Klausova berlínská přednáška: nic náhodného

Klaus nepřijel do Berlína jako okrajový host. Na dvoudenním „1. kongresu demokracie“, který 26. a 27. června 2026 uspořádala frakce AfD přímo v budově Spolkového sněmu, měl v 16:30 úvodní přednášku s názvem „EU jako hrozba pro svobodu slova v Evropě“. Hned po něm, v 17:00, vystoupil předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Oba pak zasedli do hlavního panelu prvního dne. Oficiální program kongresu to dokládá černé na bílém.

V textu projevu, který Klaus zveřejnil 29. června na svém webu, sám přiznal, že na konferencích a předvolebních shromážděních AfD mluvil „zejména v minulém desetiletí mnohokrát“. Navázal na svůj projev z kongresu AfD ve Stuttgartu v dubnu 2016 a výslovně prohlásil, že „stojí na straně AfD“. Kritizoval „liberální demokracii“, Green Deal, „woke kulturu“ i německý princip „Brandmauer“, tedy politickou zeď, kterou ostatní strany kolem AfD staví. Podle sekundárního zdroje s odkazem na ČTK sklidil za projev ovace vestoje.

Proč je Fialova formulace tak ostrá

Označit někoho za „spojence německých nacionalistů“ není v českém politickém slovníku běžné. Zvlášť ne, když to míří na bývalého prezidenta a zakladatele strany, kterou mluvčí sám vedl. Fiala nepopisuje jen Klausovy názory, zařazuje ho do mezinárodního politického tábora. To je kvalitativní skok.

Srovnejme obě fáze:

• Duben 2026: Klaus má „proruské“ a „podivné“ názory, ale „nehraje v politice žádnou roli.“
• Červen 2026: Klaus je „spojenec německých nacionalistů a proruských sil“ a jeho politický konec je „smutný, až děsivý.“

Z odstupu se stal útok. Z popisu se stala nálepka. A ta nálepka je o to silnější, že AfD není v německé veřejné debatě neutrální subjekt.

Co je AfD v očích německého státu

Německý Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) zařadil AfD mezi „prokazatelně pravicově extremistické snahy“. Důvodem bylo podle veřejně dostupného hodnocení etnicky a původem definované pojetí národa, které podle BfV vylučuje některé skupiny, zejména občany s migrační historií z muslimsky formovaných zemí, z rovnoprávné společenské účasti. Úřad mluvil o agitaci namířené proti migrantům, menšinám a muslimům, s rozměrem dotýkajícím se lidské důstojnosti.

Situace je ovšem právně složitější. AfD se proti označení bránila soudně. V květnu 2025 se BfV zavázal k takzvanému „Stillhaltezusage“, tedy pozastavení veřejného používání klasifikace. V únoru 2026 pak správní soud v Kolíně nad Rýnem v předběžném řízení dočasně zakázal AfD veřejně vést jako „prokazatelně pravicově extremistickou“, protože zatím neshledal dostatečně prokázanou „ovládající“ extremistickou praxi celé strany. Klasifikace tedy formálně visí ve vzduchu, ale politický signál, který vysílá, zůstává.

Okamura: ne vedlejší postava

Klausova přítomnost v Berlíně nebyla osamocená česká epizoda. Okamura na téže konferenci hájil AfD jako údajně diskriminovanou stranu, kritizoval její nezastoupení ve vedení Bundestagu a popřál jí volební vítězství i účast ve vládě. Udělal to nikoli jako řadový politik, ale jako předseda Poslanecké sněmovny České republiky. Pro německé čtení české politiky to posiluje obraz části české scény jako otevřeného spojence AfD.

Přímý diplomatický dopad je omezený, Klaus nevykonává státní funkci a Okamurova role je ceremoniální. Symbolický a politický dopad ale existuje. Když dva čeští politici, jeden exprezident, druhý ústavní činitel, veřejně přejí AfD vládní podíl, není to detail, který by Berlín přehlédl.

Konec jedné strany, dvě pravice

Fialova slova nejsou jen osobní výpad vůči stárnoucímu rivalovi. Jsou veřejným přiznáním, že ODS, kterou Klaus založil a Fiala vedl, už dávno neexistuje jako jeden politický proud. Klausovská linie se přes euroskepticismus, proruské postoje a nyní otevřené spojenectví s AfD posunula na místo, které prozápadní česká pravice odmítá. Fiala to poprvé řekl nahlas, a řekl to slovy, která nejdou vzít zpět.

Článek Spojenec německých nacionalistů. Fiala označil Klause slovy, která v české politice ještě nezazněla se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Tři rány v jedné větě

Síla výroku nespočívala v originalitě metafory, „zametat si před vlastním prahem“ je fráze, kterou zná každý. Účinek mělo to, co Fiala do té fráze naskládal. Jedním dechem spojil tři otevřené rány kabinetu.

Za prvé spor o summit NATO. Už v dubnu z vládního usnesení o letecké přepravě vyplývalo, že na summit mají letět premiér Babiš, ministr zahraničí Macinka a ministr obrany Zůna, bez prezidenta Pavla. Tradice přitom velí, že Česko na aliančních summitech zastupuje hlava státu. Za druhé novela zákona o střetu zájmů, kterou opozice čte jako legislativní pomoc Babišovi a Agrofertu. A za třetí celkový dojem koordinačního chaosu vlády, která podle Fialy řeší mocenské půtky místo bezpečnosti země.

Schillerová se ocitla v pozici, kde musela hájit všechno najednou. U summitu odkázala na rozhodnutí vlády plánované na 22. června. U novely střetu zájmů zůstal bez odpovědi opoziční dotaz, proč koalice změnu předložila právě teď a bez standardního připomínkového řízení. Jak upozornil iROZHLAS, Schillerová tvrdila, že se novela Babiše netýká, ale konkrétní mechanismus, proč by se ho týkat neměla, nevysvětlila.

Proč Schillerová tahala za kratší konec

Klíčový problém nebyla rétorika, ale role. Schillerová v debatě nevystupovala jen jako ministryně financí, ale jako hlavní obhájkyně premiéra i celé koalice ANO–SPD–Motoristé. Tím se z ní stal terč i za témata, která přesahují její resort: NATO, Hrad, Agrofert. Macinka vedle ní převzal tvrdší linii v zahraniční politice; tvrdil, že prezident na summitu nic nevyjedná a delegaci má vést vláda. Schillerová jeho pozici měkčeji podepřela institucionálním odkazem na budoucí rozhodnutí kabinetu. Prakticky fungovali jako dvojice: Macinka útočně, Schillerová defenzivně. Jenže defenzivní pozice v televizním duelu nevyhrává.

Podle průzkumu Kantar pro ČT považuje spor vlády s prezidentem za závažný 50 % lidí, jen 10 % ho nepovažuje za problém. Fiala tedy netrefil jen Schillerovou, trefil náladu veřejnosti.

Fiala bez řetězů

Kdo sleduje Fialovu rétoriku od začátku roku, nemůže být překvapen. Už v březnu v rozhovoru pro Prostor X nazval Macinkovo působení v zahraniční politice „medvědí službou“ Česku. V květnu v Radiožurnálu prohlásil, že koaliční strany „lhaly před volbami a lžou teď“. Sám vysvětluje svou novou razanci jednoduše: po dvanácti letech v čele ODS a po odchodu z premiérského křesla se cítí „svobodnější“. Některé věci by si jako předseda vlády nedovolil. Teď si je dovoluje.

Jenže svoboda má svou cenu. V dohledatelných online reakcích na nedělní debatu se vedle pochval Fialovy razance okamžitě objevily protiúdery přes kauzy jeho vlastní vlády: bitcoin, Dozimetr. Výrok o koštěti funguje jako zbraň oběma směry; kdo mluví o zametání, musí počítat s tím, že se někdo zeptá, jak čistý je jeho vlastní práh.

Od ekonomiky k institucím

Zajímavý je posun celého formátu střetů Fiala–Schillerová. Když se potkali v Partii na CNN Prima NEWS v srpnu 2021, šlo o klasický předvolební ekonomický duel: sliby, rozpočet, kampaň. O pět let později se debata točí kolem ústavních kompetencí, zahraniční reprezentace státu a pravidel střetu zájmů. Ekonomika ustoupila do pozadí. To vypovídá nejen o proměně obou politiků, ale i o tom, kam se posunula česká politická agenda.

Fialovo koště zůstane v paměti jako televizní moment. Otázka je, jestli za ním stojí víc než dobrý načasování a šťavnatá metafora, nebo jestli právě načasování a metafora jsou v české politice roku 2026 to jediné, co ještě zabírá.

Článek Koště a špína před prahem. Fiala v debatě sestřelil Schillerovou výrokem, na který neměla odpověď se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Fialův stín je delší, než Kupka čekal

Petr Fiala po odchodu z čela strany nezmizel. Naopak. Na Instagramu začal publikovat pravidelná videa, část z nich vytvořená s pomocí umělé inteligence, ve kterých komentuje kroky vlády a varuje před jejími rozhodnutími. Podle TN.cz jeho videa co do zhlédnutí zastiňují nejen Kupku, ale celou ODS. Politolog citovaný Novinkami to shrnuje přímo: Fiala začíná být na sociálních sítích poměrně úspěšný.

Kupka přitom od ledna deklaruje, že chce stranu přesunout právě do digitálního prostoru. Mluví o debatě programu na sítích, o digitalizaci, o AI. Problém není v záměru, ten dává smysl. Problém je v tom, že Fiala tu samou strategii už provádí, a to s větším dosahem. Kupka tak paradoxně soutěží o pozornost ne s vládou, ale s vlastním předchůdcem.

