Poslouchal, co se děje nejčastěji

Joaquin Camara zasvětil podstatnou část své profesní kariéry bádáním v oblasti hranic mezi světem mrtvých a živých. Jeho kanceláří za tu dobu prošlo obrovské množství lidí, kteří mu vyprávěli o tom, jak se s nimi snažili mluvit jejich zesnulí rodinní příslušníci a známí. On si nakonec zapisoval ty věci, které se lidem děly ze všech nejčastěji.

Jde to vycítit

Lidé bezesporu nejvíce odpovídali, že přítomnost jejich mrtvého blízkého jednoduše vycítili. Ten pocit se prý dá jen velmi těžko popsat, ale když se to někomu stane, ihned to pozná. Jde údajně spolehlivě poznat, kdy je člověk blízko vás a kdy odejde. Na druhém místě lidé zmiňovali to, že slyšeli hlas zemřelého.

Komunikují i verbálně

Zatímco někdy vycházel z okolí, například z rohu místnosti, jindy jako by zesnulý promlouval přímo skrze dotyčného, z jeho nitra. Joaquin Camara také tvrdí, že lidé, s nimiž mluvil, často cítili charakteristickou vůni nebo zápach, který jim blízkého připomněl. Mohlo jít například o parfém, jejž daná osoba každý den nosila, nebo prací prášek, ve kterém si prala oblečení.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Vize ve snech

Zemřelí se svými blízkými také údajně často komunikují pomocí snů a vizí. Někteří tvrdili, že své příbuzné viděli před sebou, jako hologram, jiní s nimi mluvili ve snech. Často se jim vracely staré vzpomínky a nebo se ve snech opakovaly rozhovory, které s těmito lidmi skutečně vedli. Na kolik je toto celé pravda a na kolik jen výplod lidské fantazie, ale věda zatím nezná odpověď.

Článek Zabouchnutí dveří, sny, vůně… Jak s námi komunikují zesnulí blízcí? Odpověď odborníka vás překvapí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Ženě se zhroutil celý svět

Znamení, jež přicházejí z jiného světa, jsou většinou velmi jemná. Některá mohou lidé snadno přehlédnout nebo je prostě ze strachu bagatelizovat. Matka dvou synů Monika, jíž zemřel manžel při dopravní nehodě, nikdy na podobné věci nevěřila. Jenže pak se stala série událostí, které ji přesvědčily, že svého muže má stále po svém boku, zejména v těžkých časech. Když se čerstvě stala vdovou, nemusela se potýkat s finančními problémy. Manžel rodinu zabezpečil.

Citově ale strádala. „Měli jsme se moc rádi. Jednoho dne odešel z domova a už se nevrátil, byl to šok, zhroutil se mi svět,“ vzpomíná. Kvůli dvěma malým dětem ale musela být silná. Manžel se staral o chod domu, platil účty a po jeho smrti ani nevěděla, co všechno musí zařídit a kde má dokumenty hledat. Byla ztracená, když si uvědomila, že teď je na všechno sama. „Bylo pozdě, děti už spaly a já jsem najednou začala brečet, nezvládala jsem to,“ vypráví Monika.

Náhle ucítila manželův parfém

Jenže pak se stalo něco velmi zvláštního. Ucítila manželův parfém. Měl specifickou vůni. Koupili ho na dovolené v Tunisku. Oběma se moc líbil a v Česku se nedal nikde sehnat. Flakon i manželovy věci už doma ale neměla. Rozrušená žena z toho byla zmatená. Vůně po nějaké době zmizela a Monika najednou pocítila zvláštní klid. Nepřikládala tomu velký význam, myslela si, že si to prostě vsugerovala. Uplynulo několik měsíců a na zážitek dávno zapomněla.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pak se ale podivný incident opakoval. Když onemocněl mladší syn, měl vysoké teploty a Monika celé noci probděla u jeho postýlky. Byla vyčerpaná a měla strach. „Znenadání jsem znovu ucítila manželův parfém. Bylo to zvláštní. Za chvíli jsem se uklidnila a druhý den už bylo synovi mnohem lépe. To už nemohla být náhoda,“ popisuje Monika. Tehdy začala hledat informace na internetu. Dočetla se, že mrtví takto mohou signalizovat svou přítomnost.

