Servírka denně obsluhovala důchodce, který k ní byl hrubý a neustále ji komandoval. Když zemřel, odkázal jí 1,1 milionu Kč a auto

Práce v oboru gastronomie a hotelnictví není tak jednoduchá, jak by se mnozí domnívali. Každý číšník či číšnice ví, že prvním a nejdůležitějším pravidlem je být vždy milý k zákazníkovi. Být příjemný a usměvavý navzdory tomu, že klient nemusí být vždy zrovna zdvořilý a slušný. Zmíněné pravidlo neporušila v tomto příběhu ani mladá servírka Melina Salzar.

Noční můra ostatních

Vždy měla trpělivost i s těmi nejnepříjemnějšími zákazníky včetně zmíněného muže. Jakmile se objevil v podniku, kde pracovala, většinou připadl právě do jí přiděleného rajónu k obsluze. Muž byl jednaosmdesátiletým veteránem z druhé světové války. Pro ostatní pracovníky restaurace byla obsluha jeho osoby nejhorší noční můrou, jakou si dokázali představit.

Jediná číšnice, která se dokázala k jeho chování postavit čelem, byla právě Melina. Neustále si udržovala profesionální přístup, který však zároveň doplňovala příjemným úsměvem, jenž vypovídal o její vnitřní osobnosti. Nedbala na mužovy přímé rozkazy, nevrlé odpovědi a až neurvalé chování. Nikdy se neohradila či nedala nijak najevo, že by bylo cokoliv v nepořádku.

Poděkování za trpělivost

Jednou veterán Walter Swords nepřišel. Melině to připadalo od prvního vynechaného dne jeho pravidelné návštěvy zvláštní, přesto se soustředila na další zákazníky a o muži dlouze nepřemýšlela. O pár dní později se dozvěděla, že muž zemřel. S kolegy se tuto smutnou zprávu dozvěděla prostřednictvím nekrologu, který v jejich městě pravidelně vychází.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Melina vzápětí obdržela hovor týkající se právě zesnulého veterána. Od právní firmy se dozvěděla, že jí muž odkázal značnou částku peněz a auto. Prostřednictvím dědictví jí chtěl poděkovat za trpělivost, kterou s ním po celou dobu měla. Melina je nyní bohatší o jeden milion sto tisíc korun a vůz k tomu. Budiž tento příběh motivací ke zdvořilému chování.