Pretoriánská garda Babiše. Topolánek jednou větou shrnul, čím se stali Motoristé ve Sněmovně

11. června 2026, tři dny po tom, co do Sněmovny doputovala novela zákona o střetu zájmů, usedl bývalý premiér Mirek Topolánek do studia Interview ČT24. Řeč přišla na Motoristy a Topolánek nešetřil. Strana, která šla do voleb se sloganem „Ukončit Fialu a pohlídat Babiše“, je podle něj dnes „jedna z frakcí ANO“, „úderná jednotka“ a právě „téměř pretoriánská garda“ premiéra. Jinými slovy: z deklarovaného kontrolora se stal ochranný oddíl.

Slogan versus podpis na návrhu

Předvolební klip Motoristů natočený v prostředí autoservisu sliboval dvě věci: konec Fialovy vlády a dozor nad Babišem. První splnili. U druhého bodu se ale trajektorie otočila. Filip Turek, poslanec Motoristů, figuruje jako jeden ze čtyř předkladatelů sněmovního tisku 221, novely zákona o střetu zájmů podané 8. června 2026. Zbylí tři předkladatelé? Radek Vondráček a David Pražák za ANO, Marie Pošarová za SPD. Návrh podle dostupného popisu zmírňuje pravidla střetu zájmů, a může tak přímo pomoci Babišovu táboru v jeho nejcitlivější kauze.

K 17. červnu 2026 o novele Sněmovna ještě nehlasovala, tisk byl teprve ve fázi stanoviska vlády. Přesto samotný podpis pod návrhem říká víc než jakékoli hlasování: Motoristé nejsou jen tichým koaličním partnerem, aktivně spoluvytvářejí legislativu v Babišově bezprostředním zájmu.

Od pochvaly k pretoriánské gardě za tři měsíce

Topolánkova kritika by šla snadno odbýt jako rutinní útok zvenčí. Jenže kontext je jiný. Ještě 2. března 2026 tentýž Topolánek veřejně chválil předsedu Motoristů Petra Macinku za jeho projev v OSN. Říkal tehdy, že Motoristé ukázali odlišnost od ANO i SPD. Tři měsíce nato mluví o pretoriánské gardě. Ten oblouk není náhodný, kopíruje reálný posun strany od deklarované nezávislosti k faktické loajalitě uvnitř vládního bloku.

Topolánek v rozhovoru šel ještě dál. Podle něj Babiš využívá Macinku, Turka a další Motoristy k otevírání témat, do nichž se sám nechce pouštět, protože je „permanentně ve střetu zájmů“. Motoristé tak podle této logiky nesou za premiéra politicky toxickou komunikaci. A Babiš si drží čisté ruce.

Křehká čísla a historická paralela

Sněmovní aritmetika dává Topolánkově metafoře další rozměr. ANO drží 80 mandátů, SPD 15, Motoristé 13, dohromady 108 poslanců, pohodlná většina bez potřeby hledat kohokoli dalšího. V takovém uspořádání je menší partner strukturálně závislý. Nemá páku, nemá alternativu.

Voličská základna Motoristů to odráží. Podle volebního modelu NMS z června 2026 strana stojí na 5,8 %, ale její tvrdé jádro tvoří pouhých 2,7 % voličů. Přibližně třetina těch, kteří Motoristy volili v roce 2025, zvažuje přesun jinam. Topolánek to překládá do historické paralely: ANO podle něj dokáže menší partnery „vyprázdnit“ stejně, jako to udělalo s komunisty a sociální demokracií.

Nejen Motoristé, i Okamura dostal

Rozhovor nebyl namířený výhradně proti Motoristům. Topolánek se opřel i do Tomia Okamury a jeho vztahu s Jindřichem Rajchlem, předsedou strany PRO a zároveň poslancem zvoleným na kandidátce SPD. Podle Topolánka Okamura „udělal chybu už před volbami“, když si Rajchla nasadil na kandidátku, a ten ho teď tlačí do „nahnědlé podoby“. Dodal, že Okamura riskuje předsednické křeslo. Oficiálně sice zůstává v čele SPD a žádná vnitrostranická vzpoura vyhlášená není, ale Topolánkova slova cílí na viditelnou trhlinu.

K Topolánkovu výroku o pretoriánské gardě se nám v době přípravy tohoto textu nepodařilo dohledat samostatnou veřejnou reakci Motoristů. Možná proto, že nejúčinnější odpovědí by bylo hlasování proti tisku 221. Jenže právě to by popřelo důvod, proč ho jejich poslanec spolupodal.