Co Pavel skutečně řekl, a co z toho Macinka udělal

Spouštěčem byl tentýž den. Prezident Petr Pavel vystoupil na byznysové konferenci reVize Česka, kde za přítomnosti eurokomisaře Valdise Dombrovskise prohlásil, že pokud by česká koruna bránila rozvoji, nemá se na ní lpět ze sentimentu. Česko má podle něj být „u stolu, kde se přijímají rozhodnutí“, ne „sedět za dveřmi“. V mediálních rekonstrukcích se objevila i zmínka o „vlastizrádných hříších“, podle dostupných citací ji ale Pavel použil s nadsázkou v souvislosti s tím, že ministerstvo financí nechce dál připravovat zprávu o připravenosti na euro, nikoli jako nálepku pro odpůrce společné měny.

Macinka tuhle nadsázku vzal, přetavil ji do osobní otázky o vlastenectví a přidal seznam jmen z bankovek. Z technické debaty o kurzovém riziku a měnové politice se rázem stal spor o identitu.

Bankovky versus mince, detail, který Macinka vynechal

Symbolický obraz funguje. Ale fakticky je potřeba doplnit jedno upřesnění: eurobankovky mají v celé eurozóně jednotný design (mosty, okna, brány). Žádný stát na ně vlastní osobnosti nedává. Národní motivy se promítají do euromincí, kde si každá země volí svou stranu. Česko by tedy o papírové Němcovou a Masaryka skutečně přišlo, ale na mincích by mohlo mít třeba českého lva nebo právě některou z historických osobností. Macinkův argument tedy platí napůl, a právě ta polovina, která platí, je ta emocionálně nejsilnější. Bankovku člověk drží v ruce, minci hodí do automatu.

Proč je euro politicky mrtvé (zatím)

Babišova vláda má od 5. ledna 2026 v programovém prohlášení jasný závazek: euro nepřijme ani nepodnikne kroky k jeho zavedení. Premiér sám na téže tiskové konferenci označil euro za „další ztrátu svrchovanosti“. Prezident může téma otevírat, může lobbovat na konferencích, může tlačit na veřejnou debatu, ale výkonnou pravomoc k zahájení procesu nemá.

A čísla mu nehrají do karet. Podle průzkumu CVVM z druhé poloviny srpna 2025 podporovalo přijetí eura 30 % Čechů, proti bylo 66 %. Únorový souhrn STEM z roku 2026 mluví o podpoře na úrovni „necelé čtvrtiny populace“. Zajímavý je generační střih: mezi vysokoškoláky je podpora 44 %, mezi lidmi bez maturity jen 20 %.

I kdyby se politická vůle zítra otočila o 180 stupňů, tvrdý harmonogram je neúprosný. Česko není v mechanismu ERM II, což je povinný minimálně dvouletý předstupeň. Analýza NERV počítá od signálu zájmu po přijetí eura s horizontem tři a půl až čtyři a půl roku. Při startu v červnu 2026 by nejoptimističtější scénář znamenal 1. leden 2030. Realisticky spíš 2031.

Proč obraz funguje lépe než argument

Ekonomové mají pravdu, když říkají, že debata o euru by se měla vést přes kurzové riziko, transakční náklady, ztrátu samostatné měnové politiky a strukturální sladěnost ekonomik. Jenže volby nevyhrávají ekonomové. Macinka udělal to, co umí dobrý politik: abstraktní téma převedl do konkrétního obrazu. Šest bankovek, šest jmen, jedna otázka, koho chcete nosit v kapse? Na to se odpovídá snáz než na otázku, jestli je česká ekonomika dostatečně synchronizovaná s eurozónou.

Spor o euro přitom vyhovuje oběma stranám. Pavel si drží linii „Česko v evropském jádru“, vláda z něj těží jako z mobilizačního symbolu suverenity. Dokud průzkumy ukazují dvoutřetinový odpor veřejnosti, je koruna v bezpečí. Masaryk na pětitisícovce může klidně spát.

Článek Koruna, nebo euro? Macinka poslal Pavlovi vzkaz o českých bankovkách, který si zapamatujete se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně Greenpeace odpovědělo

Podle komentáře, jak jej cituje server eXtra.cz, zněla replika takto: „Vy máte fakt zajímavý talent. Ať vás posadíme kamkoliv, vždycky se ukáže, že jste ten jediný v celé Evropě, kdo má pravdu, a všichni ostatní jsou buď hlupáci, nebo zbabělci.“ Macinka nezůstal dlužen a přihodil narážku na Lexaurin, zklidňující lék, který by prý ekologické organizace potřebovaly. Greenpeace na to reagovalo připomínkou, že nejde o soukromý profil vtipálka, ale o účet ministra zahraničních věcí.

Stručná, sdílitelná ironie proti provokativnímu sloganu. Mediálně bodovalo Greenpeace. Politicky se ale nezměnilo nic.

Vládní linie versus Macinkův megafon

Macinkův výrok není exces osamělého ministra. Opírá se o skutečnou diplomatickou pozici: Česko se při hlasování o rezoluci navazující na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora zdrželo, zatímco 141 zemí ji podpořilo. A opírá se o programové prohlášení vlády, které nové evropské klimatické cíle označuje za „nerealistické a ekonomicky likvidační“ a prosazuje adaptaci místo ambicióznější mitigace.

Jenže totéž programové prohlášení výslovně říká, že „změny klimatu probíhají a jejich dopady pociťujeme i v České republice“. Macinka tuto opatrnou formulaci přeložil do sloganu, který zní jako popření problému. Není to poprvé: už 15. prosince 2025, v den nástupu na ministerstvo životního prostředí, prohlásil, že v Česku „pomyslně dnešním dnem skončila klimatická krize“. Květnová verze je jen recyklace s novým kontextem.

Rozdíl mezi oficiální vládní pozicí a Macinkovým jazykem na sítích je jako rozdíl mezi diplomatickou nótou a nápisem na zdi. Obsah se překrývá, tón ne.

Co říkají čísla z Česka

Ve stejný den, kdy servery zachytily facebookovou přestřelku (27. května 2026), vydal Český hydrometeorologický ústav tiskovou zprávu s titulkem „Sucho se znovu výrazně prohlubuje“. V týdnu od 18. do 24. května spadly v průměru dva milimetry srážek, tedy osm procent normálu. Více než 80 měřicích profilů hlásilo stav sucha. A hladiny hlubokých vrtů byly nejnižší od začátku měření v roce 1991.

K tomu přidejme starší, ale výmluvný údaj: ministerstvo životního prostředí vyčíslilo škody po zářijové povodni 2024 na 69,9 miliardy korun a uvolnilo další tři miliardy na protipovodňová opatření. Klimatická krize možná „skončila“ na Facebooku. V krajině pokračuje.

Trolling, nebo politika?

Macinka v debatě u Moravce tvrdil, že i jiné státy považovaly rezoluci za „blbost“, jen to nahlas neřekly. Fakta mluví jinak: ČR zůstalo jedinou abstenující zemí EU. Rezoluce sama o sobě není závazným exekučním nástrojem, ale posiluje právní a politický podklad pro budoucí klimatické spory i tlak na státy. Česká pozice stranou unijního mainstreamu může zhoršit vyjednávací sílu země v klimatické diplomacii, aniž by cokoli reálně zrušila.

Macinkův styl, záměrně provokativní, ironický, cílený na sdílení, funguje jako politický nástroj. Přitahuje pozornost, polarizuje debatu a posouvá hranici toho, co může člen vlády říkat o klimatu. Greenpeace na to odpovědělo stejnou zbraní: jednou větou, která se šíří sama.

Spor o jednu facebookovou přestřelku je ve skutečnosti spor o to, kam až může vládní rétorika zajít, když ji oficiální dokumenty ještě drží na uzdě. Sucho v krajině a rekordně nízké hladiny podzemních vod zatím na ironii nereagují.

Článek Klimatická krize u nás skončila, oznámil Macinka. Greenpeace mu odpovědělo jednou jedovatou větou se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně Macinka řekl, a co neřekl

Ve zveřejněném klipu Macinka okamžitě přeformuloval situaci: „Vy naznačujete, že strana Motoristé sobě je strana domácích násilníků?“ Klasická obranná figura: posunout útok do absurdní roviny, aby se původní otázka ztratila. Pak přidal: „Taky máte určitě kontroverzní kamarády. Chlad nám miliony nedal. Pokud byl domácím násilníkem, ať to řeší policie.“

Tři věty, tři manévry. Zpochybnění rámce. Převedení na osobní rovinu. Odkaz na orgány činné v trestním řízení. Co v odpovědi chybí? Jakýkoli náznak, že by strana zvažovala vrácení darů, odstřižení se od podporovatele nebo alespoň interní prověření situace.

Kamarád za tři čtvrtě milionu

Macinkovo tvrzení „Chlad nám miliony nedal“ je technicky pravdivé. Ale jen technicky. Výroční finanční zpráva Motoristů za rok 2024 eviduje u Richarda Chlada dva peněžité dary po 50 000 Kč. K tomu oficiální zpráva o financování kampaně do Sněmovny 2025 přidává bezúplatná plnění v celkové hodnotě nejméně 638 864 Kč, tedy zapůjčení Bugatti na předvolební akci, billboard, jeho demontáž, uspořádání akce a půjčení dalších sportovních aut.

Součet: minimálně 738 864 Kč za roky 2024–2025. Miliony to nejsou. Ale „kontroverzní kamarád“ taky ne.

Dva incidenty, různá síla důkazů

Fridrichová ve svém podcastu otevírá dvě epizody z Chladovy minulosti. Floridský případ z května 2020 stojí na veřejně dohledatelném zadržení v Delray Beach, policejní zásah, obvinění spojené s násilím, v mediálních popisech zmínka o noži. Případ nicméně skončil bez obžaloby po stažení výpovědí. Pravomocné odsouzení neexistuje.

Chorvatský incident z Makarské v září 2018 je důkazně slabší. Opírá se hlavně o svědectví bývalé partnerky Lie Balanovské; chorvatský policejní protokol se veřejně nepodařilo dohledat. Rozdíl mezi oběma případy je podstatný, a Fridrichová by si ho měla hlídat stejně pečlivě jako Macinka svou obranu.

Chlad po prvním dílu podcastu zaslal Fridrichové předžalobní výzvu s odkazem na dehonestaci a nemajetkovou újmu. Plné znění dopisu zveřejněno nebylo. Fridrichová reagovala tím, že pustila do éteru druhý díl s dalšími floridskými dokumenty a bývalým detektivem ÚOOZ Milanem Mikešem.

Proč na tom záleží právě teď

Motoristé sobě se pohybují ve volebně křehkém pásmu. STEM v lednu 2026 naměřil 4,9 %, NMS v březnu 7,1 %, Kantar v dubnu 5,0 %. Všechna tři čísla padla ještě před květnovou vlnou kolem Chlada. Strana, která osciluje kolem pětiprocentní hranice, si nemůže dovolit, aby její krizová komunikace stála na slovíčkaření o milionech a přehazování odpovědnosti na policii.

Macinka vazbu na Chlada nepopřel. Popřít ji ani nemohl, stačí otevřít oficiální výkazy jeho vlastní strany. Zvolil jinou strategii: zmenšit problém na únosné politické minimum. Otázka je, jestli to voličům stačí.

Článek Domácí násilník jako sponzor? Fridrichová položila Macinkovi otázku, na kterou nechtěl odpovídat se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Květen plný eskalací

Konfrontace nepřišla z ničeho. Fridrichová kauzu Chlada rozvíjela celý květen v sérii podcastových dílů. 10. května zveřejnila epizodu s bývalým detektivem ÚOOZ Milošem Mikešem zaměřenou na Chladovo zadržení na Floridě v květnu 2020. O týden později přišla na řadu předžalobní výzva, kterou jí Chlad zaslal, a Fridrichová ji rovnou udělala tématem dalšího dílu. 24. května pak následovala epizoda propojující Chlada s dalšími postavami a nedělní konfrontace s Macinkou před Sněmovnou.

Každý týden přitvrdila. A každý týden zůstala Macinkova reakce v podstatě stejná.

Fanoušek za tři čtvrtě milionu

Macinka Chlada opakovaně označuje za „přirozeného fanouška“ Motoristů, člověka „osobitého a kontroverzního“. Jenže oficiální stranické dokumenty vyprávějí jiný příběh. Ve výroční finanční zprávě Motoristů za rok 2024 figurují dva Chladovy peněžité dary po 50 tisících korunách. A v přehledu nepeněžitých darů za rok 2025 je jeho jméno spojeno s plněními za 638 864 Kč: propůjčení vozů Bugatti, výroba a instalace billboardu, uspořádání propagační akce, půjčení sportovních aut, demontáž billboardu.

