Tento příběh koluje mezi lidmi již dlouho a za tu dobu ho sdíleli miliony lidí. Příběh nejednoho čtenáře chytí za srdce a vrátí ho k tomu, co je v životě opravdu důležité.
Druhý den byl unavený
Další den se muž vrátil domů pozdě. Žena seděla u stolu a něco psala. On tam nešel. Byl unavený a rovnou šel spát. Ráno mu žena podala dokument, kde ho žádala jen o měsíc normálního života. Chtěla, aby syn v pořádku a nerušeně složil zkoušky. To bylo pochopitelné. Požádala ho, aby ji denně nosil v náručí jako v den svatby. Také chtěla, aby ji každé ráno vynesl do ložnice. Muž nechápal, proč to žádá, ale řekl si, že to zvládne. Každé ráno ji nosil, syn úspěšně prošel u zkoušek a měl radost.
Den ode dne se mu nosila lehčeji a lehčeji. Do vztahu se vrátila intimita. Ke konci měsíce proto cestou domů koupil kytici a vložil do ní kartičku. Vzkázal jí, že ji chce takto nosit každé ráno, dokud je smrt nerozdělí. S kyticí spěchal domů. Ženu našel nehybnou v posteli. Nevšiml si, že měsíce bojovala s rakovinou. Všechno udělala proto, aby muž zůstal v očích syna jako starostlivý manžel a milující otec. Až v tu chvíli si uvědomil, na čem opravdu záleží. Dům ani majetek to není.