Všímejte si znamení ze záhrobí

Na sociálních sítích našla skupinu, která se o posmrtný život zajímá. Zjistila, že není sama, komu se takové věci dějí. „Další lidé měli podobné zážitky. Cítili parfém, cigaretový kouř, vůni otcovy kožené aktovky nebo matčiny milované květiny,“ uvedla Monika. Podle ženy ji zesnulý manžel navštívil ještě několikrát a pokaždé se pak věci změnily k lepšímu a ona se vnitřně uklidnila. „Mám dojem, že nad námi bdí a dohlíží, aby se nám nic nestalo,“ dodává.

Znamení, která zesnulí dávají blízkým, jsou nenápadná.

Sny

Nejčastěji používají ke komunikaci sny. Podle metafyziků duše během spánku opouštějí tělo a cestují do jiných astrálních rovin. Právě tam jsou možná setkání s mrtvými. Můžete s nimi mluvit nebo je jen vidět.

Elektrické jevy

Lidská energie podle metafyziků nikdy nezmizí, pouze se po smrti transformuje. Proto prý mrtví někdy komunikují prostřednictvím elektrických zařízení, jako je nevysvětlitelné blikání žárovky nebo vypínání televize.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Přítomnost

Přítomnost zesnulého můžete fyzicky cítit. Změní se proudění vzduchu v místnosti, můžete mít pocit, že vás někdo pozoruje, že se vás dotýká nebo leží vedle v posteli.

Vůně

Spousta lidí zažila pocit, že po smrti blízkého cítili jeho parfém, kouř z jeho cigaret, přestože nikdo v okolí nekouřil, vůni koláče, který za života často pekla babička.

Zvíře

Lidé, kteří mají domácího mazlíčka, zpozorovali jeho zvláštní reakce. Choval se, jako kdyby v místnosti byla ještě další osoba, i když v ní byli sami.

Předměty

Stává se, že dávno zmizelé předměty se najednou objeví, obraz spadne ze zdi nebo se nevysvětlitelně přemístí váza. I to jsou signály, že zesnulí jsou nablízku.

Myšlenky

Nečekané myšlenky, které vás najednou napadnou, mohou být signálem od zemřelých. Sice s vámi nemohou přímo mluvit, ale jsou schopni s vámi telepaticky komunikovat. Někdy jde o názory na problémy, které vás tíží.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Vzkaz

K doručování vzkazů mohou zesnulí využít jiné osoby. Můžete zaslechnout útržek cizího rozhovoru, v němž zazní jasný pokyn pro situaci, již řešíte. Nebo náhle uslyšíte píseň či si přečtete úryvek v knize, které obsahují poselství, jež právě potřebujete slyšet.

Článek „Můj zesnulý manžel mě přichází podpořit v těžkých chvílích. Cítím jeho přítomnost,“ říká Monika se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

1) Neboj se, všechno bude v pořádku

Onkologičtí pacienti dobře vědí, že ne každý, kterého tato nemoc potká, bude v pořádku. Rychle říct nějakou uklidňující větu není příliš užitečné. Navíc to může působit, že chcete emocionálně vypjaté téma co nejrychleji uzavřít. Pokuste se naslouchat, co nemocný prožívá, co ho trápí a stresuje.

2) Ty jsi tak statečný

Pomyslete na to, že touto větou můžete nemocného rozčílit. Působí dráždivě, povýšeně a blahosklonně. Onkologicky nemocný člověk si zřejmě totiž ani trochu nepřipadá statečně. Spíš cítí křivdu, protože mu život naložil takové břemeno a obavy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

3) Měl jsem kamaráda, který měl rakovinu

Přestože v dobré víře chcete na příkladu člověka, který se vyléčil, vlít optimismus do žil nemocného, není to dobrá cesta. Zkušenost jiné osoby není legitimní. Navíc hrozí nebezpečí, že v příběhu jiného známého řeknete něco nevhodného nebo stresujícího.

