Příběhy lidí, kteří se ocitli na hranici života a smrti, fascinují lidstvo po staletí. Jedním z nejznámějších případů posledních let je příběh Američanky Tiny Hinesové, který neunikl pozornosti redakce Dámského Deníku. Ta byla podle lékařů téměř půl hodiny klinicky mrtvá – přesto se jí podařilo vrátit se zpět do života. A to, co po probuzení popsala, dodnes vyvolává otázky nejen mezi veřejností, ale i mezi vědci.

Náhlý kolaps a boj o život

V únoru roku 2018 se Tina Hinesová z americké Arizony chystala s manželem na výlet do hor. Den začal zcela obyčejně, ale během chvíle se změnil v boj o život. Žena totiž náhle zkolabovala – zastavilo se jí srdce, jak popisuje také ve videu, kterého si redakce Dámského Deníku všimla na YouTube.

Šokující příběh 8letého chlapce, který prodělal klinickou smrt

iZdroj fotografie: Depositphotos

Její manžel Brian okamžitě zahájil kardiopulmonální resuscitaci. V oživování pokračovali i záchranáři a lékaři. Celkem byla Tina během převozu i v nemocnici resuscitována šestkrát. Její srdce přestalo bít na celých 27 minut, což znamenalo stav klinické smrti. Lékaři přitom rodinu upozorňovali, že pokud se ji podaří oživit, může utrpět vážné poškození mozku. Překvapivě se však její životní funkce začaly postupně stabilizovat a už o den později byla při vědomí.

Záhadný vzkaz po probuzení

Když se Tina probudila, měla v krku dýchací trubici a nemohla mluvit. Gesty proto požádala o papír a tužku. Na lístek pak napsala krátký vzkaz: „Je to skutečné.“ Později vysvětlila, že během klinické smrti prožila velmi silný zážitek. Popsala pocit absolutního klidu a míru.

Podle svých slov viděla postavu, kterou vnímala jako Ježíše, stojícího před zářivým světlem. Barvy prý byly neobyčejně jasné a celé prostředí působilo velmi skutečně. Přestože byla pryč jen několik desítek minut, měla pocit, jako by tam strávila mnohem delší dobu. Po návratu se rozhodla o svém zážitku otevřeně mluvit a sdílet ho s ostatními.

Co říká věda o zážitcích blízké smrti

Zkušenosti podobné té, kterou popisuje Tina Hinesová, nejsou úplně výjimečné. Odborníci je označují jako tzv. zážitky blízké smrti. Podle některých odhadů je zažije přibližně 10-20 % lidí, kteří přežijí srdeční zástavu nebo jiný stav ohrožující život.

Jednou z největších vědeckých studií zabývajících se tímto fenoménem byl projekt AWARE (Awareness during Resuscitation), vedený lékařem Samem Parniou. Redakce Dámského Deníku se o tento výzkum, do něhož se zapojilo 15 nemocnic a sledovalo se více než 2000 případů srdeční zástavy, zajímala blíže. Z pacientů, kteří přežili a byli schopni rozhovoru, uvedlo asi 9 % zkušenost odpovídající zážitku blízké smrti.

Výzkum zároveň dle Wikipedie ukázal, že někteří pacienti během resuscitace popisovali pocity odloučení od těla, mimořádnou jasnost myšlení nebo pozorování okolí. Tyto vzpomínky se objevily i přes to, že pacienti byli z lékařského hlediska v bezvědomí.

Mozek může zůstat aktivní i po zástavě srdce

Novější studie přinášejí další překvapivé poznatky. Výzkum z lékařské fakulty NYU například naznačuje, že během srdeční zástavy může mozek vykazovat aktivitu spojenou s vědomým myšlením ještě dlouhé minuty po zastavení srdce.

„Viděl jsem peklo a nepřál bych ho ani svým největším nepřátelům.“ Pastor popsal osm hodin hrůzy během klinické smrti

Podle některých výsledků zveřejněných na webu WashingtonSquareNews si až 40 % pacientů, kteří přežili srdeční zástavu, pamatuje určité vjemy nebo snové zážitky z období, kdy byli považováni za klinicky mrtvé. To naznačuje, že lidské vědomí může fungovat jinak, než si věda dosud myslela. Zatím však neexistuje jednoznačné vysvětlení, zda jsou tyto zážitky výsledkem neurologických procesů v mozku, nebo něčeho, co věda zatím nedokáže popsat.

Příběh Tiny Hinesové tak zůstává jedním z nejznámějších svědectví o tom, co lidé prožívají během klinické smrti. Pro jedny je důkazem existence života po smrti, pro jiné jde o fascinující, ale stále nevysvětlený proces v lidském mozku. Jisté je pouze jedno – okamžiky na hranici života a smrti stále patří mezi největší záhady medicíny. A každý podobný případ přináší další otázky, na které věda teprve hledá odpověď.