Sám si napsal vlastní pohřební píseň. Český muzikant zemřel, jeho kapela zveřejnila dojemný text

Žádný patos, žádné slzy. Místo toho rakev, hospoda a přípitek na památku „bezvadného chlapa“. Tak zní píseň, kterou Pobuda složil nejpozději v roce 2006 pro album Black rakef a která se znovu objevila na živé nahrávce Salma mater o tři roky později. Když ji kapela po jeho smrti vytáhla na Facebook, z černohumorného hospodského popěvku se rázem stal nechtěný epitaf. „Málokdo si napíše svůj vlastní epitaf nebo pohřební píseň. Jiříkovi se to podařilo,“ napsali jeho spoluhráči a připojili úryvek textu, jak citoval server TN.cz.

Píseň, která čekala dvacet let na svůj význam

„Rakev“ není text psaný na smrtelné posteli. Podle oficiální diskografie Fiannanu se poprvé objevila na studiovém albu v roce 2006, podruhé na koncertním záznamu v roce 2009. Pobuda ji tehdy psal jako stylizaci v duchu irské pijácké tradice, kde se smrt odlehčuje zpěvem, truchlení se mění v přípitek a společné posezení v krčmě.

Jenže čas přepsal kontext. V červnu 2020 Pobudu postihla mrtvice. Následovaly měsíce v léčebně, pak domácí péče. Na pódium se už nevrátil. A když 15. září 2026 přišla zpráva o jeho smrti, slova o rakvi a přípitku najednou zněla jinak. Ne jako žánrová hra, ale jako rozloučení.

Kdo byl Jiří Pobuda

Fiannan založil na jaře 1998. Hrál na kytaru, zpíval, sahal po akordeonu. Především ale psal; podle oficiálního webu kapely je autorem většiny textů, které převáděly irské a skotské melodie do češtiny. Za téměř tři dekády s ním kapela nahrála osm alb, nashromáždila kolem 140 písní a odehrála přibližně 250 koncertů.

Nebyl přitom jen muzikant. Sbírka na portálu Donio, založená po jeho mrtvici, ho popisuje jako člověka od koní, vedoucího letních táborů, sboristu i hlas desítek audioknih. Starší reportáž serveru Folktime zase zachycuje, jak na koncertech uváděl každou píseň zasvěceným slovem; jeho neškolený hlas a vypravěčský talent dávaly repertoáru autenticitu, kterou nahrávky samy o sobě nepřenesou.

Šest let bez pódia, ale ne bez kapely

Důležitá korekce: Pobuda nebyl „bývalý člen“ Fiannanu, jak ho označila některá média. Oficiální stránky kapely ho stále vedou jako zakladatele a kapelníka. Od roku 2020 prostě nevystupoval, zdravotní stav mu to nedovolil. Fiannan mezitím hrál dál, ale Pobudovo jméno zůstávalo v hlavičce.

Co bude s kapelou teď, veřejně nikdo neoznámil. Na Bandzone je ovšem stále veden koncert v pražské Salmovské literární kavárně na 14. října 2026. Zda půjde o vzpomínkový večer, běžné vystoupení, nebo se plán změní, zatím není jasné. Termín pohřbu ani veřejné pietní akce kapela k datu uzávěrky tohoto textu nezveřejnila.

Hospodský popěvek jako poslední slovo

Text „Rakve“ si mohou fanoušci přečíst v oficiálním zpěvníku Fiannanu, volně dostupném na webu kapely. Samotnou nahrávku lze sehnat na CD Black rakef nebo Salma mater, objednávka přes e-mail kapely nebo přímo v Salmovské kavárně. Streamovací platformy skladbu podle dostupných informací nenabízejí.

https://www.facebook.com/photo.php?fbid=122224460678498559&set=a.122156560802498559&type=3&ref=embed_post

Reakce fanoušků pod příspěvkem kapely mluví za sebe: „Výborný chlap a kamarád. Budiž ti země lehká.“ A taky: „Jeho písničky budeme poslouchat dál.“ Právě to je na „Rakvi“ to zvláštní: Pobuda ji napsal jako žert, jako hospodskou hru se smrtí. Dvacet let si na něj počkala, než se z ní stal epitaf.