4) Četl jsem na internetu, že existuje nový lék

Na internetu jistě lze najít spousty užitečných rad, ale šíří se tam i mnoho nesmyslů. Vědecky nepodložené zázračné léky na rakovinu mohou být spíš nebezpečím než přínosem. Léčbu nechte na lékaři. Když máte pocit, že nepostupuje správně, konzultujte léčbu s dalšími.

5) Musíš zůstat pozitivní

Pozitivní přístup je základem. Ale pokud to nemocnému budete říkat, můžete v něm vyvolat pocit, že by o svém rozrušení a obavách neměl mluvit. Přitom právě sdělování pocitů pacienta je velmi důležité při léčbě. Jenže tato věta uzavírá konverzaci.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Boj s rakovinou je pro pacienty velmi obtížný. Rodina a přátelé nebývají připravení se s touto situací vypořádat. Klíčové ale je nemocného podpořit a vyslechnout ho, aby věděl, že se může kdykoli svěřit. Na toto se ho nebojte zeptat.

A) Jak se cítíš?

Zní to jako prostá fráze, ale ve skutečnosti je to velmi užitečná otázka. Buďte připraveni naslouchat nemocnému, všem jeho obavám a pocitům, i když to může být těžké. Nespěchejte na něj.

B) Mohu ti pomoci s praktickými věcmi?

To je skvělá nabídka. Nemocnému můžete hodně pomoci, když mu například nakoupíte nebo vyřídíte běžné pochůzky.

iZdroj fotografie: Depositphotos

C) Jak bych tě mohl podpořit?

Nemoc v mnoha ohledech sebere pacientovi kontrolu nad celou řadou aspektů jeho života. Takovým dotazem mu umožníte, aby ji alespoň nad něčím měl a sám si mohl vybrat. Buďte připravení opravdu ho podpořit a pomoci mu v tom, o co bude žádat.

Článek Věty, které nechce slyšet žádný pacient s rakovinou: Utěšování ani přirovnání ke známému mu nepomůže se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Návštěvy odborníků

Danny to neměl jednoduché, každodenní aktivity pro něho byly nepřekonatelným bojem. Jelikož skoro nekomunikoval, nemohl správně vyjádřit své potřeby a pocity. Adoptivní rodiče se mu proto snažili co nejvíce pomoci – navštěvovali s ním odborníky a trénovali doma výslovnost jednotlivých slov. Jeho schopnosti se tak postupem času zlepšovaly.

Svým vrstevníkům však stále nestačil. Soused David žijící ve vedlejším domě neměl rodinu, živil se jako trenér psů. Jejich výcvik prováděl vždy u sebe na zahradě, kterou si přizpůsobil svému povolání. Koupil tedy potřebné pomůcky a přijímal další a další klienty. Do rukou se mu dostala také fenka jménem Saki. Zprvu byl nadšen jejími schopnostmi. Zdálo se, že je perfektním žákem.

Mluvil jen s ní

Po každodenním tréninku však vždy někam zmizela a vrátila se až za pár hodin. Davidovi to celé vrtalo hlavou, kdyby se u něho přece necítila dobře, tak by utekla a už nikdy se nevrátila. Ona však pokaždé přiběhla nazpět a ani jednou se nezpozdila. Důvod jejích útěků Davidovi neustále nedával spát. Jednou se tedy rozhodl fenu sledovat a zjistit, kam má vždy pravidelně namířeno.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nemusel jít daleko, fena se zastavila hned u sousedních vrátek. Na vedlejší zahradě seděl zrovna Danny. Saki k němu přiběhla, jemně jej očichala a nechala se hladit. Malý hoch na ni začal mluvit a vykládal jí o svých snech i každodenních aktivitách. S nikým jiným ještě takto nekomunikoval. Davida to velmi dojalo. Fenka po celou dobu trpělivě naslouchala malému chlapci.

