Zima ve střední Evropě bude jiná, než si všichni mysleli. Meteorologové v posledních dnech změnili předpověď

Ještě 3. září psal analytický server Severe Weather o „velmi slabém sněhovém výhledu“ pro Evropu. Únor měl být podprůměrný prakticky v celé centrální, západní i jižní části kontinentu, klasický scénář mírné zimy s deštěm místo sněhu. Jenže 21. září vyšla aktualizace, která obraz posunula. Nový zářijový běh modelu ECMWF zlepšil výhled pro střed Evropy a měsíční rozpad ukazuje silný únorový sněhový trend. Česko do tohoto pásma geograficky spadá. Nejde o jistotu kalamity, ale o změnu směru, kterou stojí za to sledovat.

Co přesně se změnilo mezi 3. a 21. zářím

Severe Weather publikuje sezónní sněhové výhledy dvakrát měsíčně. První zářijová analýza z 3. září kreslila Evropu jako převážně deficitní zónu, tedy méně sněhu než dlouhodobý průměr téměř všude mimo Skandinávii a vysoké hory. Únor, tradičně nejsněhovější měsíc v nížinách střední Evropy, vycházel podprůměrně i pro Česko, Rakousko a Polsko.

O osmnáct dní později přišel nový modelový vstup. Zářijový běh ECMWF posunul střed Evropy z deficitu směrem k normálu až nadnormálu. Autor analýzy Andrej Flis výslovně píše, že „se začínají objevovat nadnormální oblasti“ a že únorový trend je pro centrální Evropu silný. Celková sezónní předpověď sněžení přitom „není nijak výrazná“; zlepšení se koncentruje právě do druhé poloviny zimy.

Prakticky řečeno: modely nepřeskočily z bláta do kalamity. Přeskočily z „všude málo“ na „slabší start, ale únor může překvapit“.

Proč se mluví o El Niñu a polárním víru

Za posunem stojí dva velké klimatické hráče. Prvním je El Niño. NOAA v září 2026 vydala El Niño Advisory s více než devadesátiprocentní šancí na velmi silnou až historickou událost během podzimu a zimy. Severe Weather používá výraz „super El Niño“, ale oficiální terminologie NOAA mluví opatrněji, o velmi silné události se 75% pravděpodobností, že podzimní index RONI překročí historický práh +2,5.

Druhým hráčem je stratosférický polární vír. Ten se letos formuje jako poměrně silný na tuto roční dobu a dobře organizovaný. Severe Weather ale zároveň čte v modelech signál středozimního zpomalení a možného narušení v lednu až únoru. A právě tady se oba faktory potkávají: silné El Niño mění velkorozměrové vlnění v atmosféře, posouvá tryskové proudění a zvyšuje šanci, že vlny proniknou do stratosféry a polární vír oslabí. Pokud k tomu dojde, chladný arktický vzduch se může rozlít do středních šířek a únor ve střední Evropě najednou vypadá úplně jinak než prosinec.

Meteoroložka Dagmar Honsová už v srpnu upozorňovala, že El Niño Evropu ovlivňuje jen nepřímo. Pro zdejší počasí zůstávají klíčové i tlakové výše, severoatlantická oscilace a chování tryskového proudění nad Atlantikem. Jinými slovy: El Niño otevírá dveře, ale kdo jimi projde, závisí na dalších faktorech.

Copernicus drží brzdu: Evropa jako celek míří k mírnější zimě

Než se necháme unést únorovým signálem, je potřeba vidět širší obraz. Oficiální sezónní výhled Copernicus z 10. září 2026 stále favorizuje pro Evropu nadprůměrné teploty a ve většině oblastí vlhčí režim. Teplotně by zima 2026/2027 měla být nad normálem, a to platí i pro střední Evropu.

Jak to jde dohromady? Překvapivě snadno. Nadprůměrně teplá zima jako celek může mít ve druhé polovině výraznější sněhové epizody. Stačí, aby se v lednu nebo únoru na pár týdnů prolomil polární vír a pustil dolů studený vzduch. Průměrná teplota sezóny zůstane nad normálem, ale sněhové úhrny v únoru mohou být nadprůměrné. Není to paradox, je to statistika.

Pro české srovnání: minulá zima 2025/2026 byla podle ČHMÚ srážkově devátá nejchudší od roku 1961. Zásoby vody ve sněhu ke konci února dosahovaly zhruba třetiny dlouhodobého průměru. I únor blízký normálu by proto veřejnost vnímala jako výrazný návrat zimy.

Kdy budeme vědět víc a jak moc tomu věřit

Sezónní předpovědi nejsou předpověď počasí na příští týden. Jsou to pravděpodobnostní výhledy, které ukazují anomálie oproti průměru, ne centimetry sněhu pro konkrétní město. Copernicus výslovně uvádí, že denní počasí za horizontem dvou týdnů přesně předpovědět nelze a že spolehlivost roste s každou měsíční aktualizací.

Co to znamená v praxi:

• Říjen a listopad přinesou další aktualizace modelů. Každá zpřesní obraz.
• Lednový výhled bude pro únor 2027 podstatně spolehlivější než cokoli, co máme dnes.
• Konkrétní sněhové epizody půjde předpovědět 10 až 15 dnů předem, ne dříve.
• Regionální rozpad pro Česko dnes v otevřených zdrojích neexistuje. Poctivě lze říct jen to, že případný nadprůměrný sníh by se nejsnáze projevil ve vyšších polohách a pohraničních pohořích.

Co si z toho odnést

Nejspravedlivější čtení aktuálních dat zní takto: zima 2026/2027 pravděpodobně nebude plošně krutá ani plošně bezzimní. Prosinec a leden mohou být mírnější, ale únor dostal v modelech otevřenější a sněhovější scénář pro střední Evropu. Klíčovou neznámou zůstává polární vír; pokud se v lednu nebo únoru naruší, otevře se okno pro zimní epizody, na které jsme v posledních letech skoro zapomněli.

Sněhová lopata v garáži by letos neměla sbírat prach. Aspoň ne celou zimu.