Přeživší holocaustu se shledala se svou rodinou po 80 letech: Alice (82) si dlouhé roky myslela, že už jí nikdo nezbyl. Pak ale našla stopu

Lidé, kteří nezažili hrůzy 2. světové války, si ani nedokáží představit bolest, utrpení a strach, který zažívali ti, jež byli umístěni do koncentračních a pracovních táborů. V té době přišlo o život obrovské množství lidí, ti přeživší ztratili rodiny a z tohoto hrozného zážitku se již nikdy zcela nevzpamatovali. Žena, která si myslela, že přišla o všechny rodinné příslušníky, však měla neuvěřitelné štěstí.

Myslela si, že již nemá žádné příbuzné

V roce 1942 byla paní Alice ještě malé miminko. Rodiče se spolu s ní snažili o útěk z tehdejšího Československa, proto nasedli v Praze na vlak a doufali, že se jim podaří uniknout. Bohužel ale v Pardubicích přistoupili nacističtí vojáci hledající prchající Židy. A tak v poslední naději na záchranu své dcerky nechali rodiče malou Aličku ležet na lavičce na nádraží. Poté byli ihned zajati, a jak popisuje také příspěvek na facebookovém profilu, k němuž je přiložena fotografie malé holčičky, převezeni do Osvětimi, kde na ně čekala smrt.

Malá Alice byla dána k adopci, ovšem po konci války se jí podařilo shledat s její tetou, matčinou sestrou Editou. Ta žila s dívkou do jejích šesti let, poté ji ale opustila a odstěhovala se do Izraele, kde si našla muže a porodila syna Jana. To vše se paní Alice dozvěděla z jejich společné poštovní korespondence, ovšem ta nadobro skončila, když byly Janovi zhruba dva roky. Žena si tak myslela, že už na světě nemá žádné jiné příbuzné, byla přesvědčena, že všichni zahynuli v koncentračních táborech.

I v pokročilém věku odcestovala do Izraele

Paní Alice nedávno oslavila dvaaosmdesáté narozeniny a za svůj poklidný a šťastný život vděčí především svým statečným rodičům, kteří se ji snažili za každou cenu zachránit. Jak se ale žena nedávno dozvěděla díky speciálním vyšetřovatelům, kteří ji kontaktovali, má bratrance žijícího v Izraeli. Ten má velmi početnou rodinu, a tak paní Alice zjistila, že má mnoho příbuzných.

I přes svůj vysoký věk se rozhodla za nimi odcestovat do Izraele. „Nejvíc mě šokovalo, když jsem ve svých víc jak osmdesáti letech zjistila, že mám tak velkou rodinu. Jen mě mrzí, že to nepřišlo dřív,“ cituje její slova web CNN.

Jejich šťastné setkání bylo velmi dojemné. Paní Alice je šťastná, že se mohla osobně setkat se svými židovskými příbuznými, o kterých do té doby neměla sebemenší tušení. Jazykovou bariéru jim pomohl překonat tlumočník. Příběh této rodiny je velmi zajímavý a má alespoň zčásti šťastný konec. Další příběh týkající se holocaustu jsme na DámskémDeníku již popisovali.