Čísla, která nervozitu živí

Jarní průzkumy ODS nepřidávají klid. V březnovém modelu STEM strana naměřila 12,2 %, zatímco STAN ji s 13,3 % předběhl. Dubnový model Kantar pro ČT byl o něco příznivější (ODS 15,5 %, STAN 16 %), ale i v optimistickém scénáři zůstává ODS za Starosty, což je pro stranu, která se historicky považuje za hlavní pravicovou sílu, těžko stravitelné.

K tomu přibývá tlak zvenčí: STEM upozorňuje, že ODS oslabuje i nová konkurence Martina Kuby. Analytička Novinek pak pojmenovává jádro problému: strana si řeší vnitřní problémy navenek a stává se pro voliče nečitelnou. Když se spory přetahují přes média, opoziční práce ustupuje do pozadí.

Nervozita ano, puč ne

Ve veřejně dostupných zdrojích neexistuje pojmenovaná frakce, která by otevřeně požadovala okamžitou výměnu Kupky. Existují ale signály, které nelze přehlédnout. Seznam Zprávy píší o stížnostech některých místopředsedů a členů předsednictva na Fialovu aktivitu. Alexandr Vondra to řekl nahlas: Fialova síťová přítomnost Kupkovi „nepomáhá“ a ODS na sítích nesmí jen reagovat, musí být „první na tahu“.

Jako mediálně nejsilnější alternativa se v zákulisních debatách objevuje právě Fiala, jednoduše proto, že zůstává viditelný a úspěšný. Jméno Evy Decroix, místopředsedkyně ODS a stínové ministryně spravedlnosti, má ve straně institucionální váhu, ale veřejný doklad organizované podpory pro její nástup do čela chybí. O formální výměnu tedy zatím nejde. Jde o něco subtilnějšího: o otázku, zda Kupka dokáže vytvořit dostatečně silnou vlastní personu dřív, než mu podzimní komunální a senátní volby předloží účet.

Problém není humor, ale autorita

Kupkův pokus o odlehčenější komunikaci na sítích není sám o sobě špatný nápad. Politici, kteří umějí pracovat s humorem a neformálním tónem, v digitálním prostoru vyhrávají. Potíž nastává ve chvíli, kdy odlehčený styl nemá za sebou vyřešenou otázku autority. Kupka je předsedou strany, jejíž bývalý šéf sbírá na Instagramu víc zhlédnutí, jejíž vnitřní spory jsou viditelnější než opoziční agenda a jejíž průzkumová čísla klesají nebo stagnují. V takovém kontextu každý pokus o vtip vypadá jako únik od podstaty, i když jím být nemusí.

Podle nás je hlavní Kupkův deficit jinde než v tónu příspěvků. Nedokázal zatím nastavit téma, které by ODS definovalo pod jeho vedením. Fiala má na sítích jasný narativ: kritika vlády, varování, opozice. Kupka má zatím spíš reakce. A v politice na sítích platí totéž co v politice obecně: kdo jen reaguje, prohrává.

Skutečné zúčtování může přijít už na podzim. Komunální a senátní volby 2026 budou první tvrdý test Kupkova vedení, a pokud ODS ztratí pozice, debata o předsedovi přestane být zákulisní.

Článek Kupka zkouší být vtipný na sítích, ale lidé chtějí zpátky Fialu. Uvnitř ODS se mluví o výměně předsedy se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně STEM/MARK měřil

Průzkum probíhal mezi 13. dubnem a 4. květnem 2026 na kvótně reprezentativním vzorku 1 011 respondentů starších 18 let. Agentura postupovala ve dvou krocích. Nejprve položila spontánní otázku, koho by si lidé přáli jako příštího prezidenta. Konkrétní jméno dokázalo uvést jen 38 % dotázaných; šest z deseti Čechů zatím favorita nemá. Dominoval Petr Pavel, s odstupem následovali Andrej Babiš, Karel Havlíček a Alena Schillerová.

Druhý krok byl asistovaný seznam 45 veřejně známých osobností. U každého jména respondenti uváděli, zda ho znají, zda by ho volili, zvažovali, nebo naopak vylučují. Právě z tohoto měření pochází klíčová procenta odmítnutí, a právě tady Fiala skončil nejhůř ze všech zmiňovaných jmen.

Kdo je nahoře a kdo dole

Výsledky asistovaného měření vykreslují poměrně jasnou hierarchii:

Pavel drží nejpevnější výchozí pozici. Podle tiskové zprávy STEM/MARK mu „na záda eventuálně dýchá jen současný premiér“ Babiš. Zajímavá je pozice Marka Ebena (40% přijatelnost bez jakékoli kampaně), jenže moderátor kandidaturu dlouhodobě odmítá. Pavel sám v březnovém rozhovoru pro ČT24 řekl, že další kandidaturu „velice silně zváží“, pokud bude poptávka a podpora. Ústava mu to umožňuje; inaugurován byl v březnu 2023, řádná volba připadá na rok 2028 a prezident může být zvolen dvakrát po sobě.

Babiš je sice polarizující (56 % odmítnutí), ale proti Fialovi je o 24 procentních bodů méně odmítaný. To je propast.

Proč zrovna Fiala dopadl nejhůř

Na první pohled to nedává smysl: bývalý premiér, profesor politologie, člověk bez skandálů. Jenže STEM/MARK vedle přijatelnosti zjišťoval i profil ideálního prezidenta. A ten Fialovi nesedí téměř v ničem.

Češi chtějí prezidenta, který je čestný a slušný (21 %), nestranický a nadstranický (19 %), reprezentativní (17 %) a „je zde pro lidi“ (15 %). Ceněná je praktická zkušenost s politikou, ale do kandidatury má člověk vstupovat ideálně bez stranické visačky. Preferovaný profil zahrnuje diplomacii nebo ekonomii, sjednocování společnosti, absenci vulgarit a kontakt s regiony.

Fiala je v očích veřejnosti ztělesněním stranické politiky: osm let v čele ODS, čtyři roky premiérem koaliční vlády, která skončila porážkou. To z něj nedělá špatného politika, ale dělá to z něj špatného prezidentského kandidáta v optice roku 2026. Zajímavý je přitom kontrast s lednovým měřením CVVM, kde nejvyšší obecnou nedůvěru měli Turek (70 %) a Okamura (66 %). V obecné nedůvěře je Fiala méně odmítaný, v prezidentské přijatelnosti je na tom hůř. Prezidentský úřad je prostě jiná disciplína; lidé tam neměří jen sympatie, ale vhodnost pro roli, která má sjednocovat.

Co to znamená pro Fialu, a pro rok 2028

Fiala sám otázku Hradu uzavřel dvakrát. V lednu 2026 na kongresu ODS prohlásil, že kandidovat nebude, v únoru to potvrdil s tím, že zůstává poslancem a zakládá think-tank Politické fórum. Průzkum tedy neměří probíhající kampaň, ale hypotetickou přijatelnost. A právě to je na výsledku nejtvrdší: ani jako teoretická možnost Fiala neprojde filtrem osmdesáti procent populace.

Pro prezidentskou soutěž 2028 z dat plyne, že pole je stále otevřené; šest z deseti lidí nemá favorita, důležitost prezidentského úřadu navíc meziročně klesla ze 76 na 67 %. Pevnou startovní pozici drží Pavel, s odstupem Babiš. Zbytek je zatím mlha.

Fialových 80 % odmítnutí není jen číslo o jednom politikovi. Je to zpráva o tom, jaký typ lídra si Češi na Hrad nepřejí: stranického, exekutivního, spojeného s vládní bilancí. Kdo chce v roce 2028 uspět, bude muset vypadat jinak.

Článek Fialu by za prezidenta nechtělo 80 % lidí. V průzkumu dopadl hůř než Okamura i Turek se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Bartošův protiúder přes bitcoiny

Ivan Bartoš, dnes řadový poslanec a místopředseda pirátského klubu, reagoval vlastním příspěvkem na X. Fialovi připomněl Pavla Blažka a „jeho krypto dobrodružství“. Napsal: kdyby Fiala tehdy řešil Blažka, mohl být pořád premiér, a ne influencer. Narážka sedí do kontextu, počátkem května 2026 byli v bitcoinové kauze obviněni další tři lidé včetně Blažka, bývalého ministra spravedlnosti a Fialova blízkého stranického spojence.

Bartošova logika je prostá: Fiala dnes mentoruje Babiše, jak vyřešit problémovou ministryni na MMR, ale sám nedokázal včas vyřešit toxičtější kauzu ve vlastním kabinetu. A právě to ho podle Bartoše stálo premiérské křeslo.

Dva různé problémy, stejná otázka

Fialova ironická rada stojí na precedentu z 24. září 2024, kdy navrhl prezidentovi odvolání Bartoše z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Důvodem byl manažerský kolaps digitalizace stavebního řízení, systémové selhání resortní agendy. Ústavní právníci tehdy potvrdili, že premiér má na takový krok plné právo; koaliční smlouva nemůže přepsat ústavu. Politicky ovšem šlo o krok, který rozložil koalici a vyústil v odchod Pirátů z vlády.

Kauza Mrázové je jiného druhu. Investigace Seznam Zpráv odhalila, že ministryně dlouhé roky bydlela ve 130metrovém obecním bytě v Bílině za zhruba 4 584 korun měsíčně, ve městě, kde řadu lidí tíží exekuce. Po odchodu z jednoho obecního bytu navíc přešla do dalšího, tentokrát svého manžela. K tomu černé stavby na vlastním pozemku a majetkové nejasnosti, které Mrázová na květnovém brífinku hájila jen částečně přesvědčivě.