Článek Netušil, proč jeho pes každý den utíká z domova. Jednoho dne se rozhodl ho sledovat se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nejprve devětadvacet slov

Každé tlačítko má své pojmenování podle určitého slova nebo fráze. Když se zmáčkne, tak tato fráze či slovo zazní. Naučit pejska komunikaci nebylo nic snadného hlavně ze začátku. Nad prvními povely strávili Jake s Christinou dlouhých šestnáct měsíců. Stella zakončila svou první dávku slov obdivuhodnými devětadvaceti kousky. O rok později se přiučila dalších jedenáct.

Tlačítka na speciální desce obsahují fráze mnoha významů, ať už jde o příkazy či přání. Například hrát si, sednout si a jíst. Vysvětlit pejskovi samotné fungování zařízení byl také oříšek. Stella musela pochopit celý mechanismus. Christina předváděla všechny aktivity v reálném pojetí a to poté doplnila tlačítkem. Když Stelle dala jídlo, tak poté stiskla tlačítko s názvem jíst.

Roztomilé video

Bylo nutné, aby se fena na všechny pohyby vždy soustředila. Později se Christina zaměřila na to, aby Stella knoflíky mačkala sama. Talent svého psa hrdě ukazuje na svých sociálních sítích. Nejvíce na instagramovém profilu. Fanoušky okouzlila videem s večeří. Na začátku se nacházíme v situaci, kdy se Christina s Jakem a Stellou vrátili domů z procházky.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Christina Hunger (@hunger4words)

Stella hned po příchodu běží ke své desce a mačká postupně tlačítka „pomoc“, „prosím“ a „jíst“. V tu chvíli si Christina uvědomí, že ji zapomněla před vycházkou nakrmit. Se smíchem míří do kuchyně a připravují psí večeři. Mezi Stellou a jejími rodiči se tak odehrávají zajímavé dialogy. Christina do budoucna plánuje založit vlastní kurzy pro psy. Stella je její pomyslný první zákazník.

Článek Svého psa naučila už přes 40 slov: Dokud profesionální logopedka nenatočila video, nikdo jí to nevěřil se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Byla to láska na první pohled

Hubert a June Malicote z amerického Ohia jsou manželský pár, který nedávno oslavil své 79. leté výročí. Do toho oba oslavili sté narozeniny. Oba vyrostli na venkově v Kentucky a setkali se, když se oba přestěhovali do Ohia, kde chtěli najít práci. Potkali se jednoho dne v kostele a ihned mezi nimi přeskočila jiskra. Během krátké doby zjistili, že k sobě cítí něco víc a po pár letech se rozhodli, že se vezmou.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Od té doby byli neustále spolu. Tedy až na jednu výjimku, když Hubert musel během druhé světové války dva roky sloužit v havajské námořní pěchotě. June na něj ale celou dobu čekala, a když se vrátil, pokračovali v budování svého společného života. Dohromady mají 3 děti, sedm vnoučat a jedenáct pravnoučat. Letos oba oslavili 100 let a jsou stále plní života.

Jejich tajemství lásky

Pár říká, že tajemstvím nikdy nekončící lásky je komunikace, přátelství a žádné hádky. Kromě toho, že jsou manželé, jsou také nejlepší kamarádi. Hodně spolu mluví a vlastně se nikdy pořádně nepohádali. Samozřejmě, že ne vždy je to tak, jak by si přáli, ale nikdy by neudělali nic, čím by tomu druhému ublížili. Vždy spolu trávili hodně času, a když už cítili, že by se mohli pohádat, šli na pár minut od sebe.

Jak probíhá soužití s vaším partnerem?

Zdroj: Mirror

Článek Století manželé jsou spolu již více než 79 let a lámou všechny rekordy. Prozradili, jaké je jejich tajemství lásky se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Býk

Býci ze všeho nejvíce nenávidí změnu, a to především sebe samotných. Chtějí stále zůstat takoví, jací jsou. Jsou věrní sami sobě a nemají moc rádi dobrodružství. Emoce a otevřenost jim vlastně připadají jako slabost, kterou si nikdy nepřipustí. Nechtějí ukázat svoji pravou tvář, aby se náhodou před ostatními neztrapnili.