Součet z otevřených zdrojů: nejméně 738 864 Kč v peněžitých a nepeněžitých plněních za necelé dva roky. To není profil fanouška, který si koupí tričko a sdílí příspěvky na sociálních sítích. To je profil sponzora s logistickým a symbolickým vlivem na stranickou infrastrukturu. Sám Macinka navíc v rozhovoru pro Rádio Impuls připustil, že Chladovu propagační aktivitu je strana ochotná započítat do volebních nákladů. Tím ji fakticky přijal za svou.

Vzorec, který se nemění

Zajímavé není to, co Macinka řekl. Zajímavé je, jak se jeho slovník posouvá, aniž by se posunul postoj. V únoru 2026 označil Chladovo vystoupení na Hradě za „soukromou aktivitu podnikatele“. V květnu přešel k formulaci „přirozený fanoušek“. Při dřívější konfrontaci s Fridrichovou před Sněmovnou, zachycené na videu, nezastavil k věcné odpovědi, reagoval ironicky, začal jmenovat politické soupeře a pokračoval do budovy.

Vždy jiná slova, vždy stejný výsledek: žádná věta, která by zněla jako veřejné a jednoznačné distancování. Přitom právě ta by byla politicky nejlevnější. Říct „s panem Chladem nemáme nic společného“ stojí jednu tiskovou zprávu. Macinka to neudělal ani po zveřejnění floridské kauzy, ani po předžalobní výzvě vůči Fridrichové, ani tváří v tvář kameře ukryté v brýlích.

Co z toho plyne pro Motoristy

Předžalobní výzva, kterou Chlad Fridrichové zaslal, sama o sobě nic nerozhoduje, je to procesní krok, ne verdikt. Fridrichovou právně „neumlčuje“ a automatický zákaz dalšího publikování z ní neplyne. Pokud by došlo na žalobu, stála by proti sobě ochrana osobnosti na jedné straně a svoboda projevu a veřejný zájem na straně druhé.

Pro Motoristy je ale podstatnější jiná rovina než právní. Ve veřejně dohledatelných zdrojích jsme nenašli jasné distancování ani od Filipa Turka, kterého stranický web sám popisuje jako Chladova blízkého přítele. Tvrdé jádro příznivců to nemusí zasáhnout. Širší a méně loajální voliči ale vidí měřitelnou vazbu, peníze, auta, billboardy, a ministra, který ji odmítá pojmenovat.

Macinkovo mlčení není neutrální. Je to pozice. A právě proto mluví za vše.

Článek Fridrichová přišla za Macinkou s kamerou v brýlích. Jeho reakce na otázky mluví za vše se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Tři klacky, jeden vzorec

Macinkova slova nejsou blesk z čistého nebe. Konflikt s Hradem se vrství měsíce a má tři jasně identifikovatelné vrstvy:

• Filip Turek a zablokovaná nominace. Vláda navrhla Turka na ministerstvo životního prostředí, prezident jmenování odmítl. Macinka to opakovaně interpretuje jako porušení koaličního práva obsadit resort.
• Summit NATO v Ankaře. Petr Pavel 8. dubna písemně oznámil premiérovi, že se „v souladu se svým ústavním postavením“ hodlá účastnit summitu v čele české delegace. Vláda přitom usnesením určila, že do Ankary jedou Babiš, Macinka a ministr obrany Žůna. Kdo nakonec Česko povede 7.–8. července, zůstává otevřené.
• Záštita nad Meeting Brno. Den před Macinkovým vystoupením, 18. května, Kancelář prezidenta potvrdila, že Pavel udělil záštitu festivalu Meeting Brno potřetí. Jenže letos je festival jiný.

Každý z těchto bodů by sám o sobě byl standardní kompetenční třenicí. Dohromady vytvářejí dojem systémového střetu, v němž vláda a prezident soupeří o to, kdo definuje českou zahraniční politiku.

Proč je letošní Brno jiné

Meeting Brno existuje roky jako platforma česko-německého dialogu a Pavel se ho v roce 2023 osobně účastnil. Letos ale festival poprvé hostí 76. Sudetendeutscher Tag, sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu přímo na území České republiky. V programu na 22.–25. května figurují hlavní projevy předsedy landsmanšaftu Bernda Posselta a bavorského premiéra Markuse Södera, nedělní manifestace v pavilonu P brněnského výstaviště, pieta v Kounicových kolejích i připomínka obětí šoa na brněnském nádraží.

Kancelář prezidenta reagovala ještě 18. května: záštita se podle ní vztahuje na festival jako celek, nikoli na všechny interpretace historie, a prezident se hlásí k duchu Česko-německé deklarace z roku 1997. Macinka v tom vidí rozpor, odtud slovo „farizejství“. Zaštítit smiřovací festival je jedna věc. Zaštítit festival, jehož ústřední akcí je sjezd organizace, která po dekády ztělesňovala majetkové nároky vysídlených Němců, je podle něj věc jiná. I když Posselt sám reprezentuje smířlivější kurz landsmanšaftu, symbolika prvního sjezdu v Česku je pro část české politiky nepřekročitelná.

Macinka není sám, ale je nejhlasitější

Vicepremiér Karel Havlíček veřejně hájí totéž stanovisko: zahraniční politiku určuje vláda, o složení delegace na summit rozhoduje kabinet. Sněmovní většina tlačí nesouhlas s konáním sjezdu v Brně. Havlíček ale volí institucionální jazyk a sám přiznal, že mu některé Macinkovy formulace vadí. Premiér Babiš se k expresivní rétorice svého ministra zahraničí veřejně nepřipojil, byť v meritu, kdo jede do Ankary a kdo rozhoduje o delegaci, stojí na stejné straně.

Macinka je zkrátka ostří, které vláda potřebuje, ale ne vždy se k němu hlásí nahlas. A časování jeho výstupu nebylo náhodné: 21.–22. května se v Helsingborgu scházejí ministři zahraničí NATO, aby finalizovali přípravu ankarského summitu. Český ministr zahraničí letí na jednání, kde se řeší obranné výdaje a podpora Ukrajiny, a doma má nevyřešeno, jestli na samotný summit pojede on, nebo prezident.

Co je v sázce

Formálně má vláda mandát určovat zahraniční politiku. Prezident se opírá o článek 63 Ústavy a svou roli při zastupování státu navenek. Varianta kompetenční žaloby zůstává ve hře, i když by znamenala další eskalaci. Praktický dopad je ale už teď reálný: spojenci neřeší české ústavní nuance, vidí veřejný spor o to, kdo za Česko mluví, šest týdnů před summitem.

Podle nás se konflikt Macinky s Pavlem přelil z fáze personálních šarvátek do stádia, kdy každé citlivé téma, ať je to NATO, nebo sudetoněmecký sjezd, automaticky živí tutéž válku. Slovo „válka“ je mediální zkratka. Ale když se podíváte na seznam sporů, jejich frekvenci a stoupající teplotu jazyka, je to zkratka, která sedí víc než před měsícem.

Článek Klacky pod nohy a farizejství. Macinka v ČT rozpoutal válku s Pavlem se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně zaznělo v České televizi

Klíčová pasáž debaty se točila kolem jediného slova. Řezníček otevřel Macinkův dřívější výrok z Partie a zeptal se, zda si za ním stojí. Macinka odpověděl bez zaváhání: „Já myslím, že je to poměrně milý a neagresivní termín. Já ho používám normálně.“ A pokračoval: „Když je něco méněcenného, tak mi to slovo prostě nepřipadá nějak agresivní.“

Řezníček reagoval připomínkou, že slovo „méněcenný“ se často objevovalo v nacistickém slovníku. Macinka historický kontext nepopřel úplně, ale obešel ho jazykovým rozlišením: „Já se pamatuji ze školy, že nacisté používali slovo Untermensch a tak dál. Já jsem nic takového nepoužil.“ Použití výrazu „méněcenný“ pak podle svých slov nepovažuje za „zločin proti lidskosti“ a odmítl se za něj omlouvat.

Historická námitka, která nestojí na dojmu

Řezníčkova připomínka nebyla publicistickou nadsázkou. Nacistická propaganda systematicky pracovala s kategoriemi podřadnosti celých skupin obyvatel. Brožura „Der Untermensch“, kterou vydal Hlavní úřad SS v roce 1942, měla podle didaktických materiálů Deutsches Historisches Museum sovětské obyvatelstvo „herabsetzen und als minderwertig diffamieren“ — tedy snížit a difamovat jako méněcenné. Holocaust Encyclopedia amerického Muzea holocaustu shrnuje nacistickou ideologii vůči Slovanům jako koncept „zbytečných podlidí“.

Macinkova obrana stojí na tom, že české „méněcenný“ je něco jiného než nacistické „Untermensch“. Jenže sám v debatě prokázal, že o historické konotaci ví, výslovně ji zmínil. Nejde tedy o nevědomost. Jde o vědomé rozhodnutí slovo dál používat a trvat na tom, že jeho význam je nevinný.

Premiér brzdí slovně, personálně ne

Andrej Babiš Macinkův styl komunikace kritizoval veřejně už v lednu 2026, kdy jeho slova označil za „nešťastná“ s dovětkem „není to můj styl“. Po květnovém výroku z Partie vzkázal, že Motoristé „nepochopili, že jsou ve vládních funkcích“. Místopředseda vlády Karel Havlíček 4. května odmítl výrok veřejně komentovat s tím, že se věci řeší interně. O šest dní později v České televizi připustil, že mu některé výroky vadí, ale politici si je podle něj vyříkávají mimo kamery.

Z veřejně dohledaných zdrojů ale není patrné, že by premiér chystal cokoli víc než slovní korekci. Podle ústavy prezident člena vlády odvolá, pokud to navrhne předseda vlády. Bez Babišova návrhu odvolání nehrozí. A Babiš si zjevně drží dvojí režim: navenek odstup od toxického slovníku, dovnitř koalice snahu neeskalovat spor do personálního střetu.

Proč je to u ministra zahraničí jiné

Macinka není řadový poslanec ani stranický provokatér na sociálních sítích. Od 15. prosince 2025 je ministrem zahraničních věcí. V únoru 2026 vystoupil v Radě bezpečnosti OSN, v lednu se poprvé zúčastnil jednání Rady EU pro zahraniční věci. Reprezentuje Českou republiku na fórech, kde se slova váží.

Hrad už v únoru varoval, že premiér má tlumit rozpory s ministry tak, aby „nevyvolávaly situace, které ohrožují české zájmy nebo oslabují pozici České republiky v zahraničí“. Slovník s nacistickou rezonancí u šéfa diplomacie zvyšuje reputační náklad výrazně víc, než kdyby totéž řekl kdokoli jiný ve vládě.

Strategie, ne přeřeknutí

Sám Macinka v debatě nabídl vysvětlení, proč mluví tak, jak mluví: „Jsem takový, jaký jsem.“ Označil se za „autentického člověka“ a odmítl se „polepšit“. V České televizi přidal argument, že díky jeho stylu v politice „není nuda a šeď“. To není jazyk člověka, který se přeřekl a hledá cestu zpět. To je jazyk člověka, který provokaci pěstuje jako politický brand.

Otázka proto nestojí tak, zda Macinka rozumí historickému kontextu slova „méněcenný“, sám ukázal, že ano. Stojí tak, zda premiér Babiš bude u koaličního partnera tolerovat styl permanentní provokace i ve chvíli, kdy ho musí veřejně korigovat. Zatím odpověď zní: slovně ne, personálně ano.

Článek Macinka v ČT obhajoval slovo méněcenný. Řezníček mu připomněl, kdo ho používal naposledy se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Od neděle ke středě: tři dny eskalace

Chronologie ukazuje, že středeční výrok nebyl náhodný zkrat. V neděli 3. května Macinka v Partii Terezie Tománkové na Prima TV prohlásil, že lidi, kteří ho rozčilují, považuje za „méněcenné“. Na dotaz, zda změní styl, odpověděl: „Jsem takový, jaký jsem. Určitě se nepolepším.“

V pondělí na Facebooku přidal stupňování, napsal, že někteří z jeho kritiků jsou podle něj „dokonce nejméněcenní“. Ve středu pak superlativ personalizoval a namířil ho přímo na Víta Rakušana.

Tři kroky za tři dny: obecná kategorie, facebookový superlativ, jmenný útok před kamerami. Nejde o ujíždění jazyka, ale o gradaci, kterou její autor nijak neskrývá.

Proč právě Rakušan

Macinka nejmenoval jednoho politika, ale trojici: Kupku, Decroix a Rakušana. Všichni tři patřili k těm, kdo po nedělním vysílání veřejně připomněli, že slovo „méněcenný“ nese nacistické konotace. Rakušan šel nejdál: výslovně upozornil, že „méněcenný člověk“ je termín, kterým nacistická ideologie ospravedlňovala diskriminaci a vyhlazování celých skupin.

