Viděli jste video s Babišem nebo Fialou, jak radí investovat? Je falešné. Žena z Česka kvůli němu přišla o 780 tisíc Kč

Případ, který olomoucká policie zveřejnila 30. května 2025, není ojedinělý. Podobná deepfake videa se v Česku šíří nejméně od roku 2023, na Facebooku, YouTube i na falešných stránkách napodobujících zpravodajské weby. Mění se tváře, mění se platformy, ale scénář zůstává pozoruhodně stejný: známá tvář, slib bezrizikového zisku, odkaz na neznámý web a pak telefonát od „makléře“, který oběť krok po kroku vede k převodu peněz. Umělá inteligence tady nevymyslela nový podvod. Jen starému investičnímu podvodu nasadila důvěryhodnou masku.

Jak seniorka přišla o 780 tisíc za pár dnů

Všechno začalo videem na internetu. Podle policie v něm vystupovali Fiala a Babiš a doporučovali investici s mimořádným výnosem. Žena klikla na odkaz a vyplnila telefonní číslo. Ozvala se „makléřka“ a přesvědčila ji k první platbě, 6 500 korun. Částka záměrně nízká, aby nevzbudila podezření.

Pak se ozval druhý „makléř“. Ukázal jí falešnou investiční platformu, kde její vklad údajně rostl. Grafika vypadala profesionálně, čísla šla nahoru. Žena poslala dalších 525 tisíc korun. A když podvodníci usoudili, že elektronické převody už vyčerpali, změnili taktiku: přesvědčili ji, aby v hotovosti vybrala 250 tisíc korun a předala je kurýrovi, který si pro ně přijel osobně. Celková ztráta přesáhla 780 tisíc korun. Žena podvod oznámila 29. května 2025.

Klíčové je, jak plynule se oběť posouvala od jednoho kroku k dalšímu. Žádný z nich sám o sobě nevypadal jako katastrofa: první platba byla nižší než cena bot, falešné zhodnocení vypadalo jako důkaz, že to funguje, a hotovostní předání přišlo až ve chvíli, kdy žena podvodníkům plně důvěřovala.

Nejde o jeden klip, je to průmysl

Uničovský případ je jeden z řady. Už v dubnu 2024 popsala policie v Ústeckém kraji investiční podvod s Petrem Fialou šířený přes YouTube. V prosinci 2025 naletěl třiašedesátiletý muž falešné investici s „Andrejem Babišem“; škoda se vyšplhala na téměř dva miliony korun a peníze odtekly na zahraniční účty. V dubnu 2026 policie řešila další případ muže z Přerovska.

Podvodníci přitom nenapodobují jen politiky. Napodobují celá média. Fact-checkeři z Demagog.cz doložili variantu, kde deepfake video s Fialou běželo v grafice CNN Prima News, s logem, studiovým pozadím i falešným článkem, který vypadal jako zpravodajský web. U Babišovy varianty zachytilo Publico slib „první národní kryptoměny“ s výnosem až 250 tisíc korun měsíčně.

Mluvčí hnutí ANO Martin Vodička pro Publico potvrdil, že nejde o první případ a že hnutí videa nahlašuje provozovatelům sítí. Mluvčí Úřadu vlády Václav Smolka už v roce 2023 uvedl, že úřad s Metou falešné reklamy řeší a nechává je mazat. Problém je v tom, že po smazání jedné verze se obratem objeví další. Europol ve své zprávě k online podvodům popisuje tento typ činnosti jako práci organizovaných sítí využívajících model „zločin jako služba“ (crime-as-a-service), tedy hotové nástroje, falešné weby a síť bílých koní pro praní peněz.

Proč funguje právě tvář politika

Policie ve svých preventivních materiálech přímo vysvětluje mechanismus: když lidé vidí známou osobnost, mají tendenci jí věřit. Politici jsou ideální návnada, mají vysokou rozpoznatelnost, jejich tváře se denně objevují ve zprávách a snadno se zasadí do „zpravodajského“ rámce, který působí oficiálně.

Podstata ale není v technologii. Deepfake video je jen vstupní brána. Skutečná manipulace přichází potom, přes telefon a WhatsApp, kde živý člověk buduje důvěru, ukazuje falešné výnosy a stupňuje tlak. Princip je totožný s podvody na „bezpečný účet“, kde volá falešný policista nebo bankéř: autorita, emoce, nátlak, rychlost a izolace oběti od okolí. Rozdíl je jen v tom, čím to začíná. Místo telefonátu je tu video, které oběť sama vyhledá nebo na něj klikne v reklamě.

Policejní brožura Kyberrádce navíc upozorňuje na další riziko: pachatelé někdy lákají k instalaci aplikací pro vzdálený přístup, jako je AnyDesk nebo TeamViewer. Tím se dostanou přímo do internetového bankovnictví a v nejhorších případech zkoušejí sjednat úvěr na jméno oběti.

Jak falešné video poznat a co dělat

Technické znaky deepfake videa, které policie a fact-checkeři opakovaně uvádějí:

• Rty a hlas nesedí – pohyb úst se opožďuje nebo předbíhá zvuk.
• Hlas se láme – uprostřed věty se změní tón, barva nebo tempo.
• Usekané věty – text nedává úplný smysl, jako by byl sestříhaný z kusů.
• Nepřirozená mimika – obličej se „natahuje“, mrkání je příliš pravidelné nebo chybí.
• Slib bezrizikového výnosu – žádná legitimní investice neslibuje garantovaný zisk.
• Odkaz na neznámý web – registrace přes formulář, který nevede na žádnou známou instituci.

Co dělat, když takové video uvidíte: neotevírat odkaz, nic nevyplňovat, ověřit informaci mimo reklamu přes oficiální web dané osoby, instituce nebo banky. Obsah nahlásit platformě.

A co dělat, když už jste peníze poslali: okamžitě volat svou banku se žádostí o zastavení platby a současně Policii ČR na lince 158. Podle České národní banky je rychlost klíčová; dokud peníze neopustí bankovní systém, šance na záchranu existuje. Pokud už odtekly, spory o navrácení řeší finanční arbitr nebo soud. Jedno ale platí: když oběť sama autorizovala převod nebo pustila podvodníka k účtu, zákonné pojištění vkladů se na to nevztahuje.

Šestašedesátiletá žena z Uničovska neudělala nic, co by nemohl udělat kdokoliv z nás: klikla na video, ve kterém mluvil premiér a bývalý premiér. Policie říká, že naletět může člověk bez ohledu na věk nebo vzdělání. Jediná spolehlivá obrana je věta, kterou žádný politik v žádném legitimním videu nikdy neřekne: „Investujte hned, je to bez rizika.“