Až po smrti tchyně ženě došlo, jak velký význam její přítomnost v rodině měla. Připravila takové rozloučení, jaké nikdo nečekal.
Rodinné vztahy jsou velmi křehký a složitý mechanismus. Obzvlášť, když do hry vstupuje tchyně. Jakmile ohlásí, že přijede na návštěvu, atmosféra houstne a celá rodina je v pozoru. Bude kritizovat nepořádek v domácnosti, jídlo, výchovu dětí, účes, oblečení, prostě všechno. Během několika hodin poleze všem na nervy. Možná si pomyslíte, že by váš život bez tchyně byl mnohem lepší. Pravděpodobně ale nebyl.
Babička pro rodinu znamenala víc
Je totiž snadné poukazovat jen na to špatné, co jste s ní zažili. Uvědomila si to matka tří dětí, které tchyně právě zemřela. V životě její rodiny manželova matka znamenala mnohem víc, než si kdy dokázala připustit. Zejména pro její tři děti. „Dala jsi jim všechno, o co si řekly. Druhou porci dezertu, sladkosti před večeří, pár minut navíc v bazénu, peníze na zmrzlinu,“ napsala snacha v rozlučkovém dopise s tchyní, který se objevil na sociálních sítích.
Nechtěla, aby to tchyně dělala, protože si pak děti ničeho nevážily. „Vadilo mi, že jim k narozeninám kupuješ ty nejdražší dárky. Jak bych s tím mohla soupeřit? Jak mám pak děti naučit, že nejlepší dárky si za peníze nekoupí?“ vyčítala žena své tchyni. „Dělala jsi třem dětem tři různé večeře, které ony chtěly. Pokaždé jsi jim dávala nějaký malý dárek,“ pokračovala s tím, že jí vždy přišlo směšné, že úkolem babiček je rozmazlovat vnoučata.
Uvědomila si, že jí také chybí
Jenže pak tchyně zemřela. Najednou si její snacha uvědomila, jak moc bude všem chybět. „Musela jsem dětem říct, že jsi mrtvá. Že nebudeš na jejich maturitním plese, na jejich promoci, na jejich svatbě. Nebyly na to připravené, ale musela jsem to udělat,“ vysvětluje ve svém dopise snacha. Když se zamyslela, došlo jí, že vždycky myslela jen na to, jak moc tchyně všechno pokazí, a ne na to, jak moc její rodinu miluje. Vždycky tady pro ně babička byla.
S obrovskou empatií vyslechla každý problém, pochválila děti za výkon na školním představení, seděla na každém zápase dětské ligy, neúnavně chodila na všechny akce. Už ale nikdy nepřijde. „Vždycky jsem myslela jen na to, co je špatně, a neviděla tvou velkorysost. Teď se od tebe učím moudrosti a lásce. A moc mi chybíš. Když jsem na děti pyšná, že dělají něco správně, vzpomenu si na tebe, jak jsi je oddaně zbožňovala. Děkuji ti za všechno,“ vyznala se ze svých citů snacha.