Pro Macinku byl proto logickým terčem. Šéf STAN je dlouhodobě jedním z nejostřejších kritiků Motoristů v bezpečnostních i hodnotových tématech. Označit ho za „nejméněcenného“ znamenalo vrátit úder tomu, kdo rámoval spor nejbolestivěji.

Rakušan reagoval slovy, že udělá vše, aby Macinka v politice nebyl. Martin Kupka výrok označil za „symbol absolutní arogance a tuposti“.

Vzorec, ne výjimka

Kdo sleduje Macinkovu politickou komunikaci, vidí opakující se podpis. Ještě před jmenováním ministrem zahraničí v prosinci 2025 sliboval, že na ministerstvu životního prostředí „poteče zelená krev“. Při nástupu do úřadu prohlásil: „Dnešním dnem skončila klimatická krize.“ Podobně provokativní rétorikou se vyznačuje i jeho stranický kolega Filip Turek, který mluvil o „deratizaci parazitů“, za což si vysloužil veřejnou kritiku i od premiéra Babiše.

Babiš už dříve označil Macinkova slova za „nešťastná“. Samostatnou reakci premiéra přímo na středeční výrok o Rakušanovi se zatím nepodařilo dohledat.

Co z toho plyne pro šéfa české diplomacie

Automatický formální postih za slovní výrok v českém systému neexistuje. Reálný tlak je politický: opozice už v lednu žádala Macinkovo odvolání v jiné kauze a středeční eskalace jí dodává další munici. Za dva měsíce, 7.–8. července, bude Macinka jako ministr zahraničí reprezentovat Česko na summitu NATO v Ankaře. Člověk, který z dehonestace protivníků dělá opakovatelný komunikační podpis, tam bude mluvit jménem celé země.

Považujeme to za nejpodstatnější rámec celého sporu. Ne otázku, jestli se Macinka omluví, sám řekl, že se nepolepší. Ale otázku, jak dlouho si česká vláda může dovolit mít šéfa diplomacie, jehož nejcitovanější věty nejsou o zahraniční politice, ale o tom, koho považuje za méněcenného.

Článek Macinka vrací úder Rakušanovi, označil ho za nejméněcenného se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně Rakušan řekl a proč

Rakušanova kritika měla dvě vrstvy. První byla věcná: 5. května 2026 Sněmovna na 16. schůzi odhlasovala zařazení bodu „Stanovisko vládní koalice ke sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně“, 87 poslanců pro, 67 proti. Během debaty opakovaně zaznívaly výzvy, aby ministr zahraničí vysvětlil, jak se vláda dívá na stabilitu česko-německých vztahů, na Benešovy dekrety i na Česko-německou deklaraci z roku 1997. Macinka nepřišel.

Druhá vrstva byla osobní a jazyková. Rakušan připomněl Macinkův výrok z televizní Partie 3. května 2026, kde ministr označil lidi, které jeho vystupování rozčiluje, za „méněcenné“. A zasadil ho do kontextu dehumanizačního jazyka, který má v evropských dějinách jednoznačné konotace: nacistická ideologie pracovala s hierarchizací lidí na „hodnotné“ a „podlidi“, jak připomíná odborný portál Holocaust.cz.

Mávnutí, které nebylo izolované

Macinkova reakce v sále, úsměv a mávání, nebyla jednorázový výstřelek. Ještě téhož dne mimo jednací sál na dotaz novinářky odpověděl: „Rakušan není méněcenný, ten je nejméněcenný.“ Stenozáznam přitom zachycuje, že během Rakušanova projevu Macinka opakovaně „reagoval z vládní lavice“; přesné znění jeho pokřikování ale oficiální přepis neuvádí.

Vzorec se táhne měsíce:

• Leden 2026 — opozice navrhuje bod „Omluva vlády za chování ministra Petra Macinky“ a žádá jeho konec ve vládě.
• Duben 2026 — na 15. schůzi padá kritika „dětinského“ chování a práce s vlastním kanálem.
• 3. května 2026 — výrok o „méněcenných lidech“ v Partii, odmítnutí omluvy.
• 6. května 2026 — mávání do kamery a eskalace slovníku mimo sál.

Gesto tedy nebylo spontánní zkrat, ale další článek řetězu, ve kterém Macinka demonstrativně bagatelizuje kritiku místo toho, aby na ni odpovídal věcně.

Proč je důležitý kontext „méněcenných lidí“

Slovo „méněcenný“ v českém politickém prostoru rezonuje jinak než běžná nadávka. Rakušan na to cílil záměrně. Nacistická ideologie stavěla lidi do hierarchie biologické hodnoty: pojem „Untermensch“ sloužil k odlidštění celých populací východní Evropy, jak uvádí Encyclopaedia Britannica v kontextu Lebensraumu. Macinka sice nepoužil dobový úřední termín, ale jeho opakované řazení politických oponentů na škálu „méněcennosti“ operuje ve stejném významovém poli.

Podle nás je právě tohle jádro sporu, které přesahuje sněmovní šarvátku. Nejde o to, jestli ministr mávne do kamery. Jde o to, jestli člen vlády může opakovaně používat dehumanizační slovník, odmítnout omluvu a pak se za řečnickým pultem tvářit, jako by šlo o vtip.

Co se stalo s mimořádnou schůzí

Formálním důvodem 17. schůze byla novela rozpočtových pravidel: vláda chtěla vyjmout z výdajových rámců náklady na dopravní infrastrukturu, přehrady, nové jaderné bloky či část obranných výdajů. Opozice novelu označovala za formální vynětí části státních výdajů z deficitu. Sedmihodinová debata a časový limit po 14. hodině ale způsobily, že se třetí čtení vůbec nekonalo. Sněmovna nakonec hlasováním (71 pro, 16 proti ze 118 přihlášených) schůzi přerušila do středy 13. května.

Střet Rakušana s Macinkou tedy novelu přímo nezastavil, to obstarala obstrukce. Ale vizuálně definoval den, kdy se mělo hlasovat o miliardách, a místo toho se řešilo, jestli ministr zahraničí smí z lavice mávat a nazývat oponenty méněcennými.

Macinkovo mávnutí do kamery bude možná zapomenuto za týden. Slovník, který za ním stojí, zapomenut být nesmí.

Článek Rakušan se ve sněmovně pořádně opřel do Macinky, následoval smích a mávání do kamery se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co stálo ve zprávách

Přepis komunikace, který Novinky zveřejnily na základě materiálů Kanceláře prezidenta, ukazuje několik vrstev nátlaku. Macinka prezidentovi vzkázal, že může „získat klid“, pokud „budu mít Turka na MŽP“. V opačném případě slíbil, že „spálí mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace“. Psal o „maximalistických krocích“, boji „bez skrupulí“ a zmínil podporu premiéra Babiše i SPD.

Nešlo jen o ministerské křeslo. Součástí zpráv byla i zmínka o letounech L-159 pro Ukrajinu, které podle Macinky Ukrajina nedostane kvůli Pavlovým vyjádřením do médií. Prezident Pavel na tiskovém brífinku 27. ledna označil zprávy za „mimořádně závažné“ a za „pokus o vydírání hlavy státu“. Téhož dne předal věc bezpečnostním složkám.

Podnět, nikoli trestní oznámení

Tady je důležitý procesní detail, který v mediálním zkratkovém provozu snadno zapadne. Hrad nepodal trestní oznámení. Podal podnět k prošetření, který šel přes Útvar pro ochranu prezidenta Policii ČR a na vědomí ho dostalo Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1. Vyplývá to z oficiální odpovědi Kanceláře prezidenta na infožádost. Rozdíl není jen formální: podnět k prošetření je mírnější iniciace, která policii říká „podívejte se na to“, zatímco trestní oznámení explicitně tvrdí, že došlo k trestnému činu.

Případ převzala Národní centrála proti organizovanému zločinu. To může znít dramaticky, ale podle policejní komunikace jde o běžný postup u podezření na protiprávní jednání vůči ústavním činitelům. NCOZ neznamená automaticky organizovaný zločin.

Časová osa: od zpráv k výslechu

Události se odvíjely v jasném sledu:

• 8. ledna 2026 — prezident Pavel v dopise premiérovi vysvětluje, proč odmítá jmenovat Turka ministrem životního prostředí.
• 12. ledna — vláda jmenuje Turka vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal. Kompromisní řešení, které Macinku zjevně neuspokojilo.
• 27. ledna — Hrad zveřejňuje přepis Macinkových zpráv a podává podnět k prošetření.
• 1. února — Macinka v Otázkách Václava Moravce odmítá, že by šlo o vydírání. Mluví o „politologických termínech“ a tvrdí, že přes Koláře komunikoval proto, že tento kanál fungoval už dříve.
• 4. února — Pavel se schází s Babišem. Oba se shodují na potřebě stabilizovat komunikaci mezi Hradem a vládou.
• Do 12. února — policie vyslechne prezidenta Pavla.
• 23. února — ministrem životního prostředí se stává Igor Červený. Turek zůstává zmocněncem.
• Polovina března — policie přichází na ministerstvo zahraničí a Macinka podává vysvětlení. Je posledním z hlavních aktérů, koho NCOZ vyslechla.

Politický nátlak, nebo trestný čin?

Tady se láme klíčová otázka celé kauzy. Macinkovy zprávy jsou nepochybně tvrdým politickým nátlakem, což nezpochybňuje ani on sám, jen to rámuje jako legitimní vyjednávání. Jenže aby šlo o vydírání ve smyslu trestního zákoníku, musely by obsahovat pohrůžku násilím nebo „jinou těžkou újmou“. Formulace o „důsledcích“ a „maximalistických krocích“ jsou agresivní, ale právníci krátce po zveřejnění zpráv upozorňovali, že neobsahují klasickou pohrůžku násilím ani jednoznačně formulovanou těžkou újmu.

Podání vysvětlení, kterým Macinka prošel, patří do prověřovací fáze. Policie při něm zjišťuje okolnosti, ale osoba podávající vysvětlení není obviněná ani formálně podezřelá. Je to první krok, ne rozsudek. Z prověřování může vzejít obvinění, ale stejně tak odložení věci.

Podle nás jde o test hranice, kterou český právní řád zatím nemusel ostře kreslit: kde končí tvrdá politická hra a kde začíná jednání, které stát nechává prověřovat jako možný trestný čin. Macinkovy zprávy tu hranici testují maximálně. Výsledek ale zatím nezná ani policie, nebo ho alespoň veřejně nesdělila.

Co to znamená pro Macinku a pro Turka

Macinkova pozice ministra zahraničí zatím ohrožena není. Premiér Babiš po eskalaci nesignalizoval personální řez a schůzka s Pavlem směřovala ke zklidnění, ne k odvolávání. Reálné ohrožení funkce by přišlo až s případným obviněním, které na stole veřejně neleží. Turek mezitím zůstává vládním zmocněncem pro klimatickou politiku. Ministerské křeslo, kvůli kterému celý spor vznikl, obsadil někdo jiný.

Poslední veřejně známý bod časové osy nese datum 27. dubna 2026: všichni hlavní aktéři už byli vyslechnuti. Další krok policie zveřejněn nebyl. Kauza SMS z Pražského hradu tak zůstává otevřená, právně i politicky.

Článek Macinku navštívila policie, měl co vysvětlovat ohledně esemesek na Pražský hrad se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Tři věty, které sedí

Jourová v debatě postupně vystupňovala tři výroky, z nichž každý mířil jinam. Nejprve celou kauzu kolem zastaveného podcastu přirovnala ke „klukům na pískovišti“, tedy ke zbytečnému dětskému handrkování, které nemá v bezpečnostní politice co dělat. Pak přišel osobní úder: Macinka podle ní zbořil její dlouholetou teorii o tom, co se nesmí stát politikovi, protože „je vlastně směšný a tím je viditelný“. A nakonec formulace, která překročila rovinu stylu a vstoupila do roviny legitimity: Macinka by podle Jourové „jako politický komparz neměl jet na summit NATO do Ankary“.

Nešlo tedy jen o glosu k televizní kauze. Jourová de facto zpochybnila, zda je ministr pro místní rozvoj partnerem s odpovídající vahou pro nejdůležitější bezpečnostní jednání roku.

Proč zrovna Jourová, a proč to má váhu

Mezi Jourovou a Macinkou není doložen žádný osobní spor. Vysvětlení je spíš institucionální. Jourová není jen bývalá eurokomisařka, která komentuje politiku z gauče. Figuruje v panelu zahraničně-politických konzultantů prezidenta Pavla, tedy v úzkém okruhu lidí, s nimiž Hrad konzultuje bezpečnostní a zahraniční agendu. Když taková osoba řekne, že ministr na summit nepatří, má to jinou gravitaci než komentář opozičního poslance.

V debatě navíc naznačila, že neveřejná část jednání generálního tajemníka NATO Marka Rutteho s premiérem Babišem mohla být závažnější, než naznačují oficiální komuniké. Podle ní právě proto je spor o „komparz“ na summitu nepatřičný: aliance řeší Ukrajinu, Hormuzský průliv a obranné výdaje, ne českou vnitropolitickou šarádu.