Společný jmenovatel obou případů je politická odpovědnost. Bartoš padl za výkon resortu, Mrázová čelí otázkám osobní integrity. Fiala obě situace propojil sám, a tím otevřel dveře srovnání, které nemusí vyznít v jeho prospěch.

Expremiér, který zastiňuje nového šéfa

Fialova síťová aktivita nevznikla ze dne na den. Už v dubnu 2026 v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vysvětloval, že je teď „svobodnější“ a některé věci by si jako premiér nedovolil. Jenže ODS má od lednového kongresu nového předsedu, Martina Kupku. A čím hlasitěji Fiala vystupuje, tím víc rozostřuje, kdo stranu skutečně vede.

Místopředseda ODS Alexandr Vondra to 15. května řekl otevřeně: Fialova síťová aktivita „nepomáhá“ a on by mu poradil dát si pohov, protože může poškozovat Kupku. Analytické texty popisují totéž, Fiala Kupkovi leze do zelí. Sám Fiala přitom na lednovém kongresu přiznal, že ve straně existuje „určitá únava z Fialova stylu“. O pět měsíců později tuto únavu aktivně živí.

Kdo dnes může mluvit o odpovědnosti

Přestřelka na síti X vypadá jako běžný politický folklor. Není. Je to zkratka širšího problému: kdo v české opozici ještě působí věrohodně, když mluví o odpovědnosti ve vládě? Fiala má exekutivní zkušenost, ministra skutečně odvolal. Ale jeho vládu zatížila Blažkova kauza, kterou sám neřešil s razancí, jakou dnes doporučuje Babišovi. Bartoš zase mluví z pozice člověka, který byl z vlády odejit, a jeho Piráti balancují na hranici sněmovního přežití s květnovými 6,7 % podle modelu NMS. ODS je na 14,8 % a soupeří se STAN o druhé místo.

Podle nás tato výměna nemá bezprostřední institucionální dopad, nikdo nikoho neodvolává, nikdo nepodává návrh. Její skutečný význam je jinde: připomíná nezacelenou ránu po rozpadu spolupráce ODS a Pirátů a komplikuje oběma stranám snahu tvářit se, že kapitola je uzavřená.

Fiala chtěl Babišovi ukázat, jak se řeší problém na MMR. Místo toho ukázal, že jeho vlastní problémy zůstávají otevřené.

Článek Fiala radil Babišovi, jak řídit vládu. Bartoš mu připomněl minulost a rozpoutal ostrou přestřelku se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co vlastně byly ty hranolky

2. prosince 2024 Schillerová zveřejnila na TikToku skeč, v němž sehrála dvojroli: sebe jako političku a „brigádnici hranolku“. Kostým nebyl samoúčelný, video mířilo na změny kolem dohodářů a brigád, útočilo na ministry Stanjuru a Jurečku a používalo záměrně přepálenou formu jako virální nosič kritiky vlády. Média to převzala okamžitě, iDNES video popsala jako příklad nového typu politické komunikace a politolog Jan Kubáček komentoval, proč to marketingově funguje.

Sama Schillerová později video hájila. V rozhovoru pro Blesk v polovině prosince 2024 mluvila o „záměrně bizarní formě“, která měla přitáhnout pozornost k obsahu. Řešila se otázka, jestli ji to pohřbí, nebo naopak posílí. Nepohřbilo.

Fiala a jeho nová poloha na sítích

Po odchodu z čela vlády i strany Fiala výrazně zesílil aktivitu na sociálních sítích. V rozhovoru pro Novinky z 24. dubna 2026 sám řekl, že se cítí uvolněnější a že se to projevuje na jeho vystupování online. Koncem dubna v Blesku znovu potvrdil, že chce zůstat viditelný a vyvolávat pozornost.

Rýpnutí do Schillerové tak není náhodný výstřel. Zapadá do promyšlené postpremiérské komunikace, ve které si Fiala buduje ostřejší, méně formální značku, ale stále jinou než tu, kterou razí ANO. Snaží se udělat dvě věci najednou: udržet odstup od „estrádního“ stylu a zároveň nepůsobit slepě vůči tomu, co na sítích reálně funguje.

Zaječí ouška versus hranolka

Zajímavé je, že ani Fiala sám není čistě „věcný“ komunikátor. Už v září 2024 v živé debatě Partie Terezie Tománkové použil gesto „zaječích oušek“, ironický vizuální komentář, který se okamžitě stal tématem. Rozdíl oproti Schillerové je v míře stylizace a produkce. Fialova ouška byla jednorázové improvizované gesto v televizním studiu. Schillerové hranolky byly plně připravený skeč s kostýmem, dvojrolí a jasným cílem vyvolat virální reakci.

Společné mají jedno: oba používají vizuální zkratku místo čistě věcného sdělení. Oba pracují s tím, že obraz se šíří rychleji než argument.

TikTok v české politice: dosah versus hlasy

Seznam Zprávy už v březnu 2024 psaly o tom, že na TikToku je přes milion budoucích českých voličů a že politici tam jdou navzdory bezpečnostním výhradám. NÚKIB přitom už 8. března 2023 označil TikTok za bezpečnostní hrozbu a zájmovým osobám, tedy i vrcholným politikům, aplikaci nedoporučil.

A pak je tu klíčová otázka: převádí se virální zásah na hlasy? Politoložka Anna Shavit v prosincovém podcastu Seznam Zpráv upozornila, že vysoký dosah na TikToku automaticky neznamená lepší volební výsledek. Hranolky přinesly Schillerové obří mediální přítomnost. Jestli jí přinesly i voliče, to zatím nikdo spolehlivě neukázal.

Proč to není jen o trapnosti

Debata o tom, kdo byl víc trapný, míjí podstatu. Fiala i Schillerová reagují na stejnou realitu: v době algoritmů a krátkých videí rozhoduje autenticita víc než uhlazenost. Schillerová to přijala naplno, skeče, kostýmy, herecká stylizace. Fiala se přizpůsobuje opatrněji, ale přizpůsobuje se. Tím, že Schillerové styl nepopsal jen odmítavě, fakticky přiznal pravidla hry, která nastavily sociální sítě.

Kdo chce pochopit skutečné postoje politiků, najde na sítích užitečnou první vrstvu: ukazují styl, priority, emoce. Samy o sobě ale nestačí na pochopení programu. A u TikToku zůstává bezpečnostní výhrada NÚKIB, kterou žádný virální skeč nesmaže.

Kostým hranolky byl záměrně přepálený. Fialova reakce na něj, půl roku poté, byla záměrně kalkulovaná. V české politice roku 2026 se oba pohybují na stejném hřišti, jen každý v jiném dresu.

Článek Fiala si rýpnul do Schillerové, padla slova o jejím kostýmu hranolky se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Čísla, která mluví sama

Tisková zpráva CVVM z 29. dubna 2026 přinesla pro Babišův kabinet nepříjemné čtení:

• 25 % občanů vládě důvěřuje
• 46 % jí nedůvěřuje
• 29 % se nevyjádřilo

Pro srovnání: Fialova vláda měla na jaře 2022, tedy pár měsíců po nástupu, důvěru 35 %. Ještě v létě téhož roku jí CVVM naměřilo 28 %. Babišův kabinet je tedy po čtyřech měsících fungování o deset bodů níž než Fialův ve stejné fázi, a o tři body níž než Fialova vláda v okamžiku, kdy proti ní Rajchl začal mobilizovat ulici.

Důležitá metodologická poznámka: CVVM od přelomu let 2025 a 2026 změnilo způsob sběru dat a samo upozorňuje, že přímé srovnání s daty do roku 2024 není zcela čisté. V rámci nové řady ale pokles z 29 % na přelomu listopadu a prosince 2025 na 25 % v březnu a dubnu 2026 představuje interně konzistentní propad o čtyři body za pouhé čtyři měsíce.

Rajchlova otočka o 180 stupňů

Jindřich Rajchl v letech 2022 a 2023 patřil k nejhlasitějším mobilizátorům protivládních nálad. Na svých videích tehdy tvrdil, že výsledek voleb neznamená, že mají být lidé čtyři roky zticha, a že „na davy v ulicích se musí reagovat“. Demonstroval proti Fialově kabinetu už v době, kdy měl důvěru 28 %, tedy vyšší, než má dnes vláda, jejíž většinu sám jako poslanec podporuje.

Dnes mluví jinak. Podle reportáže Novinek z března 2026 označuje současné protivládní akce za „špinavou hru“ a „cirkus“, jehož cílem je prý zvrátit výsledek voleb. Svou proměnu vysvětluje tím, že tehdejší demonstrace měly konkrétní témata, zatímco dnešní Letná prý ne. Pořadatelé březnové Letné by s tím nesouhlasili, na svém webu uvádějí seznam požadavků od obrany veřejnoprávních médií přes zastavení „ruského zákona“ pro neziskovky až po škrty v obraně.

Babiš v zrcadle vlastních slov

Fialova ironie má ještě druhou rovinu. Andrej Babiš sám v roce 2019, kdy proti němu na Letné stály statisíce lidí, prohlašoval, že občané „nemají důvod protestovat, protože se mají skvěle“. Demonstranty označoval za „placené“ či „objednané“, za tyto výroky tehdy nepravomocně prohrál soudní spor. Demonstrace rámoval jako legitimní názor, ale odmítal jejich důvody i ultimáta.

