Prezident Pavel promluvil o další kandidatuře. Náhradu za sebe zatím nevidí

Ještě v březnu 2023, krátce po zvolení, řekl Petr Pavel v podcastu, že pět let je až až, a část veřejnosti to četla jako signál, že jeden mandát bude stačit. O tři roky později, při debatě se studenty Mendelovy univerzity v Brně 7. dubna 2026, zaznělo něco podstatně jiného: pokud bude situace stejná jako dnes, je připraven kandidovat znovu. Mezi těmito dvěma výroky se odehrál posun, který stojí za to sledovat pozorně. Ne proto, co říká o Pavlovi, ale proto, co říká o stavu českého prezidentského pole.

Výrok z Brna není jen osobní úvaha

Debata na MENDELU se odehrála v plné posluchárně s kapacitou zhruba 350 míst a Pavel na ní zdůrazňoval, jak důležitá je pro něj přímá komunikace s lidmi bez zprostředkování sociálními sítěmi. V takovém prostředí se těžko mluví jinak než otevřeně, a právě proto stojí za pozornost, co přesně řekl: nevidí nikoho, komu by chtěl předat žezlo. To není jen odpověď na otázku, zda bude kandidovat. Je to zároveň výpověď o tom, jak Pavel vnímá současné prezidentské pole, jako prostor, kde zatím nevznikl nikdo, koho by sám považoval za přesvědčivou náhradu.

Podmínky, které Pavel k druhé kandidatuře váže, přitom nejsou nové. Už 23. ledna 2026 v Prostějově řekl, že o obhajobě bude uvažovat, pokud bude cítit dostatečnou podporu a bude zdravý. V bilančním rozhovoru k výročí tří let ve funkci v březnu 2026 tuto linii zopakoval. Brněnský výrok ji ale posouvá dál: Pavel přidal argument, který se netýká jeho osobní situace, ale absence přesvědčivé alternativy.

Čísla mu dávají silnou výchozí pozici

Pokud by Pavel do voleb 2028 skutečně šel, nevstupoval by do nich z oslabené pozice. Průzkum STEM z ledna 2026 mu naměřil důvěru 57 % občanů, CVVM ve stejném období dokonce 62 %, nejvíc ze všech hodnocených českých politiků. Pro srovnání: Miloš Zeman měl v obdobném bodě svého mandátu, v lednu 2022, důvěru jen 29 %. STEM/MARK ve svém prezidentském sledování zároveň konstatoval, že Pavel při případné obhajobě vážnou konkurenci zatím nemá.

Územní záběr z volby 2023 tento obraz doplňuje: Pavel tehdy vyhrál druhé kolo ve 4 024 obcích po celé republice, takže jeho podpora není soustředěná jen do velkých měst. To je pro případnou obhajobu mandátu prakticky důležité, prezidentská volba se nevyhrává jen v Praze.

Prázdné pole je zpráva samo o sobě

Druhý mandát není v české novodobé historii nic výjimečného. Václav Klaus byl zvolen prezidentem v letech 2003 a 2008, Miloš Zeman v letech 2013 a 2018. Přesto je situace před rokem 2028 neobvyklá v tom, že se zatím nerýsuje nikdo, kdo by Pavlovi mohl skutečně konkurovat. Andrej Babiš na začátku roku 2026 avizoval, že kandidovat nechce, a uvnitř vládního tábora se mluví o hledání společného kandidáta, aniž by padlo přesvědčivé jméno.

Politologové přitom upozorňují, že silný prezidentský kandidát potřebuje minimálně dva roky na budování potřebné veřejné známosti a důvěryhodnosti. Pokud se do konce roku 2026 nikdo výrazně neprofiluje, bude Pavlovo rozhodnutí de facto předurčeno tím, co se odehraje, nebo neodehraje, v politickém prostoru kolem něj. Výrok z Brna tedy není jen signálem o Pavlových plánech. Je to také nepřímý popis situace, kdy prezident s nadpoloviční důvěrou veřejnosti čeká, jestli se někdo přihlásí, a zatím se nikdo nehlásí.