Západonilská horečka je už i v Německu. Žádná vakcína, žádná léčba a WHO říká, že sezóna teprve začíná

24. července vydala WHO/Europe výzvu, která zní jako paradox: západonilský virus v Evropě sílí, ale sezóna teprve nabíhá. Pro lidi neexistuje schválená vakcína. Neexistuje specifické antivirotikum. Léčba je čistě podpůrná: tekutiny, analgetika, v těžkých případech jednotka intenzivní péče. Přesto nejde o panický alarm. Jde o mobilizaci veřejného zdravotnictví v momentě, kdy se ještě dá něco dělat: hlídat komáry, informovat lidi, chránit krevní zásoby. Protože jakmile se přenosová sezóna přehoupne přes svůj vrchol někdy v srpnu a září, už se jen počítají následky.

Virus, který se v Německu zabydlel

Západonilský virus není v Německu novinkou léta 2026. Robert Koch-Institut (RKI) v červnovém epidemiologickém bulletinu označuje části Braniborska, Berlína, Saska, Saska-Anhaltska a Durynska za oblasti, kde virus cirkuluje už několik let. V roce 2024 se lidské případy poprvé objevily i v severozápadním Německu, o rok později v Bavorsku. RKI výslovně počítá s dalším rozšířením.

Jak se tam dostal? Studie Bernhard-Nocht-Institutu pro tropickou medicínu z května 2026 popsala Maďarsko jako klíčový evropský uzel, odkud se virus šíří severozápadní trasou přes Rakousko do Německa. Roli hrají ptačí tahy, mokřady a prodlužující se sezóny komárů rodu Culex. Člověk je v tomto cyklu slepá ulička: nakazí se štípnutím infikovaného komára, ale virus dál nepředává. Jenže to neznamená, že je v bezpečí.

Čísla, která ukazují směr

K 5. srpnu 2026 eviduje ECDC v Německu zatím jeden lokálně získaný lidský případ. Zdánlivě málo. Jenže kontext mění perspektivu:

• Itálie vede se 139 případy, následuje Řecko (61), Španělsko (17), Severní Makedonie (13), Rumunsko (6) a Francie (4).
• V roce 2024 mělo Německo za celou sezónu 27 lokálně získaných lidských případů. V roce 2025 jen dva.
• Zvířecí data z Friedrich-Loeffler-Institutu ukazují výrazný kontrast: v roce 2024 bylo v Německu potvrzeno 204 případů u koní a 82 u ptáků, zatímco v roce 2025 pouze 4 u koní a 21 u ptáků.

Zvířecí surveillance přitom funguje jako předstihový ukazatel: nálezy u ptáků a koní předcházejí lidským případům. Jeden humánní případ na začátku srpna proto nemusí znamenat klidnou sezónu. Znamená, že sezóna začala.

Proč stále chybí vakcína

Otázka, která se nabízí: jak je možné, že po desetiletích výzkumu nemáme proti západonilskému viru ani vakcínu, ani lék? Veterinární vakcíny pro koně přitom existují. Odpověď tkví v povaze samotné infekce. Sedmdesát až osmdesát procent nakažených lidí nemá vůbec žádné příznaky. Asi pětina prodělá horečnaté onemocnění s bolestmi hlavy a těla. Těžký neuroinvazivní průběh (encefalitida, meningitida, ochrnutí) postihne zhruba jednoho ze 150 nakažených. Podle CDC méně než jedno procento všech infikovaných rozvine těžké postižení centrálního nervového systému a asi desetina z nich zemře.

Právě ta vzácnost těžkého průběhu paradoxně brzdí vývoj vakcíny. Klinické studie potřebují dostatečný počet těžkých případů, aby prokázaly účinnost, a u nemoci, kde většina nakažených ani neví, že ji měla, je to metodicky mimořádně obtížné. Neznamená to, že se nepracuje. Znamená to, že jediná reálná ochrana zůstává tam, kde byla vždycky: mezi člověkem a komárem.

Co to znamená pro Česko

Česká republika není na mapě západonilské horečky prázdným místem. Státní zdravotní ústav eviduje sedm autochtonních lidských případů: jeden pravděpodobný v Moravskoslezském kraji v roce 2013, pět v Jihomoravském kraji v roce 2018 a jeden tamtéž v roce 2019. ECDC navíc za rok 2024 uvádí pro Česko dva lokálně získané případy. Virus byl zachycen i u komárů na jižní Moravě a v jižních Čechách.

Podle veřejně dostupných doporučení SZÚ a Ministerstva zdravotnictví platí pro Česko konkrétní pravidlo: kdo se vrátí z oblasti s prokázaným místním přenosem, má odložit dárcovství krve, krevních derivátů, orgánů, tkání i buněk o 28 dní. Není to formalita: virus se může přenést transfuzí, a právě proto ECDC vydává týdenní přehledy zasažených oblastí.

Jak se chránit, když vakcína neexistuje

Praktická ochrana je překvapivě jednoduchá. Vyžaduje disciplínu, ne technologii:

• Repelent s účinnými látkami DEET, pikaridin nebo IR3535: nanášet na odkrytou kůži, u malých dětí vždy dospělý, nikdy ne na ruce ani kolem očí a úst.
• Oblečení: dlouhé rukávy, dlouhé nohavice, světlé barvy.
• Časování: omezit pobyt venku za soumraku a za úsvitu, kdy jsou komáři Culex nejaktivnější.
• Bariéry: sítě do oken a dveří, moskytiéra nad postelí nebo kočárkem, ventilátor či klimatizace.
• Likvidace líhnišť: vylévat misky pod květináči, sudy na dešťovou vodu zakrývat, nevytvářet stojatou vodu v okolí domu.

Kdy k lékaři? Inkubační doba je obvykle dva až šest dní, může se protáhnout až na čtrnáct. Vysoká horečka, ztuhlost šíje, zmatenost, třes, křeče nebo svalová slabost po pobytu v zasažené oblasti: to jsou signály, které nesnesou odklad.

Západonilská horečka není masová hrozba, která by měla měnit letní plány. Je to sezonní riziko, které se rok od roku posouvá na sever, a jedinou obranou proti němu zatím zůstává komár, který vás neštípne.