Návštěva kadeřníka, kosmetičky nebo manikérky je pro spoustu žen běžnou rutinou. Matka dvou dospělých dcer ale žila dlouhé roky v přesvědčení, že jde o rozhazování peněz.
Pro generace našich prarodičů nebylo samozřejmé, aby ženy chodily do salonů na manikúru, masáž, kosmetiku nebo ke kadeřnici. Byly vychovávané k tomu, že jde o luxusní rozmařilost zhýčkaných dam, za kterou se nevyplatí vyhazovat těžce vydřené peníze. V rodině čtenářky DámskéhoDeníku Vlasy K. z Mělníka tomu nebylo jinak. Zkrášlovací procedury byly v jejím životě dlouhá desetiletí v podstatě tabu.
Kadeřník byl zbytečně drahý luxus
Paní Vlasta byla odmala vedená k tomu, aby znala hodnotu peněz. Její babička i maminka nebyly celý život u kadeřnice nebo na kosmetice. Nebylo to v rodině prostě zvykem. Ženy si upravovaly vlasy samy nebo navzájem. „Barvila jsem mámě hlavu až do její smrti. Kadeřník pro nás byl zbytečně drahý výdaj a manikúru si přece každý dokáže udělat sám. Kosmetika nebo masáž bylo vyložené rozhazování peněz,“ napsala nám čtenářka do redakce.
U kadeřnice byla poprvé a na dlouhé roky naposledy až ve svatební den. „Chtěla jsem vypadat výjimečně. Nakonec to nebylo takové, jaké jsem si představovala. Měla jsem sice hezký účes s drdůlkem, ale pohromadě ho drželo asi 20 sponek, což nebylo komfortní, a navíc se pak špatně vyndávaly,“ vzpomíná paní Vlasta. Pak začala nosit kratší sportovní střih, který se během desítek let v podstatě nezměnil.
Stejně stará kolegyně mi otevřela oči
Na rozdíl od paní Vlasty si však její dospívající dcery zkrášlovací procedury mohly užívat. „Přestože jsme se s manželem snažili šetřit a nerozhazovat za zbytečnosti, dětem jsme nic neupírali. Holky chodily ke kadeřnici a nechaly si upravovat nehty. Vypadaly jako princezničky a já jako šedá myš. Ale nevadilo mi to, dokud k nám do práce nenastoupila kolegyně,“ svěřila se čtenářka.
Spolupracovnice byla stejně stará jako paní Vlasta, ale vypadala minimálně o deset let mladší. „Překvapilo mě, že jsme vrstevnice. Bylo vidět, že na sobě nešetří. Když jsem jí řekla, že jsem nikdy nebyla v salonu, hned mě tam vzala. Byla jsem ohromená. Vypadala jsem jako nový člověk a cítila jsem se nádherně,“ popisuje čtenářka s tím, že její obavy, zda takové výdaje manžel zkousne, se nakonec ukázaly jako zbytečné. „Až v 59 letech konečně začínám žít,“ dodala.