Rozdíl, který stojí 25 000 Kč. Jedno zařízení v autě je legální, druhé ne

Rozdíl, který stojí 25 000 Kč. Jedno zařízení v autě je legální, druhé skoro stejné policie trestá tvrdou pokutou

Český zákon neřeší, jak krabička v autě vypadá. Řeší jedinou věc, jestli do policejního měření zasahuje, nebo ne.

i Foto: PČR
                   

Dvě zařízení na palubní desce mohou mít podobnou velikost, podobný displej i podobný název v e-shopu. Jenže jedno z nich řidiče jen upozorní, že se blíží k měřicímu bodu, zatímco druhé se pokusí měření zmařit. Ten rozdíl ve funkci dělí legální příslušenství od přestupku s pokutou až 25 000 Kč a zákazem řízení na půl roku. A protože hranice mezi oběma kategoriemi není vždy zřejmá na první pohled, stojí za to vědět, kde přesně leží.

Co říká český zákon

Klíčový je § 3 odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb. Formulace je stručná: zakázané je používat zařízení, které „znemožňuje nebo ovlivňuje“ funkci technických prostředků používaných při dohledu nad provozem. Zákon tedy nemíří na informaci o měření, ale na zásah do něj.

Z toho plyne jednoduchý test:

  • Pasivní detektor přijímá signál měřidla nebo čerpá z databáze známých měřicích bodů. Nic nevysílá, nic neruší. V Česku legální.
  • GPS upozornění v navigaci či aplikaci typu Waze varuje na základě souřadnic nebo komunitních hlášení. Opět žádný zásah. Legální.
  • Aktivní rušička (jammer) vysílá signál, který měřidlo mate nebo mu brání získat výsledek. Přesně to, co zákon zakazuje.

Sankce za porušení nejsou zanedbatelné. Podle § 125c odst. 1 písm. j) hrozí pokuta 7 000 až 25 000 Kč. K tomu aktuální znění zákona přidává zákaz řízení na 4 až 6 měsíců, detail, který řada řidičů nezná.

Jak se rušička prozradí: případ BLINDER

Že nejde o teoretický scénář, dokládá soudní případ ze spisu Krajského soudu. Policejní měřidlo při měření rychlosti opakovaně hlásilo chybu „E 02″. Hlídka zastavila vozidlo a při kontrole našla v masce auta čidla zařízení BLINDER M45 X-Treme, laserovou rušičku, která aktivně odrážela paprsek lidaru zpět s pozměněnými daty.

Řidič se bránil tím, že zařízení koupil v zahraničí a nevěděl o zákazu. Soud to neuznal. Rozhodující nebyl název produktu ani země nákupu, ale prokázaný účinek: měřidlo kvůli rušičce nedokázalo změřit rychlost. Přesně ta funkce, kterou zákon postihuje.

Proč pasivní detektor dnes stejně moc nepomůže

I když je pasivní detektor v Česku legální, jeho praktická hodnota klesá. Policie ČR ve zveřejněné odpovědi k měřicí technice uvádí, že používá přenosné laserové přístroje TruCam, Micro Digi-Cam a LaserCam. Mikrovlnné radary, na které klasické RF detektory reagují nejlépe, v seznamu chybí.

Laser funguje jinak než radar, vysílá úzký paprsek na krátkou vzdálenost, takže pasivní detektor často zaznamená signál až ve chvíli, kdy je měření hotové. A úsekové měření? To počítá průměrnou rychlost z průjezdu úsekem. Žádný signál k zachycení neexistuje. Detektor je v takovém případě hluchý.

Pozor na hranice: co projde v Česku, nemusí projít jinde

Kdo s detektorem vyrazí za hranice, vstupuje na tenký led. Pravidla se liší stát od státu, a často jsou přísnější než česká:

  • Německo zakazuje nejen jammery, ale i provoz a připravené převážení radarových detektorů. Podle ADAC hrozí pokuta 75 eur, bod v registru a zabavení zařízení, včetně jeho zničení.
  • Rakousko v § 98a Kraftfahrgesetz zakazuje zařízení schopná ovlivnit nebo rušit dopravní dohled. POI upozornění v navigacích jsou tolerovaná, ale za jammer hrozí až 10 000 eur a zabavení.
  • Slovensko jde ještě dál: zákon č. 8/2009 Z. z. zakazuje i zařízení umožňující „odhalení“ kontrolních prostředků a jejich umístění ve vozidle způsobem umožňujícím použití. Formulace je širší než česká a pokrývá i čisté detektory.
  • Chorvatsko je podle přehledu ADAC k radarovým detektorům benevolentnější, primární právní text se nám ale nepodařilo ověřit.

Praktický důsledek: kdo jede přes Slovensko na dovolenou s pasivním detektorem na čelním skle, riskuje postih, i když v Česku by mu nic nehrozilo.

Jak při nákupu poznat, co kupujete

Rozhodující není cena ani design, ale popis funkce. Varovné signály v nabídce e-shopu jsou slova jako „jammer“, „blocker“, „shifter“, „scrambler“ nebo sliby typu „zabrání změření“ a „vrací chybu radaru“. Bezpečná kategorie jsou GPS/POI varování, komunitní hlášení a čistě pasivní příjem bez vysílání.

Zákon neposuzuje, co je na krabičce napsané. Posuzuje, co krabička dělá.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lukáš Jírovec

Zobrazit další články