Plné košíky hřibů, ale jen na pár místech. Mykoložka prozradila, kde se teď sbírá a kde je úplná bída

Houbař z Krušných hor na Chomutovsku vyfotil 11. června plný košík hřibů dubových. Téhož dne jiný sběrač u Lysé nad Labem prošel les a vrátil se s prázdnýma rukama. Dva lesy, dvě hodiny autem, dva úplně odlišné světy. Mykoložka Tereza Tejklová pro TN.cz to shrnula jednou větou: teď je to hodně o štěstí. Jenže štěstí se dá trochu přiklonit na svou stranu, když člověk rozumí tomu, co se pod povrchem lesa děje.

Kde se plní košíky a kde je bída

První výraznější vlna hřibovitých hub se rozjela už kolem 3. června na Jindřichohradecku, Táborsku a v širším Jihočesku. O dva dny později přibyly plné koše z okolí Vysokého Mýta a první nálezy z Benešovska a Olomoucka. Kolem 11. června se přidaly Krušné hory na Chomutovsku, tamní houbaři hlásili hřiby dubové, kováře i křemenáče v počtech, jaké v červnu nebývají samozřejmostí.

Opačný obraz kreslí Polabí. U Lysé nad Labem, v Káraném a Novém Vestci houbaři nenašli prakticky nic. Slabá hlášení přišla i z Teplicka, z Děčínska už na začátku června zaznělo lakonické „nula“. Nevýrazné úlovky hlásí i část Zlínska, Frýdecko-Místecka a Žatecka. Nejde tedy o dělení Čechy versus Morava, jde o mozaiku kapes, kde jedna obec může být plná hřibů a sousední úplně prázdná.

Proč dva lesy vedle sebe dávají jiný výsledek

Klíč leží pod povrchem. Červnové bouřky přinesly srážky v rozmezí 10 až 40 milimetrů, ale prostorově velmi nerovnoměrně. Podle aktuálních dat InterSucha je vyšší nasycení půdy teď hlavně v Krušných horách, Beskydech, Jeseníkách a částech jižních Čech. Polabí, kus Ústecka, Pardubicka a jih Moravy zůstávají pod normálem.

A je tu ještě hlubší problém. Déšť promočený do horních 40 centimetrů půdy stačí na to, aby podhoubí vyslalo plodnice. Jenže hlubší vrstva, ta, která drží vláhu dlouhodobě, zůstává v řadě oblastí deficitní. Prakticky to znamená, že současná vlna růstu je křehká. Stačí týden bez deště a teplo nad 25 °C, aby povrch zase vyschl a houby přestaly. Proto Tejklová mluví o štěstí: kdo trefí zavodněnou kapsu lesa v pravý čas, odnese plný košík. Kdo přijede o pár dní později nebo o pár kilometrů vedle, může odejít s ničím.

Co teď v lesích roste a na co si dát pozor

Tejklová pro TN.cz vyjmenovala aktuální druhové složení:

• Hřib dubový – nejčastější aktuální nález, hledat v otevřenějších dubových lesích
• Hřib kovář – odolnější vůči červivosti
• Křemenáče a kozáky – stabilní základ červnových úlovků
• Holubinky – přidaly se v posledním týdnu
• Muchomůrka růžovka – jedlá, ale vyžaduje správné určení
• Pečárky – hlavně ve městech a na okrajích zástavby

Zásadní upozornění: červivost je teď vysoká. Teplo v kombinaci s vlhkostí přeje larvám hmyzu a hřibovité houby jsou jejich oblíbeným cílem. Tejklová už dříve spojovala vyšší červivost s teplým počasím a jako odolnější druhy zmiňovala právě křemenáče, kozáky a hřib kovář. Praktická rada je prostá: rozříznout třeň i klobouk hned v lese. Co je provrtané chodbičkami a měkké, nechat být. Mladé, pevné plodnice zpracovat co nejrychleji po návratu domů.

Jak odhadnout, kam vyrazit

Naslepo do lesa teď nemá smysl. Existuje ale jednoduchá logika, jak si zvýšit šanci:

• Sledovat lokální srážky za poslední dva až tři týdny. Tejklová tuto metodu doporučuje opakovaně; nejde o to, jestli v Česku obecně prší, ale kolik napršelo v konkrétním revíru.
• Kontrolovat mapy nasycení půdy. InterSucho nabízí veřejně přístupné mapy, které ukazují, kde se voda skutečně dostala do země.
• Reagovat na čerstvá regionální hlášení. V červnu 2026 rozhoduje rychlost; kdo zachytí hlášení z konkrétní lokality a vyrazí do dvou tří dnů, má šanci. Kdo plánuje výlet na víkend podle zpráv z minulého týdne, může přijet pozdě.
• Volit vlhčí místa v terénu. Okolí potoků, hustší porosty, severní svahy, tam se vláha drží déle.

Důležité je nečekat na plošný růst hned po dešti. Tejklová upozorňuje, že tři dny po vydatných srážkách je na hřiby ještě brzy. Podhoubí potřebuje čas, podle druhu a lokality jeden až tři týdny.

Co čekat v nejbližších dnech

Měsíční výhled ČHMÚ pro období do 5. července počítá s průměrnými srážkami za celé Česko, ale výslovně varuje před velkými regionálními rozdíly způsobenými bouřkami. Jedna oblast dostane 30 milimetrů za odpoledne, sousední ani kapku. Přesně tahle nerovnoměrnost drží houbařskou sezonu v režimu „plné koše tady, prázdno o kousek dál“.

Krátkodobě se situace může zlepšit tam, kde další srážky doplní vláhu v horní vrstvě půdy. Ale hlubší profil zůstává v řadě oblastí podnormální, a to je brzda, která může současnou vlnu ukončit rychleji, než by houbaři čekali. Oproti roku 2024, kdy Tejklová u některých druhů zaznamenala výskyt zhruba o tři týdny dříve než obvykle a později se v některých regionech sbíralo „kosou“, je letošní červen méně plošný a víc závislý na lokálním dešti.

Kdo chce letos v červnu plný košík, musí být rychlý, flexibilní a ochotný jet tam, kam ukazují data, ne tam, kam jezdil loni.