Pracovní návštěva záchranné stanice pro opuštěná a týraná zvířata, o které chtěl novinář jenom napsat článek, se zvrtla. Jeden přehlížený pes udělal něco zvláštního.
Spousta lidí se podvědomě vyhýbá návštěvám útulků pro opuštěná nebo týraná zvířata, protože je to příliš velký nápor na emoce. Nesnesou totiž pohled na smutná očka tamních obyvatel, aniž by to v nich nevyvolalo pocit, že je musí všechny zachránit. Jsou si téměř jistí, že pokud by do nějaké záchranné stanice vyrazili, nevrátili by se domů s prázdnou, ale s novým čtyřnohým kamarádem.
Nakonec změnil názor na adopci
Přesně to se stalo i jednomu novináři. Do zvířecího útulku zavítal pracovně, protože chtěl zmapovat historii tohoto neziskového zařízení. Jeho přátelští chlupatí obyvatelé radostně vrtěli ocásky a štěkali, když návštěvníka spatřili. Stále ale odolával nutkání vzít si je všechny domů. Jenže pak se stalo něco velmi překvapivého, co ho donutilo změnit názor.
Jeden z pejsků si novináře zamiloval a rozhodl se, že ho už nenechá odejít. Jakmile muže spatřil, bez zaváhání se k němu přiblížil, stoupl si na zadní, něžně objal jeho nohu a přitiskl na ni svou hlavu. Takové gesto by nenechalo nikoho chladným. Novinář začal psíka hladit a s přibývajícím časem, kdy dvojice stála v objetí, bylo zřejmé, že mezi nimi vzniká pouto.
Svého páníčka si vybral sám
Dokonce tak silné pouto, že novinář pejska, který ho nechtěl pustit, prostě adoptoval. Byla to velmi zvláštní situace. Není jasné, co psa k tomuto muži tak silně přitahovalo. Reportér byl jeho emotivním objetím zjevně zaskočený, ale opětoval ho. Uvědomil si, že k psovi také cítí obrovskou náklonnost. Prostě si tihle dva byli souzení. Definitivně se muž rozhodl, že si pejska nechá, když mu pracovníci útulku řekli, jak se k nim zvíře dostalo.
Majitel se psa rozhodl zbavit a uvázal ho v lese bez jídla a pití. Zoufalé zvíře bojovalo o život a nakonec se z oprátky vysmeklo. Pobíhalo po okolí, až ho srazilo auto. Zraněného zvířete si všimli kolemjdoucí a zavolali pomoc. Kdyby to neudělali, psovi by zbyly už jen hodiny života. Když se zotavil, dostal se do útulku. Byl tam už sedm let. Marně žadonil o přízeň návštěvníků, kteří ho míjeli bez povšimnutí. Teď si ale svého pána vybral sám.