Rusové hrozí Česku útokem, zaměřit se chtějí na tyto dvě místa

Ruská výhrůžka tentokrát nezůstala u obecných frází, dostala podobu konkrétních pražských adres. Ruské ministerstvo obrany 16. dubna 2026 zveřejnilo seznam evropských podniků spojovaných s výrobou dronů pro Ukrajinu a Dmitrij Medveděv ho vzápětí označil za možné cíle ruských ozbrojených sil (apnews.com). Z českého pohledu příběh míří do dvou míst: do Nuslí a na Nové Město pražské. Česká policie situaci vyhodnocuje a je v kontaktu s dotčenými firmami, zatím ale nemá informace o konkrétních bezprostředních rizicích (ceskenoviny.cz).

Moskva tentokrát ukázala prstem na konkrétní místa

V Nuslích sídlí firma U&C UAS, která se zabývá bezpilotními systémy a uvádí adresu Na Strži 1702/65 v pražském City Empiria. Na Novém Městě pak najdeme PBS GROUP na Krakovské 583/9. Obě lokality se v českém mediálním pokrytí opakují jako místa, na která ruský seznam upozornil. PBS GROUP výskyt na seznamu komentovala jako součást pokračující informační války a zároveň uvedla, že dlouhodobě posiluje bezpečnostní opatření (tn.nova.cz). Ruský seznam přitom není záležitostí jen Česka, zahrnuje podniky ve Velké Británii, Německu, Dánsku, Lotyšsku, Litvě, Nizozemsku i Polsku.

Česko tohle už jednou zažilo a tehdy to také „jen“ začínalo jako rétorika

Kdo by byl v pokušení celou věc odbýt jako další Medveděvův výkřik do tmy, měl by si připomenout, co se v Česku za poslední roky stalo. Vrbětice, žhářský útok na autobusy v depu na pražském Klíčově, a letos v březnu požár v pardubické zbrojní firmě LPP, který policie i sama firma prověřovaly pro možnou ruskou stopu. Podle Reuters požár nakonec neohrožoval plánovanou dodávku čtyřiceti útočných dronů Ukrajině. Ředitel BIS ve výroční zprávě za rok 2024 uvedl, že zpravodajská služba odhalila a pomohla zastavit několik sabotážních pokusů podobných útoku na Klíčově (bis.cz). Ministerstvo vnitra ve své souhrnné situační zprávě za první pololetí 2025 popsalo Českou republiku jako dlouhodobý terč ruského hybridního působení (mv.gov.cz).

Zveřejnění adres není izolovaný výkřik, ale součást vzorce

Ruský tlak na firmy a infrastrukturu spojené s pomocí Ukrajině má svou systematickou rovinu, která sahá za hranice fyzických hrozeb. NÚKIB evidoval v roce 2024 celkem 268 kybernetických incidentů, dosud nejvíce, přičemž za většinou z nich stály ruskojazyčné hacktivistické skupiny. V květnu 2025 pak NÚKIB společně s BIS, Vojenským zpravodajstvím, americkou NSA a FBI varoval před dlouhodobou ruskou kyberkampaní skupiny APT28, která cílí přímo na logistické a technologické firmy zapojené do pomoci Ukrajině (nukib.gov.cz). Evropská unie na tento vzorec reagovala vlastním sankčním rámcem: nařízení Rady EU pokrývá sabotáže, kyberútoky i informační manipulaci a k poslední revizi z března 2026 pod něj spadalo 69 osob a 17 subjektů.

Zveřejnění pražských adres tedy není jen rétorickým gestem, je to krok, který přesně zapadá do způsobu, jakým Rusko v posledních letech kombinuje zastrašování, zpravodajské mapování a občasnou fyzickou akci. Policie zatím nevidí potvrzené bezprostřední riziko, ale to samé platilo i před Vrběticemi