Místo štěstí se konal den hrůzy. Nevěsta s ženichem vyhodili z obřadu celou jeho rodinu

Svatba má být velkým dnem, který se točí především kolem ženicha a nevěsty. Především ti mají právo určovat pravidla a stát si za svým. Bohužel tomu tak ale vždy není. Do redakce webu Dámský Deník přišel dopis od paní Marty H., která v něm vylíčila svůj svatební den, jenž měl velmi hořkou příchuť. Mohla za to ženichova rodina.

Šílené tradice a pravidla

Paní Marta H. poznala svého partnera Jindru úplnou náhodou, když do sebe narazili v obchodě. Společné sympatie byly jasné na první pohled, a z nevinného nárazu tak vznikla láska jako trám. Po dvouleté známosti požádal Jindra svou přítelkyni o ruku, ona samozřejmě souhlasila. Oba okamžitě začali plánovat svůj velký den, s čímž ale měla problém Jindrova rodina.

„Když jsme jim oznámili, že se budeme brát, okamžitě začali s výkladem rodinných tradic a pravidel, které musí být dodrženy. Vždy mi přišla Jindrova rodina zvláštní, tohle ale bylo dost přes čáru,“ píše v dopise zaslaném do redakce webu Dámský Deník paní Marta H. Podle tradic ženichovy rodiny museli být všichni svatebčané v bílém, veškeré jídlo (včetně dortu) muselo být uvařeno a upečeno doma, stejně tak nesměly chybět děti, které projdou uličkou před nevěstou, přičemž budou házet okvětní lístky.

iZdroj fotografie: Freepik

„Vše jsme si vyslechli, poté doma jsme s Jindrou teprve zpracovávali dané informace. Rozhodně jsme nechtěli, aby byli všichni v bílém, zároveň jsme se shodli na tom, že nechceme na svatbě žádné děti, stejně tak občerstvení, měla jsem již zajištěný catering,“ vysvětluje dále čtenářka. Když to ale ženichově rodině oznámili, setkali se s velkou vlnou nevole a kritiky. Nakonec jí však nezbylo nic jiného než souhlasit.

Místo štěstí přišla hrůza

Ve svatební den však bylo vše jinak. Rodina nevěsty přijela dříve, klasicky oblečená a bez dětí. „Když jsem ale viděla vcházet Jindrovu rodinu, nevěděla jsem, zda mám křičet, nebo se smát. Všichni byli v bílém, navíc s sebou přitáhli asi 20 dětí,“ popisuje absurdní chování rodiny paní Marta H. V tu chvíli ovšem přišel i Jindra, který celou situaci vyřešil po svém.

„Jindra mě vzal za ruku, dovedl mě k rodičům a řekl, že jelikož nevyslyšeli naše přání, ať se okamžitě otočí a odejdou pryč. Zprvu nechtěli, začali pokřikovat a nadávat, nakonec ale odešli,“ vzpomíná v dopise čtenářka. A tak den, který měl být tím nejšťastnějším v životě, se jim navždy vryl do paměti jako den hrůzy.

Nakonec se snoubenci vzali, pouze tedy za přítomnosti nevěstiny rodiny, a ihned poté odjeli na svatební cestu. Když se vrátili a chtěli navštívit Jindrovu rodinu, nebyli ani vpuštěni dovnitř. „Prý jsme je zklamali, a tak se nás zřekli. Na jednu stranu, asi jsem i ráda, jak jsem už psala, jsou prostě divní,“ končí svůj dopis paní Marta H.