Velké srovnání platů v Německu a Česku: Skladník u našich sousedů bere 80 tisíc Kč čistého

Číslo 80 tisíc korun obletělo sociální sítě a vypadá jako sen každého, kdo v Česku balí zboží do krabic za necelých 39 tisíc hrubého. Jenže mezi hrubou mzdou v eurech a čistým příjmem na českém účtu leží daňový systém, sociální odvody, kurz a cesta přes hranici. Vzali jsme oficiální data německého Entgeltatlasu a českého ISPV, posadili je vedle sebe a spočítali, kolik peněz skutečně zůstane.

Odkud se vzalo „80 tisíc čistého“

Bundesagentur für Arbeit uvádí pro profesi „Fachkraft – Lagerlogistik“ medián hrubé měsíční mzdy 3 253 €. Referenční kurz ECB z 22. května 2026 činí 24,289 CZK/EUR. Násobíme: 3 253 × 24,289 = přibližně 79 000 Kč. Jenže to je hrubá mzda, nikoliv částka, která přistane na účtu. Stačí zaměnit jedno slovo, hrubého za čistého, a z korektního přepočtu se stane virální mýtus.

Skutečná čistá mzda závisí na daňové třídě, počtu dětí, církevní dani a konkrétní zdravotní pojišťovně. Pro modelového bezdětného zaměstnance ve Steuerklasse I, bez církevní daně a s veřejným pojištěním vypadá srážkový řetězec takto:

• Důchodové pojištění (zaměstnanecký podíl): 9,3 %
• Pojištění v nezaměstnanosti: 1,3 %
• Zdravotní pojištění: přibližně 8,75 % (základ 7,3 % plus průměrný Zusatzbeitrag 1,45 %)
• Pojištění péče u bezdětného: 2,4 %
• Daň z příjmu (Lohnsteuer) a solidární příplatek: zbývající část podle progresivní sazby

Výsledek? Zhruba 2 200 € čistého, tedy asi 53 500–54 000 Kč. Pořád slušná suma, ale o 25 tisíc korun méně, než slibuje zjednodušený přepočet.

Český skladník: kotvící bod srovnání

Oficiální statistické šetření ISPV za rok 2025 uvádí pro kategorii 83443 „Skladníci, obsluha manipulačních vozíků“ medián 38 793 Kč hrubého. Po standardních českých odvodech a uplatnění základní slevy na poplatníka vychází redakčním dopočtem čistá mzda přibližně na 31 000 Kč.

Rozdíl mezi německým a českým čistým příjmem skladníka je tedy v modelu asi 23 tisíc korun měsíčně. Kdo ale dojíždí přes hranici, musí odečíst náklady na cestu. Pendleři z pohraničí typicky uvádějí 8 000 až 12 000 Kč měsíčně na pohonné hmoty, dálniční poplatky a opotřebení auta. I po tomto škrtu zůstává náskok v řádu 10 až 15 tisíc korun čistého. Není to 80 tisíc, ale pro skladníka z Chebu nebo Děčína je to pořád měsíční nájemné navíc.

Minimální mzda jako rentgen rozdílů

Proč je Německo tak silný magnet právě pro méně kvalifikované profese? Odpověď leží v podlaze. Německá zákonná minimální mzda činí od 1. ledna 2026 13,90 € za hodinu. Česká minimální mzda od téhož data: 134,40 Kč za hodinu. Po přepočtu kurzem ECB vychází německé minimum na přibližně 338 Kč/h, tedy 2,5násobek českého.

U vyšších příjmů se poměr smršťuje. Německá progresivní daň ukusuje z každého dalšího tisíce eur víc než z předchozího, zatímco sociální odvody zůstávají silné už ve středním pásmu. Výsledek: IT specialista s hrubou mzdou 5 500 € v Německu si sice vydělá nominálně víc než jeho český protějšek, ale procentuální náskok čistého je menší než u skladníka nebo uklízeče.

Srovnání dalších profesí: kde se vyplatí přejít hranici

Žádná oficiální tabulka nepáruje německé a české profese jedna ku jedné. Redakčně jsme proto spojili ekvivalentní pozice z Entgeltatlasu a českého ISPV. Všechna německá čísla jsou mediány hrubých měsíčních mezd, české rovněž; korunové přepočty používají kurz ECB 24,289 CZK/EUR.

*Rozpětí odpovídá redakčnímu párování srovnatelných kategorií; přesný medián závisí na konkrétním kódu profese a regionu.

Vzorec je konzistentní: u manuálních a servisních pozic je poměr kolem dvojnásobku, u specializovanějších rolí se hrubý náskok drží, ale čistý klesá kvůli progresivnímu zdanění. A pozor, i uvnitř Německa jsou propastné rozdíly. Destatis uvádí za rok 2025 průměrný roční výdělek 66 171 € ve starých spolkových zemích včetně Berlína, ale jen 52 926 € v nových zemích bez Berlína. Skladník v Sasku a skladník v Bavorsku nejsou totéž.

Co si spočítat, než sbalíte kufr

Rozhodnutí jet za prací přes hranici stojí na čtyřech blocích, které se nedají přeskočit.

• Daňový model. Steuerklasse, děti, církevní daň, konkrétní zdravotní pojišťovna, každá proměnná mění čistou mzdu o desítky eur měsíčně.
• Náklady na dojíždění versus bydlení v Německu. Pendler ušetří za nájem, ale platí benzin a čas. Kdo se přestěhuje, platí německý nájem, ale ušetří hodiny na cestě a opotřebení auta.
• Forma smlouvy. Přímé zaměstnání a práce přes agenturu (Zeitarbeit) jsou dva různé světy. U agentury je formálním zaměstnavatelem agentura, ne firma, kde člověk fyzicky pracuje; stejné odměňování jako kmenoví zaměstnanci bývá zpravidla až po devíti měsících u stejného klienta.
• Důchod a pojištění. Německé doby pojištění se v rámci EU koordinují s českými a sčítají pro vznik nároku. Žádost o důchod se zpravidla podává v zemi bydliště. Není pravda, že „platím v Německu, takže mám celý německý důchod“, ale není pravda ani to, že se odpracované roky ztratí.

Kdo chce jen přivýdělek, může využít režim minijobu s limitem 603 € měsíčně pro rok 2026, což při minimální mzdě 13,90 € odpovídá asi 43 hodinám práce za měsíc. Jde ale o formální německý pracovněprávní režim, ne o volnou brigádu bez pravidel.

Německo českému skladníkovi reálně nabízí plus kolem 10 až 15 tisíc korun čistého měsíčně oproti domácímu mediánu, po odvodech, po dojíždění, po všech srážkách. Není to 80 tisíc na účet, ale za rok je to 150 až 180 tisíc korun navíc. Dost na to, aby se vyplatilo vzít kalkulačku dřív než kufr.