Dvě stě prodejen, které nikdy nevznikly

Původní plán byl ambiciózní. Makro v tiskové zprávě z ledna 2024 hovořilo o dvaceti nových provozovnách ještě téhož roku a v delším horizontu o přibližně dvou stech pobočkách během pěti let. Síť měla pokrýt nejen Prahu, ale i krajská a okresní města. Jenže z dvaceti plánovaných otevření za rok 2024 se realita zastavila na zlomku. Už v únoru 2024 tehdejší šéf projektu Jiří Nehasil přiznával, že kdyby vhodné prostory existovaly, mohlo být otevřeno dvacet poboček. Neexistovaly.

Na konci provozu síť čítala deset pražských adres: Vinohradská, Karla Engliše, Starostrašnická, Hartigova, Prokopovo náměstí, Nuselská, Budějovická, Burešova, Mochovská a Vršovická, plus jedinou mimopražskou pobočku na Tyršově ulici v Benešově. To je vše.

Realitní filtr, kterým neprošlo skoro nic

Proč velký hráč se zázemím celoevropské skupiny nedokázal obsadit víc než jedenáct míst? Odpověď leží v parametrech, které si bonVeno samo stanovilo. Hledané prostory musely splňovat úzkou kombinaci požadavků:

• přízemí se vstupem přímo z ulice a výlohami,
• plocha zhruba 150–300 m²,
• mimo obchodní centra a pasáže,
• ideálně v Praze a blízkém okolí,
• nájemní smlouva minimálně na pět let.

Každý jednotlivý bod je v centru Prahy splnitelný. Jejich průnik už ne. Nebytové jednotky v přízemí s výlohami a přímým vstupem z ulice obsazují kavárny, restaurace, lékárny nebo zavedené obchody s dlouhodobými smlouvami. Volné prostory odpovídající všem kritériím se na trhu objevovaly výjimečně. Makro to nakonec samo potvrdilo: „Omezený počet vhodných lokalit výrazně limituje další rozvoj tohoto konceptu.“ Problém tedy nebyl v tom, že by Pražané o večerku s čerstvými lahůdkami nestáli. Problém byl v tom, že pro ni nebylo kde.

Convenience v Česku nekončí, jen vypadá jinak

Pád bonVeno by bylo snadné číst jako důkaz, že Češi moderní večerky nechtějí. Data tomu ale neodpovídají. Podle průzkumu CVVM z roku 2025 nakupuje 52 % dotázaných potraviny několikrát týdně a 91 % alespoň občas využívá menší obchody. Poptávka po rychlém, blízkém nákupu existuje.

Rozdíl je v modelu. Billa se svými 291 prodejnami spustila convenience formát Viva Billa přímo na čerpacích stanicích OMV; žádné hledání přízemních prostor v centru, žádné pětileté nájmy. Coop zvolil ještě radikálnější cestu: v březnu 2026 otevřel už 92. bezobslužnou prodejnu fungující nonstop. Oba přístupy obcházejí přesně to realitní úzké hrdlo, na kterém bonVeno ztroskotalo. Partnerství s pumpou nebo automatizace bez personálu nevyžadují stovky specifických městských lokací.

Co zůstane po bonVeno

Makro u vybraných poboček jedná s blíže neurčenými externími partnery o dalším využití prostor. Kdo to je a co v nich vznikne, firma nezveřejnila. Stejně tak nesdělila, kolika zaměstnanců se konec sítě týká; veřejně slíbila jen „odpovědný a férový postup v souladu se zákony“. Konkrétní harmonogram zavírání jednotlivých adres rovněž chybí; zákazníci se ho mají dozvědět průběžně, patrně přímo na prodejnách.

V archivu tiskových zpráv Makra za rok 2025 žádné oznámení o konci bonVeno nefiguruje. Start projektu dostal slavnostní tiskovou zprávu. Konec dostal odpověď na dotaz novináře.

Příběh bonVeno není důkazem, že česká „večerka 21. století“ nemá budoucnost. Je důkazem, že bez škálovatelného přístupu k lokalitám ji nemá ani velký hráč s plnými sklady a silnou značkou za zády.

Článek Měly být po celém Česku, zavřou do července. Makro tiše ruší svou síť večerek bonVeno se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.