Vysvědčení ze střední školy vám může zvýšit důchod o tisícovku měsíčně. ČSSZ ale samo od sebe nic nepřidá

Česká správa sociálního zabezpečení informace o studiu od škol ani jiných institucí nepřebírá. Na rozdíl od zaměstnání, kde zaměstnavatel každý rok posílá evidenční list důchodového pojištění, u studia žádné automatické hlášení neexistuje. Výsledek? Tisíce lidí jdou do důchodu s kratší dobou pojištění, než na jakou mají nárok, a s nižší procentní výměrou. Stačí přitom vytáhnout ze šuplíku maturitní vysvědčení a vědět, kam s ním.

Kdy je tisícovka reálná a kdy jde spíš o stovky

Klíčem k pochopení je jedno číslo: 80 %. Studium patří mezi takzvané náhradní doby pojištění a ty se do výpočtu důchodu započítávají jen z osmdesáti procent. Jeden kalendářní rok studia po 18. roce věku se tedy nepočítá jako celý rok, ale jako 0,8 roku.

Pro důchody přiznávané v roce 2026 platí sazba 1,495 % výpočtového základu za každý celý rok pojištění. Při osobním vyměřovacím základu kolem 48 000 korun vychází jeden rok studia po osmnáctinách na zhruba 337 korun měsíčně navíc. Čtyři roky, typicky vysoká škola, pak znamenají přibližně 1 350 korun. Tisícovka měsíčně je tedy realistická u delšího studia. U samotné střední školy, kde velká část studia spadá do období před 18. narozeninami, půjde častěji o nižší stovky.

I ty stovky ale mají smysl. Za dvacet let pobírání důchodu je rozdíl 400 korun měsíčně téměř sto tisíc korun.

Tři éry studia, tři různá pravidla

Ne každé studium se počítá stejně. Rozhodující je, kdy probíhalo:

• Před 1. lednem 1996 — započítává se doba studia po ukončení povinné školní docházky do 18 let a navíc prvních 6 let studia po 18. roce věku.
• Od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2009 — hodnotí se už jen prvních 6 let po 18. roce.
• Po 31. prosinci 2009 — běžné studium se pro starobní důchod standardně nepočítá. Výjimka platí od 1. ledna 2026: úspěšně dokončené první doktorské studium v prezenční formě, maximálně v rozsahu 4 let, a i to jen z 80 %.

Ve všech případech platí ještě jedna podmínka, o které se mluví málo: náhradní doby se uznají jen tehdy, když má pojištěnec alespoň jeden rok „skutečné“ účasti na důchodovém pojištění v Česku. Samotné studium bez jediného odpracovaného roku nárok na starobní důchod nezaloží.

Jak zjistit, jestli vám studium v evidenci chybí

Nejrychlejší cesta vede přes ePortál ČSSZ a službu Moje konto. Po přihlášení bankovní identitou, datovou schránkou nebo Identitou občana uvidíte informativní výpis konta, tedy evidované doby pojištění, náhradní doby i takzvaná neevidovaná období. Pokud studium chybí, přímo v Moje konto můžete poslat žádost o doplnění a přiložit sken vysvědčení, maturitního vysvědčení, výučního listu, indexu nebo diplomu.

Pozor na častý omyl: Informativní důchodová aplikace (IDA) na stejném portálu umožňuje studium vložit pro orientační odhad důchodu, ale do skutečné evidence ČSSZ se tím nic neuloží. Kdo si myslí, že studium „zadal“, protože ho vyplnil v IDA, může být při žádosti o důchod nemile překvapen.

Alternativně lze doklady předložit osobně na kterékoliv okresní správě sociálního zabezpečení, kde z originálu pořídí ověřenou kopii a předají ji do evidence.

Co dělat, když vysvědčení nemáte

Ztracené vysvědčení neznamená ztracené peníze. Potvrzení o době studia může vydat přímo škola. Pokud škola zanikla, výpis by měl poskytnout příslušný archiv, jehož adresu sdělí Ministerstvo školství. Teprve když nelze dohledat ani školu, ani archivní stopu, vzniká reálný problém s prokazováním.

Důležité je načasování. Kdo studium doloží ještě před podáním žádosti o důchod, vyhne se průtahům; zákonná lhůta pro rozhodnutí o starobním důchodu je 90 dnů a závisí i na tom, zda jsou všechny podklady v evidenci. Kdo naopak zjistí chybu až z doručeného rozhodnutí, má 30 kalendářních dnů na písemné námitky. Po uplynutí této lhůty je situace komplikovanější a vyžaduje individuální konzultaci s OSSZ.

Proč nekontrolovat konto až těsně před důchodem

Nejohroženější skupinou jsou dnes lidé narození přibližně mezi lety 1961 a 1971, dnešní padesátníci a šedesátníci, jimž chybějící studium může krátce před důchodem rozhodovat nejen o výši procentní výměry, ale i o splnění potřebné doby pojištění. Kdo má v evidenci „díru“ a zjistí to až při sepisování žádosti, riskuje odklad i nižší důchod.

iZdroj fotografie: iStock

Podle Příručky budoucího důchodce, kterou ČSSZ aktualizovala v únoru 2026, je ideální zkontrolovat si konto s dostatečným předstihem, nejlépe několik let před plánovaným odchodem do důchodu. Doplnění evidence trvá obvykle jen několik dnů, ale dohledávání archivních dokladů může zabrat týdny.

Pět minut na ePortálu dnes může znamenat tisíc korun měsíčně po zbytek života. Vysvědčení ze šuplíku má svou cenu, ale jen tehdy, když ho ČSSZ skutečně uvidí.