Rak

Raci si velmi cení svého nitra a chtějí být vždy v bezpečí. Nepřejí si, aby je ostatní znali, nebo se někdo dozvěděl o jejich tajemstvích. Z toho důvodu k sobě nepouštějí ostatní a nesdílí s nimi své zkušenosti. Někdy o sobě něco málo řeknou, ale vždy se raději pořádně rozmyslí, aby jim to náhodou neublížilo.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Panna

Panny si vždy vše plánují na několik dní dopředu. Jsou zvyklé vše ovládat a každému dávat do života rady. Díky tomu vždy dosáhnou toho, co chtějí. Avšak takový přístup k životu jim bere veškerou jejich energii a čas, takže nemohou s nikým probrat to, co mají na srdci. Zkrátka toho mají tolik, že nestíhají řešit samy sebe.

Štír

Pokud Štíři důvěřují svému partnerovi, rozpovídají se a otevřou se mu. Ale to je tak jediný člověk, kterému kdy něco řeknou. Raději budou kontrolovat nového známého, aby pochopili, jestli je možné s ním komunikovat. Pokud tento známý ve zkoušce neuspěje, úplně se uzavřou a nikdy mu nic neřeknou.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Střelec

Lidé, kteří se narodili v tomto znamení, vždy nad vším přemýšlí. Ignorují zajeté stereotypy a postoje, jednají podle svého. O své myšlenky se však nikdy s nikým nepodělí, protože chtějí zůstat jedineční a nechtějí slyšet žádnou kritiku, která by se jich mohla týkat. Ani v partnerském vztahu se nikdy úplně neotevřou.

Vodnář

Vodnáři jsou jednoduše řečeno rebelové. Vždy se snaží být kreativní, na to si kdykoli najdou čas. Nemají chuť na to svěřovat se někomu jinému o svých pocitech. Přijde jim to totiž, jako kdyby zklamali sami sebe, protože si myslí, že vždy vše zvládnou bez cizí pomoci. A to i své problémy.

V jakém znamení jste se narodili vy?

Zdroj: Mirror

Článek Pro tato znamení zvěrokruhu je velmi těžké projevit jakékoli emoce. Patříte mezi ně? se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Žena dala dceři zubní pastu

Amy chtěla připravit svoji malou dceru poprvé do školy a zároveň ji naučit jedné důležité životní lekci. Koupila jí novou uniformu, uklidila její skříňku a překvapila ji novým batohem. Ale večer před spaním musela udělat ještě něco mnohem důležitějšího. Dala svojí dceři do ruky zubní pastu a řekla jí, ať ji všechnu vymáčkne na talíř.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Hodně věcí dcera pochopila

Poté, co dcerka pastu vymačkala na talíř, matka jí řekla, ať ji vrátí zpět do tuby. Na to jí dcera samozřejmě odvětila, že to nejde, že to nikdy nebude tak, jako dřív. Matka chvíli čekala, protože dcerka se snažila dostat pastu zpět. Nakonec ji zarazila a řekla jí, že na tuhle zkušenost si bude pamatovat do konce života.

Článek Geniální matka nařídila dceři, aby na talíř vytlačila celou zubní pastu. Tuto cennou lekci by mělo dostat každé dítě se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Vztahy jsou založené především na důvěře

Ano, přesně tak, bez důvěry to zkrátka nepůjde. Avšak není třeba se strachovat, pokud je váš vztah ještě v začátcích. Tam se schopnost důvěřovat tomu druhému teprve postupně začne vyvíjet. Jestliže vám váš partner nedokáže ani po delší době důvěřovat, možná byla dříve jeho víra v někoho zklamána. Když je člověk ve vztahu podveden, dost často má potom problémy zase někomu věřit.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Bojí se totiž stejného zklamání a bolesti. V takových případech svému milovanému musíte ukázat, že s vámi je v bezpečí. Pokud jste si takovouto zradou prošli sami a problém s důvěrou máte vy, budete muset zapracovat na sebelásce. Ta vám s tím hodně pomůže. Dobré je, že schopnost důvěřovat se dá naučit a pracovat na ní. Když se budete cítit ohroženě či jakkoli jinak špatně, je vhodné se s tím partnerovi svěřit. To bude váš první krok k pevnějšímu poutu.