Dnes je v pozici, kterou tehdy zlehčoval. Jeho vláda má nižší důvěru, než měla Fialova v době největších protestů proti ní, a v březnu 2026 vyšlo podle pořadatelů na Letnou 250 tisíc lidí. Role se obrátily téměř dokonale, jen s tím rozdílem, že Babiš zatím na čísla CVVM veřejně nereagoval.

Proč to není jen slovní přestřelka

Za Fialovým výsměchem stojí politická logika, která přesahuje sociální sítě. Pokud Rajchl v roce 2022 považoval 28% důvěru za dostatečný důvod k mobilizaci ulic, pak 25 % by podle jeho vlastního měřítka mělo být důvodem ještě silnějším. Že to nedělá, prozrazuje jedinou věc: jeho tehdejší rétorika nebyla principiální, ale situační. A Fiala to jednou větou odhalil.

Samotný průzkum Babišovu vládu nesvrhne, nízká důvěra je reputační problém, ne ústavní krize. Skutečné riziko pro stabilitu kabinetu vznikne teprve ve chvíli, kdy se slabá legitimita spojí s dalším uličním tlakem a vnitrokoaličními trhlinami. Zatím je to ale hlavně materiál pro ironii. A tu Fiala tentokrát zvládl na jedničku.

Článek Fiala se vysmál Babišovi, podle něj by měl Jindřich Rajchl svolat protivládní demonstraci se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně se na X odehrálo

Ze sekundárního souhrnu výměny vyplývá, že Fiala reagoval ironicky, v tom smyslu, že on i Andrej Babiš Kubovi „nedají spát“. Tím bývalého jihočeského hejtmana zařadil do jedné kategorie s lídrem ANO, jako by šlo o tutéž personalizovanou anti-fialovskou politiku. Kuba odpověděl, že kvůli Fialovi nespavostí rozhodně netrpí, a dodal, že kdyby se to stalo, vyhledal by psychiatra. Fiala pak ještě rýpl, že jde o Kubův první příspěvek na X po půl roce. Primární posty se nám nepodařilo přímo otevřít a ověřit doslovně, takže přesné formulace vycházejí ze sekundárního přepisu. Jisté ale je, že Insider Briefing č. 133 ze 16. dubna 2026 měl samostatný blok nazvaný „Martin Kuba a Naše Česko, budoucnost pravice“, nešlo tedy o vytržený výrok, ale o součást širší debaty o směřování pravice.

Proč si tihle dva nemají co říct

Kuba a Fiala nejsou náhodní soupeři. Dvacet dva let strávil Kuba v ODS, vedl jihočeský kraj, patřil k nejviditelnějším tvářím strany mimo Prahu. Pak v listopadu 2025 odešel se slovy, že se ODS „v téhle chvíli nedá moc opravit“. Dlouhodobě kritizoval pokračování v dosavadním stylu po volební porážce, nesouhlasil s kompromisy uvnitř koalice Spolu a prosazoval, aby ODS kandidovala samostatně. Část lidí kolem něj vnímala stranu jako organizaci, která uhýbá od hodnot, kvůli nimž do politiky vstupovali, což potvrdila i debata na Českém rozhlase Plus krátce po jeho odchodu.

Založení hnutí Naše Česko proto nebylo impulzivní gesto. Byl to logický krok člověka, který se roky snažil ODS změnit zevnitř a došel k závěru, že to nejde.

Čísla, která Fialu musí znervózňovat

Naše Česko zatím nemá program ani širší sestavu osobností. Přesto mu data Kantar CZ z února 2026 přisoudila podporu kolem 3,5 %, víc než TOP 09 nebo KDU-ČSL ve stejné vlně. Pro úplně nový subjekt, který stojí prakticky jen na jednom jménu, je to pozoruhodný start.

Fiala sám v rozhovoru pro CNN Prima News připustil, že Kubovo hnutí představuje pro ODS reálné riziko odlivu voličů. Neřekl to diplomaticky, řekl to otevřeně. A právě tady je jádro problému:

• Kuba neodchází doleva, odchází napravo, bere voliče, kteří by jinak zůstali u ODS.
• Každý veřejný střet s Fialou legitimizuje Kubu jako relevantního soupeře, ne jako regionálního rebela.
• Fiala sice mobilizuje vlastní tábor, ale zároveň dává Kubovi celostátní pozornost zadarmo.

Komu tahle přestřelka pomáhá

Podle nás hlavně Kubovi. Předseda ODS má za sebou aparát zavedené strany, parlamentní zázemí, mediální prostor. Kuba má zatím krajskou popularitu a čerstvou značku, kterou teprve buduje mimo jižní Čechy. Každá minuta celostátní pozornosti, kterou dostane bez nákladů na kampaň, je pro něj strategická výhra. A ironická přestřelka na X je přesně ten typ obsahu, který se šíří sám.

Fiala se navíc dostal do pasti vlastní narážky. Tím, že Kubu postavil vedle Babiše, nepřímo přiznal, že ho vnímá jako hrozbu srovnatelné kategorie. Pro lídra nového hnutí s 3,5 % v průzkumech je to nejlepší reklama, jakou si mohl přát.

Pravicový volič teď sleduje dvě tváře, které se ještě nedávno tiskly na společných plakátech, jak se přetahují o to, kdo z nich víc rozumí jeho frustraci. ODS se nedrobí zvenčí. Drobí se zevnitř, a tahle výměna na X je toho nejčerstvější důkaz.

Článek Fiala se pořádně opřel do Kuby, ten mu to vrátil slovy o psychiatrovi se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Čtyři rány v jednom víkendu

Fiala začal 19. dubna reakcí na Babišovu veřejně formulovanou vizi „pragmatické zahraniční politiky“, která má podle premiéra nahradit hodnotový přístup předchozí vlády, jenž prý „víceméně nic nepřinesl“. Fialova odpověď byla ostrá: „Pane premiére, zdá se, že žijete velký čínský sen.“ Podle bývalého premiéra i jeho vláda jezdila do Kazachstánu či Uzbekistánu, ale držela hodnotový rámec, a výsledkem byly kontrakty pro české firmy za desítky miliard.

O den později rozšířil palbu na koaliční partnery. Tomiu Okamurovi vytýká sundávání ukrajinských vlajek z budovy Sněmovny a proruský tón. Ministra zahraničí Petra Macinku označuje za „diskvalifikovaného“ kvůli jeho komunikaci s prezidentem Pavlem, kterou Hrad v lednu zveřejnil. Kroky koaličních šéfů podle Fialy „jdou za hranice jakékoliv představivosti“.

Škrt za 21,8 miliardy

Nejtvrdší čísla padla kolem obranného rozpočtu. Fialova vláda předložila pro rok 2026 návrh počítající s celkovými obrannými výdaji 206,5 miliardy korun, tedy 2,35 % HDP. Babišův kabinet návrh po vrácení Sněmovnou přepsal. Nové číslo: 184,7 miliardy korun, přibližně 2,1 % HDP.

• Pokles celkem: 21,8 mld. Kč
• Z toho v kapitole Ministerstva obrany: 21 mld. Kč
• Ostatní obranné kapitoly: minus 0,8 mld. Kč

Ministerstvo obrany tvrdí, že žádný zahájený modernizační projekt nebude zastaven, 16,4 miliardy se prý jen přesunou do roku 2027. Rozpočet zároveň zůstává nad aliančním minimem dvou procent HDP. Jenže to není totéž jako plnění trajektorie, kterou Fialova vláda nastavila směrem ke třem procentům v roce 2030. NATO sice za nesplnění cílů neukládá automatické sankce, ale dvouprocentní hranice je podle aliance „důležitý indikátor politické vůle“. Slabší číslo znamená slabší vyjednávací pozici.

Macinkovy SMS jako symbol

Zvláštní kapitolou Fialovy kritiky je kauza Macinkových textových zpráv prezidentu Pavlovi. Hrad je v lednu 2026 zveřejnil jako screenshoty a Pavel je označil za „pokus o vydírání“. V nich Macinka mimo jiné píše, že má „podporu premiéra“, že „důsledky ho velice překvapí“ a že je „plně odhodlán učinit maximalistické kroky až do posledního možného detailu“. Jedna z pasáží je ještě explicitnější: ministr vyhrožuje, že bude s prezidentem bojovat „tak brutálně, že z toho bude velké a dlouho trvající téma. Bez skrupulí.“

Fiala z toho vyvozuje, že člověk s takovým přístupem nemůže zastupovat Česko v zahraničí. Podle něj Macinkovo chování ministra zahraničí jednoduše diskvalifikuje.

Pragmatismus versus hodnoty — skutečný spor

Pod osobními přestřelkami se rýsuje hlubší střet. Babiš staví svou zahraniční politiku jako pragmatickou alternativu k hodnotovému přístupu, který podle něj nepřinesl výsledky. Fiala kontruje, že byznys a hodnoty nejsou protiklady, jeho vláda podle něj kombinovala obojí a výsledkem byly exportní příležitosti i mezinárodní prestiž.

Spor je v jádru o to, zda Česko může být současně obchodně flexibilní a hodnotově čitelné, nebo zda si musí vybrat. Fialova dubnová salva naznačuje, že opozice hodlá tuto linku držet dlouhodobě. Na oficiálních kanálech Babišovy vlády přímá reakce na konkrétní víkendové příspěvky zatím chyběla.

