Pak se posunul blíž

Nejdřív se nedělo nic, co by se dalo nějak jasně pojmenovat. Televize běžela, on se se mnou snažil mluvit tím nuceně milým způsobem, který mi vadil už dřív. V hlavě jsem si zase opakovala, jestli si to celé nevytvářím sama, protože máma ho pořád brala jako někoho úplně normálního a kdykoli jsem naznačila, že mi nesedí, spíš ho hájila. Po chvíli si přisedl blíž. Nebylo to nijak nápadné, ale bylo to blíž, než mi bylo příjemné. Automaticky jsem se odtáhla ke straně. Máma to viděla. Viděla, že si přisedl, i to, že jsem se odtáhla, ale nijak na to nereagovala. Já jsem to zaregistrovala hned a v tu chvíli jsem byla ještě víc ve střehu.

Pak mi položil ruku na koleno. Nebyl to letmý dotyk, který by se stal omylem nebo při nějakém pohybu. Prostě ji tam položil a nechal ji tam. Ještě ji lehce přitlačil, jako by čekal, co udělám. Já jsem v ten moment úplně ztuhla. Byla jsem v šoku a zároveň jsem se bála cokoli udělat. Máma seděla vedle nás a já jsem nedokázala udělat scénu přímo před ní. Jen jsem se na ni podívala, protože jsem automaticky čekala, že něco řekne nebo tu jeho ruku prostě sundá. Vůbec mě v tu chvíli nenapadlo nic promyšleného. Jen jsem čekala, že si toho všimne a zastaví to.

A ona neudělala nic

Máma se na jeho ruku na mém koleni krátce podívala a hned se zase dívala na televizi. Právě to se mnou pohnulo nejvíc. Ne ten samotný okamžik, ale to, že to viděla a nic neudělala. V jednu chvíli jsem cítila stud, zmatek a hlavně takový prázdný pocit, že jsem v tom najednou sama. Nevěděla jsem, jak se zachovat, a zároveň jsem cítila, že od ní nepřijde nic. On tu ruku stáhl až ve chvíli, kdy jsem stáhla nohy k sobě a posunula se co nejvíc ke kraji gauče. I tohle jsem udělala opatrně, skoro jako bych se snažila, aby to nebylo moc vidět. Dnes si na tom nejvíc pamatuju právě to ztuhnutí a ten pohled na mámu.

Po chvíli jsem jen řekla, že jsem unavená, a vstala jsem. Neřekla jsem pravý důvod. Byla jsem rozklepaná a měla jsem strach, že když to pojmenuju nahlas, stejně ze mě udělá tu, která přehání. Odešla jsem do pokoje a za sebou jsem slyšela jen obyčejné zvuky televize. Jako by se vůbec nic nestalo. To na mě dopadlo možná ještě hůř než ten samotný dotyk. Když se stane něco divného a ostatní se chovají úplně normálně, začne člověk skoro pochybovat sám o sobě, i když přesně ví, co se stalo. Seděla jsem v pokoji a snažila se nějak uklidnit, ale nešlo to.

Když jsem to zkusila říct

Máma za mnou po chvíli přišla a zeptala se, co zase vyvádím. Zkusila jsem jí říct, že mi vadilo, co udělal, ale hned to shodila. Obrátila to do toho, že si všechno moc beru a že na něj jsem od začátku zaujatá. V tu chvíli jsem přestala čekat, že mě ochrání. Nebyla to žádná velká hádka ani nic, co by se vyhrotilo do nějaké scény. Spíš to bylo krátké a studené a pro mě dost jasné. Došlo mi, že se nemám o co opřít. Už jsem nechtěla nic vysvětlovat ani obhajovat. Jen jsem chtěla, aby odešla a já mohla zavřít dveře.

Zbytek večera jsem seděla v pokoji a poslouchala, jestli nejde po chodbě. Nebrečela jsem nahlas. Byla jsem spíš otupělá a pořád jsem si v hlavě přehrávala ten moment na gauči, jeho ruku na mém koleni a mámin pohled, který po tom jen sklouzl a zmizel. Do té doby jsem si ještě namlouvala, že mi na něm jen něco nesedí a že možná přeháním svůj nepříjemný pocit. Od toho večera jsem to věděla jistě. Věděla jsem, že u něj nejsem v bezpečí. A stejně jistě jsem věděla i to, že máma to viděla a nezasáhla. To pro mě ten večer změnilo úplně všechno.

Článek Bylo mi 14 a matčin přítel mi položil ruku na koleno. Máma seděla vedle a dělala, že nevidí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Násilí je trestný čin

Mnoho žen, ale pozor, také i mužů, jak Dámský Deník psal, je oběťmi neuctivého chování. Domácí násilí je těžké téma a vůbec nejtěžší je se ozvat, postavit se agresorovi a situaci řešit. Někteří lidé to vydrží jen chvíli, jiní v tom ale žijí celý život. Či celé manželství. Domácí násilí probíhá zpravidla doma, za zavřenými dveřmi. A často má tendenci eskalovat, tedy stupňovat se, jak potvrzuje také web Policie.