Podcast, SMS a summit: tři vrstvy jednoho konfliktu

Jourové kritika nedopadla do vzduchoprázdna. Zasáhla do konfliktu, který se vrství už měsíce. V lednu Pavel oznámil, že se ho Macinka přes SMS snažil vydírat kvůli jmenování Filipa Turka ministrem. V březnu a dubnu se spor přenesl na otázku, kdo má reprezentovat Česko v Ankaře. A pak přišla podcastová kauza.

Rozhovor pro armádní podcast Kamufláž byl natočen koncem března a měl vyjít 7. dubna. Ministerstvo obrany jeho zveřejnění pozdrželo, podle vlastní verze ho ne „zakázalo“, jen odložilo kvůli interním debatám o novém armádním YouTube kanálu. Hrad mluvil o absurdní cenzuře vrchního velitele. A Macinka? Ten video sám zveřejnil na Facebooku a rámoval to jako obranu svobody slova. Jourová to přečetla jinak: pro Pavla je to „úplně nejlepší reklama“, protože z přátelského rozhovoru vznikla zbytečná vládní panika.

Kdo nakonec poletí do Ankary

Formálně zatím platí vládní usnesení, které počítá s trojicí Babiš, Macinka a ministr obrany Zůna. Jenže Pavel 8. dubna písemně oznámil premiérovi, že hodlá stát v čele české delegace, a připouští variantu, kdy na summit pojedou oba: Babiš na formální část, prezident na neformální strategickou debatu hlav států. Usnesení o letecké přepravě podle Hradu není totéž co finální rozhodnutí o složení delegace.

Macinkova veřejná odpověď na slova Jourové nebyla do uzávěrky dohledatelná. Jeho pozornost zůstává upřená na spor s Pavlem, ne na televizní kritiku bývalé eurokomisařky.

Víc než osobní výpad

Jourová v nedělní debatě neútočila jen na jednoho ministra. Její formulace o klucích na pískovišti míří na celý styl, jakým vláda přistupuje k bezpečnostní agendě v momentě, kdy se aliance připravuje na summit s historicky nabitým programem. Macinka se stal symbolem, a podle Jourové právě tím nejhorším možným: směšným symbolem, kterého si všichni všimnou.

Článek Jourová naložila Macinkovi, podle ní je směšný se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Vládní seznam letu není totéž co politická dohoda

Sám Pavel vládní usnesení o přepravě označil spíše za cestovní plán než za závazné politické rozhodnutí (ceskenoviny.cz). To není jen slovní kličkování, je v tom věcný rozdíl. Kdo sedí v letadle a kdo vede delegaci jsou dvě různé otázky, a odpověď na tu druhou zatím nikdo formálně nezavřel. Macinka je v celém sporu nejhlasitějším odpůrcem Pavlovy účasti, ale klíčové vyjednávání se odehrává mezi prezidentem a premiérem, ne mezi prezidentem a ministrem obrany.

Summit v Ankaře není výjezdní zasedání vlády

Tady je jádro celého sporu, které se v domácí coverage trochu ztrácí. Summit NATO je podle vlastní definice Aliance jednáním Severoatlantické rady na nejvyšší úrovni, tedy hlav států a vlád (nato.int). Pavel vedl českou delegaci na summitech ve Vilniusu 2023, Washingtonu 2024 i v Haagu 2025, kde spojenci přijali nový cíl pět procent HDP do roku 2035 (nato.int). Ústava mu navíc v článku 63 výslovně svěřuje zastupování státu navenek a funkci vrchního velitele ozbrojených sil. Babišův argument, že summit patří vládě, protože vláda připravuje obranný rozpočet, má svou logiku, ale naráží na to, že formát akce byl vždy stavěn jinak.

Ankara bude o penězích, a to je pro Prahu nepříjemné

Generální tajemník NATO Mark Rutte po návštěvě Prahy 16. dubna 2026 řekl, že summit v Ankaře se bude věnovat obranným výdajům, Ukrajině a obranné průmyslové výrobě (nato.int). Česká kapitola ministerstva obrany na rok 2026 je navržena ve výši 154,791 miliardy korun, a otázka, zda to stačí na plnění aliančních závazků, bude v Ankaře přítomná. Právě proto není spor o to, kdo pojede, jen protokolární přetahovaná. Kdo bude sedět u stolu, bude muset odpovídat na konkrétní otázky o konkrétních číslech.

Pavel má víc než jednu cestu do Ankary

Vedle varianty dohody s vládou a doplnění do delegace se veřejně probírá i samostatná cesta mimo vládní speciál nebo účast na neformální části programu. Loňský summit v Haagu obsahoval samostatnou večeři lídrů, které se zúčastnily hlavy států. Prezidentův poradce Jiří Pehe otevřel i scénář zvláštního pozvání přes alianční kontakty (forum24.cz). Žádná z těchto variant není potvrzená, ale žádná není ani vyloučená, a to je přesně ten stav, který dělá z dubnové schůzky Babiše s Pavlem klíčový moment celého příběhu.

Česká veřejnost přitom podle průzkumu CVVM z ledna 2026 z 92 procent souhlasí s tím, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu (cvvm.soc.cas.cz), a zároveň 56 procent pochybuje, že by se Česko v případě ohrožení skutečně ubránilo. V takovém prostředí je otázka, kdo bude Česko zastupovat na summitu, kde se bude jednat o obranných závazcích, o něco víc než jen domácí politická šarvátka. Macinka může mít poslední slovo v otázce místa v letadle, ale kdo bude mít poslední slovo v Ankaře, to se teprve uvidí.

Článek Boj Macinky proti Pavlovi u konce? Prezident by se na summit NATO nakonec mohl podívat se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Lipavský nemluví jako komentátor, ale jako bývalý šéf diplomacie

Na Lipavského výroku záleží právě proto, že nepřichází od náhodného opozičního politika. V červnu 2025 byl Lipavský na summitu NATO v Haagu jako člen delegace vedené prezidentem Pavlem. Ví, jak taková akce vypadá zevnitř, co se od ministra zahraničí čeká a jakou váhu má každé vystoupení. Když takový člověk řekne, že jeho nástupce na tu roli nestačí, nejde to odbýt jako politický hejt. Je to tvrdé profesní vysvědčení, a to záporné.

Macinka přitom není žádný nováček bez diplomatické agendy. V lednu 2026 se v Bruselu setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a zúčastnil se zasedání Rady EU pro zahraniční věci. Právě proto je celý spor tak nepříjemný: ministr, který navenek jedná s aliančními partnery, se doma dostává pod palbu od předchůdce, který ho označuje za šaška.

Tohle napětí se nerodí v dubnu, ale v lednu

Lipavského výrok by bez kontextu mohl vyznít jako přehnaná emoce. Jenže kontext existuje a je konkrétní. Prezident Pavel 27. ledna 2026 veřejně označil Macinkovy textové zprávy za pokus o vydírání a napsal, že otázky zahraniční a bezpečnostní politiky se staly rukojmím osobních animozit. Od té chvíle je jasné, že nejde o technický spor o protokol, ale o otevřený konflikt dvou institucí, který se táhne a eskaluje. Lipavský do něj vstoupil ve chvíli, kdy byl konflikt už dobře rozehraný.

Macinka mezitím prohlásil, že prezidentovo jméno na seznam delegace pro Ankaru nikdy nenapíše. Pavel na to 8. dubna 2026 reagoval dopisem premiérovi Babišovi, v němž se odvolal na článek 63 Ústavy a požádal vládu o součinnost při přípravě jeho účasti na summitu. Vláda zatím počítá s delegací ve složení Babiš, Macinka a ministr obrany Zůna, bez prezidenta.

Ankara není jen o egech, ale o tom, kdo bude mluvit za Česko

Summit NATO se koná 7. a 8. července 2026 v Ankaře a na programu budou mimo jiné obranné výdaje a plnění závazků přijatých v Haagu. Česko přitom na rok 2026 navrhlo obranný rozpočet ve výši 154,8 miliardy korun, což odpovídá přibližně 2,06 % HDP, zatímco alianční závazek přijatý vládou v březnu 2025 počítal s nejméně 2,2 %. Kdo bude v Ankaře sedět za českou jmenovkou, bude muset toto číslo obhajovat před spojenci.

Řeší se opět Macinkovy výroky vůči prezidentovi republiky. Říkám to už delší dobu: Macinka není způsobilý vykonávat roli ministra zahraničí. Chová se jako arogantní šašek. A šašek patří do cirkusu, ne do čela diplomacie v době, kdy se kolem nás válčí. Jeho útoky na prezidenta…

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) April 8, 2026

Čtenář, který si řekne, že jde jen o hádku elit o protokol, přehlíží právě tenhle rozměr. Ankara není ceremonií, kde se fotí lídři. Je to fórum, kde se vyjednává o závazcích, penězích a bezpečnostní architektuře Evropy uprostřed války. A Česko tam přijede s otevřeným domácím konfliktem o to, kdo smí mluvit jeho jménem. Babiš zatím mlčí a nechává spor růst. To samo o sobě je politické rozhodnutí, jen se za něj nenese žádná viditelná odpovědnost, a to je možná to nejzajímavější na celé věci.

Článek Lipavský se pořádně opřel do Macinky, podle něj je to jen arogantní šašek se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Macinka není ten, kdo rozhoduje

Problém Macinkova postoje je přitom i čistě procedurální. Ústavní právnička Marie Zámečníková z Masarykovy univerzity v rozhovoru pro iROZHLAS.cz vysvětlila, že prezidentova pravomoc zastupovat stát navenek podle článku 63 Ústavy sice existuje, ale spadá mezi kontrasignované pravomoci, tedy ty, kde je nutná součinnost vlády. Ministr zahraničí tak není tím, kdo má v takové věci poslední slovo; tím je vláda jako celek, respektive dohoda mezi prezidentem a premiérem. Macinkovo „nikdy“ je tedy spíš politický signál než právně závazné rozhodnutí, a právě proto Fialova kritika míří správně: ministr si přisvojuje roli, která mu nepřísluší.

Pavel není jen protokolární figurka

Pavlův nárok na vedení delegace přitom nestojí jen na ústavním textu. Prezident 8. dubna 2026 napsal premiérovi Andreji Babišovi dopis, v němž připomněl, že českou delegaci vedl na summitu ve Washingtonu v červenci 2024 i v Haagu v červnu 2025, přičemž ministerstvo zahraničí tehdy tuto roli výslovně potvrzovalo. Ankara 7. a 8. července 2026 by tedy nebyla precedentem, ale pokračováním zavedené praxe. K tomu Pavel připomněl, že v Ankaře se mají řešit především výdaje na obranu a plnění závazků z Haagu, kde NATO přijalo cíl dosáhnout do roku 2035 výdajů ve výši 5 % HDP. Na summitu, kde půjde o peníze a důvěryhodnost spojenců, není jedno, kdo za Česko sedí u stolu. Pavel navíc není jen prezident s ústavním titulem, v letech 2015 až 2018 byl předsedou Vojenského výboru NATO, tedy nejvýše postaveným vojenským představitelem celé aliance. Těžko najít v české politice někoho s hlubší znalostí toho, jak aliance funguje zevnitř.

Fiala útočí na Macinku, ale tlačí i na Babiše

Fialova kritika je ostrá, ale skutečný uzel celého sporu leží jinde, u premiéra. Právě Babiš musí rozhodnout, zda vláda prezidentovi součinnost poskytne, nebo ne. Politolog Ladislav Cabada v komentáři pro ČT24 celý spor rámoval jako osobní válku Petra Macinky, nikoli jako standardní vládní politiku. Fiala svým výpadem vytváří tlak na to, aby Babiš Macinkův postoj nepřevzal za vlastní, a aby vláda prezidenta neodsunula způsobem, který by vypadal jako pokračování osobní vendety. Podle průzkumu STEM z počátku roku 2026 má Pavel důvěru 57 % veřejnosti a 72 % lidí mu přisuzuje mandát hlídat, zda vláda dodržuje demokratická pravidla. Babiš si dobře spočítá, co by znamenalo stát se tváří rozhodnutí, které veřejnost přečte jako politickou odplatu.

Spor o jedno místo v delegaci tak odhaluje něco většího: jak moc je česká zahraniční politika schopná oddělit státní zájem od vnitrostranických účtů. A to je otázka, která se Ankary týká jen zdánlivě okrajově.