Dva dny, čtyři témata, jedno poselství: bývalý premiér nepřišel s dílčí výtkou, ale s ucelenou obžalobou kurzu. Jestli ji voliči přijmou jako oprávněnou kritiku, nebo jako nostalgii odcházejícího, rozhodne až příští volební cyklus.

Článek Fiala se pořádně opřel do Babiše, zkritizoval i kroky jeho vlády se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Fialova vláda nastoupila, inflace už letěla

Fialův kabinet měl první jednání 17. prosince 2021 (vláda ČR). Tedy čtrnáct dní před začátkem roku, který Schillerová celý přičítá jeho lenosti. Meziroční inflace v lednu 2022 přitom dosáhla 9,9 %, ČSÚ tehdy označil tuto hodnotu za nejvyšší od července 1998 (ČSÚ). Nová vláda tedy nastoupila do rozjetého vlaku, jehož rychlost si nevybrala. Přičítat celý rok 2022 kabinetu, který se ujal úřadu dva týdny před jeho začátkem, je politicky lákavé, ale časová osa to příliš nedrží.

Průměrná roční inflace za rok 2022 nakonec dosáhla 15,1 %, druhé nejvyšší hodnoty od vzniku samostatné České republiky (ČSÚ). Číslo je reálné a bolestivé. Otázka je, co za ním stojí.

Energetický šok nebyl česká specialita

Česko v roce 2022 nezažilo inflaci samo. V celé EU dosáhla průměrná roční inflace 9,2 %, přičemž nejvíce zdražovalo bydlení, energie a paliva. Ceny plynu pro domácnosti vzrostly v Česku mezi druhou polovinou 2021 a druhou polovinou 2022 o 231 %, ceny elektřiny o 97 %, obojí patřilo k nejvyšším nárůstům v EU (Eurostat). Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zasáhla energetické trhy napříč kontinentem a žádná vláda, ať by ji vedl kdokoli, se tomu nevyhnula.

Schillerová z evropské bouře dělá domácí personální záležitost. To je přesně ten mechanismus, který stojí za pozornost: složitý mix vnějších šoků, postcovidové poptávky a fiskálního nastavení se zjednodušuje do jednoho jména.

Úrodná půda, kterou připravila předchozí vláda

Tady přichází nejsilnější napětí celého příběhu. Národní rozpočtová rada v červnu 2022 napsala, že válečné nákladové šoky v Česku padly na mimořádně úrodnou půdu, živenou velmi uvolněnou fiskální politikou a napjatým trhem práce (rozpoctovarada.cz). OECD ve svém hodnocení České republiky z roku 2023 označila kombinované nastavení fiskální a měnové politiky v letech 2020–2021 za příliš uvolněné, které posílilo poptávku nad kapacity nabídky (oecd.org). Česká jádrová inflace měřená metodikou Eurostatu byla v dubnu 2022 s hodnotou 11,2 % nejvyšší v celé EU, a to je číslo, které nelze vysvětlit jen Putinem.

Práce jim nevoněla v době vládní zodpovědnosti a nic se na tom nezměnilo ani v opozici. Rozdíl je naštěstí v tom, že dnes už tím nemohou způsobit 15% inflaci jako v roce 2022. pic.twitter.com/4YpYCrPVGX

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) April 16, 2026

Schodek státního rozpočtu za rok 2021 skončil na 419,7 miliardy korun (Ministerstvo financí ČR). Pod tímto číslem je podpis Aleny Schillerové jako tehdejší ministryně financí. Není to argument, že za inflaci mohla výhradně ona, ale je to přesně ten typ argumentu, který sama ve svém výroku používá proti Fialovi, jen s opačným znaménkem.

Boj o paměť, ne o dnešní ceny

Schillerová nevytahuje inflaci proto, že by dnes bylo draho. Vytahuje ji proto, že rok 2022 zůstává v politické paměti jako trauma, které se dá znovu aktivovat. Inflace je dnes nízká, ale vzpomínka na zdražování je stále výbušná, a právě v tom spočívá politická logika celého výroku. Nejde o ekonomickou analýzu, jde o volební přípravu.

Expertní materiály, NRR, OECD, Eurostat, vidí inflaci roku 2022 jako výsledek několika vrstev najednou: vnějšího energetického šoku, postcovidové poptávky a domácího fiskálního dědictví. Schillerová z toho vybírá jednu vrstvu a přilepuje na ni jméno. To je politicky chytré, ale trochu nepohodlné pro někoho, kdo ten rozpočet 2021 podepisoval.

Článek Schillerová vysvětluje inflaci, nemůže za ní nikdo jiný než Fiala se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Fialův klip trefil přesně tam, kde to bolí

Satira fungovala proto, že nestála na vymyšlené zápletce. Babiš a Orbán jsou skutečnými politickými spojenci a jejich vztah je v české veřejné debatě dlouhodobě citlivým tématem. Fiala to věděl a načasování bylo přesné: Orbánův pád přišel jako hotová pointa, ke které stačilo dodat vizuál. Juchelka proto nemusel bránit jen techniku videa, ale celý obraz, který klip divákovi podsouvá. Totiž že Babiš vsadil na špatného koně a teď za to platí.

Jenže Juchelka si vybral terč, který mu paradoxně přidělal víc práce než samotný obsah videa. Zaútočil na formát, na použití umělé inteligence, a tím z lokální politické šťouchance udělal debatu o tom, kde končí přípustná satira a kde začíná manipulace syntetickým obrazem. To je otázka, na kterou dnes nikdo nemá jednoduchou odpověď.

Juchelka má argument, i když ho podává špatně

Bylo by snadné Juchelkovu reakci odbýt jako přecitlivělost. Jenže za ní stojí reálný problém, který se netýká jen tohoto jednoho klipu. Podle dat Ipsosu se s deepfake videem setkalo přibližně 22 % lidí v Česku a 63 % z nich se obává, že politici budou podobné materiály ve velkém používat k očerňování soupeřů. CEDMO zároveň zjistilo, že téměř tři pětiny Čechů nedokážou spolehlivě určit, co deepfake je a co není. Fialovo video bylo zjevnou satirou. Ale zjevnost je kategorie, která se rychle rozpadá, jakmile ji testujete na širším publiku.

Výzkum publikovaný v Nature Communications v roce 2024 ukázal, že lidé sice rozpoznávají politické deepfaky lépe než náhodou, ale zdaleka ne spolehlivě. Jinými slovy: to, co jednomu přijde jako jasný vtip, druhý vezme za bernou minci. A právě tady Juchelkův argument přestává být jen stranickým výkřikem a začíná se dotýkat něčeho skutečného.

Pravidla přijdou, ale až za pár měsíců

Celý spor se odehrává v právním vakuu, které vyprší dřív, než si většina lidí uvědomí. Evropský zákon o umělé inteligenci zavádí transparentnostní povinnosti pro deepfaky a syntetický obsah určený k informování veřejnosti. Podle Evropské komise začnou tato pravidla platit v srpnu 2026. Do té doby je označování AI obsahu věcí dobré vůle, nikoli povinnosti. Fialovo video tedy nevybočilo z toho, co je dnes legálně přípustné. Ale to neznamená, že debata, kterou Juchelka otevřel, je bezpředmětná. Jen přišla o pár měsíců dřív, než na ni bude existovat jasná odpověď.

Těžký večer v Průhonicích! pic.twitter.com/QhgDaCcvNu

— Petr Fiala (@P_Fiala) April 12, 2026

Maďarská kampaň před volbami 12. dubna přitom ukázala, že AI videa od politických aktérů nejsou výjimkou ani v sousedním státě. Pozorovatelé OSCE/ODIHR jejich výskyt v kampani výslovně zaznamenali. Česko tedy není průkopníkem ani výjimkou, jen dalším místem, kde se tento spor teprve rozjíždí. Juchelkův hněv byl hlasitý a místy přehnaný, ale otázka, kterou mimoděk položil, zůstane na stole ještě dlouho po tom, co tenhle konkrétní klip všichni zapomenou. Příští podobné video nemusí být tak zjevně satirické. A tehdy bude záležet na tom, jestli pravidla, která přijdou v srpnu, budou stačit.

Článek Juchelka zuří, tentokrát ho naštval Fiala a jeho AI video se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Babiš jako hlavní cíl, ne vedlejší figurky

Fialova teze je přímočará: pokud Česko nechce populisty a extremisty u moci, musí porazit Andreje Babiše. Ne SPD, ne Motoristy, ne koaliční partnery, Babiše. Opozice podle něj nesmí ztrácet energii bojem s vedlejšími hráči, protože skutečný uzel moci sedí na Strakově akademii. Tato logika není nová, ale Fiala ji teď říká jako poslanec bez stranické funkce, tedy bez nutnosti každé slovo vážit vůči vnitrostranické rovnováze. Paradoxně mu odchod z předsednictví uvolnil ruce.

Zároveň Fiala otevřeně říká, že jeho linie není populární ani v jeho vlastní straně, a přesto na ní trvá. Část ODS chce po volební porážce budovat silnější vlastní značku místo návratu ke koaliční spolupráci ve stylu SPOLU. Fiala naopak tvrdí, že bez koordinace demokratických sil ANO porazit nepůjde. Tohle není jen taktický spor, je to spor o to, co ODS po prohře vlastně je.