Čtyři hodiny nepřetržitého násilí, mladou ženu brutálně zbil její přítel. Údajně šlo o přiměřený trest za to, co udělala

iZdroj fotografie: Pixabay

„Mě manžel bil jenom doma, na veřejnosti vystupoval jako největší dobrák. Snášela jsem to až moc dlouho, zpětně nechápu, že jsem to tak dlouho vydržela a nezakročila dřív. Pomohly mi kamarádky, ale také odborná pomoc, kterou jsem potají vyhledala, aby o tom manžel nevěděl,“ podělila se se svou zkušeností také paní Karolína V. z Mohelnice.

Osud jednoho popeláře

Domácí násilí může mít mnoho podob. Zatímco nejčastěji člověku přijde na mysl fyzické týrání, to psychické je ještě o něco častější, jak Dámský Deník zjistil. Týrání ale může být i sexuálního rázu, ekonomického rázu (zahrnuje kontrolu výdajů, zabránění přístupu k financím), nezřídka je možná také sociální izolace a v poslední době se objevuje také kybernetické násilí. Paní Marsha Widenerová čelila fyzickému násilí ze strany svého manžela Dona. Ten ovšem nebil pouze ji, ale také jejich děti. Don, povoláním popelář, ale nedávno zemřel.

Brutálně zmlátila 16měsíční dceru, která na následky zemřela. Urgence chůvy na sociálce o domácím násilí nikdo nebral v potaz

Marshe se po dlouhých letech opravdu ulevilo. O popel muže neměl nikdo zájem – děti, jeho sourozenci a už vůbec ne ona. A protože Don celý život pracoval s odpadky, rozhodla se, vzhledem k tomu, že se choval jako dobytek, pro adekvátní poslední rozloučení, píše také iHeart. Jeho popel s potěšením vysypala do popelnice a část zašlapala do země.

Článek Manžel jí celý život fyzicky ubližoval. Nyní je po smrti a žena konečně získala mír v duši se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Zavolal na linku 112 s tím, že si chce objednat pizzu 

Právě tímto gestem malý chlapec z blízkosti Říma zachránil svou rodinu před obrovským násilím. Ačkoli operátor v prvních vteřinách nechápal, co se mu chlapec snaží říct, začal si během rozhovoru všímat křiku na pozadí. Okamžitě si tedy podle webu Parenting uvědomil, že je chlapec nejspíše v nebezpečí, a záhy vyslal na adresu hlídku Carabinieri.

Angelina Jolie obvinila Brada Pitta z fyzického násilí. Ruku prý vztáhnul nejen na ní, ale i na děti

Odvaha a především inteligence desetiletého mladíka skutečně zafungovala, a on tak svým gestem zachránil celou rodinu před agresivním otcem. Jakmile hlídka dorazila na místo, útočník bil členy rodiny, za což mu nyní hrozí odnětí svobody a velké pokuty.

Chlapec se stal díky odvaze a chytrosti hrdinou 

Italská média, včetně Agenzia Nova, oslavovala chlapcův postoj jako příklad hrdinství a zdůrazňovala jeho nevídanou chytrost. Mladík dostal také pochvalu od italské obhájkyně práv dětí v regionu Lazio, podle které bylo jeho diskrétní volání o pomoc velmi účinné.

Čtyři hodiny nepřetržitého násilí, mladou ženu brutálně zbil její přítel. Údajně šlo o přiměřený trest za to, co udělala

iZdroj fotografie: PČR

Zároveň však upozornila také na nutnost lepší přípravy strážníků během řešení krizových situací. Nebylo to totiž poprvé, co se chlapec pokoušel přivolat pomoc. Dříve nicméně operátoři neinterpretovali jeho diskrétní požadavek správně. 

Článek Desetiletý chlapec hrdinou: Chytře přivolal policisty do svého domu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Psychické týrání mladé ženy 

Žena to neměla doma lehké již nějakou dobu, ovšem psychického týrání si začala skutečně všímat až poté, co ji manžel začal výrazně shazovat. Často jí říkal, že je úplně k ničemu, a naštvala jej naprosto každá banalita. „Psychické týrání je skryté. Trvalo, než jsem si to začala uvědomovat. Začalo to postupným snižováním sebevědomí. Každý den jsem slyšela, že mi nic nejde, byly to často banality. Poté začaly jeho cholerické výbuchy hněvu, rozbíjel nábytek, bála jsem se. Nutil mě i k sexu,“ popsala Bára s tím, že měla zakročit již dříve. 

Týral je a nakonec utekl od své ženy i 3měsíčního dítěte za milenkou. Nečekanou pomstu mu přichystala jeho vlastní matka

I přes tyto nepříjemnosti se však žena rozhodla zpočátku dát manželovi ještě šanci, neboť chtěla zachránit svou rodinu, a zejména dopřát rodinný život svým dětem. Dokonce navrhla i sezení na terapii, ovšem tu prý s agresí odmítal. „Snažila jsem se řídit podle partnerových pravidel, ale ani to nepomáhalo. Vše se poté zhoršilo s narozením druhého potomka,“ pokračovala zdrcená žena s tím, že již nemohla vydržet tlak, který na ni byl vyvíjen, a tak se rozhodla odejít. Šlo jí přitom pouze o to, aby její děti mohly vyrůstat v normálním prostředí. 