Komunikace, komunikace, komunikace

Hned za důvěrou nejde nezmínit komunikaci. Zkrátka se svým partnerem o všem mluvte. Řekněte mu, jak se cítíte, co prožíváte, co se vám líbí a co zase až tak moc ne. Zejména pokud vám něco vyloženě vadí, je potřeba o tom svou polovičku informovat. Protože se přece nemůžete zlobit kvůli něčemu, o čem ten druhý ani neví. Nesmíte se bát kritizovat, ale ani občas pochválit.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Bez komunikace žádný vztah nemůže existovat. Domluvit se spolu na cílech a prostředcích je opravdu stěžejní. Ovšem ne vždy to bude lehké. O některých věcech nám je nepříjemné mluvit, ba dokonce třeba i trapné. Ale berte to tak, že pořád jste jen lidi, být nedokonalí a dělat chyby je přirozené a v podstatě nevyhnutelné. Proto je tak strašně důležité se nikdy nebát partnerovi cokoli svěřit.

Článek Tři nepostradatelné principy, díky kterým váš vztah vydrží všechno. Držte se jich a už vás nikdy nic nerozhodí. Pohádkový konec je na dosah se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Jezdec č. 1 – Kritika

Když kritizujete svého manžela, myslíte tím, že s ním podle vás není něco v pořádku. Když použijete slova „Vždy“ a „Nikdy“, tak tím svého partnera vyděsíte. Kdykoliv totiž někoho kritizujete, má tendenci cítit se ohrožen, bránit se a přestat vás raději vnímat. Také se ve vaší přítomnosti začne cítit špatně, takže uvidíte, že se vám vyhýbá.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jezdec č. 2 – Obrana

Když na vás má partner stížnost, a vy se začnete zlobit, tak se bráníte. To vše jen zhoršuje a stejná reakce přijde i od vašeho partnera. Než se nadějete, věci se tak moc vyhrotí, že oba budete zranění.

Jezdec č. 3 – Pohrdání

Zatímco kritika útočí na charakter vašeho partnera, opovržení udělá to, že se budou cítit podřazeni. Když se partnerovi začnete vysmívat, oslovujete ho nadávkou, kroutíte očima nebo jste znechuceni, vyjadřujete pohrdání. A pohrdání je vážné. Tyto akce okamžitě ničí jakýkoli pocit bezpečí, náklonnosti, respektu a solidarity ve vašem vztahu. Výzkumy dokonce ukazují, že páry, které sebou navzájem pohrdají, pravděpodobněji trpí oslabením imunitního systému infekčními chorobami více, než ostatní.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jezdec č. 4 – Ochlazení

Ochlazení je to, co jeden z vás z konverzace odstoupí. Děje se to během konverzace, kdy jeden z vás prostě vypne. Ten potom vypadá, jakoby mu hádka byla jedno, ale obvykle se prostě jen snaží uklidnit. To však nefunguje, protože ten druhý má stále pocit, jakoby mu to bylo jedno. Přesně tohle zahajuje začarovaný kruh. Pozor na to.

Zdroj: The Minds Journal

Článek Čtyři druhy komunikace vedoucí k tvrdému rozchodu nebo ukončení manželství. Vyhněte se jim ve vztahu obloukem se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Oční kontakt

Pro většinu lidí je normální udržovat během konverzace pravidelný oční kontakt. Většinou, pokud se někoho snažíte oklamat, se očnímu kontaktu skoro pořád vyhýbáte, jelikož se za to můžete nevědomky stydět. Nicméně přehnaný oční kontakt také není nejlepší volbou do konverzace. Bývá totiž považován za zastrašování, tudíž se kvůli vám bude druhá osoba cítit nepohodlně nebo příliš studovaná. Z toho samého důvodu se nemáte moc dlouho koukat do očí zvířatům, ty už by se mohly bránit i fyzicky. 

iZdroj fotografie: Unsplash

Pláč

Snad po celém světě je pláč vyjádřením smutku a zármutku. Pláč ale závisí na prožití emocí, tudíž se neomezuje „jen“ na tuto mírně negativní emoci. Plakat můžeme štěstím, že jsme udělali maturitu, dojetím, že poprvé vidíme naše dítě, nebo se smějeme tak moc, až se rozpláčeme. Pokaždé, když něco silného prožíváme, to můžeme vyjádřit pláčem. Výraz „krokodýlí slzy“ je používán pro lidi, kteří pláčou úmyslně, aby získali pozornost.

