V Actionu prodávali med, který ve skutečnosti není med. Laboratorní rozbor odhalil, co se v něm skrývá

Dne 20. dubna 2026 odebrali inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce v českobudějovické prodejně Action plastový dávkovač s víčkem. Na etiketě stálo BEE’S flower HONEY, Med květový, 350 g, šarže LOT: 218914, datum minimální trvanlivosti 07/10/2026. Vypadal jako med, voněl jako med, na regálu ležel mezi jinými medy. Jenže laboratoř řekla něco jiného. V září SZPI zveřejnila na portálu Potraviny na pranýři jednoznačný závěr: „Nejednalo se o med.“

Co přesně laboratoř našla

Ve vzorku se objevily dva typy alfa-amyláz, které se v přírodním medu přirozeně nevyskytují, jedna pocházela z bakterie Bacillus amyloliquefaciens, druhá z plísně Aspergillus oryzae. Nejde o pesticidy ani o přidaný cukrový sirup, tedy o podvody, na které je spotřebitel zvyklý z mediálních kauz minulých let. Jde o enzymy, které se do medu přidávají cíleně, maskují totiž parametry, podle nichž kontrolní orgány posuzují pravost.

Evropská směrnice o medu říká jasně: med nesmí obsahovat žádné přidané potravinářské složky kromě medu samotného. Jakmile laboratoř prokáže cizí enzymy, výrobek přestává být medem z definice. Ne proto, že by byl „nekvalitní“ nebo „horší“. Prostě to med není.

Proč to nikdo nepoznal dřív

Barva, konzistence, vůně, nic z toho nestačí. SZPI ve své brožuře o falšování potravin popisuje, jak se podvody s medem za poslední dekádu sofistikovaly: od primitivního ředění cukrovým sirupem přes enzymatické úpravy cukrů až po přidávání enzymů, které cíleně klamou starší analytické metody. Právě detekci cizích amyláz zavedla česká inspekce jako první v EU teprve v roce 2025. Bez této metody by med z Actionu kontrolou prošel.

A nejde o ojedinělý záchyt. V červnu 2026 SZPI zveřejnila další dvě šarže falšovaného medu se stejným problémem. Už v březnu téhož roku skončil na pranýři med z Makra, opět s cizími amylázami, opět se závěrem „nejednalo se o med“. Koordinovaná akce Evropské komise z let 2021–2022 přitom ukázala, že 46 % z 320 analyzovaných dovozových vzorků medu bylo podezřelých z nesouladu. Falšování medu není česká kuriozita. Je to celoevropský byznys.

Kdo za medem stojí

Na obalu figuruje belgická společnost Bee&Cee Food and Drinks BV se sídlem ve Schildě. Firma se na svém webu prezentuje jako rodinný podnik, který pro retailové řetězce vyvíjí a vyrábí potravinové produkty. Nejde tedy o včelaře, ale o obchodního partnera dodávajícího privátní značky. Odkud pocházela samotná medová surovina, veřejný záznam neuvádí. Kontrolovaným subjektem v Česku je Action Retail Czech s.r.o. Pravomocná sankce k této šarži zatím veřejně dohledatelná není, u obdobných případů SZPI zahajuje správní řízení a notifikuje případ do evropského systému k došetření v zemi původu.

Co dělat, když máte tento med doma

Identifikace je jednoduchá:

• Název: BEE’S flower HONEY / Med květový
• Balení: 350 g, plastový dávkovač s víčkem
• Šarže: LOT: 218914
• DMT: 07/10/2026
• Číslo produktu Action: 2535903

Výrobek byl stažen z prodeje. Action na svém webu uvádí, že svolané zboží lze vrátit v kterékoli prodejně i bez účtenky, řetězec vrátí plnou kupní cenu. Důležité je, že SZPI vede tento med jako falšovanou potravinu, nikoli jako zdravotně nebezpečnou. Z veřejně dostupných podkladů neplyne akutní zdravotní varování, problémem je klamání spotřebitele ohledně samotné povahy výrobku.

Plastový dávkovač s víčkem, líbivá etiketa, cena, která nevzbuzuje podezření. Bez laboratorní analýzy byste rozdíl nepoznali. A přesně na to podvodníci s medem spoléhají.