Kritika má tvrdší základ než stranické hašteření

Fialova kritika Babiše nestojí jen na osobní antipatii nebo stranické rivalitě, opírá se o konkrétní politické rozdíly, které jsou dnes dobře čitelné z programového prohlášení Babišovy vlády. Vláda sice deklaruje členství v NATO a EU, ale zároveň mluví o jiné Evropě, obnově V4 a odmítá Armádu EU. V obranné části slibuje audit akvizic a říká, že výdaje na obranu se mají řídit aktuálními potřebami státu, což je formulace záměrně volná. Americký velvyslanec Nicholas Merrick v březnu 2026 varoval, že návrh českého rozpočtu může stlačit obranné výdaje na zhruba 1,8 % HDP, což by Česko řadilo mezi slabší členy aliance.

NATO ve výroční zprávě z 26. března 2026 potvrdilo, že všichni spojenci za rok 2025 splnili alespoň dosavadní hranici 2 % HDP. Česko by tedy couvalo ve chvíli, kdy ostatní přidávají. Tohle je pole, kde Fialova kritika přestává být jen rétorika a dostává mezinárodní kontext. Předchozí vláda nastavila závazek dosáhnout do roku 2030 tří procent HDP na obranu, a nová vláda tento závazek nijak výslovně nepotvrdila.

Opozice hledá lídra, Fiala nabízí roli

Březnový model STEM ukázal, že STAN poprvé přeskočil ODS a stal se druhou nejsilnější opoziční stranou. Pro ODS je to nepříjemný signál: po volební porážce ztrácí i pozici nejviditelnějšího protivníka ANO. Fiala v tomto kontextu není jen hlasitý expremiér, je to člověk, který se vědomě hlásí o roli, o níž se uvnitř pravice teprve rozhoduje, kdo ji dostane. Zda ji dostane on, nebo někdo jiný, záleží mimo jiné na tom, jestli jeho rétorika bude fungovat jako mobilizační rámec, nebo ji voliči začnou vnímat jako opakování starého příběhu.

Námitka, že antibabiš už nefunguje, je slyšet i uvnitř opozice. Fiala na ni odpovídá tím, že problém není rámec, ale jeho obsah, a ten se podle něj mění s každým krokem Babišovy vlády v bezpečnostní a zahraniční politice. Jestli má pravdu, ukáže čas. Ale zatím platí, že Fiala je jedním z mála, kdo tuto debatu vůbec vede nahlas a s konkrétními argumenty, ne jen s obecnými výzvami k jednotě. Sněmovní stenozáznam z 13. ledna 2026 ukazuje, že Fiala ve svém vystoupení při hlasování o důvěře vládě rámoval celé hlasování jako rozhodnutí s dlouhodobými důsledky pro směřování země. Tehdy ještě jako předseda ODS. Teď mluví bez funkce, a zdá se, že o to hlasitěji.

Článek Fiala pokračuje v silné kritice Babiše, do střetu s ní prý půjde kdykoliv se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Průhonice nejsou náhoda, ale opakující se kulisa

Fialova volba místa není náhodná ani poprvé. Čerpací stanice Pumpa v Průhonicích, kterou provozuje společnost IMOBA, a.s. napojená na Babišovo podnikatelské impérium, se stala Fialovým oblíbeným rekvizitem. Už 27. března 2026 tam natočil první klip, v němž beze slov ukazoval na ceny paliv a vracel Babišovi jeho dřívější kritiku zdražování pohonných hmot (novinky.cz). Z jednoho výletu na pumpu se tak stala série, z jedné lokace rozpoznatelná kulisa a z Průhonic adresa, která v kontextu okamžitě říká: tohle je o Babišovi. Právě opakování dělá z jednotlivých rýpanců něco víc než náhodné výpady. Čtenář, který viděl březnový klip, dubnový okamžitě zařadí, a to bez jediného vysvětlujícího titulku.

Orbánova porážka jako munice pro domácí souboj

Maďarské volby by samy o sobě byly zahraniční zpráva. Fialovo video z nich udělalo domácí politický vzkaz. Babiš Orbána před volbami veřejně podporoval, a právě proto Fialův ironický komentář k jeho porážce nefunguje jako geopolitický postřeh, ale jako přímé rýpnutí do Babišovy sítě spojenectví (ekonomickydenik.cz). Fiala nepotřeboval říct ani slovo o Babišovi přímo, stačilo pojmenovat místo a přidat hudbu. Tou hudbou byla píseň od Michala Davida, jejíž přesný název média uvádějí různě, část píše o Největší z nálezů a ztrát, část o Nesnáším loučení, a protože se zdroje rozcházejí, je bezpečnější zůstat u toho, co je jisté: ironicky zvolená skladba z osmdesátých let dodala videu emocionální nadsázku, která z politického komentáře udělala snadno sdílitelný a zapamatovatelný formát.

Těžký večer v Průhonicích! pic.twitter.com/QhgDaCcvNu

— Petr Fiala (@P_Fiala) April 12, 2026

Krátké video dnes zasáhne víc než dlouhý projev

Za tím vším stojí prostá logika dnešního mediálního prostředí. Podle DataReportalu mělo Česko na konci roku 2025 přes osm milionů aktivních účtů na sociálních sítích, tedy zhruba tři čtvrtiny populace (datareportal.com). Politický souboj se proto z velké části odehrává právě tam, v krátkých formátech, kde rozhoduje první vteřina a kde ironie funguje lépe než argumentace. Výzkum publikovaný v Journal of Communication ukazuje, že satirické zpravodajství může zvyšovat zapamatovatelnost sdělení a má měřitelné dopady na emoce publika (journals.sagepub.com). Fiala, dříve vnímaný spíš jako akademicky zdrženlivý politik, si v tomto formátu zjevně našel cestu. A právě proto, že od něj část publika podobný tón nečekala, rýpnutí působí silněji, než kdyby přišlo od kohokoli jiného. Průhonice budou pravděpodobně ještě v záloze.

Článek Petr Fiala si opět rýpnul do Babiše, nechyběla ani ironická píseň od Michala Davida se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Macinka není ten, kdo rozhoduje

Problém Macinkova postoje je přitom i čistě procedurální. Ústavní právnička Marie Zámečníková z Masarykovy univerzity v rozhovoru pro iROZHLAS.cz vysvětlila, že prezidentova pravomoc zastupovat stát navenek podle článku 63 Ústavy sice existuje, ale spadá mezi kontrasignované pravomoci, tedy ty, kde je nutná součinnost vlády. Ministr zahraničí tak není tím, kdo má v takové věci poslední slovo; tím je vláda jako celek, respektive dohoda mezi prezidentem a premiérem. Macinkovo „nikdy“ je tedy spíš politický signál než právně závazné rozhodnutí, a právě proto Fialova kritika míří správně: ministr si přisvojuje roli, která mu nepřísluší.

Pavel není jen protokolární figurka

Pavlův nárok na vedení delegace přitom nestojí jen na ústavním textu. Prezident 8. dubna 2026 napsal premiérovi Andreji Babišovi dopis, v němž připomněl, že českou delegaci vedl na summitu ve Washingtonu v červenci 2024 i v Haagu v červnu 2025, přičemž ministerstvo zahraničí tehdy tuto roli výslovně potvrzovalo. Ankara 7. a 8. července 2026 by tedy nebyla precedentem, ale pokračováním zavedené praxe. K tomu Pavel připomněl, že v Ankaře se mají řešit především výdaje na obranu a plnění závazků z Haagu, kde NATO přijalo cíl dosáhnout do roku 2035 výdajů ve výši 5 % HDP. Na summitu, kde půjde o peníze a důvěryhodnost spojenců, není jedno, kdo za Česko sedí u stolu. Pavel navíc není jen prezident s ústavním titulem, v letech 2015 až 2018 byl předsedou Vojenského výboru NATO, tedy nejvýše postaveným vojenským představitelem celé aliance. Těžko najít v české politice někoho s hlubší znalostí toho, jak aliance funguje zevnitř.

Fiala útočí na Macinku, ale tlačí i na Babiše

Fialova kritika je ostrá, ale skutečný uzel celého sporu leží jinde, u premiéra. Právě Babiš musí rozhodnout, zda vláda prezidentovi součinnost poskytne, nebo ne. Politolog Ladislav Cabada v komentáři pro ČT24 celý spor rámoval jako osobní válku Petra Macinky, nikoli jako standardní vládní politiku. Fiala svým výpadem vytváří tlak na to, aby Babiš Macinkův postoj nepřevzal za vlastní, a aby vláda prezidenta neodsunula způsobem, který by vypadal jako pokračování osobní vendety. Podle průzkumu STEM z počátku roku 2026 má Pavel důvěru 57 % veřejnosti a 72 % lidí mu přisuzuje mandát hlídat, zda vláda dodržuje demokratická pravidla. Babiš si dobře spočítá, co by znamenalo stát se tváří rozhodnutí, které veřejnost přečte jako politickou odplatu.

Spor o jedno místo v delegaci tak odhaluje něco většího: jak moc je česká zahraniční politika schopná oddělit státní zájem od vnitrostranických účtů. A to je otázka, která se Ankary týká jen zdánlivě okrajově.

Článek Fiala se znovu opřel do Macinky, zároveň se postavil za prezidenta Pavla se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Fiala vyrazil k Pumpě a opřel se do Babiše 

Napětí odstartovala Babišova výzva velkým distributorům, jako jsou Orlen, MOL nebo OMV, aby „nezneužívali konflikt na Blízkém východě“ a snížili ceny. Vláda se navíc chystá řešit možné zásahy do trhu, včetně regulace marží čerpacích stanic. Právě tato slova ale nenechala chladným Petra Fialu, který si neodpustil ironickou poznámku: „Nechcete nejdřív zlevnit naftu u sebe na Pumpě, pane premiére?“ A právě tím otevřel další kapitolu střetu.