Článek Oči jako dveře do duše. Prozradí toho více, než se může na první pohled zdát. Mohou varovat před velkým nebezpečím se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nadávky jsou známkou upřímnosti

Možná to vždy nezní úplně hezky, ale jsou to slova přímo od srdce. Pokud vám někdo trochu ostřeji zhodnotí nějakou akci, kterou jste učinili, možná budete uražení. Ale na druhou stranu, není to lepší, než aby vaše činy odkýval a za zády vás pomluvil? Naopak spíše falešní lidé by byli ti, co si dávají pozor na jazyk, aby vždy působili dobře a mohli toho využívat. Tímto neříkáme, že to platí pro všechny.

iZdroj fotografie: Freepik

Nadávky zabraňují násilí

Občas se dostaneme do situace, kdy nás někdo naštve takovým způsobem, že si řekneme „Ten je na facku“ a skutečně věříme tomu, že bychom v té chvíli byli schopni ji uštědřit. Může to být například v začínající hádce. Jakmile začneme v tento moment nadávat, stres a vztek pomalu opadají a my ze sebe postupně všechny negativní emoce dostáváme. A to je jen dobře, protože násilí není nikdy správnou cestou. 

Článek Nadávky a hanlivá slova jsou známkou upřímnosti. Proč jsou přesto vnímány tak negativně? se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Narodila se na den otců

Malá Antonella se narodila v námořní nemocnici Marcílio Dias v Rio de Janeiru 11. srpna na brazilský den otců. Když lékařský tým předal dítě rodičům, malá Antonella spinkala. Její maminka Tarsila si své miminko položila na hrudník a usnula společně s ní. Čekalo na ně nejkrásnější probuzení. Tatínek se naklonil nad svoji dceru a zopakoval jí slova, která jí říkával. Tentokrát odpověděla otevřením očí a největším úsměvem jaký dokázala vykouzlit.

iZdroj fotografie: Pixabay

Jedinečný okamžik zachytili rodiče fotoaparátem a budou tak mít nádhernou památku na první okamžiky se svojí dcerou. Malá Antonella byla na hlas svého tatínka zvyklá, proto na něj okamžitě reagovala. Děti totiž mohou zpracovávat zvuky už od 16 týdnů po početí. Ve 26. týdnu již na zvuky reagují a mohou je dokonce uklidnit hlasy rodičů. Pokud je tedy miminko v břiše neklidné, stačí na něj jednoduše klidně promluvit, a při tom hladit břicho.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Flávio Vilela (@flavio.vilela)

Dar poslaný z nebes

Maminka o své dceři hovořila jako o daru z nebes, zatímco tatínek byl touto životní zkušeností ohromený. Řekl, že jeho láska k dceři je příliš velká na to, aby se vešla do jeho hrudi. Dodal, že od první chvíle, kdy uviděl svoji dceru, si byl jistý, co je to láska. Na den jejího narození stoprocentně nikdy nezapomene. Stejnou intenzivní lásku samozřejmě cítí i maminka malé dívky.

iZdroj fotografie: Pixabay

„Kdyby se bohatství měřilo slovy, shrnula bych to do jednoho: rodina,“ svěřila se šťastná maminka, která svoji prvorozenou dcerku nazývá vzácným klenotem broušeným rukama Božíma. Podle slov obou rodičů můžeme jasně konstatovat, že Antonella je šťastná malá dívka, protože má velmi milující a dobrosrdečné rodiče. Čeká ji jistě krásné dětství se spoustou zážitků se skvělými rodiči.

Zdroj: Flavio Viela

Článek Novorozené dítě ihned po porodu pozná hlas svého otce a přivítá ho tím nejúžasnějším způsobem se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.