Vytápění dřevem mělo být úspora. Teď jeho cena prudce roste

Vytápění dřevem mělo být úspora. Teď jeho cena prudce roste a zpracovatelé říkají, že ho v Česku začíná být málo

Prostorový metr suchého tvrdého dřeva stojí v průměru 2 440 korun, meziročně o víc než pětinu víc. A levné kalamitní dříví, které trh roky zásobovalo, dochází.

i Zdroj fotografie: Vyacheslav Argenberg - licence CC BY 4.0
                   

Kdo si v posledních letech pořídil zplyňovací kotel nebo krbovou vložku, počítal s jednoduchou matematikou: dřevo je levné, lesy ho mají dost a plyn bude vždycky dražší. Ta rovnice platila. Ještě v roce 2024 stál prostorový metr palivového dřeva v průměru 1 501 korun. Dnes, na začátku listopadu 2026, ukazuje cenová mapa Srovnejdřevo u tvrdého suchého dřeva průměr 2 440 Kč/prms včetně dopravy. To je úroveň, která se nebezpečně blíží panickým cenám z podzimu 2022, kdy metr přesahoval 2 580 korun. Podle oborových zástupců citovaných ČTK zdražilo dřevo, pelety i brikety meziročně o dvacet i více procent. A tentokrát za tím nestojí válka na Ukrajině, ale něco méně dramatického, a o to hůř řešitelného.

Proč dřevo zdražuje: tři vrstvy jednoho problému

Vysvětlení má tři patra, která se v běžné debatě mísí do jedné zkratky „dřeva je málo“. První patro je prosté: dražší nafta, energie a práce v lese zdražují těžbu, zpracování i dopravu. Druhé patro je sezonní: kdo kupuje suché tvrdé dřevo v říjnu nebo listopadu, platí vždy víc než v květnu. Třetí patro je strukturální a nejdůležitější.

Česko má za sebou roky masivní kůrovcové kalamity, kdy lesy chrlily obrovské objemy nahodilé těžby. Část toho dříví, méně kvalitní, poškozené, levné, končila jako palivo. Jenže kalamita ustupuje. Zpráva ministerstva zemědělství za rok 2024 uvádí celkovou těžbu 17,80 milionu kubíků a pokles podílu nahodilé těžby na 45 %. Zároveň roste podíl kulatinových výřezů, tedy kvalitnějšího dřeva pro pily, na úkor paliva a vlákniny. Jednoduše řečeno: lesy produkují víc hodnotného dřeva a méně toho levného, z něhož se topí.

Petr Pražan, předseda Společenstva dřevozpracujících podniků, popsal situaci ještě ostřeji. Malý objem kůrovcového dříví ve třetím kvartálu 2025 podle něj vyvolal ve druhé polovině roku „značný nedostatek jehličnaté pilařské kulatiny“. Pily bojují o surovinu s energetikou i s exportem. A domácnosti, které chtějí suché tvrdé dřevo s dopravou, stojí na konci tohoto řetězce.

Co „málo dřeva“ znamená, a co ne

České lesy nemizí. Přírůst dřeva v lesích je podle surovinové politiky ministerstva zemědělství vyšší než současná celková spotřeba. Export surového dříví v roce 2024 dokonce meziročně klesl o 1,4 milionu kubíků, zatímco dovoz stoupl. Populární teze „dřevo mizí hlavně na vývoz“ tak v datech neobstojí.

Co ale ubývá, je konkrétní sortiment: levné nízkojakostní dříví, které domácnosti v předchozích letech kupovaly za zlomek dnešních cen. A suché tvrdé palivo (buk, dub, habr), které je připravené k okamžitému topení, je v nabídce čím dál vzácnější. Regionální rozdíly jsou přitom markantní:

  • Benešov: 2 278 Kč/prms (tvrdé suché)
  • Telč: 2 307 Kč/prms
  • Frýdek-Místek: 2 629 Kč/prms
  • Aš: 2 679 Kč/prms

Rozpětí přes čtyři sta korun na prostorový metr ukazuje, že „průměrná cena v Česku“ je abstrakce. Pro domácnost na Vysočině, kde dřevem topí 19 % bytů, vypadá realita jinak než pro Pražana s plynovým kondenzačním kotlem.

Dřevo vs. plyn vs. čerpadlo: kdo vyhrává v roce 2026

Podle kalkulátoru Stavit.cz vychází při roční potřebě 20 000 kWh tepla provozní náklady takto:

Zdroj vytápěníRoční provozní nákladCena za 1 kWh
Zplyňovací kotel na dřevo24 000–56 000 Kč1,20–2,80 Kč
Tepelné čerpadlo37 600–42 000 Kč1,88–2,10 Kč
Kondenzační plynový kotel47 000 Kč2,35 Kč
Přímotopy / elektrokotel71 800–87 800 Kč3,59–4,39 Kč

Dřevo stále vychází nejlevněji, ale jen ve spodní části rozpětí, tedy u domácnosti s moderním kotlem, vlastním skladem a nákupem mimo sezonu. Kdo kupuje suché tvrdé dřevo v listopadu s dopravou, pohybuje se v horní části rozpětí a rozdíl oproti tepelnému čerpadlu se dramaticky zmenšuje. Oborový model Klastru Česká peleta pro rok 2025 uváděl roční náklad na dřevo 22 tisíc korun proti 41 tisícům u plynu, ale to počítalo s cenami, které už neplatí.

Jak topit dřevem a nepřeplatit

Podle dat ČSÚ topí palivovým dřevem jako hlavním zdrojem přes 313 tisíc českých domácností, z toho téměř 298 tisíc v rodinných domech. Pro většinu z nich dřevo zůstává rozumnou volbou, pokud změní návyky.

Klíčové je načasování nákupu. Oborové zdroje shodně uvádějí, že cena během zimy dál roste a stabilizace přichází až po topné sezoně, typicky od dubna do června. Kdo kupuje v květnu syrové dřevo a nechá ho rok schnout, ušetří stovky korun na každém prostorovém metru.

Muž seká dřevo sekerou iZdroj fotografie: Piqsels
Každodenní tvrdá práce není Ivanovi cizí

Druhou cestou je samovýroba přes Lesy ČR. Od května 2025 nabízejí nejnižší kategorii jehličnatého dříví od 200 Kč/m³, u tvrdých listnáčů začíná cena na 1 100 Kč/m³. Limit je 35 kubíků na osobu a rok. Vyžaduje to motorovou pilu, fyzickou kondici a ochotu jet do lesa, ale cenový rozdíl oproti 2 440 Kč/prms za hotové suché dřevo s dopravou je propastný.

Co čekat příští sezonu

Krátkodobě oborové zdroje očekávají další sezonní tlak nahoru. Strukturálně ale zůstává klíčová otázka, zda se „levný přebytek“ z kalamitních let ještě vrátí. Útlum kůrovce, nižší těžba a přechod k normálnějšímu lesnímu hospodaření naznačují, že ne. Dřevo jako palivo nezmizí, přírůst v lesích to nedovolí. Ale doba, kdy bylo automatickou pojistkou proti drahým energiím, skončila. Výhodné zůstává pro toho, kdo má kotel, sklad, plán a nakupuje dřív, než přijdou mrazy.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lukáš Jírovec

Zobrazit další články