Článek Fiala se znovu opřel do Macinky, zároveň se postavil za prezidenta Pavla se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Miroslava Němcová vs. Petr Macinka: Spor o slova a o činy

Projev, který zazněl v New Yorku, měl být jasným vzkazem směrem k Moskvě – alespoň tak to prý český ministr zahraničí mínil. Místo toho ale pořádně rozvířil i domácí politickou scénu. Ministr zahraničí Petr Macinka totiž 24. února (což je velmi symbolický den, protože tehdy jsme si připomněli čtvrté výročí ruské invaze na Ukrajinu) přímo a bez jakýchkoli vytáček označil ruský útok za nelegitimní. Vyzval k ukončení války a zdůraznil, že svoboda a suverenita rozhodně nejsou a neměly by být jen prázdnými slovy. Jenže zatímco část komentátorů obsah projevu ocenila, senátorka ODS Miroslava Němcová přišla s ostrou kritikou.

„Počítají se skutky, ne řeč“

Němcová na síti X uvedla, že ani ten nejlepší projev nemůže zakrýt skutečné činy mluvčího. „I kdyby mluvil řečí andělskou, počítají se skutky,“ napsala. Její výtka tedy míří především na domácí politiku a zdůrazňuje, že pokud Macinka svá slova myslí vážně, nemůže setrvávat ve vládě, která podle jejího výkladu omezuje výdaje na obranu a na pomoc Ukrajině a rovněž ve značné míře spolupracuje s hnutími ANO a SPD.

Ani ten nejlepší projev nemůže zakrýt špatné činy. Jestli to Macinka myslel vážně, nemůže být ve vládě s ANO a SPD. Nemůže souhlasit se snižováním peněz na obranu a na pomoc UA. Takovému pokrytectví nebudu tleskat. I kdyby mluvil řečí andělskou, počítají se skutky.

— Miroslava Němcová (@Nemcova_Mirka) February 26, 2026

Ocenění přišlo z druhé strany

Bezpečnostní expert Andor Šándor naopak ocenil obsah projevu jako výrazný a realističtější než některá dřívější vystoupení české diplomacie. Podle něj šel daleko nad rámec „šablonovitých“ formulací a rovněž se pyšnil jasnou argumentační linií, s čímž v naší redakci rozhodně souhlasíme.

Celý spor tak ukazuje hlubší otázku: nakolik lze oddělit zahraničněpolitické projevy od domácího rozhodování? A právě v tom se dnes politické tábory rozcházejí – a zcela právem.

Autorský text, Život v Česku, X — Miroslava Němcová

Článek Spor kvůli projevu o Ukrajině: Němcová zpochybnila Macinkovu roli ve vládě se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Macinka podporuje Trumpovu politiku 

Největší pozornost vyvolala Macinkova slova o ideové blízkosti k americkému prezidentovi. „Jsem pravicový konzervativní politik. Máme podobné smýšlení ohledně regulací i kulturních válek,“ uvedl ministr během setkání s novináři z médií jako New York Times, Washington Post či Financial Times. Podle svých slov si s Donaldem Trumpem rozumí právě proto, že sdílí podobný pohled na roli státu a na míru zásahů do společnosti. Americké publikum zajímalo především jeho stanovisko ke svobodě slova, která je dnes předmětem sporů mezi USA a EU.

Macinka rozvířil Mnichov. Po střetu s Hillary Clinton se ho zastal i syn Donalda Trumpa

Macinka v této souvislosti připomněl vlastní zkušenost s totalitním režimem. „Pocházím ze země, která přežila 40 let za železnou oponou. Pamatuji si, co jste si mohli jen myslet, ale nesměli říct nahlas,“ vysvětloval novinářům. Právě tato historická zkušenost prý způsobuje, že jsou Češi i další státy východní Evropy citlivější na jakékoli omezování projevu. Evropské regulace proto označil za krok, který může být nebezpečný, protože „je jen malý krůček ke zneužívání“, a dodal, že svoboda projevu je hodnota, za kterou je nutné bojovat.

Během cesty do USA ho čeká návštěva Bílého domu

Rozhovor se dotkl také války na Ukrajině a bezpečnostní situace v Evropě. Macinka ocenil solidaritu Čechů s ukrajinskými uprchlíky a připomněl historickou zkušenost se sovětskou invazí v roce 1968. Zároveň ale uvedl, že Rusko aktuálně nevnímá jako bezprostřední hrozbu pro Českou republiku, především díky členství v NATO. „NATO je efektivní kolektivní bezpečnostní systém, takže se nemusíme Ruska bát,“ řekl. 

Babiš o Macinkovi: Dvojí ministerstvo i spor s Hradem

Na závěr své americké cesty má český ministr zamířit přímo do Bílého domu, kde se setká s poradcem pro mezinárodní bezpečnost Andym Bakerem. Setkání označil za poslední bod washingtonského programu. Během rozhovorů navíc odlehčil atmosféru osobní poznámkou o tom, že do USA přiletěl krátce po nemoci. „Jsme exportně orientovaná země, takže pokud k vám teď dovážím chřipku, omlouvám se,“ zavtipkoval dle webu CNN Prima News před novináři. 

Článek Macinka o komunismu, svobodě slova i Trumpovi. Českého ministra čeká i návštěva Bílého domu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Ostrý střet Blažka a Hřebejka na sítích 

Celá výměna začala poté, co Blažek na sociálních sítích kritizoval opozici za přehnaný tlak kolem trestních kauz politiků a mediálních sporů. Zároveň poznamenal, že i díky této pozornosti se ministr zahraničí Petr Macinka stal „naším ve světě nejznámějším politikem“. Dodal také, že prezident Pavel vystupuje státnicky a vláda brzy doplní své řady. Právě tato slova však vyvolala ostrou reakci ze strany kulturní veřejnosti.

Macinka rozvířil Mnichov. Po střetu s Hillary Clinton se ho zastal i syn Donalda Trumpa

Režisér Hřebejk odpověděl velmi nekompromisně a Blažka označil za jednoho z „hrobařů předchozí slušné a proevropské vlády“. Jeho vystoupení označil za „solidní chucpe“, tedy lidově něco nejedlého. Spor tak rychle přestal být jen politickou polemikou a získal osobní rovinu. Hřebejk navíc připomněl i starší bitcoinovou kauzu, která vedla k Blažkově rezignaci.

Přehnané výroky o Macinkovi 

Blažek následně vyzval režiséra, aby místo osobních útoků uvedl konkrétní argumenty. Hřebejk však přitvrdil a Blažkův výrok o Macinkovi označil za přehnaný. „Je to taková pěna, která se vytvoří při močení do vody a zase zmizí,“ napsal podle serveru ŽvČ na adresu ministra zahraničí. Bývalý ministr poté reagoval už klidněji a uvedl, že šlo pouze o konstatování aktuální mediální reality, kterou kritika nijak nevyvrací.

„Chtěla bych vidět politiky, jak by vyžili z mého důchodu,“ píše Eva (79). Aby poplatila měsíční náklady, musí dělat nechutné věci

Od jednoho z hrobařů předchozí slušné, proevropské a úspěšné vlády, je tohle vystupování solidní chucpe, lidově česky nejedlý

— Jan Hřebejk (@JanHrebejk) February 21, 2026

Režisér pak konflikt uzavřel dalším ostrým komentářem, v němž naznačil, že člověk, který přispěl k volební porážce své politické strany, by neměl mluvit o slabosti poražených. „Působí to jako lísání se k vítězi,“ napsal bez servítek. Blažek už ale na další výpady nereagoval.

Článek Ostrá přestřelka na sociálních sítích: Hřebejk a Blažek se střetli kvůli Macinkovi i minulým kauzám se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Trump pochválil Macinku 

Trump na své sociální síti Truth Social zveřejnil vzkaz, ve kterém Macinkovo vystoupení otevřeně pochválil. Označil ho za „skvělou práci“ a ocenil zejména jeho argumentaci během střetu s Clinton. „Český vicepremiér Petr Macinka: Skvělá práce ve vaší debatě proti Hillary Clinton o různých tématech, včetně jejích směšných názorů na gender. Pozdravujte všechny ve vaší úžasné zemi!“ napsal dle webu ŽvČ a připojil svůj podpis.

Baba Vanga a její obraz roku 2026: svět na pokraji zkázy

Samotná debata v Mnichově přitom byla od začátku napjatá. Macinka kritizoval především „woke revoluci“ a vymezil se vůči genderové politice i klimatickému aktivismu. Podle něj se část západní politiky vzdálila běžným lidem a realitě každodenního života. Prohlásil také, že existují pouze dvě pohlaví a další interpretace vnímá spíše jako společenský konstrukt. 

Celá událost se dostala na další úroveň 

Jeho slova však okamžitě vyvolala reakci Hillary Clinton, která se začala ptát, zda tím nezpochybňuje například práva žen. Napětí mezi oběma řečníky postupně rostlo a diskuse se změnila v otevřenou slovní výměnu. Macinka v jedné chvíli poznamenal, že ho mrzí, pokud jeho názory bývalou americkou ministryni zahraničí „znervózňují“, a zároveň jí vytkl dlouhodobě kritický postoj k Donaldu Trumpovi. Clinton jeho argumenty opakovaně zpochybňovala a snažila se je uvádět do širšího politického kontextu. 

Bouře v Mnichově: Macinka se ostře střetl se zahraničními politiky

Donald Trump chválí Petra Macinku: pic.twitter.com/fQY5CRBo3h

— Michal Kubal 🇨🇿 (@MichalKubal) February 19, 2026

Krátce po skončení akce se úryvky debaty začaly masově sdílet na internetu a převzala je i americká média. Právě virální šíření nakonec přivedlo k tématu samotného Trumpa, jehož veřejná pochvala posunula celou událost na další úroveň politické pozornosti. 

Článek Trump pochválil českého ministra. Macinkovi po ostré debatě s Clintonovou poslal veřejný vzkaz se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Ostrý střet s Hillary Clinton

Spor začal ve chvíli, kdy Clinton kritizovala politiku prezidenta Donalda Trumpa vůči Evropě. Podle ní Spojené státy pod jeho vedením oslabují vztahy se spojenci a vysílají nejasné signály směrem k evropským partnerům. Macinka se však proti jejím slovům okamžitě ohradil a nabídl opačný pohled. „To, co dělá Trump v Americe, je reakcí na to, že se v některých oblastech zašlo příliš daleko od běžných lidí a od reality,“ uvedl během debaty. 

Babiš stojí za Macinkou: „Spolupráce funguje skvěle,“ vzkazuje premiér

Zároveň otevřeně odmítl některé progresivní trendy a dodal: „Myslím, že jsou jen dvě pohlaví a zbytek je pravděpodobně sociální konstrukt.“ Výrok českého ministra tak okamžitě rozpoutal bouři komentářů. Kritika přišla nejen z řad domácí opozice a politologů, ale i evropských médií, která jeho vystoupení označila za kontroverzní a nediplomatické. Sociální sítě poté dle serveru Extra zaplavily úryvky z debaty, a Macinka se tak během několika hodin stal jedním z nejdiskutovanějších politiků konference. 

Macinky se zastal syn Donalda Trumpa 

Zcela jiný pohled nabídla americká konzervativní média. Stanice Fox News upozornila, že Clinton během diskuse ministra opakovaně přerušovala a snažila se zpochybnit jeho argumenty. Podle komentátorů však Macinka pokračoval v debatě bez ústupků a nenechal se zatlačit do defenzivy. Právě tento moment měl ukázat, jak výrazné ideové střety dnes existují nejen mezi americkými politickými tábory, ale i uvnitř celé západní společnosti.

Věštec Plamínek o roku 2026: Konec války i osud Trumpa

🚨 BREAKING: A Czech politician just went straight at Hillary Clinton on stage — and the crowd loved it.

“You really don’t like Trump.”

“I’m sorry this makes you nervous.”

You could see the tension instantly.

No script. No softening it. Just direct confrontation in front of… pic.twitter.com/CvvLQqEMc0

— ⁿᵉʷˢ Barron Trump 🇺🇸 (@BarronTNews_) February 15, 2026

Další pozornost vzbudila reakce Barrona Trumpa, syna amerického prezidenta, který se k situaci vyjádřil na sociální síti X. Napsal, že Macinka se do Clinton „otevřeně pustil“ a publikum reagovalo s nadšením. Zdůraznil také, že šlo o neobvykle přímou konfrontaci bez diplomatických frází. „Právě takové momenty dělají mezinárodní diskusní panely zajímavými,“ uvedl a dodal, že odvaha říct svůj názor je v dnešní politice stále vzácnější. 

Článek Macinka rozvířil Mnichov. Po střetu s Hillary Clinton se ho zastal i syn Donalda Trumpa se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Macinka způsobil v Mnichově poprask 

Napětí vyvolala už debata o tom, zda je dnes pojem fašismus stále aktuální. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski během ní připomněl, že na předchozí konferenci americký viceprezident J. D. Vance obhajoval právě krajní pravici. Macinka to ale odmítl s tím, že fašismus je jen nálepka používaná k umlčování oponentů a v dnešní podobě už desítky let neexistuje. Sikorski nicméně oponoval, že extremistické ideologie v Evropě stále přežívají.

