Kvůli velmi vzácné a těžké duševní poruše je dvanáctiletá dívka schopná mluvit pouze se třemi lidmi na celém světě.
Dívka odmalička trpěla, aniž by se vědělo, co způsobuje její plachost a nemluvnost. Až nedávno jí byla diagnostikována velmi vážná duševní porucha. Do té doby prožívala holčička opravdu těžké chvíle. Dosud promluvila jen se třemi lidmi. Proto se rozhodla popsat své pocity, aby tak světu ukázala, jaké je to žít s tímto problémem, o kterém málokdo z běžných lidí tuší.
S nikým nemluvila, stranila se společnosti
Když se Daisy-Mae narodila, nikdo neměl ani tušení, jak těžké bude mít dětství. Již odmalička si její maminka Louise, padesátiletá sociální pracovnice, všímala, že je její dcerka jiná. Moc nemluvila, stranila se společnosti, což ale žena přikládala její povaze. Myslela si, že je prostě plachá a bojácná a těžko si zvyká na nové prostředí. Proto ji umístila do malé soukromé dívčí školy, což zmiňuje i web Mirror.
To ale holčičce způsobovalo velké problémy a psychickou bolest. Při cestě do školy křičela a plakala. Jelikož nemohla nikomu říct o potřebě jít na toaletu, často se jí stávaly nehody. Stranila se ostatních, což vedlo k šikaně a posměchu od ostatních dívek. Ty se s ní nekamarádily, nezvaly ji na večírky a oslavy. Daisy-Mae dokonce kvůli hluku nechtěla chodit do školní jídelny, a tak velmi zhubla, celý den zadržovala močení, aby si mohla v klidu zajít na toaletu až doma. Zažívala podobné stavy jako dívenka, která čelila šikaně a jejíž příběh jsme na DámskémDeníku již zveřejňovali.
Teprve loni byl dívce diagnostikován selektivní mutismus
Na internetu si ale jednou Louise přečetla o selektivním mutismu, jehož příznaky přesně odpovídaly chování její dcery. Vzala ji tedy na vyšetření, ale byl jí diagnostikován pouze autismus. Teprve až v loňském roce odborník na tuto duševní poruchu potvrdil, že Daisy-Mae skutečně trpí selektivním mutismem. Ten, jak uvádí i web BBC, spouští mrazovou reakci v určitých sociálních situacích, při nichž postižený pociťuje úzkost a paniku. Kvůli tomu si dívka nemohla s nikým povídat. Z tohoto důvodu její matka zanechala práce a učí svou dceru doma.
Za svůj život promluvila zatím pouze se třemi lidmi, a to s maminkou, tatínkem a psychologem, ke kterému dochází na pravidelná sezení. Jelikož kvůli své poruše dvanáctiletá Daisy-Mae nemohla s nikým mluvit a skamarádit se, našla si alespoň něco, co ji činí šťastnou. A to je vystupování prostřednictvím tance a online videí, která jí umožňují vyjádřit se a cítit se volná. Díky nim také dává ostatním lidem informace o tom, jak těžký je život se selektivním mutismem.