Monika Babišová ukázala světu své psí miláčky. Obléká je do luxusních kabátků a botiček

Fiala však nezůstal jen u komentáře na sociálních sítích a svůj postoj podpořil i konkrétním krokem. V pátek zveřejnil video přímo od stojanu čerpací stanice Pumpa, kde ukázal aktuální ceny – Natural 95 za 41,90 Kč a nafta za 47,90 Kč za litr. Tím chtěl zdůraznit, že kritika vysokých cen může působit méně věrohodně ve chvíli, kdy podobné částky platí i u pumpy spojované s premiérem. Vzkaz byl tedy jasný: realita na trhu mluví sama za sebe.

Vláda zvažuje razantnější zásahy

Do celé debaty vstoupily i konkrétní kroky vlády. Ministerstvo financí už sleduje marže čerpacích stanic a nevylučuje ani razantnější zásahy, pokud by se ukázalo, že jsou nepřiměřené. Podle serveru ŽvČ ale po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě marže spíše klesaly. Přesto zůstává otázkou, zda stát nakonec nepřistoupí k regulaci, která by ceny paliv alespoň částečně zkrotila.

„Nenechám vás v tomhle blázinci“ – Petr Fiala mluvil o boji proti extremismu a populismu

Kdesi na předměstí Prahy… 😎 pic.twitter.com/z1Mu0xVqcg

— Petr Fiala (@P_Fiala) March 27, 2026

Ekonomové zároveň upozorňují, že problém nekončí u benzinek. „Již nyní vidíme zdražování u čerpacích stanic, nicméně pokračování eskalace povede i k výraznému zdražení plynu a elektřiny,“ varoval ekonom Štěpán Křeček. Podle něj může situace vyústit v širší inflační vlnu, která zasáhne potraviny, stavební materiály i další oblasti. Vyšší ceny paliv navíc sice zvyšují příjmy státu z DPH o desítky milionů korun denně, ale zároveň rostou i jeho výdaje. 

Článek Fiala se opřel do Babiše kvůli cenám pohonných hmot se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Za vším měl být podvod

A o co vlastně šlo? Bývalý premiér Petr Fiala se v televizní diskusi tvrdě pustil do ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. A šel na to pořádně zostra. Podle něj hnutí ANO vyhrálo volby díky tomu, že veřejnosti předkládalo zkreslený obraz o ekonomické situaci země. Řekl to doslova takto: „Na základě lží o tom, jak je naše země spálená, vyhráli volby.“ Něco takového pořad Partie opravdu nezažívá každý den. Ale to nebylo to nejhorší.

Spor o ekonomiku před volbami

Hlavním tématem diskuse byl ekonomický vývoj v posledních letech. Havlíček tvrdil, že předchozí vláda podle něj čtyři roky schválně a systematicky zkreslovala informace o inflaci, cenách energií nebo státním rozpočtu. A byla to podle něj právě vládní rétorika, kvůli níž firmy omezovaly investice a domácnosti se dostávaly do zbytečně složité finanční situace.

„Firmy byly v nejistotě, lidé chudli a ekonomika stagnovala,“ naznačil Havlíček. Fiala s tím ale samozřejmě nesouhlasil. „Nikdy jsem netvrdil, že je všechno růžové. Říkal jsem, že jdeme správným směrem a že se ekonomice daří,“ reagoval expremiér. Havlíček si to ale vysvětlit nenechal a vzápětí otočil na další palčivé téma – debatu o státním rozpočtu.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Karel Havlíček (@karelhavlicek_)

Kritika rozpočtu vlády byla značná

Podle něj hnutí ANO před volbami slibovalo, že sníží rozpočtové schodky. Realita je však podle bývalého premiéra bohužel přesně opačná. „Slibovali, že rozpočty ozdraví. A výsledek? Schodek je ještě vyšší,“ upozornil Fiala s odkazem na plánovaný deficit kolem 310 miliard korun, který v médiích vyvolal značný poprask.

Přesto se oba politici shodli alespoň na jednom tématu a tím je bezpečnostní situace na Blízkém východě. Podle nich je nutné sledovat vývoj konfliktu mezi Izraelem a Íránem a připravit se na možné dopady. Ty totiž podle mínění naší redakce nebudou právě malé – už se například mluví o navýšení hypoték kvůli tomu, že si banky mezi sebou začaly půjčovat peníze za mnohem vyšší úroky.

Autorský text, inRegion, Forum24

Článek Fiala se drsně pustil do Havlíčka: „Volby vyhráli na základě lží,“ kritizoval hnutí ANO se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

„Nefňukám, bojuji“

Ve zveřejněném videu padl přímý dotaz: „Kdy už začnete respektovat, že je nová lidem zvolená vláda, a přestanete fňukat?“ Fiala reagoval bez váhání a poměrně konfrontačně. „A vy jste si mě spletl s Andrejem Babišem, já vůbec nefňukám,“ odpověděl ironicky. Zároveň dodal, že výsledky voleb plně respektuje, ale považuje za svou povinnost upozorňovat na kroky kabinetu, které prý nejsou správné. „Nefňukám, já bojuji,“ uzavřel svou reakci. 

Fiala uklidňuje, Schillerová útočí. Spor o rozpočet vrcholí a atmosféra houstne

Tento výrok dobře zapadá do jeho současného politického vystupování po odchodu z čela ODS. V lednu 2026 totiž po dlouhých dvanácti letech skončil jako předseda strany a vedení převzal Martin Kupka. Fiala tím dle webu ŽvČ uzavřel jednu významnou kapitolu své kariéry, přičemž dal jasně najevo, že odchod z funkce neznamená konec jeho veřejné aktivity.

Fiala se z veřejného prostoru zmizet nechystá 

V následujících týdnech navíc oznámil, že se nechystá kandidovat ani do Senátu, ani na prezidenta. Místo toho představil projekt Politické fórum – think-tank zaměřený na podporu svobody, demokracie a veřejné debaty, především mezi mladší generací. 

Vlastík Plamínek se trefil do roku 2025: Karty mu vyšly u Babiše, Okamury i Turka

Nefňukám, ale bojuji. 👍🏻 pic.twitter.com/1Zf4Nv0TVD

— Petr Fiala (@P_Fiala) February 20, 2026

Podle Fialy má jít o prostor pro diskusi i pro hledání nových politických myšlenek mimo klasickou stranickou strukturu. Jeho aktuální vystoupení tak ukazují, že bývalý premiér rozhodně nemizí z veřejného prostoru. Naopak se profiluje jako výrazný opoziční hlas, který chce komentovat kroky vlády a aktivně vstupovat do politické debaty.

Článek Fiala vrátil úder: „Nefňukám, bojuji,“ vzkázal kritikům a rýpl si do Babiše se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Rozpor mezi slovy 

Petr Fiala reagoval na pasáže Babišova projevu, ve kterých mluvil o sjednocování rozdělené společnosti, důrazu na vlastenectví a přání, aby byl rok 2026 rokem míru. Babiš zároveň odmítl „strašení válkou“ a naznačil, že současná vláda chce změnit tón veřejné debaty. Právě to Fiala označil za rozpor mezi slovy a skutečným obsahem projevu. 

Vondra se v přímém přenosu neudržel. Kvůli Okamurovi padla ostrá slova a řeči o konci SPD

„Je mi trochu líto, že pan premiér sice hovoří o spojování společnosti, ale ve svém projevu fakticky promlouvá jen k voličům stran vládní koalice a ostentativně ignoruje voliče opozičních stran,“ napsal Fiala a zároveň zkritizoval gesta, která se v projevu objevila. Podle něj totiž odpovědí na současné výzvy nemá být demonstrativní práce s národními symboly nebo podněcování nacionalismu, ale především diplomacie a odpovědná zahraniční politika. 

Fiala schytal nehezkou kritiku 

Pod Fialovým příspěvkem se ovšem velmi rychle objevily desítky reakcí. Část uživatelů volila posměšný tón a osobní narážky. Objevily se například komentáře typu „Běž mazat chlebíčky a k obědu boršč“, které odkazovaly na jeho nedávný příspěvek s domácí výrobou chlebíčků i na podporu Ukrajiny. Jiné reakce byly podle serveru ŽivotvČesku mnohem ostřejší a místy i vulgární, bez jakékoli vazby na obsah kritiky. 

„Máma mě pořád kritizovala, teď nesu následky,“ říká Věra (33). Rodiče si vůbec neuvědomují, co svými řečmi způsobují

Je mi trochu líto, že pan premiér sice hovoří o spojování společnosti, ale ve svém projevu fakticky promlouvá jen k voličům stran vládní koalice a ostentativně ignoruje voliče opozičních stran. Takto sjednocování společnosti nevypadá.

Pevně věřím, že tou hlavní odpovědí na…

— Petr Fiala (@P_Fiala) January 1, 2026

Fiala se k situaci vyjádřil ještě jednou krátkým ranním projevem na sociálních sítích, kde varoval před zjednodušováním reality. Připomněl, že svět je čím dál nebezpečnější a vyžaduje zkušené politiky, nikoli prázdná gesta. „Nelze totiž úspěšně hájit zájmy naší země a jejích občanů jenom prázdnými gesty, protestními výkřiky do médií, kramářským kšeftováním nebo dokonce záměrným zavíráním očí před riziky, která nám i celé Evropě hrozí,“ uzavřel Fiala. 