Věštec Plamínek o roku 2026: Konec války i osud Trumpa

Ostrá výměna názorů pokračovala i u tématu Evropské unie. Macinka kritizoval Unii za údajné oslabování suverenity členských států a zpochybnil některé prvky její demokratické struktury. Poukázal například na to, že europoslanci nemají zákonodárnou iniciativu a občané přímo nevolí členy Evropské komise. Sikorski mu ale připomněl, že ani ministři v národních vládách nejsou voleni přímo. Macinka následně své výroky částečně zmírnil, přesto však dle webu TN trval na tom, že národní vlády mají k voličům blíž.

Ostrý střet s Hillary Clinton

Největší rozruch poté způsobil jeho střet s bývalou americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton. Ta tvrdě kritizovala postoj administrativy Donalda Trumpa k Ukrajině a označila jej za historickou chybu. Podle ní napadená země bojuje nejen za sebe, ale i za hodnoty západní demokracie. Macinka jí však oponoval, že Ukrajina hájí především svou vlastní budoucnost, a naznačil, že část pomoci může být zneužívána. Clinton mu v reakci akorát vyčetla, že místo řešení války řeší kulturní otázky.

„Chtěla bych vidět politiky, jak by vyžili z mého důchodu,“ píše Eva (79). Aby poplatila měsíční náklady, musí dělat nechutné věci

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Fox News (@foxnews)

Macinkovo vystoupení vyvolalo silné reakce i mimo konferenční sál. Na sociálních sítích jej sdílely především účty podporující republikány a Trumpovu politiku. Řada z nich ho označila za politika, který se „nebál postavit Hillary Clinton“. Další zase mluvili o ostudě České republiky.

Článek Bouře v Mnichově: Macinka se ostře střetl se zahraničními politiky se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Lipavský přirovnal Macinku k diktátorovi 

Lipavský během svého vystoupení kritizoval plánované škrty v oblasti humanitární a rozvojové pomoci. Ministerstvo podle něj pod Macinkovým vedením směřuje k razantní změně kurzu, kterou přirovnal ke „kulturní revoluci“. V emotivní části projevu pak ministra označil za „Pol Pota dnešní doby“ a připomněl i dřívější paralely s jinými totalitními postavami. Takto ostré srovnání vyvolalo v sále okamžitou reakci.

Horká debata u Moravce: Richterová a Macinka se ostře střetli kvůli Turkovi a sponzorům Motoristů

Macinka se proti slovům svého oponenta ohradil a podobná přirovnání označil za přehnaná. Připomněl také, že už dříve byl označován jinými historickými jmény, načež uvedl, že Lipavský rád používá silné analogie. Zastal se ho také poslanec Igor Hendrych, který upozornil, že srovnávat člena vlády s diktátorem je za hranou politické debaty. Padla i zmínka o tom, že by se podobná slova mohla řešit před mandátovým a imunitním výborem.

Macinka kontroval Landou 

Samotná diskuse se ale netočila jen kolem osobních výpadů. Tématem byl především rozpočet a plánovaný schodek ve výši 310 miliard korun. Macinka hájil úsporná opatření s tím, že jeho resort jde příkladem a snaží se šetřit. Zároveň obvinil opozici z krátké paměti a připomněl, že v uplynulých letech vznikl souhrnný deficit kolem 1,2 bilionu korun. Opozice dle webu ŽvČ naopak poukazovala na růst zadlužení a na dopady aktuálního návrhu.

Macinka odmítá kritiku kvůli škrtům a mluví o přebujelém systému dotací

Po skončení jednání Macinka spor ještě přiživil na sociálních sítích. Na adresu Lipavského totiž zveřejnil ironickou reakci v podobě citace z písně „Andílek“ od Daniela Landy. Textem naznačil narážku na jeho styl vystupování i na časté historické paralely. 

Článek Ostrá přestřelka ve Sněmovně: Macinka po přirovnání k Pol Potovi kontroval Landou se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Řídit dva resorty najednou není možné

Napětí kolem ministerských postů souvisí i s tím, že prezident Petr Pavel odmítl jmenovat kandidáta Filipa Turka. Motoristé nicméně stále trvají na svém návrhu a nechtějí ustoupit. Situace tak zůstává zablokovaná a Macinka mezitím řídí i resort životního prostředí. Sám dal nicméně najevo, že je připraven tuto dvojroli vykonávat klidně delší dobu, a naznačil, že politické poměry se mohou změnit až po dalších prezidentských volbách.

Důchodce Pavel žije 19 let v domě bez střechy, vody a elektřiny. „Tohle má být ten odpočinek? Ať vláda vidí, jak občané musí žít“

Ostrý nesouhlas ale zazněl od bývalého ministra Mariana Jurečky, který má s vedením dvou resortů vlastní zkušenost. „Nedá. Já to dělal čtyři a půl měsíce… Taková dvojrole znamená, že ani jeden resort nebude fungovat, jak má,“ uvedl dle webu ŽvČ s tím, že to škodí i ekonomice. 

Havlíček má na to jiný názor

Zcela opačný pohled poté nabídl současný ministr průmyslu Karel Havlíček, který v minulosti vedl současně průmysl i dopravu. Podle něj je vše otázkou organizace práce. „Zvládnout se to dá,“ uvedl a zdůraznil, že klíčem je silný tým a jasné rozdělení pravomocí. Ministr si prý akorát musí určit několik hlavních priorit a zbytek řídit přes své podřízené.

Blažek překvapil a zastal se vlády: „I Babiš může mít pravdu“

Havlíček si navíc neodpustil rýpnutí směrem k Jurečkovi. „Když to říká Marian Jurečka, říká to jako manažer, který to nezvládl,“ prohlásil ostře. Celý spor tak nadále nabírá na intenzitě a přerůstá z odborné debaty o fungování státu i v osobní přestřelku mezi politiky. 

Článek Jeden ministr, dvě křesla. Spor o Macinkovu dvojroli rozděluje politickou scénu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Ostrý projev Stojanové

Stojanová začala zostra hned v úvodu svého projevu. „Nemůžu začít ničím jiným než otázkou: Co si to vůbec dovolujete, pane nepřítomný ministře Macinko? Co si to vůbec dovolujete?“ zaznělo v jednacím sále. Podle ní se zástupci Motoristů chovají, jako by jim parlament patřil, přestože do něj vstoupili jen s omezenou podporou voličů. Kritika ale nemířila jen na jednoho ministra – poslankyně obvinila celou vládní sestavu z nebezpečného posunu politické kultury.

Piráti couvali, Havlíček útočil: Ve Sněmovně se odehrálo další politické divadlo plné ostrých slov

Ve svém projevu následně přitvrdila a spojila současnou vládu s ohrožením demokratických principů. „Hnutí ANO v čele s trestně stíhaným předsedou ve střetu zájmů jenom kvůli jeho poslanecké imunitě vstupuje do holportu s těmito extremisty a na obětní oltář pokládá demokratické a bezpečnostní hodnoty této země,“ prohlásila. Zároveň kritizovala chování poslanců SPD i celkovou atmosféru ve Sněmovně, kde podle ní roste pohrdání opozicí, médii i veřejností.

Slova o nedůvěře vládě

Zlomovým bodem bylo podle ní to, když se spor dostal až k prezidentovi. „Ve chvíli, kdy svoje praktiky povýšíte na vydírání prezidenta republiky, tak jste tvrdě narazili. To jste se přepočítali,“ uvedla důrazně. A dodala i širší vzkaz směrem k vládě: „Tahleta republika patří více než deseti milionům převážně slušných lidí. Tu si vydíráním koupit nemůžete.“ 

Horká debata u Moravce: Richterová a Macinka se ostře střetli kvůli Turkovi a sponzorům Motoristů

Tleskám! 🎯

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) January 27, 2026

Celá kauza tím ale neskončila. Opozice chce kvůli celé věci svolat mimořádnou schůzi a mluví dokonce o nedůvěře vládě. Do veřejné debaty se podle serveru ŽvČ zapojila i bývalá předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která pod videem z projevu napsala stručné, ale výmluvné: „Tleskám!“ 

Článek Sněmovna v plamenech: Pirátka tvrdě zaútočila na Macinku, ozvala se i Pekarová Adamová se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Ostrý spor mezi Pavlem a Macinkou 

Prezident vystoupil na mimořádné tiskové konferenci a dal jasně najevo, že jde o velmi vážnou situaci. „Za sebe mohu říct, že na mě žádné zastrašování neplatí a budu se i nadále řídit především ústavou a zájmy České republiky. Podávám podnět bezpečnostním složkám a hodlám postoupit zaslané zprávy právníkům k posouzení, zda se nejedná o naplnění skutkové podstaty trestného činu vydírání,“ uvedl podle serveru AhaOnline. 

Prezident Pavel připomněl důležitou dovednost. Získal chválu, ale i kritiku

Jádrem sporu je přitom snaha prosadit Filipa Turka na post ministra životního prostředí. Prezident jeho jmenování ale odmítá, zatímco Macinka se podle zveřejněných zpráv snažil situaci zlomit velmi ostrým tónem. V komunikaci zazněly formulace o „spálení mostů“ či o tvrdém politickém boji. Pavel zároveň upozornil, že pokud by Macinka jednal bez podpory premiéra, šlo by prý o čistě stranickou ambici bez ohledu na zájmy státu.

Případem se už zabývá policie 

Policie už navíc potvrdila, že se případem zabývá. „Stejně jako u jiných oznámení i v tomto případě se nejprve seznámíme s obsahem a vyhodnotíme trestně-právní relevanci…“ uvedla na síti X. Zda však komunikace naplní znaky trestného činu, zatím jasné není. Právní posouzení bude podle odborníků složité, protože je nutné brát v úvahu i politický kontext celé věci.

Macinka pod tlakem kamer přikývl. Muniční iniciativa má pokračovat

Advokát Jan Černý přitom upozorňuje, že samotné zveřejnění zpráv nebylo protiprávní. „Jako právník musím konstatovat, že zveřejněním zpráv se prezident nedopustil ničeho protiprávního, protože nic nebrání tomu, aby se veřejnost o té skutečnosti dozvěděla,“ uvedl s tím, že teprve prověřování ukáže, zda ministr svým jednáním překročil zákonné hranice, nebo šlo „jen“ o vyhrocené politické vyjednávání. Spor tak může mít ještě dlouhé pokračování.

Článek Spor kolem Macinky míří k policii. Promluvil i advokát se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Babiš stojí za Macinkou

Babiš se k situaci vyjádřil během návštěvy vojenské základny v Čáslavi, kde jasně odmítl spekulace o tom, že by chtěl ministra zahraničí vyměnit. „Myslím, že spolupráce s panem ministrem Macinkou je výborná. Já jsem měl různé koaliční partnery, takže funguje to velice dobře,“ prohlásil podle serveru CNN Prima News premiér s tím, že jde jen o snahu ze strany médií a opozice rozbít současnou vládní sestavu, což se prý nepovede.

Důchodci se musí připravit na změnu: Nová vláda má velké plány

Největší napětí přitom vyvolaly zprávy, které měl Macinka poslat Petru Pavlovi přes jeho poradce. Hrad tuto komunikaci zveřejnil s tím, že ji prezident chápe jako nepřijatelný nátlak. Vládu ANO, SPD a Motoristů kvůli tomu dokonce čeká příští týden hlasování o nedůvěře, které vyvolala opozice. A celým jádrem sporu není nikdo jiný než Filip Turek.

Spor eskaluje každým dnem 

Čestného prezidenta Motoristů totiž prezident odmítl jmenovat do funkce ministra životního prostředí, což Macinka považuje za problém, a tvrdí, že Pavel překračuje své pravomoci. Z jeho pohledu prý navíc nešlo o vydírání, ale o běžnou součást politického vyjednávání.

Jeho žena byla už tak vyčerpaná, že se nezvládala starat o dítě, natož o domácnost. Udělal proto něco nečekaného

Ministr zahraničí zašel ještě dál, když naznačil, že prezident by kvůli této situaci neměl vést českou delegaci na letním summitu NATO v Turecku. Tím spor posunul z domácí půdy i do oblasti zahraniční politiky. Zda se tedy celá věc uklidní, nebo naopak přeroste v hlubší ústavní střet, ukážou až následující dny a jednání ve Sněmovně.

Článek Babiš stojí za Macinkou: „Spolupráce funguje skvěle,“ vzkazuje premiér se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nepřijatelné zprávy od Macinky 

Podle prezidenta mu ministr v nočních hodinách zaslal dvě SMS zprávy prostřednictvím jeho poradce, přestože má přímý kontakt na Kancelář prezidenta republiky. Obsah zpráv byl podle něj natolik závažný, že jej neváhal zveřejnit. „Poslední krok považuji za překročení všech mezí,“ uvedl prezident s tím, že se ho Macinka „už delší dobu snaží ovlivnit“ v otázce jmenování navrženého ministra.

