Legendární zpěvačka Yvetta Simonová neztrácí nadhled ani ve svých 97 letech. Na rozdíl od mnoha svých vrstevníků totiž mluví o stáří s humorem, ale také s upřímností. V nedávných rozhovorech prozradila, že i když žije spokojeně v penzionu, nelíbí se jí, jak se v Česku zachází s důchodci. Nebojí se přitom kritizovat politiky, kteří na ně prý zapomínají.

Tajemství vitálního stáří

„Důchoďáku já říkám penzion. Takže jsem v penzionu a nic se neděje. A léta běží, vážení,“ řekla s úsměvem čerstvá oslavenkyně, která i po devadesátce působí neuvěřitelně vitálně. Ačkoli kolem ní kolují různé dohady o nové lásce, Simonová je rychle utnula. „Nemám žádného přítele, to musím všechny zklamat. Mám jen známé a kamarády,“ přiznala.

„Chtěla bych vidět politiky, jak by vyžili z mého důchodu,“ píše Eva (79). Aby poplatila měsíční náklady, musí dělat nechutné věci

Energie a dobrá nálada jí ale rozhodně nechybí. Sama prozradila, že tajemství jejího zdraví je jednoduché – zůstat v pohybu. „Každý je nějak utvořený. Někdo vydrží déle, někdo méně. Musím se trochu hýbat, ale teď už ani necvičím tolik, jen rozhýbu tělo. Někdy to nejde, stačí, aby člověk podstoupil nějaké operace. Je to spíš náhoda. Abych se cítila lépe, cvičím denně pilates,“ rozpovídala se podle webu AhaOnline během nedávných rozhovorů.

Důchodci a jejich typické problémy 

V těch se navíc otevřeně pustila do tématu, které trápí většinu českých seniorů – nízké důchody. Podle Simonové by politici měli začít víc vnímat, v jak těžké situaci se starší lidé často nacházejí. „To, co se děje kolem důchodů, není nic příjemného. Politici si řeknou: ,Oni jsou staří, těm už nic nechybí.‘ Není to pravda. Je velice složité, aby lidé byli spokojení a dokázali to utáhnout bez pomoci vnoučat, dětí či pravnuků. To prostě nejde,“ řekla zpěvačka.

„Dcery mě chtějí vyhodit z bytu. Peníze jsou pro ně důležitější než já,“ stěžuje si 78letá důchodkyně

iZdroj fotografie: iStock

Simonová rovněž upozorňuje, že starší generace má často pocit bezmoci, protože se nemá jak bránit. „Senior je senior, ten se nemůže ničemu bránit,“ dodává smutně. Přestože si nestěžuje na svůj život a snaží se zůstat pozitivní, její slova odrážejí realitu, se kterou se potýká mnoho českých důchodců – zvyšující se náklady, nízké příjmy a pocit, že jsou téměř neviditelní.