Vláda schválila nové penzijko. Kdo zůstane u starého produktu, může podle ekonomů přijít o statisíce korun

V pondělí 24. srpna 2026 vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření, kterou ministerstvo financí prezentuje pod názvem „Lepší penzijko“. Nejde o zbrusu nový produkt, jde o přestavbu stávajícího třetího pilíře. Nižší poplatky, chytřejší rozložení investic podle věku, štědřejší státní příspěvky pro mladé. A hlavně: konec transformovaných fondů, ve kterých stále leží přes 1,6 milionu smluv. Právě klienti těchto fondů mají podle ekonomů z IDEA/CERGE-EI nejvíc co ztratit, pokud budou čekat.

Milion korun v modelovém příkladu, z čeho se skládá

Ministerstvo financí ve své červnové prezentaci představilo modelový příklad: člověk, který spoří od 30 do 65 let, vkládá tisíc korun měsíčně a dostává tři sta korun od zaměstnavatele. V dnešním nastavení by v 65 letech měl v dnešních cenách zhruba 600 tisíc korun. Po reformě 1,64 milionu. Rozdíl přesahuje milion.

Jenže ten milion není jen o přechodu z jednoho produktu na druhý. Rozpadá se na tři složky:

• 274 540 Kč – efekt dřívějšího vstupu (spoření od 30 místo od 40 let)
• 416 941 Kč – přechod na strategii životního cyklu místo konzervativního fondu
• 348 677 Kč – nižší poplatky za správu

Samotné „zůstání u starého produktu“ tedy nevysvětluje celý rozdíl. Značná část stojí na tom, že člověk začne spořit dřív a spoří déle. Model navíc počítá s výnosem akcií 7,5 % ročně, dluhopisů 4 % a inflací 2,5 %. Jsou to rozumné předpoklady, ale nejsou to záruky.

Co se vlastně mění a pro koho

Reforma přináší několik konkrétních posunů:

Poplatky. Strop za správu klesá na 0,5 % ročně u transformovaných, konzervativních, smíšených a dynamických fondů. Výkonnostní poplatek u těchto fondů mizí úplně. Dnes přitom transformované fondy smějí účtovat 0,8 % plus 10 % ze zhodnocení, ostatní účastnické fondy až 1 % plus 15 %.

Strategie životního cyklu. Nově se stává výchozím nastavením. V praxi to znamená, že třicátník bude mít portfolio složené převážně z akcií, a jak se bude blížit k důchodu, podíl dluhopisů a konzervativnějších nástrojů automaticky poroste. Dnes si většina klientů volí konzervativní fond, nebo v transformovaném fondu nemá na výběr vůbec.

Zvýhodnění mladých a dětí. Státní příspěvek pro lidi do 30 let se zdvojnásobuje na 40 % z měsíčního vkladu. U dětí stačí vklad od 100 korun měsíčně, aby nárok na příspěvek vznikl. Navíc si mladí do 36 let budou moci po deseti letech spoření jednorázově vybrat až třetinu vlastních vkladů, třeba na bydlení.

Konec transformovaných fondů. Kdo sám nepřejde, bude k 31. prosinci 2036 automaticky převeden do konzervativního fondu DPS. Do té doby ale může v transformovaném fondu klidně zůstat. Žádná okamžitá sankce nehrozí.

Proč je pasivita nejdražší chyba

Ke 30. červnu 2026 evidovalo ministerstvo financí ve třetím pilíři téměř 3,9 milionu neukončených smluv. Z toho 1 614 284 stále běží ve starém penzijním připojištění. Přechody už probíhají; jen ve druhém čtvrtletí 2026 vzniklo přes 35 tisíc nových smluv DPS s převodem prostředků ze starého režimu. Ale tempo je pomalé.

Ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník z IDEA/CERGE-EI ve své lednové studii spočítali, že české dynamické fondy zaostávaly za globálními akciovými fondy zhruba o 5,5 procentního bodu ročně. Poplatky mohou v horizontu čtyřiceti let spolknout až polovinu budoucího majetku. Jejich simulace ukazuje, že při spoření 1 100 korun měsíčně po čtyřicet let může dnešní poplatková struktura ubrat přes 1,7 milionu korun z finálního výsledku.

Největší problém přitom není „nevypovědět staré penzijko hned zítra“. Je to roky trvající setrvání v transformovaném fondu u lidí, kteří mají před sebou dvacet, třicet let spoření, a přitom drží peníze v režimu s minimálním, často podinflačním výnosem. Každý další rok v takovém fondu snižuje efekt složeného zhodnocení. A ten se nedá dohnat.

Není to rada pro každého

Asociace penzijních společností vládní model otevřeně zpochybňuje, hlavně kvůli poplatkovému stropu, který podle ní leží pod náklady. To je hlas sektoru, který má na výši poplatků přímý obchodní zájem. Ale i bez ohledu na lobbistické pozice platí, že model ministerstva je optimistický scénář, ne univerzální výsledovka.

Kdo má do penze méně než pět let, pro toho může starý produkt s garancí nezáporného zhodnocení dávat smysl. Kdo počítá s výsluhovou penzí sjednanou ve staré smlouvě, převodem o ni přijde. A kdo přechází, měl by vědět, že při převodu do DPS se zachovávají naspořené peníze, státní příspěvky, příspěvky zaměstnavatele i spořicí doba; nejde o výpověď s pokutou. Poplatek za převod může činit maximálně 800 korun, a to jen u smluv kratších než pět let.

Kdy jednat

Účinnost novely ministerstvo navrhuje k 1. lednu 2027, případně k 1. dubnu 2027 podle tempa legislativního procesu. Konec transformovaných fondů je až za deset let. Čas tedy je, ale není nekonečný. Vládní model počítá i s dopadem na měsíční rentu: ta má v reformovaném systému narůst z necelých 2 700 korun na 8 667 korun měsíčně po dobu dvaceti let. Rozdíl šesti tisíc měsíčně v důchodu, to už není abstraktní číslo z prezentace, to je jiný život.