Horká debata u Moravce: Richterová a Macinka se ostře střetli kvůli Turkovi a sponzorům Motoristů

Hlava státu šla ovšem ještě dál a mluvila o vydírání. Takový postup je prý v demokratickém systému naprosto nepřijatelný. Prezident zároveň uvedl, že Macinka měl ve zprávách naznačovat, že pro svůj postup má podporu premiéra i předsedy SPD Tomia Okamury. Právě tato část vyvolala na Hradě mimořádné znepokojení, protože by znamenala širší politický tlak na jeho rozhodování.

Prezident předává věc právníkům 

Prezident nastínil dvě možné varianty výkladu situace. Pokud ministr skutečně jednal se souhlasem předsedy vlády, vypovídalo by to podle něj o problematickém chápání rozdělení moci. „Zásadní otázky zahraniční a bezpečnostní politiky by se stávaly rukojmím osobních animozit a zájmů,“ varoval. Pokud ale Macinka jednal bez jeho vědomí, šlo by prý o svévolný a nezodpovědný krok s cílem prosadit „kontroverzní postavu ministra“ za každou cenu.

Babičky jsou nenahraditelné. Krátký film, který obletěl svět vás dožene k slzám

Na závěr prezident zdůraznil, že se nenechá zastrašit a bude se řídit ústavou a zájmy České republiky. Zveřejněné zprávy proto předává právníkům k posouzení a zároveň podává podnět bezpečnostním složkám. Ty mají podle webu ŽvČ prověřit, zda obsah komunikace nemůže naplňovat skutkovou podstatu trestného činu vydírání. 

Článek Prezident ukázal zprávy od Macinky: Mluví o vydírání a obrací se na bezpečnostní složky se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nejde o Ukrajinu, ale o systém

Ministr zahraničí Petr Macinka se proti výrokům svého předchůdce ostře vymezil na sociálních sítích. Lipavský podle něj záměrně zužuje celý problém na jednu citlivou položku, aby vyvolal silnou emotivní reakci veřejnosti. Škrty ovšem nemají být namířené proti konkrétní zemi ani proti dětem v konfliktních oblastech, ale proti systému, který se vymkl kontrole. 

Horká debata u Moravce: Richterová a Macinka se ostře střetli kvůli Turkovi a sponzorům Motoristů

Macinka navíc přitvrdil nejen vůči Lipavskému, ale i směrem k politikům spojeným s předchozí vládní koalicí. Právě oni podle něj nesou odpovědnost za nastavení systému, který umožnil masivní tok peněz do neziskového sektoru. Ve svých vyjádřeních použil velmi ostrý jazyk a obvinil část reprezentace z toho, že kryla problematické výdaje. A nyní se tito aktéři mají snažit odvést pozornost od skutečné podstaty problému a proměnit debatu v morální apel.

Kontroverzní příklady z minulosti

Jako ilustraci sporných výdajů Macinka uvedl i konkrétní příklady projektů financovaných v minulých letech. Zmínil například podporu festivalu hrdosti homosexuálů ve Vietnamu, kterou považuje za obtížně obhajitelnou vůči českým daňovým poplatníkům. Právě podobné položky mají dokazovat, že Program transformační spolupráce se odklonil od původního smyslu. Podpora demokracie a lidských práv se podle ministra postupně změnila v automatický zdroj peněz pro vybrané organizace, což Česku nepřináší žádný užitek. 

Macinka pod tlakem kamer přikývl. Muniční iniciativa má pokračovat

Celý konflikt se přitom dle webu ŽvČ vyostřil poté, co Lipavský zveřejnil video, ve kterém se zaměřil na položku týkající se psychosociální pomoci školám na jihu Ukrajiny. Právě tuto část označil za morálně nepřijatelnou a použil velmi expresivní slovník. 

Článek Macinka odmítá kritiku kvůli škrtům a mluví o přebujelém systému dotací se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Video, které spustilo lavinu reakcí

Současný ministr zahraničí Petr Macinka zveřejnil záznam, ve kterém otevřeně kritizuje projekty financované z Programu transformační spolupráce. Ve videu postupně četl názvy jednotlivých projektů a naznačil, že velká část z nich po revizi rozpočtu skončí. Podle jeho slov jde o výdaje, jejichž smysl považuje za problematický a které chce zásadně přehodnotit. 

Kalousek ostře k rozpočtu i k Babišovi: „Kvalita se blíží zmetku,“ vzkazuje

Na Macinkovo vystoupení ale reagoval bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský. Ten se nezaměřil na celý seznam projektů, nýbrž na jediný bod, který se týkal podpory škol na jihu Ukrajiny. Právě tuto část označil za nepřijatelnou a morálně nepřekročitelnou hranici. Jeho reakce byla mimořádně tvrdá a emotivní, protože slova o škrtnutí psychosociální pomoci pro děti vnímal jako zásadní selhání lidského přístupu. 

Rozpočet jako pozadí celého konfliktu

Celá situace se přitom odehrává v době, kdy vláda hledá úspory ve státním rozpočtu. Kabinet řeší nedostatek financí a připravuje návrh rozpočtu, ve kterém mají být škrty napříč resorty. Týká se to nejen provozních výdajů státu, ale i dotačních a podpůrných programů, včetně těch zahraničněpolitických. Neziskové organizace a projekty financované z veřejných peněz se tak podle webu ŽvČ dostávají pod stále větší tlak. 

Drtí inflační krize a zdražování váš rodinný rozpočet? Známe 12 způsobů, jak ušetřit téměř na všem

Petr Macinka nicméně už před nástupem do funkce naznačoval, že chce změnit směřování ministerstva i jeho finanční priority. Po převzetí úřadu dal navíc jasně najevo, že hodlá přehodnotit některé zahraniční programy a výdaje, které považuje za málo efektivní. Kritika neziskového sektoru tak zapadá do širší koncepce změn, které chce v resortu prosadit. 

Článek Spor o peníze pro neziskovky vyvolal ostrou přestřelku mezi ministry se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Babiš už chce mít Turka z krku 

Hlavním tématem tiskové konference byl Filip Turek a jeho nová role vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a pro Green Deal. Babiš se snažil ukázat, že vláda má situaci pod kontrolou a funguje bez ohledu na politické spory. Při odpovědích ale postupně zvyšoval tón a dával jasně najevo, že ho novinářský zájem o Turka vyčerpává. 

Pekarová se ozvala kvůli Okamurovi: Odpovědnost podle ní nese Babiš

Premiér dle webu Extra prohlásil směrem k médiím, že téma Turka už nechce dál rozebírat. „Já už to chci mít z krku, protože vás nic jiného nezajímá. To je od rána do večera. Všichni diskutujou o Turkovi. Teď je vládní zmocněnec, ať se připraví na to, že budeme přesvědčovat další členské státy, jak zachránit Evropu. Je to na Motoristech, jaké kroky oni budou chtít dělat, já už to skutečně řešit nebudu.“

Do konfliktu se zapojil i Macinka 

Napětí na tiskovce vzrostlo ještě víc ve chvíli, kdy jeden z novinářů oznámil, že jeho další dotaz nebude směřovat na Filipa Turka. Babiš na to reagoval slovy: „Skvělá zpráva.“ O chvíli později ale už znovu kroutil hlavou nad dalším dotazem na stejné téma. „Každý den nějaká manipulace. Proč tam nenapíšete, že ta minulá vláda tam má díru 45 miliard a my ty peníze hledáme?“ zaznělo z premiérových úst.

Macinka pod tlakem kamer přikývl. Muniční iniciativa má pokračovat

https://www.facebook.com/reel/752265604070892

Do ostré atmosféry se přidal také předseda Motoristů Petr Macinka, který působil stejně podrážděně jako premiér. Když přišla řeč na fungování Ministerstva životního prostředí a na roli nového zmocněnce, odpověděl bez obalu: „MŽP má svého ministra a způsob jeho řízení laskavě nechte na mně, měli byste ho hodnotit až podle výsledků.“ 

Článek Babiš pod tlakem: Na tiskovce zvýšil hlas a obul se do novinářů. Macinka přidal ostrý tón se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Turek získá novou roli zmocněnce 

Vláda mezitím zvolila provizorní řešení. Ministerstvo životního prostředí bude dál dočasně řídit sám Macinka, zatímco Turek získá nově vytvořenou roli zmocněnce. Premiér Andrej Babiš označil krok za dočasný a zdůraznil, že kabinet potřebuje fungovat bez dalších zdržení. Současně byla zrušena dosavadní funkce zmocněnce pro mezinárodní vyjednávání o klimatu, čímž se uvolnil prostor pro novou pozici. Motoristé přitom na Turkově nominaci trvají a premiérovu podporu označují za projev loajality.

Horká debata u Moravce: Richterová a Macinka se ostře střetli kvůli Turkovi a sponzorům Motoristů

Největší pozornost ale vzbudila Macinkova slova na adresu prezidenta. Před kamerami se netajil nespokojeností a ostrým tónem okomentoval vzniklou situaci. „Samozřejmě všichni sledujeme, že nám pan prezident komplikuje situaci na Ministerstvu životního prostředí tím, že přistupuje značně kreativním způsobem ke článku 68 Ústavy České republiky, ale my potřebujeme nějak fungovat, a proto jsme přistoupili k tomuto kroku,“ prohlásil. Později dodal ještě důraznější vzkaz: „Toto není ústavní řešení, to je technické řešení. K ústavnímu řešení budeme potřebovat pana prezidenta,“ uvedl Macinka s tím, že Pavel porušuje ústavu.

Bude docházet na ministerstvo i na jednání vlády

Otázky novinářů ohledně toho, jak bude nový model fungovat v praxi, politika viditelně rozladily. Právníci už mezitím upozornili, že vládní zmocněnec nemůže ministerstvo vést ani nepřímo, a označili takové řešení za možné obcházení ústavních pravidel. Macinka však trvá na tom, že řízení resortu zůstává v jeho rukou a nový zmocněnec bude mít jasně dané úkoly. Turek má docházet na ministerstvo i na jednání vlády, přebrat kancelář po bývalém ministrovi a koordinovat klimatickou politiku mezi jednotlivými resorty.

Macinka pod tlakem kamer přikývl. Muniční iniciativa má pokračovat

Premiér Babiš se snažil konflikt tlumit a zdůraznil, že vláda zůstává funkční. „Chceme důvěru vlády a v televizi nechceme slyšet jméno Turek,“ uvedl na dotaz k dalším krokům ve sporu s prezidentem. Dopis z Hradu, který vysvětloval důvody nejmenování Turka ministrem, poté dle webu Extra odmítl komentovat. 

Článek Macinka si rýpl do prezidenta a brání Turka. Politická tahanice kolem ministerstva pokračuje se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Ukrajina není spojenecká země 

Tomio Okamura se opírá o dokument, který považuje za rozhodující – programové prohlášení vlády. V pořadu Interview ČT24 zdůraznil, že v něm žádná zmínka o spojenectví s Ukrajinou neexistuje. „V programovém prohlášení vlády není ani slovo o tom, že je Ukrajina spojenecká země. Já pouze dodržuji programové prohlášení naší vlády,“ prohlásil a přidal i jasné vysvětlení svého postoje: „Tam není ani slovo o tom, že Ukrajina je spojenecká země. Není důvod, proč bychom se k ní měli chovat nadstandardně.“ 

Nečekaná zrada Tomia Okamury: Jeho bratr na něm nenechal nit suchou

Ministr zahraničí Petr Macinka však vidí situaci úplně jinak – den před vystoupením Okamury apeloval ve stejném televizním formátu na pokračování podpory Ukrajiny a připomněl dlouhodobý válečný konflikt i lidské oběti. „Je to země, kde už čtyři roky zuří válka, která je pro zemi zničující, umírají tam lidé. Proto je třeba Ukrajincům a Ukrajině věnovat daleko více prostoru, daleko více pomoci a podpory. Určitě jsme spojenci Ukrajiny, o tom asi není pochyb,“ uvedl. Jeho slova tak přímo kontrastují s postojem předsedy Sněmovny.

Jde pouze o osobní postoj 

Do celé situace navíc vstoupila kauza ohledně muniční iniciativy. Premiér Andrej Babiš oznámil, že po jednání s koaličními partnery bude projekt pokračovat a Česko si ponechá roli koordinátora. Zároveň ale podle webu ŽvČ ujistil veřejnost, že „do muniční iniciativy nebudou investovány žádné peníze českých občanů“. 

Macinka s monoklem, ale bez ústupků. Za Turka bojuje dál navzdory kritice i pozornosti veřejnosti

Dnes jsem se účastnil jednání tzv. koalice ochotných v Paříži. Poprvé se v tomto formátu jednalo hlavně o míru, a to je velká změna oproti minulosti. Taky to bylo poprvé, co Spojené státy poslaly dva nejdůležitější vyjednavače. Řešili jsme to, co bude po ukončení bojů na…

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) January 6, 2026

Okamura Macinkova slova nicméně označil za osobní postoj, nikoli oficiální vládní linii. „Je to názor pana předsedy Motoristů a ministra zahraničí Macinky. My v programovém prohlášení nic takového zmíněno nemáme a já budu přesně dodržovat programové prohlášení. Nevidím důvod, proč bychom se měli nadstandardně chovat k Ukrajině,“ zopakoval. Současně ale odmítl, že by šlo o zásadní rozkol v koalici. 

