Psi jsou nejenom vyhledávanými domácími mazlíčky, ale jsou také zvířaty, která mají naprosto unikátní čich. Pomocí něho dokážou rozeznat cokoliv, třeba i svého zvířecího sourozence.
Tyto naučené lehce zapamatovatelné drobnosti vidíme u našich psů i dnes. Vezmeme vodítko, zacinkáme klíči a pejsek už ví, že jdeme na procházku. Zahrkáme miskou a náš čtyřnohý kamarád je hned bez sebe z chystané dobroty k snědku.
Psí paměť je řízena hlavně smyslovými vjemy. Zrak u nich nehraje tolik důležitou roli jako čich, chuť a sluch. Zvuk přijíždějícího auta a páníčka vracejícího se domů je pro něj ten nejmilejší. Podle čichu si pamatují ať už své milované lidi a zvířata, ale naopak i ty, kteří jim ublížili. A to dokonce i po dobu několika let. A v tom je asi v našem příběhu ten „zakopaný pes“. Poznal svého brášku po čichu!