Článek Fiala se opřel do Babišova projevu. Na sociálních sítích to okamžitě vřelo se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Fiala se chtěl pouze pochlubit svými chlebíčky 

Petr Fiala se na Silvestra pochlubil tím, že pro přátele vlastnoručně připravil klasické české chlebíčky. Na snímku byly vidět tradiční kombinace se šunkou, salámem, vajíčkem, okurkou a majonézou. Celé sdělení pojal s nadsázkou a bez politického podtextu: „Vlastnoručně jsem vyrobil. Nekritizujte, prosím, nejsem žádný kuchař. Ale bavilo mě to a přátelům snad budou chutnat. Pěkný konec roku!“ Právě tahle civilnost otevřela prostor k nečekané reakci.

„Nenechám vás v tomhle blázinci“ – Petr Fiala mluvil o boji proti extremismu a populismu

Chlebíčky přitom mají v českém prostředí zvláštní postavení. Jsou symbolem oslav, návštěv, rodinných setkání i tichého příměří u stolu. Dokážou spojovat, ale také rozdělovat – podobně jako nekonečné debaty o tom, co patří do bramborového salátu. Fialův příspěvek přesně zapadl do této tradice: žádná politika, žádné konflikty, jen obyčejný obrázek ze soukromí.

Ostrá reakce Zahradila 

Jenže právě toho si všiml Jan Zahradil, který loni po téměř 34 letech z ODS odešel. A zvolil překvapivě tvrdou kritiku. Pod Fialovým příspěvkem napsal: „Nekritizuji. Jen konstatuji, že zhruba do této podoby přetvořil P. Fiala celou ODS. Proto je tam, kde je. Proto jsem z ní loni, po skoro 34 letech, odešel,“ uvedl podle serveru ŽivotvČesku. 

Babiš ukázal rodinné Vánoce. Ke stolu slavnostně, na gauči už v pyžamu

Nekritizuji.
Jen konstatuji, že zhruba do této podoby přetvořil P. Fiala celou @ODScz.
Proto je tam, kde je.
Proto jsem z ní loni, po skoro 34 letech, odešel.
Celé🤷🏻‍♂️. pic.twitter.com/vs7uL8cXw4

— Jan Zahradil (@ZahradilJan) January 1, 2026

Zahradilova poznámka fungovala jako rychlý a srozumitelný vzkaz. Bez dlouhých analýz, bez programu a bez čísel. Chlebíčky se v jeho podání staly symbolem úpadku, zjednodušení a ztráty identity ODS. Právě proto se komentář šířil po sociálních sítích rychleji než jakýkoli odborný rozbor stranické politiky a pobavil takřka celé Česko. 

Článek Silvestrovské chlebíčky jako politická zbraň. Zahradil si rýpl do Fialy i do celé ODS se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

V politice je zase zmatek 

Fialovo prohlášení přišlo ve chvíli, kdy se česká politika nachází v období velkých změn. V pondělí totiž začala ustavující schůze nově zvoleného parlamentu. Jednání tradičně zahájila státní hymna a vedení se ujala Věra Kovářová, která je nejstarší ze znovu zvolených místopředsedů. Nahradila tak Pekarovou Adamovou, jež kvůli zdravotním důvodům do dolní komory nekandidovala. Poslanci při této příležitosti složili ústavou předepsaný slib.

Důchodce Pavel žije 19 let v domě bez střechy, vody a elektřiny. „Tohle má být ten odpočinek? Ať vláda vidí, jak občané musí žít“

Hlavní pozornost se ale nyní upírá ke středečnímu pokračování schůze, kdy má dojít k volbě nového předsedy Sněmovny. Koalice ANO, SPD a Motoristů, která má po volbách většinu, nominovala lídra hnutí SPD Tomia Okamuru. Opozice naopak dle webu ŽivotvČesku postaví vlastního kandidáta – zkušeného poslance a bývalého místopředsedu Jana Bartoška.

Fiala chce v politice zůstat aktivní 

O čtyři místopředsednická křesla se poté uchází hned několik jmen. Ve hře jsou Patrik Nacher (ANO), Jiří Barták (Motoristé) a Jan Skopeček (ODS), přičemž Piráti nominují Olgu Richterovou, kterou nová sněmovní většina původně vůbec neplánovala zařadit do vedení komory. Tímto krokem chtějí dát Piráti jasně najevo, že i menší opoziční strany si zaslouží zastoupení.

Jeho žena byla už tak vyčerpaná, že se nezvládala starat o dítě, natož o domácnost. Udělal proto něco nečekaného

V úvodu nového volebního období přitom poslanci zasedli podle abecedy, avšak později dojde ke schválení trvalého zasedacího pořádku v závislosti na klubové příslušnosti. Dosluhující premiér svým výrokem nicméně naznačil, že chce zůstat aktivní postavou české politiky i mimo vládní křeslo. 

Článek „Nenechám vás v tomhle blázinci“ – Petr Fiala mluvil o boji proti extremismu a populismu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

„Už není volební kampaň, tak už nelžete“

Petr Fiala na Babišovo video reagoval během pár hodin vlastním prohlášením a hned v úvodu nešetřil ironií: „No tak je to zase tady. Už není volební kampaň, tak už nelžete,“ řekl s tím, že si šéf hnutí ANO vymýšlí, aby mohl další dva roky tvrdit, že se v Bruselu nedalo nic udělat. Zároveň mu připomněl, že když byl u evropských jednání, s mnoha návrhy souhlasil.

Leoš Mareš přiznal, kolik si účtuje za spolupráci: To, co běžný Čech vydělá za rok, má za 1 kampaň

Premiér v reakci shrnul i kroky, které jeho vláda považuje za konkrétní úspěchy: „My jsme prosadili úpravu normy Euro 7, zachránili tak dostupná malá auta se spalovacími motory, zařadili jsme jádro mezi čisté zdroje a u emisních povolenek druhého typu jsme dosáhli posunu a finančního stropu,“ vyjmenoval Fiala. Poté přišel další ostrý vzkaz. 

„Tak pane Babiši, přestaňte se vymlouvat, přestaňte si vymýšlet. Už není volební kampaň, tak už nelžete. Za chvíli budete mít odpovědnost, tak si toho buďte vědom a snažte se konečně prosadit něco pro lidi,“ uzavřel Fiala podle serveru ŽivotvČesku. Do rozjeté přestřelky se následně vložil i ministr životního prostředí Petr Hladík. 

Absolutní vítězství, či obrovský průšvih? 

Ten označil reakci Evropské komise na požadavky Česka a dalších osmnácti států za „absolutní vítězství“. Podařilo se totiž podle něj prosadit, že pokud cena emisních povolenek příliš poroste, na trh se dostane až 80 milionů nových, místo původních 20 milionů. Spouštěcí hranicí má přitom být 45 eur a ceny se budou fixovat na pět let. 

Andrej Babiš má novou milenku. Spekuluje se, že udržuje vztah s úspěšnou slovenskou lékařkou

Andrej Babiš v Bruselu neprosadil vůbec nic a už si zase dělá alibi. Volební kampaň skončila, tak už nelžete. pic.twitter.com/TNNNAZUGZ6

— Petr Fiala (@P_Fiala) October 22, 2025

Jenže opozice to vidí opačně. Karel Havlíček z ANO mluví o „debaklu“ a tvrdí, že ETS 2 je „spekulativní nástroj“, který nová Sněmovna vůbec nezavede. Hladík mu kontroval s tím, že návrh kritizoval ještě před jeho zveřejněním, a označil to za „diletantismus, který si budoucí ministr nemůže dovolit“. 

Článek Fiala vs. Babiš: Ostrá výměna mezi premiérem a šéfem ANO rozvířila sítě se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Velkolepý pohřeb v Rudolfínu 

Petr Fiala přišel stejně jako desítky herců a řada dalších osobností na poslední setkání s Jiřím Bartoškou. Jeho pohřeb tak připomínal spíše velké setkání a probíhal ve stylu, který měl sám herec nejradši. Po skončení veřejné části totiž začala ta neveřejná a účastnilo se jí více než 900 pozvaných hostů. Šlo především o rodinu, přátele, ale také známé osobnosti.

Bartoška umřel přesně tak, jak chtěl. Smrt však očekával již v říjnu

Velkolepého posledního rozloučení se přitom účastnil také premiér Petr Fiala, který podle serveru Expres pronesl o Bartoškovi několik vlídných slov. „Chtěl bych ocenit Jiřího Bartošku jako prezidenta Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Festivalu, který vlastně vzkřísil a kterému dal světové renomé,“ začal projev. 

Velmi inteligentní člověk a výborný společník 

„Jeho role nemůže být zapomenuta. Já jsem měl možnost Jiřího Bartošku poznat jako člověka, několikrát jsem se s ním setkal osobně, byl to výborný společník, velmi inteligentní člověk, který se zajímal o věci kolem sebe, nejenom o svět divadla a filmu. Velmi rád jsem s ním trávil chvíle, ať už tady v Praze nebo hlavně potom v Karlových Varech,“ dodal Fiala.

Manželství Jiřího Bartošky. S Andreou po boku zářil skoro padesát let

Během konce večera se také na sociálních sítích objevilo několik videí, která ukazovala slavné osobnosti odcházející z Rudolfína. Nechyběl na nich ani Bolek Polívka a ze záběrů bylo patrné, že se budova proměnila ve skutečnou oslavu na počest jednoho z největších českých herců. Přesně to byl totiž také styl Jiřího Bartošky.

Článek Do Rudolfína se přišel rozloučit s Bartoškou také premiér Fiala se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.