Článek Okamura versus Macinka: Spor o Ukrajinu rozvířil vládní vody se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Jasná odpověď Petra Macinky 

Premiér Andrej Babiš po jednání na Pražském hradě ujistil, že projekt nebude ukončen, jen se zásadně změní přístup ze strany Česka. Podle něj má země fungovat hlavně jako koordinátor mezi partnery, nikoli jako finanční zdroj. „Projekt bude pokračovat… Ale do muniční iniciativy nebudou investovány žádné peníze českých občanů,“ zdůraznil. 

Matka zaslechla rozhovor dětí na hřišti a zděsila se: „Jak mohou být tak odporně zlé?“

O pár hodin později se ale téma přesunulo do studia České televize. Ministr zahraničí Petr Macinka nejprve vysvětloval širší mezinárodní kontext a roli zapojených států. Moderátor Daniel Takáč se však opakovaně vracel k jednoduché otázce, zda je pokračování iniciativy správné. Po několika minutách přišla stručná odpověď, která spustila lavinu reakcí: „Ano.“

Andrej Babiš říkal něco jiného 

Právě tento moment si rychle osvojila ODS. Hnutí na sociálních sítích sdílelo úryvek z rozhovoru s ironickým komentářem, že ministr se k odpovědi „musel trochu protrápit“. Strana také narážela na fakt, že muniční iniciativu rozjel kabinet Petra Fialy a občanští demokraté ji dlouhodobě prezentují jako důkaz aktivní české role v evropské bezpečnosti. Macinkovo přitakání tak v jejich očích působilo jako tiché uznání práce předchůdců.

Horká debata u Moravce: Richterová a Macinka se ostře střetli kvůli Turkovi a sponzorům Motoristů

Sice to trochu bolelo, ale nakonec Petr Macinka muniční iniciativu, kterou úspěšně nastartovala vláda Petra Fialy, pochválil! 👍🏻😀 pic.twitter.com/cj2FP4Nona

— ODS (@ODScz) January 7, 2026

Celá situace vyvolává rozbroje i kvůli tomu, že premiér Andrej Babiš ještě před volbami hovořil o možném konci iniciativy. Nyní ovšem podle webu ŽivotvČesku jeho vláda deklaruje opak, byť s důrazem na transparentnost a na kontrolu toků peněz. 

Článek Macinka pod tlakem kamer přikývl. Muniční iniciativa má pokračovat se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Macinka má viditelný monokl    

Macinkovy fotografie z Černínského paláce i záběry z rozhovoru pro Českou televizi ukazují podlitinu, která už není čerstvá, ale stále dobře viditelná. Zbarvení kůže odpovídá několik dní starému zranění ve fázi hojení a nepůsobí dramaticky. Přesto si změny všimli nejen novináři, ale i veřejnost, která začala spekulovat o jejím původu.

Chlapec si přivodil vážné zranění v nafukovacím bazénu na zahradě. Jeho matka chce nyní všechny varovat

Sám Macinka ovšem spekulace rychle utnul. Na dotazy novinářů reagoval stručně a s nadhledem, když v SMS zprávě uvedl, že „blbnul doma se svým potomkem“, a zakončil ji smajlíkem. Ministr je dvojnásobným otcem, a rodinný život je u něj tedy zjevně stejně dynamický jako ten politický. I přes drobný úraz se ale prý plně věnuje práci a nadále řeší klíčová jednání.

Macinka trvá na nominaci Turka do vlády 

Hlavním tématem posledních dní totiž stále zůstává Filip Turek. Macinka opakovaně zdůrazňuje, že Motoristé sobě na jeho nominaci trvají, a to i přes výhrady prezidenta Petra Pavla. Právě vyjádření Hradu Macinku zaujalo a otevřeně kritizoval jeho argumentaci. „Nevím, nepřipadá mi to jako komunikace prezidenta republiky, který říká, že není podstatné, co je pravda, podstatné je to, co si myslí někteří lidé nebo někteří voliči,“ uvedl. A dodal: „Tak to si myslím, že není správná cesta, kudy bychom měli postupovat.“

„Moje děti mě ničí. Jsem špatná máma?“ píše Lenka (31). Své dvě dcery prý v tomto roce přestala zvládat

Spor kolem Turka se tak dál vyostřuje. Prezident naznačil, že by ho v případě nominace nemusel jmenovat, což by byl mimořádný krok. Macinka však tvrdí, že rozhodnutí o složení vlády má zůstat na premiérovi. Zároveň se vyjádřil i k fungování ministerstva zahraničí, kde prosazuje méně aktivismu a větší důraz na ekonomickou diplomacii. „Tedy ta změna struktury Ministerstva zahraničních věcí je činěna nikoliv z důvodu nějaké ideologie, ale zejména z důvodu, aby lépe odpovídala prioritám té vlády,“ uzavřel dle webu ŽivotvČesku.

Článek Macinka s monoklem, ale bez ústupků. Za Turka bojuje dál navzdory kritice i pozornosti veřejnosti se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Motoristé již ustupovat nebudou 

Motoristé trvají na tom, že nominace Filipa Turka je pevná, a to i přes opakované signály prezidenta Petra Pavla, který má k jeho účasti ve vládě výhrady. Předseda hnutí Petr Macinka v debatě uvedl, že je z právního hlediska bezúhonný a nevidí jediný důvod k tomu, aby nominace padla. Prezident však podle Andreje Babiše hovoří o právních důvodech, které zatím nijak neupřesnil. Motoristé tak chtějí situaci opět důkladně projednat.

Turek čelil na Národní třídě bouři nevole. Dav ho vypískal

V pořadu se také připomnělo, že Motoristé už jednou ustoupili – Turka původně navrhli do čela diplomacie. Po kritice jeho vystupování a záhadné minulosti však došlo k výměně a resort zahraničí připadl Macinkovi. „My na tom nic měnit nebudeme, protože jsme ty původní úvahy, které jsme měli obráceně, změnili. Je to vstřícný krok a teď nechceme dělat nevstřícný krok nebo nějaký truc,“ prohlásil Macinka s tím, že prezidentovi chybí informace.

Ostrý střet Richterové a Macinky 

Nejostřejší část debaty však přišla ve chvíli, kdy si slovo vzala Olga Richterová. „Je to člověk, který zahajuje stavby na černo,“ obvinila Turka během vysílání. Macinka okamžitě reagoval: „Žádnou stavbu na černo nezahájil.“ Richterová ale pokračovala další výtkou: „Nezvládá platit daně.“ Předseda Motoristů však znovu oponoval: „On daně platí.“ Poslankyně do sporu přidala i incident ze 17. listopadu: „Když 17. listopadu řekl konkrétnímu občanovi: »Ať ti nezahajluju do ksichtu«…“ uvedla s tím, že podle ní rošády nominací nic neřeší. Macinka její argumenty odbyl výrokem: „Mě opravdu dojímá ta vaše fascinace nacismem.“

Macinka se obul do Lipavského: „Vy jezdíte a pomlouváte“

Po tomto střetu diskuze přešla k tématu sponzorů Motoristů a střetu zájmů u ministerstva životního prostředí. Richterová připomněla reportáž pořadu Reportéři ČT, která mapovala finanční zázemí hnutí a zmiňovala jihomoravského podnikatele Františka Fabičovice, jenž jim daroval milion korun. Právě on má podle ní zájem zabránit vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok, kde vlastní rozsáhlé pozemky. „Vy přece máte velikého sponzora, který má zájem, aby dál nebyla chráněná krajinná oblast, kde má pozemky. Jak prokážete, že nepůjdete na ruku tomuto sponzorovi?“ zeptala se dle webu ŽvČ Richterová. 

Macinka ale kritiku znovu odmítl a pustil se do samotného pořadu. „Reportéři ČT to popsali krásně po pirátsku, ale ta realita je jiná,“ prohlásil. V tu chvíli však vystoupil Moravec, aby se kolegů z televize zastal. „Reportéři popisují, pane předsedo, kauzy podle faktů. Ne po pirátsku,“ upozornil. Když Macinka dodal, že má v případě této reportáže výhrady, moderátor mu připomněl, že pořad kritizuje všechny politické strany a nezakládá se na žádném klíči.

Článek Horká debata u Moravce: Richterová a Macinka se ostře střetli kvůli Turkovi a sponzorům Motoristů se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Tvrdá kritika Filipa Turka 

V debatě nejprve padala obecná slova o tom, jak může budoucí kabinet vypadat. Lipavský upozornil, že oficiální jména zatím nikdo neviděl a že se stále pohybujeme jen v rovině mediálních spekulací. „My nevíme, jaké bude personální složení, protože jsme oficiálně nominace neslyšeli,“ připomněl ministr s tím, že vše může být nakonec jinak.

„Máma mě pořád kritizovala, teď nesu následky,“ říká Věra (33). Rodiče si vůbec neuvědomují, co svými řečmi způsobují

Jedno jméno však podle něj mezi spekulacemi výrazně vystupuje – kandidát Motoristů Filip Turek. A právě s ním měl Lipavský největší problém. „Pokud jde o Filipa Turka, tak se mi to zdá nevysvětlitelné,“ prohlásil a připomněl jeho kontroverzní příspěvky na sociálních sítích i další výroky. Poté ještě zdůraznil, že se nejedná pouze o jeho osobní pohled, ale také o zkušenost z jednání se zahraničními partnery. Těm se to prý také zdá nesmyslné. 

Slova Lipavského Macinku vytočila 

Vůči těmto slovům se nicméně ostře ohradil Macinka, který ministra obvinil z toho, že cestami do ciziny poškozuje pověst České republiky a své politické soupeře. „Já také jezdím do zahraničí, pane ministře, také se bavím s různými lidmi a mě by nikdy v životě nenapadlo vás tam pomlouvat, to je to, co ale děláte vy. Vy jezdíte, pomlouváte. My ty informace máme,“ sdělil podle webu ŽivotvČesku lídr Motoristů s viditelně zvýšeným tónem.

Ewa Farna a její tučný honorář. Schytala kvůli němu plno kritiky

Macinka v agresi pokračoval a naznačil, že postoje Lipavského mimo republiku podrývají české zájmy. „Vy jezdíte a říkáte: ,Podívejte se, tamten Turek.‘ Já bych to nikdy nedělal, i když s vámi nesouhlasím, tak bych si na vás nestěžoval, nepomlouval bych vás, neříkal bych o vás, že jste nekompetentní. Já bych si to nedovolil, protože bych měl pocit, že tím poškozuji Českou republiku,“ uzavřel v emotivní pasáži.

Článek Macinka se obul do Lipavského: „Vy jezdíte a pomlouváte“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Čermák ostře kritizuje předsedu Motoristů 

Čermák se dříve často dostával do konfliktů právě s Filipem Turkem, kterého kritizoval třeba za nestydatou rychlou jízdu či jiné nepřijatelné excesy. Nyní však podle herce podobně kontroverzní chování projevuje i Macinka, který stojí v čele strany Motoristé.

Turek, espresso, nebo úplně jiná? Oblíbený typ kávy prozradí o vaší osobnosti ledacos

Na svém Instagramu jako důkaz zveřejnil Čermák vybrané příspěvky, ze kterých je patrné, že i někdejší blízký spolupracovník Václava Klause by si měl dávat pozor na svá slova a obsah, který sdílí. Jeho komentáře si poté všimla řada dalších českých celebrit a drtivá většina z nich s ním souhlasila. Výjimkou nebyla ani Mahulena Bočanová.

Přidaly se další celebrity 

Ta označila situaci za „peklo“, načež se k ní přidala moderátorka Iva Lecká s velmi útočným komentářem: „Odpad. To jsme to zase vyhráli, s touhle bandou.“ Leona Machálková poté připomněla Macinkovu politickou minulost a vztah k Václavu Klausovi. 

Hynek Čermák se opřel do Čechů. Záhy schytal kritiku

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Hynek Čermák (@cermakhynek)

„Václav Klaus nikdy nevydýchal, že Václava Havla lidi milují a uznávají na celém světě. Má prostě velký mindrák,“ uvedla zpěvačka. Samotný Macinka se ovšem k situaci vyjádřil s nadhledem. Nezdá se, že by jej kritika ze strany Čermáka nebo reakce dalších celebrit nějak rozhodily. „Děkuji,“ ozval se podle serveru Super brzy nato předseda Motoristů. 

Článek Čermák ostře kritizuje předsedu Motoristů a rozvířil debatu mezi celebritami se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.