dál. Poslední kapkou bylo, když jsem zjistila, že ho z práce vyhodili. Ani intervence rodiny nepomohla. Zažádala jsem o rozvod a biju se do hlavy, že jsem neviděla signály mnohem dřív,“ popisuje Lucie. Podle webu Novinky končí téměř polovina manželství nezdarem.

Článek „Závislost mého muže zničila celý náš vztah, dlouho jsem vše přehlížela,“ vypráví Lucie (29) se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Přínos hraní počítačových her

„Je prakticky nemožné, aby se děti úplně vyhnuly střetu s technologiemi, nicméně doporučuji jejich kontrolu. Co sledují, jak často, jak dlouho a zda to není na úkor sportu a času stráveného venku či s vrstevníky,“ doporučuje pedagog pan Libor S. z Kopřivnice. Rodiče mají velkou řadu nástrojů, kterými mohou korigovat čas svých potomků u obrazovek. Je to také o domluvě. DámskýDeník zveřejnil článek, kde rodiče nemají problém dát dětem do rukou telefon. Pravidla jsou ale jasná – musí pravidelně číst a pomáhat s úklidem domácnosti.

Podle webu Špidla má hraní počítačových her také mnoho výhod, které danému jedinci přinášejí. Navozují psychickou vyrovnanost a mohou také zvyšovat sebevědomí. To bývá u dětí často velmi nízké. Daří-li se jim ale ve virtuálním světě, jejich osobnost to posílí. Nepopiratelným pozitivem je pak zlepšení postřehu, kognitivních funkcí, citu pro přesnost, řešení problémů a v neposlední řadě se také jedná o zábavnou formu učení. Hry jsou často v jiném než rodném jazyce, zlepšuje se tak znalost (většinou) angličtiny, ale také zeměpisu či dějepisu.

Jak se vydělávají miliony

Anne z malého městečka ve Spojeném království má se synem velmi dobrý vztah i proto, že jsou na všechno sami. Benjyho, který trávil ve svých 12 letech spoustu času hraním epické hry Fortnite, matka plně podporovala. Brzy byl velice známý ve virtuálním světě a dokonce začal vydělávat nemalé peníze. Jeho snem bylo pořídit mamince hezké bydlení, jak píše web ESPN. A tak opustil školu, aby se hře mohl věnovat naplno. A během několika málo let se stal skutečným profesionálem vydělávajícím peníze, které mu mohou dospělí závidět.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený NRG (@nrggram)

Přestože se Anne setkala s nemalou kritikou, svého rozhodnutí nelituje. Benjy se do školy opět vrátil, jelikož ví, že i akademický úspěch je důležitý.

Článek Máma nechala svého 12letého syna odejít ze školy, aby mohl hrát počítačové hry. Je to prý její nejlepší životní rozhodnutí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Dětský odpad

Našla jej policie, kterou byl také umístěn do jednoho z ústavů pro osiřelé děti. Tam mu dali jméno Freddie. V jednom rozhovoru se svěřil s nepříjemnými vzpomínkami na pobyt v těchto zařízení. Děti se dozvěděly příběh o jeho narození, podle toho dostal přezdívku „baby trash“, jinými slovy dětský odpad. Celkově musel denně čelit posmívání a urážkám.

Poté jej však potkalo štěstí v podobě nových adoptivních rodičů. Úsměvné je, že u nich původně neměl vůbec zůstávat. Tento manželský pár měl již své děti. Přihlásili se však jako dobrovolníci, u kterých mohou děti zůstat, dokud se jim nenajde vhodná adoptivní rodina. Freddieho nebyl nikdo ochotný adoptovat, a tak se rozhodli, že se stanou jeho právoplatnými rodiči.

Alzheimerova choroba

Pár měl už bohužel svá léta. Maminka oslavila šedesáté šesté narozeniny a tatínek čtyřiasedmdesáté. Zde se opět projevila dětská zlomyslnost, kdy si Freddie musel projít další šikanou, ve které hrál hlavní roli věk jeho rodičů. Jeho rodina se však stala jeho stavebním kamenem, který ho posunul v životě nejdál. Později přišla rána v podobě nemoci jeho otce.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Onemocněl Alzheimerovou chorobou. Tehdy Freddie odstartoval svůj byznys tím, že vymyslel svůj první čip se signalizátorem, který mu pomohl kontrolovat otce. Zároveň jej prodal za více než dva miliony dolarů (skoro padesát milionů korun). Z těchto peněz založil úspěšnou firmu se zaměřením na informační technologie. Od té doby se mu již nikdy nikdo neposmíval.

Článek Jako miminko ho rodiče odhodili do odpadkového koše a celé dětství kvůli tomu procházel šikanou. Teď je miliardář se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Není důležitá kvantita, ale kvalita

A jak celou problematiku uchopit? Poměrně nový názor tvrdí, že bychom se na roli elektroniky v životech našich dětí měli dívat podobně jako na jejich jídelníček. Není totiž důležité množství jídla, ale jeho kvalita. Dítě tak klidně necháme přecpat mandarinkami, ale totéž množství bonbonů ukryjeme na nejvyšší polici a rozdáváme na příděl. Není tedy až tak důležité to, kolik času dítě sledováním tráví.

iZdroj fotografie: Pixabay

Zaměřte se spíše na to, co sleduje. Aktivní zapojení je samozřejmě zdravější. Může jít o různé počítačové hry nebo videohry, kvízy, výukové programy apod. Pasivní sledování pak dělte na čas vzdělávací a odpočinkový. Ovšem i sledování dokumentů by mělo být prováděno s mírou, o velkém množství pohádek ani nemluvě. Není to tedy tak černobílé, jak se může zdát. I dobře vypadající hra mu nemusí dát vůbec nic apod.

U dětí do dvou let nemá elektronika smysl

Kdy dítě poprvé pustit k monitoru? Do dvou let je to zbytečné. Dítě si rychle zvykne na pohyblivé obrázky a další jednoduchou zábavu a později bude jen těžko hledat její rovnocenný ekvivalent v reálném světě. Od dvou let ho pak přivykejte postupně. Cesta, při níž se poprvé potká s mobilem nebo počítačem až ve škole, se rozhodně nedoporučuje, proti vrstevníkům by pak působil zaostale.

iZdroj fotografie: Unsplash

Navíc dnes moderní technologie tvoří významnou součást našeho života, takže vstupovat do jejich světa s handicapem není právě dobrý nápad. Mnohem lepší službu svému dítěti uděláte, pokud se mu od začátku stanete uvážlivým průvodcem a naučíte ho reagovat i na hrozby a nástrahy digitální reality. Potřebná míra je pak na vás. Pokud bude dítě apatické a bez zájmu o okolní svět, pak máte zcela jistě problém a budete potřebovat pomoc.

Článek Často opomíjený problém poslední doby aneb Jak se přemíra elektroniky podepisuje na dětech a jak poznat, že je dítě závislé? se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.