Chodit denně pracovat s lidmi za pokladnu není vůbec jednoduché. Někdy mají prodavači pocit, že je to dokonce za trest. A není se čemu divit.
Zákazníkům se prostě nelze zavděčit
Jenže za frmolu a odškrtávání seznamu povinností ještě musejí s klidem a respektem odpovídat na naštvané otázky, proč nemají zrovna ten či onen sýr. A konkrétního zákazníka příliš nezajímá, že má na výběr tisíc jiných druhů. Chtěl přesně ten svůj a nemá ho. A tak se prodavačka v zájmu zachování zdraví a klidu odebere k rozbalení jedné cihly a nakrájí z ní pár plátků sýra. Vrátí se k zákazníkovi a ten jí odpoví: ,,Děkuji, už ho nechci”.
Prodavačka přiznává, že nejnáročnějšími dny pro všechny zaměstnance jsou čtvrtek, pátek a sobota. Obchod je narvaný k prasknutí od rána do večera, u pultů a na pokladnách se tvoří fronty i s 30 zákazníky. V tu chvíli jsou v obchodě jen 3 prodavačky, jež se musejí také prostřídat na svačinu. Za to schytají od zákazníků nenávistné pohledy, jak si to vůbec můžou dovolit, jen tak si odejít. Inu, náš zákazník, náš pán je trochu nadnesené.