Když člověku zemřou rodiče, je to taková bolest, která už nikdy nepřestane bolet. Postupem času si na ni člověk zkrátka zvykne.
Rodiče neumírají. Ano, jednoho dne odejdou, ale nikdy nezemřou. Není člověk, který by se tohoto dne nebál. Bohužel se mu nikdo nedokáže vyhnout, přijde, i když si z celého srdce přejete, aby tomu tak nebylo. Ať už jste ztratili tátu nebo mámu před mnoha lety či nedávno, váš život je jasně rozdělen na dvě části – před a po. Po jejich smrti už nikdy nic nebude takové jako dříve.
Nejdůležitější lidé na světě
Ztráta rodiče je jednou z nejtěžších životních výzev. Nakonec totiž ztratíte ty, již jsou s vámi od prvních dnů života, maminku, které jste vyrůstali v bříšku. Je to velmi těžká situace. Rodiče jsou první lidé, jež jste na tomto světě viděli. Naučili vás chodit, mluvit, držet v ruce lžíci, číst a psát. Jsou to oni, kdo vás zformovali do podoby, v níž jste dnes.
Snažili se vám pobyt na tomto světě zpříjemnit na maximum. Zda se vždy chovali správně, nebo ne, to je věc druhá. Ale jedno lze říci jasně – byli vždy připraveni za vás položit život. Bez jakéhokoliv přemýšlení a vždy s úsměvem na tváři. I když byli třeba nemocní, tak za vás bojovali jako nikdo jiný na světě. A teď, jakmile už nejsou na tomto světě, vám už nemohou nijak pomoci.
Je třeba být šťastný
Každý člověk se někdy musí rozloučit s někým hodně blízkým. S lidmi, kteří pro něj byli středobodem vesmíru. A i když už to pro vás bude jednodušší, občas se ta bolest vrátí. Jakmile zaslechnete oblíbenou písničku, uvidíte brýle vašeho táty ve skříni, nebo si obléknete oblíbenou blůzku vaší mámy.
Nejtěžší to pro vás bude, když si uvědomíte, že už nejsou žádná rodinná setkání, která vám v minulosti připadala tak nudná. A vám nezbývá nic jiného, než se naučit žít bez těchto lidí a oslav. Aby smutek nezastínil váš život, je třeba být šťastný. Přesně tak, jak by si to přáli oni. Vaši rodiče by rozhodně nechtěli, abyste po jejich odchodu léta ronili slzy. Přáli by vám něco úplně jiného – žít dál a být spokojený člověk.
Nebuďte na smutek sami
Užívejte si každou minutu života a každý nový východ Slunce. Pamatujte, že i teď, když vaše matka nebo otec nejsou naživu, jsou vám stále nablízku. Rozhodně svůj smutek neprožívejte sami. Podělte se o něj se členy vaší rodiny. Nejste totiž jediný, kdo trpí a je mu smutno. Takový zážitek musí dříve či později prožít úplně každý, takže vám určitě bude o něco lépe, pokud se o něj podělíte.
Uchovejte si jejich památku
Pokud se cítíte velmi smutní, písemný dopis rodičům může také snížit bolest. Přítomnost člověka na Zemi je velmi krátká a existuje jen jeden způsob, jak v životě pokračovat bez blízkých lidí. Uchovejte si památku na rodiče ve vašich srdcích. Řekněte o nich svým dětem a vnoučatům. Oni totiž zůstali, i když odešli – v paměti a v srdcích. Radujte se, smějte se, užívejte si tento život. Vaši rodiče to dnes cítí všude, kde jsou.
Jak jste se vyrovnali se smrtí blízkých?