Podávám na vás trestní oznámení za psychickou újmu. Houbaři závidí lidem z jednoho kraje plné košíky hřibů

Víkend 18. a 19. července 2026 rozdělil českou houbařskou komunitu na dva tábory. V jednom se fotí nůše přetékající praváky, ve druhém se scrolluje cizími úlovky a tiše závidí. Houbařské facebookové skupiny zaplavily snímky z Krušných hor, Jizerských hor a severních Čech a pod každým příspěvkem se opakuje stejný refrén: „Kde to je? U nás nic.“ Odpověď je jednoduchá a pro většinu republiky nepříjemná. Houby teď rostou tam, kde se po extrémně horkém červnu udržela vláha. A to je úzký pás severních a vyšších poloh, které se od zbytku Česka odlepily jako první.

Plné koše ze severu, prázdné ruce na jihu

Nejsilnější hlášení posledních dnů míří z Karlovarského kraje. Houbaři na komunitním webu NaHouby.cz sdílejí úlovky z okolí Božího Daru, Horní Blatné a Sokolovska: hřiby smrkové, hřiby dubové, hřiby kováře. Z okresu Sokolov přišel uživatelský report o dvou plných koších, který v houbařských skupinách okamžitě vyvolal lavinu komentářů. Podobné příběhy se ale rodí i o kus dál na východ. V Ústeckém kraji hlásí sběrači ze Sněžníku půl košíku hřibů smrkových doplněných o pár lišek a hřiby dubové. A v Jizerských horách, konkrétně v okolí Jizerky a ve vyšších polohách u Vysokého nad Jizerou, se chlubí košíky praváků a masáky.

Oproti tomu jižní Morava? Ždánický les u Lovčiček je suchý, tichý, bez hub. Uživatelé tam popisují les, ve kterém se pod nohama práší. Střední Čechy jsou na tom o něco lépe, první hřiby se tam začínají objevovat, ale o plošné vlně nemůže být řeč. Rozdíl mezi severem a zbytkem republiky je teď tak viditelný, že se dá změřit.

Proč právě severní hory a proč nikde jinde

Za tím, že houby rostou zrovna na severozápadě a severu, nestojí náhoda ani mystická síla krušnohorských lesů. Stojí za tím fyzika. ČHMÚ modeluje pravděpodobnost růstu hub na základě dvou klíčových parametrů: srážek za posledních 30 dní a průměrných teplot za poslední týden. A právě vyšší polohy severních hor si v obou kategoriích vedou výrazně lépe než zbytek republiky.

Červen 2026 byl mimořádně horký. Dne 28. června naměřili v Doksanech 41,9 °C, nové české maximum. Nížiny a jižní regiony se z toho teplotního úderu dosud nevzpamatovaly. Data Intersucha k 12. červenci ukazují nízké nasycení půdy na většině území, přičemž jih Moravy se pohybuje blízko bodu vadnutí. Vyšší polohy včetně Jizerských hor si naopak udržely relativně lepší vlhkost: chladnější vzduch, méně výparu, stinnější smrkové porosty.

Jednoduše řečeno: severní hory měly dost vody a přiměřenou teplotu. Zbytek republiky měl málo vody a příliš tepla. Houby si nevybírají podle krajských hranic, ale podle mikroklimatu. A to teď hraje jednoznačně pro sever.

Nejde o celostátní žně, ale o první ostrůvky

Důležité je nepodlehnout dojmu, že sezóna běží naplno. Ještě v pátek 17. července říkala mykoložka Hana Ševčíková v rozhovoru pro TN Live, že „na hříbky je potřeba si takový týden počkat.“ ČHMÚ ve stejný den uváděl jen střední pravděpodobnost růstu hub v západní polovině republiky a velmi nízkou na jihu Moravy. To, co vidíme na fotkách z Krušných a Jizerských hor, jsou první výrazné ostrůvky sezóny, ne plošný boom.

Indicie navíc naznačují, že letošní start hlavní hřibové vlny je opožděný. Po rekordně horkém červnu a suchém začátku července se podmínky pro mycelium zlepšovaly pomalu a nerovnoměrně. Krušné hory a Jizerské hory se z toho dostaly dřív díky nadmořské výšce a lepšímu zadržení vláhy. Ale i tam záleží na konkrétních kapsách vlhkosti: tmavší, stinnější smrkové lesy fungují jako přirozené inkubátory, zatímco exponované svahy zůstávají slabší.

Kam vyrazit a na co si dát pozor

Kdo chce o příštím víkendu přivézt plný košík, měl by mířit do vyšších poloh severních hor. Konkrétně:

• Krušné hory: Boží Dar, Horní Blatná, Sokolovsko (okolí Staré Březovské)
• Ústecký kraj: Sněžník a okolí
• Jizerské hory: okolí Jizerky, vyšší polohy u Vysokého nad Jizerou

Hledat se vyplatí v tmavších smrkových lesích, kde se déle drží vlhkost. Před výjezdem má smysl zkontrolovat horskou předpověď ČHMÚ pro Krušné hory nebo Jizerské hory; lokální přeháňky mohou podmínky zlepšit, ale i zkazit plány na výlet.

Ševčíková zároveň varuje před slepou důvěrou v mobilní aplikace na určování hub. Muchomůrka zelená v bílé formě se snadno zamění se žampionem, muchomůrka tygrovaná zase s jedlou růžovkou. A po rekordních teplotách platí dvojnásob: houby se v autě na slunci kazí rychleji, než by člověk čekal.

Rozjede se to i jinde?

Měsíční výhled ČHMÚ počítá v prvním týdnu období do 9. srpna s průměrným srážkovým úhrnem kolem 25 milimetrů, převážně ve formě přeháněk a bouřek. Pro houby to znamená naději, ale ne jistotu; lokální liják může probudit mycelium v jednom lese a sousední údolí mine. Bez plošných a vytrvalejších dešťů se republiková houbařská vlna nerozběhne všude naráz. ČHMÚ sám upozorňuje, že měsíční výhled nepostihuje regionální rozdíly, a právě u hub rozhodují kilometry, ne kraje.

Severní hory teď jedou. Zbytek republiky čeká na déšť, kouká na cizí fotky a píše pod ně komentáře, které by cenzor houbařské skupiny nejradši mazal.