Nepomohla ani tchyně 

Bára se snažila hledat pomoc i u své tchyně, která však odmítala její přítomnost a pokaždé, co přišla, ji vyhnala: „Jeho matka mě vyhnala ze svého domu s tím, že dokud to nevyřešíme, nemám se tam ukazovat. Neměla jsem z její strany žádnou podporu, byla jsem na rodičovské dovolené. Odešla jsem za svou rodinou, do domu po mých prarodičích.“ Když už si však žena myslela, že je po všem, přišla ta největší rána. Ačkoli se chtěla s mužem normálně domluvit, aby se s dětmi stýkal a ony tak neztratily kontakt se svým otcem, raději se obrátil na soud. 

Soudní opatření a skutečné potíže 

Mezitím, co Bára ve strachu odešla z domácnosti, její bývalý partner podal předběžné opatření k soudu a začaly další strasti. „Soud nařídil, aniž by znal kontext mého odchodu, abych se okamžitě vrátila do bytu, ze kterého jsem zoufale odešla,“ vysvětlila žena s tím, že se nyní již nebojí o své zdraví, ale o budoucnost jejich dětí. Na DámskémDeníku jsme také psali o další oběti psychického týrání. Tehdy se však jednalo o 12letého chlapce, který byl terčem šikany ve škole a nakonec z neznámých důvodů zemřel. 

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ačkoli to vypadalo, že psychické týrání ženy bylo tím nejhorším obdobím, kterým si mohla projít, skutečné problémy jí začaly se soudními spory. Bára chce nyní za každou cenu dokázat přítomnost domácího násilí, kterou potvrdili i sami odborníci, ovšem soud k této skutečnosti stále nepřihlíží. Jedná se přitom podle webu ŠanceDětem o chování, které nejenže vyvolává u druhého strach a nutí jej podřizovat se druhému, ale může vyústit až ve fyzické násilí. 

Článek Domácí násilí způsobilo rozpad manželství. Žena se nyní bojí, že přijde o své děti se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Pár hodin po porodu utekla z nemocnice

V podobné situaci se ocitla i těhotná dívka z polské Toruně. Deset hodin po porodu utekla z nemocnice a vrátila se k partnerovi. Případ je složitější, protože jde o bezdomovkyni. „Nevidíme je, nechceme je vidět. Na ulici se žena kvůli bezpečí přizpůsobuje muži. Ví, že sama nepřežije. Je vystavena násilí i skupinovému znásilnění. Partner ji také týrá, ale pro ni je to lepší varianta,“ řekla prezidentka nadace Nie Tylko Matka Polka Agata Chyżewska-Pawlikowska rádiu Eska.

Organizace, která se ve městě stará o ženy bez domova, nabídla dívce pomoc. „Zorganizovali jsme sbírku a připravili vše, co novorozenec i matka potřebovali. Od začátku bylo jasné, že dítě půjde do adopčního centra,“ uvedla šéfka nadace s tím, že krátce po porodu dívka utekla z nemocnice, miminko i všechny věci tam nechala, nikomu nic neřekla a vrátila se k partnerovi do termálního stanu, který jako provizorní zimní noclehárnu zřídila charita.  

I když byla těhotná, zbil ji a znásilnil

Později vyšlo najevo, že na žádost dalších žen musela na místě, kde stany stály, zasahovat policie. Těhotná dívka ležela na zemi zkrvavená a potlučená, ale odmítla útok ohlásit. „Ukázalo se, že ji zmlátil a znásilnil její partner. Několik hodin poté porodila a musela nechat své dítě v nemocnici. Právě k němu se chtěla tak rychle vrátit. Bála se, že by ho jinak ztratila a neměla by kde žít. On a ten stan byli to jediné, co měla,“ vypráví prezidentka nadace.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Příběh dívky s šéfkou charitativní nadace otřásl. Upozorňuje na to, že bezdomovectvím se nikdo systematicky nezabývá. „Osamělé ženy bez domova jsou vystaveny skupinovému znásilňování, jsou bity a klesají na dno pouliční hierarchie. Potřebují mužského ochránce a to, že na nich i on páchá násilí, jim přijde nakonec normální,“ dodala prezidentka s tím, že pocit nejistoty je u nich tak velký, že jsou schopné podvolit se v podstatě ve všem.

Žena bez domova porodila na ulici

Život na ulici je pro těhotné ženy extrémně náročný. Přesto většinou nevyhledávají pomoc ani lékařskou péči. Podle serveru DailyMail ve čtvrti Tenderloin v americkém San Franciscu bezdomovkyně porodila dítě za bílého dne přímo na ulici. Pomáhali jí kolemjdoucí. Čtvrť je nechvalně proslulá drogově závislými bezdomovci. Matku i dítě převezli záchranáři do nemocnice. Na DámskémDeníku jsme psali i o jiné narkomance bez domova, které porodila miminko, jehož osud se zajímavě vyvinul.

Článek Hned po porodu utekla z nemocnice a zmizela. Bála se, že přijde o svého partnera se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.